V Národní frontě sdružené vrstvy a složky národa nemají vcelku protichůdných zájmů. Reakce proto nemůže vystupovat pod vlastním štítem a pod vlastní vlajkou. Reakce se u nás musí maskovat. A je velkou státnickou zkouškou pro všechny složky Národní fronty a zejména pro politické strany nepřipustit, aby pod jejich firmou, pod jejich štítem a vlajkou se formovaly reakční síly a mohly tak národní jednotu a Národní frontu rozbíjet zevnitř."

V roce 1968 se začala prosazovat škodlivá dezintegrace jednotných společenských organizací sdružených v Národní frontě, narůstaly odstředivé, rozkladné síly uvnitř jednotlivých členských organizací. Upevňovaly a rozšiřovaly svou činnost organizace sledující vysloveně vlastní politické cíle, organizace působící mimo Národní frontu a dokonce proti ní. Počalo se mluvit o tom, že Národní fronta je jako politický systém překonána a že je zbytečná. Útočilo se na vedoucí úlohu komunistické strany se snahou tomu odpovídající vztahy přeměnit na pouhé "partnerství" a později otevřít tak naplno dveře pluralitnímu systému, umožňujícímu mocensko-politický zápas různých seskupení a politicky KSČ jako vedoucí sílu socialistické společnosti porazit.

Tomuto snažení akční program KSČ nečelil a naopak v části o politickém systému zakotvoval tezi o vzájemném partnerství uvnitř Národní fronty. Z této orientace vycházely pak některé části "Prohlášení hlavních politických organizací Národní fronty" z 15. června 1968

Stupňující se akce pravicově oportunistických a protisocialistických sil v květnu a červnu roku 1968 si proto vyžadovaly, aby byla přijata právní norma, umožňující zasáhnout především síly formující se mimo rámec Národní fronty a popírající její principy, na kterých byla a je budována již od svého vzniku.

Schválení takového zákona bylo tudíž vedeno snahou doplnit náš právní řád tak, aby zákonně umožňoval mocenský zásah proti formujícím se silám, rozkládajícím a narušujícím systém Národní fronty zakotvený v naší ústavě a vylučující od osvobození v roce 1945 existenci opozičních sil, stojících mimo a proti Národní frontě.

Přijetí příslušného zákona bylo však pravicově oportunistickými a revizionistickými silami neustále oddalováno a sabotováno. A tak, jak je uvedeno v důvodové zprávě návrhu, byl příslušný zákon č. 128/ /1968 Sb. o Národní frontě schválen až 13. září 1968.

Samozřejmě, že přijatý zákon se stal poplatným své době, různým tlakům některým částem dnes již neplatného akčního programu KSČ a na něho navazujícím částem "Prohlášení hlavních politických organizací Národní fronty" z 15. června 1968, které vedoucí orgány Národní fronty ČSSR odvolaly již 1.10.1969.

Na druhé straně jeho přijetí, byť opožděné, umožnilo právní postih proti některým antisocialistickým organizacím. např. KAN nebo K 231.

Se zřetelem k politicky nesprávným dokumentům, o které se opírá, a uvedeným tezím, které byly již odvolány, i se zřetelem k dosaženému stupni konsolidace jsme toho názoru, že je možné a žádoucí vyvodit příslušné závěry i v oblasti zákonné a zákon č. 128/1968 Sb. o Národní frontě zrušit

Systém Národní fronty je zakotven v článku 6 Ústavy a další potřebné řešení problémů, mající vztah k Národní frontě a vyžadující právní úpravy, bude možno zabezpečit v souvislosti s přípravou jiných právních norem.

Vážené soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, z uvedených důvodů navrhuji jménem předsednictva ÚV NF ČSSR a jménem skupiny poslanců Federálního shromáždění ČSSR, aby Federální shromážděn ČSSR se usneslo na vydání zákona, kterým se ruší zákon č. 128/1968 Sb. o Národní frontě, a to podle návrhu, který vám byl předložen.

Predseda SN V. Mihálik:

Ďakujem súdruhovi poslancovi Pelnářovi za jeho výklad. Žiadam teraz, aby poslanec Vincenc Červinka predniesol spravodajskú správu za Ústavnoprávny výbor Snemovne ľudu, ktorému bol návrh zákona prikázaný.

Zpravodaj poslanec Vincenc Červinka:

Vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci. Předstupuji před vás, abych podal zprávu ústavně právního výboru Sněmovny lidu k návrhu zákona, který stejně, jako všechny na tomto zasedání přijaté zákony, je svým způsobem odrazem politického dění v naší zemi, je výrazem postupujícího procesu konsolidace.

Chci vám jako zpravodaj navrhnout přijetí zákona, jímž se ruší zákon o Národní frontě.

Většina z vás má jistě ještě v paměti politickou atmosféru doby, v níž jsme zákon o NF schvalovali. Bylo to v září roku 1968 v ovzduší velice rozjitřeném a po dlouhých politických zápasech. Schvalovali jsme tehdy tento zákon s nejlepším úmyslem přispět alespoň částečně k normalizaci politického vývoje. Jeho smyslem bylo uzavřít politický systém, pokud šlo o politické strany tak, aby bylo znemožněno vyvíjet politickou činnost mimo rámec Národní fronty a zabezpečit, aby Národní fronta byla společenskou platformou, která pod vedením KSČ soustředí pozitivní politické síly.

Zákon o Národní frontě je přirozeně době svého vzniku i politické atmosféře poplatný. Všichni se pamatujeme, že v této době, po příchodu spojeneckých vojsk, se uplatňoval silný vliv pravicových živlů i v samotném Národním shromáždění. Dostaly se proto do zákona i myšlenky a názory naznačené v důvodové zprávě, s nimiž nemůžeme souhlasit, jak o tom hovořil již s. Pelnář. Zrušení zákona je v preambuli motivováno tím, že takový zákon již nepotřebujeme. Proces překonávání krizových jevů minulých let a proces konsolidace pokročil natolik, že nemusíme mít již dnes obavy, že by nějaká organizace chtěla vyvíjet politickou činnost mimo Národní frontu, nebo dokonce proti politice Národní fronty. Není třeba také mít obavy z toho, že zrušením zákona ztratí Národní fronta něco na svém významu a poslání. Národní fronta Čechů a Slováků, jako politický svazek pracujících měst a venkova, je zakotvena v naší československé ústavě v čl. 6. Již tato skutečnost ukazuje, jaký význam a jakou důležitost má Národní fronta pro náš politický život.

V této souvislosti bych chtěl podtrhnout, že nikdy před rokem 1968 nebyla u nás pochybnost o tom, že politické strany mohou existovat a vyvíjet svou činnost jen v rámci Národní fronty. Tento princip byl vždy pokládán za princip politickoústavní a docházel svého výrazu i v tak důležitých a pro politický život významných zákonech, jako byly zákony volební.

Chtěl bych se zde dovolat i slov prvního tajemníka Komunistické strany Československa s. Husáka, který ve svém projevu na posledním zasedání ÚV KSČ znovu vyzvedl význam Národní fronty jakožto výrazu politického svazku dělníků, rolníků a ostatních pracujících svazku, v němž za vedení KSČ i ostatní politické strany uskutečňují své politické cíle. Prostřednictvím Národní fronty se pracující účastní na tvorbě i realizaci politiky u nás, a proto je třeba práci NF věnovat zvýšenou pozornost. Takto tedy bylo poslání Národní fronty zdůrazněno v projevu s. Husáka.

Doporučuji vám jménem ústavně právního výboru Sněmovny lidu, abyste schválili návrh poslanců Erbana, Pillera, Hanese, B. Kučery, Pospíšila, Mjartana, Hanúska, Pelnáře, Daubnera, Horáka a Zavadila na vydání zákona, kterým se ruší zákon o Národní frontě, a to ve znění, ve kterém vám byl předložen.

Predseda SN V. Mihálik:

Ďakujem poslancovi Červinkovi a žiadam, aby správu Ústavnoprávneho výboru Snemovne národov predniesol dr. Tomáš Holomek.

Poslanec dr. T. Holomek:

Vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci. Moje zpravodajská zpráva za ústavně právní výbor Sněmovny národů bude stručná. Vše, co je třeba říci k předloženému návrhu zákona o zrušení zákona o Národní frontě, bylo v podstatě řečeno v projevech soudruha Pelnáře, úřadujícího místopředsedy Národní fronty a zpravodaje ústavně právního výboru Sněmovny lidu poslance s. Červinky.

Považuji toliko za nutné podtrhnout význam a postavení Národní fronty, které má v politickém systému Československé socialistické republiky. Národní fronta je historicky spjata s revolučním osvobozeneckým bojem našich národů. Vychází z tradic, které se vytvořily na základě Košického vládního programu a které byly utvrzeny vítězstvím pracujícího lidu v r. 1948. Pod vedením KSČ se Národní fronta stala významným činitelem a prostředkem k upevňování jednoty našeho lidu. Prostřednictvím orgánů Národní fronty a jejich složek se pracující účastní na realizaci politiky u nás a podílí se na správě státu i na řízení hospodářství.

Z platných politických ústavně právních norem vyplývá, že nové politické organizace mohou vyvíjet svou činnost jen uvnitř Národní fronty, a to jen jako součást systému Národní fronty. Nic proto nebrání, aby zákon o Národní frontě z r. 1968 byl zrušen z důvodů, které tu již byly předneseny a proto není nutné a žádoucí je znovu zde opakovat.

Vážené soudružky a soudruzi, z pověření ústavně právního výboru SN proto navrhuji, aby i Sněmovna národů schválila předmětný návrh poslanců s. Erbana a dalších na vydání zákona, kterým se ruší zákon č. 128/1968 Sb. o Národní frontě, a to ve znění, ve kterém nám byl předložen.

Predseda SN V. Mihálik:

Ďakujem poslancovi Holomkovi.

Oznamujem ešte dodatočne, že predložený návrh prerokovala i vláda republiky a súhlasí s ním. Hlási sa ešte niekto z poslancov do rozpravy? Nie.

Pristúpime teda k hlasovaniu.

V Snemovni ľudu je teraz prítomných 189 poslancov, v Snemovni národov je 41 poslancov v českej a 39 poslancov v slovenskej časti.

Pri hlasovaní o tomto návrhu platí ustanovenie čl. 40 ods. 3 ústavného zákona o československej federácii. Najprv budú hlasovať poslanci Snemovne ľudu. Kto z týchto poslancov súhlasí s návrhom zákona podľa návrhu spravodajcu, nech zdvihne ruku. /Deje sa./ Ďakujem.

Je niekto proti? Nikto.

Zdržal sa niekto hlasovania? Nikto.

Pretože so zákonom súhlasia všetci prítomní poslanci, Snemovňa ľudu zákona prijala. Teraz žiadam o hlasovanie poslancov Snemovne národov.

Kto z nich súhlasí s návrhom zákona podľa návrhu spravodajcu, nech zdvihne ruku. /Deje sa./ Ďakujem.

Je niekto proti? Nikto

Kto sa zdržal hlasovania? Nikto. Za zákon hlasovali všetci prítomní poslanci Snemovne národov, ktorá taktiež zákon prijala.

Pretože uznesenia obidvoch snemovní sú zhodné, konštatujem, že Federálne zhromaždenie ČSSR schválilo zákon, ktorým sa ruší zákon č. 128/1968 Zb. o Národnom fronte.

Posledným bodom programu spoločnej schôdzky je

14. Vládny návrh zákona o cieľoch a hlavných úlohách plánu rozvoja ČSSR a o štátnom rozpočte československej federácie na r. 1971 /tlač č. 66/

Vládny návrh odôvodní podpredseda vlády ČSSR súdruh Ing. Václav Hůla a minister financií ČSSR Ing. Rudolf Rohlíček.

Prosím podpredsedu vlády ČSSR súdruha Ing. Hůlu, aby sa ujal slova.

Místopředseda vlády ČSSR ing. V. Hůla:

Vážené soudružky a soudruzi poslanci. Ústřední výbor KSČ na svém posledním plenárním zasedání konstatoval, že vývoj od května loňského roku jednoznačně prokázal správnost kursu, který byl přijat a uskutečňován. Současný stupeň konsolidace národního hospodářství označil ústřední výbor za významné politické vítězství a ekonomický úspěch, kterého strana dosáhla v ostrém politickém zápase především díky obětavé práci zdrcující většiny pracujících. Ústřední výbor však současně žádá, abychom nepodlehli sebeuspokojení, protože plné ozdravění naší ekonomiky si vyžádá ještě hodně úsilí.

Ústřední výbor schválil záměry hospodářské politiky vyjádřené v návrhu státního plánu na rok 1971 a zavázal stranické orgány a organizace, zavázal komunisty k plnění konkrétních úkolů pro zajištění schválené linie hospodářské politiky.

Federální vláda vám předložila, vážení soudruzi a soudružky, k projednání návrh plánu na příští rok a návrh zákona o cílech a hlavních úkolech státního plánu rozvoje ČSSR a o státním rozpočtu čs. federace na r. 1971.

Tuto formu bylo nutno volit proto, že nemáme dosud zpracován a schválen pátý pětiletý plán. Jak je vám známo, zákon o národohospodářském plánování předpokládá, že jen střednědobé /u nás pětileté/ plány se budou vyhlašovat zákonem. Bylo proto nutno volit takový postup, který by dostatečně účinně zvýraznil úlohu státního plánu pro první rok páté pětiletky.

Chtěl bych, soudružky a soudruzi, hned v úvodu svého vystoupení ocenit pozornost a péči, kterou jste projednávání úkolů a závažných věcných řešení plánu roku 1971 v jednotlivých výborech věnovali, zejména za to, že jste se soustředili právě na ty otázky, které jsou rozhodující pro zajištění úkolů plánu příštího roku. Konkrétní, věcné a podnětné připomínky, které se týkaly celkového zvýšení efektivnosti národního hospodářství, zajištění úkolů vývozu /zvláště strojírenských výrobků/ palivoenergetické bilance a úspor prvotní energie, rozvoje stavebnictví, zemědělství a stavu v investicích, zajištění bytové výstavby - včetně neustále stoupajících nákladů na jeden byt, dalšího zlepšování zásobování našeho trhu - abych jmenoval alespoň ty nejdůležitější - využijeme při své další práci. Potěšilo nás také ocenění úsilí vlády o to, aby se závazný plán stal opět účinným nástrojem socialistického státu k zabezpečení hospodářského rozvoje.

Dovolte, abych přešel k stručné charakteristice návrhu státního plánu na příští rok.

Při zpracování návrhu plánu jsme vycházeli ze směrnice, kterou schválilo předsednictvo ÚV KSČ a vláda v červenci loňského roku, z návrhu resortů a vlád obou republik. Vycházeli jsme také z odhadu vývoje plnění plánu v letošním roce

Rozbor vývoje prokazuje, že byl správně oceněn význam konsolidace ekonomiky a její místo v celkové politice strany. Je možné bez přeceňování dosažených výsledků odpovědně konstatovat, že základní politické a ekonomické cíle, které strana sledovala usnesením lednového pléna ÚV KSČ letošního roku k hlavním otázkám hospodářské politiky - budou splněny.

Strana tehdy vytyčila - dnes už praxí ověřenou linii - řešit situaci aktivně, s využitím vnitřních zdrojů ekonomiky, obnovením vedoucí úlohy strany a socialistického státu, obnovením úlohy plánu, upevněním pořádku a kázně na všech stupních řízení našeho hospodářství. Neřešit nahromaděné nedostatky na účet pracujících, ale s jejich aktivní podporou.