Čtvrtek 7. října 1971

Disproporce a nedostatky v rozvoji sítě druhého televizního programu působí nejen negativně na spokojenost lidí, ale znemožňují především rozšiřování působení hromadných sdělovacích prostředků, zvláště v oblasti vzdělávání, a činí i málo efektivní vysílání druhého programu televize, a v budoucnu i barevné televize, které stojí desítky miliónů korun.

Žijeme na hranici dvou světů a nemůžeme nevidět a nedoceňovat negativní vliv působení rozhlasu a televize ze Západu. V našem západním pohraničí, stejně jako v Bratislavě, mohou televizní koncesionáři přijímat nejméně tři programy ze Západu, zatímco náš první program televize není místy dost dobře slyšitelný a jasný. Přitom poskytujeme půjčky na modernizaci a nákup televizních přijímačů. V našem západním pohraničí se soustřeďuje nákup na nový typ televizního přijímače Tesla 232-A, který sice stojí 4900 Kčs, ale umožňuje velmi dobrý příjem programu vysílaného ze Západu. Zájem je tak velký, že obchod nestačí krýt poptávku.

Kulturní výbory upozorňují na to, že bychom měli počítat s tím, že Svobodná Evropa činí opatření k zesílení dosahu její rozvratnické propagandy. Nelze v této souvislosti neupozornit na to, že do pěti let bude vyřešen problém přímého vysílání televizního signálu z družice na anténu televizoru. Potom jedinou obranou proti nepřátelské propagandě bude vlastní intenzívní a kvalitní propaganda. Máme ještě několik let času, ale za tuto dobu je žádoucí udělat maximum pro modernizaci v našich vysílacích prostředcích a ke zkvalitnění jejich činnosti.

Není možné a nehodláme požadovat zvýšení investic do rozvoje hromadných sdělovacích prostředků. Využívám však příležitosti rozpravy k 5. pětiletému plánu k tomu, abych z pověření kulturních výborů se obrátil na federální vládu se žádostí, aby zvýšenou kontrolou zabezpečila důsledné splnění plánovaných úkolů při výstavbě a rozšiřování sítě druhého pásma Čs. televize, aby se na tomto úseku neopakovaly nežádoucí skluzy.

Dále doporučuji, aby vláda zvážila možnost případného ustavení komise, která by zajišťovala cílevědomé plánování a zabezpečení koordinované výstavby sítě druhého televizního programu a barevné televize. Jeví se totiž potřeba těsnější spolupráce všech, kdož se na plnění úkolů podílejí, tj. Čs. televize, spojů, průmyslu a kultury.

Vzhledem k významu hromadných sdělovacích prostředků jako mocenského nástroje státu ukazuje se žádoucí, aby podle možností byly co nejdříve upraveny rovněž právní normy, týkající se hromadných sdělovacích prostředků tak, aby nová zákonná úprava odpovídala federativnímu uspořádání státu a zabezpečila jejich pevné řízení.

Předsedkyně SL doc. MUDr. Pennigerová: Děkuji poslanci Lomskému. Hovoří poslanec Kalkus a připraví se poslanec Haško.

Poslanec Kalkus: Soudružky a soudruzi poslanci, ve dnech 23. a 24. 9. zasedal zemědělský výbor SL, který projednal návrh zákona o státním plánu národního hospodářství na léta 1971 - 1975; a po zevrubném projednání těchto zásad doporučuje Federálnímu shromáždění zákon schválit.

Ve stejný den zasedaly ještě některé další výbory Sněmovny lidu, České národní rady a Slovenské národní rady a soudruzi poslanci z výboru pro hospodářskou politiku SN, aby ještě zevrubně projednali některé další podklady pro rozvoj zemědělství v páté pětiletce.

Poslanci všech výborů se shodli na tom, že úkoly 5. pětiletého plánu v zemědělství a ve výživě vycházejí z hlavních cílů vytyčených XIV. sjezdem Komunistické strany Československa a především z potřeby plného krytí přírůstku spotřeby základních potravin v létech 1971 - 1975 z tuzemských zdrojů. Obsahují základní proporce rozvoje tohoto významného národohospodářského odvětví a jsou v plném souladu se závěry, které vyplynuly z předcházejících jednání všech výborů. Tyto úkoly jsou i přes svou značnou náročnost reálné za předpokladu plného zabezpečení hmotných potřeb čs. zemědělství zakotvených v 5. pětiletém plánu samozřejmě splnitelné. Jsou ovšem splnitelné za podmínek efektivního využívání zemědělského půdního fondu a ostatních výrobních prostředků, plného využívání všech intenzifikačních faktorů pro rozvoj a růst rostlinné a živočišné výroby, rychlého uplatňování vědeckotechnických poznatků a moderních technologických postupů, umožněných dodávkami mechanismů o žádoucí kvalitě a struktuře a technických parametrech, které by současně nahradily úbytek pracovních sil a umožnily soustavné zvyšování produktivity práce. Obzvláště důležitá v tomto směru jsou strojová zařízení a komplexní linky pro živočišnou výrobu, především pro chov skotu. Otázku komplexních linek pro živočišnou výrobu mnohokrát už připomínáme, ovšem máme za to, že rozvoj výroby těchto komplexních linek stále zaostává a že bude třeba dělat vážná opatření k urychlení tohoto procesu ve výrobě. A dále pak prohloubení koncentrace a specializace cestou kooperačních a integračních vztahů jako základního vztahu rozvoje zemědělství na kvalitativně vyšší úrovni výrobních sil.

Pokud jde o využívání půdního fondu a ostatních výrobních prostředků, došli jsme k závěru, že je třeba v celospolečenském zájmu položit důraz na dodržování současných zákonných předpisů o ochraně zemědělského půdního fondu a urychleně zpracovat a předložit jejich novelizaci, která by zvýšila jejich účinnost. Dále plně využívat prostředků státních fondů pro zúrodňování a realizovat do roku 1975 schválený program rozvoje meliorací, závlah a rekultivačních prací.

Doporučujeme využívat prostředků státních fondů pro zúrodnění půdy na arondace a scelování pozemků do velkých honů, které by umožnily plné uplatnění vysoce výkonných mechanismů, jakož i na budování a rekonstrukci přístupových cest, bez nichž nemohou velké, moderní mechanismy v zemědělství pracovat.

Za neméně vážnou otázku v realizaci úkolů pátého pětiletého plánu považujeme chemizaci zemědělské výroby, především pak předpokladů pro plné využívání vysokých dávek průmyslových hnojiv. Mimořádný význam má postupné budování agrochemických center v rámci rozvoje kooperačních a integračních vztahů a rozvíjení služeb tak, aby podstatně větší podíl hnojiv byl zapracován do půdy servisním způsobem.

Výbory doporučují, aby v pátém pětiletém plánu byly specifikovány a plně zabezpečeny i dodávky vápenatých hnojiv jako základního předpokladu účinnosti hnojení a růstu úrodnosti půd v našich podmínkách.

Pokud jde o chemické ochranné prostředky, doporučujeme, aby byly prozkoumány další možnosti dělby práce v rámci států RVHP, a tak snižována závislost na dovozu z kapitalistických států.

Považujeme také za nutné upozornit, že prostředky chemické výživy a ochrany rostlin musí být každoročně v pětiletce zabezpečovány nejen v množství, ale i v potřebném sortimentu, kvalitě a zvláště v termínech vyplývajících z agrotechnických postupů. Často se stává totiž, že tyto prostředky přicházejí, ovšem už je škoda je využívat, protože jsme propásli všechny agrotechnické lhůty tím, že byly dodány opožděně.

Na základě dosavadních zkušeností považujeme za velmi důležité zabezpečení agrotechnicky zdůvodněné obměny osiv a sádí a plné krytí požadavků zemědělských podniků na osvědčené výkonné odrůdy jako například odrůdy sovětské pšenice. Doporučujeme věnovat urychleně pozornost šlechtění nových výkonných odrůd, zejména u žita a ovsa. Výbory považují rovněž za nutné urychlené dopracování koncepce rozvoje výroby a spotřeby ovoce a zeleniny v rámci celé Československé socialistické republiky, a to v duchu cílů vytyčených XIV. sjezdem KSČ.

Současně považujeme za nutné, aby bylo zabezpečeno 5,1 mil. tun výroby krmných směsí tak, aby klesla v celé naší republice spotřeba krmných směsí na jednici výroby ve všech zemědělských závodech.

V souladu s programem specializace a koncentrace zemědělské výroby bude neméně důležité efektivně využívat plánované investiční prostředky v rozsahu 50 mld Kčs k podpoře koncepce, která zabezpečí, aby byla prováděna rekonstrukce naší výrobní základny v zemědělství. Pro realizaci tohoto programu rekonstrukce je zapotřebí vytvořit příslušné plánovací, technické a ekonomické předpoklady.

V souvislosti s tím upozorňujeme, že je třeba urychleně řešit zejména rozvoj výroby skotu a zpracovat jeho ucelenou koncepci, a to jak v oblasti investiční a technické politiky, tak i v oblasti plemenářské, zootechnické a výrobní.

Pokud jde o zemědělské zásobování a nákup i potravinářský průmysl, máme za to, že je správné orientovat investiční prostředky především na dobudování skladovacích kapacit a krmivárenského průmyslu a urychlený rozvoj těch oborů potravinářského průmyslu, které zpracovávají živočišnou produkci a na rozvoj konzervárenských a mrazírenských kapacit.

V souladu se svým stanoviskem, které jsme přijali již dříve na společném zasedání výboru Sněmovny lidu, České a Slovenské národní rady 6. 7. 1970, naléhavě upozorňujeme, že rozhodujícím činitelem pro splnění náročných úkolů v zemědělství bude splnění plánovaných dodávek dodavatelských odvětví, tj. objem, struktura, kvalita i technické parametry výrobních prostředků dodávaných do zemědělství.

Připomínáme, že dosažení věcných cílů 5. pětiletého plánu rozvoje národního hospodářství, trvalé snížení počtu pracovních sil, jakož i realizace programu specializace, koncentrace a integračních a kooperačních vztahů, vyžadují plné krytí potřeb zemědělství zemědělskou technikou vycházející z komplexní soustavy zemědělských strojů. V tomto směru jsme ocenili usnesení předsednictva vlády ČSSR z 6. 5. t.r., ve kterém bylo uloženo ministerstvu hutnictví a strojírenství ČSSR zabezpečit vývoj, výrobu a dodávky soustavy mechanizačních prostředků v dalších letech pětiletky, a to jak z tuzemské výroby, tak i z dovozu s cílem dosáhnout plné krytí zemědělství technikou, vycházející ze soustavy strojů, a dále řešit další rozvoj výroby pracovních a zemědělských strojů ve stávající výrobní základně vyšším zapojením současných výrobců, jakož i zapojením dalších vhodných kapacit v rámci strukturálních změn.

Doporučujeme zejména zabezpečit dodávky traktorů unifikované řady při podstatném zvýšení jejich průměrného jednotkového výkonu, zvýšit podíl automobilové techniky pro dopravu při souběžném zvýšení jejich průměrné tonáže a vybavení účelovými nástavbami pro vykládku a nakládku a přizpůsobit konstrukci závěsných a nesených mechanismů vyšší energetické jednotce /rozšíření pracovního záběru, zvýšení rychlosti apod./.

Považujeme za nutné stanovit i generálního dodavatele odpovědného za dodávky komplexních mechanizačních linek a technologických souborů pro zemědělství včetně záruk a servisní služby. Máme za to, že právě stanovení těchto dodavatelů usnadní práci našim zemědělským závodům, odstraní také časté shánění různých doplňků, náhradních dílů a mechanismů, které musejí zemědělské závody často provádět, projíždět republikou, utrácet spoustu peněz i času.

Máme též za to, že souběžně s dodávkami vysoce výkonných mechanismů do zemědělství bude třeba všestranně organizačně zabezpečit jejich vysoké využití. Jde zejména o podporu rozvoje integračních a kooperačních vztahů a forem, které by umožňovaly jejich vysoké využití jak v rostlinné, tak i v živočišné výrobě. To platí i pokud jde o organizaci skladování náhradních dílů, zemědělského opravárenství, popřípadě i dalšího organizovaného servisu.

V rámci dalšího rozpracování programu koncentrace a specializace zemědělství bude naprosto nutné zpracovat souhrnnou koncepci služeb pro zemědělství.

Upozorňujeme znovu na to, že v zájmu splnění věcných cílů 5. pětiletého plánu i rozvoje koncentrace, specializace a integračních vztahů bude třeba dopracovat analýzu současně platných ekonomických režimů hospodaření zemědělských podniků.

Pro rozvoj zemědělské výroby cestou vědeckotechnického pokroku zůstává rozhodujícím činitelem člověk. Jeho postavení, jeho pracovním i životním podmínkám musí být věnována celou společností i zemědělskými organizacemi přednostní péče.

V tomto směru výbory doporučují příslušným orgánům přijmout příslušná opatření v oblasti bytové výstavby, životního a pracovního prostředí, mzdových soustav, sociálního zabezpečení družstevních rolníků atd. Za velmi důležité považujeme urychlené zpracování koncepce dalšího rozvoje zemědělského školství a jeho zaměření z hlediska potřeb zemědělských podniků a řídících složek v období koncentrace výrobních sil a nastupující vědeckotechnické revoluce.

Výbory mají také za to, že je třeba urychleně dopracovat právní otázky, které souvisejí s rozvojem integračních a kooperačních vztahů v zemědělství a dořešit také další postup v těch okresech, kde soukromý sektor nezaručuje reprodukci výroby v potřebném rozsahu.

S těmito připomínkami souhlasili všichni poslanci zúčastnění na všech schůzích, které jsme společně uskutečnili a já opakuji: budou-li naše připomínky vzaty v úvahu, je vytvořen patřičný prostor pro další rozvoj zemědělské výroby a budu proto pro tento návrh hlasovat.

Předsedkyně SL doc. MUDr. Pennigerová: Děkuji poslanci Kalkusovi, hovoří poslanec Haško.

Poslanec Haško: Vážené Federálne zhromaždenie, vážené súdružky poslankyne, vážení súdruhovia poslanci, predložený návrh zákona o štátnom pláne rozvoja národného hospodárstva ČSSR na roky 1971 až 1975 konkretizuje ciele a úlohy určené pre rozvoj nášho národného hospodárstva smernicami XIV. zjazdu KSČ, ako to vyplýva z obsahu jednotlivých článkov a paragrafov.

V § 2 odsek 1 sa určuje, že hlavným cieľom 5. päťročného plánu je zabezpečiť v súlade so socialistickým spôsobom života vyššie uspokojovanie potrieb a ďalšie upevnenie životných istôt obyvateľstva pri súčasnom posilňovaní socialistického štátu a jeho obranyschopnosti.

Pri vytyčovaní smerov rozvoja národného hospodárstva v rokoch 5. päťročnice určujú sa súčasne i ekonomicko-politické úlohy v rozvoji hospodárstva pre Českú socialistickú republiku a Slovenskú socialistickú republiku s cieľom ďalej vyrovnávať hospodárske a sociálne rozdiely medzi obomi republikami.

Pri hodnotení a posudzovaní predloženého návrhu zákona ako celku a uvedenej úlohy v oblasti vyrovnávania ekonomiky oboch socialistických republík mi dovoľte uviesť niektoré osobné skúsenosti, ktoré mám z práce československého parlamentu, najmä však tie, ktoré sa dotýkajú otázok československej ekonomiky a zvlášť rozvoja hospodárstva Slovenska.

Klement Gottwald ako predseda československej vlády pri predkladaní programu svojej vlády v roku 1946 vyhlásil: "Položiť základy industrializácie Slovenska patrí k dôležitým úlohám dvojročného plánu. Súdržnosť a jednota štátu nevyhnuteľne vyžadujú, aby sa hospodárska úroveň Slovenska urýchlene približovala hospodárskej úrovni českých krajín. To znamená vytvoriť predpoklady, aby sa mohli plne využiť surovinové a energetické zdroje, ako i rezervy pracovných síl na rozšírenie starého a na vytvorenie nového moderného priemyslu na Slovensku."

Dovoľte mi v tejto súvislosti uviesť, že veľkosť cesty, ktorú Slovensko po oslobodení nastúpilo a doteraz za uplynulých 25 rokov prešlo, omnoho lepšie vynikne pri porovnaní so sociálno-ekonomickou úrovňou a postavením Slovenska v predmníchovskej buržoáznej republike. V buržoáznej republike hospodársky vývoj dvoch ekonomicky rozdielnych národnopolitických oblastí mohol prebiehať len kapitalistickou cestou, t.j. na úkor slabšieho, čo sa prejavovalo odbúravaním už i tak pomerne slabého priemyslu nerovnoprávnou politikou v oblasti štátnych dodávok, železničných taríf, daňovej a mzdovej politiky. Za dvadsať rokov buržoáznej republiky sa na Slovensku zlikvidovalo 200 priemyslových závodov, ktoré zamestnávali asi jednu štvrtinu pracovníkov v priemysle. Dôsledky tejto likvidácie ťažko doľahli na slovenský proletariát. Buržoázne Československo ako typická kapitalistická krajina nebolo schopné za dvadsať rokov svojej existencie riešiť sociálne a ekonomické problémy. Naopak, stupňovalo sa vykorisťovanie robotníckej triedy a prehlbovali sa rozdiely v ekonomickej úrovni medzinárodnopolitickými oblasťami štátu. Stručne možno povedať, že charakter hospodárstva na Slovensku, tak ako sa utvoril za Uhorska, sa podstatne nezmenil ani v ďalšom období kapitalistického vývoja Slovenska.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP