Federální shromáždění
ČSSR je nejvyšším orgánem státní
moci, jehož prostřednictvím KSČ jako
vedoucí síla Československé socialistické
republiky sjednocuje různorodé sociální
zájmy se základními celospolečenskými
zájmy a potřebami celé společnosti.
Organizaci, zásady jednání, vzájemné
styky obou sněmoven a styky s vládou ČSSR
a ostatními orgány upravuje zákon č.
56/1969 Sb., o jednacím řádu Federálního
shromáždění ČSSR. V § 64
tohoto zákona je vymezen okruh působnosti předsednictva
sněmoven a je stanovena jeho řídící,
koordinační a organizující funkce
ve sněmovně, z níž vyplývá
především
- svolávat schůze sněmovny, předkládat
zprávy o činnosti;
- koordinovat plán práce orgánů sněmoven;
- přikazovat návrhy zákonů a jiné
návrhy k projednání výborům
sněmoven;
- rozhodovat o plném, popř. o částečném
nebo dočasném uvolnění poslanců
ze zaměstnání, vyžaduje-li to výkon
funkce v orgánech sněmovny;
- rozhodovat v disciplinárních věcech poslanců.
Předsednictvo Sněmovny lidu se ve své činnosti
v období od 16. října 1969 do 30. dubna 1970
zaměřilo na plnění základních
úkolů, které vyplynuly pro Sněmovnu
lidu z realizační směrnice květnového
pléna ÚV KSČ a z usnesení dalších
plén ÚV KSČ.
Realizační směrnice květnového
pléna ÚV KSČ uložila státně
mocenským orgánům prosadit zákonnými
prostředky omezení působnosti kontrarevolučních
a pravicových sil, upevňovat autoritu všech
státních orgánů a důvěru
v ně, dbát na zachovávání státní
disciplíny při plnění povinností
a dodržování socialistické zákonnosti,
jakož i účinně prosazovat socialistické
zásady rozvoje socialistické společnosti.
Zářijové usnesení pléna ÚV
KSČ v roce 1969 postavilo před státní
orgány závažný úkol zabezpečit
konsolidaci na všech úsecích naší
společnosti; zapojit a pro konsolidační proces
angažovat výkonný státně mocenský
aparát, především v orgánech
prokuratury, soudů, bezpečnosti i národních
výborů.
Dále uložilo na úseku národního
hospodářství paralyzovat jevy způsobující
znepokojení, a to ať už šlo o otázky
zásobování obyvatelstva některými
druhy zboží, elektrickou energií a plynem.
Současně stanovilo úkol vypracovat základ
pro strukturální přestavbu národního
hospodářství, dbát na provedení
úspor ve státním aparátu v souvislosti
s očistou státního aparátu od pravicových
oportunistů. Vedle politické konsolidace stanovilo
základní směry pro konsolidaci hospodářskou.
Lednové zasedání pléna ÚV KSČ
určilo ve svém usnesení z ledna 1970 zaměřit
celou činnost na dokončení konsolidace a
normalizace politického života v našem státě
a ke stabilizaci a rozvoji československého hospodářství.
Politická konsolidace
Předsednictvo Sněmovny lidu se aktivně podílelo
na plnění úkolů vyplývajících
pro Sněmovnu lidu z realizační směrnice
květnového pléna ÚV KSČ a realizovalo
závěry zářijového pléna
ÚV KSČ z roku 1969.
Projednalo návrh ÚV NF ČSSR a souhlasilo
s tím, aby na pořad 5. schůze Sněmovny
lidu bylo zařazeno zproštění poslaneckého
mandátu ve smyslu ústavního zákona
č. 117/69 Sb. těchto poslanců Sněmovny
lidu:
Ing. Jana Šubrta, Jiřího Pelikána, Václava
Prchlíka, dr. Františka Kriegla, Františka Vodsloně,
dr. Gertrudy Sekaninové-Čakrtové, Boženy
Fukové.
Tito poslanci napomáhali kontrarevolučním
a pravicovým silám.
Vyslovilo souhlas s návrhem ÚV NF ČSSR, aby
do funkce poslanců Sněmovny lidu byli zvoleni:
akad. Jaroslav Kožešník, PhDr. Jan Fojtík,
CS;c., Vladimír Vedra, JUDr. RSDr. Vladimír Mařík,
kteří zaručovali angažovanost pro marxisticko-leninskou
politiku v našem státě.
Dále projednalo a vzalo na vědomí rezignaci
poslanců Sněmovny lidu:
Josefa Borůvky, Olega Homoly, Zdeny Kenclové, MVDr.
Jiřího Laciny, akad. Josefa Macka, Marie Mikové,
Aloise Poledňáka, Josefa Smrkovského, akad.
Františka Šorma, Jiřiny Turečkové
a Martina Vaculíka.
Projednalo návrh ÚV NF ČSSR a vyslovilo souhlas
s tím, aby do funkce poslanců Sněmovny lidu
byli navrženi:
prof. MUDr. TomášTrávníček, Vítězslav
Vejražka, JUDr. Emanuel Barša a Jan Mušal.
Zrušena byla všechna usnesení přijatá
Národním shromážděním
v srpnu 1968, která měla kontrarevoluční
charakter.
Další kádrová a organizační
opatření byla provedena ve složení výborů
Sněmovny lidu.
Předsednictvo Sněmovny lidu se zabývalo reorganizací
aparátu Kanceláře Federálního
shromáždění, který v minulém
období neúměrně vzrostl, zhodnotilo
podíl jednotlivých pracovníků na prosazování
protisocialistických a protisovětských názorů
a tendencí, jejich účast na akcích,
které směřovaly proti zdravému jádru
poslanců Národního shromáždění
a působily v atmosféře nejrůznějších
emocí zvláště v srpnu 1968, kterou vytvářely
nátlakové skupiny pravicově oportunistických
sil z řad poslanců. Schválilo novou organizaci
Kanceláře Federálního shromáždění
za předpokladu, že bude dodržována zásada,
že v aparátu Kanceláře Federálního
shromáždění budou pracovat takoví
pracovníci, kteří se budou plně angažovat
za politiku KSČ na platformě marxismu-leninismu,
která byla vytýčena na květnovém,
zářijovém a lednovém zasedání
ústředního výboru KSČ. V souvislosti
s tím souhlasilo předsednictvo Sněmovny lidu
s novým organizačním řádem
a schválilo zásady kádrové práce
v KFS. Ke snížení aparátu KFS došlo
celkem o 23 pracovníků.
Základní směry činnosti, plán
hlavních úkolů Sněmovny lidu a jeho
uskutečnění
Při zabezpečování úkolů,
které vyplynuly pro Sněmovnu lidu ze závěrů
květnového, zářijového a lednového
pléna ÚV KSČ se předsednictvo Sněmovny
lidu zaměřilo v rámci své koordinační
činnosti zejména na
- včasné přijetí účinných
právních norem, které přispívají
k upevnění socialistického státu,
k politické a hospodářské konsolidaci
a jsou nutné pro další rozvoj socialistické
společnosti;
- řešení hospodářských
potíží a aktuálních ekonomických
problémů, které zapřičiňují
nespokojenost pracujících;
- obnovení a zlepšení vztahů mezi socialistickými
zeměmi;
- angažovanou činnost výborů, které
mají působit k urychlení očisty ve
státním aparátu a k jeho hospodárnosti;
- oblast koncepčních otázek, zejména
v oblasti přípravy plánu na rok 1970, pátého
pětiletého plánu, sociální
politiky a rozvoje zemědělsko-potravinářského
komplexu;
- úsek kulturní fronty a politiky, zahrnující
současnou situaci a stav v hromadných sdělovacích
prostředcích a angažovanost kulturně
výchovných institucí pro politiku KSČ.
Předsednictvo Sněmovny lidu se zabývalo postupem
vlády ČSSR při předkládání
osnov zákonů k projednání Federálnímu
shromáždění ČSSR a vyslovilo
nespokojenost. Osnovy zákonů nejsou předkládány
s dostatečným předstihem a podle harmonogramu
legislativních prací. Tento postup negativně
ovlivňuje činnost orgánů sněmovny
a poslanci nemají proto možnost se dostatečně
připravit na projednávání osnov zákonů.
Na podkladě jednání ústavně
právního výboru zhodnotilo předsednictvo
Sněmovny lidu zkušenosti s prováděním
zákonného opatření č. 99/69
Sb. a došlo k závěru, že toto zákonné
opatření a jeho pozitivní prvky se v praxi
osvědčily a mají trvalé místo
v československém právním řádu.
Stejně tak byl hodnocen i stav dodržování
socialistické zákonnosti a účinnosti
dozoru prokuratury s tím závěrem, že
celkově je nutno zprávu doplnit o poznatky ministerstva
vnitra ČSSR, národních ministerstev spravedlnosti
tak, aby mohl být podán ucelený obraz o tom,
jak se příslušné orgány vypořádávají
a očisťují od vlivu pravicově oportunistických
sil.
Dále projednávalo důležité úkoly,
vyplývající z hlediska nutnosti hospodářské
konsolidace státu. Po projednání ve výboru
pro plán a rozpočet odsouhlasilo organizační
zajištění a způsob projednávání
státního závěrečného
účtu čs. federace za rok 1969 a přikázalo
projednat státní závěrečný
účet čs. federace za rok 1969 ve výborech
pro plán a rozpočet a branném a bezpečnostním.
K objasnění příčin některých
potíží hospodářského rázu,
např. v materiální základně
stavebnictví, slouží poslanecké průzkumy,
které organizují výbory pro průmysl,
dopravu a obchod a pro plán a rozpočet. S prováděním
těchto průzkumů předsednictvo Sněmovny
lidu souhlasilo a závěry z provedených průzkumů
bude projednávat.
Předsednictvo Sněmovny lidu se rovněž
zabývalo zprávou o plnění rozpočtu
Federálního shromáždění
v roce 1969 a zpřesněním rozpočtu
Federálního shromáždění
na rok 1970 a pověřilo předsedkyni Sněmovny
lidu tlumočit předsednictvu Federálního
shromáždění některá doporučení
z hlediska hospodárnosti a úspor.
Na základě závěrů výboru
pro zemědělství a výživu se předsednictvo
Sněmovny lidu zabývalo otázkami zajištění
reprodukce pracovních sil v zemědělsko-potravinářském
komplexu, zejména z hlediska komplexního zlepšení
pracovních a životních podmínek a uložilo
projednat s příslušnými členy
vlády ČSSR konkrétní opatření.
Složitou problematikou a problémy československé
dopravy se rovněž zabývalo předsednictvo
Sněmovny lidu po projednání ve výboru
pro průmysl, dopravu a obchod. K jednotlivým problémům
se ještě vrátí ve II. pololetí
1970.
Vývoj životních nákladů rodin
s dětmi a důchodců a cenovými opatřeními
z hlediska těchto kategorií obyvatelstva sleduje
výbor pro sociální politiku, který
také předložil předsednictvu Sněmovny
lidu rozsáhlou zprávu, které po projednání
doporučilo vládě ČSSR, aby spolu s
vládami obou republik přijala nezbytná opatření
k zabezpečení skladby sortimentu spotřebního
zboží na vnitřním trhu, a aby důsledně
prosazovala přijatá opatření v oblasti
cenové politiky tak, aby sloužila k ochraně
spotřebitele, zejména rodin s dětmi a důchodců.
V oblasti zahraniční politiky a mezinárodních
vztahů byla činnost předsednictva Sněmovny
lidu zaměřena na upevnění narušených
vztahů a styků se Sovětským svazem
a se socialistickými zeměmi. Předsednictvo
podpořilo vyslání parlamentní delegace
do SSSR a do Polské lidové republiky s úkolem
v plné míře obnovit přerušené
styky se zastupitelskými sbory a s představiteli
obou spřátelených zemí a napravit
tak negativní vliv delegace Národního shromáždění,
která navštívila v roce 1968 Sovětský
svaz. Předsednictvo Sněmovny lidu doporučilo
využít výsledky jednání parlamentní
delegace v SSSR při masově politické práci
poslanců Sněmovny lidu ve svých volebních
obvodech. Rovněž projednávalo i plán
zahraničních styků Federálního
shromáždění a doporučilo vypracovat
novou koncepci zahraničních styků se Sovětským
svazem a socialistickými zeměmi a koordinovat je
se Sněmovnou národů a oběma národními
radami.
Předsednictvo Sněmovny lidu zařadilo na pořad
jednání zprávu o spolupráci a dalších
možnostech prohloubení styků mezi evropskými
socialistickými zeměmi, která byla projednána
v zahraničním výboru. Konstatovalo, že
jsou navázány nejužší kontakty
a vytvořeny vztahy vzájemné důvěry;
zaostávají však styky v oblasti kultury a vědy.
Vzhledem k tomu bylo přijato opatření, aby
příslušné výbory věnovaly
plné normalizaci vztahů v oblasti vědy a
kultury náležitou pozornost.
Za účelem zajištění urychleného
projednání Smlouvy o přátelství,
spolupráci a vzájemné pomoci mezi ČSSR
a SSSR přikázalo předsednictvo Sněmovny
lidu návrh Smlouvy k projednání s tím,
že bude projednána na společné schůzi
výborů obou sněmoven do 15. května
1970.
V týdnu boje za uznání Německé
demokratické republiky se předsednictvo Sněmovny
lidu plně postavilo za prohlášení zahraničního
výboru, které bylo přijato na podporu boje
za právní subjektivitu NDR.
V oblasti branné a bezpečnostní se předsednictvo
Sněmovny lidu zaměřilo na sledování
politických cílů, týkajících
se očisty státního aparátu od vlivu
pravicově oportunistických sil; na podkladě
jednání ve výborech branném a bezpečnostním
a ústavně právním provedlo zhodnocení
průběhu soudní rehabilitace a uplatňování
zákona o soudní rehabilitaci u vojenských
soudů, dále projednalo zprávu ministerstva
vnitra ČSSR o uplatňování zákonných
opatření vůči osobám, které
trvale opustily území ČSSR. Ke zprávám
byly vzneseny připomínky a náměty,
které budou sděleny příslušným
státním orgánům.
Podle schváleného plánu práce měla
být projednávána zpráva ministrů
národní obrany a vnitra o kádrovém
zabezpečení MNO a MV v souvislosti s reorganizačními
změnami a očistou aparátu. Na žádost
ministra národní obrany a ministra vnitra ČSSR
budou oba materiály projednány později.
V oblasti kulturní politiky projednalo předsednictvo
Sněmovny lidu závěry kulturního výboru
ke zprávě o působnosti právních
norem a o současném stavu v hromadných sdělovacích
prostředcích a kladně hodnotilo úsilí,
které věnoval kulturní výbor k získání
přehledu o stavu ve sdělovacích prostředcích.
Konstatovalo, že se zvýšilo úsilí
za politickou a ekonomickou konsolidaci státu, která
však není na stejné úrovni ve všech
sdělovacích prostředcích. Předsednictvo
Sněmovny lidu oceňuje práci rozhlasu, který
velmi angažovaně přistupuje k propagaci současné
politiky socialistického státu, avšak přes
určité kladné výsledky není
ještě plně v tomto směru využita
Čs. televize.
Předsednictvo Sněmovny lidu doporučilo kulturnímu
výboru zvýšit kontrolu činnosti sdělovacích
prostředků, zejména z hlediska jejich angažovanosti
v masově politické práci z hlediska uplatnění
principů marxismu-leninismu v oblasti ideologické
práce: dále doplnit zprávu o připomínky
předsednictva a předložit ji předsednictvu
Federálního shromáždění.
Předsednictvo spolu s předsedy výborů
Sněmovny lidu se zabývalo zabezpečením
usnesení předsednictva ÚV KSČ o aktivizaci
práce poslanců ve volebních obvodech, konkretizované
vedením Klubu poslanců KSČ. Kromě
toho dbalo na to, aby při zpracování a realizaci
plánu práce Sněmovny lidu v duchu ústavního
zákona o čs. federaci a zákona o jednacím
řádu Federálního shromáždění
ČSSR byly ujasněny vztahy vzájemné
spolupráce mezi orgány obou sněmoven navzájem,
předsednictvem Sněmovny lidu a předsednictvem
Federálního shromáždění
tak, aby bylo dosaženo vzájemné spolupráce
v zájmu jednotného postupu při zajišťování
plnění úkolů.
V současné době kromě zabezpečení
úkolů, vyplývajících z plánu
práce Sněmovny lidu, soustřeďuje předsednictvo
Sněmovny lidu pozornost na to, aby v rámci politické
orientace, dané předsednictvem Federálního
shromáždění, plány práce
orgánů Sněmovny lidu na II. pololetí
1970 vyjadřovaly potřeby nutné z hlediska
další konsolidace politických, hospodářských
a kulturních potřeb ČSSR. V souvislosti s
tím bude provedeno zhodnocení práce a činnosti
výborů a předsednictva Sněmovny lidu
z hlediska obsahu a metod práce s tím, že zpráva
o výsledcích spolu s návrhem plánu
práce bude zařazena na pořad jednání
Sněmovny lidu.

