ČESKÁ NÁRODNÍ RADA 1970
I. volební období
88
Vládní návrh
Zákon
České národní rady
ze dne ................. 1970,
kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 173/1969 Sb.,
o podnikových daních a příspěvku na sociální zabezpečení
Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:
Čl. I.
Zákon České národní rady č. 173/1969 Sb., o podnikových daních a příspěvku na sociální zabezpečení, se mění a doplňuje takto:
1. V § 2 odst. 1 písm. e) se za slovo "zakladatelů" vkládají slova "nebo členů".
2. § 2 odst. 2 zní:
"(2) Poplatníky daně z objemu mezd jsou všechny státní hospodářské organizace, organizace zahraničního obchodu, tuzemské akciové společnosti a organizace uvedené v odstavci 1 písm. e)."
3. V § 2 odst. 3 se vypouštějí slova "pokud z odstavce 2 nevyplývá něco jiného" a slova "a státní zemědělské organizace s výjimkou zemědělských stavebních organizací".
[V § 2 odst. 3 - odvolávky pod čarou budou upraveny podle názvů a čísel novelizovaných, právních norem.]
4. V § 3 odst. 1 se připojují věty: "V případě, že poplatník nevykáže zisk, je základem daně ze zisku částka připočitatelných položek, převyšující odpočitatelné položky; vykáže-li poplatník ztrátu, je základem této daně částka připočitatelných položek, převyšující součet ztráty odpočitatelných položek."
5. V § 3 odst. 2 se vypouštějí slova "(odvod do fondu ochrany ovzduší, do Silničního fondu a pod.)".
6. § 4 písm. a) č. 3 zní:
"3. výdaje spojené s pohoštěním, u organizací zahraničního obchodu jen výdaje s pohoštěním a dary nad limit schválený vládou Československé socialistické republiky;"
7. V § 4 písm. a) se připojují položky
"5. placené pokuty a penále;
6. zúčtované přirážky k náhradě za vypouštění nečištěných nebo nedostatečně čištěných odpadních vod;
7. zúčtované poplatky včetně přirážky za znečišťování ovzduší;"
8. K § 4 se připojují písmena d) a e) tohoto znění:
"d) nezdaněné příděly do fondů, zkracující tvorbu zisku a použité k účelům, na něž lze podle právních předpisů použít zdaněné vlastní prostředky organizace;
e) věrnostní přídavky horníkům snad stanovený okruh nebo nad stanovené rozpětí [Zákon č. 177/1968 Sb., o věrnostním přídavku horníků.], částky vynaložené na ochranné oděvy, obuv a pomůcky nad normy stanovené regulativy nebo nad stanovený okruh pracovníků a hodnota naturálních požitků nad rámec předpisů nebo nad stanovený okruh pracovníků."
9. § 5 odst. 2 písm. c) zní:
"c) přijaté pokuty a penále a přijaté částky, které již byly zdaněny daní ze zisku nebo obdobnou daní u jiného poplatníka, a položky zdaněné již u téhož poplatníka, jsou-li součástí zisku;"
10. V § 5 odst. 2 písm. d) se připojuje "a do stejné výše splátky úvěrů na podnikovou bytovou výstavbu, čerpaných do 31. 12. 1969".
11. V § 5 odst. 2 se připojuje písm. f) tohoto znění:
"f) odměny k Rudým praporům vlády a Ústřední rady Čs. ROH nebo k praporům popř. standartám jim na roveň postaveným, pokud jsou zahrnuty v zisku."
12. § 6 zní:
"§ 6
Daňová sazba
Sazba daně ze zisku činí 65% ze základu daně (§ 3) s těmito odchylkami:
a) 40% u organizací, které se zabývají převážně výrobou stavebních hmot, výrobou konstrukcí nebo dílců, a u organizací potravinářského průmyslu (s výjimkou organizací zabývajících se převážně strojírenskou výrobou nebo výrobou obalů),
b) 50% u energetických organizací zapojených do jednotné elektrizační soustavy, jejichž převážnou činností je výroba nebo rozvod elektrické energie nebo výroba tepla (s výjimkou závodních elektráren),
c) 60% u hornických organizací, jejichž převážnou činností je těžba nebo úprava tuhých paliv, popř. rud nebo vyhledávání a těžba živic, a u plynárenských organizací zabývajících se převážně výrobou, rozvodem nebo uskladněním topných plynů,
d) 85% u těch peněžních ústavů, které jsou akciovými společnostmi a mají vytvořený všeobecný rezervní fond ve výši určené stanovami."
13. V § 9 odst. 1 písm. b) slova "podnikových fondů" se nahrazují slovy "ostatních fondů organizace".
14. § 9.odst. 1 písm. c) se doplňuje o slova "a stav rezerv neodpovídajících právním předpisům".
15. § 10 zní:
"§ 10
Daňová sazba
Sazba daně z jmění činí 5% ze základu daně; u zřídelních organizací, Československé námořní plavby, Brněnských veletrhů a výstav a u organizací uvedených v F 6 písm. b) a c) činí sazba 2%."
16. V § 13 se připojuje věta: "Do základu daně z objemu mezd se nezapočítávají odměny zúčtované k vyplacení nejlepším pracovníkům a kolektivům z částky, kterou organizace obdržela jako odměnu k Rudému praporu vlády a Ústřední rady Čs. ROH nebo k praporu popř. standartě mu na roveň postaveným."
17. V § 14 odst. 2 se slova "mzdy vyplacené učňům" nahrazují slovy "zúčtovanou mzdu za produktivní práci učňů".
18. V § 15 se vypouštějí slova "do státního rozpočtu České socialistické republiky" a za první větu se vkládají věty: "Do základu pro výpočet příspěvku na sociální zabezpečení se nezapočítávají odměny zúčtované k vyplacení podle druhé věty § 13. Součástí příspěvku na sociální zabezpečení je i pojistné nemocenského pojištění [§ 57 zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců.]."
19. § 16 včetně nadpisu zní:
"§ 16
Správa daní
Správu podnikových daní a příspěvku na sociální zabezpečení vykonávají finanční správy [Zákon č. 33/1970 Sb., o finančních správách.], s výjimkou správy podnikových daní a příspěvku na sociální zabezpečení organizací řízených národními výbory, kterou vykonávají národní výbory [Zákon č. 69/1967 Sb., o národních výborech.]. Jejich místní příslušnost se řídí sídlem poplatníka."
20. V 18 odst. 1 se slova "u místně příslušného národního výboru" nahrazují slovy "u místně příslušné finanční správy (místně příslušného národního výboru) pověřené (pověřeného) správou daní v I. stupni (dále jen "finanční správa (národní výbor)".
21. V § 20 odst. 1 se slova "místně příslušný národní výbor" nahrazují slovy "finanční správa (národní výbor)".
22. V § 21 odst. 1 se slova "národní výbor" nahrazují slovy "finanční správa (národní výbor)".
23. V § 21 odst. 2 se slova "národního výboru" nahrazují slovy "finanční správy (národního výboru)".
24. § 22 odst. 1 zní: "Poplatník je povinen nejpozději třetího dne před koncem každého měsíce platit měsíční zálohy na podnikové daně, a to:
a) na daň se zisku ve výši jedné dvanáctiny celoroční daňové povinnosti vypočtené ze zisku plánovaného na běžný rok. Novým poplatníkům stanoví výši měsíčních záloh finanční správa (národní výbor) s přihlédnutím k plánovanému zisku poplatníka. Po uplynutí každého čtvrtletí (s výjimkou posledního čtvrtletí) vypočte poplatník, kolik činí daň ze zisku skutečně dosaženého za uplynulou dobu od začátku roku. Je-li vypočtená daň vyšší než odvedené zálohy, je povinen rozdíl zaplatit se zálohou splatnou v prvém měsíci následujícího čtvrtletí. Zároveň je povinen oznámit finanční správě (národnímu výboru), jak daň vypočetl. Je-li vypočtená daň nižší než odvedené zálohy, zúčtuje se přeplatek na zálohy splatné v dalších měsících;
b) na daň z jmění ve výši jedné dvanáctiny celoroční daňové povinnosti vypočtené z průměrného stavu jmění ve zdaňovacím období; průměrný stav jmění se vypočte ze součtu účetního stavu jmění k 1. lednu a plánovaného stavu jmění k 31. prosinci běžného roku;
c) na daň z objemu mezd ve výši jedné dvanáctiny plánované roční výše daně."
25. § 22 odst. 2 zní: "Poplatník je povinen předložit finanční správě (národnímu výboru) do 29. ledna každého roku výpočet roční povinnosti daně ze zisku, daně z jmění a daně z objemu mezd."
26. V 22 odst. 3 se slova "národní výbor" nahrazují slovy "finanční správa (národní výbor)".
27. V § 25 odst. 1 se slova "místně příslušnému národnímu výboru" nahrazují slovy "finanční správě (národnímu výboru)".
28. V § 25 odst. 2 se slova "Národní výbory" nahrazují slovy "Finanční správy (národní výbory)".
29. V § 28 a 29 se v úvodních větách za slovo "může" připojí slova "nejde-li o poplatníky v působnosti federálních orgánů".
30. V § 28 písm. f) zní:
"f) v případech odůvodněných specifickými podmínkami a ekonomickou účelností povolit odvod podnikových daní oborovým (generálním) ředitelstvím nebo obdobným orgánem hospodářského řízení za výrobní hospodářskou jednotku jako celek, anebo povolit jako experiment, aby se zdaňoval zisk, případně i jmění výrobní hospodářské jednotky jako celku a aby poplatníkem daně ze zisku, popř. i daně z jmění za celou výrobní hospodářskou jednotku mohlo být oborové (generální) ředitelství nebo obdobný orgán hospodářského řízení; jsou-li těmto orgánům hospodářského řízení podřízeny organizace i ve Slovenské socialistické republice, je třeba k vydání povolení dohody s příslušným orgánem Slovenské socialistické republiky;"
31. V § 28 se připojí písmena ch) a i) tohoto znění:
"ch) stanovit podmínky, za kterých nebudou přirážky k náhradě za vypuštění nečištěných nebo nedostatečně čištěných odpadních vod, jakož i poplatky a přirážky za znečišťování ovzduší připočitatelnými položkami k zisku pro účely výpočtu daně ze zisku,
i) povolovat v odvětví potravinářského průmyslu slevy z daně z jmění až do výše této daně z té části hodnoty zásob vybraných druhů výrobků, která je kryta obratovým fondem; druhy těchto výrobků stanoví ministerstvo financí v dohodě s ministerstvem zemědělství a výživy."
32. V § 29 písmeno b) zní:
"rozhodnout ve sporných případech o způsobu zdanění".
33. § 33 zní:
"Výjimky, zvýhodnění a slevy pro poplatníky v působnosti federálních orgánů podle § 28 může povolit vláda Československé socialistické republiky a podle § 29 ministerstvo financí ČSSR, a to - pokud jde o případy uvedené v § 29 písm. c) - v dohodě s Federálním ministerstvem práce a sociálních věcí. Ministerstvu financí Československé socialistické republiky také přísluší rozhodnout ve sporných případech o způsobu zdanění organizací v působnosti federálních orgánů."
34. § 34 zní:
"(1) Výnos podnikových daní plyne do státního rozpočtu České socialistické republiky, a jde-li o výnos podnikových daní od organizací řízených národními výbory, do rozpočtu řídících národních výborů, pokud podle zákona Federálního shromáždění není výnos podnikových daní příjmem státního rozpočtu federace.
(2) Výnos příspěvku na sociální zabezpečení plyne do státního rozpočtu České socialistické republiky, pokud podle zákona Federálního shromáždění není výnos tohoto příspěvku příjmem rozpočtu federace."
Čl. II.
(1) Odvody prováděné podle zákona č. 83/1966 Sb., o čtvrtém pětiletém plánu rozvoje národního hospodářství Československé socialistické republiky, a zákona č. 131/1968 Sb., o odvodech ze zisku a z přírůstku mezd, jejichž povinnost vznikla po 1. 1. 1971, nelze vymáhat po uplynutí tří let od konce kalendářního roku, v němž povinnost odvodu vznikla.
(2) Pokud bude proveden úkon k vymáhání odvodu podle odstavce 1, platí obdobně ustanovení 24 odst. 3 tohoto zákona.
Čl. III.
(1) Z ustanovení § 2 odst. 1 zákona č. 131/1968 Sb., o odvodech ze zisku a z přírůstkem mezd, se vypouštějí slova "dodatkové odvody pro nezbytné přerozdělení prostředků". Ustanovení § 2 odst. 2 téhož zákona se zrušuje.
(2) Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1971.
Důvodová zpráva
k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 173/1970 Sb., o podnikových daních a příspěvku na sociální zabezpečení
Obecná část
Návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 173/1970 Sb., o podnikových daních a příspěvku na sociální zabezpečení, vychází ze zásad pojetí soustavy řízení platné v roce 1971, schválených vládou ČSR jejím usnesením č. 201/1970. Dále do jisté míry reaguje i na dosavadní dílčí zkušenosti z působení podnikových daní.
Základním cílem zásad schválených pro rok 1971 vládou je zabezpečit posílení úlohy plánu vytvořením potřebného souladu mezi hmotnými a finančními procesy na základě plánu a upevněním plánovitosti i v oblasti finančního hospodaření. Dále se vychází z nutnosti posílit úlohu a odpovědnost středních článků řízení a ústředních odvětvových orgánů ve finančním hospodaření. Přijatá opatření znamenají první krok k zabezpečení usnesení lednového pléna ÚV KSČ z roku 1970.
Sleduje se cíl postupně dosáhnout žádoucí návaznosti tvorby a použití finančních zdrojů na plánované úkoly. V soustavě finančního hospodaření se ponechává dále základní ekonomický stimul v tom, že financování plánovaných podnikových potřeb a tvorba fondu odměn budou záviset na tvorbě podnikových finančních zdrojů (zisku).
K odstranění nerovnoměrnosti dopadu v podstatě lineární daně ze zisku a k zajištění potřebného souladu mezi hmotnými a finančními proudy, jakož i ke zvýšení odpovědnosti a pravomoci nadpodnikových stupňů řízení bude v novele právních předpisů (vládního nařízení č. 100/1966 Sb., o plánovitém řízení národního hospodářství) zakotvena redistribuce zisku (do zdanění) a odpisů (po odvodech) vevnitř výrobních hospodářských jednotek a mezi výrobními hospodářskými jednotkami podle základních pravidel federální vládou schválených. Tato ustanovení budou platit nejen pro organizace provádějící odvody podle zákona č. 83/1966 Sb., vládního nařízení č. 100/1966 Sb. a zákona č. 131/1968 Sb., ale i pro organizace podléhající podnikovým daním. Tím bude zabezpečeno posílení odvětvové linie řízení i v oblasti finančního hospodaření, zvýší se význam finančního plánu, umožní se mobilizace finančních zdrojů podniků, oborů a odvětví k zajištění potřeb plánu.
Navrhované úpravy v soustavě podnikových daní jsou pouze jednou ze součástí opatření pro rok 1971. Nenavrhuje se, aby platnost zákona o podnikových daních byla v roce 1971 rozšiřována na další odvětví.
Především se navrhuje snížit pro některá odvětví obecně platné sazby daně ze zisku a daně z jmění. Tím se v převážné míře omezí rozsah individuální selektivní politiky prováděné v roce 1970. Dále se tím omezí rozsah přerozdělení přes státní rozpočet a reaguje se na potřeby odvětví s největšími rozpory mezi finančními zdroji a potřebami.
Daň z objemu mezd a příspěvek na sociální zabezpečení se navrhuje ponechat v dosavadním znění jako zábranu proti růstu průměrných mezd vzhledem k tomu, že účinnost nástrojů pro regulaci mezd není dostatečně ověřena. Rovněž odvod z odpisů základních prostředků podle vl. nař. č. 100/1966 Sb. ve znění vlád. nařízení č. 169/1969 Sb. zůstává nadále v platnosti i pro organizace podléhající podnikovým daním.
Ostatní úpravy obsažené v návrhu novely zákona vycházejí ze zkušeností z dosavadního uplatnění soustavy podnikového zdanění, případně navazují na úpravy v daňových sazbách.
ZVLÁŠTNÍ ČÁST
K § 2
Vzhledem k tomu, že členy sdružení se mohou stát organizace i později než při založení sdružení, je nutno ustanovení § 2 odst. 1 písm. e) příslušně rozšířit.
Okruh organizací, na něž se vztahuje působnost zákona o podnikových daních, zůstává v podstatě shodný s dosavadním stavem. V souladu se současně předkládanou novelou zákona č. 159/1969 Sb., o důchodové dani, se předpokládá, že okresní stavební podniky a zemědělské stavební podniky (okresní) budou zdaňovány daní důchodovou. Tato novela zavádí pro organizace v působnosti zákona č. 159/1968 Sb. též daň z objemu mezd; proto není nutné v novele zákona o podnikových daních vztahovat daň z objemu mezd na organizace provozující převážně činnost obchodní. Ze zemědělských organizací jsou poplatníky daně ze zisku a daně z jmění podle ustanovení § 2 odst. 1 písm. a) a daně z objemu mezd podle ustanovení § 2 odst. 2 zákona o podnikových daních jen Zemědělské stavby, oborové ředitelství, Bratislava, jejichž rozsah a činnost odpovídají stavebním podnikům ústředně řízeným.
Odvolávky v § 2 odst. 3 bude nutno upravit v souladu s novým označením novely zákona č. 159/1968 Sb. a vládního nařízení č. 100/1966 Sb.
K § 3
Navrhuje se doplnit znění odstavce 1 pro stanovení základu daně ze zisku v případech, že organizace buď nevykáže zisk, nebo vykáže ztrátu.
V odstavci 2 se vypouštějí příklady státních fondů, uvedené v závorce, proto, že např. do fondu ochrany ovzduší se neprovádějí odvody přímo z podniků, ale příslušné národní výbory jako příjemci těchto prostředků z podniků, převádějí do fondu stanovený podíl.
K § 4
Slovo "reprezentaci" se navrhuje vypustit v zájmu sjednocení terminologie používané ve směrnicích ministerstev financí pro hospodaření s prostředky pro pohoštění a dary ve státních socialistických organizacích (čj. V/1-7229/1970). Tyto výdaje jsou připočitatelnými položkami podle ustanovení § 4 písm. a) č. 1 a 3, s výjimkou organizací zahraničního obchodu, kde připočitatelné jsou pouze částky nad limit.
Doplnění § 4 o další připočitatelné položky vyplývá z dosavadních zkušenosti z uplatňování systému podnikových daní. Některé položky sankčního charakteru jsou totiž v souladu s účetními předpisy účtovány do nákladů. Aby však bylo zajištěno sankční působení, je nutno stanovit, že takové položky jsou připočitatelné k základu daně ze zisku. Placené pokuty a penále jsou spojeny v jednu připočitatelnou položku zejména proto, že právní předpisy nepoužívají těchto pojmů jednoznačně. Není zájem na tom, aby penále z hospodářských smluv bylo zdaňováno dvakrát, jednou u příjemce, kde je v tvorbě zisku, a po druhé u plátce jako připočitatelná položka. Proto se navrhuje příslušné ustanovení k § 5 odst. 2 písm. c).
Ze znění § 9 odst. 1 zákona č. 35/1967 Sb., o opatřeních proti znečišťování ovzduší, vyplývá, že placením poplatku a pokut za znečišťování ovzduší nesmí být ovlivňována cena výrobků a služeb, takže poplatek podle § 2 odst. 2 včetně oblastní přirážky podle § 2 odst. 4 cit. zákona tvoří nedílný celek a ani jedna jeho část nesmí být zúčtována na vrub nákladů, resp. ovlivňovat zisk před jeho zdaněním.
Při náhradách za znečišťování odpadních vod a přirážkách k nim neexistuje podobné zákonné ustanovení. Za účelem zvýšení tlaku na podniky k vytváření zdravějšího životního prostředí navrhuje se proto, aby připočitatelnou položkou k základu daně ze zisku byly zúčtované přirážky.
Za účelem zabránění úniku ze zdanění daní ze zisku se navrhuje připočítat k základu daně ze zisku nezdaněné příděly do fondů, zkracující tvorbu zisku, pokud byly použity k účelům, k nimž lze podle právních předpisů použít zdaněných vlastních prostředků organizace (daní ze zisku nebo dříve odvodem z hrubého důchodu nebo zisku).
Už před účinností zákona č. 173/1969 Sb. bylo v některých případech rozhodnuto vládou (např. usnesením) nebo stanoveno právním předpisem, že některé výdaje organizací mohou být hrazeny pouze z rozdělení hrubého důchodu nebo zisku (po provedení odvodů do státního rozpočtu), z vlastních prostředků organizace (po zdanění) apod. Šlo např. o výhody poskytované dalšímu okruhu pracovníků nebo nad stanovené rozpětí apod. Při zachování druhového členění nákladů v účetnictví jsou však tyto výdaje účtovány na vrub nákladů, a tím by byly daňově zvýhodněny. Je proto nutno z hlediska daňového respektovat příslušné předpisy nebo usnesení a stanovený zájem ekonomický, a takovéto položky zdanit daní ze zisku formou připočítání k základu této daně.
K § 5
U odpočitatelné položky "přijaté částky, které již byly zdaněny u jiného poplatníka" se upřesňuje, že jde o položky zdaněné daní ze zisku nebo obdobnou daní. Tato odpočitatelná položka se rozšiřuje o položky zdaněné již u téhož poplatníka, jako jsou např. rozpuštění neoprávněně vytvořené zdaněné rezervy, kterým se při jejím rozpuštění opět zvýší daňový základ, nebo vratky pokut, neodpočitatelných daní apod. Položka se dále rozšiřuje o "přijaté pokuty a penále", aby nedocházelo k dvojímu zdanění (viz komentář k § 4). Pokud jde o přijaté částky, které již byly zdaněny u jiného poplatníka, jde o položky představující rozdělení zisku po zdanění, např. formou dividend, nebo odměny za vývoz apod. V žádném případě nejde o tržby za výkony, práce a služby nebo podobné příjmy na základě faktur nebo vyúčtování.
Navrhuje se, aby odpočitatelnou položkou od základu daně ze zisku byly i splátky úvěrů na podnikovou bytovou výstavbu, pokud tyto úvěry byly čerpány do konce roku 1969; odpočitatelné by byly tyto splátky až do výše 50% rozpočtové ceny stavby. Nejsou však odpočitatelné splátky úvěrů na podnikovou bytovou výstavbu, pokud tyto úvěry byly čerpány po 31. 12. 1969, neboť zde už čerpání úvěru a jeho použití na podnikovou bytovou výstavbu je podle vyhlášky č. 6/1970 Sb. (§ 3 odst. 3) odpočitatelnou položkou.
Dále se navrhuje, aby se ze základu daně ze zisku mohly odpočítávat i odměny k Rudým praporům vlády a Ústřední rady čs. ROH nebo k praporům popř. standartám jim na roveň postaveným, pokud jsou zahrnuty v tvorbě zisku. Tyto odměny jsou poskytovány ze státního rozpočtu a uvedeným opatřením má být zabráněno dvojímu zdanění (poprvé při odvodu prostředků do státního rozpočtu, po druhé při zařazení do tvorby zisku u organizace, která odměnu obdržela).
K § 6
V sazbách daně ze zisku navrhuje se provést základní diferenciaci mezi odměnami tím, že vedle obecné lineární sazby 65% se podle potřeby v zákoně uvedených odvětví stanoví několik diferencovaných snížených sazeb. Nižší sazby daně ze zisku se navrhuje stanovit pro odvětví, kde je obecná tendence potřeby finančních zdrojů na pokrytí plánovaných potřeb vyšší než kolik by ponechala jednotná sazba daně ze zisku a tam, kde je účelné dát touto cestou obecnou preferenci pro plánovaný rozvoj.
Zda jde o převážnou činnost podle písm. a), b) a c), se zjistí procentním podílem z celkových tržeb organizace.
Výhoda podle ustanovení § 6 písm. a) se vztahuje na organizace zabývající se výrobou stavebních hmot bez ohledu na jejich organizační začlenění.
Pojem organizací, zabývajících se výrobou konstrukcí anebo dílců, se vztahuje v ČSR na Stavokonstrukci, n. p., Uhříněves, Kovonu, n. p., Karviná a Závody stavební prefabrikace, n. p., Boletice.
V § 6 písm. a) se snížená sazba daně ze zisku (40%) nevztahuje na organizace zabývající se převážně strojírenskou výrobou nebo výrobou obalů. Jde o oborový podnik Výroba potravinářských strojů a obalů Hradec Králové.
K § 9 odst. 1
Slova "podnikových fondů" se nahrazují slovy "ostatních fondů organizace" v zájmu přesnosti příslušného ustanovení zákona, zejména s ohledem na oborová ředitelství a jejich fondy.
Základ pro daň z jmění se navrhuje rozšířit o stav rezerv, vytvořených v organizacích nad výši povolenou předpisy. Tvorba takových rezerv představuje zvýšení jmění organizace a jejich stav je nutno zdanit daní z jmění.
K § 10
Sazba daně z jmění zůstává v maximálně možné míře jednotná. Jde o daň vyjadřující kritérium efektivnosti hospodaření s výrobními fondy, což vyžaduje jednotnost zdanění výrobních fondů. Nutnost diferenciace sazeb daně z jmění vyplývá z obdobných důvodů jako úprava sazeb daně ze zisku. Počítá se s ní pouze pro investičně náročná odvětví prvovýroby a výroby energie s důležitým společenským postavením, zřídelní organizace, Československou námořní plavbou a Brněnské veletrhy a výstavy.
K § 13
Navrhuje se do základu daně z objemu mezd nezapočítávat odměny zúčtované k vyplacení nejlepším pracovníkům a kolektivům z částky odměny k Rudému praporu vlády ČSSR a Ústřední rady čs. ROH nebo k praporu popř. standartě mu na roveň postaveným, která se poskytuje ze státního rozpočtu. Tyto částky se nevyskytují pravidelně každý rok a proto značně jednorázově ovlivňují výši průměrných výdělků. Jejich započítáním do základu této daně se organizace dostává do vyšších sankčních pásem zdanění daní z objemu mezd. V důsledku toho by mohla nastat situace (v praxi se již vyskytla), že organizace musí odvést na dani z objemu mezd mnohem více než obdržela formou odměny za dobrou práci celého kolektivu. Osvobození uvedených částí odměny od daně z objemu mezd (neodpočítává se celá odměna, kterou organizace k Rudému praporu vlády a ÚR čs. ROH obdržela) zajišťuje vhodné podmínky pro uplatnění socialistického soutěžení.
K § 14
Navrhuje se, aby namísto mezd vyplacených učňům, které představují jen část hodnoty práce provedené těmito učni, byla od objemu mezd jako základu pro výpočet průměrné mzdy odpočítávána celá hodnota práce učňů, tj. zúčtovaná mzda za produktivní práci učňů.
K § 15
Stejné opatření jako k § 13 se navrhuje i pro výpočet základu příspěvku na sociální zabezpečení. Aby nevznikaly pochyby o způsobu placení pojistného nemocenského pojištění ve vztahu k zákonu č. 54/1956 Sb., navrhuje se ustanovení doplnit v tom smyslu, že součástí příspěvku na sociální zabezpečení je i pojistné nemocenského pojištění. Viz též komentář k § 34.
K § 16
Navrhovaná změna souvisí s vydáním zákona č. 33/1970 Sb., o finančních správách, podle něhož správu podnikových daní, pokud nejde o organizace řízené národními výbory, vykonávají od 1. 7. 1970 finanční správy.
K § 18, 20 a 21
Navrhované změny vyplývají z nového znění § 16.
K § 22
Navrhuje se vypustit ze zákona ustanovení, podle něhož je poplatník povinen po vyměření daně platit měsíční zálohy na daň ze zisku ve výši jedné dvanáctiny posledního ročního předpisu daně, jednak proto, že v roce 1971 bude pro některá odvětví platit jiná sazba daně než jaká platí v roce 1970, jednak proto, aby byla zachována návaznost na plán. Stejný cíl, tj. návaznost na plán, sleduje také změna ustanovení o měsíčních zálohách na daň z jmění.
Podle ustanovení odstavce 2 budou poplatníci povinni předložit na začátku roku finanční správě nejen výpočet celoroční daňové povinnosti daně ze zisku, jako tomu bylo dosud, ale i výpočet celoroční povinnosti daně z jmění a daně z objemu mezd.
K § 25
Navrhované změny vyplývají z nového znění § 16.
K § 28, 29 a 32
V paragrafech 28 a 29 se úvodní věta upravuje tak, aby se pravomoc orgánů určených zákony národních rad v povolování výjimek, zvýhodnění a slev vztahovala jen na organizace, řízené národními orgány. Zmocnění pro federální orgány k povolování výjimek, zvýhodnění a slev pro organizace jimi řízené se navrhuje v § 32.
K § 28
V roce 1971 bude nutno ověřit, jaké jsou nejlepší cesty ke zvýšení pravomoci oborových (generálních) ředitelství ve finanční oblasti. Přitom bude nutno postupovat diferenciovaně podle specifických podmínek vybraných oborových (generálních) ředitelství.
Proti dosavadnímu znění se navrhuje v písmenu f), aby vláda byla zmocněna povolit jako experiment ve vybraných případech zdůvodněných specifickými podmínkami a ekonomickou účelností, aby se zdaňoval zisk a případně i jmění VHJ jako celku. Poplatníkem daně ze zisku a příp. i daně z jmění za celou VHJ by bylo oborové (generální) ředitelství nebo obdobný orgán hospodářského řízení. Pokud v působnosti oborového (generálního) ředitelství jsou organizace podléhající podnikovým daním podle zákona č. 173/1969 Sb. a také organizace s odvody podle zákona č. 83/1966 Sb., nelze sazbu daně ze zisku za VHJ jako celek vypočítávat jako průměr dosavadních daní a odvodů, ale z celkového zisku VHJ by se daň ze zisku odváděla podle obecně stanovené sazby pro tuto daň a příslušené odvětví (činnost). Obecně nelze zdanění VHJ jako celku zavést zejména proto, že situace jednotlivých VHJ je značně rozdílná jak z hlediska ekonomických podmínek, tak i vnitřní organizace (nutnost různé úrovně integrace, některé VHJ mají organizace jen v jedné, jiné v obou republikách apod.). V případě VHJ s celostátní působností musí být zabezpečena oprávnění příslušných orgánů obou republik a vyřešen vztah ke státním rozpočtům obou republik. Podmínky experimentu budou stanoveny při jeho povolení. Výsledků experimentů by mělo být využito pro návrhy budoucí koncepce finanční politiky v rámci komplexního programu rozvoje soustavy řízení pro další léta.
V novém písmenu ch) se navrhuje zmocnění ke stanovní podmínek, za kterých nebudou přirážky k náhradě za znečištěné odpadní vody a poplatky včetně přirážek za znečišťování ovzduší připočitatelnými položkami k základu pro daň ze zisku. Jde zejména o případy, kdy organizace prokáže, že není v její moci řádné čištění provádět (např. neexistuje plně účinné zařízení k čištění).
Dále se v novém písmenu i) navrhuje zmocnění k povolení slevy daně z jmění pro odvětví potravinářského průmyslu (včetně organizací řízených národními výbory) v rozsahu daně z jmění z hodnoty zásob, jejichž druhy stanoví ministerstvo financí v dohodě s ministerstvem zemědělství a výživy. Šlo by o odpočet zásob ve výši krytí obratovým fondem. Cílem tohoto opatření je zvýhodnit tyto druhy zásob a umožnit větší zainteresovanost na jejich řádném uložení v dostatečném množství pro zabezpečení výroby a trhu ev. i pro vývoz.
K § 29
Neúčelné je ustanovení dosavadního písmena b) o možnosti povolovat slevy z daně ze zisku při nižší rentabilitě (pod 7%) vzhledem k tomu, že se diferencují pro příslušná odvětví sazby daně ze zisku. Pokud by se ukázala nutnost v některých organizacích řešit finanční situaci, stalo by se tak podle zásad pro přerozdělení prostředků mezi a uvnitř VHJ.
Vzhledem k tomu, že v některých případech se mohou vyskytnout kromě průmyslové nebo stavební činnosti u některé organizace i činnosti, na něž se vztahují podle § 6 nižší sazby daně ze zisku, přičemž žádná z těchto činností nepřevyšuje (např. 30%, 45% a 25%), navrhuje se zmocnění pro ministerstvo financí k rozhodnutí o způsobu zdanění (tj. stanovení sazby daně).
K § 34
Dosavadní znění § 34 neodpovídalo skutečnosti, poněvadž výnos podnikových daní a příspěvku na sociální zabezpečení organizací v působnosti federálních orgánů plyne do rozpočtu federace. Navrhované znění tento nedostatek odstraňuje.
K čl. II.
Zařazuje se ustanovení o promlčení odvodů organizací, na něž se vztahuje zákon č. 83/1966 Sb., o čtvrtém pětiletém plánu rozvoje národního hospodářství ČSSR, vládní nařízení č. 100/1966 Sb., o plánovitém řízení národního hospodářství, ve znění novel, a zákon č. 131/1968 Sb., o odvodech ze zisku a z přírůstku mezd. Stanoví se tříletá promlčecí lhůta shodně s promlčecí lhůtou u podnikových daní podle zákona č. 133/1969 Sb. a u daně důchodové podle zákona č. 159/1968 Sb. Toto ustanovení nemohlo být pojato do novely vlád. nařízení č. 100/1966 Sb. proto, že je k němu třeba formy zákona. Promlčecí lhůta se bude vztahovat pouze na odvody, jejichž povinnost vznikne po 1. 1. 1971.
K čl. III.
Pro příští rok se rozšiřuje přerozdělení prostředků uvnitř a mezi VHJ. Aby u organizací, které podléhají odvodu ze zisku podle zákona č. 131/1968 Sb., o odvodech ze zisku a z přírůstku mezd, nedocházelo ke snížení základu pro výpočet odvodu ze zisku a tím ke krácení odvodu ze zisku do státního rozpočtu, navrhuje se zrušit příslušné ustanovení zákona č. 131/1968 Sb. Tím bude dosaženo stejného obecného postupu jako u organizací podléhajících podnikovým daním, tj. že prostředky určené pro přerozdělení budou odčerpávány ze zisku organizací po provedení odvodů (zdanění).
V Praze dne 25. listopadu 1970
Předseda vlády:
Josef Korčák v. r.