Federální shromáždění Československé socialistické republiky 1969
I v. o.
1
Vládní návrh
Ústavní zákon
ze dne 1969
o Radě obrany státu
Federální shromáždění Československé socia-
listické republiky se usneslo na tomto ústavním
zákoně:
§ 1
(1) Budování ozbrojených sil a jejich řízení je
jedním z předních úkolů patřících do působnosti
Československé socialistické republiky.
(2) Zabezpečování obranné schopnosti země
v míru i ve válce v národním hospodářství i na
ostatních úsecích společenského života, Jakož i pří-
prava občanů k obraně přísluší Československé
socialistické republice i České socialistické repub-
lice a Slovenské socialistické republice.
§ 2
Pro řízení obrany ČSSR se zřizuje Rada obrany
státu.
§ 3
(1) Rada obrany státu se skládá z předsedy,
místopředsedy a z dalších členů.
(2) Předsedu Rady obrany státu jmenuje a od-
volává president Československé socialistické re-
publiky.
(3) Místopředsedu a další členy jmenuje a od-
volává president Československé socialistické re-
publiky na návrh předsedy Rady obrany státu.
2
§ 4
Rada obrany státu a její členové jsou z výkonu
své funkce odpovědni Federálnímu shromáždění.
§ 5
(1) Rada obrany státu na základe státní vo-
jenské doktríny určuje hlavni směry přípravy a
organizace obrany ČSSR a řídí opatření spojená
s vedením války. K tomu cíli
a) určuje základní koncepci výstavby branného
systému ČSSR a v něm zejména výstavbu
ozbrojených síl;
b) schvaluje základní opatření civilní obrany a
přípravy státních orgánů a hospodářství
v ČSSR na válku;
c) stanoví na základě návrhů příslušných ústřed-
ních orgánů základní proporce ekonomického
zabezpečení výstavby branného systému ČSSR
a dbá přitom na hospodárné a účelné vynalo-
žení prostředků na obranu;
d) schvaluje základní pojetí operačního plánu
obrany ČSSR;
e) projednává nutná opatření k řízení státu za
války;
f) činí závěry z vojenskopolitického hodnocení
mezinárodních vztahů a navrhuje meziná-
rodně právní zabezpečení zájmů obrany ČSSR;
g) v případech ohrožení ČSSR vnějším nepřítelem
činí opatření ke zvýšení připravenosti státu
k obraně, a to ještě před vyhlášením váleč-
ného stavu nebo vypovězením války;
h) za války rozhoduje o opatřeních spojených
s vedením války.
(2) Rada obrany státu
a) podává Federálnímu shromáždění zprávy o pří-
pravě a stavu obrany ČSSR a doporučuje mu
opatření, která považuje za nutná a účelná;
b) může si od příslušných státních orgánů vyža-
dovat zprávy a návrhy o přípravě a organizaci
obrany ČSSR;
c) k provedení rozhodnutí podle § 5 je Rada
obrany státu oprávněna stanovit závazné úkoly
federálním ústředním orgánům státní správy,
vládám republik a radám obrany republik.
§ 6
(1) V případě nenadálého napadení ČSSR
vnějším nepřítelem, které znemožní na určitou
dobu činnost předsednictva Federálního shromáž-
dění nebo vlády ČSSR, činí Rada obrany státu ne-
zbytná a neodkladná opatření k obraně, jež by
jinak příslušela těmto orgánům. Rada obrany státu
určí zároveň způsob jejich vyhlášení.
3
(2) Odepře-li Federální shromáždění, jeho
předsednictvo nebo vláda ČSSR na své nejbližší
schůzi souhlas s opatřením Rady obrany státu, vy-
daným podle ustanovení odstavce 1, pozbývá ta-
kové opatření další platnosti.
§ 7
(1 )Předseda Rady obrany státu
a) vede práce Rady obrany státu, svolává a řídí
její schůze;
b) má právo zúčastnit se schůzí vlády ČSSR a
vyjadřovat svá stanoviska z hlediska obrany
státu k projednaným návrhům.
(2) Sekretářem Rady obrany státu je náčelník
generálního štábu a funkci sekretariátu vykonává
generální štáb ministerstva národní obrany.
§ 8
(1) Zřízením Rady obrany státu není dotčena
pravomoc presidenta ČSSR jako vrchního velitele
ozbrojených sil.
(2) President má právo vyžádat si svolání Rady
obrany státu, účastnit se jejích schůzí a předsedat
jim. Má též právo navrhovat Radě obrany státu
vhodná opatření k obraně ČSSR, požadovat od
předsedy Rady obrany státu a jejích jednotlivých
členů zprávy a projednávat s nimi, které úkoly je
třeba řešit.
§ 9
(1 )U vlády České socialistické republiky se
zřizuje Rada obrany ČSR a u vlády Slovenské so-
cialistické republiky Rada obrany SSR. U rad
krajských a okresních národních výborů a u rad
městských národních výborů, které určí rada
obrany republiky, se zřizují rady obrany přísluš-
ného národního výboru.
(2) Předsedu, místopředsedu a členy rady
obrany republiky jmenuje president ČSSR.
(3) Předsedu, místopředsedu a členy rad obra-
ny národních výborů jmenuje předseda rady
obrany příslušné republiky.
(4) Rada obrany České socialistické republiky
a její členové jsou z výkonu své funkce odpovědni
České národní radě. Rada obrany Slovenské socia-
listické republiky a její členové jsou z výkonu své
funkce odpovědni Slovenské národní radě.
§ 10
Působnost federálních orgánů, rad obrany re-
publik a rad obrany národních výborů, jakož i pů-
sobnost ostatních orgánů republik a národních
výborů při řízení a plnění úkolů obrany a dále
vztahy mezi nimi upravuje zákon Federálního shro-
4
máždění. Při schvalování tohoto zákona se postu-
puje podle £1. 42
odst. 1 ústavního zákona č. 143/
1968 Sb., o čs. federaci.
§ 11
(1) Na obranu ČSSR a k její přípravě mohou
státní orgány od každého požadovat součinnost a
věcné prostředky a ukládat mu omezení
1 věcná
plnění.
(2) Všechny organizace jsou povinny provádět
přípravu pro svou činnost za války a odpovídají
za plnění úkolů obrany v míru
1 ve válce.
(3) Podmínky a rozsah povinností uvedených
v odstavcích 1 a 2 stanoví zákon Federálního shro-
máždění.
§ 12
Tento zákon nabývá účinnosti dnem. 1. března
1969.
5
Důvodová zpráva
Obecná část
Předloženým návrhem ústavního zákona plní
vláda jeden z úkolů svého programového prohlá-
šení, v němž se zavázala zabezpečit vytvoření no-
vého ústředního státního orgánu pro řízení obrany
ČSSR, tak aby bylo dosaženo vysokého stupně při-
pravenosti proti možné činnosti vnějšího nepřítele.
Potřeba vytvořit takový orgán vyplývá přede-
vším z požadavku, aby řízení obrany státu bylo
důsledně zabezpečováno státními orgány a aby
potřebné pravomoci těchto orgánů byly zakotveny
v našem právním řádu.
Obrana republiky byla doposud řízena přímo
orgány KSČ, předsednictvem ÚV KSČ a Komisí
obrany předsednictva ÚV KSČ. Závaznost jejich
usnesení pro státní orgány a hospodářské orga-
nizace nebyla z právního hlediska zabezpečena.
Přímé řízení obrany republiky stranickými orgány
mělo za následek, že Národní shromáždění a vláda
nevykonávaly v této oblasti v odpovídajícím roz-
sahu svou působnost.
Vytvářený kolektivní orgán - Rada obrany
státu - má převzít některé působnosti, které v ří-
zení obrany státu přísluší podle ústavy vládě re-
publiky jako nejvyššímu výkonnému orgánu státní
moci s všeobecnou působností.
Radě obrany státu se svěřují především ty pů-
sobnosti, které vyžadují koncepční vojensko-
odborné posouzení, u nichž je i rozhodující jejich
maximální utajení, a dále otázky souvisící přímo
s vedením války. Rada má být též vybavena zvlášt-
ním oprávněním vydávat obecně závazné předpisy
ve zcela mimořádných situacích, vzniklých při ne-
nadálém napadení státu, avšak pouze na tu dobu,
kdy by ostatní kolektivní ústavní orgány nemohly
vykonávat svou činnost.
Ze základního postavení Rady obrany státu
jako orgánu, který vedle vlády zabezpečuje ně-
které funkce na úseku obrany státu, vyplývá, že se
její působnost nedotkne dosavadních pravomocí
Federálního shromáždění na úseku obrany státu
ani presidenta republiky jako vrchního velitele
branné moci.
Ve vztahu Rady obrany státu k vládě ČSSR se
vychází z toho, že veškerý výkon státní moci při
zabezpečování obrany republiky, pokud není nebo
nebude ústavou nebo jinými zákony výslovně vy-
hrazen Radě obrany státu nebo presidentu repub-
liky, přísluší vládě. Vláda jako nejvyšší výkonný
orgán státní moct bude při organizování obranně
funkce státu vycházet ze závěrů a doporučení Rady
obrany státu. Z toho vyplývá, že Rada obrany státu
bude v obecném odpovídat Federálnímu shromáž-
dění za správnost koncepce výstavby branného
systému ČSSR a řízení opatření spojených s vede-
ním války a vláda za vlastní přípravu a organizo-
vání obrany republiky. Vláda bude sjednocovat,
řídit a kontrolovat i v oblasti obrany Činnost fede-
rálních ministerstev, federálních výborů a ostat-
ních federálních ústředních orgánů [čl. 76 ústav-
ního zákona č. 143/1968 Sb. ].
Vláda bude projednávat a usnášet se na opa-
třeních vyplývajících ze smluvních závazků v rámci
koalice států Varšavské smlouvy a ze strategické
koncepce branného systému ČSSR pro případ vál-
ky, zabezpečovat výstavbu branného systému v plá-
nech rozvoje národního hospodářství a ve státním
rozpočtu, rozvoj branné výchovy a branné přípravy
občanů, řešit všechna opatření k ekonomickému
zabezpečení obrany státu a k činnosti národního
hospodářství za války, ochraně obyvatelstva, k ob-
nově rozrušeného území a pomoci napadeným mís-
tům za války, k operační přípravě státního území
a projednávat návrhy mezinárodních závazků ČSSR
v oblasti obrany. Předpokládá se, že vláda bude
dávat Radě obrany státu k zaujetí stanoviska z hle-
diska zájmů obrany zásadní otázky hospodářské
politiky, zahraniční politiky aj.
Pro způsob vrcholného řízení otázek obrany
platí ve všech státech zásada, že se těmito otáz-
kami zabývá užší kolektiv lidí, kteří nezbytně pro
svou práci musí znát celkovou strategickou kon-
cepci státu pro případ války i základní koncepci
operačního plánu obrany státu jako celku a kteří
by mohli o těchto otázkách jednat se znalostí pro-
blému při zachování nezbytné operativnosti v roz-
hodování v mimořádných případech a zachování
požadavků utajení. To odpovídá i zájmům obrany
ČSSR a celé obranné koalice socialistických států,
vytvořené na základě Varšavské smlouvy. Vytvo-
řením Rady obrany státu vzniká státní orgán,
který se bude koncepční činností v míru podílet
na systematické přípravě státu na možné válečné
střetnutí, který zabezpečí rychle operativní rozho-
dování v mimořádných situacích ohrožení repub-
liky vnějším nepřítelem a který by za války roz-
hodoval o opatřeních spojených s vedením války,
a to i v takové situaci, kdy by nemohly rozhodovat,
byť na přechodnou dobu, nejvyšší orgány státu.
Vytvoření Rady obrany státu si nevyžádá zvý-
šených nároků na rozpočet ČSSR; pro její činnost
platí pravidla rozpočtového hospodaření státních
orgánů.
6
Zvláštní část
K § 1:
Podle čl. 7 ústavního zákona č. 143/1968 Sb.,
o československé federaci, patří národní obrana do
výlučné působnosti Československé socialistické
republiky. Rádné zabezpečování obranné schop-
nosti země v míru i ve válce a důkladná příprava
k obraně (teritoriální obrana, civilní obrana, hos-
podářskomobilizační příprava, příprava ochrany
obyvatelstva a národního majetku, likvidace ná-
sledků nepřátelského napadení atd. ) vyžaduje také
plnit důležitě úkoly na některých úsecích, které
podle čl. 8 ústavního zákona spadají do společné
působnosti ČSSR a obou republik, především na
úseku plánování, financí, průmyslu, dopravy, pošt
a telekomunikací apod.
Proto ustanovení § 1 navrženého ústavního
zákona vychází z citovaných článků zákona o čs.
federaci a blíže je pro úsek řízení obrany státu
rozvádí tak, aby bylo možno úkoly jednotlivých
orgánů v rámci federace stanovit co nejpřesněji.
K § 3:
Význam Rady obrany státu a její postavení
v soustavě federálních orgánů je zdůrazněn i tím,
že Je - právě tak, jak je tomu u vlády a jejích
členů - jmenována presidentem republiky.
Předpokládá se taková ústavní praxe, že do
čela Rady obrany státu bude postaven první tajem-
ník ÚV KSČ. Je to třeba i proto, že při jednáních
v Politickém poradním výboru států - účastníků
Varšavské smlouvy vedou již tradičně delegace
jednotlivých států první tajemníci jejich komunis-
tických nebo dělnických stran.
Navržené ustanovení nestanoví určitý počet
členů Rady obrany státu, vychází však z toho, že
povaha její práce vyžaduje, aby byla konstituována
jako orgán početně malý, v němž by byli odpovědní
činitelé za ony úseky státního a veřejného života,
které jsou pro řádně zabezpečení obrany státu
rozhodující.
Již sama povaha úkolů svěřených Radě obrany
státu vyžaduje tedy, aby místopředsedou byl před-
seda vlády a členy ministr národní obrany, ministr
plánování, ministr vnitra a první tajemníci ÚV KSČ
českých zemí a Slovenska a náčelník generálního
štábu.
K § 4:
Odpovědnost Rady obrany státu vůči Federál-
nímu shromáždění i jejích jednotlivých členů je
upravena obdobně jako odpovědnost vlády jako
celku i jednotlivých členů vlády. Z této odpověd-
nosti vyplývá i to, že Federální shromáždění si
může vyžádat podání zprávy ve smyslu § 5 odst. 2
písm. a), i to, že může požádat presidenta repub-
liky, aby některého z členů Rady obrany státu
odvolal.
K § 5:
Toto ustanovení stanoví blíže působnost Rady
obrany státu, vypočítává ty kompetence, které má
Rada obrany státu zabezpečovat tak, aby bylo do-
saženo vysokého stupně připravenosti státu proti
možné činnosti vnějšího nepřítele.
Při určování základní koncepce výstavby bran-
ného systému bude Rada obrany státu vytyčovat
základní úkoly obrany ČSSR jako komplex a v něm
proporce jeho jednotlivých součástí. Realizace kon-
krétních opatření k přípravě a organizaci obrany,
vycházejících z celkově koncepce branného systé-
mu, bude v působnosti vlády. Zvláštní pozornost
bude věnována zabezpečení řídící činnosti státu za
války.
Rada obrany státu bude určovat i hlavní směry
zabezpečování civilní obrany. Jde především o za-
bezpečení ochrany živé sily a materiálních hodnot
společnosti. Rada obrany státu bude dále řešit
přípravu ekonomiky, její rychlý přechod do váleč-
ných poměrů a činnost hospodářství v podmínkách
branné pohotovosti státu.
Rada obrany státu stanoví základní proporce
ekonomického zabezpečení obrany ČSSR a to v rám-
ci celkové kvóty určené vládou na obranu a bude
dbát o efektivní využití svěřených prostředků.
Rada obrany státu bude zkoumat optimální va-
riantu nákladů na obranu a konfrontovat poža-
davky na obranu s možnostmi národního hospo-
dářství.
Ekonomické zabezpečení všech konkrétních
opatření obranného charakteru bude projednávat
a schvalovat vláda ČSSR v souladu s plány rozvoje
národního hospodářství a státním rozpočtem
federace.
Rada obrany státu bude určovat základní po-
jetí operačního plánu obrany státu, podle něhož se
budou realizovat opatření ke splnění úkolů na
frontě i k funkci teritoriální organizace obrany za
války s cílem přežít nepřátelské napadení. Na pod-
kladě operačního plánu budou rozpracovány dílčí
plány resortů, za něž ponesou odpovědnost ministři
a ostatní vedoucí ústředních orgánů.
Je nezbytné, aby se Rada obrany státu zabý-
vala hodnocením závažných jevů v mezinárodních
vztazích a vyvodila z nich potřebné závěry.
V období bezprostředního ohrožení nebo napa-
dení republiky, kdy bude třeba okamžitě reagovat
na činnost nepřítele, musí Rada obrany státu mít
možnost rozhodovat o opatřeních směřujících
k uvedení ozbrojených sil i celého státu do bojové
7
připravenosti a řídit opatření spojená s vedením
války. Proto se jí svěřuje oprávnění v případech
ohrožení republiky vnějším nepřítelem činit opa-
tření ke zvýšení připravenosti státu k obraně, a to
Ještě před vyhlášením válečného stavu nebo vypo-
vězením války.
K § 6:
S ohledem na účinky zbraní hromadného ni-
čení při možném nenadálém napadení státu může
být na určitou dobu znemožněna činnost předsed-
nictva Federálního shromáždění nebo vlády ČSSR.
V takovém případě bude nezbytné, aby Rada obra-
ny státu učinila nezbytná okamžitá opatření
k obraně, jež by jinak příslušela těmto orgánům.
Je ovšem samozřejmé, že se k takovým opatřením
tyto orgány mají právo vyslovit, jakmile budou mít
možnost se sejít.
K § 7:
Postavení i úkoly Rady obrany státu i to, že
koordinace prací mezi Radou obrany státu a vlá-
dou ČSSR je nutným předpokladem řídící práce na
úseku obrany, si vyžaduje, aby předsedovi Rady
obrany státu bylo přiznáno právo zúčastnit se
schůzí vlády, kdykoliv to bude pokládat za účelné,
a vyjadřovat svá stanoviska z hlediska obrany
státu k problémům, které vláda bude projednávat.
Práce Rady podle zákona vede a její schůze
svolává a řídí předseda Rady obrany státu. Odbor-
né a administrativní práce spojené s činností Rady,
jako je např. příprava podkladů pro jednání, má
zabezpečovat sekretariát Rady, kterým bude gene-
rální štáb ministerstva národní obrany.
K § 8:
Vztahy presidenta ČSSR k Radě obrany státu
jsou upraveny stejně jako k vládě ČSSR (čl. 61
písm. h) ústavního zákona o československé fede-
raci), to znamená, že president si může kdykoliv
vyžádat svolání Rady, předsedat jejím schůzím a
aktivně ovlivňovat směr i obsah prací Rady.
K § 9 a 10:
Zřízení Rady obrany státu a nový způsob řízení
obrany ve vrcholných orgánech ČSSR se nutně
odrazí i v práci orgánů obou republik, především
jejich vlád a národních výborů, jímž úkol upev-
ňovat obranyschopnost republiky ukládá čl. 89
ústavy z roku 1960. Proto se také počítá s urych-
leným přebudováním systému řízení obrany na niž-
ších složkách tak, aby zcela odpovídal zásadám,
na nichž je budována naše federace. Konkrétní
formy tohoto řízení budou obsaženy v zákoně Fe-
derálního shromáždění, jehož vydání § 10 před-
vídá a s jehož vydáním se též počítá.
K § 11:
Ostává (ústavní zákon č. 100/1960 Sb. ) mluví
o jediné povinnosti na úseku obrany státu, totiž
o povinnosti občanů sloužit v ozbrojených silách.
Ukazuje se však jako potřebné ústavním zákonem
zakotvit další povinnosti na úseku obrany. Návrh
ústavního zákona je proto rozšířen o potřebné
ústavní materiálně právní ustanovení.
V Praze dne 17. ledna 1969
Předseda vlády ČSSR:
Ing. Černík v. r.
StT l - 36219-69