Disproporce a nedostatky v rozvoji sítě druhého
televizního programu působí nejen negativně
na spokojenost lidí, ale znemožňují
především rozšiřování
působení hromadných sdělovacích
prostředků, zvláště v oblasti
vzdělávání, a činí i
málo efektivní vysílání druhého
programu televize, a v budoucnu i barevné televize, které
stojí desítky miliónů korun.
Žijeme na hranici dvou světů a nemůžeme
nevidět a nedoceňovat negativní vliv působení
rozhlasu a televize ze Západu. V našem západním
pohraničí, stejně jako v Bratislavě,
mohou televizní koncesionáři přijímat
nejméně tři programy ze Západu, zatímco
náš první program televize není místy
dost dobře slyšitelný a jasný. Přitom
poskytujeme půjčky na modernizaci a nákup
televizních přijímačů. V našem
západním pohraničí se soustřeďuje
nákup na nový typ televizního přijímače
Tesla 232-A, který sice stojí 4900 Kčs, ale
umožňuje velmi dobrý příjem programu
vysílaného ze Západu. Zájem je tak
velký, že obchod nestačí krýt
poptávku.
Kulturní výbory upozorňují na to,
že bychom měli počítat s tím,
že Svobodná Evropa činí opatření
k zesílení dosahu její rozvratnické
propagandy. Nelze v této souvislosti neupozornit na to,
že do pěti let bude vyřešen problém
přímého vysílání televizního
signálu z družice na anténu televizoru. Potom
jedinou obranou proti nepřátelské propagandě
bude vlastní intenzívní a kvalitní
propaganda. Máme ještě několik let času,
ale za tuto dobu je žádoucí udělat maximum
pro modernizaci v našich vysílacích prostředcích
a ke zkvalitnění jejich činnosti.
Není možné a nehodláme požadovat
zvýšení investic do rozvoje hromadných
sdělovacích prostředků. Využívám
však příležitosti rozpravy k 5. pětiletému
plánu k tomu, abych z pověření kulturních
výborů se obrátil na federální
vládu se žádostí, aby zvýšenou
kontrolou zabezpečila důsledné splnění
plánovaných úkolů při výstavbě
a rozšiřování sítě druhého
pásma Čs. televize, aby se na tomto úseku
neopakovaly nežádoucí skluzy.
Dále doporučuji, aby vláda zvážila
možnost případného ustavení komise,
která by zajišťovala cílevědomé
plánování a zabezpečení koordinované
výstavby sítě druhého televizního
programu a barevné televize. Jeví se totiž
potřeba těsnější spolupráce
všech, kdož se na plnění úkolů
podílejí, tj. Čs. televize, spojů,
průmyslu a kultury.
Vzhledem k významu hromadných sdělovacích
prostředků jako mocenského nástroje
státu ukazuje se žádoucí, aby podle
možností byly co nejdříve upraveny rovněž
právní normy, týkající se hromadných
sdělovacích prostředků tak, aby nová
zákonná úprava odpovídala federativnímu
uspořádání státu a zabezpečila
jejich pevné řízení.
Předsedkyně SL doc. MUDr. Pennigerová:
Děkuji poslanci Lomskému. Hovoří poslanec
Kalkus a připraví se poslanec Haško.
Poslanec Kalkus: Soudružky a soudruzi poslanci, ve
dnech 23. a 24. 9. zasedal zemědělský výbor
SL, který projednal návrh zákona o státním
plánu národního hospodářství
na léta 1971 - 1975; a po zevrubném projednání
těchto zásad doporučuje Federálnímu
shromáždění zákon schválit.
Ve stejný den zasedaly ještě některé
další výbory Sněmovny lidu, České
národní rady a Slovenské národní
rady a soudruzi poslanci z výboru pro hospodářskou
politiku SN, aby ještě zevrubně projednali
některé další podklady pro rozvoj zemědělství
v páté pětiletce.
Poslanci všech výborů se shodli na tom, že
úkoly 5. pětiletého plánu v zemědělství
a ve výživě vycházejí z hlavních
cílů vytyčených XIV. sjezdem Komunistické
strany Československa a především z
potřeby plného krytí přírůstku
spotřeby základních potravin v létech
1971 - 1975 z tuzemských zdrojů. Obsahují
základní proporce rozvoje tohoto významného
národohospodářského odvětví
a jsou v plném souladu se závěry, které
vyplynuly z předcházejících jednání
všech výborů. Tyto úkoly jsou i přes
svou značnou náročnost reálné
za předpokladu plného zabezpečení
hmotných potřeb čs. zemědělství
zakotvených v 5. pětiletém plánu samozřejmě
splnitelné. Jsou ovšem splnitelné za podmínek
efektivního využívání zemědělského
půdního fondu a ostatních výrobních
prostředků, plného využívání
všech intenzifikačních faktorů pro rozvoj
a růst rostlinné a živočišné
výroby, rychlého uplatňování
vědeckotechnických poznatků a moderních
technologických postupů, umožněných
dodávkami mechanismů o žádoucí
kvalitě a struktuře a technických parametrech,
které by současně nahradily úbytek
pracovních sil a umožnily soustavné zvyšování
produktivity práce. Obzvláště důležitá
v tomto směru jsou strojová zařízení
a komplexní linky pro živočišnou výrobu,
především pro chov skotu. Otázku komplexních
linek pro živočišnou výrobu mnohokrát
už připomínáme, ovšem máme
za to, že rozvoj výroby těchto komplexních
linek stále zaostává a že bude třeba
dělat vážná opatření k
urychlení tohoto procesu ve výrobě. A dále
pak prohloubení koncentrace a specializace cestou kooperačních
a integračních vztahů jako základního
vztahu rozvoje zemědělství na kvalitativně
vyšší úrovni výrobních sil.
Pokud jde o využívání půdního
fondu a ostatních výrobních prostředků,
došli jsme k závěru, že je třeba
v celospolečenském zájmu položit důraz
na dodržování současných zákonných
předpisů o ochraně zemědělského
půdního fondu a urychleně zpracovat a předložit
jejich novelizaci, která by zvýšila jejich
účinnost. Dále plně využívat
prostředků státních fondů pro
zúrodňování a realizovat do roku 1975
schválený program rozvoje meliorací, závlah
a rekultivačních prací.
Doporučujeme využívat prostředků
státních fondů pro zúrodnění
půdy na arondace a scelování pozemků
do velkých honů, které by umožnily plné
uplatnění vysoce výkonných mechanismů,
jakož i na budování a rekonstrukci přístupových
cest, bez nichž nemohou velké, moderní mechanismy
v zemědělství pracovat.
Za neméně vážnou otázku v realizaci
úkolů pátého pětiletého
plánu považujeme chemizaci zemědělské
výroby, především pak předpokladů
pro plné využívání vysokých
dávek průmyslových hnojiv. Mimořádný
význam má postupné budování
agrochemických center v rámci rozvoje kooperačních
a integračních vztahů a rozvíjení
služeb tak, aby podstatně větší
podíl hnojiv byl zapracován do půdy servisním
způsobem.
Výbory doporučují, aby v pátém
pětiletém plánu byly specifikovány
a plně zabezpečeny i dodávky vápenatých
hnojiv jako základního předpokladu účinnosti
hnojení a růstu úrodnosti půd v našich
podmínkách.
Pokud jde o chemické ochranné prostředky,
doporučujeme, aby byly prozkoumány další
možnosti dělby práce v rámci států
RVHP, a tak snižována závislost na dovozu z
kapitalistických států.
Považujeme také za nutné upozornit, že
prostředky chemické výživy a ochrany
rostlin musí být každoročně v
pětiletce zabezpečovány nejen v množství,
ale i v potřebném sortimentu, kvalitě a zvláště
v termínech vyplývajících z agrotechnických
postupů. Často se stává totiž,
že tyto prostředky přicházejí,
ovšem už je škoda je využívat, protože
jsme propásli všechny agrotechnické lhůty
tím, že byly dodány opožděně.
Na základě dosavadních zkušeností
považujeme za velmi důležité zabezpečení
agrotechnicky zdůvodněné obměny osiv
a sádí a plné krytí požadavků
zemědělských podniků na osvědčené
výkonné odrůdy jako například
odrůdy sovětské pšenice. Doporučujeme
věnovat urychleně pozornost šlechtění
nových výkonných odrůd, zejména
u žita a ovsa. Výbory považují rovněž
za nutné urychlené dopracování koncepce
rozvoje výroby a spotřeby ovoce a zeleniny v rámci
celé Československé socialistické
republiky, a to v duchu cílů vytyčených
XIV. sjezdem KSČ.
Současně považujeme za nutné, aby bylo
zabezpečeno 5,1 mil. tun výroby krmných směsí
tak, aby klesla v celé naší republice spotřeba
krmných směsí na jednici výroby ve
všech zemědělských závodech.
V souladu s programem specializace a koncentrace zemědělské
výroby bude neméně důležité
efektivně využívat plánované
investiční prostředky v rozsahu 50 mld Kčs
k podpoře koncepce, která zabezpečí,
aby byla prováděna rekonstrukce naší
výrobní základny v zemědělství.
Pro realizaci tohoto programu rekonstrukce je zapotřebí
vytvořit příslušné plánovací,
technické a ekonomické předpoklady.
V souvislosti s tím upozorňujeme, že je třeba
urychleně řešit zejména rozvoj výroby
skotu a zpracovat jeho ucelenou koncepci, a to jak v oblasti investiční
a technické politiky, tak i v oblasti plemenářské,
zootechnické a výrobní.
Pokud jde o zemědělské zásobování
a nákup i potravinářský průmysl,
máme za to, že je správné orientovat
investiční prostředky především
na dobudování skladovacích kapacit a krmivárenského
průmyslu a urychlený rozvoj těch oborů
potravinářského průmyslu, které
zpracovávají živočišnou produkci
a na rozvoj konzervárenských a mrazírenských
kapacit.
V souladu se svým stanoviskem, které jsme přijali
již dříve na společném zasedání
výboru Sněmovny lidu, České a Slovenské
národní rady 6. 7. 1970, naléhavě
upozorňujeme, že rozhodujícím činitelem
pro splnění náročných úkolů
v zemědělství bude splnění
plánovaných dodávek dodavatelských
odvětví, tj. objem, struktura, kvalita i technické
parametry výrobních prostředků dodávaných
do zemědělství.
Připomínáme, že dosažení
věcných cílů 5. pětiletého
plánu rozvoje národního hospodářství,
trvalé snížení počtu pracovních
sil, jakož i realizace programu specializace, koncentrace
a integračních a kooperačních vztahů,
vyžadují plné krytí potřeb zemědělství
zemědělskou technikou vycházející
z komplexní soustavy zemědělských
strojů. V tomto směru jsme ocenili usnesení
předsednictva vlády ČSSR z 6. 5. t.r., ve
kterém bylo uloženo ministerstvu hutnictví
a strojírenství ČSSR zabezpečit vývoj,
výrobu a dodávky soustavy mechanizačních
prostředků v dalších letech pětiletky,
a to jak z tuzemské výroby, tak i z dovozu s cílem
dosáhnout plné krytí zemědělství
technikou, vycházející ze soustavy strojů,
a dále řešit další rozvoj výroby
pracovních a zemědělských strojů
ve stávající výrobní základně
vyšším zapojením současných
výrobců, jakož i zapojením dalších
vhodných kapacit v rámci strukturálních
změn.
Doporučujeme zejména zabezpečit dodávky
traktorů unifikované řady při podstatném
zvýšení jejich průměrného
jednotkového výkonu, zvýšit podíl
automobilové techniky pro dopravu při souběžném
zvýšení jejich průměrné
tonáže a vybavení účelovými
nástavbami pro vykládku a nakládku a přizpůsobit
konstrukci závěsných a nesených mechanismů
vyšší energetické jednotce /rozšíření
pracovního záběru, zvýšení
rychlosti apod./.
Považujeme za nutné stanovit i generálního
dodavatele odpovědného za dodávky komplexních
mechanizačních linek a technologických souborů
pro zemědělství včetně záruk
a servisní služby. Máme za to, že právě
stanovení těchto dodavatelů usnadní
práci našim zemědělským závodům,
odstraní také časté shánění
různých doplňků, náhradních
dílů a mechanismů, které musejí
zemědělské závody často provádět,
projíždět republikou, utrácet spoustu
peněz i času.
Máme též za to, že souběžně
s dodávkami vysoce výkonných mechanismů
do zemědělství bude třeba všestranně
organizačně zabezpečit jejich vysoké
využití. Jde zejména o podporu rozvoje integračních
a kooperačních vztahů a forem, které
by umožňovaly jejich vysoké využití
jak v rostlinné, tak i v živočišné
výrobě. To platí i pokud jde o organizaci
skladování náhradních dílů,
zemědělského opravárenství,
popřípadě i dalšího organizovaného
servisu.
V rámci dalšího rozpracování
programu koncentrace a specializace zemědělství
bude naprosto nutné zpracovat souhrnnou koncepci služeb
pro zemědělství.
Upozorňujeme znovu na to, že v zájmu splnění
věcných cílů 5. pětiletého
plánu i rozvoje koncentrace, specializace a integračních
vztahů bude třeba dopracovat analýzu současně
platných ekonomických režimů hospodaření
zemědělských podniků.
Pro rozvoj zemědělské výroby cestou
vědeckotechnického pokroku zůstává
rozhodujícím činitelem člověk.
Jeho postavení, jeho pracovním i životním
podmínkám musí být věnována
celou společností i zemědělskými
organizacemi přednostní péče.
V tomto směru výbory doporučují příslušným
orgánům přijmout příslušná
opatření v oblasti bytové výstavby,
životního a pracovního prostředí,
mzdových soustav, sociálního zabezpečení
družstevních rolníků atd. Za velmi důležité
považujeme urychlené zpracování koncepce
dalšího rozvoje zemědělského
školství a jeho zaměření z hlediska
potřeb zemědělských podniků
a řídících složek v období
koncentrace výrobních sil a nastupující
vědeckotechnické revoluce.
Výbory mají také za to, že je třeba
urychleně dopracovat právní otázky,
které souvisejí s rozvojem integračních
a kooperačních vztahů v zemědělství
a dořešit také další postup v těch
okresech, kde soukromý sektor nezaručuje reprodukci
výroby v potřebném rozsahu.
S těmito připomínkami souhlasili všichni
poslanci zúčastnění na všech
schůzích, které jsme společně
uskutečnili a já opakuji: budou-li naše připomínky
vzaty v úvahu, je vytvořen patřičný
prostor pro další rozvoj zemědělské
výroby a budu proto pro tento návrh hlasovat.
Předsedkyně SL doc. MUDr. Pennigerová:
Děkuji poslanci Kalkusovi, hovoří poslanec
Haško.
Poslanec Haško: Vážené Federálne
zhromaždenie, vážené súdružky
poslankyne, vážení súdruhovia poslanci,
predložený návrh zákona o štátnom
pláne rozvoja národného hospodárstva
ČSSR na roky 1971 až 1975 konkretizuje ciele a úlohy
určené pre rozvoj nášho národného
hospodárstva smernicami XIV. zjazdu KSČ, ako to
vyplýva z obsahu jednotlivých článkov
a paragrafov.
V § 2 odsek 1 sa určuje, že hlavným cieľom
5. päťročného plánu je zabezpečiť
v súlade so socialistickým spôsobom života
vyššie uspokojovanie potrieb a ďalšie upevnenie
životných istôt obyvateľstva pri súčasnom
posilňovaní socialistického štátu
a jeho obranyschopnosti.
Pri vytyčovaní smerov rozvoja národného
hospodárstva v rokoch 5. päťročnice určujú
sa súčasne i ekonomicko-politické úlohy
v rozvoji hospodárstva pre Českú socialistickú
republiku a Slovenskú socialistickú republiku s
cieľom ďalej vyrovnávať hospodárske
a sociálne rozdiely medzi obomi republikami.
Pri hodnotení a posudzovaní predloženého
návrhu zákona ako celku a uvedenej úlohy
v oblasti vyrovnávania ekonomiky oboch socialistických
republík mi dovoľte uviesť niektoré osobné
skúsenosti, ktoré mám z práce československého
parlamentu, najmä však tie, ktoré sa dotýkajú
otázok československej ekonomiky a zvlášť
rozvoja hospodárstva Slovenska.
Klement Gottwald ako predseda československej vlády
pri predkladaní programu svojej vlády v roku 1946
vyhlásil: "Položiť základy industrializácie
Slovenska patrí k dôležitým úlohám
dvojročného plánu. Súdržnosť
a jednota štátu nevyhnuteľne vyžadujú,
aby sa hospodárska úroveň Slovenska urýchlene
približovala hospodárskej úrovni českých
krajín. To znamená vytvoriť predpoklady, aby
sa mohli plne využiť surovinové a energetické
zdroje, ako i rezervy pracovných síl na rozšírenie
starého a na vytvorenie nového moderného
priemyslu na Slovensku."
Dovoľte mi v tejto súvislosti uviesť, že
veľkosť cesty, ktorú Slovensko po oslobodení
nastúpilo a doteraz za uplynulých 25 rokov prešlo,
omnoho lepšie vynikne pri porovnaní so sociálno-ekonomickou
úrovňou a postavením Slovenska v predmníchovskej
buržoáznej republike. V buržoáznej republike
hospodársky vývoj dvoch ekonomicky rozdielnych národnopolitických
oblastí mohol prebiehať len kapitalistickou cestou,
t.j. na úkor slabšieho, čo sa prejavovalo odbúravaním
už i tak pomerne slabého priemyslu nerovnoprávnou
politikou v oblasti štátnych dodávok, železničných
taríf, daňovej a mzdovej politiky. Za dvadsať
rokov buržoáznej republiky sa na Slovensku zlikvidovalo
200 priemyslových závodov, ktoré zamestnávali
asi jednu štvrtinu pracovníkov v priemysle. Dôsledky
tejto likvidácie ťažko doľahli na slovenský
proletariát. Buržoázne Československo
ako typická kapitalistická krajina nebolo schopné
za dvadsať rokov svojej existencie riešiť sociálne
a ekonomické problémy. Naopak, stupňovalo
sa vykorisťovanie robotníckej triedy a prehlbovali
sa rozdiely v ekonomickej úrovni medzinárodnopolitickými
oblasťami štátu. Stručne možno povedať,
že charakter hospodárstva na Slovensku, tak ako sa
utvoril za Uhorska, sa podstatne nezmenil ani v ďalšom
období kapitalistického vývoja Slovenska.