Federální shromáždění Československé socialistické republiky 1969

I v. o.

3

Vládní návrh,

kterým se předkládá Federálnímu shromáždění Československé socialistické
republiky k souhlasu Smlouva o nešíření jaderných zbraní, podepsaná

v Moskvě, Washingtonu a Londýně
dne 1. července 1968

Návrh schvalovacího usnesení:

Federální shromáždění Československé socia-
listické republiky souhlasí se Smlouvou o nešíraní
jaderných zbraní, podepsanou v Moskvě, Washing-
tonu a Londýně dne 1. července 1968.

2

Důvodová zpráva

Dne 12. června 1968 přijalo XXII. zasedání Val-
ného shromáždění OSN rezoluci k návrhu Smlouvy

o nešíření jaderných zbrani, v niž schválilo na-
vržené znění Smlouvy a vyjádřilo naději, že se ke
Smlouvě připojí co nejvíce jaderných a nejader-
ných států. Pro rezoluci hlasovalo 95 členských
států, proti 4 a 21 států se hlasování zdrželo.

Vzhledem k významu, který je Smlouvě přisu-
zován, byla podobně jako v případě Smlouvy o zá-
kazu jaderných zkoušek v atmosféře, v kosmickém
prostoru a pod vodou, stanovena pro podpis zvlášt-
ní procedura, umožňující, aby jednotlivé státy po-
depsaly Smlouvu v Moskvě, Washingtonu a Lon-
dýně, nebo v kterémkoliv z uvedených tří měst.
Dne 1. července 1968 byla pak Smlouva v uvede-
ných třech městech otevřena k podpisu všem stá-
tům. ČSSR spolu s dalšími socialistickými zeměmi
byla mezi prvními státy, které Smlouvu " tento den
podepsaly. Z pověření presidenta republiky ji
v Moskvě podepsal ministr zahraničních věcí a ve
Washingtonu a v Londýně velvyslanci ČSSR. Do
konce února 1969 podepsalo Smlouvu na 90 a rati-
fikovalo 9 států.

Skutečnost, že ČSSR byla mezi prvními štáty,
které Smlouvu podepsaly, plně odpovídá čs. zá-
jmům v otázce odzbrojení a je v souladu se stano-
viskem, které ČSSR zaujímala v celém průběhu
jednání o nešíření jaderných zbraní. Českosloven-
sko vyslovovalo od samého počátku plnou podporu
návrhům na uzavření Smlouvy. V souladu s tím
se ČSSR aktivně zúčastnila jednání o této otázce
jak v OSN, tak i ve Výboru 18 států pro odzbrojení

i při dvoustranných rozhovorech s mnoha státy. Na
XXII. zasedání Valného shromáždění OSN se od po-
čátku připojila ke spoluautorům návrhu rezoluce,
jež byla v závěru zasedání schválena.

Pozitivní a aktivní přístup ČSSR ke Smlouvě
o nešíření jaderných zbraní byl určován trvalým
zájmem na tom, aby další státy nerozmnožily řady
vlastníků nebo držitelů jaderných zbraní. Naše
hlavni pozornost se přitom z pochopitelných dů-
vodů upírá především na situaci v Evropě a ze-
jména k tomu, aby přistup k jaderným zbraním
nezískala jakýmkoliv způsobem NSR.

Smlouva o nešíření jaderných zbraní, která je
výsledkem několikaletého obtížného jednání splňuje
v zásadě hlavní požadavky, které ČSSR na účinná
opatření proti dalšímu šíření jaderných zbraní
klade. Uzavírá všechny cesty k siření jaderných
zbrani, jak prostřednictvím jejich vlastní výroby
dalšími státy, tak pokud jde o možnost jejich zís-
kání od jiných států.

Smlouva se nebude nijak dotýkat práva a mož-
ností jednotlivých smluvních států rozvíjet vý-
zkum, výrobu a využití jaderné energie pro mírové
účely. Naopak její uzavření napomůže k vytvoření

příznivějších podmínek pro rozvoj mezinárodni spo-
lupráce v této oblasti. To se týká i případné mož-
nosti využití jaderných výbuchů pro mírové účely.
V preambuli Smlouvy se mj. poukazuje na ničivé
důsledky, které by měla pro všechno lidstvo ja-
derná válka a na z toho vyplývající nutnost vyna-
ložit veškeré úsilí k odvrácení takové války, jehož
součástí se má stát i tato Smlouva. Dále se zdů-
razňuje význam rozvoje mezinárodni spolupráce při
využívání jaderné energie pro mírové účely a po-
ukazuje se na úlohu, kterou v této věci hraje Mezi-
národní agentura pro atomovou energii.

Meritorní ustanovení Smlouvy jsou zahrnuta
do jedenácti článků. Účinný zákaz dalšího šíření
jaderných zbraní je zajišťován prvními dvěma
články, z nichž v prvním se státy, vlastníci jaderné
zbraně zavazují nikomu nepředávat tyto zbraně
nebo jiná výbušná jaderná zařízení ani kontrolu
nad nimi, ani nepodporovat, nepodněcovat a ne-
povzbuzovat jakýkoliv stát nevlastnící jaderné
zbraně k výrobě nebo k získáván těchto zbraní
a výbušných zařízení nebo kontroly nad nimi.
V Článku II se státy, nevlastnící jaderné zbraně
zavazují nepřejímat od kohokoliv převod těchto
zbraní nebo jiných výbušných jaderných zařízeni
ani kontrolu nad nimi, nevyrábět jaderné zbraně
nebo jiná jaderná výbušná zařízení, nezískávat je
jakýmkoliv jiným způsobem, ani nevyhledávat a
nepřijímat jakoukoliv pomoc k jejich výrobě. Člá-
nek III upravuje otázku kontroly nad plněním pře-
vzatých závazků. Základní odpovědnost za prová-
dění kontroly je přiznávána Mezinárodní agentuře
pro atomovou energii. Smluvní státy, nevlastnící
jaderné zbraně se zavazují sjednat, do dvou let od
doby, kdy Smlouva vstoupí platnost, s MAAE do-
hodu o zárukách, opírajících se o Státu: Agentury
a její systém záruk. Úkolem kontroly je ověřovat,
že nedochází k převádění jaderné energie z míro-
vého využití na výrobu jaderných zbraní nebo ji-
ných jaderných výbušných zařízení. Článek IV sta-
noví, že nic ve Smlouvě se nedotýka práva všech
smluvních stran rozvíjet výzkum, výrobu a využití
jaderné energie pro mírové účely a manoví některé
zásady mezinárodní spolupráce v této otázce. Člá-
nek V upravuje podmínky, za nichž bude možno
zajistit v souladu se Smlouvou připadne využití
jaderných výbuchů pro mírové účely i ve prospěch
států nevlastnících jaderné zbraně a nevyrábějících
jaderná výbušná zařízení. V článku VI je potvrzen
závazek všech smluvních stran pokračovat v jed-
nání o dalších účinných odzbrojovacích opatřeních
a zejména o opatřeních k zastaveni závodu v ja-
derném zbrojení a k jadernému odzbrojení. Článek
VII potvrzuje právo všech států uzavírat dohody
o vytváření pásem bez jaderných zbraní na jejich
území. V článku VIII jsou vymezeny podmínky, za

3

nichž může dojít ke změně nynějšího znění Smlou-
vy, jakož i podmínky, za nichž případné změny
vstoupí v platnost pro jednotlivé smluvní strany.
V tomto článku se též předvídá periodické svolá-
vání konferencí smluvních stran, na nichž bude
prověřováno, jak jsou plněny závazky, vyplývající
ze Smlouvy. Článek IX se zabývá otázkami podpisu
a ratifikace Smlouvy. Smlouva je otevřena k pod-
pisu všem státům. Pro vstup Smlouvy v platnost je
požadována její ratifikace třemi státy, které jsou
určeny za depozitáře ratifikačních listin (SSSR,
USA a Velká Británie), jakož i dalším 40 signatáři.
V článku X je výslovně zakotveno právo kterékoliv
ze smluvních stran odstoupit od Smlouvy, jestliže
rozhodne, že mimořádné okolnosti, související s je-
jím obsahem, ohrozily vrcholné zájmy země. Článek
rovněž upravuje podmínky, jež mají být v případě

odstoupení od Smlouvy splněny. Smlouva je uzaví-
rána na dobu 25 let, po jejímž uplynutí bude svo-
lána konference, která rozhodne, zda platnost
Smlouvy má být nadále časově neomezena, nebo
zda bude prodloužena o stanovenou lhůtu nebo
lhůty. Toto rozhodnutí musí být přijato většinou
smluvních stran. Konečně článek XI stanoví, že
autentické texty Smlouvy jsou vypracovány v rus-
kém, anglickém, francouzském, španělském a čín-
ském znění.

Vzhledem k tomu, že Smlouva o nešíření jader-
ných zbraní ze dne 1. července 1968 je smlouvou
politickou, předkládá se v souladu s článkem 36,
odstavec 3 ústavního zákona č. 143/1968 Sb. před
ratifikací presidentem republiky Federálnímu shro-
máždění k vyslovení souhlasu.

V Praze dne 14. března 1969

Předseda vlády ČSSR:
Ing. Černík v. r.

Státní tajemník
v ministerstvu zahraničních věcí:

Pleskot v. r.

4

SMLOUVA O NEŠÍŘENÍ JADERNÝCH ZBRANÍ

Štáty, uzavírající tuto smlouvu, dále uváděné
jako "Smluvní strany",

berouce v úvahu ničivě důsledky, které by měla
pro všechno lidstvo jaderná válka a z toho vyplý-
vající nutnost vynaložil veškeré úsilí k odvrácení
nebezpečí vzniku takové války a učinit opatření
k zajištění bezpečnosti národů,

majíce za to, že šíření jaderných zbraní by
vážně zvýšilo nebezpečí jaderné války,

v souladu s rezolucemi Valného shromáždění
Organizace spojených národů, které vyzývají k uza-
vření dohody o zamezení dalšího šíření jaderných
zbraní,

zavazujíce se napomáhat použití záruk Meziná-
rodní agentury pro atomovou energii na činnost při
mírovém využití jaderné energie,

vyjadřujíce svoji podporu výzkumu, vývoji a
dalšímu úsilí napomáhat v rámci systému záruk
Mezinárodní agentury pro atomovou energii apli-
kaci zásady účinných záruk, pokud jde o pohyb
výchozích a speciálních štěpných materiálů pomocí
využiti přístrojů a jiných technických způsobů na
určitých klíčových místech,

potvrzujíce zásadu, že prospěch mírového vy-
užití jaderné technologie včetně jakýchkoliv tech-
nologických vedlejších produktů, které mohou
získat státy vlastnící jaderné zbraně při vývoji
jaderných výbušných zařízení, má být k dispozici
pro mírové účely všem smluvním stranám, jak těm,
které jaderné zbraně vlastní, tak i těm, které je
nevlastní,

jsouce přesvědčeny, že při rozvíjení této zásady
mají všechny smluvní strany právo podílet se na
co možná nejširší výměně vědeckých informací a
přispívat, jednotlivě nebo ve spolupráci s dalšími
státy, k dalšímu rozvoji využití jaderné energie pro
mírové účely,

vyhlašujíce svůj úmysl dosáhnout co možná
nejdříve zastavení závodů v jaderném zbrojení a
uskutečnit účinná opatření k jadernému odzbrojení,

naléhavě vyzývajíce ke spolupráci všech států
při dosažení tohoto cíle,

připomínajíce rozhodnutí, vyjádřené smluvními
stranami smlouvy o zákazu zkoušek jaderných
zbraní v ovzduší, kosmickém prostoru a pod vodou
z r. 1963 v její preambuli, usilovat o trvalé zasta-
vení všech pokusných výbuchů jaderných zbraní
a pokračovat v jednání za tímto účelem,

přejíce si napomáhat zmírnění mezinárodního
napětí a upevnění důvěry mezi státy s cílem usnad-
nit zastavení výroby jaderných zbraní, zničení
všech jejich existujících zásob a odstranění jader-
ných zbraní a jejich nosičů z národních arzenálů na
základě smlouvy o všeobecném a úplném odzbro-
jení pod přísnou a účinnou mezinárodni kontrolou,

připomínajíce, že v souladu s Chartou Organi-
zace spojených národů musí se štáty ve svých me-
zinárodních stycích zdržet hrozby silou nebo po-
užití sily jak proti územní celistvosti nebo politické
nezávislosti kteréhokoliv státu, tak jakýmkoli jiným
způsobem neslučitelným s cíli Organizace spoje-
ných národů a že nastolení a udržení mezinárod-
ního míru a bezpečnosti má být zajištěno s nejmen-
ším vynaložením světových lidských a ekonomic-
kých zdrojů na zbrojení,

dohodly se takto:

Článek I

Každá smluvní strana vlastnící jaderné zbraně
se zavazuje nepředávat komukoliv jaderně zbraně
nebo jiná jaderná výbušná zařízení, ani kontrolu
nad těmito zbraněmi nebo jadernými výbušnými
zařízeními, přímo ani nepřímo, jakož i žádným způ-
sobem nepodporovat, nepodněcovat a nepovzbuzo-
vat jakýkoliv stát, nevlastnící jaderné zbraně, k vý-
robě nebo k získání jakýmkoliv jiným způsobem
jaderných zbraní nebo jiných jaderných výbušných
zařízení, jakož i kontroly nad těmito zbraněmi nebo
výbušnými zařízeními.

Článek II

Každá smluvní strana nevlastnící jaderné zbra-
ně se zavazuje nepřijímat od kohokoliv převod
jaderných zbraní nebo jiných jaderných výbušných
zařízení ani kontrolu nad těmito zbraněmi nebo
výbušnými zařízeními, přímo či nepřímo, nevyrábět
jaderné zbraně nebo jiná jaderná výbušná zařízení,
ani je nezískávat jakýmkoliv jiným způsobem, ani
nevyhledávat a nepřijímat jakoukoliv pomoc při
výrobě jaderných zbraní nebo jiných jaderných vý-
bušných zařízení.

Článek III

1. Každá smluvní strana nevlastnící jaderné
zbraně se zavazuje přijmout záruky tak, jak jsou
uvedeny v dohodě, o které se bude jednat a která

5

bude uzavřena s Mezinárodní agenturou pro atomo-
vou energii v souladu se Statutem Mezinárodní
agentury pro atomovou energii a systémem záruk
Agentury, výlučně s cílem ověření plnění jejich
závazků, přijatých v souladu s touto smlouvou s tím,
aby nebylo připuštěno převádění jaderné energie
z mírového využití na jaderné zbraně nebo jiná
jaderná výbušná zařízení. Procedura záruk, poža-
dovaných tímto článkem, musí být uskutečňována
ve vztahu k výchozímu nebo speciálnímu štěpnému
materiálu, nezávisle na tom, jestli se vyrábí, zpra-
covává nebo využívá v jakémkoliv základním ja-
derném zařízení nebo se nachází mimo jakékoliv
podobné zařízení. Záruky, požadované tímto člán-
kem, se musí vztahovat ke všemu výchozímu nebo
speciálnímu štěpnému materiálu ve veškeré mírové
jaderné činnosti na území takovéhoto státu, pod
jehož jurisdikcí nebo činnosti kdekoliv prováděné
pod jeho kontrolou.

2. Každá smluvní strana se zavazuje nedávat
k dispozici: a) výchozí nebo speciální štěpný ma-
teriál nebo b) zařízení nebo materiál speciálně
určený nebo připravený pro zpracování, využití
nebo výrobu speciálního štěpného materiálu jaké-
mukoliv státu, nevlastnícímu jaderné zbraně, pro
mírové účely, jestliže se na tento výchozí nebo
speciální štěpný materiál nevztahují záruky poža-
dované tímto článkem.

3. Záruky, požadované tímto článkem se musí
uskutečňovat takovým způsobem, aby odpovídaly
článku IV této smlouvy a neztěžovaly ekonomický
nebo technologický rozvoj smluvních stran nebo
mezinárodní spolupráci v oblasti mírové jaderné
činnosti, zahrnujíc v to mezinárodní výměnu jader-
ného materiálu a zařízení pro zpracování, využití
nebo výrobu jaderného materiálu pro mírově účely

souladu s ustanoveními tohoto článku a zásadou
záruk, uvedenou v preambuli smlouvy.

4. Smluvní strany nevlastnící jaderné zbraně
musí uzavřít dohody s Mezinárodní agenturou pro
atomovou energii za účelem splnění požadavků to-
hoto článku individuálně nebo spolu s jinými
státy v souladu se Statutem Mezinárodní agentury
pro atomovou energii. Jednání o takovýchto doho-
dách musí začít během 180 dní od původního vstu-
pu v platnost této smlouvy. Pro státy, které předají
své ratifikační listiny nebo listiny o přístupu po
uplynutí lhůty 180 dní, jednání o takovýchto doho-
dách musí začít nejpozději k datu předání těchto
listin. Takovéto dohody musí vstoupit v platnost
nejpozději osmnáct měsíců ode dne zahájení jed-
nání.

Článek IV

1. Nic v této smlouvě nesmí být vykládáno tak,
jakoby se dotýkalo nezadatelného práva všech

smluvních stran rozvíjet výzkum, výrobu a využití
jaderné energie pro mírové účely bez diskriminace
a v souladu s články I a II této Smlouvy.

2. Všechny smluvní strany se zavazují usnad-
nit a mají právo se podílet na co nejúplnější vý-
měně zařízení, materiálů a vědeckých a technic-
kých informací k mírovému využití jaderné energie.
Smluvní strany, které k tomu mají předpoklady,
budou rovněž spolupracovat k tomu, aby přispěly,
a to bud jednotlivé, nebo společně s jinými státy
nebo mezinárodními organizacemi, k dalšímu roz-
voji mírového využití jaderné energie, zejména na
území smluvních stran nevlastnících jaderné zbra-
ně, s patřičným zřetelem k potřebám rozvojových
oblastí světa.

Článek V

Každá smluvní strana se zavazuje uskutečnit
odpovídající opatření, aby bylo zajištěno, že možný
prospěch z jakéhokoliv mírového využití jaderných
výbuchů bude, v souladu s touto smlouvou, pod od-
povídajícím mezinárodním dohledem a prostřed-
nictvím příslušných mezinárodních procedur, do-
stupný smluvním stranám nevlastnícím jaderné
zbraně na nediskriminačním základě a že cena za
použitá výbušná zařízení pro takové smluvní strany
bude co možná nejnižší a nebude zahrnovat výdaje
na výzkum a vývoj. Smluvní strany nevlastnící ja-
derné zbraně budou moci získávat takovýto pro-
spěch v souladu se speciální mezinárodní dohodou
nebo dohodami prostřednictvím odpovídajícího me-
zinárodního orgánu, v němž budou přiměřené
zastoupeny státy nevlastnící jaderné zbraně, jed-
nání o této otázce bude zahájeno co nejdříve po
vstupu smlouvy v platnost. Smluvní strany nevlast-
nící jaderné zbraně, pokud si to budou přát, mohou
získat takovéto výhody rovněž v souladu s dvou-
strannými dohodami.

Článek VI

Každá smluvní strana se zavazuje vést v dobré
víře jednání o účinných opatřeních k brzkému za-
stavení závodů v jaderném zbrojení a k jadernému
odzbrojení a o smlouvě o všeobecném a úplném
odzbrojení pod přísnou a účinnou mezinárodní
kontrolou.

Článek VII

Žádné ustanovení této smlouvy se netýká práva
jakékoliv skupiny států uzavírat oblastní dohody
za účelem zajištění, že na jejich územích se nebu-
dou jaderné zbraně vůbec vyskytovat.

6

Článek VIII

1. Kterákoliv smluvní strana muže navrhnout
změny v této smlouvě. Znění jakékoliv navrhované
změny se předkládá depozitářským vládám, které
je rozešlou všem smluvním stranám. Poté, budou-li
o to požádány, jednou třetinou nebo větším počtem
smluvních stran, depozitářské vlády svolají kon-
ferenci, na níž pozvou všechny smluvní strany
k posouzení takovéto změny.

2. Jakákoliv změna této smlouvy musí být
schválena většinou hlasů všech smluvních stran,
včetně hlasů všech smluvních stran vlastnících ja-
derné zbraně, jakož i všech těch smluvních stran,
které budou k datu, kdy bude oznámení o změně
rozesláno, členy Rady guvernérů Mezinárodní agen-
tury pro atomovou energii. Změna vstoupí v plat-
nost pro každou smluvní stranu, která předá listiny
o ratifikaci změny, po předání ratifikačních listin
většinou všech smluvních stran včetně ratifikačních
listin všech smluvních stran vlastnících jaderné
zbraně, a rovněž všech těch smluvních stran,
které budou k datu, kdy bude oznámení o změně
rozesláno, členy Rady guvernérů Mezinárodni
agentury pro atomovou energii. Poté vstoupí změ-
na v platnost pro jakoukoliv jinou smluvní stranu
po odevzdání jejich listin o ratifikaci změny.

3. Pět let potě, kdy tato smlouva vstoupí v plat-
nost, bude v Ženevě, Švýcarsko, uspořádána konfe-
rence smluvních stran, aby posoudila účinnost této
smlouvy, za účelem zajištění, že cíle preambule a
ustanovení smlouvy jsou plněny. Poté v pětiletých
intervalech může většina smluvních stran předlo-
žením příslušného návrhu depozitářským vládám
dosáhnout svolání dalších konferencí za stejným
účelem k posouzení účinnosti smlouvy.

Článek IX

1. Tato smlouva bude otevřena k podpisu všem
státům. Kterýkoliv stát, který nepodepíše smlouvu
před jejím vstupem v platnost podle odstavce 3
tohoto článku, může k ní kdykoliv přistoupit.

2. Tato smlouva podléhá ratifikaci států, které
ji podepsaly. Ratifikační listiny a listiny o přístupu
budou uloženy u vlád Svazu sovětských socialistic-
kých republik, Spojeného království Velké Británie
a Severního Irska a Spojených států amerických,
které se tímto určují za depozitářské vlády.

3. Tato smlouva vstoupí v platnost po její rati-
fikaci státy, jejichž vlády jsou určeny za depozitáře
smlouvy a 40 jinými signatářskými státy této smlou-
vy a po uložení jejich ratifikačních listin. Pro účely

této smlouvy je státem vlastnícím jaderné zbraně
stát, který vyrobil a provedl výbuch jaderné zbraně
nebo jiného jaderného výbušného zařízení před
1. lednem 1967.

4. Pro státy, jejichž ratifikační listiny nebo lis-
tiny o přístupu budou uloženy po vstupu této
smlouvy v platnost, nabude smlouva platnosti dnem
uložení jejich ratifikačních listin nebo listin o pří-
stupu.

5. Depozitářské vlády neprodleně uvědomí
všechny státy, které tuto smlouvu podepsaly nebo
k ní přistoupily, o datu každého podpisu, o datu
uložení každé ratifikační listiny nebo listiny o pří-
stupu, o datu vstupu této smlouvy v platnost a o daru
obdržení jakékoliv žádosti o svolání konference a
rovněž o jiných sděleních.

6. Tato smlouva bude zaregistrována depozi-
tářskými vládami v souladu s článkem 102 Charty
Organizace spojených národů.

Článek X

1. Každá smluvní strana má při výkonu své
státní svrchovanosti právo odstoupit od smlouvy,
jestliže rozhodne, že mimořádné okolnosti, souvise-
jící s obsahem této smlouvy, ohrozily vrcholné zá-
jmy její země. O svém odstoupení uvědomí tři mě-
síce předem všechny ostatní smluvní strany a Radu
bezpečnosti Organizace spojených národů. Takové
sdělení musí obsahovat prohlášení o mimořádných
okolnostech, které považuje za ohrožení svých
vrcholných zájmů.

2. Po 25 letech od vstupu smlouvy v platnost
bude svolána konference, aby rozhodla o tom. zda
platnost smlouvy bude nadále časově neomezená
nebo zda její platnost bude prodloužena na další
stanovenou lhůtu nebo lhůty. Toto řešení musí být
přijato většinou smluvních stran.

Článek XI

Tato smlouva, jejíž ruské, anglické, francouz-
ské, španělské a čínské znění jsou stejně autentic-
ká, bude uložena v archivech depozitářských vlád.
Řádně ověřené opisy této smlouvy předají depozi-
tářské vlády vládám všech států, které smlouvu
podepsaly nebo k ní přistoupily.

Na důkaz toho níže podepsaní, kteří byli
k tomu řádným způsobem zmocnění, podepsali tuto
smlouvu.

Podepsáno ve třech výtiscích ve městech Moskvě,
Washingtone a Londýně, dne 1. července 1968.

StT l - 85267-59