Výbor pro plán a rozpočet Sněmovny národů, rozšířený o rozpočtové zpravodaje a delegáty ostatních výborů Sněmovny, projednal na schůzi konané dne 24. června 1970 zprávu zvláštní pracovní skupiny poslanců pověřené projednáním návrhu státního závěrečného účtu federace za rok 1969 a usnesl se doporučit Sněmovně národů přijmout k návrhu vlády na usnesení Federálního shromáždění o státním závěrečném účtu federace za rok 1969 usnesení Sněmovny národů v tomto znění:

"Sněmovna národů projednala návrh státního závěrečného účtu federace za rok 1969 a stanovisko Ústřední komise lidové kontroly k němu, a s přihlédnutím k souhrnným výsledkům státních závěrečných účtů ČSR a SSR

I. zjišťuje, že

1. vývoj národního hospodářství byl v prvních měsících roku 1969 silně poznamenán řadou negativních tendencí, projevujících se již v minulosti, zejména v roce 1968 a charakterizovaných

- zvláště zaostáváním tempa růstu hmotných zdrojů za růstem důchodů obyvatelstva a zejména podniků,

- značně živelným vývojem cen, mezd a investic a neřízeným pohybem pracovních sil, při neefektivním hospodaření s lidskou prací,

- pokračováním nerovnovážných tendencí v národním hospodářství, zvláště nerozdělováním produkce v souladu s jejím plánovaným určením a efektivním využitím,

- nízkou úrovní odpovědnosti a vztahů k socialistickému majetku, trvajícím uvolňováním discipliny a narušováním hospodářské kázně, nadřazováním skupinových zájmů nad zájmy společenské a nedostačující kontrolou se strany odpovědných pracovníků i řídících orgánů,

jichž společným důsledkem bylo trvání inflačních jevů, pokles finanční discipliny a vázání značné části vytvořených hodnot v nemobilních prostředcích;

teprve dubnové plénum ÚV KSČ 1969 a jeho květnová realizační směrnice vytvořily předpoklady pro zastavení těchto jevů rozkladného procesu přetrvávajícího z roku 1968, a stabilizačních opatření vlád přijatá v polovině roku 1969 vnesla spolu s postupující politickou konsolidací do tohoto vývoje řadu positivních prvků.

- Došlo k obnovení dynamiky a ke zpevňování kázně ve výrobě, k omezení růstu cen a mezd a ke zlepšení finanční rovnováhy; tyto faktory začaly positivně ovlivňovat též vývoj situace v oblasti vnějších ekonomických vztahů;

- podařilo se zabránit dalšímu rozpadu řídících funkcí, upevnit politicko-mocenské nástroje státu, postupně posilovat řízení z centra a obnovit funkci plánu.

Přes tyto positivní prvky se nepodařilo zcela zamezit některým negativním vývojovým tendencím. Zůstává ještě řada problémů, a to zvláště na úseku bytové výstavby a investic, vývoje zásob, jakož i zahraničního obchodu a devizového hospodářství.

2. Hospodaření s finančními prostředky v r. 1969 skončilo v plnění všech tří ústředních rozpočtů federace přebytkem. Rozhodující podíl na tomto výsledku měla opatření přijatá vládami ke stabilizaci národního hospodářství, úsporný program a změny, dosažené ve struktuře rozdělení peněžních důchodů ve prospěch státních rozpočtů.

Zvláště přitom hodnotí, že

a) odčerpáním nadměrné kupní síly od podniků a kontrolou a regulací pracovních důchodů obyvatelstva, jakož i realizaci úsporných opatření se podařilo snížit tlak poptávky, využít stabilizační funkce rozpočtu jako protiinflačního nástroje a přispět restriktivní politikou ve finančním hospodářství státu k postupné konsolidaci ekonomiky;

b) rozhodnými opatřeními vlád byla posílena účinnost centrálního řízení v oblasti státních financí.

3. Zatím se nepodařilo dosáhnout v hospodaření finančními prostředky toho, aby souhrnný finanční vztah

a) národních výborů byl dlouhodobým, objektivně a účelově založeným vztahem, odrážejícím plně vlastní zdroje těchto orgánů a vedoucím ke zpřesnění dotací ze státního rozpočtu;

b) u národních orgánů plně zobrazil vybrané potřeby rozvoje integrované ekonomiky a umožňoval sledovat skutečné použití prostředků určených na ně ve státním rozpočtu.

Nepodařilo se dále dosáhnout toho, aby

1. rozpočtová a finanční politika spolu s cenovou politikou vytvářely náročné podmínky pro tvorbu zdrojů v celé podnikové sféře a zabránily neracionálnímu používání disponibilních prostředků u podniků vytvářejících nadbytek zdrojů, jichž nárůst představuje potenciální inflační faktor;

2. používáním rozpočtových přebytků v úvěrové oblasti nebyly kryty i nedostatky v národním hospodářství;

3. výrazněji se změnila dosavadní struktura ve finančních vztazích k zahraničí.

II. Žádá, aby vláda ČSSR

1. propracovala koordinaci rozpočtové a úvěrové politiky vůči podnikům,

2. realizovala opatření zásadního charakteru v dotační politice a tím čelila přenášení finančních problémů podniků v nepřiměřené míře na stát.

III. Bere na vědomí, že

1. vláda ČSSR postupně odstraňuje nedostatky rozpočtové kázně, finančního hospodaření a finanční kontroly ústředních orgánů federace, vytýkané ve stanovisku Ústřední komise lidové kontroly k návrhu státního závěrečného účtu federace za rok 1969,

2. Ústřední komise lidové kontroly postupně řeší u odpovědných činitelů případy porušování státní discipliny a finanční kázně, zjištěné v r. 1969 kontrolními orgány a vytýkané v jejím stanovisku k návrhu státního závěrečného účtu federace za rok 1969.

IV. Schvaluje

- na úseku státního rozpočtu

1. dodatečné zvýšení dotací a subvencí národním rozpočtům z rozpočtu federace ve výši 1.064,389 tis Kčs pro ČSR a ve výši 331,409 tis Kčs pro SSR;

2. podle čl. 36 odst. 1 písm. d) ústavního zákona č. 143/68 Sb., o československé federaci státní závěrečný účet federace za rok 1969, který po provedení dodatečného zvýšení dotací a subvencí podle bodu 1) vykazuje přebytek ve výši 2.884.703 tis Kčs;

3. použití přebytku z výsledku hospodaření podle státního rozpočtu federace za rok 1969 takto:

a) částku 770,000 tis Kčs převést do finanční reservy federální státní pokladny jako účelovou záruku za investiční úvěry poskytnuté Státní bankou československou Ústřední správě železnic nad schválenou úvěrovou směrnici vlády;

b) částku 700,000 tis Kčs použít na splátku investičních úvěrů poskytnutých Státní bankou československou Ústřední správě železnic,

c) částku 346,000 tis Kčs použít na splátku investičních úvěrů poskytnutých Státní bankou československou podnikům ČSAD, a to po finančníra vypořádání za rok 1969, z toho pro ČSR 214,000 tis Kčs a pro SSR 132,000 tis Kčs;

d) částku 60,703 tis Kčs převést do finanční reservy federální státní pokladny k realizaci dodatečných úhrad, vyplývajících z vypořádání vztahů podniků a organizací řízených federálními ústředními orgány ke státnímu rozpočtu federace za rok 1969,

e) zbývající částku 1.008.000 tis. Kčs použít ke splacení výpůjček státního rozpočtu u Státní banky československé z let 1964 a 1965; - na úseku státní pokladny

1. uskutečnit na vrub odvodů z přecenění zásob při úpravě velkoobchodních cen k 1. 1. 1967 tyto úhrady a převody:

a) splatit ve výši 4.600,000 tis Kčs část výpůjček státního rozpočtu u Státní banky československé z let 1964 a 1965,

b) splatit ve výši 1.868,603 tis Kčs závazek státního rozpočtu u Státní banky československé, vyplývající z odepsaných úvěrů JZD z let 1952-1960,

c) převést částku ve výši 134,000 tis Kčs do státního rozpočtu SSR, na úhradu cenové úpravy niklově rudy, uskutečněné k 1. V. 1969;

2. uskutečnit na vrub odvodů z přecenění zásob při úpravě velkoobchodních cen k 1. 1. 1968 posílení reservních fondů

a) České státní pojišťovny o 856,000 tis Kčs,

b) Slovenské státní pojištovny o 344,000 tis Kčs;

3. delimitovat ze státních finančních reserv federální státní pokladny do národních státních pokladen

a) státní pokladně ČSR

- nepoužité státní příspěvky na družstevní bytovou výstavbu ve výši 764,417 tis Kčs;

- alikvotní část zbytku státních finančních reserv ve výši 130,000 tis Kčs;

b) státní pokladně SSR

- nepoužité státní příspěvky na družstevní bytovou výstavbu ve výši 265,898 tis Kčs;

- prostředky na krytí záruky za úvěry poskytnuté na náklady záběhu závodu na výrobu kyseliny citronové v Leopoldově ve výši 33,912 tis Kčs,

- alikvotní část zbytku státních finančních reserv ve výši 63,000 tis Kčs;

4. delimitovat ze státních finančních reserv federální státní pokladny státní pokladně ČSR prostředky ve výši 835,194 tis Kčs jako záruky za úvěry poskytnuté podnikům Státní bankou československou před 31. 12. 1969;

5. delimitovat z aktiv a pasiv federální státní pokladny

a) státní pokladně ČSR

- půjčky poskytnuté do roku 1969 národním výborům ve výši 242,967 tis Kčs,

- půjčky poskytnuté do roku 1969 resortem ve výši 232,789 tis Kčs,

- úvěr u Státní banky československé na krytí těchto půjček, ve výši 475,756 tis Kčs;

b) státní pokladně SSR

- půjčky poskytnuté do roku 1969 národním výborům ve výši 10,000 tis Kčs,

- půjčky poskytnuté do roku 1969 resortům ve výši 24,069 tis Kčs,

- úvěr u Státní banky československé na krytí těchto půjček ve výši 34,069 tis Kčs.

V. Bere na vědomí

výsledky hospodaření ČSR a SSR podle souhrnného přehledu státních závěrečných účtů za rok 1969,

a to u ČSR přebytek ve výši 366,356 tis Kčs

u SSR přebytek ve výši 194,320 tis Kčs.