Federální shromáždění Československé socialistické republiky 1969
I v. o.
7
Návrh
ústavně právních výborů Sněmovny lidu a Sněmovny národů
na vydání zákona
o Kontrolní komoře Československé socialistické republiky
Ústavně právní výbory Sněmovny lidu a Sněmovny národů navrhují podle čl. 45 ústavního zákona
č. 143/1966 Sb., o československé federaci, aby se Federální shromáždění usneslo na tomto zákoně:
Zákon
ze dne 1969
o Kontrolní komoře Československé socialistické republiky
Federální shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně:
Část první
Zřízení a působnost Kontrolní komory
§ 1
(1) Kontrolní komora Československé socialis-
tické republiky (dále jen "Kontrolní komora") se
zřizuje jako kontrolní orgán Federálního shromáž-
dění, kterému odpovídá za svou činnost.
(2) Kontrolní komora je nezávislá na vládě a
ostatních výkonných orgánech Československé so-
cialistické republiky.
2
§2
Kontrolní komora vykonává kontrolu v rámci
působnosti Federálního shromážděni. Její činnost
se řídí plánem hlavních úkolů, který schvaluje
předsednictvo Federálního shromáždění podle zá-
kona o jednacím řádu Federálního shromáždění.
§3
(1) Do působnosti Kontrolní komory náleží
a) kontrolovat
- rozpočtové hospodaření federace a státní
závěrečný účet federace, předkládat Fede-
rálnímu shromáždění stanovisko k návrhu
státního rozpočtu a ke státnímu závěreč-
nému účtu federace a zveřejňovat je podle
pokynů Federálního shromážděni,
- hospodaření s hmotnými, finančními a ostat-
ními prostředky federace, úvěry a dluhy
Československé socialistické republiky, ja-
kož
1 hospodaření s prostředky federálních
účelových fondů a emisní činnost federální
banky,
- úroveň vyřizování stížnosti a podnětů obča-
nů a organizaci federálními orgány;
b) vyřizovat stížnosti a podněty týkající se čin-
nosti federálních orgánů a organizaci, s nimiž
se občané a organizace obracejí na Kontrolní
komoru;
c) vyjadřovat se k návrhům právních předpisů
vydávaných federálními ústředními orgány
státní správy na úsecích uvedených v ustano-
vení odstavce
1 písm. a) a předpisů upravu-
jících způsob výkonu kontrolní činnosti;
d) rozvíjet výzkumnou a výchovnou činnost a
mezinárodni styky v oboru kontroly.
(2) Další kontrolní úkoly plní Kontrolní ko-
mora podle požadavků Federálního shromážděni,
včetně zjišťováni, jak jsou prováděny zákony Fe-
derálního shromáždění, a včetně vyřizování stíž-
nosti a podnětů občanů a organizací, kterým ji
Federální shromáždění pověří.
(3) V mezích své působnosti Kontrolní komora
zkoumá zákonnost, účelnost a hospodárnost prově-
řovaných skutečnosti.
§ 4
Působnost Kontrolní komory se nevztahuje na
rozhodnutí soudů, prokurátorů, státních notářů a
orgánů hospodářské arbitráže a na řízení před
nimi.
§ 5
Kontrolní komora sděluje kontrolním orgánům
národních rad své poznatky potřebné pro jejich
činnost. Ve své činnosti Kontrolní komora spolu-
pracuje s kontrolními orgány národních rad. Mezi-
národní styky v oboru kontroly rozviji Kontrolní
komora v součinnosti s kontrolními orgány národ-
ních rad.
8
Část druhá
Organizace Kontrolní komory
§ 6
(1) Kontrolní komoru řídí a za její činnost od-
povídá její předseda.
(2) Předseda předkládá předsednictvu Federál-
ního shromáždění návrh plánu hlavních úkolů
Kontrolní komory.
(3) Předseda má právo zúčastnit se schůze
obou sněmoven Federálního shromáždění, jejich
předsednictev, výborů i schůzí předsednictva Fe-
derálního shromáždění a schůzí vlády Českosloven-
ské socialistické republiky; požádá-li o slovo, bude
mu uděleno. Požádá-li o to některá sněmovna, její
předsednictvo nebo výbor anebo předsednictvo
Federálního shromáždění, je předseda povinen do-
stavit se do schůze sněmovny, jejího předsednictva
nebo výboru anebo předsednictva Federálního shro-
máždění.
(4) předsedu zastupuje místopředseda.
§ 7
(1) Předsedu a místopředsedu voli tajným hla-
sováním Federální shromáždění na dobu svého
volebního období. Bude-li zvolen předsedou občan
České socialistické republiky, bude zvolen místo-
předsedou občan Slovenské socialistické republiky
nebo naopak.
(2) Funkce předsedy a místopředsedy je ne-
slučitelná s funkcí člena vlády a vedoucího ústřed-
ního orgánu státní správy Československé socia-
listické republiky, České socialistické republiky a
Slovenské socialistické republiky a s funkcí soudce
a prokurátora. *)
(3) Předseda a místopředseda skládají po svém
zvolení do rukou předsedy Federálního shromáž-
dění tento slib: "Slibuji na svou čest, že budu
funkci vykonávat svědomitě, řídit se ústavou a
ostatními zákony Československé socialistické re-
publiky a důsledně hájit zájmy republiky a lidu. "
(4) Předseda a místopředseda jsou z výkonu
funkce odpovědni Federálnímu shromáždění, které
je může tajným hlasováním odvolat.
§ 8
(1) poradním orgánem předsedy je rada Kon-
trolní komory (dále jen "rada"). Předseda a místo-
předseda nejsou členy rady, účastní se však jejích
jednání.
*) Usnesením společné schůze ústavně právních výborů Sněmovny lidu a Sněmovny národů konané 28. května
1969 bylo expertům uloženo, aby přezkoumali rozšíření inkompatibility funkce předsedy a místopředsedy
Kontrolní komory s dalšími funkcemi (zejména s funkci člena předsednictva FS a předsednictev sněmoven
a s funkci generálního kontrolora republiky).
4
(2) Předseda Kontrolní komory řídí činnost
rady a předkládá jí k projednání návrh plánu
hlavních úkolů Kontrolní komory, stanovisko Kon-
trolní komory k návrhu státního rozpočtu a ke
státnímu závěrečnému účtu federace, výsledky nej-
závažnějších kontrolních akcí a souhrnné zprávy
o kontrolní činnosti Kontrolní komory.
§ 9
Členy rady v počtu 10-20 jmenuje po slyšení
předsedy Kontrolní komory předsednictvo Federál-
ního shromáždění z předních odborníků teorie a
praxe tak, aby se rada skládala ze stejného počtu
občanů České socialistické republiky a Slovenské
socialistické republiky. Předsednictvo Federálního
shromáždění může členy rady odvolat.
§ 10
(1) Rada se usnáší většinou hlasů všech svých
členů.
(2) Nesouhlasí-li s usnesením rady předseda,
místopředseda nebo většina členů některé její ná-
rodní části anebo nebude-li při jednání rady dosa-
ženo většiny hlasů, je předseda povinen při před-
kládání příslušného materiálu Federálnímu shro-
máždění uvědomit je o rozdílných stanoviscích.
§ 11
(1) Člen rady nesmí být pro výkon své funkce
zkrácen na právech ani na nárocích vyplývajících
z pracovního nebo obdobného poměru.
(2) Organizace, u níž je člen rady v pracovním
nebo obdobném poměru, je povinna mu umožnit
výkon funkce a poskytnout mu za tím účelem po-
třebné pracovní volno. Náhradu ušlého výdělku a
cestovních a jiných výdajů poskytuje členům rady
Kontrolní komora; jejich výše se řídí obecnými
právními předpisy.
§ 12
Předseda a místopředseda zůstávají ve svých
funkcích i po uplynutí volebního období, dokud
nově zvolené Federální shromáždění nezvolí nového
předsedu a místopředsedu. Ve své funkci zůstává
též rada, dokud předsednictvo nově zvoleného Fe-
derálního shromáždění nejmenuje její nové členy.
Část třetí
Povinnosti a oprávnění Kontrolní komory
a povinnosti orgánů a organizací vůči ní
§ 13
Při provádění kontrolního úkolu jsou pracov-
níci Kontrolní komory povinni
a) postupovat v souladu se zákony tak, aby kon-
trolní zjištění byla pravdivá, úplná a průkazná,
5
b) projednat výsledky kontrolního zjištění s těmi
pracovníky, kteří jsou odpovědni za zjištěné
závady, vyžádat si jejich vysvětlivky a prověřit
jejich námitky proti pravdivosti, úplnosti nebo
průkaznosti kontrolních zjištění.
§ 14
Předseda, místopředseda a pracovníci Kontrol-
ní komory jsou oprávnění ke všem úkonům potřeb-
ným k výkonu kontroly nebo ke splnění jiného
úkolu Kontrolní komory; zejména mohou požado-
vat, aby jim byly ve stanovené lhůtě předloženy spi-
sy, plány, účetní písemnosti a jiné písemné pod-
klady bez rozdílu stupně utajení, podány pravdivé
a úplné písemné i ústní zprávy o určitých skuteč-
nostech nebo vysvětlivky o příčinách zjištěných
závad.
§ 15
(1) Kontrolované i ostatní orgány a organizace,
jejich funkcionáři a pracovníci jsou povinni vytvo-
řit pro Kontrolní komoru potřebné podmínky pro
její činnost a poskytovat jí potřebnou součinnost
(§ 14).
(2) Pracovníku, který ztěžuje činnost kontrol-
ních pracovníků tím, že ve stanovené lhůtě nevy-
tvoří pro ně potřebné podmínky pro výkon kontro-
ly nebo neposkytne na požádání potřebnou součin-
nost (odstavec 1), může kontrolní pracovník uložit
pořádkovou pokutu do 1000, - Kčs. Pořádková po-
kuta může být uložena i opětovně, nebyla-li taková
povinnost splněna ani v nově stanovené lhůtě. Pro
řízení platí obecné předpisy o správním řízení. Po-
řádkové pokuty se odvádějí do státního rozpočtu
federace.
§ 16
(1) O výsledku provedené kontroly informuje
Kontrolní komora vedoucího kontrolovaného orgá-
nu nebo organizace, popřípadě vedoucího orgánu
jim nadřízeného.
(2) Funkcionáři a vedoucí pracovníci kontrolo-
vaných orgánů a organizací jsou povinni na požá-
dání dostavit se do Kontrolní komory k projednání
výsledků kontroly.
§ 17
Zprávy o výsledcích kontroly podává předseda
Kontrolní komory Federálnímu shromáždění.
§ 18
Zjištěné závady a jejich příčiny jsou kontrolo-
vané orgány a organizace povinny bez průtahů od-
straňovat.
Část čtvrtá
Společná ustanovení
§ 19
Předseda, místopředseda, členové rady a pra-
covníci Kontrolní komory jsou povinni zachovávat
státní, hospodářské a služební tajemství, o němž se
dovědí při své činnosti. Tato povinnost mlčenlivosti
trvá i po skončení funkce (pracovního poměru).
O zproštění této povinnosti rozhoduje předseda;
jestliže má být této povinnosti zproštěn předseda,
rozhoduje o tom předsednictvo Federálního shro-
máždění.
§ 20
Kontrolní komora může používat při výkonu
kontroly externích odborníku, jakož i vyžadovat si
znalecké posudky. Externí odbornici mají v rozsa-
hu daného pověření tytéž oprávnění (§ 14) a tytéž
povinnosti (§ 13 a 19) jako pracovnici Kontrolní
komory.
§ 21
(1) Výši odměny za výkon funkci předsedy a
místopředsedy stanoví předsednictvo Federálního
shromáždění.
(2) Platové poměry pracovníků Kontrolní ko-
mory se řídí předpisy platnými pro pracovníky fe-
derálních ústředích orgánů státní správy. Mzdo-
vou soustavu a kvalifikační předpoklady pro pra-
covníky stanoví předseda Kontrolní komory.
Část pátá
Přechodná a závěrečná ustanovení
§ 22
(1) Pracovnici Ústřední komise lidové kontroly
se stávají pracovníky Kontrolní komory.
(2) Prostředky stanovené státním plánem a
státním rozpočtem pro Ústřední komisi lidové kon-
troly připadají Kontrolní komoře, která převezme
také správu majetku svěřeného Ústřední komisi li-
dové kontroly a vykonává i ostatní majetková prá-
va a povinnosti, které ji příslušely.
§ 23
Předsednictvo Federálního shromáždění upraví
způsob výkonu kontroly vykonávané Kontrolní ko-
morou v oblasti obrany země a bezpečnosti.
§ 24
Zrušují se tato ustanovení zákona č. 70/1967
Sb., o komisích lidové kontroly, ve znění zákona
č. 85/1968 Sb. a zákona č. 170/1968 Sb.:
a) ustanovení části druhé,
b) ustanovení části první a šesté a § 32 v rozsa-
hu, v němž se vztahují na Ústřední komisi li-
dové kontroly.
§ 25
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. červen-
ce 1969.
7
Důvodová zpráva
Obecná část
Do pravomoci Federálního shromáždění podle
čl. 36 odst. 1 písm. ch) ústavního zákona č. 143/
1968 Sb., o československé federaci přísluší zřídit
zákonem kontrolní orgán Federálního shromáždění.
To má umožnit, aby si Federální shromáždění
nezávisle na výkonných orgánech mohlo získávat
objektivní kontrolní informace pro své jednání a
rozhodování. Činnost kontrolního orgánu Federál-
ního shromáždění musí navazovat na jeho působ-
nost vymezenou ústavním zákonem o českosloven-
ské federaci.
Podle ústavního zákona o československé fede-
raci patří do výlučné pravomoci Československé so-
cialistické republiky kontrola činnosti všech fede-
rálních orgánů (čl. 7). Ve výčtu oprávnění Fede-
rálního shromáždění zdůrazňuje ústavní zákon jeho
právo kontrolovat činnosti vlády a jejích členů, dá-
le prověřovat plnění střednědobého národohospo-
dářského plánu a rozpočtu federace a schvalovat
státní závěrečný účet federace a konečně zjišťovat,
jak jsou prováděny ústavní a jiné zákony Federál-
ního shromáždění (čl. 36).
Zákon vychází z objektivních potřeb zabezpe-
čování parlamentní kontroly a socialistické demo-
kracie, jakož i ze zkušeností při uskutečňování
vrcholné kontroly v jiných státech.
Kontrola moci výkonné, zejména jejího finan-
čního hospodaření a hospodaření s veřejnými pro-
středky, je rozvinuta v různém rozsahu ve všech
demokratických a průmyslově vyvinutých státech.
Jejich parlamenty používají k získání potřebných
objektivních odborných informací pro plnění své
kontrolní funkce služeb speciálních kontrolních in-
stitucí.
Navržená úprava spočívá na těchto hlavních
zásadách:
- Kontrolní komora bude orgánem parlamentní
kontroly odpovědným jen Federálnímu shro-
máždění, jemuž je také vyhrazeno vyvozovat
z výsledků kontrolní činnosti konečné závěry;
- působnost Kontrolní komory vychází z působ-
nosti Federálního shromáždění a dává mu mož-
nost získat kontrolní poznatky prakticky v celé
šíři jeho potřeb. Vzhledem k určujícímu vlivu
stavu a vývoje ekonomiky na životní úroveň
obyvatelstva, prosperitu státu a politický i kul-
turní vývoj společnosti zaujímá kontrola eko-
nomických otázek v působnosti Kontrolní ko-
mory přední místo a pro svou trvalou a sou-
stavnou povahu je dána přímo ze zákona. Další
úkoly bude Kontrolní komora plnit podle po-
žadavků a potřeb Federálního shromáždění;
- v čele Kontrolní komory bude předseda, který
bude volen Federálním shromážděním. Jeho po-
radním orgánem bude rada Kontrolní komory,
jejíž členové budou z řad předních odborníka
teorie a praxe jmenování předsednictvem Fe-
derálního shromáždění. Rada bude projednávat
základní otázky činnosti Kontrolní komory a
předseda bude povinen o rozdílných stanovis-
cích rady informovat Federální shromáždění;
- princip rovnoprávného postavení obou národ-
ních celků bude zabezpečen jednak v paritním
složení rady, jednak požadavkem rozdílného
státního občanství předsedy a místopředsedy
Kontrolní komory;
- z dosavadních oprávnění Ústřední komise lido-
vé kontroly zachovávají se jen ta, která mají
zajistit nerušené plnění úkolů Kontrolní komo-
ry; ostatní oprávnění představující zásahy do
řídící pravomoci kontrolovaných orgánů a or-
ganizací se nepřejímají;
- Ústřední komise lidové kontroly se zrušuje a
její pracovníky i rozpočtované prostředky na
její činnost přejímá Kontrolní komora.
Zvláštní část
K části první (§ 1-5)
Název kontrolního orgánu vyjadřuje povahu je-
ho působnosti ("kontrolní"), odráží způsob jeho
specifické organizace ("komora") a posléze vy-
jadřuje jeho postavení jako federálního ústředního
kontrolního orgánu ("Československé socialistické
republiky").
Výsledky činnosti Kontrolní komory mají být
jedním ze zdrojů informovanosti poslanců FS o čin-
nosti orgánů a organizací, o níž podle ústavního zá-
kona přísluší Federálnímu shromáždění jednat. Pů-
jde především o tu oblast poznatků, které z hle-
diska odborných rozborů a zjištění mají doplňovat
poznatky poslanců FS z volebních obvodů.
Ve vztahu k Federálnímu shromáždění bude
postavení Kontrolní komory jako orgánu jemu od-
povědného spočívat v tom, že Kontrolní komora
bude kontrolu vykonávat pro potřebu Federálního
shromáždění, které bude její činnost usměrňovat.
Přitom bude Kontrolní komora organizačně samo-
statná. Návrh zákona řeší vztahy Kontrolní komory
k Federálnímu shromáždění jako celku. Podíl účasti
sněmován na usměrňování její práce je vyjádřen
v zákoně o jednacím řádu Federálního shromáždě-
ní, podle něhož předsednictvo Federálního shro-
máždění schvaluje plán hlavních úkolů Kontrolní
komory po jeho projednání s předsednictvy sněmo-
ven a dále umožňuje, aby předsednictva sněmoven
navrhla podle potřeby jeho doplnění.
8
Z postavení Kontrolní komory jako orgánu čis-
tě parlamentní kontroly a z její působnosti vy-
plývá potřeba její neodvislosti ve výkonu kontrolní
funkce na vládě a ostatních výkonných orgánech
Československé socialistické republiky (§ 1 odst. 2).
Působnost a zaměření činnosti Kontrolní komo-
ry vychází z principů politického systému uplatňo-
vaného v naší společnosti, plně respektuje nové stá-
toprávní uspořádání ČSSR a odpovídá změněnému
způsobu řízení v našem národním hospodářství.
Kontrolní komora odvozuje svou působnost od
působnosti Federálního shromáždění. To znamená,
že vykonává kontrolu v rámci kontrolní působnosti
Federálního shromáždění, kterou nemůže překro-
čit (§2). Proto je věcná působnost Kontrolní ko-
mory (§3) vymezena v souladu s příslušnými usta-
noveními ústavního zákona o československé fede-
raci.
Vzhledem k významu otázek ekonomického
rozvoje zaměřuje návrh zákona působnost Kontrolní
komory na kontrolu rozpočtového hospodaření fe-
derace. Kontrolní poznatky z této oblasti mají Fe-
derálnímu shromáždění sloužit jako jeden z důle-
žitých podkladů pro jeho rozhodování a pro reálné
usměrňování výkonné sféry. Z těchto důvodů se kon-
trola nejdůležitějších nástrojů, jejichž prostřednic-
tvím prosazuje parlament svou kontrolní funkci
vůči výkonné sféře, stává trvalým úkolem Kontrol-
ní komory, který Kontrolní komora plní na základě
své vlastní kompetence odvozené z tohoto zákona
- § 3 odst. 1. Jde o kontrolu státního rozpočtu,
která naváže na dosavadní praxi a zkušenosti. Kon-
trole státního rozpočtu federace bude však nutno
v činnosti Kontrolní komory věnovat soustavnější a
hlubší pozornost. To přispěje k tomu, aby Fede-
rální shromáždění a jeho poslanci byli podrobněji
informováni o skutečných výsledcích rozpočtového
hospodaření a aby se mohli opřít o dostatek objek-
tivních podkladů pro posouzení postupu vlády a je-
jích orgánů při zabezpečování plnění státního roz-
počtu federace.
Kontrole budou podrobeny jak výdaje, tak i pří-
jmy státního rozpočtu, které budou posuzovány
z hlediska zákonnosti, hospodárnosti a účelnosti.
V podstatě půjde o posuzování státního rozpočtu fe-
derace z pozice jeho aktivní úlohy v řízení rozvoje
národního hospodářství a celé naší společnosti.
Zvýšenou pozornost bude třeba věnovat plnění
státního rozpočtu v průběhu roku; bude proto třeba
uskutečňovat běžnou kontrolu jeho plnění se zvlášt-
ním zaměřením na provádění změn rozpočtu nebo
nedodržení rozpočtových částek. Dále je žádoucí,
aby Již k návrhu státního rozpočtu federace byly
dávány Federálnímu shromáždění k dispozici kon-
trolní poznatky, event. ověřovány vybrané otázky.
Návrh proto do působnosti Kontrolní komory za-
kotvuje, aby Federálnímu shromáždění předkládala
nejen stanovisko k závěrečnému účtu federace, ale
i k návrhu jejího státního rozpočtu. Předpokladem
účinné kontroly na tomto úseku v podmínkách fe-
derace je dále přijetí zákonné úpravy rozpočtového
hospodaření federace, jejíž vydání uložil ústavní zá-
kon č. 143/1968 Sb.
Obdobně jako plnění kontrolních úkolů v ob-
lasti státního rozpočtu a státního závěrečného účtu
stává se součástí trvalé působnosti Kontrolní komo-
ry i kontrola jmění federace, a to jak jeho hmotná
součást, tak i finanční a ostatní prostředky. Tím se
vytvářejí předpoklady, aby pod kontrolu parlamen-
tu se dostala oblast, která spolu s běžnými příjmy
a výdaji státního rozpočtu přímo působí na životní
úroveň obyvatelstva a dlouhodobě ji ovlivňuje.
Při této kontrole bude Kontrolní komora zajiš-
ťovat, jak se pečuje o majetek federace a účelové
fondy federace.
Kontrolní komora bude dále poskytovat Fede-
rálnímu shromáždění podklady zejména pro jeho
rozhodování a pro dohled v oblasti měnové, devi-
zové a úvěrové ve smyslu ústavního zákona o čes-
koslovenské federaci. Respektuje se přitom úloha
federální emisní banky v emisní činnosti a její
kontrole.
V té souvislosti je v činnosti Kontrolní ko-
mory předpokládána i kontrola z hlediska likvidity
čs. státu v oblasti devizového styku a úvěrových
vztahů k zahraničí, včetně otázky efektivního za-
pojení československé ekonomiky do mezinárodní
dělby práce.
Kontrolou úrovně vyřizování stížností a pod-
nětů občanů a organizací federálními orgány bude
Kontrolní komora napomáhat k řádnému provádění
čl. 29 ústavy, podle něhož mají občané a organizace
právo obracet se k zastupitelským sborům a ostat-
ním státním orgánům s návrhy, podněty a stížnost-
mi a státní orgány jsou povinny odpovědně a včas
je vyřizovat.
Kompetence uvedená pod bodem c) odstavce
1 § 3 návrhu má zajišťovat, aby mohla Kontrolní
komora již ve stadiu příprav předpisů vydávaných
na těch úsecích, kde se jí ze zákona svěřuje kon-
trolní působnost, aby se vytvářely předpoklady pro
výkon kontroly. Konečně se ze zákona Kontrolní
komoře svěřuje péče o rozvoj výzkumné a výchov-
né činnosti a o rozvoj mezinárodních styků v oboru
kontroly (§ 3
odst. 1 písm. d).
Odstavec 2, podle něhož bude další úkoly Kon-
trolní komora plnit podle požadavků Federálního
shromáždění, neuvádí rozsah ani věcnou povahu
těchto úkolů. Obojí totiž vyplyne z potřeb orgánů
Federálního shromáždění a není proto účelné vá-
zat rozhodování Federálního shromáždění v těchto
otázkách do předem vymezeného rámce. Toto řešení
umožňuje
9
- zabezpečit, aby Kontrolní komoře nebyly uklá-
dány úkoly, které lze zajistit vhodněji jiným
způsobem (např. orgány prokuratury);
- klást požadavky na Kontrolní komoru výběro-
vým způsobem podle stupně důležitosti v da-
ném období;
- omezit univerzalitu v zaměření činnosti Kon-
trolní komory v zájmu nutné specializace
umožňující požadovanou vysokou odbornost je-
jích pracovníků.
V mezích své působnosti Kontrolní komora
zkoumá podle odstavce 3 zákonnost, účelnost a hos-
podárnost prověřovaných skutečností. To znamená,
že každý zkoumaný proces posuzuje z toho hledis-
ka, jak je v souladu se zákony upravujícími tento
proces, popřípadě s těmi zákony, které tento pro-
ces ovlivňují. U všech kontrolních operací zkoumá,
zda byly prováděny hospodárně a zda byly účelné.
Účelnost je zde pojímána v nejširším slova smyslu,
tedy nikoliv pouze ve smyslu ekonomickém.
V § 4 návrhu zákona se výslovně z působnosti
orgánů Kontrolní komory vyjímají rozhodnutí sou-
dů, prokurátorů, státních notářů a hospodářské ar-
bitráže a řízení před těmito orgány, a to v souladu
s jejich postavením.
V souladu s ustanoveními zákona ČNR č. 7/
1969 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadě České so-
cialistické republiky [§ 4 odst. 2 písm. c) a odsta-
vec 3] vytyčují se v § 5 návrhu povinnosti Kontrol-
ní komory ve vztahu ke kontrolním orgánům ná-
rodních rad. Zabezpečuje se tak účast kontrolních
orgánů národních rad na mezinárodních stycích
v oblasti kontroly a účelná spolupráce při kon-
trolní činnosti.
K části druhé (§ 6-12)
Kontrolní komora bude organizována v pod-
statě monokraticky. V jejím čele bude předseda,
který ji bude zastupovat navenek a rozhodovat vše-
chny otázky náležející do její působnosti; ve vzta-
hu k vnitřním organizačním článkům bude orga-
nizovat a řídit práci rady a pracovníků Kontrolní
komory; bude tedy jediným řídícím a odpovědným
vedoucím Kontrolní komory.
Rada Kontrolní komory bude odborným poradním
orgánem předsedy Kontrolní komory.
Právo předsedy účastnit se schůzí Federálního
shromáždění, jeho sněmoven a všech jeho orgánů
vlády Československé socialistické republiky vy-
plývá z postavení Kontrolní komory a má usnad-
nit plnění její funkce (§ 6 odst. 3).
Plán kontrolní činnosti Kontrolní komory, jehož
návrh bude předseda projednávat v radě a předklá-
dat Federálnímu shromáždění, bude obsahovat trva-
lé kontrolní úkoly, které bude Kontrolní komora
plnit z vlastní působnosti, i kontrolní úkoly, které
bude plnit jen podle požadavků Federálního shro-
máždění. V tomto směru bude plán prostředkem
k ukládání kontrolních úkolů Federálním shromáž-
děním a k účelné a věcné koordinaci obou částí
plánu.
Protože Kontrolní komora bude kontrolním or-
gánem Federálního shromáždění, bude Federální
shromáždění volit předsedu a místopředsedu na do-
bu svého volebního období. Členy rady jako po-
radního orgánu předsedy jmenuje po slyšení před-
sedy Kontrolní komory předsednictvo Federálního
shromáždění (§9).
Vzhledem k tomu, že Kontrolní komora bude
federálním orgánem, zajišťuje návrh paritu občanů
České socialistické republiky a Slovenské socialis-
tické republiky jak při obsazení funkcí předsedy a
místopředsedy, tak ve složení rady.
Z postavení Kontrolní komory a funkce její ra-
dy vyplývá, že složení rady bude mít výrazně od-
borný charakter. Ustanovení § 10 odst. 2 pak zajiš-
ťuje, aby v případe odlišnosti stanovisek rady od
stanoviska předsedy, místopředsedy nebo v případě
odlišnosti stanoviska některé z národních částí ra-
dy bylo Federální shromáždění o tom informováno.
Jemu potom je vyhrazeno učinit konečný závěr.
Návrh zákona dále zabezpečuje možnost neru-
šeného plnění funkce členů rady Kontrolní komory
a poskytuje jim záruku, že nebudou zkráceni na
svých právech a nárocích z pracovního nebo ob-
dobného poměru (zejména poměru člena družstva),
dále řeší zákon otázku náhrady ušlého výdělku a
výdajů s výkonem funkce spojených odkazem na
příslušné obecné předpisy (tj. zejména příslušná
ustanovení zákoníku práce a vyhlášky o náhradách
cestovních, stěhovacích a jiných výdajů).
K části třetí (§ 12-18)
Výsledky kontrolní činnosti Kontrolní komory
musí sloužit orgánům nejvyššího zastupitelského
sboru jako jeden ze spolehlivých podkladů pro je-
jich jednání a opatření. Zákon proto stanoví určité
základní povinnosti, které je nutno v
kontrolní
práci tohoto orgánu důsledně dodržovat, aby byla
zajištěna objektivita kontrolních zjištění a zaru-
čena odpovědným pracovníkům i možnost včasné a
účinné ochrany jejich právních zájmů.
Aby orgány Kontrolní komory mohly řádně
splnit tyto základní povinnosti, poskytuje jim zá-
kon nezbytná kontrolní oprávnění k zajištění rych-
lého, nerušeného a hospodárného výkonu kontroly
nebo ke splnění jiného úkolu Kontrolní komory.
Těmto oprávněním odpovídají v přiměřeném roz-
sahu povinnosti uložené v tomto směru kontrolova-
ným i jiným orgánům a organizacím, jejich funkcio-
nářům a pracovníkům.
10
Právním prostředkem k nezbytnému vynucení
zákonných povinností kontrolovaných pracovníků je
institut pořádkové pokuty, který se (obdobně jako
podle zákona č. 70/1967 Sb. ) vztahuje na neposkyt-
nutí potřebné součinnosti (např. předložení vyžá-
daných písemných podkladů, podání zpráv nebo
vysvětlivek aj. ) při výkonu kontroly.
Navrhovaná úprava naproti tomu nepřejímá
dosavadní opatření k zabezpečení výsledků kon-
troly (§ 23 až 25 zákona č. 70/1967 Sb. ), tj. zá-
vazné pokyny k odstranění zjištěných závad, právo
pozastavovat provádění nezákonného rozhodnutí
nebo činnosti, právo ukládat za závažné porušení
státní disciplíny důtku s pokutou až do výše troj-
násobku průměrného měsíčního výdělku a opráv-
nění podávat u soudu návrh na zahájení řízení
na náhradu škody. Tato oprávnění totiž přes
svou v podstatě subsidiární povahu neodpovídají
postavení kontrolního orgánu nejvyššího zastupi-
telského sboru a byla by neúčelným zasahová-
ním zvenčí do pravomoci řídících a dalších orgá-
nů, kterým přísluší odstraňovat závady a vy-
vozovat důsledky z porušování povinností. Nebu-
de-li dosaženo nápravy již v průběhu kontroly a
při projednání jejích výsledků s vedoucími kontro-
lovaných orgánů a organizací, bude věc oznáme-
na ve zprávě o výsledcích kontroly Federálnímu
shromáždění.
K části čtvrté (§ 19-21)
Ustanovení této části vycházejí z dosavadní
úpravy (povinnost zachovávat státní, hospodářské
a služební tajemství, používání externích odborníků
a znaleckých posudků), jež se osvědčila.
Vzhledem k postavení Kontrolní komory, která
není článkem systému státní správy, je účelné sta-
novit, že platové poměry pracovníků Kontrolní ko-
mory se řídí předpisy platnými pro pracovníky fe-
derálních ústředních orgánů státní správy. Mzdo-
vou soustavu, zejména nomenklaturu funkcí a zá-
kladních platů i kvalifikační předpoklady pro pra-
covníky Kontrolní komory stanoví předseda Kon-
trolní komory. Stanovení výše odměny předsedy a
místopředsedy se vyhrazuje předsednictvu Federál-
ního shromáždění.
K části páté (§ 22-25)
Vzhledem k tomu, že postavení kontrolního or-
gánu Federálního shromáždění nebylo upraveno
současně s termínem účinnosti ústavního zákona
o československé federaci, řešil toto přechodné ob-
dobí zákon č. 170/1968 Sb. Podle § 9 tohoto zákona
zabezpečuje až do doby přijetí předkládaného ná-
vrhu úkoly kontrolního orgánů Federálního shro-
máždění Ústřední komise lidové kontroly podle do-
savadních předpisů a v rozsahu kontrolní působ-
nosti Federálního shromáždění.
V souladu s § 10 zákona č. 170/1968 Sb., ode-
šla po přijetí zákona ČNR č. 7/1969 Sb. část pra-
covníků ÚKLK na Nejvyšší kontrolní úřad České
socialistické republiky. Podle § 22 návrhu se pra-
covníci Ústřední komise lidové kontroly stávají pra-
covníky Kontrolní komory, která převezme i pro-
středky a majetková práva a povinnosti Ústřední
komise lidové kontroly.
Kontrola v oblasti obrany země a bezpečnosti
vyžaduje zvláštní úpravu. Proto se zmocňuje před-
sednictvo FS, aby tyto otázky upravilo s ohledem
na specifickou povahu problematiky, popř. i od-
chylně od obecně vytýčených zásad.
V souladu s ustanovením čl. 144 ústavního zá-
kona o československé federaci ruší navrhovaný
zákon ze zákona č. 70/1967 Sb., ve znění zákona
č. 85/1968 Sb. a zákona č. 170/1968 Sb. jen tu jeho
část, která tvoří součást právního řádu federace;
vztah ke zbývajícím jeho částem budou řešit zá-
kony České národní rady a Slovenské národní rady.
Realizace zákona o Kontrolní komoře Česko-
slovenské socialistické republiky nebude znamenat
zvýšené nároky na státní rozpočet. Ke snížení roz-
počtovaných nákladů Kontrolní komory došlo po
vyčlenění prostředků a uvolnění pracovníků pro
Nejvyšší kontrolní úřad České socialistické re-
publiky.
V Praze dne 28. května 1969.
prof. dr. Hatala v. r.
předseda ústavně právního
výboru Sněmovny národů
akademik Knapp v. r.
předseda ústavně právního
výboru Sněmovny lidu
dr. Tlustý v. r.
ověřovatel ústavně právního
výboru Sněmovny národů
Pacner v. r.
ověřovatel ústavně právního
výboru Sněmovny lidu
StT l - 85337-69