ČÁST VII.
§ 42
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1971.
Důvodová zpráva
k vládnímu návrhu zákona o důchodové dani a příspěvku na sociální zabezpečení
I. Úvod
V návaznosti na celkový systém řízení jsou v současné době připravována některá opatření i v oblasti finančně ekonomických nástrojů a způsobu financování a finančního hospodaření podnikové sféry. Jde především o opatření vyplývající z lednového pléna ÚV KSČ, podle něhož byla zdůrazněna nutnost diferenciace ekonomických nástrojů řízení v souladu s plánovanými úkoly a s přihlédnutím k různým podmínkám.
V souladu s tímto postupem se navrhuje provést účelné změny i v zákoně o podnikových daních a novelizovat zákon o důchodové dani.
Předkládaný návrh zákona o důchodové dani a příspěvku na sociální zabezpečení tento požadavek splňuje, neboť diferencuje jak sazby daně, tak i příspěvek na sociální zabezpečení, jakož i daňové slevy vyplývající přímo ze zákona.
Návrh zákona o důchodové dani a příspěvku na sociální zabezpečení vychází současně i z dalších skutečností, které odůvodňuje jeho změnu:
a) u organizací služeb a místní výroby je vyvolávána potřebou zrušení přechodných daňových výhod, zejména v oblasti sériové výroby při daňovém zvýhodnění poskytování služeb, a záměrem vytvořit relativně stejné ekonomické podmínky pro všechny organizace zabývající se přibližně stejnými činnostmi;
b) z poznatků s uplatňováním zákona č. 173/1969 Sb., o podnikových daních a příspěvku na sociální zabezpečení, na základě nichž se navrhuje zařadit okresní (městské) stavební podniky a zemědělské stavební podniky mezi poplatníky důchodové daně. Zařazení těchto stavebních organizací do podnikových daní v roce 1970 se ukázalo nevhodné a vyvolalo potřebu dotačních zásahů;
c) z usnesení vlády ČSSR č. 150 ze dne 10. července 1970 a z usnesení vlády č. 170 ze dne 23. července 1970, jimiž bylo rozhodnuto zařadit jako poplatníky důchodové daně organizace zemědělských služeb a organizace státního obchodu včetně podniků veřejného stravování. Ukázalo se totiž, že dosavadní systém odvodů u těchto organizací podle vládního nařízení č. 100/1966 Sb., spočívající v odvodech z hrubého důchodu, je nevyhovující.
Vzhledem k rozsahu navrhovaných změn a v zájmu přehlednosti právních předpisů navrhuje se zrušit zákon č. 159/1988 Sb., o důchodové dani, a vydat nový zákon.
II. Všeobecná část
Významnou funkci v národním hospodářství plní organizace, které se zabývají zásobováním obyvatelstva, službami, opravami, údržbou, zakázkovou a drobnou řemeslnou a malosériovou výrobou, čímž kromě uspokojování potřeb obyvatelstva i socialistického sektoru navazují a vhodně doplňují činnosti průmyslových a stavebních organizací. Z povahy činnosti vyplývá, že se převážně jedná o širokou síť místně dislokovaných prodejen a provozoven, v nichž charakter práce ani do budoucna neumožňuje uplatnit výrazně vyšší stupeň techniky a organizace, což se promítá i do úrovně ekonomiky. Jsou to především organizace státního a družstevního obchodu, organizace místního hospodářství a výrobních družstev.
Do tohoto okruhu hospodářských organizací patří i okresní stavební podniky, jejichž hlavním posláním má být údržba bytového fondu a drobnější akce investičního charakteru převážně místního významu. Obdobnou funkci v odvětví zemědělství zabezpečují zemědělské stavební organizace maximálně okresního charakteru, které byly vytvořeny delimitací z okresních stavebních podniků.
Další skupinu v navrhovaném okruhu poplatníků důchodové daně tvoří organizace zemědělských služeb, společné družstevní podniky a meliorační družstva.
Svým charakterem a posláním patří do skupiny organizací zemědělských služeb i podniky zemědělského zásobování a nákupu, které kromě obchodní činnosti zabezpečují i celou řadu služeb pro zemědělské organizace. U všech těchto organizací je účelné k podpoře integračních vztahů a specializačních záměrů stanovit jednotné zdanění téže činnosti v podnicích zemědělské prvovýroby.
Kromě již uvedených organizací provozují různé činnosti a služby i podniky a hospodářská zařízení společenských organizací. Vedle právní úpravy povolování provozu hospodářské činnosti společenským organizacím je účelné zdaňovat trvale provozovanou hospodářskou činnost těchto organizací podle zásad platných pro organizace místní výroby a služeb, případně obchodu.
Stejné zásady zdanění nutno uplatnit i u ostatních socialistických organizací, které provozují hospodářskou, resp. podnikatelskou činnost, např. formou zájmových sdružení, hospodářských zařízení apod., jakož i u nesocialistických organizací provozujících činnosti, z nichž vyplývají těmto organizacím příjmy, v případě, jsou-li právnickými osobami.
Současný systém zdanění
Státní obchodní organizace provádějí v současné době odvody vycházející ze zákona č. 83/1966 Sb., vládního nařízení č. 100/1966 Sb. ve znění pozměňujících vládních nařízení, zákona č. 131/1968 Sb. a pokud jde o daně z objemu mezd podle zákona č. 133/1969 Sb. Tento systém je nejenom nepřehledný, ale především nevyhovující a nepodporující žádoucí rozvoj obchodních organizací.
Okresní stavební podniky a zemědělské stavební podniky platí v roce 1970 daně podle zákona č. 133/1969 Sb., o podnikových daních a příspěvku na sociální zabezpečení. Charakterem svého podnikání se tyto organizace blíží organizacím místního hospodářství a výrobním družstvům a je proto účelné uplatnit u těchto organizací důchodovou daň. Přitom lineární zdanění těchto organizací podle zákona o podnikových daních si vyžádalo zavedení dotací a povolování daňových slev.
U zemědělských organizací, které se navrhují zařadit mezi poplatníky této daně, je současný systém zdanění upraven jak zákonem č. 159/1968 Sb., o důchodové dani (společné družstevní podniky, meliorační družstva), tak vládním nařízením č. 100/1966 Sb. (organizace zemědělských služeb, zásobování a nákupu). Tento stav není žádoucí a zejména při vzájemně se prolínajících činnostech působí komplikace a obtíže zejména v rozdílné úrovni zdanění.
Na převážnou část ostatních navrhovaných poplatníků se vztahuje od roku 1968 zákon č. 159/1968 Sb., o důchodové dani. Základem dosavadního zdanění je vytvořený zisk a mzdové náklady podle progresivní stupnice ve vztahu k úrovni rentability.
Za účelem postižení vyšších mezd zejména u organizací, kde nebyla zajištěna žádoucí regulace mezd, bylo uplatněno progresivní zdanění individuálních ročních mezd nad výši 30 000 Kčs. S uplatněním důchodové daně bylo upuštěno od všech ostatních odvodů. Na podporu výchovy učňů jsou poskytovány slevy na dani. Uplatňovaný systém zdanění i dalších ekonomických výhod vytváří podmínky k odstranění, resp. zmírnění některých nedostatků jak v oblasti osobní hmotné zainteresovanosti, tak především v oblasti rozšíření nových kapacit uskutečněním nejnutnější modernizace.
Navrhovaný systém zdanění
Navrhovaný systém zdanění vychází ze zkušeností dosud uplatňované důchodové daně, podnikových daní i odvodů z hrubého důchodu a přihlíží k ekonomickým podmínkám organizací i společenským cílům, které jsou stanoveny plánem. Sleduje především žádoucí rozvoj zásobování, služeb, oprav, jakož i nutný soulad mezi finančními a hmotnými procesy v této oblasti podnikání.
U obchodních organizací navrhovaný systém zdanění odpovídá značně rozdílné rentabilitě ovlivněné především nestejnými náklady při stejné výši obchodních srážek.
Na rozdíl od dosavadní úrovně zdanění dochází v návrhu ke zvýšení intenzity zdanění v oblasti místní výroby, zejména sériové, neboť je účelné vytvořit na tomto úseku relativně stejné ekonomické podmínky ve srovnání s ostatními odvětvími národního hospodářství. Na úseku služeb a oprav se v podstatě navrhuje ponechání dosavadní intenzity zdanění, a to především formou poskytování slev tak, aby organizace, které se zabývají službami a opravami i místní výrobou, byly ekonomicky orientovány na přednostní rozvoj služeb.
U okresních (městských) stavebních podniků a okresních zemědělských stavebních podniků dochází na rozdíl od dosavadního zdanění k zásadní změně v tom, že zdaňování bude prováděno progresivní sazbou daně ze zisku, která lépe odpovídá rozdílnostem struktury činnosti, organizačnímu členění a důchodové situaci. Současně u těchto organizací nebude uplatněna daň z jmění, při čemž vztah ke státnímu rozpočtu bude v podstatě zachován.
Pro organizace zemědělských služeb a společné družstevní podniky je navrhována progresivní sazba daně ze zisku společná pro všechny tyto organizace. U společných družstevních podniků, které vznikají při probíhajícím procesu dělby práce uvnitř zemědělství jako organizace s progresivní organizací a technologií, zejména v oblasti živočišné výroby, podporuje navrhovaný systém jejich rozvoj a odstraňuje nedostatky v současném systému zdanění těchto organizací. Pokud tyto podniky provádějí zčásti i nezemědělskou činnost, bude v závislosti na rozsahu této činnosti uplatňována přirážka k základní sazbě. V budoucnu se předpokládá, že s úpravou ekonomických nástrojů v zemědělství bude změněno i zdanění základních organizací zemědělské prvovýroby (JZD a státních statků), a to v zásadě podle principů obsažených v tomto návrhu pro společné družstevní podniky a zemědělské služby.
Navrhovaný systém zdanění nebude uplatňován u odbytových a zásobovacích organizací, u nichž budou i nadále prováděny odvody podle vládního nařízení č. 100/1966 Sb. ve znění dalších vládních nařízení a dále specializované podniky zemědělských staveb, které budou i nadále poplatníky podnikových daní a příspěvku na sociální zabezpečení podle zákona č. 133/1969 Sb. Obdobně tak i u dalších organizací zůstává zachován dosavadní systém dani, případně odvodů.
Navrhovaná konstrukce a intenzita důchodové daně a příspěvku na sociální zabezpečení vychází z dosud platné soustavy ostatních ekonomických nástrojů a nepředpokládá v tomto směru zásadnějších úprav pro okruh poplatníků této daně. Jde zejména o výši úrokové sazby, krytí oběžných prostředků, odvody odpisů, jakož i o celkovou úroveň cen.
III. Zvláštní část
K § 1
Proti dosavadnímu zákonu o důchodová dani se rozšiřuje zákon o daň z objemu mezd a příspěvek na sociální zabezpečení.
V zájmu rozlišení názvu daní od zákona o podnikových daních, které má význam jak z hlediska statistického, tak i rozpočtového, navrhuje se v tomto zákoně pojmenování důchodová daň ze zisku a důchodová daň z mezd.
S ohledem na charakter, poslání a rozsah okruhu poplatníků se nenavrhuje uplatnil daň z jmění. Členění zákona je uspořádáno s přihlédnutím k požadavkům ústředních orgánů tak, aby výše daňových sazeb a příspěvku na sociální zabezpečení byla uvedena v samostatných oddílech podle hlavních skupin poplatníků.
K § 2
Ve srovnání s dosavadním zákonem o důchodové dani se okruh poplatníků rozšiřuje o státní hospodářské organizace, u nichž převažuje obchodní činnost. Jde především o organizace státního obchodu, obchodní organizace řízené národními výbory, organizace veřejného stravování, organizace cestovních a ubytovacích služeb. Do okruhu poplatníků se nezahrnují odbytové a zásobovací organizace, neboť úzce souvisí s průmyslovými a stavebními podniky a jsou z velké části řízeny oborovými ředitelstvími těchto podniků. Dále zde nejsou zahrnuty organizace zahraničního obchodu, které již podléhají podnikovým daním podle zákona č. 133/1969 Sb. Poplatníky podle tohoto zákona však budou družstevní podniky zahraničního obchodu, které doposud podléhají důchodové dani podle zákona č. 159/1968 Sb. (Unicoop).
Do okruhu poplatníků důchodové daně se zařazují dále krajské organizace pro rozvoj a zavádění nové techniky v místním hospodářství, krajská dopravní střediska, okresní stavební podniky a okresní zemědělské stavební podniky, jejichž rozsah i struktura činnosti odpovídá organizacím místního hospodářství a výrobním družstvům a organizace zemědělských služeb.
Osvobození od důchodové daně se v podstatě vztahuje na stejný okru organizací,. jako tomu je v zákoně č. 159/1968 Sb. Stejně jako dosud se neuvažuje se zdaňováním výrobních a pracovních družstev pro občany s těžším zdravotním poškozením a zařízení svazů zabezpečujících výběrovou rekreaci vlastních členů družstev. V souladu s posláním bytových družstev osvobozují se od zdanění příjmy docílené v družstevní bytové výstavbě a údržbě vlastního bytového fondu. Svazy bytových družstev budou podléhat zdanění jen co do příjmů z trvalé hospodářské činnosti. Upravuje se daňové osvobození uměleckých svazů, kulturních fondů a organizací zastupujících autory a výkonné umělce, jakož i podniků provozovaných těmito organizacemi. Osvobození od důchodové daně se váže na podmínku, že činnost těchto organizací a zařízení bezprostředně souvisí s posláním zakládajících organizací. Pokud by některá z těchto organizací tuto podmínku nesplňovala, nebude se na ni osvobození od daně vztahovat. Dále se u organizací hospodářsky vedených vyššími orgány Národní fronty, KSČ, ROH a Svazarmu a u jejich hospodářských zařízení váže daňové osvobození na splnění podmínky, že do rozpočtu vyššího orgánu, který je řídí, odvádějí prostředky nejméně ve výši daní podle tohoto zákona. Tím dochází ke snížení finančních požadavku těchto orgánu na státní rozpočet.
Základní organizace těchto společenských organizací a jejich hospodářská zařízení, pokud provozují trvalou hospodářskou činnost, platí daň podle tohoto zákona.
K § 3
U převážné většiny poplatníků je předmětem daně veškerá činnost a příjmy z ní plynoucí (z provozování hospodářské činnosti, z pozemků budov, majetkových práv apod.). U ostatních je předmětem daně trvalá hospodářská činnost, za kterou se považuje činnost směřující k dosažení zisku trvající delší časové období (např. déle než tři měsíce), nikoliv tedy činnost pouze jednorázová nebo příležitostná, jako např. pořádání tanečních zábav, sportovních zápasů a tělovýchovných podniků. Činnost závodních výborů ROH omezující se na plnění vlastního poslání těchto organizací (provoz vlastních rekreačních zařízení, pořádání přednášek, besed, zájezdů apod.) nepodléhá taktéž tomuto zdanění.
K § 4 - 6
Vymezení základu daně a stanovení připočitatelných a odpočitatelných položek je v podstatě stejné jako u zákona o podnikových daních ve znění připravované novely a zákona č. 159/1968 Sb. o důchodové dani.
Okruh připočitatelných položek uvedených v zákonech o podnikových daních se navrhuje rozšířit o dotace cenového charakteru, které u organizací se zemědělskou činností uhrazují náklady, zatímco u ostatních odvětví jsou obsaženy v tržbách.
Okruh odpočitatelných položek, uvedených v zákonech o podnikových daních, se rozšiřuje o účelové prémie, které obdobně jako vývozní prémie mají stimulační charakter a nepodléhají proto zdanění (jde např. o prémie za mléko, jatečný skot, telata).
Pro poplatníky se sídlem v cizině bylo nutno stanovit základy důchodové daně odchylně s ohledem na druh příjmů a dosavadní postup, a dani podléhá každý příjem, jehož zdroj je v tuzemsku. Rozdílné základy vyplývají z toho, že u příjmů z licencí, poplatků za technickou pomoc a příjmů plynoucích z autorských a provozovacích práv je obtížné zjistit skutečné náklady, a proto je základem daně úhrn hrubých příjmů.
K § 7 - 9
Podnikové zdanění mezd je pouze doplňkovým nástrojem regulace mzdového vývoje v národním hospodářství. U většiny organizací, na které se bude vztahovat tento zákon, je zdanění mezd uplatněno již v současné době, a to buď podle zákona č. 133/1969 Sb. nebo podle zákona č. 159/1968 Sb. Zdanění podle výše individuálních mezd je navrhováno pro ty poplatníky, u nichž je zdanění podle průměrné mzdy nepraktické, a to zejména pro častou změnu činnosti s rozdílnými průměrnými výdělky a i pro rozdílnost v délce pracovního úvazku.
Odměny vyplácené organizaci u příležitosti udělení Rudého praporu vlády, Ústřední rady Čs. ROH nebo vyznamenání na roveň jim postaveným se nezahrnují do základu daně z objemu mezd. Obdobně je tomu u odměn poskytnutých při stejných příležitostech z prostředků jednotlivých svazů družstev. Důvodem je skutečnost, že tyto částky nejsou poskytovány pravidelně každý rok a mohou značně ovlivnit výši průměrných mezd a tím vést k tomu, že by vyznamenaná organizace byla sankčně postižena daní z objemu mezd. Vyloučením těchto částek ze základu daně z objemu mezd se sleduje současně i vytvoření vhodných podmínek pro podporu socialistického soutěžení. Obdobné ustanovení bude též obsaženo v novele zákona o podnikových daních a příspěvku na sociální zabezpečení.
K § 10
Diferenciace výše příspěvku na sociální zabezpečení je vyvolána především současnou úrovní realizačních cen. Toto řešení je nutno pokládat za dočasné a definitivní řešení bude nutno provést v návaznosti na řešení základních ekonomických podmínek.
Základ pro výpočet příspěvku na sociální zabezpečení je obdobný se zákonem o podnikových daních a obdobně jako u daně z objemu mezd je zde promítnuto osvobození odměn vyplácených v souvislosti s udělením Rudého praporu vlády, Ústřední rady Čs. ROH nebo praporu, příp. standarty na roveň mu postavené.
Organizace, které jsou osvobozeny od důchodové daně, nebudou odvádět příspěvek na sociální zabezpečení podle tohoto zákona, ale nadále budou platit pojistné podle předpisů o nemocenském pojištění, a to i tehdy, že z některé činnosti budou platit důchodovou daň.
K § 11 a 12
Progresivní zdanění obchodních organizací se navrhuje především proto, že u jednotlivých organizací existují značné rozdíly v rentabilitě ovlivněné jak náklady oběhu, tak i výší obchodního rozpětí. Rozdílné náklady oběhu jsou vyvolány především objektivními podmínkami oblasti, ve kterých organizace působí (rozdílná koncentrace obyvatelstva a kupní síly apod.). Na tyto rozdíly v rentabilitě nejlépe reaguje progresivní zdanění. Přitom specifická úloha spotřebních družstev při zásobování venkovského obyvatelstva je vyjádřena v samostatné křivce.
K podpoře výchovy učňů v obchodních organizacích budou těmto organizacím poskytovány slevy na učně. U oborových (generálních) ředitelství, sdružení podniků a svazů družstev, kde by progresivní zdanění neplnilo svou ekonomickou funkci, navrhuje se lineární zdanění. Přitom se zejména u oborových (generálních) ředitelství vychází z řídící funkce těchto orgánů ve vztahu k podnikům.
Daň z objemu mezd u organizací s převážně obchodní činností je uplatňována již v současné době a zůstává tedy beze změn. Navrhované procento příspěvku na sociální zabezpečení vychází z dosavadní úrovně obchodních srážek, které neumožňují stanovení vyššího procenta uvedeného příspěvku.
Některé organizace s převážně obchodní činností mají též lahůdkářské, cukrářské a jiné výrobny. Pokud by náklady těchto výroben nebyly pro účely výpočtu rentability odpočítávány od celkových nákladů, docházelo by vzhledem k platné metodice účetnictví ke zvýhodňování organizací se samostatnými výrobnami oproti obchodním organizacím bez samostatných výroben.
U družstevních podniků zahraničního obchodu (Unicoop) je výše sazby daně ze zisku, daně z objemu mezd i příspěvku na sociální zabezpečení stanovena ve stejné výši jako u organizací zahraničního obchodu, které jsou poplatníky podnikových daní.
K § 13 - 16
Na základě zkušenosti se zdaňováním organizací služeb a místní výroby za uplynulé období se ponechává progresivní zdanění zisku v návaznosti na výši rentability. Progresivní zdanění u těchto organizací vyplývá ze značně rozdílné úrovně cen a různé struktury činností, jakož i značné rozdílnosti v organizačních a technických podmínkách jednotlivých činností, resp. organizací.
Stanovení ukazatele rentability jako poměru bilančního zisku k celkovým nákladům včetně finančních nákladů by u organizací s převážně neobchodní činností mohlo vést k narušování zásad hospodárnosti, a proto se navrhuje u těchto organizací používat jako ukazatele pro odstupňování sazby daně ze zisku poměr bilančního zisku k součtu zisku a mzdových nákladů. Tímto způsobem bude oslaben vliv kooperačních vztahů, nehospodárnosti ve spotřebě materiálu, zejména u oprav a omezení přesunu zisku do mezd.
Obdobně jako u obchodních organizací budou poskytovány těmto organizacím slevy na výchovu učňů a kromě toho budou poskytovány i slevy na vybrané činnosti.
U převážné části těchto organizací bude uplatněna daň z individuálních mezd jako doposud. V zákoně je stanovena podmínka, při jejímž splnění nebudou doplňkové odměny, které souvisí s finančními vklady jednotlivých členů družstev, zahrnovány do individuální mzdy členů výrobních družstev.
U poplatníků s činností převážně neobchodní, provozujících smíšené činnosti (výroba, služby), je v zájmu vytvoření shodných podmínek s výrobními organizacemi navrhována diferencovaná výše příspěvku na sociální zabezpečení, a to tak, že na podíl výrobních činností připadá 25% a na vybrané činnosti (služby) 10% (základní osobní služby a opravy s nižší rentabilitou).
Stanovením samostatné lineární sazby pro poplatníky, u nichž je osvobození vázáno na splnění podmínky nebo se týká jen určitého příjmu, se sleduje zásada jednoduché daňové techniky. S ohledem na podmíněnost zdanění důchodovou daní organizací uvedených v § 2 odst. 2 nenavrhuje se uplatnit u těchto organizací povinnost platit příspěvek na sociální zabezpečení. Tyto organizace budou proto nadále platit pojistné podle dosavadních předpisů. U organizací, které budou odvádět příspěvek na sociální zabezpečení podle tohoto zákona, je pojistné zahrnuto v příspěvku.
K § 17 - 19
Navrhované zdanění v oblasti zemědělství se vztahuje na společné družstevní podniky, meliorační družstva a podniky zemědělských služeb. Pod podniky zemědělských služeb se zahrnují strojní a traktorové stanice, Opravny zemědělských strojů, Biovety, Rašelina, Závody organických hnojiv, Státní plemenářské podniky, Podnik pro šlechtění drůbeže Chrustenice, Podnik pro výrobu vajec, drůbeže a vepřového masa Cheb, Sempra, Zemědělské zásobovací a nákupní podniky, Zemědělské potřeby, Agroservis, Chmelařství Žatec. Zemědělské okresní stavební podniky budou zdaňovány stejně jako okresní stavební podniky, tj. podle oddílu II.
V zájmu dalšího rozvoje integračních a kooperačních vztahů v zemědělství se navrhuje, aby intenzita zdanění společných družstevních podniků a podniků zemědělských služeb (bez JZD a státních statků) byla zhruba na úrovni zdanění podniků zemědělské prvovýroby podle zákona č. 112/1966 Sb., o zemědělské dani.
U těchto organizací je však značně rozšířena různá přidružená výroba a podnikatelská činnost, která přímo nesouvisí se zemědělskou výrobou a s poskytováním zemědělských služeb. Proto v zájmu vytvoření přibližně stejných ekonomických podmínek pro provozování nezemědělské činnosti ve srovnání s ostatními organizacemi zabývajícími se stejnou nebo podobnou činností, navrhuje se uplatnění přirážek k základním sazbám důchodové daně. Při zvažování konstrukce zdanění nezemědělské činnosti byla zkoumána i možnost uplatnění stejného principu jako u JZD a státních statků, tzn. 19% odvod z tržeb za nezemědělskou činnost. Systém 10% odvodu z tržeb u JZD a státních statků však byl volen jako přechodné opatření a má povahu vyrovnávací daně z obratu. V budoucnu se přitom i u JZD a státních statků předpokládá zdanění nezemědělské činnosti na důchodovém principu, a proto tato alternativa nebyla přijata.
Vymezení pojmu nezemědělské činnosti pro daňové účely bude stanoveno v prováděcích předpisech. Za nezemědělskou činnost se především považují dodávky průmyslové výroby (výrobku) bez ohledu na odběratele, dodávky stavební výroby (výrobků) a poskytování služeb a prací mimo okruh zemědělských organizací. Stejně se posuzují i tyto dodávky prováděné ve mzdě.
Za nezemědělskou činnost se pro tyto účely nepovažuje zejména výroba a prodej následujících výrobků zemědělským organizacím, členům JZD a jednotlivě hospodařícím rolníkům: zemědělské výrobky, náhradní díly zemědělských strojů, prodej pohonných hmot, pneumatik, chemikálií, hnojiv, krmiv a krmných směsí. Dále se do nezemědělské činnosti nebude zahrnovat výroba vybraných výrobků pro zemědělství a vybrané činnosti stanovené národními ministerstvy financi v dohodě s ministerstvy zemědělství a výživy. Nezemědělskou činností však je veškerý prodej uskutečňovaný v maloobchodních prodejnách zemědělských organizací.
Daň z objemu mezd bude uplatněna u těchto organizací stejně jako doposud.
Příspěvek na sociální zabezpečení budou organizace odvádět pouze za nezemědělskou činnost tak, aby byly vytvořeny přibližně stejné ekonomické podmínky jako u organizací, které se těmito činnostmi převážně zabývají. Z ostatní činnosti nebude příspěvek na sociální zabezpečení ani pojistné nemocenského pojištění odváděno.
K § 20 - 21
Navrhované rozdílné daňové sazby odpovídají rozdílným daňovým základům.
K § 22
Z důvodů administrativního zjednodušení se navrhuje u všech poplatníků, u nichž základ daně nepřevýší 80 tis. Kčs, lineární zdanění sazbou 20%, včetně zvýšení za nezemědělskou činnost u zemědělských organizací, pokud je pro ně výhodnější.
Poskytování slev z důchodové daně u vybraných činností (zejména u osobních služeb a oprav s nižší cenovou rentabilitou), podporuje jejich rozvoj v souladu s celospolečenskou potřebou a zainteresovává podniky na jejich rozšiřování. Navrhovaná forma slev vychází z nutnosti zvýšené hmotné zainteresovanosti na přednostním rozvoji základních činností služeb a oprav před sériovou výrobou s vyšší rentabilitou, kteréžto činnosti se prolínají v rámci jednotlivých podniků.
Vybrané činnosti, na které bude poskytována sleva z daně ze zisku, budou stanoveny v prováděcích předpisech. Jde zejména o tyto činnosti: praní prádla a ostatní prádelenské služby, čištění a barvení šatstva, holičské a kadeřnické služby, lázeňské a rekreační služby, půjčování spotřebních předmětů pro obyvatelstvo, kominické služby, fotografické služby poskytované obyvatelstvu, úklidové služby pro obyvatelstvo účtované za hodinové zúčtovací sazby a vnější úprava obcí. Dále se navrhuje do vybraných oborů činností zařadit prováděni oprav rozhlasových, televizních a reprodukčních přístrojů, autoopravárenství, opravy elektrických spotřebičů a chladniček pro domácnost, opravy strojírenského a kovodělného průmyslu prováděné pro obyvatelstvo, opravy výrobků dřevozpracujícího průmyslu, textilního průmyslu, konfekčního průmyslu, opravy obuvi, jakož i sedlářských, brašnářských, galanterních a kožešnických výrobků, opravy stavebního charakteru poskytované obyvatelstvu, resp. sloužící údržbě bytového fondu včetně školských a zdravotnických zařízení, zakázkové šití oděvů a osobního prádla a zahradnictví.
Za účelem vyšší zainteresovanosti ve výchově učňů navrhuje se zvýhodnit poplatníky, kteří vychovávají učňovský dorost. Poskytované slevy na učně jsou navrhovány opět vyšší pro preferované obory, jako je tomu v zákoně č. 159/1968 Sb., o důchodové dani.
Do preferovaných oborů patří zejména tyto: zedník, kameník, dlaždič, pokrývač, instalatér, sklenář, truhlář, kominík, holič apod.
Pro družstva a podniky invalidů se navrhuje zachovat stejnou slevu jako v zákoně č. 159/1968 Sb., včetně nově poskytovaných slev u vybraných oborů činností. Poskytování slev u družstev a podniků invalidů je odůvodněno tím, že docilovaná produktivita práce i rentabilita u těchto organizací je nižší a je společensky účelné vytvářet pro ně vhodné ekonomické podmínky, včetně přednostního rozvoje služeb. U společenských organizací se navrhuje ponechat pouze paušální slevu ve výši 30%, čímž se vytváří podmínky pro rozvoj vlastni činnosti společenských organizací (tělovýchova, branná výchova apod.).
K § 23 - 38
V souladu se zákonem č. 33/1970 Sb., o finančních správách, se navrhuje, aby správu důchodové daně poplatníků ústředně řízených prováděly okresní finanční správy, u ostatních poplatníků finanční odbory okresních (obvodních) národních výborů. Za tohoto stavu se navrhuje, aby daň od poplatníků ústředně řízených byla příjmem ústředního rozpočtu, od ostatních poplatníků příjmem národního výboru spravujícího daň. Vzhledem k tomu, že příspěvek na sociální zabezpečení se považuje za součást daňové soustavy a bezprostředně souvisí s konstrukcí zejména daně ze zisku, navrhuje se, aby správu tohoto příspěvku vykonával orgán spravující daň, i když bude vždy příjmem ústředního rozpočtu.
Vznik daňové povinnosti, zdaňovací období, placení daně a příspěvku na sociální zabezpečení, přiznání a vyměření daně, promlčení, zvýhodnění a slevy je upraveno analogicky jako v zákoně č. 159/1968 Sb. a zejména v zákoně č. 173/1969 Sb. Tomu odpovídá i stanovisko Legislativní rady vlády ČSR přijaté při projednávání návrhu zásad tohoto zákona.
Čtvrtletní zpřesňování odvodu příspěvku na sociální zabezpečení u organizací, u nichž je příspěvek stanoven v rozdílné výši podle druhů činností, se zavádí proto, že měsíční výpočty podle skutečné skladby činností by byly značně obtížné a nepřesné s ohledem na krátkost termínu a lhůty pro zpracovávání příslušných výkazů.
Nově se navrhuje zmocnění pro poskytování slev na dani ze zisku pro organizace s činností převážně obchodní. Důvodem pro poskytování této slevy je nerovnoměrná a nedostatečná vybavenost obchodní sítě.
Zmocnění zcela nebo zčásti osvobozovat nově budované organizace od daně ze zisku je navrhováno proto, aby bylo možno individuálně řešit rozvoj těch organizací - zejména společných družstevních podniků - kde je to společensky žádoucí.
Zmocnění k vymezení okruhu organizací s převážně obchodní činností, u kterých budou celkové náklady pro účely výpočtu rentability snižovány o náklady na základní suroviny, je navrhováno proto, aby bylo možno v souladu s úkoly plánu ovlivňovat zdaněním rozvoj samostatných výroben i celkovou důchodovou situaci zejména těch organizací; u kterých se nepředpokládá přerozdělování prostředků (např. Restaurace a jídelny, Uhelné sklady apod.).
Finanční dosah návrhu a vliv na počty pracovníků u orgánů pověřených správou
Návrh nové intenzity zdanění u poplatníků důchodové daně se oproti dosavadnímu zdanění promítá u jednotlivých skupin poplatníků značně diferencovaně.
U státního obchodu dochází v souladu s úkoly plánu ke zvýšení daňového zatížení. Nižší daňové zatížení spotřebních družstev ve srovnání se státním obchodem vyplývá ze skutečnosti, že organizace spotřebních družstev zásobují převážně venkovské obce při stejné výši obchodní srážky.
V oblasti drobného socialistického podnikáni dochází k omezení výhod, které těmto organizacím poskytoval zákon č. 159/1968 Sb., s výjimkou organizací poskytujících služby, kde zůstává v podstatě při uplatnění slev za vybrané činnosti dosavadní daňové zatížení zachováno; u organizací zabývajících se výrobou dochází ke zvýšení daňového zatížení.
Ke snížení daňového zatížení dochází u organizací zemědělských služeb a společných družstevních podniků, které bude možno v návaznosti na průběh dalších prací kompenzovat snížením dotace, resp. tím, že se značně omezí daňové úlevy poskytované v současné době v individuálních případech. Z hlediska dopadu na státní rozpočet jde však o nevýraznou změnu.
K výraznému snížení daňového zatížení dochází u okresních stavebních podniků a zemědělských stavebních podniků. Toto nižší daňové zatížení umožní snížení, popřípadě zrušení dosud poskytovaných dotací těmto organizacím, takže daňový příjem se fakticky nemění.
Celkový dopad nově navrhovaného zdanění včetně zavedení příspěvku na sociální zabezpečení při současné cenové úrovni a předpokládaném omezení, popřípadě zrušení dotací a slev předpokládá zvýšení příjmů státního rozpočtu ČSR částkou cca 570 mil. Kčs.
Vzhledem k výraznému zvýšení příspěvku na sociální zabezpečení změní se podstatně příjmy rozpočtů národních výborů a ústředního rozpočtu, což bude zohledněno při sestavování rozpočtů na léta 1971 - 1975.
Realizace nového zákona o důchodové dani a příspěvku na sociální zabezpečení nepředpokládá, že by měla vliv na zvýšení počtu pracovníků u orgánů pověřených správou daně. Lze naopak očekávat, že větší koncentrace organizací do jednoho daňového zákona umožní specializaci příslušných pracovníků.
V Praze dne 25. listopadu 1970
Předseda vlády:
Josef Korčák v. r.