11

placené mateřské dovoleně do jednoho roku věku
dítěte, tj. po dobu 7 měsíců.

Zavedením mateřského příspěvku vznikne
úbytek fondu pracovní doby, který představuje -
vyjádřeno počtem pracovníků - 38 000 žen v celo-
ročním průměru (tj. 65 000 žen po dobu 7 měsíců).
Tento úbytek bude však možno podle přibližných
propočtů asi ze 30-40 % uhradit zvýšením pro-
duktivity práce a úspornými opatřeními na podni-
cích a organizacích, takže skutečná potřeba zvý-
šení počtu pracovníků k úhradě tohoto opatření
bude. činit cca 23 000 až 27 000 osob. § touto po-
třebou se v bilanci pracovních síl na rok 1970
počítá.

Objem finančních prostředků, které si vyžádá
navrhované opatření, se odhaduje na cca 230 mil.
Kčs ročně. Na ČSR připadá z této částky asi
167 mil. Kčs, na SSR asi 63 mil. Kčs; podíl z cel-
kové částky 230 mil. Kčs na jednotlivé národní
republiky byl odhadnut podle stavu zaměstnanosti
žen s dětmi. Zavedením příspěvku vzniknou na
druhé straně úspory pro státní rozpočet, např. na
nemocenských dávkách vyplácených matkám
v době nemoci dítěte (u dítěte do jednoho roku
věku je nejvyšší nemocnost).

Vztah navrhované úpravy k platným ústavním
zákonům

Podle čl. 22 písm. d) ústavního zákona č. 143/
1968 Sb., o československé federaci, patří do pů-
sobnosti Československé socialistické republiky sta-
novit v oblasti sociální politiky její Jednotné zá-
sady. Navrhovaná úprava spadá svým obsahem do
této oblasti a vztahuje se na zásadní otázky vyža-
dující Jednotné řešení. Proto se navrhuje přijmout
ji zákonem Federálního shromáždění. Přitom má
mít tento zákon bezprostřední obecnou právní zá-
vaznost a aplikovatelnost a nemá to být tedy zá-
kon, jímž by se stanovily jen zásady pro příslušné
zákony národních rad. Ustanovení čl. 22 ústavního
zákona č. 143/1968 Sb. toto pojetí navrhovaného
zákona nevylučuje a jeho možnost lze vyvodit
i z čl. 42 odst. 2 a z čl. 38 odst. 1 a 2 citovaného
ústavního zákona. Ze všech těchto ustanovení vy-
plývá, že "jednotné zásady" ve smyslu čl. 22
ústavního zákona č. 143/1968 Sb. může zákon Fede-
rálního shromáždění v jednotlivých případech
podle obsahu těchto zásad stanovit popřípadě i ta-
kovým způsobem, že k úpravě zákony národních
rad jíž vůbec nedojde, i když v jiných případech
bude taková úprava podle svého obsahu vhodná a
účelná.

V navrhovaném zákonu se upravuje též pů-
sobnost okresních národních výborů. Podle ústav-
ního zákona č. 57/1969 Sb. stupně a druhy národ-
ních výborů, jakož i jejich postavení, působnost
a organizaci upravují v mezích ústavních zákonů

ČSSR zákony národních rad. Protože navrhovaná
úprava patří podle ústavního zákona č. 143/1968 Sb.
do zákonodárné působnosti federace, nebrání ani
ustanovení zákona č. 57/1969 Sb., aby v navrhova-
ném zákonu byla svěřena určitá působnost i národ-
ním výborům. Pro tento závěr svědčí i čl. 84 a 85
ústavního zákona č. 143/1968 Sb.

Zvláštní část

K § 2 odst. 1 písm. e)

Pojem jednotlivě hospodařící rolnice vymezuje
§ 1 odst. 1 a 2 vyhlášky č. 105/1964 Sb., o důcho-
dovém pojištění jednotlivě hospodařících rolníků a
jiných osob samostatně hospodařících a o posky-
tování zaopatřovacího příspěvku členům jejich
rodin, ve znění vyhlášek č. 93/1968 Sb a č. 181/
1968 Sb.; pojem jiné ženy samostatně hospodařící
vymezuje § 21 této vyhlášky. Okruh spolupracují-
cích členů rodiny určuje § 1 odst. 3 a § 21 téže
vyhlášky. Okruh žen přicházejících v úvahu Jako
jednotlivě hospodařící rolnice nebo jiné ženy sa-
mostatně hospodařící a spolupracující členky ro-
diny jednotlivě hospodařících rolníků a jiných
osob samostatně hospodařících se pro nárok na
mateřský příspěvek kryje s okruhem žen pojiště-
ných na důchod podle ustanovení uvedené vy-
hlášky.

K § 2 odst. 1 písm. f)

Peněžitá pomoc v mateřství se dosud poskytuje
žákyním a studentkám pojištěným z důvodu studia
a pobírajícím sociální stipendium (§ 31 odst. 1
zákona č. 88/1968 Sb., o prodloužení mateřské do-
voleně, o dávkách v mateřství a o přídavcích na
děti z nemocenského pojištění, a vyhláška č. 102/
1957 Ú. l., o nemocenském pojištění studentů a vě-
deckých aspirantů). Podle návrhu se mateřský pří-
spěvek bude poskytovat všem žákyním a student-
kám na školách poskytujících střední, vyšší nebo
vysokoškolské vzdělání bez rozdílu, zda mají či
nemají sociální stipendium.

K § 2 odst. 1 písm. ch)

Pojem "umělkyně" je blíže vymezen v § 59
odst. 1 vyhlášky č. 102/1964 Sb., kterou se provádí
zákon o sociálním zabezpečení, ve znění vyhlášek
č. 124/1967 Sb., č. 91/1968 Sb. a č. 179/1968 Sb.
Umělkyně, které vykonávají uměleckou činnost
jako povolání tvořící trvalý zdroj příjmu, avšak
nikoliv v pracovním poměru, jsou zabezpečeny
jako pracovnice s odchylkami uvedenými v této vy-
hlášce. Výše peněžité pomoci v mateřství se sta-
noví podle příjmového stupně, do něhož je uměl-
kyně zařazena (§ 66 odst. 1 uvedené vyhlášky) na
podkladě přihlášky umělkyně a vyjádření příslušně
vrcholné organizace umělců o výši jejich příjmů.

12

K § 3 odst. 1 písm. a)

Obdobně jako u peněžité pomoci v mateřství
musí jít o zaměstnání (pracovní činnost) takového
rozsahu, aby zakládalo účast na nemocenském po-
jištění podle předpisů o nemocenském pojištění
(nemocenské péči) nebo podle předpisů o sociál-
ním zabezpečení. To ostatně vyplývá z § 14,
v němž se stanoví, které doby jsou započitatelné
do doby 270 dnů zaměstnání (pracovní činnosti)
potřebné pro nárok na mateřský příspěvek.

K § 3 odst. 1 písm. b) č. 1

Celodenní a řádnou péčí Je třeba rozumět bez-
prostřední péči, odpovídající věku a zdravotnímu
stavu dítěte, zajištující jeho zdravý vývoj a vyko-
návanou matkou, jde-li o vlastní dítě, popřípadě
ženou, která převzala cizí dítě do své trvalé péče
nahrazující péči mateřskou. Přitom podmínku
"celodenní" péče je třeba vykládat v souvislosti
s dalšími úkoly ženy v rodině, s nutností péče

o její vlastní zdravotní stav, kulturní vyžití apod.;
podmínka celodenní péče je v těchto případech

i při krátkodobé nepřítomnosti matky splněna, je-li
o dítě jinak postaráno. Podmínku řádné péče je
třeba vykládat v souvislosti s povinnostmi rodičů
při výchově dětí, uloženými právními předpisy, ze-
jména zákonem o rodině.

Navrhovaná věková hranice, pokud jde o péči
o další dítě, je odůvodněna tím, že po skončení
povinné školní docházky nevyžaduje již dítě osob-
ní a bezprostřední péče matky, pokud ovšem nejde
o dítě invalidní, které vyžaduje stálé péče.

K § 3 odst. 4

Toto výjimečné ustanovení umožňuje poskyto-
vat mateřský příspěvek osamělé matce i po dobu,
ale jen po tuto dobu, kdy dítě nemohlo být umístě-
no v jeslích, např. proto, že v místě bydliště ne-
jsou jesle, že dítě nesnáší pobyt v jeslích, pro
infekční chorobu dítěte, pro karanténu nebo i z ji-
ných vážných důvodů a matka si musela pro péči
o dítě zjednat na svůj náklad pomoc jiné osoby,
pokud nejde o rodiče prarodiče nebo sourozence
matky dítěte.

K § 3 odst. 5

Skončí-li zaměstnání ženy v době těhotenství,
činí ochranná lhůta v nemocenském pojištění pra-
covníků vždy 6 měsíců (§ 42 odst. 2 zákona č. 54/
1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstannců,
ve znění pozdějších předpisů). Pro nárok na peně-
žitou pomoc v mateřství postačí, pokud jde o pod-
mínku trvání ochranné lhůty, trvá-li tato ochranná
lhůta ještě počátkem 4. týdne před očekávaným
nebo skutečným dnem porodu, nebo jestliže až do
počátku tohoto týdne pracovnice pobírá nemocen-
ské z dřívějšího nemocenského pojištění. Obdobná
úprava platí i na úseku sociálního zabezpečení
družstevních rolníků.

Podle zkušeností dochází někdy v praxi
k nesprávnému lékařskému odhadu dne porodu
(k porodu dojde až po ochranné lhůtě šesti mě-
síců). Vzhledem k výše uvedené právní úpravě ne-
brání omyl v odhadu dne porodu vzniku nároku
na peněžitou pomoc v mateřství, mohl by však být
překážkou vzniku nároku na mateřský příspěvek.
Proto se v návrhu upravuje ochranná lhůta odlišně,
a to v délce devíti měsíců.

K § 6

Podle § 3 odst. 1 písm. c) je podmínkou ná-
roku na mateřský příspěvek, že pracovnice v době
péče o dítě nemá nárok na mzdu (plat, pracovní
odměnu, jiný příjem z výdělečné činnosti) ani
nepobírá peněžité dávky nemocenského pojištění
(zabezpečení, nemocenské péče v ozbrojených si-
lách) nahrazující mzdu, nebo příspěvek před ná-
stupem nového zaměstnáni, příspěvek před umístě-
ním ani příspěvek po dobu přípravy pro povolání.
Při důsledném postupu podle citovaného ustano-
vení by došlo ke křivdám, pokud by pracovnici
náležela peněžitá pomoc v mateřství, popřípadě
nemocenské nebo některý z uvedených příspěvků
v částce nižší, než by činil mateřský příspěvek.
Proto se v § 6 pro tyto případy stanoví odchylka
od § 3 odst. 1 písm. c) a nárok na mateřský pří-
spěvek se pracovnici přizná ve výši rozdílu mezi
mateřským příspěvkem a výší dávky, popřípadě
výší uvedených příspěvků, které se Jí poskytují.

V Praze dne 20. listopadu 1969

Předseda vlády ČSSR:
Ing. Černík v. r.

Ministr práce a sociálních věcí ČSSR:

Štanceľ v. r.

StT l - 35525-69