Pokiaľ by pokračovala nedôslednosť v plnení
prijatých opatrení hospodárskej a finančnej
politiky aj v tomto roku, vzrastie reálne nebezpečie,
že sa nám vývoj hospodárstva ďalej
zhorší, a to ešte v nebezpečnejšej
podobe. Považujeme za nutné v tomto smere zabezpečiť
vo všetkých orgánoch a na všetkých
stupňoch prísnu kontrolu plnenia prijatých
opatrení hospodárskej a finančnej politiky.
Z pozície kontrolného orgánu Federálneho
zhromaždenia by som chcel znovu upozorniť, že bez
dôsledného aktívneho prístupu k prijatým
regulačným opatreniam a bez rovnako dôslednej
kontroly ich plnenia nemôžeme dosiahnuť pozitívne
výsledky a zásadný obrat v našej ekonomike.
Predpokladom účinnej kontroly, a tým aj účinnosti
opatrenia, ktoré by podľa nášho názoru
pomohlo, je adresné rozpracovanie regulačných
hospodárskych opatrení na jednotlivé riadiace
stupne a priebežné hodnotenie konkrétnych výsledkov
postupu konsolidácie národného hospodárstva.
ÚKĽK chce preto svojou prácou pomáhať
Federálnemu zhromaždeniu /v spolupráci s vrcholnými
kontrolnými orgánmi oboch republík/ pri kontrole
postupu konsolidácie. Vzhľadom na závažnosť
problematiky štátneho finančného hospodárenia
považujeme za nutné orientovať našu prácu
aj na ďalšie prehlbovanie kontrolných metód
pri kontrole rozpočtového a finančného
hospodárenia v priebehu celého roku.
Chcel by som vysloviť nádej a očakávanie,
že nájdeme pre túto našu prácu
porozumenie a podporu u všetkých príslušných
orgánov, s ktorými pri tom prídeme do styku.
Předseda SL J. Smrkovský: Děkuji předsedovi
Ústřední komise lidové kontroly s.
ing. Gašparíkovi. Slovo uděluji poslanci Vítězslavu
Krejčímu.
Poslanec V. Krejčí: Soudružky a soudruzi
poslanci, byl nám předložen státní
závěrečný účet za rok
1968 ke schválení. Nemějte mi za zlé,
že ve svém vystoupení budu kritický,
ale mým záměrem je neopakovat stále
chyby, které stejně děláme, a vyvodit
z toho správná a účinná opatření.
Jistě při hodnocení loňského
hospodářského roku je třeba brát
v úvahu, že bouřlivý politický
vývoj roku 1968 měl vliv na hospodářsky
vývoj a opačně. Nelze však všechno
na něj svalovat. Tlaky, výkyvy, stávky, někdy
i anarchie v řízení, přerušování
dodávek elektrického proudu a jiné se silně
podílely na plnění a neplnění
plánovaných úkolů a při tvorbě
finančních zdrojů státu. Také
řídící práce ústředních
orgánů polevila. Nebyla bez nedostatků, hlavně
při základech vznikání federální
republiky. Ztratil se kontakt mezi záměry a cíli
státu, poněvadž se měnila struktura
a obsazení národních a federálních
orgánů. To zpráva postrádá.
Časté personální a jiné změny
hospodářské ve státě nepřidají
nám nic dobrého. Podniky i občané
potřebují přece jistotu v perspektivy zítřka
a nemůžeme stále mluvit jenom o inflaci v každém
svém projevu. To morálně nedobře působí.
Ve všech zprávách vlády a ministerstva
financí o státním závěrečném
účtu za rok 1968 se hovoří o vážných
disproporcích mezi neúměrně vyplácenými
penězi, tj. na jedné straně vzniklou velkou
kupní silou za práci, která nebyla odevzdána,
zatímco produktivita práce, výroba zboží
byla daleko nižší. Nešla tedy rovnoměrně
nahoru. A že se s tím potýkáme i v letošním
roce, bylo tady řečeno i dnes. Samozřejmě,
že my dole se také tím zabýváme
na schůzích s lidmi a zabýváme se
také tím, jak k tomu došlo a vůbec,
zda tomu tak je. Já i občané chceme přece
věci pomoci, přijít jí na kloub a
chceme pomoci problémy řešit. Některé
skupiny pracujících dělníků
totiž tvrdí, že se dělá a odvádí
daleko více práce, než např. v roce
1960, ale hodnota koruny je daleko nižší. Říkají,
že výsledky práce se rozmělňují
v nově vzniklých úřadech.
V jiných odvětvích, je uvedeno ve zprávě,
např. ve stavebnictví, v hornictví, v údržbě
a výstavbě silnic, výroba a práce
stagnovala a říká se, že stagnuje i
letos.
Je kritizováno i zemědělství, že
zde vyrostly příjmy téměř nejvýše,
asi o 16,1 %. Na druhé straně že byly velké
dotace, jako kdybychom si je nezasloužili. A hned bych zde
chtěl říci něco na obhajobu cukrovky.
Jestli zde prof. Rapoš řekl, že my v zemědělství
bychom neměli pěstovat tolik cukrovky, domnívám
se, že je to začátek asi toho, co jsme provedli
v hornictví nebo při rušení cihelen.
Cukrovka přece je rostlina, která nám vytvoří
nejvíce hmoty, využije nejvíce slunečního
záření, ovšem jde o to, co uděláme
s cukrem. Neprodávejme ho za 83 Kčs, když získáme
1 dolar, ale získejme krmiva, vyřešme předpoklady
pro zvýšenou živočišnou výrobu,
objeví se nám to na našem trhu. Tak si to představuji,
když se hovoří o snižování
osevu cukrovky.
Ověřil jsem si dále, soudružky a soudruzi
poslanci, některé problémy a skutečnost
u nás vypadá takto - a stejně tomu je i ve
státě: v nové soustavě k jejím
pravidlům nebylo všude přistoupeno se vší
zodpovědností hospodářů. Předpokládané
zvýšení výroby bylo dosaženo drahou
lidskou silou, zvýšením počtu zaměstnaných
osob téměř v každém odvětví.
Mohu vám říci, že se téměř
kupčí s lidskou pracovní silou. Například
národní podnik Technoplast na našem okrese
platí i dělníku za to, že získá
druhého pracovníka, 500 Kčs jednorázovou
prémii. Národním výborům dává
1000 Kčs i více za to, že uvolní pracovníka
do tohoto závodu. To přece není možné.
Pominula se na druhé straně zase progresivní
nová technika, vyšší směnnost a
malá, nedostatečná úprava technologických,
výrobních i pracovních procesů. A
přece jsme zde o tom už tolikrát hovořili.
Zač stojí ti hospodářští
vedoucí, kteří nedovedou víc, než
zvyšovat výrobu pracovní silou?
Bylo stále prováděno, a dosti často
neoprávněně, přepočtení
velkoobchodních cen a stanoveny nové ekonomické
nástroje, nebo i úpravy v průběhu
hospodářského roku, a to, ať v průmyslu
či zemědělství, není možné
a únosné dělat skoro periodicky a často.
Roční úvahy o plánu a potřebách,
výdajích státu, by měly být
přece už skoro přesné, natolik tomu
snad rozumíme.
Nejsou také neznámé skutečnosti, že
se ve všech směrech, hned po schválení
plánu, povolují velmi časté výjimky.
Je tomu tak i letos, že velkoobchodní ceny zůstaly
odtrženy a izolovány od cen maloobchodních,
hlavně u cen potravin, nemluvě o cenách zahraničních.
Naopak, ještě některé ekonomické
nástroje spolu s povolenými různými
výjimkami pomohly podnikům získat lacino,
téměř bez práce, obrovské finanční
zdroje. Tak tomu nemohlo nikdy být před reformou.
Znám případy, že nás stavební
závod dostává 160 nabídek, ale může
pokrýt jenom 80. Vybere si jistě ty, které
jsou pro něj nejvýhodnější, a
tam se zakrývají potom i některé nedostatky.
Na některé tyto problémy jsem upozornil hned
v loňském roce v lednu ministerstvo financí
a při schvalování tohoto rozpočtu.
Ovšem, vypadá to asi tak, že ministerstvo financí
nemělo dost důrazu zabránit tomu, aby byly
vypláceny obrovské finanční částky
na odměnách a podílech za hospodářské
výsledky hlavně vedoucím, hospodářským
odvětvím a ředitelstvím. To je otázka,
když zdůrazňujeme, že nějaké
srovnatelné měřítko mezi odměnami
a výsledky ve srovnatelném slova smyslu dosud není.
Ptám se tedy, kde byla kontrola, kdo byl kompetentní
sledovat a schvalovat takové nesprávnosti. Domnívám
se, že máme přece takový kvalifikovaný
kontrolní systém, který by měl předem
upozornit vládu, ministerstvo financí, případně
parlament, a ne, až jak to děláme, dodatečně
konstatovat, že tomu tak bylo. Nepořádky a
nehospodárnost např. u nás v družstvu
znamená automaticky, že si nemůžeme více
vyplatit, než jsme nahospodařili. Zároveň
s kontrolou vedoucích orgánů je zde veřejná
kontrola a vnitřní vztah družstevníků,
kteří nedovolí, aby bez práce někdo
bral víc, než mu náleží, a když
se tak stane, máme na to klíčový průmysl.
Proto také tvrdím, že zvýšené
příjmy v zemědělství, hlavně
v družstvech, jsou ve zvýšených pracovních
nákladech, ve vyšší výrobě,
že se úměrně zvýšila i produktivita
práce nakoupením nových drahých strojů.
Dva roky po sobě velmi úrodné měly
vliv na to, že se urodilo více tun obilí, krmiv,
řepy, brambor a z toho se více vyrobilo masa, mléka
a jiných živočišných produktů.
Objem práce se ohromně zvětšil. Naše
příjmy i včetně vyhlášených
nárůstových prémií jsou tedy
oprávněné. Ceny už jsou u nás
pevné a my téměř nemůžeme
je upravovat, měnit. Vláda je stanovila a bere na
sebe zodpovědnost za jejich vyplácení. A
mohu vám říci, že ještě
za loňský rok do dneška nemáme vyplacené
nárůstové prémie. Domnívám
se, soudruzi poslanci, že zatím platí i u nás,
v socialistickém státě zásada, že
za více práce, za hodnoty vyrobeného zboží
musíme i více zaplatit. A dala-li vláda slovo,
musí je také splnit. Zajisté, že je
rozdíl u nás mezi kritizovanou přidruženou
a skutečnou vlastní zemědělskou výrobou.
Naše dobře obdělaná pole však potvrzují,
že se držíme té druhé zásady.
Přidružená výroba přece činí
jenom malé procento; jsou to 3 % z naší výroby.
Proto si myslím, že jestli se více vyplatilo
v zemědělství, o nic stát nepřišel,
protože je nás málo a nemůžeme
ohrozit situaci ve státě. Naopak, je potřeba
k 20. výročí vzniku družstev družstevníkům
poděkovat za dosažené výsledky v roce
1968 a pomoci i nadále, aby se například
nedostatky ve výrobě vepřového masa
brzy odstranily, a nehovořit - jak jsem slyšel nedávno
na aktivu - že nedostatek masa zavinil bývalý
ministr soudruh Borůvka. Je třeba udělat
nápravu v zemědělské dani, v současných
předpisech a ekonomických nástrojích,
především v kritizovaných dotacích
a subvencích. Nevyjadřuji - to víme dobře
- základní potřeby našich zemědělských
závodů. Je potřeba nezvyšovat tak samovolně
během roku ceny námi nakupovaných průmyslových
výrobků.
Soudružky a soudruzi poslanci, žijeme ve zvláštní
době, ve které máme velké problémy
a z toho vyplývající úkoly. Nejde
zde o všem hovořit. Proto bych závěrem
chtěl podpořit už dříve pronesená
tvrdá slova soudruha Černíka, předsedy
federální vlády, že jedině poctivá,
cílevědomá práce v hospodářství
státu vede k úspěchu. Chceme-li si rozdělit
více peněz za málo a lajdáckou práci
na kterémkoliv z úseků ve státě,
to už není kategoricky možné. Pomozme
proto, všichni poslanci, v prvé řadě
zavést všude tam, kde pracujeme, taková opatření,
aby se tato slova předsedy vlády nesplnila. /Ať
už nemáme takové zprávy jako letos,
že se rovněž ukazuje, že státní
rozpočet pro tento rok by mohl být schodkový./
Pak státní závěrečný
účet by byl už v příštím
roce úspěšnější a aktivnější,
než tomu bylo letos. Děkuji vám za pozornost.
Předseda SL J. Smrkovský: Děkuji poslanci
Krejčímu. Hlásí se ještě
někdo do rozpravy? Poslanec Laštovička.
Poslanec Laštovička: Vážené
soudružky a soudruzi, mám několik poznámek
a případně návrhů.
Rovnováha, která je vykazována v závěrečném
účtu, byla dosažena zejména také
tím, že v posledním čtvrtletí
minulého roku byla zavedena nová daň ze zisku,
a za druhé, že v důsledku zvyšování
cen byly také vyšší odvody z hrubého
důchodu, vyšší příjmy z
obratové daně a také vyšší
příjmy daně ze mzdy. Ovšem, je-li tato
rovnováha založena zdravě, o tom je možno
pochybovat. Domnívám se, že takový způsob
vytváření rovnováhy není hospodářsky
zdravý.
Za druhé: Je, myslím, jedním z principů
zdravého státního hospodářství,
aby vláda vydávala jenom to, k čemu má
souhlas parlamentu. Navrhuji proto, aby naše Sněmovna
lidu přijala usnesení, že jakékoliv
překračování schválených
rozpočtových výdajů nad stanovený
globál, má být projednáváno
ve Federálním shromáždění.
Nemůže nás uspokojovat, jestliže vláda
při zvýšených příjmech
bez souhlasu Federálního shromáždění
vydává více prostředků a vykáže
nakonec eventuálně finanční rovnováhu.
Je to jeden ze základních požadavků
kontroly veřejnosti nad státním hospodařením,
aby každá koruna nad schválený obnos
byla znovu projednávána a schvalována ve
Federálním shromáždění.
Za třetí: Navrhuji, aby naše sněmovna
věnovala v příštím období
mnohem více pozornosti čerpání dotací
a subvencí. Aby vláda nejméně čtvrtletně
informovala Sněmovnu lidu o čerpání
dotací, případně podávala písemnou
informaci Federálnímu shromáždění
a aby vůbec byla zesílena kontrola, pokud jde o
oprávněnost vyplácení dotací.
Dotace je třeba chápat jako příslib,
ne jako nabyté právo. Ministr financí ve
výboru rozpočtovém prohlásil nejednou,
že bohužel ne všechny dotace jsou vypláceny
oprávněně, že byly čerpány
i těmi podniky, které měly velmi příznivou
důchodovou situaci, a že prostě nijak jim to
nevadilo, aby dotaci neoprávněně přijímaly.
Proto se domnívám, že je potřeba velmi
pozorně sledovat vydání peněz z pokladny,
zejména, pokud jde o dotace a subvence.
Za čtvrté: Zkoumání závěrečného
účtu vede mě k závěru, že
je třeba zesílit úsilí o krácení
státních výdajů, pokud jde o blahovolné
vydávání státních peněz,
zejména též zjednodušením a usilovnou
racionalizací veškeré státní
administrativy. Za tím účelem by snad měla
na vládní úrovni vláda zřídit
orgán, který by systematicky sledoval uplatňování
racionalizace a hospodárnosti nejen ve státních
rozpočtových organizacích, ale vůbec
ve všech, i v hospodářských organizacích
a působil tím k zjednodušování
administrativy a k její racionalizaci, aby bylo možno
výrobu zlevňovat, a tím vytvářet
vstřícný proud, který by působil
ke snižování dotací a subvencí.
Závěrečný účet podle
mého názoru odhaluje slabiny v provádění
naší hospodářské politiky, protože
její nedostatky se projevují v inflaci rozpočtových
čísel. Nechci jít v této souvislosti
do podrobností, ale domnívám se, že
by bylo vhodné, kdyby Sněmovna lidu si vyhradila
snad celodenní projednávání problémů
naší hospodářské politiky, zejména
problémů subvenční a dotační
politiky.
Bylo by podle mého názoru vhodné, zejména
při projednávání příštího
rozpočtu, dotační a subvenční
prostředky projednávat ne globálně,
ale podle jednotlivých položek.
Státní závěrečný účet
odhaluje také, v jaké obtížné
situaci jsme pokud jde o řešení naléhavých
problémů, jako např. zvyšování
nízkých penzí. Tento problém se stále
naléhavě tlačí do popředí
a rok od roku nejsme s to se s ním vyrovnat. Přitom
existují určité možnosti, aby nízké
penze byly radikálněji zvýšeny, ovšem
bylo by zapotřebí v dnešním zákoně
o pensijním pojištění provést
změny. Domnívám se, že státní
závěrečný účet i federální
rozpočet, o kterém budeme jednat, vybízí
k tomu, abychom tento problém posunuli do popředí
svého zájmu, aby otázky zvýšení
nízkých penzí byly v krátké
době uspokojivě řešeny. To je několik
poznámek ke státnímu závěrečnému
účtu.
Předseda SL J. Smrkovský: Děkuji poslanci
Laštovičkovi. Táži se, zdali ještě
někdo z poslanců se hlásí o slovo.
Není tomu tak, to znamená, že rozprava je skončena.
Měl bych nyní udělit závěrečné
slovo státnímu tajemníkovi s. Gajdošíkovi
a po něm zpravodaji s. Rapošovi. Prosím o malé
strpení, neboť bych nyní potřeboval
znát stanovisko zpravodaje výboru rozpočtového
k návrhu poslance Laštovičky. Poslanci Rapoši,
odpovíš na to sám? /Poslanec Rapoš souhlasí./
Budeme postupovat normálně a dávám
slovo státnímu tajemníkovi s. Gajdošíkovi.
Státní tajemník vlády ČSSR
v ministerstvu financí J. Gajdošík:
Súdružky a súdruhovia poslanci, poslanec Krejčí
vo svojom vystúpení konštatoval, že dosial
neboli vytvorené podmienky pre vyplácanie prírastkových
prémií. Chcem konštatovať, že federálna
vláda asi pred dvomi mesiacmi prijala uznesenie, podľa
ktorého sa v rezorte poľnohospodárstva a výživy
zálohuje 1 mld. 400 mil. Kčs na konto minulého
roku na vyplatenie prírastkových prémií.
Mám za to, že je vecou mechanizmu príslušných
organizačných opatrení rezortu, aby sa tieto
prémie dostali podľa zásluhy na miesta určenia,
to znamená do našich JRD.
Pokiaľ ide o podnety poslanca Laštovičku, zahrnujú
široký okruh problémov. Pokiaľ sa týkajú
bezprostredne úseku finančnej politiky, chcem povedať,
že v celkovom komplexe regulačných a konsolidačných
opatrení pripisujeme osobitný význam práve
tým opatreniam, ktoré sprísňujú
reguláciu pohybu dotácií a subvencií.
Je to moratórium vyhlásené na veľkoobchodné
ceny, keď do času neuzavretia príslušnej
dohody medzi výrobnou hospodárskou jednotkou a príslušným
rezortom nemôže príslušné združenie
prikročiť k akémukoľvek pohybu veľkoobchodných
cien.
Chcel by som poznamenať, že v rezorte financií
a aj v rezorte cien pripisujeme práve celému okruhu
veľkoobchodných cien osobitný význam
v celkovej sústave konsolidačných a stabilizačných
opatrení. Treba povedať, že celá lavína,
ktorou sa pohli aj maloobchodné ceny, prípadne ďalšie
úseky, začala veľkoobchodnými cenami.
Pri každom pohybe veľkoobchodných cien sa pochopiteľné
otvára priestor pre možný pohyb v mzdovej politike,
pre pohyb materiálových nákladov a prípadne
nezaslúžených ziskov. A práve vyhlásením
moratória do času uzavretia príslušných
dohôd sledujeme pohyb veľkoobchodných cien.
Pokiaľ ide o ďalšie pripomienky poslanca Laštovičku,
záleží na uvážení tejto
snemovne, aby ich posúdila.