ČESKÁ NÁRODNÍ RADA 1969
I. volební období
35
Vládní návrh
zásad zákona České národní řady
o povinné revizi účetních závěrek a autorizovaných bilančních revizorech
ČÁST PRVNÍ
ÚVODNÍ USTANOVENÍ
1. Účetnictví je významnou součástí informační soustavy; je nezbytným nástrojem řízení a kontroly. V účetnictví, zvláště, v roční účetní závěrce, se odrážejí základní fakta, svědčící o hospodaření podniků a organizací, jednotlivých odvětví i celého národního hospodářství.
Proto příslušné právní předpisy ukládají [Vlád. nařízení č. 30/1958 Sb., kterým se stanoví účetní zásady, ve znění vládního nařízení č. 81/1965 Sb. a vlád. nařízeni čís. 96/1966 Sb.] všem orgánům a organizacím zajistit, aby účetnictví poskytovala správně, pravdivě a včas všechny údaje, kterých je třeba k účelům řízení národního hospodářství.
2. Zejména v podnicích je účetnictví významným nástrojem pro řízení a kontrolu, neboť je odrazem všech hospodářských procesů podniku, je důležitým prostředkem ke zjišťování majetkových stavů a hospodářských výsledků, poskytuje podklady potřebné k daňovým účelům a jiným povinnostem podniku vůči státu a zabezpečuje podklady pro kontrolu hospodaření a ochranu zájmů zakladatelů.
Společenská úloha účetnictví na podnicích vzroste, když na podnikatelské orgány podle připravovaného zákona o socialistických podnicích přejdou úkoly schvalovat roční účetní závěrku a rozhodovat o rozdělení zisku. Tyto orgány potřebují pro své rozhodování získat jistotu, že stav majetku i hospodářský výsledek podniku, vykázaný v účetní závěrce je správný. [Podle § 14 připravovaného zákona o soc. podnicích osnovy předs. vl. č. 1471/1969 - 18] Roční účetní závěrka je také podkladem zprávy a výsledcích hospodaření, kterou vedení podniku předkládá pracujícím. Tvoří tak důležitý podklad pro účast pracujících na řízení.
Je i v zájmu podnikatelských vztahů mezi organizacemi, aby byla zaručena správnost údajů v publikovaných účetních závěrkách. [Podle připravované novelizace vlád. nař. č. 30/1958 Sb. o účetnictví]
Nakonec i celý systém podnikových daní se bude podle připravovaného zákona o podnikové dani [Podle Návrhu zásad podnikové daně str. 16-19 MF čj. 15/7753/1969 připravovaného zákona.],opírat o účetnictví a kontinuitu účetních závěrek.
3. Z toho vyplývá mimořádný zájem podniků, organizací i státu na tom, aby účetní závěrka, zejména roční, podávala včasný, pravdivý a úplný obraz jak o hospodaření podniku či organizace, tak i o tom, že tyto organizace splnily své finanční povinnosti vůči státu i další důležité povinnosti, regulující hospodaření organizací, stanovené zákony nebo jinými právními předpisy.
4. Tento zákon stanoví rozsah, předmět, způsob a podmínky, za kterých budou účetní závěrky spolu s nezbytným obsahem účetnictví povinně revidovány a potvrzovány - před schválením účetní závěrky podnikatelským orgánem - orgány, nezávislými na revidované organizací, jejichž způsobilost k výkonu této činnosti bude státem ověřena.
ČÁST DRUHÁ
ROZSAH A PŘEDMĚT ZPRÁVY
I. Povinnost revizí účetních závěrek
1. Všechny podniky a organizace, které vykonávají hospodářskou činnost a mají na území ČSR své sídlo, jsou povinny podrobit své účetní závěrky [sestavené podle vl. nař. č. 30/1958 Sb. ve znění vl. nař. 81/1958 Sb. a vl. nař. č. 96/1968 Sb., resp. jejich připravované novelizace] revizi a osvědčení orgánem, který je k tomu zmocněn tímto zákonem, před schválením závěrky příslušným podnikatelským orgánem.
2. Tato povinnost se vztahuje bez rozdílu
a) na účetní závěrky sestavované ročně [podle § 14 připravovaného zákona o soc. podnicích čj. 1471/1969]
b) na účetní závěrky sestavované před zahájením likvidace a po zahájení likvidace [podle odst. 3 a 6 § 27 připravovaného zákona o soc. podniku]
c) na účetní závěrky sestavované při ustanovení a skončení vnucené správy. [podle odst. 1 až 5 § 52 osnovy téhož zákona]
3. Podniky a organizace jsou povinny si smluvně zajistit revize účetních závěrek na svůj náklad u revizních organizací.
4. Termíny k provedení revizí budou odvozeny z předpisů o účetnictví a podnikových daních [podle návrhu Zásad podnikové daně MF čj. 15/7753/1969] a stanoví je ministerstvo financí ČSR v prováděcím předpisu k tomuto zákonu.
II. Orgány oprávněné k provedení povinných revizí účetních závěrek
1. Ve všech podnicích společenských a účastnických, které jsou ustaveny podle zákona o socialistických podnicích, [Podle § 28, § 45 a § 50 osnovy připravovaného zákona o soc. podniku] právo provádět povinné revize účetních závěrek podle oddílu I této části zákona přísluší výhradně autorizovaným bilančním revizorům se všeobecnou autorizací, pokud jsou zapsáni do seznamu autorizovaných bilančních revizorů a vykonávají tuto činnost v rámci revizních organizací Komory podle ustanovení tohoto zákona a jeho prováděcích předpisů.
2. Ve všech veřejných podnicích státních, které jsou ustanoveny podle zákona o socialistickém podniku [Podle § 35 osnovy připravovaného zákona o soc. podniku] právo provádět povinné revize účetních závěrek podle oddílu I této části zákona přísluší výhradně autorizovaným bilančním revizorům se zvláštní autorizací, kteří jsou zapsáni do seznamu autorizovaných bilančních revizorů a vykonávají tuto činnost v rámci určených revizních organizací podléhajících Komoře. Mohou tuto činnost vykonávat i v rámci specializovaných revizních organizací podléhajících zakladateli, pokud je k tomu účelu vytvoří v dohodě s ministerstvem financí ČSR příslušný ústřední orgán státní správy, jemuž náleží práva zakladatele. Tento orgán si může výslovně vyhradit, v kterých případech povinné revize účetních závěrek u státních podniků přísluší výhradně revizní organizaci zakladatele.
3. Ve všech ostatních podnicích a organizacích, pokud vykonávají hospodářskou činnost podle odst. 1 oddílu I tohoto zákona, a jsou ustaveny na základě zvláštních zákonů, [Podle zákona č. 69/1967 Sb. o nár. výborech, zákona č. 82/1966 Sb. o pojišťovnictví, podle připravovaného zákona o organizaci peněžnictví (čj. 11/1672/1967 MF); v družstvech vyvíjejících svoji činnost podle hosp. zákoníku č. 109/1964 Sb., § 76] právo provádět povinné revize účetních závěrek přísluší těm osobám a orgánům, které určí příslušný zákon. Tyto zvláštní zákony také určí, v kterých případech provádějí ověřování účetních závěrek uvedených organizací autorizovaní bilanční revizoři se všeobecnou nebo zvláštní autorizací.
4. Nestanoví-li příslušný zákon zvláštní úpravu podle bodu 3, je organizace, jejíž závěrka má být revidována, povinna zajistit si provedení této revize u revizní organizace Komory (oddíl II části čtvrté), obdobně jako společenské a účastnické podniky.
5. Zákon zmocní ministerstvo financí ČSR, aby stanovilo v dohodě s příslušnými ústředními úřady, v kterých zvláštních případech revize účetních závěrek provádí ministerstvo financí.
III. Předmět a obsah povinných revizí
1. Předmětem povinné revize jsou účetní závěrky sestavené podle oddílu I této části. Obsahem revize je přezkoušení, zda účetní závěrka podniku či organizace odpovídá požadavkům, stanoveným příslušnými předpisy pro účetní závěrku, zejména:
a) vykazuje správně základní jmění
b) vykazuje správně majetek
c) vykazuje správně výsledek hospodaření
d) je sestavena na základě průkazných zápisů v účetnictví a podle předpisů o inventarizaci
e) má dodrženu předepsanou kontinuitu
f) je v časovém a věcném souladu s doklady a faktickými skutečnostmi o činnosti organizace g) je podepsána osobami k tomu oprávněnými.
2. Ministerstvo financí ČSR v dohodě s ostatními ústředními úřady vydá podrobnější předpisy o předmětu, obsahu a rozsahu povinných revizí účetních závěrek.
ČÁST TŘETÍ
VÝKON ČINNOSTI
I. Možnost výběru autorizovaného bilančního revizora
1. Podniky a organizace, jejichž účetní závěrky mají být revidovány (oddíl I části druhé), si mohou vybrat k revizi oprávněného autorizovaného bilančního revizora (oddíl II části druhé) z úředně publikovaného seznamu autorizovaných bilančních revizorů a tím i revizní organizaci, k níž autorizovaný bilanční revizor přísluší.
2. Možnost výběru autorizovaného bilančního revizora a revizní organizace revidovaným podnikem nelze uplatnit u státních podniků v případech, kdy revizor a revizní organizace jsou určeni zakladatelem (odst. 2 oddílu II části druhé). U jiných podniků a organizací možnost výběru revidovaným podnikem nelze uplatnit v případech, kdy autorizovaného bilančního revizora nebo revizní organizaci určí k výkonu revize orgán, oprávněný k tomu na základě zvláštního zákona (odst. 3 a 5 oddílu II části druhé).
3. Organizace, která navrhuje provedení revize účetní závěrky, navrhne revizní organizaci, k níž autorizovaný bilanční revizor přísluší, uzavření smlouvy o provedení povinné revize účetní závěrky.
II. Smlouva a povinné revizi
1. Smlouva o provedení povinné revize účetní závěrky se uzavírá na základě návrhu objednatele. Zúčastněné organizace a orgány jsou povinny vzájemnou spoluprací vytvářet předpoklady pro správné plnění úkolů podle tohoto zákona.
2. Revizní organizace, která odmítne uzavřít smlouvu o provedení revize účetní závěrky, je současně povinna sdělit organizaci, která návrh podala, své důvody. Je-li důvodem odmítnutí nemožnost plnění osobou autorizovaného bilančního revizora, o kterého objednatel požádal, je revizní organizace povinna nabídnout k plnění úkolu povinné revize účetní závěrky jiného volného autorizovaného bilančního revizora. Nelze-li najít ani řešení náhradní, učiní příslušné opatření Komora revizních organizací tak, aby revize mohla být včas provedena.
3. Smlouva se uzavře podle ustanovení hospodářského zákoníku. [Hospodářský zákoník č. 109/1964 Sb.] Jejím nezbytným obsahem je určení osoby autorizovaného bilančního revizora a jeho spolupracovníků, vymezení úkolu, místa a termínu uskutečnění úkolů, dohoda o úplatě a úhradě hotových výloh, popř. jiné smluvní podmínky a důsledky z případného nedodržení smlouvy. Smlouva musí mít písemnou formu a může být uzavřena buď na provedení revize konkrétní účetní závěrky nebo na provedení revizí účetních závěrek až na 3 léta dopředu.
III. Oprávnění revizora
1. Podle uzavřené smlouvy o provedení revize účetní závěrky (odd. II části třetí), má autorizovaný bilanční revizor i jeho spolupracovníci v souladu s touto smlouvou právo:
a) vstupovat do podnikových prostorů a zařízení, pokud je toho třeba k řádnému provedení revize,
b) požadovat od podniku podklady potřebné k provedení revize a potřebná vysvětlení od podnikových pracovníků, vztahující se k předmětu revize,
c) používat v nezbytné míře podnikových zařízení,
d) v případě překážek, které znemožňují prověřit celý předmět revize v předepsaném obsahu, požadovat jejich odstranění. Když se tak nestane a nelze z tohoto důvodu plnit úkoly ze smlouvy, má revizor právo přerušit výkon revize do doby, než podnik překážky odstraní.
2. Oprávnění uvedená v odst. 1 nelze smluvně vyloučit.
IV. Povinnosti revizora
1. Autorizovaný bilanční revizor je povinen vykonávat svoji činnost osobně, řádně a včas.
2. Při výkonu revize účetní závěrky je autorizovaný bilanční revizor povinen:
a) postupovat tak, aby výsledek revize byl pravdivý, úplný a průkazný,
b) upozornit podnikové orgány na nedostatky, které v průběhu revize zjistil i když nebrání vydání osvědčení,
c) sestavit revizní zprávu a přezkoušení účetní závěrky,
d) projednat tuto zprávu s podnikem,
e) prověřit námitky podnikových orgánů proti této zprávě,
f) vydat - jsou-li splněny všechny požadavky na účetní závěrku podle bodu 1-3 oddílu III části druhé - podniku předepsané osvědčení; nebo - nejsou-li splněny podmínky pro vydání osvědčení - osvědčení nevydat,
g) zachovat státní, hospodářské a služební tajemství, a nichž se dozví při své činnosti. Tato povinnost trvá i pop skončení revize.
3. Při provádění revize účetní závěrky spolupracuje zpravidla pověřený autorizovaný bilanční revizor v rámci smlouvy s dalšími osobami (zejména s jinými autorizovanými bilančními revizory, asistenty, kteří nemají předepsanou autorizaci a jinými odborníky.). Tuto skutečnost uvede autorizovaný bilanční revizor ve své zprávě o revizi. Odpovědnost pověřeného autorizovaného bilančního revizora tím zůstává nedotčena. Spolupracovníci mají za svěřený úsek povinnosti jako pověřený autorizovaný bilanční revizor v rozsahu podle bodu 2 a) a g).
V. Vydání schvalovací doložky
1. Shledá-li oprávněný autorizovaný bilanční revizor po provedená revizi účetní závěrky a po projednání jejích výsledků s revidovanou organizací, že účetní závěrka spolu s účetnictvím odpovídají náležitostem, uvedeným v oddílu III části druhé, vydá o tom písemné osvědčení a revizi účetní závěrky - "schvalovací doložku", - v níž výslovně potvrdí, že
a) obdržel podklady a informace (vztahující se k předmětu revize a nezbytné pro vydání osvědčení), o něž požádal
b) účetní závěrka a účetnictví revidované organizace odpovídají platným právním předpisům.
2. Tato schvalovací doložka (bod 1) jej součástí závěru revizní zprávy. Schvalovací doložkou opatří autorizovaný bilanční revizor také revidovanou účetní závěrku.
VI. Postup při odmítnutí schvalovací doložky
1. Shledá-li oprávněný autorizovaný bilanční revizor, že kterákoliv z obligatorně stanovených náležitostí účetní závěrky podle odd. III části druhé není splněna, schvalovací doložku nevydá. O tom písemně vyrozumí podnikatelský orgán a vedení podniku s udáním důvodu.
2. Nesouhlasí-li organizace s důvody autorizovaného bilančního revizora, pro které doložka nebyla vydána, a neodstraní-li se tento rozpor ani při projednávání revizní zprávy, může revidovaná organizace do 15 dnů poté, kdy o tom obdržela písemné vyrozumění (bod 1), podat ke Komoře revizních organizací stížnost proti důvodům, pro něž bylo vydání schvalovací doložky odmítnuto.
3. Komora revizních organizací musí stížnost vyřídit do 30 dnů. Stížnosti přezkoumávají a vyřizují v Komoře zvláštní tříčlenné senáty (bod 2 oddílu III části čtvrté). Senáty
a) buď důvody, pro něž autorizovaný bilanční revizor schvalovací doložku odmítl, potvrdí,
b) nebo vrátí věc autorizovanému bilančnímu revizoru s doporučením, aby schvalovací doložku vydal.
4. Nevydá-li přes o (bod 3 b) autorizovaný bilanční revizor schvalovací doložku, nebo nesouhlasí-li organizace s vyřízením stížnosti Komorou podle bodu 3a), může se organizace obrátit na příslušný hospodářský soud.
5. Není-li stížnost oprávněná, uhradí náklady na vyřizování stížnosti podnik.
VII. Nezávislost autorizovaného bilančního revizora
Při svém rozhodování, zda vydá nebo nevydá schvalovací doložku o správnosti účetní závěrky (bod V a VI části třetí) je autorizovaný bilanční revizor nezávislý. Řídí se a je vázán pouze zákony a obecně platnými právními předpisy.
VIII. Revizní zpráva
1. O výsledku revize účetní závěrky sepisuje autorizovaný bilanční revizor písemnou zprávu. V této zprávě uvádí zejména, zda a jak účetní závěrka a účetnictví odpovídají platným právním předpisům, zda a jak podnikové orgány podaly požadovaná vysvětlení a důkazy. Revizní zprávu předá podnikatelskému orgánu a vedení podniku a sivé revizní organizaci.
2. Nutné náležitosti revizní zprávy a rozsah povinných příloh upraví ministerstvo financí ČSR.
3. Jeden exemplář revizní zprávy včetně všech příloh bude uložen u revidované organizace a druhý u revizní organizace, které jsou příslušné ze smlouvy, po dobu nejméně 10 let.
IX. Honoráře a náhrada nákladů
1. Revizní organizaci náleží honorář za provedení úkonů ze smlouvy o revizi účetní závěrky.
2. Sazby těchto honorářů stanoví ministerstvo financí ČSR v dohodě s příslušnými orgány.
3. Vedle honorářů podle odst. 1 a 2 obdrží revizní organizace od revidované organizace náhradu hotových výdajů (cestovních aj. výloh).
X. Odpovědnost za škody
1. Za škodu, vzniklou organizaci, u které byla revize prováděna, pokud tuto škodu autorizovaný bilanční revizor nebo jeho spolupracovníci způsobili při výkonu činnosti, odpovídá revizní organizace, která s revidovanou organizací uzavřela smlouvu o provedení revize.
2. Za škodu způsobenou revizní organizaci odpovídá autorizovaný bilanční revizor a jeho spolupracovníci podle zákoníku práce.
XI. Oznamovací povinnost
1. Zjistí-li autorizovaný bilanční revizor nebo jeho spolupracovníci při výkonu revize účetních závěrek jiné nedostatky a závady, jsou povinni oznámit to odpovědným orgánům revidovaného podniku.
2. Povinnost uvědomit jiné orgány, kterým přísluší činit opatření podle zvláštních předpisů, mají autorizovaní bilanční revizoři a jejich spolupracovníci tehdy, jej-li to výslovně uloženo zákonem.
XII. Skutečnosti, za kterých je revizor z výkonu revize vyloučen
1. Autorizovaný bilanční revizor nesmí být pověřen a nesmí provést revizi účetní závěrky, nastanou-li u něho vylučující skutečnosti. Skutečnosti, pro které je autorizovaný bilanční revizor z výkonu revize účetní závěrky vyloučen, nastávají:
a) je-li, nebo byl-li v uplynulých třech letech autorizovaný bilanční revizor v pracovním poměru nebo jiném obdobném pracovním vztahu k revidované organizaci,
b) prováděl-li autorizovaný bilanční revizor revize účetních závěrek v revidovaném podniku po tři léta za sebou, nemůže provádět revizi účetních závěrek v tomto podniku další tři léta.
2. Vylučující okolnosti je povinen autorizovaný bilanční revizor oznámit své organizaci včas, před uzavřením hospodářské smlouvy, nebo neprodleně, jakmile se o skutečnostech dozví.
ČÁST ČTVRTÁ
ORGANIZACE A ŘÍZENÍ
I. Autorizovaní bilanční revizoři
1. Autorizované bilanční revizory jmenuje a oprávnění odnímá ministerstva financí ČSR na návrh Komory revizních organizací. Jmenováním lze získat buď všeobecnou autorizaci nebo autorizaci zvláštní.
2. Jmenovat autorizovaným bilančním revizorem lze toho, kdo úspěšně složí předepsané zkoušky před zvláštní zkušební komisí a splňuje předpoklady, nutné pro výkon činnosti autorizovaného bilančního revizora. Odejmout oprávnění lze tehdy, jestliže se dodatečně ukáže, že nebyly splněny podmínky pro jmenování; jestliže tyto podmínky odpadly; jestliže autorizovaný bilanční revizor přes výstrahu Komory revizních organizací neplní nebo porušuje své povinnosti; a jestliže autorizovaný bilanční revizor sám o to požádá.
3. Jmenovaní autorizovaní bilanční revizoři jsou zapisováni Komorou revizních organizací do seznamu autorizovaných bilančních revizorů. Komora zápis do seznamu zruší, jestliže po jmenování nastaly skutečnosti, pro které autorizovaný bilanční revizor nemůže svoji činnost vykonávat. Seznamy autorizovaných bilančních revizorů budou publikovány ministerstvem financí ČSR.
4. Podrobnosti k výběru uchazečů pro získání autorizace, ustavení zvláštní zkušební komise, udělování autorizace, stanovení podmínek, za nichž bude tato činnost prováděna, způsob zápisů do seznamů a jejich publikace stanoví ministerstvo financí ČSR v prováděcím předpisu.
5. Bilanční revizoři autorizovaní v ČSR vykonávají svoji činnost v podnicích a organizacích, které mají své sídlo na území ČSR.
6. Platové poměry autorizovaných bilančních revizorů upraví ministerstva práce a sociálních věcí ČSR v dohodě s ministerstvem financí.
7. Provádí-li autorizovaný bilanční revizor revize účetních závěrek vedle svého řádného pracovního poměru, má nárok na to, aby organizace, u níž je zaměstnán, mu poskytla ve vhodném termínu 20 pracovních dnů neplaceného volna ročně k provedení povinných revizí podle tohoto zákona.
II. Revizní organizace
1. Autorizovaní bilanční revizoři výkon své činnosti (pokud tuto činnost nevykonávají v revizních útvarech zakladatele nebo revizních útvarech zřízených podle zvláštních zákonů - bod 2 a 3 a 5 oddílu II části druhé) provádějí v rámci revizních organizací. U těchto organizací vstupují buď do pracovního poměru nebo jiného obdobného pracovního vztahu podle zákoníku práce.
2. Revizní organizace jsou socialistické organizace. Provádějí činnost revizní a poradenskou podle statutu.
3. Zřizuje je Komora revizních organizací podle tohoto zákona v místech či oblastech podle potřeby. Provádění revizní činnosti, která vyžaduje zvláštní odborné činnosti v oboru, může být soustředěno ve specializovaných revizních organizacích.
4. Pracovní kolektiv revizní organizace tvoří vedoucí revizní organizace, autorizovaní bilanční revizoři, čekatelé (asistenti) a ostatní spolupracovníci. Vedoucí revizní organizace zastupuje revizní organizaci navenek.
5. Revizní organizace uhrazuje zásadně všechny své potřeby z vlastních příjmů.
6. Část svých příjmů je revizní organizace povinna odvést na plnění úkolů Komory, ve výši stanovené podle bodu III/f této části.
III. Komora revizních organizací
1. Komora revizních organizací je socialistickou organizací, kterou zřizuje ministr financí ČSR (dále jen Komora). Výnos ministra financí ČSR upraví získávání jmění, oběžných fondů a způsob hospodaření statut Komory.
2. Komora zřizuje, metodicky řídí a kontroluje činnost revizních organizací a autorizovaných bilančních revizorů, zejména:
a) pečuje o přípravu a výběr kvalifikovaných osob a dává ministerstvu financí ČSR doporučení k udělení, event. odejmutí autorizace. Vede seznamy autorizovaných bilančních revizorů,
b) zúčastňuje se činnosti zvláštní zkušební komise. Zabezpečuje podmínky pro udržování a rozšiřování kvalifikace autorizovaných bilančních revizorů. Vede centrální dokumentační službu,
c) ustanovuje vedoucí revizních organizací a odvolává je,
d) vydává vzorový organizační řád a pracovní a disciplinární řád,
e) ve zvláštních senátech vyřizuje stížnosti revidovaných organizací proti odmítnutí schvalovacích doložek při povinných revizích účetních závěrek,
f) stanoví výši příspěvku revizních organizací na plnění úkolů Komory. Vede účelové fondy a hospodaří s nimi,
g) sestavuje plány, rozpočty, účetní závěrky, zprávy o hospodaření a o činnosti,
h) předkládá návrhy ústředním orgánům za tím účelem, aby se předcházelo nedostatkům, vyplývajícím z revizí podle tohoto zákona.
2. Orgány Komory revizních organizací jsou:
a) plenární schůze vedoucích revizních organizací a delegátů z řad členů - autorizovaných bilančních revizorů,
b) výbor (představenstvo).
3. Působnost těchto orgánů a způsob jejich jednání upraví Statut a organizační řád.
IV. Ministerstvo financí
Ministerstvu financí ČSR přísluší dohled na provádění tohoto zákona.
ČÁST PÁTÁ
USTANOVENÍ PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ
1. Povinnost dát si přezkoumat a ověřit účetní závěrku podle tohoto zákona platí bez výjimky pro všechny organizace podle oddílu I části druhé, počínaje za rok 1970.
2. Orgány, které jsou oprávněny k provádění revizí účetních závěrek podle oddílu II části druhé tohoto zákona, budou provádět:
a) revize účetních závěrek za rok 1970, 1971, 1972 u vybraných podniků, jejichž okruh stanoví přechodně ministerstvo financí ČSR v dohodě s příslušnými ústředními úřady a orgány,
b) revize účetních závěrek, počínaje účetní závěrkou za rok 1973 u všech podniků (oddíl I části druhé) - bez výjimky.
3. Revize účetních závěrek u ostatních podniků, které nebudou patřit do okruhu podle bodu 2a této části, za rok 1970, 1971 a 1972 budou provádět osoby, orgány a organizace, které na přechodnou dobu určí ministerstva financí ČSR v dohodě s příslušnými úřady a orgány.
4. Zrušují se všechna ustanovení vyhlášky č. 121 Sb. ministerstva financí ze. dne 6. prosince 1967 o provádění periodických revizí hospodaření, týkající se státních hospodářských organizací a organizací zahraničního obchodu v oblasti revizí účetních závěrek.
5. Navrhuje se, aby tento zákon nabyl účinnosti dnem 1. ledna 1970.
Důvodová zpráva
A. Všeobecně
I. Úvod
1. V souvislosti s realizací ekonomické reformy bude nezbytně nutné racionálně a účinně uspořádat kontrolně revizní činnost ve státě, a to zejména ve vztahu ke sféře podnikatelské.
Již od roku 1956 se hledají cesty k zajištění větší účinnosti kontroly a odstranění jejich nedostatků. Kontrola je však součásti řízení a nemůže mít jiný charakter, než řízení samo. Protože řízení zůstávalo donedávna direktivní, zůstávala i účinnost kontroly přes řadu obsahových a organizačních změn vždy jen v mezích účinnosti direktivního řízení. Toto převažující řízení se silnými administrativními prvky vyžadovalo, aby kontrolně revizní aparát byl zaměřován na odhalování negativních odchylek od relativně podrobných direktiv a na vynucení jejich plnění.
2. Podstatou ekonomické reformy je větší podnikatelská samostatnost podniků. Dosavadní řídící orgány státní správy nemají, až na konkrétně vymezené otázky, do řízení podniků zasahovat. Z toho také vyplývá nutnost změnit dosavadní náplň a formu kontrolně revizních zásahů do podniků a zaměřit ji na revizi dodržování pravidel která byla pro podnikatelskou činnost státem vytýčena. Mezi těmito pravidly je bezpodmínečná povinnost správně vykázat výsledky ekonomické činnosti podniku.
Přenesení podnikatelské činnosti na podniky si vyžádá, aby i organizace revizní činnosti byla upravena podle těchto vztahů. Navrhuje se proto vytvořit nezávislý odborný profesionální aparát revizních organizací s autorizovanými bilančními revizory.
Současně by bylo podnikům zákonem stanoveno:
a) povinnost dát si ověřit své účetní závěrky nezávislým odborným orgánem, který k tomu bude autorizován státem;
b) povinný okruh otázek a podmínky, aby tento orgán mohl závěrky spolehlivě prověřit.
3. Problematikou kontrolní činnosti z uvedených hledisek se zabývala vláda ČSSR již ve svém usnesení č. 314/1967 a rozhodla zvážit dosavadní systém revizí centrálních orgánů.
Vládnímu usnesení č. 314 předcházelo ještě vládní usnesení č. 72/1967, v němž vláda schválila zprávu o plnění směrnic ke zvýšení účinnosti kontroly a k racionalizaci celkového kontrolního aparátu a uložila ústřední komisi lidové kontroly a ministerstvu financí experimentálně ověřit činnost revizních organizací, pracujících za úplatu.
V říjnu 1968 projednala vláda ČSSR zprávu o rozboru podmínek pro revizní a poradenskou činnost a ve svém usnesení č. 351/1968 vzala na vědomí, že podmínky vytvářené novou soustavou řízení národního hospodářství, výsledky experimentálního ověření činnosti revizních a poradenských organizací a poznatky získané v zahraničí, plně potvrzují správnost budování takovýchto organizací u nás v nových podmínkách hospodářského řízení. Došla k závěru, že je třeba zajistit přípravu potřebné normativní úpravy revizní činnosti a to v termínech, odpovídajících přípravě zákona a socialistickém podniku, s využitím poznatků z experimentálního ověřování a námětů, obsažených ve zprávě předložené vládě tak, aby podle ní mohlo být zahájena a postupně rozšiřována provádění revizí účetních závěrek hospodářských organizací podnikové sféry počínaje rokem 1970.
4. V souladu s těmito závěry uložila vláda předkladateli návrhu zákona o socialistickém podniku zahrnout do návrhu tohoto zákona povinnost podniků, organizovaných na obecných principech podnikatelské činnosti v odpovídajících organizačně právních formách socialistického podnikání, dát si provést revizi účetní závěrky státem k tomu pověřenými orgány před jejím schválením podnikatelským orgánem. Vláda uložila současně všem ministrům, radám krajských národních výborů, radě hl. m. Prahy a Bratislavy zabezpečit hmotné a kádrové předpoklady pro rozvoj revizních a poradenských organizací.
Z těchto rozhodnutí vyplynula také i bezprostřední nutnost připravit zvláštní zákon o povinné revizi účetních závěrek a organizacích resp. orgánech, které budou tuto činnost vykonávat a zajišťovat.
II. Dosavadní stav
5. Podle dosavadní právní úpravy jsou ve státních hospodářských organizacích, státních fondech a organizacích zahraničního obchodu prováděny periodické revize hospodaření. Tyto revize provádějí orgány hospodářského řízení (ministerstva, nadpodnikové orgány, národní výbory apod.) v jimi přímo řízených organizacích. Ministerstvo financí provádí takové revize v ministerstvech, ústředních úřadech a orgánech a krajských národních výborech.
Ve státních hospodářských organizacích a organizacích zahraničního obchodu mají být periodické revize hospodaření prováděny každoročně, se zaměřením na přezkoumání správnosti roční účetní závěrky, správnosti účetnictví po stránce obsahové, správnosti docílených finančních výhod, správnosti plnění závazných úkolů a závazných limitů. Nejméně jednou za tři roky mají být tyto revize provedeny se zaměřením na uplatňování ekonomických nástrojů, zejména cen a mezd a jejich souladu s uspokojováním potřeb společnosti, dále na stav správy a ochrany národního majetku.
V rozpočtových a jiných státních organizacích a státních fondech jsou periodické revize hospodaření prováděny nejméně jednou za tři roky, se zaměřením na přezkoumání účelnosti a hospodárnosti vynakládaných rozpočtových prostředků a správnosti účetnictví po stránce obsahové, správnosti účetních výkazů a se zaměřením na stav ochrany a správy národního majetku.
6. V plnění úkolů dosavadních periodických revizí je řada vážných závad, řada nedostatků se opakuje, nejsou prováděny účinné závěry, revize neprobíhají v zákonných lhůtách, jsou prováděny často formálně, výsledky revizní činnosti neodpovídají důležitosti této instituce, objektivita revizního výkonu a účinnost nebyla z různých příčin ve všech oblastech dostatečná. V některých případech byly revizní a kontrolní pracovníci závislí na pracovnících řídících, zejména při uplatňování zájmů podnikových a oborových na úkor zájmů celospolečenských. Existovaly nejednotné nároky na kvalifikaci revizorů a kontrolorů a nejednotné názory na hloubku prováděných revizí a kontrol. Za takových podmínek proběhla přestavba cen, přecenění majetku a jiné důležité celostátní akce s dalekosáhlými ekonomickými dopady, při nichž objektivní revizní zjištění nemohla být provedena.
V důsledku toho pak společnosti unikaly nesmírné hodnoty, které v podnicích zůstávaly proti vůli a záměrům centrálního řízení státu. Z kádrového obsazení kontrolních a revizních útvarů vyplývaly nedostatky jak v počtu, tak hlavně v kvalifikaci revizorů.
Nutnost urychleně a spolehlivě ověřit správnost vykazovaných výsledků v účetních závěrkách u podniků vyplývá mimo jiné i z toho, že se v účetních závěrkách vyskytuje řada chyb.
V rámci finančního vypořádání za rok 1968 byla provedena ministerstvem financí ČSR ve spolupráci se Statistickým úřadem na samočinném počítači v podniku výpočetní techniky v Českých Budějovicích jednorázová kontrola správnosti účetních výkazů.
Byly zkontrolovány účetní závěrky za rok 1968 u 1832 ústředně řízených a zemědělských organizací. Chyby byly zjištěny v účetních výkazech u 1430 organizací, tj. u 72,5 % kontrolovaných podniků.
7. Vedle periodických revizí hospodaření jsou podle vlád. noř. č. 107 ze dne 17. listopadu 1967 o zabezpečení vztahů organizací ke státnímu rozpočtu prováděny státními finančními orgány finančně daňové revize. Tyto revize jsou zaměřeny jen na plnění daňových a jiných finančních vztahů podniků ke státnímu rozpočtu a dodržování zásad státní finanční politiky. Při těchto finančně daňových revizích se kontroluje, jak subjekty s finančně daňovými vztahy plní povinnosti vyplývající
a) z provádění a placení odvodů do rozpočtu ústředního nebo rozpočtu národních výborů podle vlád. nař. č. 100/1966 Sb., ve znění změn a doplňků a na zvláštní účty odvodů;
b) ze způsobu používání finančních nástrojů na úseku zahraničního obchodu;
c) z používání dotací a subvencí a intervencí ze státního rozpočtu a plnění povinností vyplývajících z jiných vztahů ke státnímu rozpočtu. Objem hospodářských prostředků, které jsou podrobovány finančně daňovým revizím činil v rozpočtových příjmech ČSSR za rok 1968 Kčs 63,3 mld (odvody) a v rozpočtových výdajích Kčs 27,5 mld (dotace, subvence, intervence apod.).
Výsledky těchto finančně daňových revizí přinesly dosud do státního rozpočtu včetně finančního vypořádání do 31. 3. 1,5 mld Kčs (z toho Kčs 229 mil. za rok 1967, Kčs 850 mil. za rok 1968, Kčs 220 mil. za I. čtvrtletí 1969 a Kčs 200 mil. krácení rozpočtu za rok 1969).
III. Cíl a obsah zákona
8. Předkládaný návrh zásad zákona o povinné revizi účetních závěrek a autorizovaných bilančních revizorech má zajistit zákonnou úpravu ověřování účetních závěrek na principech maximální objektivity ve vztahu k podnikům i ke státu.
Obsahem zákona je rozvedení zásady, že povinné revize účetních závěrek může pro podnik za úplatu provádět pouze zvlášť k tomu způsobilý, státem pověřený a na revidované organizaci nezávislý orgán, který bude plnit i určité funkce společenské.
Zákon současně upravuje i postavení těchto orgánů, výkon jejich činnosti, předmět revize, organizaci a řízení této činnosti a další otázky s touto činností spojené. Podrobnosti vyplývají ze zvláštní části.
Podobné instituce a orgány, oprávněné na základě zvláštních zákonů realizovat státní dohled v rozhodujících oblastech hospodaření na základě účetních bilancí, mají v Německé demokratické republice, v Polsku, Jugoslávií a ve většině vyspělých zemí.
IV. Ostatní otázky
9. Kontrola ostatních otázek z dosavadního obsahu periodických revizí, tj. vlastní revize hospodaření bude od data účinnosti nového zákona o podniku spadat do pravomoci podniku, resp. jeho dozorčího orgánu. Vedení podniků a dozorčí orgány budou mít kdykoliv možnost provádět si tyto revize svými vnitřními útvary, příp. si na vlastní žádost, pro vlastní potřebu a na vlastní náklad dát provést potřebnou revizi podnikového hospodářství nebo revizi některé části podnikového hospodaření nezávislým revizním orgánem, resp. revizní organizací, vytvořenou podle tohoto zákona. Tím bude zajišťována nestrannost a vysoká odbornost potřebných podnikových revizí. Závěry z těchto revizí budou mít formu expertiz a poradenské činnosti s příslušnými doporučeními a nebudou pro objednatele, na rozdíl od revize účetní závěrky, závazné.
Finančně daňové revize, jakož i periodické revize hospodaření v rozpočtových organizacích, stejně jako kontroly cenové, mzdové, jakostní, technické apod. mají zůstat tímto zákonem nedotčeny. Tyto revize řeší speciální problematiku, kterou by nebylo správné, ani únosné převést na nově navrhované orgány pro revize účetních závěrek.
10. Bude zajišťováno, aby se revize ročních účetních závěrek podle tohoto zákona ve svém obsahu nedublovaly s jinými kontrolami.
Během přípravy tohoto zákona bude třeba trvale zajišťovat vzájemnou sladěnost s ostatními zákony, které jsou připravovány, zejména s návrhy zákona o socialistickém podniku, zákona o účetnictví, zákona a podnikových daních, zákona o státním finančním hospodaření, zákona o národních výborech, zákona o družstvech, zákona o peněžnictví, ev. s dalšími připravovanými návrhy zákonů, provádějícími ekonomickou reformu.