Federální shromáždění Československé socialistické republiky 1969
I v. o.
4
Vládní návrh
Zákon
ze dne 1969
o některých změnách ve služebních poměrech vojáků z povolání
Federální shromáždění Československé so-
cialistické republiky se usneslo na tomto zá-
koně:
Čl. I
Zákon č. 76/1959 Sb., o některých služeb-
ních poměrech vojáků, ve znění zákonného
opatření předsednictva Národního shromáždě-
ní č. 165/1964 Sb., se mění a doplňuje takto:
1. § 5 odst. 3 zní:
,, (3) Do hodností generálů jmenuje a povy-
šuje na návrh vlády Československé socialis-
tické republiky president republiky. Do hod-
ností důstojníků, praporčíků a poddůstojníků
jmenují a povyšují ministr národní obrany a
ministr vnitra Československé socialistické re-
publiky nebo orgány jimi k tomu zmocněné. "
2. § 26 zní:
"§ 26
(1) Voják z povolání se propustí ze služeb-
ního poměru na vlastní žádost v požadovaně
lhůtě, nebrání-li tomu ustanovení § 25 odst. 2
branného zákona a je-li lhůta propuštění v sou-
ladu s potřebami ozbrojených sil; není-li s ni-
mi v souladu a byla-li žádost podána do 30. dub-
na kalendářního roku, pokud příslušný služeb-
ní předpis neumožňuje podání žádosti i po
tomto dni, propustí se nejpozději do konce to-
hoto roku.
(2) Ze služebního poměru vojáka z povolá-
ní se propustí vojáci,
2
a) kteří byli uznáni vojenskou lékařskou
komisí neschopnými k vojenské činné
službě ze zdravotních důvodů,
b) pro něž není při organizačních změnách
v ozbrojených silách jiné zařazení,
c) kteří při řádném hodnocení byli celko-
vě hodnocení jako nevyhovující.
(3) Ze služebního poměru vojáka z povolá-
ní lze propustit vojáky,
a) kteří splňují podmínky nároku na sta-
robní důchod,
b) u nichž vojenská lékařská komise sta-
novila sníženou schopnost k vojenské
činné službě ze zdravotních důvodů a
pro něž není v ozbrojených silách jiné
vhodné zařazení,
c) kteří byli při bezprostředně následují-
cím řádném hodnocení opětovně celkově
zhodnoceni nižším stupněm než dobrý a
dosud nedosáhli věku 40 let,
d) kteří byli pravomocně odsouzeni k ne-
podmíněnému trestu odnětí svobody.
(4) Voják z povolání, který má být propuš-
těn ze služebního poměru podle odstavce 2
nebo 3, musí být o propuštění vyrozuměn nej-
méně 3 měsíce předem, není-li oboustrannou
dohodou stanoveno jinak.
(5) Návrhy na propuštění vojáků z povo-
lání podle odstavce 3 písm. c) nebo d) posu-
zují komise zřízeně ministrem národní obrany
a ministrem vnitra Československé socialistic-
ké republiky. "
3. § 31 zní:
§ 31
(1) Vojákům z povolání propuštěným ze
služebního poměru před vznikem nároku na
starobní důchod zabezpečuje vojenská správa,
jestliže o to požádají, ve spolupráci se zúčast-
něnými orgány státní správy umístění v občan-
ském povolání přiměřené jejich vzdělání, prak-
tickým zkušenostem a schopnostem a organi-
zovanou přípravu pro zvoleně občanské povo-
lání péčí státu podle zásad stanovených vládou
Československé socialistické republiky.
(2) Vojákům z povolání propuštěným podle
§ 26 odst. 2 nebo odst. 3 písm. b) až d) posky-
tuje vojenská správa od nástupu občanského
povolání, popřípadě od počátku přípravy na
toto povolání, po dobu dvou let platové vyrov-
nání, jestliže jejich služební poměr trval aspoň
10 let a pokud nepobírají důchod ze sociálního
zabezpečení nebo příspěvek za službu.
(3) Vojákům z povolání propuštěným ze
služebního poměru se poskytuje odchodné po-
dle délky služby v ozbrojených silách až do
3
výše šestinásobku měsíčního hrubého služeb-
ního příjmu podle zásad, které stanoví ministr
národní obrany a ministr vnitra Českosloven-
ské socialistické republiky.
(4) Nárok na umístění, na organizovanou
přípravu pro zvolené občanské povolání, na
platové vyrovnání a na odchodné nemají vojáci
z povolání, jejichž služební poměr zanikl od-
nětím nebo ztrátou vojenské hodnosti. "
4. Díl VIII zní:
"Díl VIII
Příspěvek za službu
§ 33
(1) Příspěvek za službu (dále jen "příspě-
vek") náleží vojákům z povolání, kteří byli
propuštěni ze služebního poměru podle § 26
odst. 2 nebo 3, ve výši
a) 20% služebního příjmu, jestliže konali
službu v ozbrojených silách po dobu
nejméně 15 let a dosáhli v této době
věku aspoň 40 let; výkonným letcům a
výsadkářům, jestliže konali službu nej-
méně 20 započitatelných let, se věková
hranice nestanoví;
b) 30% služebního příjmu, jestliže konali
službu v ozbrojených silách po dobu nej-
méně 20 let; výkonným letcům a výsad-
kářům, jestliže konali službu nejméně
30 započitatelných let.
(2) Příspěvek podle odstavce 1 písm. b)
náleží též vojákům z povolání propuštěným ze
služebního poměru, kteří se podíleli na inten-
zívní výstavbě ozbrojených sil, i když nesplňu-
jí podmínku 20 let služby, jestliže dosáhli věku
aspoň 45 let.
(3) Vojákům z povolání propuštěným ze
služebního poměru podle § 26
odst. 1 náleží
příspěvek od 15 až do 30% služebního příjmu,
jestliže konali službu nejméně po dobu 20 let
a dosáhli věku aspoň 45 let; u výkonných letců
a výsadkářů se tato věková hranice snižuje na
40 let.
(4) Služba výkonného letce a výsadkáře a
výkon funkcí zvláštní povahy a stupně nebez-
pečnosti se započítávají ve zvýšeném rozsahu
stanoveném služebními předpisy; doba účasti
na národním boji za osvobození se započítává
v rozsahu stanoveném zákonem o sociálním
zabezpečení.
(5) Příspěvek nenáleží vojákům z povolání,
u nichž byla vyslovena ztráta vojenské hod-
nosti nebo jimž byla vojenská hodnost odňata
anebo kteří byli propuštění ze služebního po
měru podle § 26 odst. 3 písm. d); příspěvek
4
může být přiznán i v těchto případech, jsou-li
pro to důvody hodně zvláštního zřetele.
(6) Příspěvek se vyměřuje z posledního slu-
žebního hrubého měsíčního příjmu nebo prů-
měrného hrubého měsíčního příjmu za posled-
ních 5 kalendářních let přede dnem propuštění
(u výkonných letců a výsadkářů z období ak-
tivní letecké nebo výsadkové služby) podle to-
ho, co je pro oprávněného výhodnější, a nesmí
překročit maximální výši částečného invalid-
ního důchodu účastníků odboje.
(7) Účastníkům odboje se k příspěvku při-
čítají podle skupin stanovených zákonem č.
161/1968 Sb., o zvláštním přídavku k dávkám,
o změnách v důchodovém zabezpečení účastní-
ků odboje a o některých změnách v sociálním
zabezpečení, za každý započatý rok odbojové
činnosti, tyto částky:
skupina měsíčně Kčs
I. 60
II. a III. 50
IV. 40
(8) Při souběhu příspěvku s výdělkem krá-
tí se příspěvek o částku, o kterou součet pří-
spěvku a hrubého výdělku přesahuje výši pří-
jmu, z něhož byl příspěvek vyměřen.
(9) Při souběhu nároku na příspěvek a na
starobní nebo invalidní [částečný invalidní)
důchod podle předpisů o sociálním zabezpeče-
ní náleží oprávněnému podle jeho volby buď
důchod nebo příspěvek; nárok na příspěvek
trvá až do dosažení věku 60 let.
(10) Podrobnosti stanoví ministr národní
obrany a ministr vnitra Československé socia-
listické republiky.
(11) Ministr národní obrany a ministr vnitra
Československé socialistické republiky mohou
odstraňovat tvrdosti, které by se vyskytly při
provádění ustanovení tohoto dílu zákona.
(12) Vláda Československé socialistické re-
publiky může se zřetelem k vývoji životních
nákladů stanovit k příspěvku zvláštní přída-
vek, popřípadě upravit způsob krácení příspěv-
ku výhodněji. "
5. Díl IX zní:
"Díl IX
Příslušníci ozbrojených
bezpečnostních sborů
§ 34
(1) Ustanovení tohoto zákona se vztahují
přiměřeně též na příslušníky ozbrojených bez-
pečnostních sborů, avšak s těmito odchylkami:
a) nevztahují se na ně ustanovení § 2, § 24
odst. 2, § 26 odst. 1, § 36 a § 37;
b) hodnosti praporčíků se stanoví takto:
rotný, strážmistr, nadstrážmistr, pod-
praporčík, praporčík, nadpraporčík;
5
c) podrobnější úpravu kázeňského práva
stanoví kázeňský řád, který vydá ministr
vnitra Československé socialistické re-
publiky;
d) ze služebního poměru lze propustit pří-
slušníky ozbrojených bezpečnostních
sborů na jejich žádost podanou ze zá-
važných důvodů; příspěvek podle § 33
odst. 3 náleží příslušníkům ozbrojených
bezpečnostních sborů i v těchto přípa-
dech;
e) ze služebního poměru lze propustit pří-
slušníky ozbrojených bezpečnostních
sborů, kteří zvlášť hrubým způsobem
porušili služební povinnost nebo pravo-
moc veřejného činitele a jejichž další
ponechání ve služebním poměru by bylo
na újmu důležitých služebních zájmů;
f) důvody stanovené v § 26 odst. 2 písm.
b) a c) jsou důvody, z nichž lze přísluš-
níky ozbrojených bezpečnostních sborů
propustit ze služebního poměru;
g) působnost stanovená v § 5 odst. 3, § 6
odst. 3 a 4, § 10 odst. 2, § 26 odst. 5,
§ 27 a § 33 odst. 11 přísluší, pokud jde
o příslušníky ozbrojených bezpečnost-
ních sborů v oborech působnosti minis-
trů vnitra České socialistické republiky
a Slovenské socialistické republiky, těm-
to ministrům;
h) návrhy na jmenování a povyšování do
hodností generálů a na odnímání hod-
ností generálů podávají presidentu re-
publiky, pokud jde o příslušníky ozbro
jených bezpečnostních sborů v oborech
působnosti ministrů vnitra České socia-
listické republiky a Slovenské socialis-
tické republiky, vlády těchto republik.
(2) Podle ustanovení § 6 odst. 1 lze ode-
jmout hodnost také příslušníkům ozbrojených
bezpečnostních sborů propuštěným z těchto
sborů. "
6. Kde se v ostatních ustanoveních zákona
mluví o vládě a o ministru vnitra, rozumí se
tím vláda Československé socialistické republi-
ky a ministr vnitra Československé socialistic-
ké republiky; kde se mluví o příslušnících Stát-
ní bezpečnosti a Veřejné bezpečnosti, rozumí
se tím příslušníci ozbrojených bezpečnostních
sborů.
Čl. II
Příspěvek za službu přiznaný podle dosa-
vadních předpisů zůstává nedotčen, pokud je
to pro oprávněného výhodnější.
Čl. III
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. květ-
na 1969.
7
Důvodová zpráva
Nejvýznamnější složkou Československé li-
dové armády v míru i za války je její profe-
sionální velitelský sbor - generálové, důstoj-
níci a praporčíci - a v oboru bezpečnosti
státu příslušníci ozbrojených bezpečnostních
sborů.
V důsledku neustálého upevňování obrany-
schopnosti státu, zavádění nové složité bojové
techniky, zdokonalování práce ozbrojených
bezpečnostních sborů a nutnosti neustálé bdě-
losti a bojové pohotovosti se zvyšují nároky
na celkovou připravenost a na fyzickou zdat-
nost vojáků z povolání a příslušníků ozbroje
ných bezpečnostních sborů.
Pro značnou obtížnost a vysoké požadavky
vojenské a bezpečnostní služby nedoslouží část
vojáků z povolání a příslušníků ozbrojených
bezpečnostních sborů až do doby, kdy mají
nárok na starobní důchod, a musí odejít z ar-
mády a bezpečnostních sborů dříve. Hlavními
příčinami předčasného odchodu z vojenské a
bezpečnostní služby jsou zdravotní důvody a
neschopnost přechodu na jinou odbornost při
organizačních změnách, kdy se obvykle mění
vojenská technika a početní proporce jednotli-
vých druhů vojsk nebo bezpečnostních složek.
Tato situace je násobena disproporcemi
v kádrovém zabezpečení armády. V současné
době má 12, 8% důstojníků z povolání sníženou
zdravotní klasifikaci [obdobná situace je i u
ozbrojených bezpečnostních sborů], zatímco
propočty ukazují, že pro armádu a Bezpečnost
je únosné mít maximálně 10% takových pří-
slušníků. Pokud nebude možno tuto situaci ra-
dikálněji řešit, zvýšil by se jejich počet do
roku 1980 na 18% z celkových počtů.
Vlivem nerovnoměrného doplňování armá-
dy a Bezpečnosti zejména v letech 1948, 1951
až 1959 a dalších vznikla nepříznivá věková
struktura příslušníků armády a Bezpečnosti.
Dvanáct nejpočetnějších ročníků
(34-45 le-
tých) tvoří 62% z celkových počtů a průměr-
ný věk je 38 let. V roce 1980 by se počet dů-
stojníků starších 40 let zvýšil z dnešních 31%
na 61% a průměrný věk by vzrostl na 42 let.
Taková věková skladba je pro moderní armá-
du nevyhovující a brzdí i rovnoměrný služeb-
ní postup vojáků z povolání. Vzestupná mobi-
lita jako ukazatel dynamiky funkčního postu-
pu je oproti normálně věkově složené armádě
a Bezpečnosti skoro poloviční.
Vojákům z povolání a příslušníkům ozbro-
jených bezpečnostních sborů je známo, že uve-
dené disproporce v kádrovém složení musí být
dříve či později řešeny, a obávají se propuště-
ní za současných neuspokojivých výstupových
podmínek. Dosavadní úprava výstupových pod-
mínek vojáků z povolání a příslušníků ozbro-
jených bezpečnostních sborů neodpovídá totiž
současným ani perspektivním potřebám ozbro-
jených sil a ozbrojených bezpečnostních sbo-
rů. Podle dnes platných předpisů existuje v ar-
mádě a Bezpečnosti zabezpečení ve formě pří-
spěvku za službu až po dosažení věku 48 let
ve výši 350-650 Kčs, což odpovídá cca 15%
průměrného měsíčního platu. Výstupové pod-
mínky jsou neuspokojivé i ve srovnání s jejich
řešením v armádách jiných států, kde vojáci
z povolání získávají trvalé zabezpečení pod-
statně dříve, většinou již ve věku 40 let, a ve
výši 30 i více procent průměrného měsíčního
platu.
Společenský význam a obtížnost služby vo-
jáků z povolání v armádě a nutnost zabezpe-
čit další zkvalitnění velitelského sboru, zejmé-
na u bojových útvarů, a příslušníků v opera-
tivních a výkonných složkách Bezpečnosti vy-
žaduje, aby společnost ocenila jejich službu
i tím, že jim poskytne při propuštění nejen
vhodné umístění v občanském zaměstnání, ale
též přiměřené hmotné zajištění.
Schválením navrhované úpravy se omezí
působení negativních vlivů, které narušují ply-
nulé kádrové doplňování armády a Bezpeč-
nosti, a posílí se právní jistota jejich přísluš-
níků. V roce 1968 byl např. splněn nábor na
velitelsko - organizátorskou fakultu Vojenské
akademie Antonína Zápotockého jen na 40%.
Rovněž u ministerstva vnitra vznikají značné
obtíže při náboru nových příslušníků Veřejné
bezpečnosti.
Všechny uváděné skutečnosti byly vzaty
v úvahu při zpracování předkládaného ná-
vrhu zákona, který má vytvořit podmínky pro
řešení vzniklých problémů a deformací z mi-
nulých let.
Navrhovaná úprava zákona se týká změn
v pravomoci jmenování do důstojnických hod-
ností (§ 5], změn důvodů propuštění (§26)
a změn nároků na hmotné zabezpečení při pro-
puštění vojáků z povolání (§§ 31 a 33). Sou-
časně se upravují ustanovení týkající se pří-
slušníků ozbrojených bezpečnostních sborů a
pravomocí příslušných ministrů vnitra, které
vyplynuly z federativního uspořádání státu
(§ 34).
Změna v pravomoci jmenování a povyšo-
vání vojáků (§5) umožní provést účelnou de-
centralizaci.
Úpravy v § 26 se týkají změn důvodů pro-
8
puštění vojáků z povolání na vlastní žádost a
ze služebních důvodů. Dosavadní některé fa-
kultativní důvody propuštění se mění na obli-
gatorní (§ 26 odst. 2). Úprava propuštění z dů-
vodů uvedených v zákoně upevňuje právní jis-
totu vojáků z povolání, neboť propuštěný má
podle služebních předpisů možnost odvolání
proti výsledkům hodnocení, popřípadě může
podat stížnost; v případech zvlášť zákonem sta-
novených (§ 26 odst. 5) posuzují návrhy na
propuštění komise zřízené ministrem národní
obrany a ministrem vnitra Československé so-
cialistické republiky. Zdravotní stav a sníže-
nou schopnost k vojenské službě ze zdravot-
ních důvodů posuzují vojenské lékařské ko-
mise.
Přímo ze zákona zaniká služební poměr po
dle dosavadní úpravy (§ 25 zákona č. 76/1959
Sb. ) též odnětím nebo ztrátou vojenské hod-
nosti. Podle § 47 trestního zákona může soud
uložit trest ztráty vojenské hodnosti, odsuzu-
je-li pachatele za úmyslný trestný čin spácha-
ný ze zvlášť zavržitelné pohnutky k nepod-
míněnému trestu odnětí svobody nejméně na
dvě léta, a vojenský soud též vedle kratšího
nepodmíněného trestu odnětí svobody, jestliže
to vzhledem k povaze spáchaného trestného
činu vyžaduje kázeň a pořádek v ozbrojených
silách nebo ozbrojeném sboru.
Specifické podmínky a potřeby služby v ar-
mádě a Bezpečnosti a současný kádrový stav
vyžadují, aby bylo možno propustit vojáky
z povolání a příslušníky ozbrojených bezpeč-
nostních sborů, kteří splňují podmínky nároku
na starobní důchod. Včasný odchod těchto osob
do starobního důchodu umožňuje plynulé do
plňování armády a Bezpečnosti a zajišťuje
funkční i hodnostní růst mladým, talentova-
ným a vysokoškolsky vzdělaným kádrům. Ten-
to fakultativní důvod propuštění současně
umožňuje respektovat zájmy armády a Bez-
pečnosti, aby setrvali ve služebním poměru i
po splnění nároku na starobní důchod někteří
vojáci z povolání a příslušníci ozbrojených bez-
pečnostních sborů, zvláště vynikající specialis-
té, pokud to jejich zdravotní stav dovoluje.
Za organizační změny se podle služebního
předpisu považují větší změny v organizaci a
počtech ozbrojených sil, schválené Radou obra-
ny státu a zveřejněné výnosem ministra ná-
rodní obrany a státního tajemníka v minister-
stvu národní obrany, popřípadě náčelníka ge-
nerálního štábu.
Způsob, rozsah a kritéria hodnocení vojáků
z povolání upravuje služební předpis minister-
stva národní obrany ev. zn. Kádr-I-7.
Stanovené důvody propuštění vyplývají ze
speciální úpravy služebního poměru a jeho
zvláštností, jimiž se odlišuje od pracovního po-
měru (povinnost služby v posádkách a ve
funkcích podle potřeb armády a Bezpečnosti
a pod. ). Z těchto důvodů je také propuštění vo-
jáků z povolání na vlastní žádost vázáno lhů-
tou, stanovenou zákonem a prováděcími před-
pisy, neboť nelze připustit jejich odchod např.
v průběhu základního výcviku vojsk. Zákon
umožňuje stanovit při odchodu na vlastní žá-
dost výši příspěvku v rozpětí 15-30%. Není-li
propuštění na vlastní žádost v souladu se záj-
my ozbrojených sil, bude příspěvek přiznáván
zpravidla v nejnižší výměře. Podrobnosti upra-
ví služební předpis.
Současně se prohlubuje systém hmotného
zabezpečení vojáků z povolání a příslušníků
ozbrojených bezpečnostních sborů, propuště-
ných ze služebního poměru. Upravují se pod-
mínky nároku na nezdanitelný příspěvek za
službu především podle délky služby v ozbro-
jených silách (dosud byl jedinou podmínkou
věk 48 let) a stanoví se jeho výměra. Zvláště
se přihlíží k službě výkonných letců a výsad-
kářů, přičemž invalidita výkonných letců a vý-
sadkářů bude v souvislosti s propuštěním ze
služebního poměru posuzována obdobně jako
u civilních výkonných letců.
Návrh zvýhodňuje v úpravě nároku na pří-
spěvek za službu vojáky z povolání a přísluš-
níky ozbrojených bezpečnostních sborů, kteří
přišli do armády a Bezpečnosti na základě
stranického náboru, tím že se jim promíjí pod-
mínka 20 let služby, pokud budou propuštěni
po dosažení věku aspoň 45 let, neboť se podí-
leli na intenzívní výstavbě armády a Bezpeč-
nosti (za dobu intenzívní výstavby se považuje
doba, ve které docházelo k zásadnímu přebu-
dování armády a Bezpečnosti v letech 1948
až 1960).
Účastníci odboje budou zvýhodněni zvlášt-
ním přídavkem k příspěvku za službu podle
zákona č. 161/1968 Sb.
Místo dosavadního příspěvku na zapraco-
vání podle usnesení vlády ze dne 16. září 1963
č. 796 se zavádí platové vyrovnání po dobu
dvou let, které bude poskytováno do výše po-
sledního hrubého měsíčního příjmu před pro-
puštěním. Péče o umístění propuštěných vojá-
ků z povolání a příslušníků ozbrojených bez-
pečnostních sborů zahrnuje i zajištění přípravy
pro zvolené občanské povolání, která bude or-
ganizována před propuštěním ze služebního
poměru nebo v období, kdy vojákům z povo-
lání a příslušníkům ozbrojených bezpečnost-
ních sborů náleží platové vyrovnání. Právní
nárok na jednorázové odchodné až do výše
šestinásobku posledního hrubého měsíčního
příjmu se přenáší ze služebních předpisů obou
resortů do zákona. Podrobnosti upraví služeb-
ní předpis.
9
Tím dochází ke komplexnímu řešení výstu-
pových podmínek vojáků z povolání a přísluš-
níků ozbrojených bezpečnostních sborů, pokud
nejsou řešeny zákonem o sociálním zabezpe-
čení.
Výplatu uvedených náležitostí bude zabez-
pečovat ministerstvo národní obrany a přísluš-
ná ministerstva vnitra.
V návrhu jsou zahrnuty změny, které vy-
plývají z federativního uspořádání státu (ústav-
ní zákon č. 143/1968 Sb., o československé fe-
deraci). Jde zejména o změnu působnosti mi-
nisterstva vnitra, pokud jde o příslušníky o-
zbrojených bezpečnostních sborů. Ministr vni-
tra Československé socialistické republiky se
zmocňuje v příslušných ustanoveních zákona
k vydávání prováděcích (služebních] předpi-
sů. Ostatní oprávnění stanovená v zákoně pří-
sluší ministrům vnitra Československé socia-
listické republiky, České socialistické republi-
ky a Slovenské socialistické republiky v obo-
rech jejich působnosti. Jde o jmenování a po-
vyšování do hodností důstojníků a praporčíků,
o odnímání hodností, o ustanovování do funk-
cí a odvolávání z nich, o zřizování komisí,
o přijímání do služebního poměru a propouště-
ní z něho, o zmocňování dalších orgánů a
o odstraňování tvrdostí.
Navrhovaná úprava některých ustanovení
zákona č. 76/1959 Sb. poskytne naší armádě
a Bezpečnosti v podstatě takové zabezpečení,
které je pro moderní armádu a bezpečnostní
sbory nezbytné, a vychází ze současných eko-
nomických možností státu. Dále vytvoří pod-
mínky pro likvidaci strukturálních deformací
a upevní existenční jistotu vojáků z povolání
i příslušníků ozbrojených bezpečnostních sbo-
rů, což bude mít příznivý vliv na morálně po-
litický stav, na zajišťování plynulého náboru
a na zvýšení bojové pohotovosti a obranyschop-
nosti armády i bezpečnosti republiky.
Vláda Československé socialistické republi-
ky předpokládá, že pro příslušníky Sboru ná-
pravné výchovy bude zákonodárnými akty Čes-
ké národní řady a Slovenské národní řady při-
jata úprava obdobná navrhované úpravě pro
příslušníky ozbrojených bezpečnostních sborů.
Odpovídající výstupové podmínky umožní
intenzivněji řešit disproporce, které jsou pře-
devším ve věkové struktuře a zdravotním sta-
vu důstojnického sboru. V současné době je
kumulováno ve 12 nejsilnějších věkových roč-
nících cca o 7000 důstojníků ve věku nad 40
let více, než vyžaduje optimální věkové složení
armády. Ministerstvo národní obrany předpo-
kládá řešení tohoto problému postupným pro-
pouštěním cca 400-500 důstojníků ročně nad
normální úbytek nebo jednorázovým snížením
celkových počtů důstojníků, jestliže to vyply-
ne z předpokládaných změn v makrostruktuře
počtů Čs. lidové armády. Snížené počty důstoj-
níků by již nebyly doplňovány novými.
Rozpočtové důsledky za předpokladu po-
stupného řešení představují v průběhu roku
1969 v oboru ministerstva národní obrany po-
třebu celkem 28 miliónů Kčs a v obořu minis-
terstva vnitra 8 miliónů Kčs (včetně nákladů
na vyplácení cca 1500 příspěvků jejich dosa-
vadním poživatelům). Z toho je již dnes ve
schválených rozpočtech obou resortů kryto pro
ministerstvo národní obrany 21 miliónů Kčs a
pro ministerstvo vnitra 5 miliónů Kčs. Zbytek
potřeby finančních prostředků ve výši 7 milió-
nů Kčs v obořu ministerstva národní obrany
by byl uhrazen především nevyužitými pro-
středky na mzdové fondy důstojníků z povolá-
ní, jimž by byl přiznán příspěvek za službu,
což představuje v rozpočtu ministerstva národ-
ní obrany částku 7 miliónů Kčs a plně kryje
potřebu. Potřeba 3 miliónů Kčs v oborech mi-
nisterstev vnitra by byla uhrazena v rámci
schváleného a delimitovaného rozpočtu.
Pro rok 1970 by byl uplatněn obdobný re
žim.
Rozpočtové důsledky pro období od ro-
ku 1970:
a) Při postupném řešení předpokládá nová
úprava celkovou potřebu na období let
1971-1975 240 miliónů Kčs a pro obdo-
bí 1976-1980 325 miliónů Kčs v oboru
ministerstva národní obrany a v obo-
rech ministerstev vnitra na tato období
62 a 95 miliónů Kčs. Podle dosavadních
orientačních bilancí se pro rozpočet mi-
nisterstva národní obrany počítá s 58 a
67 milióny Kčs a pro rozpočty minister-
stev vnitra s 27 a 29 milióny Kčs. Zabez-
pečení zbývajících 182 a 258 miliónů Kčs
pro ministerstvo národní obrany a 35 a
66 miliónů Kčs pro ministerstva vnitra
bude nutno řešit při zpracování podkla-
dů pro 5. pětiletý plán a výhled do ro-
ku 1980 v souladu s opatřeními, která
vyplynou z rozhodnutí o makrostruktu-
ře Čs. lidové armády, požadavkem na
krytí především z celospolečenských
zdrojů.
b) Při jednorázovém řešení je třeba při pro-
počtu nákladů vycházet z těchto skuteč-
ností:
- mzdové náklady na 1000 důstojníků
činí ročně 37 miliónů Kčs. Tím, že
nebudou tito vojáci z povolání již na-
hrazování jinými, sníží se o uvedené
náklady mzdový fond, nehledě na to,
že propuštění vojáci z povolání vy-
tvoří další hodnoty v nastoupeném ci-
vilním povolání;
10
|
- náklady na výstup 1000 důstojníků by |
|
|
v 1. roce |
19, 2 miliónů Kčs, |
|
v 2. roce |
11, 8 miliónů Kčs, |
|
v dalších letech |
7, 2 miliónů Kčs. |
Rozhodnutí o řešení makrostruktury počtů
Čs. lidové armády podle jedné z obou uvede-
ných variant lze očekávat v průběhu roku 1969.
V Praze dne 4. dubna 1969.
Předseda vlády ČSSR:
Ing. Černík v. r.
Státní tajemník v ministerstvu národní obrany:
generálporučík Dvořák v. r.
Ministr vnitra ČSSR:
Pelnář v. r.