Když zde hovořím
o tom Bohuňově, zaujala mne tam velká účelovost
této budovy. Myslím, že ty 4 mld Kčs
jsou jistě velkým číslem /náš
okresní rozpočet za rok představuje 270 mil.
Kčs/, nelze však opomenout cenovou hladinu, která
se pohnula směrem nahoru. Ty 4 mld Kčs znamenaly
prakticky před 3 roky 2 mld Kčs. Teď je dražší
materiál i všechno ostatní.
Soudružky a soudruzi, pokud
jde o úvahy, jak dále, chtěl bych navázat
na to, co řekl soudruh Rejnart, jak dále využít
prostředků fondu rezerv a rozvoje a jak dále,
pokud jde o rozpočty národních výborů,
a chtěl bych uvést, kterými směry
bychom se měli ubírat: Mělo by být
zabezpečeno účelové využití
některých nečerpaných prostředků.
Bylo by nesprávné, jestliže jsou prostředky
v rozpočtu ONV na sociální zabezpečení,
abychom je nevyplatili potřebným lidem a dávali
je fondu rezerv a rozvoje a v příštím
roce je použili na něco jiného. Ať jsou
některé nečerpané prostředky
účelově zajištěny v rozpočtech
národních výborů, aby je mohla příslušná
odvětví v příštím roce
použít. To je jedna otázka.
Druhá otázka - abychom
umožnili národním výborům právě
tím lepším materiálně technickým
zabezpečením dále zvelebovat své obce
a města tak, aby základní prostředky,
o nichž hovořil soudruh Rejnart - školy a jiné
budovy a třeba i hrady a zámky, které má
národní výbor na starosti - byly zajištěny
v rozpočtu, abychom lepším zajištěním
materiálně technického zásobování
tyto věci dali do pořádku, aby byly skutečným
zrcadlem každé obce i aktivity národního
výboru a jeho občanů.
Tímto bych nechtěl
tvrdit, že na národních výborech ve
využívání prostředků je
všechno v pořádku. Slova, která zde
soudruh ministr Rohlíček řekl, je třeba
brát velmi vážně. Kontrola, kterou dělala
Ústřední komise lidové kontroly, je
na místě. Ovšem tyto věci nelze zevšeobecňovat.
Můj názor je takový, že většina
národních výborů je opravdu dobrých,
jsou tam lidé poctiví.
Pokud budeme uvažovat, jak dále
formovat rozpočty národních výborů,
myšlenky a činy by se měly nést tím
směrem, že bychom měli ještě dále
zvýšit ekonomickou samostatnost národních
výborů, neoslabovat a nepodvazovat ji.
Když se podíváme
na kapitolu národních výborů z hlediska
státního závěrečného
účtu na rok 1969, z hledisek jak hospodaříme,
není třeba mít důvod k nervozitě.
V národních výborech je dost poctivých
a schopných funkcionářů, kteří
umějí hospodařit. Je to otázka i toho,
jak se s nimi v centru radíme. Takových porad je
sice celá řada, ale možná, že by
bylo dobré je prohloubit, možná, že je
třeba pozvat i funkcionáře z těch
nejnižších stupňů národních
výborů, aby řekli, co dovedou udělat
s aktivitou občanů. Tímto způsobem
by se mělo pracovat. Nemůžeme nic pokazit,
jestliže těch 50 mld Kčs, tj. téměř
jedna třetina celostátního rozpočtu,
bude dále rozumně svěřena národním
výborům při určitém systému,
o kterém soudruh ministr hovořil.
Já rovněž, jako
můj předřečník, doporučuji,
abychom usnesení k závěrečnému
účtu schválili.
Předsedající,
místopředseda SL J. Trojan: Děkuji
poslanci Voráčovi. Slovo má poslankyně
Šmehlíková.
Poslankyně L. Šmehlíková:
Vážené soudružky a soudruzi poslanci,
dovolte mi, abych k projednávanému závěrečnému
účtu za rok 1969 se připojila několika
poznámkami. Zúčastnila jsem se za výbor
pro plán a rozpočet práce v komisi, která
opět podle jednotlivých kapitol ministerstev a federálních
výborů projednávala s odpovědnými
pracovníky spolu s poslanci Sněmovny národů
konečné výsledky za rok 1969. Je třeba
říci, že forma, jakou jsme zvolili, přispěla
ke zdůraznění kontrolní funkce Federálního
shromáždění k těmto orgánům,
jejich vztahu ke státnímu rozpočtu.
Můžeme říci,
že účastníci při projednávání
vystupovali odpovědně, i když je třeba
konstatovat, že se převážně jednalo
s pracovníky zpracovávajícími kapitoly
a museli jsme v komisi konstatovat, že do budoucna při
projednávání otázek ve vztahu ke státnímu
rozpočtu budeme vyžadovat účast samého
ministra či předsedy výboru, aby, když
ve vládě přijímají usnesení
a opatření, i položky v jejich kapitole jako
součásti státního rozpočtu
staly se nástrojem k zabezpečování
dané politicko-hospodářské směrnice.
Ve stanovisku Ústřední
komise lidové kontroly k závěrečnému
účtu je zřetelně zvýrazněna
skutečnost, jak které ministerstvo či federální
výbor a jejich vedoucí pracovníci brali vážně
a odpovědně veškerá úsporná
opatření a kritizované nezdravé jevy,
které se v minulosti projevovaly, jak odpovědně
či méně odpovědně se hospodařilo
s vynakládanými prostředky. Úsporná
opatření přijatá vládou se
projevila - jak zpravodaj konstatoval - až v druhé
polovině roku. To, aby se zjištěné nedostatky
v jednotlivých ministerstvech a federálních
výborech neprojevovaly opět v tomto roce, si vyžádá
důslednou a soustavnou kontrolu realizace přijatých
opatření z prověrek provedených Ústřední
komisí lidové kontroly a orgány ministerstva
financí.
Chtěla bych v souvislosti
s tím připojit malou poznámku a zahrát
na strunu předcházejícím diskutujícím,
oběma předsedům ONV. Přestože
otázky školství a zdravotnictví spadají
z hlediska financování do národních
rozpočtů, nemůžeme jinak, než trvat
na tom, aby urychleně byly propracovány výdajové
normy, provedena důsledná pasportizace a z rozpočtu
byly tak kryty skutečně naléhavé a
oprávněné potřeby.
Měla jsem v minulých
dnech možnost být návštěvou u našich
sousedů Severomoravského kraje, v Polsku, v Katovicích,
kde jsme zkoumali práci poslanců, a z toho bych
si dovolila zmínit se o některých zkušenostech,
které jsme nabyli, protože si myslím, že
bychom měli vyvinout takové úsilí,
aby otázky bytové, školství, zdravotnictví,
otázky vody atd., byly více přeneseny na
občany.
K tisíciletému výročí
Polska si dali závazek: tisíc škol. A představte
si, že postavili víc než tisíc, asi 1200
škol. Lidé se skládali, přispívali
- iniciátory byli Národní fronta a poslanci
- a velmi zajímavě jsme se mohli dohovořit,
jakým způsobem vyvíjeli aktivitu občanů,
aby takovýto úkol kromě ostatních
dalších mohli zajistit. Poslanci přispívají
v kontrole iniciativy lidu a kontrole osobních závazků
občanů.
A protože zde soudruzi o těchto
otázkách hovořili, mám za to, že
i pro nás by nebylo marné, abychom se zamysleli
nad usnesením nebo prohlášením třeba
soudruha Mitrenky v Polsku, ministra uhelných dolů,
který vydal zákaz asi po tři léta
stavět jakékoli rekreační chaty u
moře či v horách. A jaký je výsledek?
Překvapující. Kolik vzrostlo přímo
v místě ze sdružených prostředků
závodů a obcí hřišť, koupališť,
ozelenění. Bylo pro nás překvapující,
kolik tam vyrostlo nových hřišť i na devastované
půdě a zvláště pak při
likvidaci hald, které třeba v našem Ostravském
kraji a při samé Ostravě ještě
tak vysoko ční do nebe. Soudruhům z Polska
se to podařilo. Podařilo se to proto, že celou
řadu těchto problémů přenesli
na občany.
I my máme řadu velmi
významných národních výborů
a obcí, kde občané svou vlastní iniciativou
přispěli k rozkvětu své obce, a mohli
jsme třeba v letošním roce hodnotit při
celostátní slavnosti i národní výbory,
které se velmi významně podílely v
akci "Z".
Myslím, že při
projednávání závěrečného
účtu je třeba skutečně zdůraznit
tyto otázky, protože kritika, která se usmiřuje
s tím, že snad bychom se neměli vrátit
k takovým formám, k rozvinuté bohaté
iniciativě lidí, s tím, že se stále
více počítá, že všechno
bude hrazeno ze státního rozpočtu, není
namístě. Mám za to, že to dlouho nebude
trvat, abychom mohli pokrýt všechny požadavky
a potřeby, které máme.
Proto si myslím, že tyto
podněty, které zde přednesli předsedové
ONV, budeme muset my jako poslanci v souvislosti s projednáváním
závěrečného účtu ještě
více ve svých volebních obvodech zdůraznit,
abychom vyvinuli iniciativu pracujících k tomu,
aby se celá řada těchto otázek, zajišťujících
školství, zdravotnictví i bytovou výstavbu,
přece jen přenesla daleko více na naše
občany.
K dotační politice:
v návrhu usnesení sněmovny je zapracován
požadavek, aby vláda realizovala opatření
zásadního charakteru k dotační politice,
a tím čelila přenesení finančních
problémů podniků v nepřiměřené
míře na stát.
Proč tomu věnujeme
takovou pozornost, jak i ve zpravodajské zprávě
bylo uvedeno? Jde o záležitost, která je předmětem
soustavné pozornosti parlamentu.
Jaký vysvítá
výsledek z roku 1969? Dotace ústředně
řízeným hospodářským
organizacím dosáhly částky 28,4 mld
Kčs, z toho pak dotace k cenám 6,7 mld Kčs,
intervence cenové a rozdíly slev 5 mld Kčs
a příděly na výdaje 6,9 mld Kčs,
dále dotace investiční výstavby 8,2
mld Kčs.
Kromě těchto dotací
představují neinvestiční dotace neobyčejně
vysoké zatížení státního
rozpočtu, které klade vysoké nároky
na zajištění jeho vyrovnanosti. Tyto nároky
bohužel stále rostou a znamenají nutnost hledání
zvýšených příjmů anebo
odsunutí řady takových ekonomických
problémů, jak to představuje např.
ponechání odvodů odpisů z podnikové
sféry do státního rozpočtu na další
období.
Růst těchto nároků
přesahuje přitom měřítka charakterizující
obsah hospodářského vývoje v ČSSR
v roce 1969, neboť ve srovnání s minulým
rokem představuje skutečnost za rok 1969 vzestup
neinvestičních dotací o 21 %. To svědčí
o vážnosti situace závažného vlivu
některých deformovaných hodnotových
vztahů, nebezpečí setrvávání
v této linii.
Nakolik jde o vážný
hospodářský problém, potvrzují
výsledky prověrek některých cenových
dotací z prvního pololetí 1970, které
proti očekávání - přínos
předpokládá asi 1 mld Kčs ve výši
celkových dotací - vynesly jen návrhy na
úsporu ve výši pouhých 58 mil. Kčs.
Proto jsme ve výboru toho názoru, že věc
je třeba řešit zásadním způsobem.
Předsedající,
místopředseda SL J. Trojan: Děkuji
poslankyni Šmehlíkové. Jako poslední
se přihlásil do rozpravy poslanec Sedláček.
Dávám mu slovo.
Poslanec S. Sedláček:
Vážené soudružky a soudruzi poslanci,
byl jsem členem delegace výboru pro průmysl,
dopravu a obchod Sněmovny lidu, která se zúčastnila
projednávání státního závěrečného
účtu ve výboru pro plán a rozpočet
Sněmovny lidu. Naše delegace se shodla se závěry,
které k tomuto bodu výbor pro plán a rozpočet
přijal.
Náš výbor usiloval
již delší dobu o to, aby jak rozpočet,
tak i státní závěrečný
účet, byly projednávány ve spojení
s kontrolou plnění plánu, abychom mohli zaujmout
stanoviska nejen k finančnímu, ale i k věcnému
plnění státních úkolů.
Domníváme se, že náš výbor
pro průmysl, dopravu a obchod by měl po skončení
roku projednávat plnění státních
plánů a plnění k nim příslušejících
rozpočtů i jejich výsledky na úseku
průmyslu, na úseku dopravy a v důležité
oblasti, jakou je vědeckovýzkumná základna
naší republiky. V těchto oblastech jde o závažné
dosud nedořešené otázky, jakými
jsou např. rentabilita čs. dopravy, efektivnost
čs. vědeckovýzkumné základny
a nutnost její integrace s vědeckovýzkumnou
základnou socialistických států.
V investiční výstavbě
jde stále o nedořešený problém
modernizace našeho průmyslu při současné
nutnosti dodržování limitů investic
určených vládou. Vedle toho se vyskytují
v našem výboru názory, že pod globálními
částkami jsou zahrnuty položky, které
by mohly mnohé výbory zajímat, a že
by tedy členění mělo být detailnější.
Výbor pro průmysl,
dopravu a obchod SL zprávu naší delegace schválil
a doporučil státní závěrečný
účet za rok 1969 rovněž schválit.
Děkuji vám za pozornost.
Předsedající,
místopředseda SL J. Trojan: Děkuji
poslanci Sedláčkovi. Hlásí se ještě
někdo do rozpravy? /Nikdo se nehlásil./ Není
tomu tak. Prohlašuji tedy rozpravu za skončenou.
Ptám se ministra financí
ČSSR ing. R. Rohlíčka, přeje-li si
závěrečné slovo?
Ministr financí ČSSR
ing. R. Rohlíček: Vážené
súdružky a súdruhovia poslanci, pretože
neboli žiadne pripomienky, ktoré by nejakým
spôsobom odporúčali zmeniť navrhnuté
uznesenie, alebo by vyjadrovali zásadný nesúhlas
s ním, tak ako tu bolo predložené, nemám,
čo by som k tomu dodal.
Chcem ubezpečiť, že
vo všetkých bodoch, ktoré sme či v písomných
podkladoch alebo v ústnom výklade predniesli, chceme
pokračovať maximálne rozvážne,
ako sa radíme o príprave zákona o podnikových
daniach s funkcionármi priemyslu. Taktiež v oblasti
finančnej vo vzťahu k národným výborom
budeme pokračovať v úzkej spolupráci,
ako tomu bolo dosiaľ. S príslušnými orgánmi
a funkcionármi národných výborov budeme
sledovať zásadu ekonomického a finančno-ekonomického
posilnenia postavenia národných výborov v
porovnaní s doterajším stavom, ale ruku v ruke
s tým aj zásadu posilnenia rozpočtovej a
celkovej hospodárskej disciplíny. - Ďakujem.
Předsedající,
místopředseda SL J. Trojan: Děkuji
ministru ing. Rohlíčkovi. Dávám slovo
zpravodaji poslanci ing. Červenému.
Zpravodaj poslanec ing. Červený:
Soudružky a soudruzi poslanci, rozprava neukázala
nic, co by bylo v rozporu s navrhovaným usnesením
výboru pro plán a rozpočet, jak jste jej
dostali. Doporučuji proto, aby o něm bylo hlasováno
se změnou, že odstavec VI. se škrtá.
Dovolte mi na závěr
jen několik málo slov. Tím jsme projednali
vlastní státní závěrečný
účet za rok 1969. Na minulém společném
zasedání jsme slyšeli zprávu o činnosti
vlády ČSSR z úst předsedy vlády
s. dr. Lubomíra Štrougala. Tehdy jsme prohlásili,
že důvěřujeme své vládě
a že ji budeme podporovat. Totéž vyplývá
i z dnešního jednání. Je naší
povinností, soudružky a soudruzi, prosazovat ve svých
volebních obvodech záměry vlády, odhalovat
a napravovat všechny nedostatky v našem politickém,
hospodářském i kulturním životě.
Dovolte mi, abych vyjádřil
naději, že projednávání státního
rozpočtu federace na rok 1971 bude vycházet z pevnějších
základů, než tomu bylo u rozpočtu na
rok 1969 a rok 1970, a že budeme moci zaznamenat další
úspěchy v našem hospodářství.
Předsedající,
místopředseda SL J. Trojan: Děkuji
zpravodaji poslanci ing. V. Červenému za jeho závěrečné
slovo.
Dávám nyní o
předloženém návrhu hlasovat.
Kdo souhlasí s tím,
aby byl schválen vládní návrh usnesení,
jímž Federální shromáždění
schvaluje státní závěrečný
účet čs. federace za rok 1969 podle článku
36 odst. 1 písm. d/ ústavního zákona
č. 143/1968 Sb., o čs. federaci, podle návrhu
zpravodaje, nechť zvedne ruku! /Děje se./
Je někdo proti? /Nikdo./
Zdržel se někdo hlasování?
/Nikdo./
Konstatuji, že předložený
návrh byl přijat jednomyslně.
Přistupujeme k poslednímu
bodu pořadu dnešní schůze, kterým
jsou
Již na poslední, osmé
schůzi Sněmovny lidu jsme vás informovali
o tom, že došel dodatek k odpovědi ministra zdravotnictví
ČSR na otázku poslance dr. h. c. Josefa Plojhara,
přednesenou na 4. schůzi Sněmovny lidu dne
15. října 1969. Dodatek vám byl zaslán
písemně.
Má k tomuto dodatku k odpovědi
ministra zdravotnictví ČSR někdo dotaz nebo
připomínku? /Nikdo se nehlásil./
Navrhuji proto, aby Sněmovna
lidu vzala dodatek k odpovědi ministra zdravotnictví
ČSR na otázku poslance dr. h. c. Josefa Plojhara,
přednesenou na 4. schůzi Sněmovny lidu dne
15. října 1969, na vědomí.