§ 44
Zápis obvodní volební komise
(1) Obvodní volební komise vyhotoví zápis o sčítání hlasů ve volebním obvodě, zápis podepíše předseda, místopředseda, tajemník a ostatní členové komise.
(2) V zápise obvodní volební komise o výsledku hlasování musí být uvedeno:
a) počet okrskových volebních komisí ve volebním obvodu,
b) počet okrskových volebních komisí, které zaslaly zápis o hlasování,
c) celkový počet osob zapsaných v seznamech voličů ve volebním obvodu,
d) počet voličů, kterým byly vydány hlasovací lístky,
e) počet odevzdaných platných hlasovacích lístků,
f) počet hlasů odevzdaných pro každého kandidáta,
g) stručný obsah oznámení a stížností, které byly podány obvodní volební komisi a záznam o tom, jak komise rozhodla.
(3) Po podepsání zápisu o výsledku hlasování zašle jej předseda obvodní volební komise ihned volební komisi Národní fronty, která řídí volby do národního výboru.
§ 45
Uveřejnění výsledků voleb
(1) Výsledky voleb do národního výboru uveřejní volební komise Národní fronty, která volby do národního výboru řídí.
(2) Souhrnné výsledky všeobecných voleb do národních výborů v České socialistické republice uveřejní Česká volební komise Národní fronty.
§ 46
Kdo je zvolen
(1) Zvolen je kandidát, v jehož volebním obvodu se zúčastnila hlasování nadpoloviční většina voličů zapsaných do seznamu voličů a který obdržel nadpoloviční většinu platných hlasů.
(2) Obvodní volební komise vydá zvolenému kandidátu osvědčení o zvolení poslancem národního výboru.
§ 47
Nové volby
(1) Nebyl-li kandidát (žádný z kandidátů) ve volebním obvodu zvolen (§ 46 odst. 1), poznamená to obvodní volební komise výslovně v zápisu o výsledku hlasování a oznámí to volební komisi Národní fronty, která volby do národního výboru řídí. Obvodní volební komise zajistí provedení nové volby nejpozději do 14 dnů po prvních volbách. Nebyl-li ve volebním obvodu v obci do 3000 obyvatel zvolen stanovený počet poslanců (§ 25 odst. 3), volí se v nové volbě takový počet poslanců, jímž se dosáhne počet poslanců určený pro tento volební obvod.
(2) Nová volba se provádí na podkladě seznamů voličů sestavených pro první volby a přiměřeně podle ustanovení tohoto zákona.
§ 48
Ověření voleb
Platnost volby poslanců ověří národní výbor na návrh mandátové komise na svém prvním zasedání.
Oddíl 4
Zánik mandátu
§ 49
(1) Poslanec, který přestal být volitelný, ztrácí mandát. Ztrátu mandátu vysloví národní výbor, o jehož poslance jde.
(2) Poslanec se může svého mandátu vzdát. Jeho rezignaci bere na vědomí rada národního výboru.
§ 50
(1) Poslanec, který zklamal důvěru voličů, nebo který se dopustil činu nedůstojného funkce poslance, může být kdykoliv odvolán.
(2) Návrh na odvolání poslance podává příslušný orgán Národní fronty. Oznámí návrh poslanci, o jehož odvolání jde, s uvedením důvodů. Poslanec má právo se ústně nebo písemně k návrhu vyjádřit.
(3) Návrh na odvolání předloží příslušný orgán Národní fronty radě národního výboru, jehož poslanec má být odvolán.
(4) Rada národního výboru zajistí, aby k projednání návrhu na odvolání poslance byly svolány veřejné schůze voličů ve volebním obvodu. O návrhu na odvolání poslance rozhodují voliči na těchto schůzích veřejným hlasováním.
Část osmá
Doplňovací volby
§ 51
(1) Zanikl-li z jakéhokoliv důvodu mandát poslance, vyhlásí rada národního výboru vyššího stupně doplňovací volby a stanoví den jejich konaní.
Jde-li o doplňovací volby do krajského národního výboru a Národního výboru hlavního města Prahy, vyhlásí doplňovací volby a stanoví den jejich konání předsednictvo České národní rady.
(2) Doplňovací volby se konají nejpozději do 90 dnů poté, kdy zanikl mandát poslance.
(3) Pro doplňovací volby platí ustanovení tohoto zákona, přičemž lhůty mohou být přiměřeně zkráceny.
(4) Pro řízení doplňovacích voleb může příslušný orgán Národní fronty zvolit pro celé volební období národních výborů volební komisi Národní fronty.
(5) Dokud v obci do 3000 obyvatel, ve které byl vytvořen jeden nebo více společných volebních obvodů, neklesne počet zvolených poslanců pod nejmenší zákonem stanovený počet, nemusí se doplňovací volby konat.
(6) Doplňovací volby není třeba konat v posledním roce před skončením volebního období.
Část devátá
Závěrečná ustanovení
§ 52
(1) Vzroste-li během volebního období počet obyvatel v územním obvodě národního výboru, zejména v důsledku výstavby sídlišť, případně vyžadují-li to potřeby hospodářského a kulturního rozvoje, může národní výbor zvýšit počet poslanců i volebních obvodů. Noví poslanci národního výboru se zvolí doplňovací volbou.
(2) Dojde-li během volebního období ke sloučení obcí, zůstávají poslanci zvolení do místních národních výborů ve funkci poslanců a tvoří místní národní výbor v nové obci. Došlo-li by tak k závažnějšímu porušení rovného zastoupení obyvatel, národní výbor vyššího stupně rozhodne o konání voleb.
(3) Při vytvoření společného místního národního výboru pro více obcí postupuje se podle ustanovení odstavce 2.
Část devátá
Závěrečná ustanovení
Výdaje spojené s volbami do národních výborů v České socialistické republice se hradí ze státního rozpočtu České socialistické republiky.
§ 53
Zrušuje se zákon č. 114/1967 Sb., o volbách do národních výborů, ve znění zákona č. 29/1968 Sb.
§ 54
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. srpna 1971.
Důvodová zpráva
Národní výbory ve své historii čestně splnily úkoly v boji za moc dělnické třídy a hrály významnou úlohu při výstavbě naší lidové demokracie. Nyní stojí před novými úkoly výstavby socialismu, jež vyžadují především prohloubení spojení národních výborů s lidem.
Nedávné období potvrdilo, že národní výbory jsou skutečně jedním z hlavních nástrojů upevňování československého socialistického státu a proto také byly v nedávné minulosti předmětem ostrých útoků pravicových oportunistů a antisocialistických sil, které v nich právem viděly jednu ze základních překážek v úsilí o zvrat socialistického vývoje v Československu.
Moc pracujícího lidu se realizuje mnohostrannými formami socialistické demokracie. Národní výbory představují jednu ze základních forem socialistické demokracie jako třídní demokracie pro miliónové vrstvy pracujícího lidu. Řeší přímo problémy pracujících v obcích, městech, okresech a krajích a v mnohém směru na jejich práci závisí spokojenost lidí, jejich zájem o účast na řízení a správě státu.
Předkládaný návrh zákona o volbách do národních výborů v České socialistické republice pomáhá svým pojetím v rozvoji těchto tradic národních výborů. Přitom je ovšem stále ještě třeba překonávat nedostatky v jejich práci záležející často v necitlivém přístupu k občanům a v tom, že národní výbory vždy neřeší důsledně otázky, za které na svém území odpovídají.
Právě provedením voleb do národních výborů je třeba upevnit v nich postavení dělnické třídy a ostatních pracujících, podstatně zvýšit zastoupení žen i mladých lidí a vytvořit tím rozhodující předpoklady pro zdokonalení práce tohoto významného článku našeho společenského zřízení a socialistické demokracie.
Proto návrh zákona svým pojetím zdůrazňuje myšlenku, že poslanec je významným funkcionářem, který v národním výboru reprezentuje potřeby a oprávněné zájmy svých voličů a ve své politické práci ve volebním obvodu organizuje a sjednocuje tvůrčí síly pracujících v úsilí o všestranný rozvoj socialistické společnosti vedené Komunistickou stranou Československa. Potřeby a zájmy občanů uvádí poslanec do souladu s celospolečenskými zájmy vyjadřovanými celou činností národního výboru. Proto klade návrh zákona takový důraz na osobu poslance a rámcově charakterizuje požadavky, které by kandidát na poslaneckou funkci měl plnit. Na druhé straně návrh zákona zdůrazňuje, že poslanec je z celé své činnosti odpověden svým voličům, je povinen skládat jim účty ze své činnosti a voliči jej mohou popř. z poslanecké funkce odvolat.
Návrh volebního zákona podrobně propracovává stěžejní ústavní principy volebního práva, a to zásady všeobecnosti, rovnosti, přímosti volebního práva a tajného hlasování. Návrh zákona v duchu socialistických demokratických tradic a osvědčených zkušeností staví do centra volebního procesu osoby kandidátů, přičemž řízení tohoto procesu svěřuje lidovým orgánům, volebním komisím Národní fronty.
Národní frontě sdružující politické strany a další dobrovolné společenské organizace pod vedením Komunistické strany Československa svěřuje se v návrhu zákona celá péče o výběr vhodných kandidátů ve smyslu uvedených hledisek a jejich představování voličům.
Závažnost tohoto politického úkolu Národní fronty je ještě zdůrazněna naléhavým požadavkem dodržování zákonů a socialistického právního řádu, který byl v minulých letech velmi narušen. V tomto směru záleží zejména na národních výborech a jejich poslancích, jak rozvinout velkou politickovýchovnou práci za respektování zákonů ve prospěch občana i ve prospěch společnosti, za dodržování norem socialistického soužití. Úcta k zákonům a k právu se musí stát v naší společnosti přirozeným zjevem, jak to naléhavě požaduje zpráva o činnosti Komunistické strany Československa na XIV. sjezdu.
Volby poslanců národních výborů podle tohoto návrhu zákona přispějí k dalšímu rozvoji socialistické demokracie v České socialistické republice, neboť právě národní výbory představují v tomto směru nejširší základnu pro aktivní účast občanů na správě státu. Svou masově-politickou prací mohou národní výbory ukazovat pracujícímu lidu, jak postupovat v rozvoji socialistické společnosti, zbavit se příčin, které vedly v minulosti ke krizi a naopak vytvářet ovzduší klidu, důvěry, jistoty a optimismu.
K části první:
Základní ustanovení zákona vyjadřují požadavky kladené na kandidáty na poslance národních výborů, dále ústavní principy a další podmínky aktivního a pasivního volebního práva občanů.
K části druhé:
V této části se upravuje institut voličských seznamů jako důležitý předpoklad pro konkrétní výkon volebního práva občanů a pro dobrou organizační přípravu voleb. Zápis do seznamu voličů podle místa bydliště umožňuje voličům jednak výkon jejich volebního práva a současně zabraňuje vícenásobné účasti některého voliče na volbách. Voličské seznamy sestavují místní národní výbory, které též odpovídají za to, že voličské seznamy jsou přesným a spolehlivým podkladem pro vykonání voleb.
S voličskými seznamy úzce souvisí institut voličských průkazů, kterými se zabezpečuje, aby občan nebyl zkrácen o své právo volit ani tehdy, kudy ze závažných důvodů nemůže holit v místě svého bydliště, kde byl původně zapsán ve voličském seznamu. Návrh zákona předpokládá, že voličský průkaz vydaný na Slovensku bude platit i na území České socialistické republiky.
K části třetí:
V této části se stanoví způsob tvorby volebních obvodů. Volební o>vody vytváří a jejich seznam uveřejňuje národní výbor, ve kterém se konají volby. Při stanovení počtu poslanců, kteří mají být do příslušného národního výboru zvoleni a který je tedy i současně východiskem pro vymezení volebních obvodů, národní výbory vycházejí z příslušných ustanovení zákona č. 69/1967 Sb., o národních výborech.
V každém volebním obvodě se volí zásadně jeden poslanec národního výboru; avšak pro volby do místního národního výboru v obci do 3000 obyvatel zákon umožňuje, aby podle místních podmínek mohla obec buď vytvořit jeden společný obvod, ve kterém se volí plný počet poslanců MNV, anebo aby se určený počet poslanců zvolil ve více volebních obvodech.
K části čtvrté:
Ustanovení čtvrté části zákona upravují na základě osvědčených zkušeností vytváření volebních okrsků pro přijímání hlasovacích lístků a pro sčítání hlasů.
K části páté:
Zkušenosti z minulých voleb ukázaly, že systém volebních komisí Národní fronty, které řídí do příslušného národního výboru, jakož obvodních a okrskových volebních komisí, jejichž funkce spočívá převážně v organizačně-technickém zabezpečení voleb, se plně osvědčil. Proto se tento systém zachovává i v navrhovaném zákoně pouze s tou změnou, že zřizování volebních komisí Národní fronty se svěřuje příslušným orgánům Národní fronty.
K části šesté:
Ustanovení § 25 zakotvuje jeden z nejvýznamnějších demokratických principů našich voleb. Kandidáti pro volby do národních výborů jsou kandidáty Národní fronty a navrhují je Komunistická strana Československa, jiné politické strany a společenské organizace sdružené v Národní frontě, u kterých je dána záruka všestranného pečlivého posouzení vlastností a schopností kandidátů.
K části sedmé:
V § 30 se proti dosud uplatňované praxi konání voleb v jednom dni umožňuje, aby se volby konaly případně i ve dvou dnech, a to v takovém časovém rozpětí, aby všichni pracující mohli bez obtíží svoje volební právo uplatnit.
Paragraf 49 a 50 obsahuje ustanovení o některých způsobech zániku poslaneckého mandátu. O odvolání poslance z funkce rozhodují voliči na veřejných schůzích. Odvolání poslance z poslaneckého mandátu se chápe jako právo voličů vyplývající z toho, že poslanec je voličům z výkonu svého mandátu odpověden.
Návrh zákona dává poslanci též právo poslaneckého mandátu se vzdát. V zájmu přesného určení, kdy v takovém případě mandát zaniká, obsahuje návrh zákona ustanovení, že poslancovu rezignaci bere na vědomí rada příslušného národního výboru. To také umožňuje případná jednání, která s rezignací souvisejí.
K části osmé:
V § 51 se upravují doplňovací volby do národních výborů. Uskutečňují se tehdy, když z jakéhokoliv důvodu zanikl mandát poslance. Ustanovení zákona platí v tomto případě obdobně, tj. je tu možnost přiměřeného zkrácení lhůt, např. pro vystavení voličských seznamů, přihlášení kandidáta k registraci apod. V posledním roce před skončením volebního období není třeba doplňovací volby konat.
K části deváté:
Jde o běžná závěrečná ustanovení.
V Praze dne 23. června 1971
Korčák v. r.
předseda vlády ČSR