§ 33
Práva a povinnosti kontrolních orgánů ministerstva financí České socialistické republiky
(1) Kontrolní orgány ministerstva financí České socialistické republiky (dále jen "kontrolní orgány") jsou oprávněny provádět všechny úkony potřebné pro řádný výkon kontroly nebo revize, zejména vstupovat do provozních místností, zařízení a prostorů kontrolovaných orgánů a organizací, nahlížet do účetních a jiných podkladů, požadovat potřebné informace a vysvětlení a zabezpečit prověřovaný materiál, popřípadě vzít jej do úschovy, pokud tomu nebrání důležitý obecný zájem, je-li nebezpečí, že materiál bude ztracen nebo zavlečen.
(2] Kontrolní orgány jsou povinny zachovávat státní, hospodářské a služební tajemství o skutečnostech, o nichž se při výkonu své činnosti dověděly. Tato povinnost trvá i po skončení pracovního poměru.
(3) Kontrolní orgány jsou povinny uvědomit o závažných skutečnostech zjištěných při výkonu své činnosti orgány, kterým přísluší činit opatření podle zvláštních předpisů.
(4) Zjistí-li kontrolní orgány, že kontrolované orgány nebo organizace porušily finanční nebo rozpočtovou kázeň, dají neodkladně podnět k odstranění zjištěných závad.
§ 34
Povinnosti kontrolovaných orgánů a organizací
(1) Vedoucí a ostatní pracovnici kontrolovaných orgánů a organizací jsou povinni poskytnout kontrolním orgánům na požádání veškerou pomoc, zejména předložit účetní, kalkulační a rozpočtové podklady, plány a materiály o prověrkách, kontrolách, revizích a inspekcích všeho druhu, provedených jinými orgány.
(2) Vedoucí a ostatní pracovníci kontrolovaných orgánů a organizací jsou povinni poskytnout kontrolním orgánům požadované informace a vysvětlení.
§ 35
Povinnosti státních orgánů
Všechny státní orgány jsou povinny poskytovat v mezích své působnosti kontrolním orgánům účinnou pomoc.
Část VII.
Státní závěrečný účet republiky a evidence státních finančních aktiv a pasív republiky
§ 36
Státní závěrečný účet republiky
(1) Výsledky ročního hospodaření s prostředky státního rozpočtu republiky jsou obsaženy ve státním závěrečném účtu České socialistické republiky (dále jen "státní závěrečný účet republiky"). Přílohou ke státnímu závěrečnému účtu republiky jsou závěrečné účty národních výborů a fondů.
(2) Ústřední orgány a národní výbory sestavují o výsledcích svého hospodaření závěrečné účty.
(3) Ústřední orgány a národní výbory sestavují a předkládají návrh svého závěrečného účtu podle jednotných směrnic pro sestavení závěrečných účtů. [§ 25 odst. 3 zákona č. 134/1970 Sb.]
(4) Návrh státního závěrečného účtu republiky sestavuje a předkládá vládě České socialistické republiky ministerstvo financí České socialistické republiky s návrhem na použití přebytků rozpočtového hospodaření, popřípadě na úhradu jeho schodku; spolu s ním předkládá po projednání s Federálním ministerstvem financí souhrnný přehled o plnění rozpočtových a finančních ukazatelů za Českou socialistickou republiku i v územním průřezu.
(5) Státní závěrečný účet projednává a schvaluje na návrh vlády České socialistické republiky Česká národní rada. Jestliže Česká národní rada nerozhodne o použití přebytku rozpočtového hospodaření jinak, použije se přebytek na zvýšení státních finančních rezerv.
(6) Ministerstvo financí České socialistické republiky řídí v souladu s metodickými a organizačními opatřeními federálního ministerstva financí práce na sestavení státního závěrečného účtu republiky a závěrečných účtů ústředních orgánů; usměrňuje práce na sestavení závěrečných účtů národních výborů a fondů.
§ 37
Evidence státních finančních aktiv a pasív republiky
(1) Ministerstvo financí České socialistické republiky vede evidenci státních finančních aktiv a pasív republiky.
(2) Ministerstvo financí České socialistické republiky předkládá vládě České socialistické republiky přehled o státních finančních aktivech a pasívech republiky.
(3) Vláda České socialistické republiky předkládá České národní radě každoročně zprávu o stavu státních finančních aktiv a pasív republiky, a to v souvislosti s projednáváním státního závěrečného účtu republiky.
Část VIII.
Státní fondy republiky
§ 38
Státní fondy republiky
(1) Pro financování zvlášť stanovených úkolů a správu prostředků pro ně určených může být zákonem České národní rady zřízen samostatný fond. Rozsah činnosti fondu podrobněji stanoví statut, který schvaluje vláda České socialistické republiky.
(2) Nestanoví-li zákon jinak, spravuje fond orgán určený statutem fondu.
(3) Orgán fondu, který vykonává správu fondu:
a) předkládá ministerstvu financí České socialistické republiky každoročně návrh rozpočtu příjmů a výdajů fondu, přehled pohledávek a závazků a závěrečný účet; rozpočet fondu je přílohou státního rozpočtu republiky a jeho závěrečný účet je přílohou státního závěrečného účtu republiky,
b) odpovídá za hospodaření fondu.
(4) Česká socialistická republika neručí za závazky fondu a fond neručí za závazky republiky; má-li Česká socialistická republika ručit za závazky fondů, musí to stanovit zákon.
(5) Ministerstvo financí České socialistické republiky může vydat podrobnější předpisy pro sestavení rozpočtů a závěrečných účtů fondů a v dohodě s orgánem, který vykonává správu fondu, též předpisy o hospodaření s prostředky fondu.
Část IX.
Závěrečná ustanovení
§ 39
Zmocnění
(1) Ministr financí České socialistické republiky se zmocňuje:
a) upravovat výdaje ústředních orgánů v průběhu rozpočtového roku podle stavu příjmů a výdajů státního rozpočtu republiky a určit podle stejných zásad krajní limity výdajů,
b) schvalovat až do výše určené vládou České socialistické republiky státní záruky, zejména za úvěry poskytnuté hospodářským organizacím v působnosti ústředních orgánů a poskytovat přechodné výpomoci; k zajištění záruk a přechodných výpomocí může použít prostředky státního rozpočtu republiky,
c) provádět opatření potřebná k překonání přechodných schodků vyplývajících z časové neshody mezi příjmy a výdaji státního rozpočtu republiky.
(2) Ministerstvo financí České socialistické republiky může podrobněji upravit sestavování rozpočtů a závěrečných účtů národních výborů a zásady jejich finančního vypořádání, hospodaření s prostředky státního rozpočtu republiky a rozpočtů národních výborů, jakož i upravit financování rozpočtových a příspěvkových organizací řízených ústředními orgány a národními výbory.
§ 40
Zrušovací ustanovení
Zrušuje se ustanovení § 4 zákona České národní rady č. 148/1970 Sb., o cílech a hlavních úkolech státního prováděcího plánu rozvoje národního hospodářství České socialistické republiky a o státním rozpočtu České socialistické republiky na rok 1971.
§ 41
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Důvodová zpráva
Část všeobecná
Ústavním zákonem č. 143/1908 o československé federaci byla vytvořena nová soustava rozpočtů v Československé socialistické republice, která zahrnuje státní rozpočet federace a státní rozpočty republik.
Státní rozpočet České socialistické republiky (dále jen "státní rozpočet republiky") zahrnuje finanční vztahy za všechny úseky hospodářství a správy v České socialistické republice s výjimkou činnosti financovaných ze státního rozpočtu federace.
Státní rozpočet vychází ze základních cílů a úkolů střednědobého plánu České socialistické republiky a plní významnou funkci v období jeho sestavování a při realizaci plánu.
Základní ustanovení o státním rozpočtu republiky, jakož i o hospodaření s rozpočtový mi prostředky, která mají dlouhodobější platnost, se soustřeďují do navrhovaného zákona.
Kromě toho bude vydáván každoročně rozpočtový zákon, který stanoví jednak číselnou část státního rozpočtu na příslušný rok a dále může obsahovat i opatření operativního charakteru potřebná k zabezpečení plnění státního rozpočtu v příslušném rozpočtovém roce.
Dosud se rozpočtové hospodaření řídilo zákonem č. 8/1959 Sb., kterým se stanoví základní pravidla o státním rozpočtu a o hospodaření s rozpočtovými prostředky. Ustanovení tohoto zákona byla v průběhu doby novelizována, pozměněna a doplněna řadou dalších předpisů. Některé instituty nebyly v uvedeném zákoně vůbec upraveny, jako například účelové fondy, rozpočtový výhled, vztahy mezi státním rozpočtem federace a státními rozpočty republik, sankce za porušení finančních a rozpočtových předpisů. Proto navrhovaná úprava předpokládané osnovy zahrnuje i tyto dosud neupravené instituty. Navržená osnova zákona vychází z principu zákona č. 134/1970 Sb., o pravidlech státního rozpočtu československé federace a o zásadách hospodaření s rozpočtovými prostředky státních rozpočtů federace a republik. Tento zákon upravuje zejména vztahy mezi státním rozpočtem federace, státními rozpočty republik a dále stanoví společné zásady hospodaření podle státního rozpočtu federace a republik. Z tohoto důvodu také navržená osnova neopakuje ustanovení obsažená v uvedeném zákoně.
Zvláštní část
K § 1
Státním finančním hospodařením se rozumí hospodaření s rozpočtovými prostředky centralizovanými ve státním rozpočtu republiky.
K § 2
Upravuje se instituce střednědobého rozpočtového výhledu republiky, který se vypracovává v návaznosti na střednědobý plán republiky. Rozpočtový výhled republiky i střednědobý plán republiky má projednávat vláda České socialistické republiky současně. Rozpočtový výhled má v zásadě orientační charakter.
K § 3
V návrhu se upravuje obsah státního rozpočtu v souladu s článkem 11 ústavního zákona č. 143/1968 Sb.
K § 4 a 5
Mezi daně a poplatky placené podniky a občany, které tvoří příjem státního rozpočtu republiky, nepatří daně a poplatky plynoucí do státního rozpočtu federace nebo národním výborům.
Mezi daně a poplatky, které jsou zdrojem státního rozpočtu federace, patří zejména daň z obratu podniků ústředně řízených a dále poplatky inkasované organizacemi řízenými federálními orgány jako jsou např. cla, poplatky za výkony zahraniční služby, poplatky za průjezd motorových vozidel cizinců, poplatky vybírané na úseku patentů, vynálezů a normalizace.
Pod dotacemi a subvencemi poskytovanými ze státního rozpočtu republiky socialistickým organizacím se rozumějí i jiné ekonomické nástroje, mající povahu dotací a subvencí, jako jsou například intervence, příplatky a prémie poskytované podle platných předpisů v zemědělství, dále přirážky a srážky v zahraničním obchodě.
K § 6
Legalizuje se instituce rozpočtového projektu v té formě a funkci, jak se vytvořil a dosud používal ve finanční a rozpočtové praxi. Jeho sestavení a schvalování ve vládě České socialistické republiky ve formě směrnice současně se směrnicí k prováděcímu hospodářskému plánu zabezpečí od počátku návaznost mezi oběma částmi národohospodářského plánu.
K § 9
Územní průřez by měl zahrnovat v podstatě rozsah hospodářství, které orgány republiky řídily po vytvoření československé federace (tzn. včetně odvětví, která byla převedena od 1. ledna 1971 do působnosti federálních orgánů - těžký průmysl, paliva, energetika, spoje, zahraniční obchod).
Územní průřez by měl mít funkci poznávací a neměl by být dokumentem, který by se schvaloval.
K § 11 - 13
Operativní řízení finančního hospodaření a nutnost optimálně využít omezené rozpočtové zdroje vyžaduje, aby vláda měla zmocnění k povolování změn v rámci schváleného státního rozpočtu republiky a ústřední orgány možnost změn v rozpočtech kapitol.
Změny ve státním rozpočtu republiky je třeba umožnit proto, aby mohlo být pružně reagováno na vývoj potřeb národního hospodářství a společnosti a zajišťována zejména úhrada výdajů spojených s poskytováním dotací a subvencí podnikům. Ekonomické nástroje řízení podniků jsou v mnoha případech stanoveny sazbou. Ve státním rozpočtu republiky jsou zahrnuty výdaje na dotace a subvence v absolutních částkách, avšak překračují-li se hmotné objemy výroby nebo nákupu výrobků, na něž jsou uvedenými ekonomickými nástroji stanoveny dotace a subvence, dochází k vyšší potřebě ve výdajích státního rozpočtu republiky, kterou je třeba uhradit, a to při zachování pokladní rovnováhy státního rozpočtu republiky. K tomuto účelu má sloužit navržené zmocnění vlády. Bude-li nutno v souvislosti s těmito opatřeními překročit některé ukazatele schváleného rozpočtu republiky (včetně objemu celkových příjmů a výdajů), použije k tomu vláda zmocnění daného jí v § 11 odst. 1.
V případě, že by vláda takovéto zmocnění neměla, bylo by třeba až do rozhodnutí příslušných orgánů České národní rady zastavit poskytování dotací a subvencí ze státního rozpočtu republiky, pokud by jejich rozsah přesáhl výdaje zajištěné na tyto účely ve státním rozpočtu republiky a rezervy ve státním rozpočtu zahrnuté. Tím by mohly být vyvolávány vážné poruchy v reprodukčním procesu.
Pokud je provádění rozpočtových přesunů vázáno na ukazatele hospodářského plánu, rozumí se ukazateli hospodářského plánu i ukazatelé státního rozpočtu, a to zejména v případech, kdy pro určité organizace jsou ukazatelé investiční výstavby a plánu práce stanovovány rozpočtem.
Ustanovení o rozpočtovém hospodaření byla dosud obsažena v prováděcích předpisech (zejména ve Věstníku ministerstva financí č. 13 - 14 a 17 - 18/1960).
Základní rozpočtové operace a nástroje rozpočtového hospodaření pokládáme za účelné upravit přímo v zákoně o rozpočtových pravidlech (překračování rozpočtů, snižování rozpočtových příjmů, rozpočtové přesuny, vázání rozpočtových prostředků). Touto úpravou je dána České národní radě možnost, aby přímo v zákoně vymezila rámce pro provádění změn v rozpočtu. Ingerence České národní rady nad změnami rozpočtu je zajištěna i tím, že vláda je povinna informovat Českou národní radu podle § 11 odst. 1 navrženého zákona o změnách provedených ve státním rozpočtu v průběhu rozpočtového hospodaření; informace bude podávána ve zprávách o plnění státního rozpočtu republiky.
K § 14
Zásada, že rozpočtové prostředky je možno použít jen v příslušném rozpočtovém roce, zabezpečuje zachovávání příslušného časového rozhraní mezi rozpočty jednotlivých let. Zmocnění ministra financí poskytovat z této zásady výjimky je zaměřeno na zachování ekonomické návaznosti plateb na skutečné plnění výkonů. Jde například o výplaty mezd pracovníkům za druhou polovinu prosince, převisy investiční výstavby, výdaje na technický rozvoj.
K § 15
Předběžné zjišťování rozpočtových důsledků navrhovaných zákonů a jiných opatření má zajistit předpoklady pro správné plánování rozpočtových příjmů a výdajů a umožnit orgánům, které rozhodují o přijetí příslušných opatření uvážit napřed ekonomické důsledky takovýchto opatření. Zejména se má zabránit přijetí takových opatření, která by nadměrně a neúnosným způsobem dlouhodobě zatížila státní rozpočty republiky v příštích letech a nemohla by být později realizována.
K § 16
Protože zodpovědnost za hospodaření podle státního rozpočtu republiky není vyslovena žádným jiným právním předpisem, považujeme za nutné ji stanovit v navrženém zákoně.
K § 18
Rezervou v příjmech rozpočtu se rozumí mobilizačnější rozpis příjmů než stanovil rozpočet nebo zajištění dalších příjmů v průběhu rozpočtového hospodaření (§ 10 odst. 2/a).
K § 19
Příjmy a výdaje státního rozpočtu republiky není možno plánovat na období celého roku s naprostou přesností. Výše příjmů závisí od vývoje národního hospodářství a čerpání výdajů je kromě toho ovlivněno ještě nepředvídanými skutečnostmi (např. živelní pohromy). Vládní rozpočtová rezerva umožňuje, aby tyto výkyvy bylo možno překlenout. Vládní rozpočtová rezerva může být stanovena buď globálně anebo pro jednotlivé účely.
K § 20
Pod závazky státního rozpočtu republiky z minulých let se zahrnují úhrady, které státní rozpočet je povinen zajistit na základě právních předpisů, smluv a rozhodnutí vlády nebo jiných orgánů. Jde zejména o úhrady převisů v investiční výstavbě, změny v ocenění zásob, devizových aktiv a pasív.
Dispozice státními finančními rezervami zůstává ve výlučné působnosti České národní rady s výjimkou případů, u nichž se navrhuje, aby v zákoně bylo dáno zmocnění vládě disponovat se státními finančními rezervami na taxativně vymezený okruh případů.
V případě, že by takovéto zmocnění v zákoně nebylo, bylo by nutno krýt i tyto případy z prostředků státního rozpočtu, což by vedlo jednak ke zkreslování hospodářských čísel v jednotlivých letech, zejména tehdy, jestliže by z rozpočtu běžného roku byly hrazeny výdaje týkající se rozpočtu minulých let. Kromě toho by takovéto opatření mělo za následek, že by ve státním rozpočtu musely být blokovány prakticky po celý rok prostředky, z nichž by bylo možno krýt některé nepředvídané potřeby (např. přechodný pokladní schodek rozpočtu) nebo by muselo být přistoupeno v průběhu roku k zásahu do rozpočtových výdajů; takovéto opatření je těžko proveditelné zejména s ohledem na právní závazky, které organizace předem v dobré víře uzavřely s tím, že na ně mají zajištěny prostředky ve schválených rozpočtech.
Se státními finančními rezervami převedenými do státního rozpočtu republiky k úhradě přechodného pokladního schodku v rozpočtu musí být hospodařeno tak, aby byla zajištěna jejich návratnost.
K § 21 - 30
Ustanovení o rozpočtech národních výborů jsou dosud obsažena zejména v zákoně č. 8/1959 Sb. a v zákoně č. 69/1967 Sb., o rozpočtech národních výborů.
Zařazení některých ustanovení o národních výborech do navrženého zákona je správné s ohledem na zdůraznění úzké vzájemné spjatosti státního rozpočtu republiky s rozpočty národních výborů prostřednictvím nichž se financují zejména základní odvětví společenské spotřeby (školství, zdravotnictví, kultura, sociální zabezpečení, bytová výstavba atd.).
Rozpočty národních výborů jsou zapojeny na státní rozpočet pouze finančními vztahy, jak to stanoví článek 11 ústavního zákona č. 143/1968 Sb. Celkový objem příjmů a výdajů rozpočtů národních výborů není součástí státního rozpočtu republiky.
Působnost ministerstva financí České socialistické republiky ve vztahu k rozpočtům národních výborů je v zákoně dostatečně zajištěna ustanoveními, podle kterých ministerstvo financí zejména upravuje sestavování rozpočtů národních výborů a jejich závěrečných účtů a hospodaření s rozpočtovými prostředky. Dále může ministerstvo financí v dohodě s národními výbory provádět přesuny mezi subvencemi v rozpočtech jednotlivých krajů, jestliže to vyžaduje operativní zajištění úkolu hospodářství.
Mezi doplňkové příjmy uvedené v § 28 se zahrnují zejména: místní poplatky fakultativní povahy vybírané národními výbory podle vyhlášky ministerstva financí č. 67/1966 Sb., přebytky drobných provozoven, lázeňské poplatky, výnosy regresních náhrad, sankční poplatky za znečišťování ovzduší podle zákona č. 35/1967 Sb., úroky z bankovních úvěrů.
K § 31 - 35
Ze zodpovědnosti ministerstva financí za státní rozpočet a jeho plnění vyplývá i povinnost rozboru hospodaření podle státního rozpočtu a povinnost provádět ve stanoveném rozsahu kontrolu hospodaření organizací.
Ústředími organizací uvedenými v § 32 odst. 3 se rozumí ústředí družstevních, společenských a ostatních organizací, pokud je jejich činnost zcela nebo zčásti hrazena ze státního rozpočtu republiky.
K § 36
Státní závěrečný účet republiky obsahuje výsledky hospodaření podle státního rozpočtu republiky na příslušný rok. Navržená osnova zákona upravuje v potřebném rozsahu zejména předkládání a schvalování státního závěrečného účtu republiky.
Součástí zprávy ke státnímu závěrečnému účtu republiky bude i zpráva o stavu národního majetku.
K § 37
Evidence státních finančních aktiv a pasív zahrnuje zejména finanční práva a závazky republiky, které vznikají v souvislosti s poskytováním státních záruk za úvěry hospodářským organizacím řízeným ústředně a s poskytováním přechodných výpomocí ze státního rozpočtu republiky.
Evidence zahrnuje i správu některých finančních prostředků státu (např. státních finančních rezerv České socialistické republiky), jakož i správu některých hotovostí, které byly podle zvláštních rozhodnutí svěřeny do správy ministerstva financí (např. odvody z likvidace neefektivních provozoven).
K § 38
Navrhovaná osnova zakotvuje i základní ustanovení o státních fondech. Státní fondy hospodaří samostatně s vymezeným okruhem vlastních příjmů. Na státní rozpočet republiky jsou zapojeny finančními vztahy prostřednictvím rozpočtů ministerstev. Celkový rozpočet fondu je přílohou státního rozpočtu republiky a jeho závěrečný účet přílohou státního závěrečného účtu republiky.
Ústavním zákonem č. 143/1968 Sb. (čl. 11 odst. 6), bylo stanoveno, že fondy se zřizují zákonem. Před vydáním tohoto ústavního zákona byly zřízeny některé fondy vládou podle § 62 hospodářského zákoníku (zák. č. 109/1964 Sb.). Jde o fond vodního hospodářství, fond ochrany ovzduší a silniční fond. Až do nové úpravy těchto fondů zákonem budou se fondy řídit svými statuty schválenými vládou.
K § 39
Realizace zmocnění ministerstva financí uvedeného v § 39 odst. 2 vztahující se k oblasti národních výborů si nevyžádá nové úkoly pro národní výbory. Jde o převzetí dosavadních zmocnění, které ministerstvy financí mělo již v zákoně č. 8/1959 Sb. a ve vládním nařízení č. 100/1966 Sb., o plánovitém řízení národního hospodářství.
Opatření, která budou podle tohoto zmocnění vydávána, jsou nezbytná pro zajištění jednotných zásad finančního hospodaření národních výborů a jejich koordinaci s rozpočtovým hospodařením podle státního rozpočtu republiky.
Nabytím účinnosti tohoto zákona přestávají být použitelné:
- zákon č. 8/1959 Sb., který byl zrušen § 29 zákona č. 134/1970 Sb., s tím, že do doby vydání zákona národních rad postupují orgány a organizace republik podle zákona č. 8/1959 Sb.;
- vládní nařízení č. 100/1966 Sb. v ustanoveních § 73 - 79.
Provedení navrhovaného zákona si nevyžádá nových výdajů státního rozpočtu.
V Praze dne 2. července 1971
Místopředseda vlády ČSR:
RSDr. Ladislav Adamec, CSc.