Předkládá:

MUDr. Soňa Pennigerová, v. r.

předsedkyně Sněmovny lidu

V Praze dne 15. května 1970

Federální shromáždění ČSSR je nejvyšším orgánem státní moci, jehož prostřednictvím KSČ jako vedoucí síla Československé socialistické republiky sjednocuje různorodé sociální zájmy se základními celospolečenskými zájmy a potřebami celé společnosti.

Organizaci, zásady jednání, vzájemné styky obou sněmoven a styky s vládou ČSSR a ostatními orgány upravuje zákon č. 56/1969 Sb. o jednacím řádu Federálního shromáždění ČSSR. V § 64 tohoto zákona je vymezen okruh působnosti předsednictva sněmoven a je stanovena jeho řídící, koordinační a organizující funkce ve sněmovně, z níž vyplývá především

- svolávat schůze sněmovny, předkládat zprávy o činnosti;

- koordinovat plán práce orgánů sněmoven;

- přikazovat návrhy zákonů a jiné návrhy k projednání výborům sněmoven;

- rozhodovat o plném, popř. o částečném nebo dočasném uvolnění poslanců ze zaměstnání vyžaduje-li to výkon funkce v orgánech sněmovny;

- rozhodovat v disciplinárních věcech poslanců.

Předsednictvo Sněmovny lidu se ve své činnosti v období od 15. října 1969 do 30. dubna 1970 zaměřilo na plnění základních úkolů, které vyplynuly pro Sněmovnu lidu z realizační směrnice květnového pléna ÚV KSČ a z usnesení dalších plén ÚV KSČ.

Realizační směrnice květnového pléna ÚV KSČ uložila státně mocenským orgánům prosadit zákonnými prostředky omezení působnosti kontrarevolučních a pravicových sil, upevňovat autoritu všech státních orgánů a důvěru v ně, dbát na zachovávání státní discipliny při plnění povinností a dodržování socialistické zákonnosti, jakož i účinně prosazovat socialistické zásady rozvoje socialistické společnosti.

Zářijové usnesení pléna ÚV KSČ v roce 1969 postavilo před státní orgány závažný úkol zabezpečit konsolidaci na všech úsecích naší společnosti; zapojit a pro konsolidační proces angažovat výkonný státně mocenský aparát, především v orgánech prokuratury, soudů, bezpečnosti i národních výborů.

Dále uložilo na úseku národního hospodářství paralyzovat jevy způsobující znepokojení a to ať už šlo o otázky zásobování obyvatelstva některými druhy zboží, elektrickou energií a plynem. Současné stanovilo úkol vypracovat základ pro strukturální přestavbu národního hospodářství, dbát na provedení úspor ve státním aparátu v souvislosti s očistou státního aparátu od pravicových oportunistů. Vedle politické konsolidace stanovilo základní směry pro konsolidaci hospodářskou.

Lednové zasedání pléna ÚV KSČ určilo ve svém usnesení z ledna 1970 zaměřit celou činnost na dokončení konsolidace a normalizace politického života v našem státě a ke stabilizaci a rozvoji československého hospodářství.

Politická konsolidace

Předsednictvo Sněmovny lidu se aktivně podílelo na plnění úkolů vyplývajících pro Sněmovnu lidu z realizační směrnice květnového pléna ÚV KSČ a realizovalo závěry zářijového pléna ÚV KSČ z roku 1969.

Projednalo návrh ÚV NF ČSSR a souhlasilo s tím, aby na pořad 5. schůze Sněmovny lidu bylo zařazeno zproštění poslaneckého mandátu ve smyslu ústavního zákona č. 117/69 Sb. těchto poslanců Sněmovny lidu:

Ing. Jana Šubrta, Jiřího Pelikána, Václava Prchlíka, dr. Františka Kriegla, Františka Vodsloně, dr. Gertrudy Sekaninové, Boženy Fukové.

Tito poslanci napomáhali kontrarevolučním a pravicovým silám.

Vyslovilo souhlas s návrhem ÚV NF ČSSR, aby do funkce poslanců Sněmovny lidu byli zvoleni:

akad. Jaroslav Kožešník, dr. Jan Fojtík, Vladimír Vedra, dr. Vladimír Mařík, kteří zaručovali angažovanost pro marxisticko-leninskou politiku v našem státě.

Dále projednalo a vzalo na vědomí resignaci poslanců Sněmovny lidu:

Josefa Borůvky, Olega Homoly, Zdeňky Kenclové, dr. Jiřího Laciny, akad. Josefa Macka, Marie Mikové, Aloise Poledňáka, Josefa Smrkovskěho, akad. Františka Šorma, Jiřiny Turečkové a Martina Vaculíka.

Projednalo návrh ÚV NF ČSSR a vyslovilo souhlas s tím, aby do funkce poslanců Sněmovny lidu byli navrženi:

prof. dr. Tomáš Trávníček, Vítězslav Vejražka, dr. Emanuel Barša a Jan Mušal.

Zrušena byla všechna usnesení přijatá Národním shromážděním v srpnu 1968, která měla kontrarevoluční charakter.

Další kádrová a organizační opatření byla provedena ve složení výborů Sněmovny lidu.

Předsednictvo Sněmovny lidu se zabývalo reorganisací aparátu Kanceláře Federálního shromáždění, který v minulém období neúměrně vzrostl, zhodnotilo podíl jednotlivých pracovníků na prosazování protisocialistických a protisovětských názorů a tendencí, jejich účast na akcích, které směřovaly proti zdravému jádru poslanců Národního shromáždění a působily v atmosféře nejrůznějších emocí zvláště v srpnu 1968, kterou vytvářely nátlakové skupiny pravicově oportunistických sil z řad poslanců. Schválilo novou organizaci Kanceláře Federálního shromáždění za předpokladu, že bude dodržována zásada, že v aparátu Kanceláře Federálního shromáždění budou pracovat takoví pracovníci, kteří se budou plně angažovat za politikn KSČ na platformě marxismu-leninismu, která byla vytýčena na květnovém, zářijovém a lednovém zasedání Ústředního výboru KSČ. V souvislosti s tím souhlasilo předsednictvo Sněmovny lidu s novým organizačním řádem a schválilo zásady kádrové práce v KFS. Ke snížení aparátu KFS došlo celkem o 23 pracovníků.

Základní směry činnosti, plán hlavních úkolu Sněmovny lidu a jeho uskutečnění.

Při zabezpečování úkolů, které vyplynuly pro Sněmovnu lidu ze závěrů květnového, zářijového a lednového pléna ÚV KSČ se předsednictvo Sněmovny lidu zaměřilo v rámci své koordinační činnosti zejména na

- včasné přijetí účinných právních norem, které přispívají k upevnění socialistického státu, k politické a hospodářské konsolidaci a jsou nutné pro další rozvoj socialistické společnosti;

- řešení hospodářských potíží a aktuálních ekonomických problémů, které zapříčiňují nespokojenost pracujících;

- obnovení a zlepšení vztahů mezi socialistickými zeměmi;

- angažovanou činnost výborů, které mají půsbit k urychlení očisty ve státním aparátu a k jeho hospodárnosti;

- oblast koncepčních otázek, zejména v oblasti přípravy plánu na rok 1970, pátého pětiletého plánu, sociální politiky a rozvoje zemědělsko-potravinářského komplexu;

- úsek kulturní fronty a politiky, zahrnující současnou situaci a stav v hromadných sdělovacích prostředcích a angažovanost kulturně výchovných institucí pro politiku KSČ.

Předsednictvo Sněmovny lidu se zabývalo postupem vlády ČSSR při předkládání osnov zákonů k projednání Federálnímu shromáždění ČSSR a vyslovilo nespokojenost. Osnovy zákonů nejsou předkládány s dostatečným předstihem a podle harmonogramu legislativních prací. Tento postup negativně ovlivňuje činnost orgánů sněmovny a poslanci nemají proto možnost se dostatečně připravit na projednávání osnov zákonů.

Na podkladě jednání ústavně právního výboru zhodnotilo předsednictvo Sněmovny lidu zkušenosti s prováděním zákonného opatření č. 99/69 Sb. a došlo k závěru, že toto zákonné opatření a jeho pozitivní prvky se v praxi osvědčily a mají trvalé místo v československém právním řádu.

Stejně tak byl hodnocen i stav dodržování socialistické zákonnosti a účinnosti dozoru prokuratury s tím závěrem, že celkově je nutno zprávu doplnit o poznatky ministerstva vnitra ČSSR, národních ministerstev spravedlnosti tak, aby mohl být podán ucelený obraz o tom, jak se příslušné orgány vypořádávají a očisťují od vlivu pravicově oportunistických sil.

Dále projednávalo důležité úkoly, vyplývající z hlediska nutnosti hospodářské konsolidace státu. Po projednání ve výboru pro plán a rozpočet odsouhlasilo organizační zajištění a způsob projednávání státního závěrečného účtu čs. federace za rok 1969 a přikázalo projednat státní závěrečný účet čs. federace za rok 1969 ve výborech pro plán a rozpočet a branném a bezpečnostním.

K objasnění příčin některých potíží hospodářského rázu, např. v materiální základně stavebnictví, slouží poslanecké průzkumy, které organizují výbory pro průmysl, dopravu a obchod a pro plán a rozpočet. S prováděním těchto průzkumů předsednictvo Sněmovny lidu souhlasilo a závěry z provedených průzkumů bude projednávat.

Předsednictvo Sněmovny lidu se rovněž zabývalo zprávou o plnění rozpočtu Federálního shromáždění v roce 1969 a zpřesněním rozpočtu Federálního shromáždění na rok 1970 a pověřilo předsedkyni Sněmovny lidu tlumočit předsednictvu Federálního shromáždění některá doporučení z hlediska hospodárnosti a úspor.

Na základě závěrů výboru pro zemědělství a výživu se předsednictvo Sněmovny lidu zabývalo otázkami zajištění reprodukce pracovních sil v zemedělsko-potravinárském komplexu, zejména z hlediska komplexního zlepšení pracovních a životních podmínek a uložilo projednat s příslušnými členy vlády ČSSR konkrétní opatření.

Složitou problematikou a problémy československé dopravy se rovněž zabývalo předsedrvictvo Sněmovny lidu po projednání ve výboru pro průmysl, dopravu a obchod. K jednotlivým problémům se ještě vrátí ve II. pololetí 1970.

Vývoj životních nákladů rodin s dětmi a důchodců a cenovými opatřeními z hlediska těchto kategorií obyvatelstva sleduje výbor pro sociální politiku, který také předložil předsednictvu Sněmovny lidu rozsáhlou zprávu, které po projednání doporučilo vládě ČSSR, aby spolu s vládami obou republik přijala nezbytná opatření k zabezpečení skladby sortimentu spotřebního zboží na vnitřním trhu, a aby důsledně prosazovala přijatá opatření v oblasti cenové politiky tak, aby sloužila k ochraně spotřebitele, zejména rodin s dětmi a důchodců.

V oblasti zahraniční politiky a mezinárodních vztahů byla činnost předsednictva Sněmovny lidu zaměřena na upevnění narušených vztahů a styků se Sovětským svazem a se socialistickými zeměmi. Předsednictvo podpořilo vyslání parlamentní delegace do SSSR a do Polské lidové republiky s úkolem v plné míře obnovit přerušené styky se zastupitelskými sbory a s představiteli obou spřátelených zemí a napravit tak negativní vliv delegace národního shromáždění, která navštívila v roce 1968 Sovětský svaz. Předsednictvo Sněmovny lidu doporučilo využít výsledky jednání parlamentní delegace v SSSR při masově politické práci poslanců Sněmovny lidu ve svých volebních obvodech. Rovněž projednávalo i plán zahraničních styků Federálního shromáždění a doporučilo vypracovat novou koncepci zahraničních styků se Sovětským svazem a socialistickými zeměmi a koordinovat je se Sněmovnou národů a oběma národními radami.

Předsednictvo Sněmovny lidu zařadilo na pořad jednání zprávu o spolupráci a dalších možnostech prohloubení styků mezi evropskými socialistickými zeměmi, která byla projednána v zahraničním výboru. Konstatoval, že jsou navázány nejužší kontakty a vytvořeny vztahy vzájemné důvěry; zaostávají však styky v oblasti kultury a vědy. Vzhledem k tomu bylo přijato opatření, aby příslušné výbory věnovaly plné normalizaci vztahů v oblasti vědy a kultury náležitou pozornost.

Za účelem zajištění urychleného projednání Smlouvy o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci mezi ČSSR a SSSR přikázalo předsednictvo Sněmovny lidu návrh Smlouvy k projednání s tím, že bude projednána na společné schůzi obou sněmoven do 15. května 1970.

V týdnu boje za uznání Německé demokratické republiky se předsednictvo Sněmovny lidu plně postavilo za prohlášení zahraničního výboru, které bylo přijato na podporu boje za právní subjektivitu NDR.

V oblasti branné a bezpečnostní se predsednictvo Sněmovny lidu zaměřilo na sledování politických cílů, týkajících se očisty státního aparátu od vlivu pravicově oportunistických sil; na podkladě jednání ve výborech branném a bezpečnostním a ústavně právním provedlo zhodnocení průběhu soudní rehabilitace a uplatňování zákona o soudní rehabilitaci u vojenských soudů, dále projednalo zprávu ministerstva vnitra o uplatňování zákonných opatření vůči osobám, které trvale opustily území ČSSR. Ke zprávám byly vzneseny připomínky a náměty, které budou sděleny příslušným státním orgánům.

Podle schváleného planu práce měla být projednávána zpráva ministrů národní obrany a vnitra o kádrovém zabezpečení MNO a MV v souvilosti s reorganisačními změnami a očistou aparátu. Na žádost ministra národní obrany a ministra vnitra ČSSR budou oba materiály projednány později.

V oblasti kulturní politiky projednalo předsednictvo Sněmovny lidu závěry kulturního výboru ke zprávě o působnosti právních norem a o současném stavu v hromadných sdělovacích prostředcích a kladně hodnotilo úsilí, které věnoval kulturní výbor k získání přehledu o stavu ve sdělovacích prostředcích. Konstatovalo, že se zvýšilo úsilí za politickou a ekonomickou konsolidaci státu, která však není na stejné úrovni ve všech sdělovacích prostředcích. Předsednictvo Sněmovny lidu oceňuje práci rozhlasu, který velmi angažovaně přistupuje k propagaci současné politiky socialistického státu, avšak, přes určité kladné výsledky není ještě plně v tomto směru využita Čs. televize.

Předsednictvo Sněmovny lidu doporučilo kulturnímu výboru zvýšit kontrolu činnosti sdělovacích prostředků, zejména z hlediska jejich angažovanosti v masově politické práci z hlediska uplatnění principů marxismu-leninismu v oblasti ideologické práce; déle doplnit zprávu o připomínky předsednictva a předložit ji předsednictvu Federálního shromáždění.

Předsednictvo spolu s předsedy výborů Sněmovny lidu se zabývalo zabezpečením usnesení předsednictva ÚV KSČ o aktivizaci práce poslanců ve volebních obvodech, konkretizované vedením Klubu poslanců KSČ. Kromě toho dbalo na to, aby při zpracování a realizaci plánu práce Sněmovny lidu v duchu ústavního zákona o čs. federaci a zákona o jednacím řádu Federálního shromáždění ČSSR byly ujasněny vztahy vzájemné spolupráce mezi orgány obou sněmoven navzájem, předsednictvem Sněmovny lidu a předsednictvem Federálního shromáždění tak, aby bylo dosaženo vzájemné spolupráce v zájmu jednotného postupu při zajišťování plnění úkolů.

V současné době kromě zabezpečení úkolů, vyplývajících z plánu práce Sněmovny lidu, soustřeďuje předsednictvo Sněmovny lidu pozornost na to, aby v rámci politické orientace, dané předsednictvem Federálního shromáždění, plány práce orgánů Sněmovny lidu na II. pololetí 1970 vyjadřovaly potřeby nutné z hlediska delší konsolidace politických, hospodářských a kulturních potřeb ČSSR. V souvislosti s tím bude provedeno zhodnocení práce a činnosti výborů a předsednictva Sněmovny lidu z hlediska obsahu a metod práce s tím, že zpráva o výsledcích spolu s návrhem plánu práce bude zařazena na pořad jednání Sněmovny lidu.