FEDERÁLNÍ SHROMÁŽDĚNÍ ČESKOSLOVENSKÉ SOCIALISTICKÉ REPUBLIKY
I. volební období
21
15/SL
14/SN
Společná zpráva
výborů ústavně právního a branného a bezpečnostního Sněmovny lidu a
Společná zpráva
výborů ústavně právního a branného a bezpečnostního Sněmovny národů
k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád) - (tisk 21)
Výbory ústavně právní a branný a bezpečnostní Sněmovny lidu a výbory ústavně právní a branný a bezpečnostní Sněmovny národů projednaly na svých schůzích v prosinci 1969 vládní návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád) a usnesly se doporučit jej oběma sněmovnám Federálního shromáždění ke schválení s těmito změnami:
A. V článku I. vládního návrhu zákona:
1. bod 3. § 12 odst. 14 zní:
"(14) Kde tento zákon mluví o ministerstvu spravedlnosti, rozumí se tím v oboru vojenského soudnictví ministerstvo národní obrany; kde mluví o ministru spravedlnosti, rozumí se tím v oboru vojenského soudnictví ministr národní obrany."
2. bod 12. § 72 odst. 2 věta třetí zní:
"Byla-li žádost obviněného zamítnuta, může ji, neuvede-li v ní jiné důvody, opakovat až po uplynutí čtrnácti dní."
3. bod 22. § 179b odst. 2 písm. a) zní:
"a) není třeba o vysvětlení sepisovat protokol; stručný obsah výpovědi je třeba výstižně uvést ve zprávě shrnující výsledky objasňování; ukáže-li se potřeba provést svědecký výslech, je třeba postupovat podle oddílu druhého hlavy páté,"
4. za bod 29. se vkládá nový bod 30. tohoto znění:
"§ 275 odst. 4 zní:
(4) Generální prokurátor nebo ministr spravedlnosti mohou výkon rozhodnutí, proti němuž podali stížnost pro porušení zákona, odložit nebo přerušit až do rozhodnutí. Po podání stížnosti pro porušení zákona tak může učinit i Nejvyšší soud."
Číslování bodů 30.-33. se v důsledku toho mění na 31.-34.
5. dosavadní bod 33. (bod 34. nového číslování) - § 350a odst. 4 věta druhá zní:
"Jestliže odsouzený nespáchal ve výkonu této služby žádný trestný čin a konal řádně vojenskou službu, soud od výkonu trestu zákazu pobytu nebo jeho zbytku upustí."
B. Dosavadní text článku III. se označuje jako odstavec 1 a za něj se vkládají odstavce 2 a 3 tohoto znění:
"(2) Věci, v nichž se u místního lidového soudu koná řízení o trestném činu a v nichž nebylo rozhodnuto v den, kdy tento zákon nabývá účinnosti, postoupí místní lidový soud okresnímu prokurátorovi, v jehož obvodě byl místní lidový soud činný. Věci, v nichž se konalo řízení o provinění, místní lidový soud postoupí národnímu výboru, který je příslušný k projednání provinění. Ve věcech, v nichž místní lidový soud rozhodl, platí o odvolání a řízení o odvolání dosavadní předpisy; okresní soud je však povinen rozhodnout ve věci samé.
(3) Řízení pro přestupek podle § 1 a pro trestné činy uvedené v § 2 zákonného opatření č. 99/1969 Sb., které bylo ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona před soudem už zahájeno, dokončí samosoudce."
V Praze dne 16. prosince 1969
akad. Knapp v. r.
předseda ústavně právního výboru Sněmovny lidu
Pacner v. r.
ověřovatel ústavně právního výboru Sněmovny lidu
Pecha v. r.
předseda branného a bezpečnostního výboru Sněmovny lidu
Géryk v. r.
ověřovatel branného a bezpečnostního výboru Sněmovny lidu
prof. dr. Hatala v. r.
předseda ústavně právního výboru Sněmovny národů
dr. Tlustý v. r.
ověřovatel ústavně právního výboru Sněmovny národů
ing. Košťál v. r.
předseda branného a bezpečnostního výboru Sněmovny národů
ing. Brada v. r.
ověřovatel branného a bezpečnostního výboru Sněmovny národů