ČESKÁ NÁRODNÍ RADA 1970
I. volební období
60
Vládní návrh
Zákon
České národní rady
ze dne ……………
o finančních správách
Česká národní rada se usnesla na tomto, zákoně:
§ 1
Základní ustanovení
Finanční správy se zřizují jako orgány státní správy
a) pro výkon správy a revize,
- daní, dávek, poplatků, odvodů, příspěvků, finančních nástrojů na úseku zahraničního obchodu a pokut (dále jen "daně") plynoucích zcela nebo zčásti do rozpočtu republiky nebo federace, popřípadě do státních fondů,
- dotací, subvencí, intervencí a jiných přídělů a příspěvků (dále jen "dotace") poskytovaných z rozpočtu republiky nebo federace, popřípadě ze státních fondů,
b) pro řízení o přestupcích ve věcech daní spravovaných finančními správami. [Zákon č. 80/1981 Sb., o úkolech národních výborů při zajišťování socialistického pořádku.]
(2) Dosavadní působnost národních výborů ve věcech uvedených v odst. 1 přechází na finanční správy; daně, poplatky a pokuty, jejichž správu k počátku účinnosti tohoto zákona nevykonávaly odbory státních financí národních výborů, zůstávají v působnosti národních výborů.
(3) Finanční správy při plnění svých úkolů úzce spolupracují s národními výbory v zájmu provádění jednotné finanční politiky státu.
(4) Správa daní a dotací zahrnuje právo činit opatření potřebná ke správnému zjištění, stanovení a splnění finančních a daňových povinností občanů a organizací k rozpočtu republiky nebo federace, popřípadě ke státním fondům, zejména
a) na úseku daní právo daně vyměřit, vybrat, vyúčtovat, vymáhat a kontrolovat jejich splnění ve stanovené výši a době,.
b) na úseku dotací právo kontrolovat jejich použití a v případě neoprávněného použití uložit a vymáhat jejich vrácení.
(5) Revize zahrnuje právo podrobným prozkoumáním účetních a jiných podkladů, ostatních skutečností rozhodných pro stanovení finančních vztahů občanů a organizací k rozpočtu republiky nebo federace nebo ke státním fondům a jejich celkového hospodaření zjistit, zda vypočtená výše daňové povinnosti nebo použití dotace odpovídá platným předpisům, popřípadě stanoveným podmínkám (dále jen "finanční a daňová revize"). Při provádění revizí nezasahují revizní orgány do vedení revidovaných organizací.
§ 2
Soustava finančních správ
(1) Soustavu finančních správ tvoří okresní finanční správy a krajské finanční správy.
(2) Okresní finanční správy se zřizují pro obvody jednotlivých okresních národních výborů; krajské finanční správy se zřizují pro obvody jednotlivých krajských národních výborů.
(3) Na území hlavního města Prahy vykonávají působnost okresních finančních správ obvodní finanční správy, jejichž obvod působnosti určí po projednáni s Národním výborem hlavního města Prahy ministerstvo financí. Působnost krajské finanční správy vykonává finanční správa hlavního města Prahy.
(4) V dalších městech, v nichž je národní výbor řízen přímo vládou, se zřizuje městská finanční správa s působností okresní finanční správy; městská finanční správa je přímo podřízena krajské finanční správě, v jejímž územním obvodě město leží.
§ 3
Působnost finančních správ
(1) Správu daní a dotací vykonávají v rozsahu stanoveném tímto zákonem okresní finanční správy.
(2) Krajské finanční správy
a) odborně a metodicky řídí okresní finanční správy,
b) přezkoumávají ve správním řízení rozhodnutí okresních finančních správ,
c) jsou ve zvlášť odůvodněných případech, zejména z důvodu ochrany hospodářských, výrobních a jiných veřejných zájmů oprávněny provádět úkony spadající do působnosti okresních finančních správ,
d) provádějí finanční a daňové revize, pokud jejich prováděním nepověří ministerstvo financí okresní finanční správy.
§ 4
Místní příslušnost finančních správ
Místní příslušnost finančních správ se řídí, pokud zvláštní předpisy nestanoví jinak, bydlištěm nebo sídlem poplatníka, popřípadě příjemce dotace.
§ 5
Působnost ministerstva financí Ministerstvo financí
a) odborně a metodicky řídí finanční správy,
b) stanoví organizační výstavbu a zásady hospodaření finančních správ,
c) přezkoumává ve správním řízení rozhodnutí krajských finančních správ,
d) může v odůvodněných případech pověřit správou a revizí daní a dotací u určitého okruhu organizací, popřípadě u jednotlivé organizace, jinou než místně příslušnou finanční správu,
e) ve zvlášť odůvodněných případech provádí úkony, které jinak spadají do pravomoci okresních nebo krajských finančních správ.
§ 6
Postavení finančních správ
a práva a povinnosti jejich pracovníků
(1) Finanční správy plní v pracovněprávních vztazích svých pracovníků úkoly organizace. Platové poměry pracovníků finančních správ se řídí předpisy platnými pro pracovníky státní správy. Osobní a věcné potřeby pracovníků okresních finančních správ zabezpečují krajské finanční správy.
(2) Vedoucí okresních finančních správ jmenuje a odvolává vedoucí krajské finanční správy po předchozím projednání s ministerstvem financí. Vedoucí krajských finančních správ jmenuje a odvolává ministr financí.
(3) Pracovníci finančních správ jsou, pokud to již ustanoví zvláštní předpisy, oprávnění za účelem zjištění podkladů a údajů nezbytných pro řádný výkon správy a revize vstupovat do provozních místností, zařízení a prostorů kontrolovaných organizací, nahlížet do dokladů všeho druhu, zabezpečit prověřovaný materiál, popřípadě vzít jej do úschovy, je-li nebezpečí, že bude ztracen nebo zavlečen a nebrání-li tomu důležitý obecný zájem.
(4) Pracovníci finančních správ jsou povinni zachovávat státní, hospodářské a služební tajemství o věcech, o nichž se dověděli při své činnosti. Tato povinnost trvá i po skončení pracovního poměru.
(5) Pracovníci finančních správ jsou povinni uvědomit o závažných skutečnostech zjištěných při kontrolách a revizích orgány, jimž přísluší činit příslušná opatření podle zvláštních předpisů.
§ 7
Povinnosti organizací
(1) Vedoucí organizací a ostatní pracovníci jimi zmocnění jsou povinni na požádání poskytnout orgánům finančních správ veškerou pomoc, zejména předložit účetní, kalkulační a rozpočtové písemnosti, plány a materiály o prověrkách, kontrolách, revizích a inspekcích všeho druhu, provedených i jinými orgány.
(2) Vedoucí a ostatní pracovníci organizací jsou povinni podávat orgánům finančních správ požadované informace a vysvětlení.
(3) Organizace jsou povinny předkládat pro účely správy a kontroly plnění daňových a jiných povinností k rozpočtu republiky nebo federace, popřípadě ke státním fondům, hlášení (přiznání) ve lhůtách a v rozsahu, které stanoví, pokud zvláštní předpisy nestanoví jinak, ministerstvo financí.
§ 8
Řízení před finančními správami
Pro řízení před finančními správami na úseku daní platí zvláštní předpisy; [Vyhláška ministra financí č. 18/1980 Sb., o řízení ve věcech daní a poplatků, a zákon č. 71/1987 Sb., o správním řízení.] těchto předpisů se přiměřeně použije též pro řízení ve věcech odvodů, příspěvků, finančních nástrojů v zahraničním obchodě a dotací. V řízení o přestupcích ve věcech daní a poplatků postupují finanční správy podle zákona č. 60/1981 Sb., o úkolech národních výborů při zajišťování socialistického pořádku.
Závěrečná ustanovení
§ 9
Finanční správy se zřizují z dosavadních odborů státních financí národních výborů dnem účinnosti tohoto zákona. Správa národního majetku, který dosud užívají odbory státních financí, přechází bezúplatně na finanční správy dnem jejich zřízení. Týmž dnem se pracovníci národních výborů zabezpečující činnosti, které podle tohoto zákona přecházejí na finanční správy, stávají pracovníky finančních správ; práva a závazky z dosavadních pracovněprávních vztahů přecházejí na tyto finanční správy.
§ 10
Ministerstvo financí stanoví, za jakých podmínek lze u odvodů a finančních nástrojů v zahraničním obchodě (včetně pokut za opožděné plnění obou těchto příjmů) ve zvlášť odůvodněných a výjimečných případech prodloužit lhůtu nebo povolit splátky uložených povinnosti, jakož i povolit úlevy, pokud jde o jejich výši.
§ 11
Tímto zákonem nejsou dotčeny předpisy, které
a) na úseku daní svěřují správu jiným orgánům než národním výborům, [Viz zejména zákon č. 24/1984 Sb., o notářských poplatcích, zákon č. 118/1988 Sb., o soudních poplatcích, nařízení ministra financí č. 78/1958 Sb., kterým se stanoví arbitrážní poplatky.]
b) na úseku dotací zakládají práva nebo povinnosti pro orgány hospodářského řízení,
c) upravují správu daní a dotací, plynoucích do rozpočtu nebo poskytovaných z rozpočtu národních výborů, pokud podle tohoto zákona nepřecházejí do působnosti finančních správ.
§ 12
Ve vládním nařízení č. 9/1968 Sb., o zřizování odborů národních výborů se v § 1 odst. 1, v § 2 odst. 1 a 2, v § 3 odst. 1 a v § 4 odst. 1 vypouštějí slova "odbor státních financí".
§ 13
Zrušují se
a) § 23 odst. 2 zákona č. 69/1967 Sb., o národních výborech,
b) vládní nařízení č. 107/1967 Sb., o zabezpečení vztahů organizací ke státnímu rozpočtu.
§ 14
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. dubna 1970.
Důvodová zpráva
k návrhu zákona České národní rady o finančních správách
A. Část všeobecná
1. Socialistický stát využívá financí k uskutečňování svých politických, ekonomických, sociálních, kulturních a jiných cílů. Prostřednictvím socialistických financí prosazuje své politické koncepce do všech oblastí společenského života. Proto mají finance v soustavě řízení hospodářství mimořádný význam. Jsou neoddělitelnou součástí socialistického plánovaného hospodářství a účinnými nástroji centrálního řízení. Jsou aktivním spolutvůrcem rozšířeného procesu socialistické reprodukce. To platí jak pro základní výrobní jednotky, tj. závody a podniky, tak i pro jejich sdružení a pro celá hospodářská odvětví i celé národní hospodářství. Prostřednictvím finanční soustavy stát řídí a reguluje způsob, jakým se peněžní fondy v národním hospodářství vytvářejí, rozdělují a používají. Z toho logicky plyne, že finanční politika státu musí být centrálně a jednotně řízena a v případě potřeby důsledně prosazována. To se týká především daní, odvodů a dotací.
2. Výkon státní správy na úseku státních financí a jejich kontrola přísluší ministerstvu financí; ministerstvo financí se přitom opírá o úzkou spolupráci s národními výbory, zejména s jejich finančními orgány - odbory státních financí, finančními komisemi a finančními odbory. [§ 4 zákona České národní rady č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České socialistické republiky, § 68 odst. 1 a 2 zákona č. 69/1967 Sb., o národních výborech, § 18 odst. 1 zákona č. 8/1959 Sb., kterým se stanoví základní pravidla, o státním rozpočtu, § 6. odst. 1 až 3 vládního nařízení č. 107/1967 Sb., o zabezpečení vztahů organizací ke státnímu rozpočtu.]
Národní výbory jako orgány státní správy se bezprostředně a aktivně podílejí na provádění jednotné finanční politiky státu, na správě a kontrole příjmů státního rozpočtu. Tuto svoji činnost zaměřují podle metodického řízení ministerstva financí především na upevňování finančních vztahů organizací k ústřednímu rozpočtu; k dosažení tohoto cíle národní výbory zejména kontrolují, jak ústředně řízené hospodářské, družstevní a ostatní organizace plní své povinnosti uložené jim, zvláštními předpisy upravujícími vztahy ke státnímu rozpočtu. Národní výbory při výkonu této své činnosti soustavně pečují o prohlubování a upevňování finanční kázně a zásad jednotné státní politiky v oblasti státních financí (§ 23 odst. 2 zákona č. 69/1967 Sb., o národních výborech, a § 1 vládního nařízení č. 107/1967 Sb., o zabezpečení vztahů organizací ke státnímu rozpočtu).
3. Od zrodu Československé republiky v roce 1918 až do roku 1949 vykonávaly finanční správu samostatné, od politických orgánů zcela neodvislé úřady; a to v I. stupni berní správy a berní úřady (přímé daně, daň z obratu a daň z přepychu) a okresní finanční ředitelství a poplatkové, důchodkové a celní úřady (daně nepřímé, monopoly, regály, poplatky a cla). V II. stupni fungovala zemská finanční ředitelství. K zásadní změně organizace finanční správy došlo v roce 1949 na základě zákona č. 281/1948 Sb., jímž byl výkon finanční správy přenesen na národní výbory. V národních výborech jakožto nejvýznamnějších reprezentantech politické moci lidu se spatřovala hlavni záruka pro odbyrokratizování a decentralizaci finanční správy. Tyto změny pomohly urychlit socializaci a konsolidaci na všech úsecích hospodářského života.
V souvislosti s rozvojem národního hospodářství a s novými úkoly státu a orgánů hospodářského řízení přecházela v oblasti důchodové a finanční politiky na národní výbory správa dalších, většinou podstatně složitějších státních příjmů, zejména na úseku odvodů a finančních nástrojů v zahraničním obchodě. Národní výbory postupně také přejímaly kontrolu přídělů ze státního rozpočtu (dotací, subvencí, intervencí apod.), a to často také v úsecích, které samy neřídily.
To nezbytně přenášelo na národní výbory prvky vyhraněně administrativní a zároveň i hluboce odborné, čemuž neodpovídalo vybavení, struktura a zaměření práce národních výborů. K odstranění těchto problémů byly vládním nařízením č. 107/1967 Sb. zřízeny v krajských a okresních národních výborech dnem 1. července 1967 odbory státních financí. V zásadě byly pověřeny správou a kontrolou finančních vztahů ústředně řízených hospodářských organizací k ústřednímu rozpočtu. Tyto nové finanční orgány byly v zájmu co nejrychlejší konsolidace konstituovány jako součást aparátu národních výborů. Národní výbory mají bezesporu velikou zásluhu na rychlém vybudování odborů státních financí.
Metodické a odborné řízení těchto odborů bylo svěřeno ministerstvu financí.
4. Ve srovnání s původními úkoly finančních odborů byla vládním nařízením č. 107/1967 Sb. odborům státních financí svěřena působnost v daleko širším rozsahu, zejména na úseku dotací a finančních nástrojů v zahraničním obchodě; současně byly pověřeny prováděním finančních a daňových revizí. Komplexní činnost zahájily odbory státních financí od 1. ledna 1968. Již koncem roku 1968 se v praxi ukázalo, že jejich výsledky plně potvrzují oprávněnost a nezbytnost rozhodnutí je vybudovat. Za krátkou dobu jejich působení bylo jen na základě revizí těchto orgánů odvedeno navíc do státního rozpočtu asi 3 mld Kčs. Jen za rok 1969 vykázal státní rozpočet v příjmech revizí výchozí základny, z kontroly přirážek a srážek v zahraničním obchodě, z vrácených přírůstkových prémií a dotací v zemědělství apod. 1,052 mld. Kčs, z finančního vypořádání roku 1968 pak přes 310 miliónů Kčs. Částky zaplacené podniky do státního rozpočtu na základě revizí odborů státních financí činí za 3/4 roku více než celá zemědělská daň v ČSR za celý rok.
Přitom však nejde jen o finanční přínos státnímu rozpočtu. Soustava odborů státních financí současně pomáhá upevňovat finanční kázeň a vykonává velmi účinný finanční tlak na podniky, aby lépe hospodařily s vlastními finančními prostředky a hledaly zdroje ve správném a zdravém socialistickém podnikání a nikoliv na úkor státního rozpočtu a celé společnosti.
Za poslední dva roky je celá řada vztahů v národním hospodářství vážně narušena, všechny úseky jsou poznamenány rozpadem řízení, řada ekonomických předpokladů, na nichž stavěla nová ekonomická reforma, nezabrala nebo se ukázala jako nedomyšlená nebo nesprávná. V rámci finančního vypořádání za rok 1968 byla ministerstvem financí ČSR ve spolupráci se Statistickým úřadem a odbory státních financí provedena na samočinném počítači kontrola správnosti účetních závěrek u 1832 ústředně řízených podniků. Při této kontrole byly zjištěny chyby v bilancích u 1499 podniků, tj. u 81,8% podniků a jen u 18,2% z nich, tj. u 333 podniků, účetní závěrky souhlasily.
Za této situace pochopitelně budou a musí být kladeny mimořádně vysoké nároky na celý finanční systém státu.
5. Při dnešních složitých úkolech finanční politiky již současné organizační začlenění odborů státních financí při národních výborech neodpovídá změněným podmínkám. Neúměrně zatěžuje národní výbory agendou, která se vzhledem k svému celostátnímu významu vymyká z vlastní sféry národních výborů které musí řešit složité úkoly na svém úseku. Národní výbory si současný stav plně uvědomují a v naprosté většině s vyčleněním odborů státních financí z organismu národních výborů a s pověřením samostatných orgánů státní správy správou a revizí příjmů a výdajů se vztahem k rozpočtu republiky nebo federace a ke státním fondům souhlasí, popřípadě je přímo doporučují. Pro toto řešení svědčí také již sám rozsah agendy. Tak např. státní rozpočet České socialistické republiky předpokládá na rok 1970 příjmy ve výši 94 543 mld Kčs a výdaje v téže výši. Přitom nejsou v uvedené částce zahrnuty příjmy rozpočtu republiky nebo federace a státních fondů ani výdaje poskytované z těchto rozpočtů a fondů; správa a revize těchto příjmů a výdajů přísluší rovněž orgánům republiky.
Navíc k těmto závažným úkolům přistupují i některé problémy personální, zejména při uvolňování pracovníků pro výkon některých tematických a oborových revizí, při nichž je nutno z rámce působnosti jednoho národního výboru dočasně přemísťovat pracovníky do obvodu působnosti jiných národních výborů.
6. Účelem zákona je především zajistit nezbytně nutné organizační předpoklady pro vysoce odbornou správu daňových a jim podobných příjmů, plynoucích do rozpočtu republiky nebo federace a do státních fondů a dotací (přídělů) z těchto rozpočtů a fondů. Současně má zákon zajistit předpoklady pro vysoce odborné a účinné finanční a daňové revize, aby mohly co nejefektivněji plnit své specializované kontrolní funkce v této oblasti zvýšeného společenského zájmu.
7. Návrh zákona je předkládán jako zákon národní na základě čl. 12 odst. 5 ústavního zákona č. 143/1968 Sb., o československé federaci, podle něhož správa, výkon a kontrola všech druhů daní (odvodů) a poplatků (pokut) - s výjimkou případů, kdy na základě výlučné působnosti Československé socialistické republiky vybírají poplatky (pokuty) federální orgány - přísluší ústředním orgánům republiky a z jejich pověření i jiným orgánům. Oprávnění federálních orgánů kontrolovat platby pro státní rozpočet federace není tím ovšem dotčeno.
Ani kontrolní působnost ministerstev a ostatních ústředních orgánů státní správy a kontrolní působnost na hlavních úsecích zvýšeného společenského zájmu, kterou vykonávají zvláštní kontrolní orgány (cenové, mzdové, státní inspekce apod.), jakož i periodické revize hospodaření, prováděné řídícími orgány různých stupňů řízení, není tímto zákonem narušena.
8. Návrh nemá finanční dosah. Jde o organizační vyčlenění současných odborů státních financí z národních výborů a ustavení samostatných orgánů státní správy pod přímým řízením ministerstva financí. Přitom jak mzdové fondy, tak i hmotné vybavení těchto nových orgánů má být provedeno přesunem ze zákona ze sféry národních výborů do bezprostřední správy ministerstva financí.
B. Část zvláštní
K § 1
Zkladni ustanovení
Účelem zákona je důsledně zabezpečit jednotné centrální řízení daní plynoucích zcela nebo zčásti do rozpočtu republiky nebo federace, popřípadě do státních fondů, a dotací poskytovaných z rozpočtu republiky nebo federace, popřípadě ze státních fondů, a dále prohloubit a zkvalitnit finanční správu. Současně budou národní výbory oproštěny od finančních agend, které přímo nesouvisejí s jejich vlastní činností; tím budou též vytvořeny předpoklady k tomu, aby se národní výbory mohly plněji věnovat svým základním úkolům.
Zákon proto vychází ze zásady, že národní výbory mají být pověřeny pouze správou a revizí těch daní a dotací, které mají výlučný vztah k rozpočtům národních výborů. Správou daní plynoucích zcela nebo zčásti do rozpočtu republiky nebo federace, popřípadě do státních fondů, jakož i dotací poskytovaných z těchto rozpočtů nebo fondů současně pověřuje samostatné, na národních výborech zcela nezávislé finanční správy. Finanční správy se zřizují jako samostatné orgány státní správy z dosavadních odborů státních financí národních výborů, jejichž agendu v podstatě převezmou. Do pravomoci finančních správ přechází dále řízení o přestupcích ve věcech daní a poplatků podle zákona č. 60/1961 Sb., o úkolech národních výborů při zajišťování socialistického pořádku, pokud tyto daně a poplatky jsou příjmem rozpočtu republiky nebo federace, popřípadě státních fondů; jejich správa a revize není zatím jednotně upravena, avšak nutně vyžaduje jednotný a účinnější režim.
Ve srovnání s dosavadním stavem přináší zákon změnu v tom, že do působnosti finančních správ svěřuje též daně a dotace se vztahem k státním fondům, jejichž podstatnou část příjmů tvoři prostředky, které před zřízením státních fondů byly příjmem státního rozpočtu; jejich správa a revize vyžaduje proto stejný režii jako správa a revize daní a dotací s přímým vztahem ke státnímu rozpočtu.
Odchylný režim připouští zákon u daní, které jsou sice příjmem rozpočtu republiky nebo federace, popřípadě státních fondů, avšak jejichž správou byly dosud pověřeny jiné orgány než národní výbory, popřípadě u národních výborů jiné útvary než odbory státních financí. Jde především o daně plynoucí do rozpočtu národních výborů a o poplatky správní, soudní, notářské, arbitrážní apod., které orgány pověřené výkonem státní správy předepisují (vybírají) v souvislosti s určitým právním úkonem. Nebylo by proto účelné pověřit správou těchto příjmů finanční správy. Tím není ovšem dotčeno právo finančních správ podrobit správu těchto poplatků a pokut běžné kontrole, popřípadě revizi.
Pod pojem daně zahrnuje zákon veškeré příjmy daňového charakteru, tj. vedle vlastních daní též dávky, poplatky, odvody všeho druhu, příspěvky na sociální zabezpečení, finanční nástroje na úseku zahraničního obchodu a pokuty, pod pojem dotace pak veškeré výdaje téže a obdobné povahy, tj. vedle vlastních dotací též subvence, intervence a jiné příděly a příspěvky. Státním rozpočtem se tu rozumí rozpočet republiky a rozpočet federace.
Výpočet daní přecházejících do působnosti finančních správ je uveden v důvodové zprávě k § 3. U daní, které budou zavedeny v budoucnu, určí příslušná hmotně právní norma orgán, který bude pověřen jejich správou a revizí.
Na rozdíl od příjmové oblasti, v níž se finančním správám ukládá správa v plném rozsahu, omezuje se na úseku dotací činnost finančních správ na běžnou kontrolu a revizi, zda použití dotací je v souladu s platnými předpisy a stanovenými podmínkami, jakož i na právo uložit a vymáhat vrácení dotace, jestliže nápravu nezjednal již orgán hospodářského řízení, popřípadě správce fondu. Tato úprava plně respektuje práva i povinnosti, které příslušejí orgánům hospodářského řízení v oblasti dotační politiky, neomezuje odpovědnost těchto orgánů, současně však poskytuje finančním orgánům oprávnění vyplývající nutně z jejich odpovědnosti za plnění státního rozpočtu. Působnost finančních správ se na úseku dotací vztahuje na všechny dotace poskytnuté z rozpočtu republiky nebo federace, popřípadě ze státních fondů. Pokud jde o hospodářské organizace, vztahuje se působnost finančních správ na dotace poskytnuté jak hospodářským organizacím státním, tak i nestátním, tudíž také na dotace poskytnuté podnikům družstevním, včetně jednotných zemědělských družstev, podnikům společenských organizací apod.
Zákon rozlišuje mezi činností správní a revizní a stanoví věcnou náplň obou těchto činností; nepovažuje však za nutné ani žádoucí, aby organizace revizní činnosti byla naprosto totožná s organizací činnosti správní. V zájmu maximální objektivity, jakož i v zájmu žádoucí odbornosti a specializace revizní činnosti organizuje revizní činnost na vyšším stupni, tj. u krajských finančních správ; současně však umožňuje ministerstvu financí, aby v odůvodněných případech vyhradilo provádění revizí svým vlastním orgánům nebo zajistilo jejich účast na prováděných revizích, popřípadě prováděním revizí méně významného dosahu pověřilo okresní finanční správy.
Náplň správní i revizní činnosti zůstává ve srovnání s dosavadním stavem nezměněna; musí však být podstatně prohloubena, aby se stala aktivním nástrojem při provádění jednotné finanční politiky státu a nekompromisně zaručovala plné a přesné dodržování předpisů v daňové i dotační oblasti.
Vynětím správy a revize daní a dotací se vztahem k rozpočtu republiky nebo federace a ke státním fondům z působnosti národních výborů nemají být národní výbory zbaveny jakéhokoliv vlivu na tomto úseku. Zákon úzkou spolupráci finančních správ s národními výbory v zájmu provádění jednotné finanční politiky státu výslovně ukládá. V zájmu dalšího prohloubení finanční správy i účinnějšího zajištění vlastních úkolů národních výborů bude třeba, aby finanční správy informovaly národní výbory o hospodářských výsledcích i jiných závažných skutečnostech jimi kontrolovaných organizací, aby národní výbory z poskytnutých informací vyvodily pro svou činnost příslušné závěry a účinně finanční správy podpořily při sestavování plánů a rozpočtů a při odstraňování zjištěných nedostatků. Pokud jde o daň z obratu podniků řízených národními výbory, projedná finanční správa každé opatření, které bude mít dopad na příjmy národního výboru, předem s tímto národním výborem.
K § 2
Soustava finančních správ
Zákon vychází ze zásady třístupňového řízení, které se v praxi plně osvědčilo, zaručuje organizacím i občanům žádoucí ochranu formou řádných i mimořádných opravných prostředků, plně vyhovuje požadavku maximální decentralizace a účelně člení pravomoc jednotlivých článků soustavy.
Zákon organizuje finanční správy ve dvou stupních; ministerstvo financí pověřuje funkcí řídící a dohlédací. V zásadě respektuje dosavadní územní členění republiky. Z důvodu účelnosti a hospodárnosti však připouští, aby ministerstvo financí v dohodě s Národním výborem hlavního města Prahy stanovilo územní působnost obvodních finančních správ v Praze odlišně od územního členění obvodních národních výborů.
Z těchže důvodů nepočítá na území dalších měst, jejichž národní výbory řídí přímo vláda, se zřízením finančních správ II. stupně.
K § 3
Působnost finančních správ
Pokud jde o působnost finančních správ, vychází zákon v podstatě z náplně odborů státních financí národních výborů. Do pravomoci finančních správ svěřuje pouze daně a dotace s výlučným, popřípadě částečným vztahem k rozpočtu republiky nebo federace a ke státním fondům.
Dnem účinnosti zákona přejde do působnosti finančních správ správní a revizní činnost, pokud jde o daň z obratu, podnikové daně (včetně příspěvku na sociální zabezpečení), daň ze mzdy, daň z příjmu z literární a umělecké činnosti, všechny druhy pokut a poplatků plynoucích do rozpočtů republiky nebo federace a do státních fondů, majetkové dávky, odvody všeho druhu (například odvody podle vládního nařízení č. 100/1966 Sb. a předpisů toto vládní nařízení měnících a doplňujících, odvod ze zisku a z přírůstku mezd podle zákona č. 131/1968 Sb., odvody z titulu přecenění), příspěvky a finanční nástroje v zahraničním obchodě. Do pravomoci finančních správ přitom přejde daň z obratu, i když je (u podniků řízených národními výbory) příjmem rozpočtu národních výborů. Vzhledem k rozsahu a složitosti této daně by nebylo účelné ani ekonomické její správu a revizi tříštit a výkonem této činnosti pověřit vedle finančních správ též finanční odbory národních výborů. Touto úpravou nejsou ovšem nijak dotčena práva vyplývající pro národní výbory z titulu orgánů hospodářského řízení.
Daně s výlučným vztahem k rozpočtu národních výborů budou důsledně spravovat a revidovat finanční odbory, a to i tehdy, jestliže u některých okresních národních výborů tuto činnost dosud vykonávaly odbory státních financí, například u daně důchodové a u zemědělské daně z důchodu, placené organizacemi.
Správu daní a dotací vykonávají v I. stupni, pokud nejde o výjimky podle ustanovení odstavce 2 písm. c), nebo podle ustanovení § 5 písm. e) nutné z důvodu bezpečnosti státu nebo hospodářských, výrobních a jiných veřejných zájmů, okresní finanční správy, a to i tehdy, jestliže k předpisu dodatků dochází na základě revize provedené krajskou finanční správou nebo ministerstvem financí.
Pokud jde o působnost na úseku finančně daňových revizí, jsou důvody, proč zákon úpravou působnosti pověřuje ministerstvo financí, uvedeny v důvodové zprávě k § 1. Při této úpravě bude se ministerstvo financí v souladu s dosavadní praxí řídit požadavkem maximální odbornosti, specializace, objektivity i úspornosti, prováděných revizí, bude rovněž respektovat jiné veřejné zájmy, především žádoucí utajení určitých skutečností v zájmu bezpečnosti státu.
K § 4
Místní příslušnost finančních správ
Pokud jde o místní příslušnost, poukazuje zákon na zvláštní předpisy, respektive pro případ, že by zvláštní předpisy místní příslušnost nestanovily, recipuje obvyklou úpravu.
K § 5
Působnost ministerstva financi
Zákon pověřuje ministerstvo financí odborným a metodickým řízením finančních správ, stanovením jejich organizační výstavby a zásad hospodaření, jakož i přezkoumáváním rozhodnutí krajských finančních správ, vydaných ve správním řízení.
Oprávnění k úkonům spadajícím do pravomoci finančních správ, respektive k pověření správou a revizí daní a dotací u určitého okruhu organizací, popřípadě u jednotlivé organizace, jinou než místně příslušnou finanční správu, je nutné především v zájmu nezbytného utajení skutečností významných z hlediska potřeb bezpečnosti státu, respektive z důvodu zajištění žádoucí vyšší odbornosti, specializace, apod.
K § 6
Právní postavení finančních správ a práva a povinnosti jejich pracovníků
Zákon řeší pracovně právní vztahy pracovníků finančních správ a zajištění jejich osobních a věcných potřeb.
Pracovníci dosavadních odborů státních financí se dnem účinnosti zákona stanou pracovníky finančních správ zřízených z jejich dosavadního pracoviště, avšak z ekonomických důvodů, především z důvodů úspory pracovních sil, budou krajské finanční správy zajišťovat osobní a věcné potřeby nejen svých vlastních pracovníků, nýbrž také pracovníků podřízených okresních finančních správ, a to zejména po stránce administrativní, rozpočtové a plánovací.
Zajištění vlivu ministerstva financí na jmenování, respektive odvolávání vedoucích finančních správ má zaručit správný výběr těchto pracovníků a celostátně usměrnit jejich platové zařazení.
Pokud jde o práva a povinnosti pracovníků finančních správ, zůstává v platnosti úprava platná pro pracovníky odborů státních financí. Tato úprava dostatečně zajišťuje řádný výkon správy a revize.
K § 7
Povinnosti organizací
Zákon zachovává v platnosti dnešní právní stav, který v dostatečné míře zajišťuje pro finanční orgány potřebný materiál.
K § 8
Řízení před finančními správami
Zákon řízení před finančními správami neupravuje.
V zájmu vyloučení případných pochybností upozorňuje pouze na dosud platné zvláštní předpisy a současně umožňuje jejich přiměřené použití v řízení ve věcech odvodů, příspěvků, finančních nástrojů v zahraničním obchodě a dotací.
K 9 až 14
Závěrečná ustanovení
Kromě obvyklých ustanovení upravujících další platnost, změnu neb zrušení dosud platných předpisů (§ 11 až 13 zákona) a účinnost nového zákona (§ 14 zákona) stanoví zákon, ze kterých útvarů národních výborů se finanční správy zřizují a zajišťuje jejich osobní a hmotné vybavení (§ 9 zákona).
Na úseku odvodů a finančních nástrojů v zahraničním obchodě rozšiřuje zákon (§ 10) působnost ministerstva financí o oprávnění, která tomuto ministerstvu již příslušejí v oblasti daní, dávek a poplatků, avšak byla na úsecích odvodů a finančních nástrojů v zahraničním obchodě dosud vyhrazena vládě. Zákon současně ministerstvu financí umožňuje přenést rozhodování v méně závažných případech (odklad placení, popřípadě povolení splátek do určité doby, úlevy do určité výše povinností) na finanční správy. Účelem zákona je zajistit pružnější správu na uvedených úsecích, zejména pak nezatěžovat vládu rozhodováním v konkrétních případech, které vzhledem k svému významu a k tomu, že nemají celostátní dosah, nevyžadují řešení vládou.
V Praze dne 16. ledna 1970
Předseda vlády ČSR
prof. ing. Josef Kempný, CSc., v. r.