Zvláštní část
K oddílu prvnímu: Základní ustanovení
(§ 1 - 3)
Ustanovení § 1 vychází ze změn v zaměření a pojetí práce orgánů lidové kontroly, k nimž došlo v posledních letech při překonávání nejrůznějších protispolečenských tendencí a jevů, zejména v oblasti národního hospodářství. Na základě zkušeností z našeho vývoje a s přihlédnutím ke zkušenostem SSSR se vytyčuje poslání orgánů lidové kontroly. Jde při tom o dlouhodobé požadavky, které musí mít orgány lidové kontroly při své činnosti na zřeteli a stále je sledovat při zajišťování úkolů v hospodářské a kulturní výstavbě.
V § 2 se v zájmu návaznosti na úpravu prováděnou zákonem FS o lidové kontrole shrnují hlavní formy a metody práce orgánů lidové kontroly. Dále se zde konkretizuje uplatnění ústavní zásady vedoucí úlohy KSČ ve vztahu k orgánům lidové kontroly. Reaguje se při tom na ustanovení stanov KSČ, podle nichž "stranické orgány a základní organizace využívají ve své činnosti poznatků orgánů lidové kontroly a vyvozují z nich stranické závěry" (bod 28 a obdobně bod 69).
V § 3 se uvádějí orgány lidové kontroly, které patří do působnosti ČSR. Jsou to:
- Výbor lidové kontroly ČSR,
- výbory lidové kontroly KNV, ONV, popřípadě i MěstNV a MNV,
- závodní komise lidové kontroly, působící v závodech, podnicích a jiných organizacích řízených ústředními orgány nebo národními výbory v republice.
Neuvádějí se zde výslovně výbory lidové kontroly ve výrobních hospodářských jednotkách, jak se s nimi počítá v působnosti federace. V návrhu zákona ČNR se však pamatuje na to, aby i taková forma organizačního uspořádání lidové kontroly mohla být v působnosti republiky experimentálně ověřena. Tuto možnost poskytuje § 23, který zmocňuje vládu k potřebným opatřením, v nichž bude stanovena i doba trvání experimentu.
K oddílu druhému: Výbor lidové kontroly ČSR
(§ 4 - 9)
Ustanovení o postavení a složení Výboru lidové kontroly ČSR obsahuje zákon ČNR č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy ČSR, ve znění zákona ČNR č. 147/1970 Sb.
Výbor lidové kontroly ČSR je ústředním orgánem státní správy na úseku kontroly. V jeho čele je člen vlády (ministr - předseda); výbor má dále 8 - 12 členů, které jmenuje a odvolává vláda.
Návrh navazuje na uvedený zákon ČNR.a zaměřuje se na úpravu dalších otázek činnosti Výboru lidové kontroly ČSR.
Návrh se předně zabývá kompetenční problematikou. Zatímco § 4 upravuje věcnou působnost Výboru lidové kontroly ČSR, § 5 vymezuje okruh orgánů a organizací podléhajících kontrole výboru (tzv. objekty kontroly).
Věcná působnost výboru vychází z dosavadní úpravy působnosti orgánů lidové kontroly. Kontrolní úkoly jsou pojaty poměrně široce, aby v rámci nich bylo možno reagovat na různorodé konkrétní úkoly, které z potřeb ústředního řízeni vyplynou. Jak už ve znění kontrolních úkolů se podává, budou základními hledisky pro výkon kontroly a posuzování jednání příslušných pracovníků hlediska socialistické zákonnosti a státní disciplíny.
Pokud jde o výčet orgánů a organizací podléhajících kontrole Výboru lidové kontroly ČSR, nejde zde o povinnost všechny tyto orgány a organizace kontrolovat, ale o možnost učinit u těchto orgánů a organizací v případě potřeby kontrolní zásah.
Mezi tzv. objekty kontroly se výslovně uvádějí i družstevní a společenské organizace; přihlíží se však k jejich povaze a stanoví se, že mohou být kontrolovány jen v těch případech, kdy je bezprostředně dán státní zájem (otázky státního plánu, státního rozpočtu a socialistické zákonnosti).
Ustanovení § 5 odst. 2 a 3 navazují na čl. 28 a) odst. 2 ústavního zákona o čs. federaci a na zákon FS o lidové kontrole. Jde o úpravu součinnosti Výboru lidové kontroly ČSR s Výborem lidové kontroly ČSSR při provádění kontroly pro potřebu federace.
V § 6 - 8 se upravují vztahy Výboru lidové kontroly ČSR k jiným orgánům.
Vycházejíc z toho, že poznatky Výboru lidové kontroly ČSR mají především sloužit pro potřebu ústředního řízení, stanoví se, že plán kontrolní činnosti Výboru lidové kontroly schvaluje vláda ČSR, které také výbor předkládá zprávy o důležitých kontrolních akcích. Návrh dále zajišťuje, aby o poznatky Výboru lidové kontroly ČSR se mohla při plnění svých úkolů opírat Česká národní rada a její orgány.
Výbor lidové kontroly ČSR plní funkce ústředního orgánu státní správy ve vztahu k výborům lidové kontroly národních výborů. Řídí jejich činnost především po odborné stránce, tj.
a) koordinuje přípravu a plnění plánů kontrolní činnosti,
b) organizuje společné kontrolní akce,
c) řídí provádění kontrolních akcí širšího významu,
d) vydává metodické směrnice a pokyny,
e) přezkoumává rozhodnutí výborů lidové kontroly KNV vydaná ve správním řízení,
f) provádí průzkumy a rozbory jejich činnosti,
g) provádí instruktážní a konzultační činnost.
Navrhuje se, aby Výbor lidové kontroly ČSR byl pověřen stanovit tematické kontrolní úkoly pro závodní komise lidové kontroly. Z těchto úkolů budou závodní komise lidové kontroly též vycházet při přípravě vlastních plánů kontrolní činnosti.
Vztahy Výboru lidové kontroly ČSR a ministerstev i jiných ústředních orgánů státní správy ČSR se řídí zásadami spolupráce, jak také obecně stanoví § 27 zákona ČNR č. 2/1969 Sb. Návrh konkretizuje tyto vztahy v oblasti kontrolní činnosti. Stanovením zásady vzájemné koordinace kontrolní činnosti a organizování společných kontrolních akcí vytváří nezbytné zábrany oproti překrývání kontrolní činnosti, ať už po stránce obsahové či z hlediska objektů kontroly. Plnit aktivní úlohu v tomto směru se ukládá Výboru lidové kontroly ČSR. V případech, kdy tak stanoví vláda ČSR, bude Výbor lidové kontroly povinen zajistit jednotný postup při provádění dané kontrolní akce, včetně účasti jiných ústředních orgánů, např. při kontrole plnění důležitého vládního usnesení nebo jiného opatření.
Pokud jde o vztahy Výboru lidové kontroly ČSR a Výboru lidové kontroly ČSSR, spočívají na zásadách spolupráce a koordinace; jak je stanoví ustanovení § 8 a § 81 - 84 zákona č. 133/1970 Sb., o působnosti federálních ministerstev.
V § 9 se stanoví základní zásady pro zabezpečení vnitřního chodu Výboru lidové kontroly ČSR. Přihlíží se z jedné strany k povaze výboru jakožto kolektivního orgánu a z druhé strany k postavení ministra - předsedy; který ústavně odpovídá za veškerou činnost výboru. Tyto otázky budou podrobněji upraveny dalšími normami: jednak statutem, který schválí vláda ČSR, jednak jednacím řádem, který si stanoví výbor sám. V těchto normách budou také konkrétně vymezeny základní otázky, o kterých výbor rozhoduje ve sboru.
K oddílu třetímu: Výbory lidové kontroly národních výborů
(§ 10 - 13)
Místo dosavadních komisí lidové kontroly budou národní výbory zřizovat výbory lidové kontroly. Jde nejen o změnu názvu, ale též o určitý posun v postavení a pojetí práce těchto kontrolních orgánů národních výborů, neboť mají napříště plnit kontrolní úkoly i pro potřebu rady národního výboru.
Vzhledem k tomu, že zákon o národních výborech především upravuje organizační a procedurální otázky týkající se národních výborů a jejich orgánů, považuje se za účelné, aby úprava zřizování, složení a jednání výborů lidové kontroly národních výborů byla součástí zákona o národních výborech. Novelizace příslušných ustanovení zákona o národních výborech je obsažena v pátém oddílu návrhu.
V oddílu třetím návrhu se upravují kompetenční a ostatní otázky činnosti výborů lidové kontroly národních výborů.
Proti dosavadní úpravě dochází k významnému rozšíření kontrolní působnosti výborů lidové kontroly národních výborů. Stanoví se takto:
a) Kontrolní působnost v rámci celkové kontrolní působnosti národního výboru (§ 23 zákona o národních výborech).
b) Kontrolní působnost výborů lidové kontroly KNV a ONV ve vztahu k spolkům a jiným organizacím ústředně řízeným orgány republiky a ve vymezeném rozsahu i k družstevním a společenským organizacím. V zájmu zajištění dobré připravenosti výkonu kontroly v této oblasti se navrhuje, aby šlo o kontrolní úkoly, které budou stanoveny ústředně (plánem kontrolní činnosti schvalovaným vládou ČSR) nebo předem dohodnuty s Výborem lidové kontroly ČSR (jednotlivé kontrolní úkoly prováděné z iniciativy a podle potřeb místních orgánů).
c) Svěřená kontrolní působnost výborů lidové kontroly KNV, popř. i ONV ve vztahu k podnikům a jiným organizacím řízeným federálními orgány. Tato působnost se bude zakládat na pověření, které bude vydávat Výbor lidové kontroly ČSR v rámci svého pověření od Výboru lidové kontroly ČSSR.
Jinak na výbory lidové kontroly jsou aplikována ustanovení ústavy a zákona o národních výborech. Výbory lidové kontroly jsou součástí struktury výkonných orgánů národních výborů se specifickým postavením, vyplývajícím z povahy kontrolní činnosti. Ze své činnosti jsou odpovědny plenárnímu zasedání národního výboru. Proti dosavadnímu stavu se posilují vztahy po vertikální linii, především pokud jde o otázky odborného řízení.
K oddílu čtvrtému: Závodní komise lidové kontroly
(§ 14 - 18)
Závodní komise lidové kontroly budou spolu s výbory lidové kontroly místních a městských národních výborů základními články soustavy orgánů lidové kontroly.
Závodní komise lidové kontroly mají v životě naší socialistické společnosti svou několikaletou tradici.
Poprvé byly zřizovány v závodech hospodářsky významných na podkladě zákona č. 23/1963 Sb.. o lidové kontrole a o národohospodářské evidenci. Byly to orgány volené pracujícími, které plnily funkci státní kontroly na závodech a které byly podřízeny vyšším komisím lidové kontroly.
Zákonem č. 70/1967 Sb., o komisích lidové kontroly, bylo stanoveno, že závodní komisi lidové kontroly zřizuje základní organizace Revolučního odborového hrnutí v dohodě s komisí lidové kontroly okresního národního výboru jako svůj kontrolní orgán. Závodní komise lidové kontroly plnily úkoly uložené základní organizací ROH v rámci jejích kontrolních oprávnění, jakož i úkoly, jejichž splnění si po projednání s příslušným odborovým orgánem vyžádala komise lidové kontroly vyššího stupně.
Zákonem č. 85/1968 Sb. byly závodní komise lidové kontroly vyloučeny ze soustavy komisí lidové kontroly a jejich další činnost byla upravována a řízena odborovými orgány. V procesu této přestavby došlo pak v důsledku událostí let 1968 - 1969 k ochromení činnosti závodních komisí lidové kontroly a tím prakticky k jejich likvidaci jako instituce společenské kontroly na závodech. Teprve v nedávné době začaly být závodní komise lidové kontroly péčí a za podpory stranických orgánů v některých závodech obnovovány, avšak proces jejich restituování a uvedení v život si vyžádá velkého úsilí i určité doby.
Podle návrhu jsou závodní komise lidové kontroly zvláštními kontrolními orgány v závodech, podnicích a jiných organizacích. Jsou součástí soustavy orgánů lidové kontroly; zároveň však mají důležité vazby k vedení organizací a ke stranickým a odborovým orgánům v organizacích.
O zřízení závodních komisí lidové kontroly budou rozhodovat výbory lidové kontroly ONV nebo KNV. Tyto výbory mají také jmenovat a odvolávat předsedu, místopředsedu a ostatní členy závodní komise lidové kontroly.
Návrh upravuje vztahy závodních komisí lidové kontroly k vedení závodu, ke společenským organizacím a výborům lidové kontroly; přitom vůči nim samozřejmě uplatňují vedoucí úlohu strany příslušné stranické orgány na závodě podle obecných zásad. Návrh umožňuje zapojovat závodní komise lidové kontroly do kontrolních akcí širšího významu.
Závodní komise lidové kontroly budou zřizovány postupně podle potřeb a podmínek v jednotlivých organizacích. Přitom půjde zpravidla o významné závody v odvětvích národního hospodářství, nevylučuje se však ani možnost jejich zřízení v oblasti státní správy a v oblasti sociálně kulturní, pokud by to vyžadoval důležitý společenský zájem. Závodní komise lidové kontroly nebudou zřizovány v družstevních a společenských organizacích, kde již působí kontrolní a revizní komise volené těmito organizacemi.
K oddílu pátému: Společná a závěrečná ustanovení
(§ 19 - 28)
V § 19 se upravuje postup orgánů lidové kontroly při výkonu kontroly v orgánech a organizacích a s tím některé související otázky. V zájmu zabezpečení objektivity kontrolních zjištění - obdobně jako je tomu u některých jiných činností, např. v oblasti státní statistiky podle zákona č. 21/1971 Sb. - stanoví se, že orgány lidové kontroly jsou v průběhu kontrolního procesu nezávislé na orgánech státního a hospodářského řízení, to znamená, že nemohou být tím či oním způsobem ovlivňovány při zjišťování potřebných skutečností a jejich hodnocení. V odst. 2 se odkazuje na zákon FS o lidové kontrole, který ve smyslu čl. 28 a) odst. 3 písm. c) ústavního zákona o čs. federaci upravuje jednotné zásady organizace a výkonu kontrolní činnosti a kterým se také budou řídit ve své činnosti orgány lidové kontroly v působnosti republiky. Zmíněný zákon stanoví nejen potřebná oprávnění členů, pracovníků a spolupracovníků orgánů lidové kontroly při výkonu kontroly, ale současně jim zajišťuje i jiná práva a nároky, vyplývající z jejich činnosti v těchto orgánech, včetně nezbytné právní ochrany. V návaznosti na uvedený zákon se v odst. 3 vymezuje rozsah pravomoci výborů lidové kontroly místních a městských národních výborů při ukládání sankcí.
Návrh dále upravuje náhradu mzdy (ušlého výdělku) a cestovních a jiných výdajů členům a spolupracovníkům orgánů lidové kontroly krátkodobě i dlouhodobě uvolněným k výkonu funkce. Náhradu mzdy (ušlého výdělku) při krátkodobém uvolnění budou svým pracovníkům poskytovat organizace, ale - obdobně jako je tomu u poslanců národních výborů - stanoví se zásada refundace těchto prostředků (s výjimkou závodních komisí lidové kontroly).
Předpokládá se, že aktivita členů a spolupracovníků orgánů lidové kontroly se bude opírat o jejich politické uvědomění a že vhodným způsobem bude povzbuzována morálními podněty. Jak z dosavadních zkušeností vyplývá, nelze se natrvalo spokojit jen s touto stránkou věci. Bude proto účelné morální podněty (podle možností doplňovat i určitými hmotnými pobídkami. Proto se stanoví možnost poskytovat členům a spolupracovníkům orgánů lidové kontroly mimořádné odměny, a to za obětavé a úspěšné plnění kontrolních úkolů.
Další ustanovení tohoto oddílu se týkají převážně národních výborů. Novelizují především příslušná ustanovení zákona o národních výborech, jakož i některé další související předpisy.
Výbory lidové kontroly národních výborů jsou kolektivními výkonnými orgány; ve své činnosti se opírají a odborný kontrolní aparát. Výjimku v tomto směru tvoří výbory lidové kontroly místních národních výborů, u nichž se odborný kontrolní aparát nepředpokládá, což ovšem nevylučuje, aby potřebné administrativní práce pro ně obstarávali pracovníci těchto národních výborů.
Rozpočtový dosah návrhu
Provádění navrhovaného zákona ČNR si vyžádá určitého zvýšení výdajů ze státního rozpočtu republiky a z rozpočtů národních výborů. Je to spojeno zejména se zakládáním závodních komisí lidové kontroly a vytvářením potřebných předpokladů pro rozvoj jejich činnosti, především s poskytováním metodické a jiné pomoci, dále s uplatněním zásady refundace náhrady mzdy (ušlého výdělku) členům a spolupracovníkům výborů lidové kontroly a též v souvislosti s rozšiřováním jejich počtu a s poskytováním mimořádných odměn za obětavé a úspěšné plnění kontrolních úkolů. Odhaduje se, že tyto nové okolnosti si mohou vyžádat nákladu ve výši asi 2 mil. Kčs ročně. K tomuto zvýšení však bude docházet postupně, podle toho, jak se bude rozvíjet činnost soustavy orgánů lidové kontroly.
Určité zvýšení rozpočtových výdajů na činnost orgánů lidové kontroly bude mnohonásobně vynahrazeno přínosem, který znamená dobrá činnost těchto orgánů pro socialistický stát a společnost. Zanedbatelný není ani přímý finanční efekt činnosti orgánů lidové kontroly. Např. v roce 1970 byly z podnětu orgánů lidové kontroly uloženy hospodářským, popř. i jiným organizacím dodatkové odvody a jiné platby do státního rozpočtu republiky ve výši 88 mil. Kčs.
V Praze dne 1. září 1971
Předseda vlády ČSR:
Josef Korčák v. r.