ČESKÁ NÁRODNÍ RADA 1969
21
Společná zpráva
výboru pro národní výbory a národnosti
a výboru ústavněprávního
k návrhu skupiny poslanců ČNR Kempného, Ichy, Ruska, Onderka, Sobotníkové a druhů
na vydání zákona České národní rady o městě Ostravě (tisk 14)
Výbor ČNR pro národní výbory a národnosti dne 2. dubna 1969 a ústavně právní výbor ČNR dne 11. dubna 1969 projednaly návrh skupiny poslanců ČNR Kempného, Ichy, Ruska, Onderka, Sobotníkové a druhů na vydání zákona ČNR o městě Ostravě (tisk 14).
Oba výbory při svém jednání provedly v předloženém návrhu zákona ČNR shodně tyto změny:
1. Škrtá se preambule a zákon se uvádí předepsanou uvozovací větou: "Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:".
2. V § 3 se zpřesňují resp. doplňují tyto názvy městských částí města Ostravy: "Kunčice nad Ostravicí", "Zábřeh nad Odrou" za název obce Hrabůvka se vkládá název obce "Paseka" a název "Bártovice" se upravuje na "Bartovice".
3. V § 7 se dosavadní dva nečíslované odstavce označují jako odstavce 1 a 2. V odstavci 1 předposlední řádek se za výraz "o rozvíjení služeb" vkládá výraz "o rozvoj kultury a".
4. V § 11 odst. 2 se zkratka "Sm KNV" nahrazuje slovy "Severomoravský krajský národní výbor" a v druhém řádku téhož odstavce se výraz "případně ONV" nahrazuje výrazem "popřípadě okresní národní výbory". Ve čtvrtém řádku téhož odstavce místo "schvaluje" má být správně "schvalují" a v šestém řádku se výraz "projednává a zaujímá" nahrazuje výrazem "projednávají a zaujímají".
5. K § 11 se dále připojují další dva odstavce tohoto znění:
"(3) Rozsah příměstské oblasti města Ostravy stanoví Severomoravský krajský národní výbor v dohodě s Národním výborem města Ostravy po projednání s okresními národními výbory v Opavě, Karviné, Frýdku - Místku a Novém Jičíně.
(4) Národní výbor města Ostravy postupuje obdobně v dohodě se Severomoravským krajským národním výborem při řešení otázek uvedených v odstavci 2, pokud se týkají zájmů příměstské oblasti města Ostravy."
Tento doplněk je odůvodněn tím, že návrh zákona neřešil vztahy Národního výboru města Ostravy k Severomoravskému krajskému národnímu výboru a příslušným okresním národním výborům, pokud se týká řešení věcí v příměstské oblasti města Ostravy.
6. V § 12 odst. 2 šestý a sedmý řádek dochází ke stylistické úpravě. Místo výrazu "a při řešení celoměstských problémů, radí se s nimi o plnění úkolů" vkládá se výraz ", při řešení celoměstských problémů se s nimi radí".
7. V § 17 dochází, pokud jde o počty poslanců Národního výboru města Ostravy a obvodních národních výborů k úpravě shodné jako v zákoně č. 175/1968 Sb., o městě Brně. Tento paragraf proto zní:
"§ 17
(1) Do Národního výboru města Ostravy se volí nejméně 100 poslanců.
(2) Obvodní národní výbory stanoví počty svých poslanců se zřetelem na velikost svého obvodu, na rozsah své působnosti a se zřetelem na to, aby mohl být vytvořen pracovně schopný sbor. Přitom počet poslanců stanoví tak, aby obvodní národní výbor měl nejméně:
|
30 poslanců v obvodech |
do |
5 000 obyvatel, |
|
40 poslanců v obvodech |
do |
10 000 obyvatel, |
|
60 poslanců v obvodech |
do |
20 000 obyvatel, |
|
80 poslanců v obvodech |
nad |
20 000 obyvatel." |
8. V § 18 odst. 2 druhý řádek se slovo "místopředsedové" nahrazuje slovem "náměstkové". Na konci tohoto odstavce se výraz "15 - 20 členů" nahrazuje výrazem "15 až 20 členů".
9. Nadpis nad § 21 se upravuje tak, že zní: "Přechodná a závěrečná ustanovení".
10. V § 22 druhý řádek se škrtá slovo "jeho".
11. Za § 22 se vkládá nový § 23 tohoto znění:
"§ 23
Rozhodnutí Městského národního výboru v Ostravě vydaná před účinností tohoto zákona přezkoumávají podle správního řádu příslušné orgány Severomoravského krajského národního výboru."
Toto doplnění je odůvodněno tím, že jinak - jako je tomu v případě obdobných rozhodnutí bývalého Městského národního výboru v Brně - by tato rozhodnutí musely přezkoumávat příslušné ústřední orgány.
12. Dosavadní § 23 a 24 se přečíslují na § 24 a 25.
13. V § 23 (podle nového číslování § 24) se odstavec 1 č. 2 upravuje tak, že zní: " V § 10 se vypouští bod 7". Zde totiž došlo omylem k tomu, že do návrhu zákona bylo zařazeno ustanovení týkající se města Brna.
14. V § 23 se odstavce 3 a 4 škrtají a odstavce 5 a 6 se proto příslušně přečíslovávají.
Vypuštěné odstavce 3 a 4 jednaly o působnosti soudů a prokuratury na území města Ostravy. Ze skutečnosti, že zákon ČNR nebude tuto věc nijak upravovat, vyplývá, že dosavadní krajský soud v Ostravě dále vykonává působnost i pro území města Ostravy, že okresní soud v Ostravě nadále působí pro území města Ostravy, dále že okresní prokuratura v Ostravě působí na území města Ostravy a konečně, že krajská prokuratura v Ostravě vykonává působnost nejen pro území Severomoravského kraje, ale i pro území města Ostravy. Tento stav bude platit až do doby, kdy bude proveden čl. 145 ústavního zákona č. 143/1968 Sb., o československé federaci, svěřující federálnímu ústavnímu zákonu úpravu organizace soudů a prokuratury v Československé socialistické republice.
15. V § 23 (podle nového číslování § 24) v odstavcích 5 a 6 (podle nového číslování v odstavcích 3 a 4) se na příslušných místech nahrazuje výraz "ve znění zákona č. 29/1968 Sb.," výrazem "ve znění zákonů č. 29/1968 Sb. a č. 175/1968 Sb.,". Tento doplněk je nutný proto, aby v tomto zákoně byl v této souvislosti citován i zákon o městě Brně.
16. V § 24 (podle nového číslování § 25) se datum účinnosti tohoto zákona stanoví dnem 1. července 1969.
S těmito změnami a po opravě některých tiskových chyb doporučují oba výbory předložený návrh skupiny poslanců ČNR Kempného, Ichy, Ruska, Onderka, Sobotníkové a druhů na vydání zákona ČNR o městě Ostravě (tisk 14) České národní radě ke schválení a to ve znění, jak vyšlo z jednání obou výborů a které je připojeno k této zprávě.
V Praze dne 11. dubna 1969
|
Václav Koutný v. r. |
dr. Zdeněk Jičínský v. r. |
|
předseda výboru pro národní výboru výbory a národnosti |
předseda ústavně právního |
ing. Josef Kempný v. r.
společný zpravodaj
Zákon
České národní rady
ze dne .................... 1969
o městě Ostravě
Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:
Základní ustanovení
§ 1
Město Ostrava tvoří samostatnou územně správní jednotku.
§ 2
(1) Orgánem státní moci a správy v městě Ostravě je Národní výbor města Ostravy.
(2) Národní výbor města Ostravy je přímo řízen vládou České socialistické republiky.
§ 3
(1) Území města Ostravy tvoří tyto městské části: Moravská Ostrava, Přívoz, Mariánské Hory, Hukvaldy, Nová Ves, Vítkovice, Kunčice nad Ostravicí, Kunčičky, Zábřeh nad Odrou, Hrabová, Hrabůvka, Paseka, Slezská Ostrava, Michálkovice, Heřmanice, Hrušov, Muglinov, Radvanice, Bartovice, Poruba, Svinov, Martinov, Třebovice, Pustkovec, Výškovice.
(2) Území města Ostravy se dělí na městské obvody. Vytvořit anebo zrušit městský obvod nebo změnit jeho území přísluší Národnímu výboru města Ostravy, který o tom rozhoduje po vyjádření obvodních národních výborů, projednaném s občany.
§ 4
Orgány státní moci a správy v městských obvodech města Ostravy jsou obvodní národní výbory.
§ 5
Národní výbor města Ostravy s obvodními národními výbory plní na území města úkoly národních výborů všech stupňů.
§ 6
Národní výbor města Ostravy a obvodní národní výbory se řídí při zabezpečování rozvoje a výstavby města zásadou že rozvoj města Ostravy jako významného průmyslového centra České socialistické republiky je důležitým zájmem společnosti uplatňovaným v souladu se zájmy obyvatel města. Touto zásadou se při plnění svých úkolů řídí i vláda a ostatní orgány České socialistické republiky.
Péče o rozvoj města Ostravy
§ 7
(1) Předním úkolem Národního výboru města Ostravy a obvodních národních výborů je péče o všestranný rozvoj města Ostravy, zejména o jeho plánovitou výstavbu, o vytvoření a ochranu zdravého životního prostředí, o rozvíjení služeb, o rozvoj kultury a o ochranu kulturních památek a o zabezpečování veřejného pořádku.
(2) K předním úkolům Národního výboru města Ostravy a obvodních národních výborů náleží též péče o vytváření příznivých podmínek pro činnost orgánů a institucí celospolečenského nebo celonárodního významu, které mají v městě Ostravě své sídlo.
§ 8
(1) Vláda České socialistické republiky vytváří předpoklady pro účast a pomoc svých orgánů a organizací při řešení otázek rozvoje a výstavby města Ostravy.
(2) Ministerstva a ostatní ústřední orgány státní správy České socialistické republiky úzce spolupracují s Národním výborem města Ostravy při zabezpečování rozvoje města a řeší s ním všechny problémy náležející do jejich působnosti, pokud se týkají hospodářské, kulturní, zdravotní a sociální výstavby města Ostravy. Projednávají s Národním výborem města Ostravy ty části návrhů plánu rozvoje svého oboru, které se dotýkají zájmů města. Nedojde-li při této spolupráci k potřebným dohodám, rozhoduje o vzniklých rozporech vláda České socialistické republiky.
§ 9
(1) Ministerstva a ostatní ústřední orgány státní správy České socialistické republiky dbají ve své činnosti zvláštností společenského významu města Ostravy a z tohoto hlediska projednávají s Národním výborem města Ostravy návrhy právních předpisů a jiných opatření dotýkajících se města Ostravy. Rozdílná stanoviska v otázkách zásadní povahy projedná ministr (vedoucí ústředního orgánu státní správy) s primátorem města Ostravy.
(2) Národní výbor města Ostravy koordinuje postup organizací a státních orgánů při plnění úkolů týkajících se rozvoje města Ostravy; přitom nezasahuje do pravomoci orgánů Československé socialistické republiky, ani orgánů České socialistické republiky.
§ 10
Orgány a organizace mohou zřizovat svá sídla na území města Ostravy po předchozím projednání s Národním výborem města Ostravy.
§ 11
(1) Ministerstva a ostatní ústřední orgány státní správy České socialistické republiky, národní výbory a organizace spolupracují s Národním výborem města Ostravy i při uspokojování důležitých zájmů, které má město Ostrava mimo své území, a svými opatřeními mu napomáhají.
(2) Jde-li o příměstskou oblast města Ostravy Severomoravský krajský národní výbor, popřípadě okresní národní výbory v Opavě, Karviné, Frýdku - Místku a Novém Jičíně po dohodě s Národním výborem města Ostravy
- schvalují výhledové národohospodářské studie, plány souhrnného rozvoje oblasti a územní plány,
- projednávají a zaujímají společné stanovisko k investičním záměrům a projektovým úkolům na výstavbu a přestavbu průmyslových objektů a zařízení dopravního, vodohospodářského, energetického a rekreačního charakteru a na to navazující zařízení obchodu, zásobování a dalších služeb.
(3) Rozsah příměstské oblasti města Ostravy stanoví Severomoravský krajský národní výbor v dohodě s Národním výborem města Ostravy po projednání s okresními národními výbory v Opavě, Karviné, Frýdku - Místku a Novém Jičíně.
(4) Národní výbor města Ostravy postupuje obdobně v dohodě se Severomoravským krajským národním výborem při řešení otázek uvedených v odstavci 2, pokud se týkají zájmů příměstské oblasti města Ostravy.
Působnost Národního výboru města Ostravy a obvodních národních výborů
§ 12
(1) Národní výbor města Ostravy v úzké součinnosti s obvodními národními výbory plánuje, řídí a zabezpečuje výstavbu města a organizuje plánovitý rozvoj hospodářské, kulturní, zdravotní a sociální výstavby na jeho území. Účastní se na přípravě státního plánu rozvoje národního hospodářství, spolupracuje s ministerstvy a ostatními ústředními orgány státní správy České socialistické republiky a předkládá jim návrhy na řešení otázek dotýkajících se rozvoje města. Schvaluje plán rozvoje města Ostravy a v jeho rámci usměrňuje správné proporce v rozvoji města.
(2) Národní výbor města Ostravy řídí a usměrňuje činnost obvodních národních výborů, kontroluje je, zejména dozírá na plnění zákonů a zachovávání státní disciplíny a provádí revize jejich hospodaření. Poskytuje obvodním národním výborům všestrannou pomoc v jejich práci, při řešení celoměstských problémů se s nimi radí, opírá se o jejich poznatky a projednává jejich iniciativní návrhy a připomínky. Návrhy závažných opatření připravuje a projednává s obvodními národními výbory.
(3) Národní výbor města Ostravy zřizuje a řídí, popřípadě spravuje organizace a zařízení, které slouží k uspokojování potřeb přesahujících rámec obvodu a jejichž řízení (správu) je účelnější a hospodárnější organizovat pro celé město.
(4) Národní výbor města Ostravy dále vykonává působnost náležející podle jiných zákonů a ostatních předpisů národním výborům, pokud ji tento zákon nesvěřuje obvodním národním výborům (§ 13 až 15). Na úsecích vnitřní správy a veřejného pořádku, školství, zdravotnictví, pracovních sil, kultury a informací, dopravy a vodního hospodářství vykonává státní správu, která by jinak náležela obvodním národním výborům, jde-li o věci, které mají celoměstský význam; podrobnější úpravu stanoví statut Národního výboru města Ostravy. Národní výbor města Ostravy může v něm po dohodě s obvodními národními výbory stanovit, že bude plnit v zájmu jednotné správy města i další úkoly, které by jinak náležely obvodním národním výborům, dosáhne-li se tím účelnějšího výkonu státní správy anebo lepšího uspokojování potřeb občanů a organizací.
§ 13
Obvodní národní výbory v souladu s plánovitým rozvojem města zabezpečují za nejširší účasti občanů rozvoj svých obvodů. Pečují o zvelebování a vzhled obvodu. Úzce spolupracují s Národním výborem města Ostravy při řešení celoměstských otázek a předkládají mu v tom směru iniciativní návrhy. Podílejí se na sestavování dlouhodobých koncepcí a plánů rozvoje města Ostravy a sestavují a schvalují plány rozvoje vlastního hospodářství a své rozpočty.
§ 14
(1) Obvodní národní výbory vykonávají státní správu ve věcech, které podle zvláštních předpisů náležejí místním a okresním národním výborům.
(2) Národní výbor města Ostravy může v dohodě s příslušnými obvodními národními výbory stanovit ve svém statutu, že některé úkoly náležející do působnosti obvodních národních výborů bude z důvodu účelnosti nebo z jiných vážných důvodů plnit některý obvodní národní výbor také na území jiných obvodních národních výborů. Stejným způsobem může některé úkoly ze své působnosti svěřit obvodním národním výborům.
§ 15
Obvodní národní výbory řídí podniky obvodního bytového hospodářství, spravují obvodní lidové knihovny a další kulturní zařízení; mohou zřizovat a řídit i další organizace a zařízení, které uspokojují převážně místní potřeby nebo které je účelnější organizovat podle obvodů.
§ 16
(1) Národní výbor města Ostravy a obvodní národní výbory, jejich orgány a poslanci rozvíjejí širokou organizátorskou a kulturně-výchovnou činnost a vytvářejí tak předpoklady pro aktivní účast občanů na správě města.
(2) Obvodní národní výbory zřizují občanské výbory a jiné své aktivy, seznamují je s prací národních výborů, využívají jejich podnětů při plnění svých úkolů a zaměřují jejich činnost na aktivní spolupráci občanů s národními výbory.
Organizační výstavba Národního výboru města Ostravy a obvodních národních výborů
§ 17
(1) Do Národního výboru města Ostravy se volí nejméně 100 poslanců.
(2) Obvodní národní výbory stanoví počty svých poslanců se zřetelem na velikost svého obvodu, na rozsah své působnosti a se zřetelem na to, aby mohl být vytvořen pracovně schopný sbor. Přitom počet poslanců stanoví tak, aby obvodní národní výbor měl nejméně:
|
30 poslanců v obvodech |
do |
5000 |
obyvatel, |
|
40 poslanců v obvodech |
do |
10000 |
obyvatel, |
|
60 poslanců v obvodech |
do |
20000 |
obyvatel, |
|
80 poslanců v obvodech |
nad |
20000 |
obyvatel. |
§ 18
(1) Národní výbor města Ostravy a obvodní národní výbory zřizují výkonné a kontrolní orgány: radu, komise, komisi lidové kontroly, správní komise, odbory a jiné útvary. O zřizování svých odborů a jiných útvarů rozhoduje Národní výbor města Ostravy ve svém statutu podle zásad stanovených vládou České socialistické republiky; po projednání s obvodními národními výbory rozhoduje podle těchto zásad i o zřizování odborů a jiných útvarů obvodních národních výborů.
(2) Radu Národního výboru města Ostravy tvoří primátor města Ostravy, jeho náměstkové, tajemník Národního výboru mě sta Ostravy a další členové volení Národním výborem města Ostravy z poslanců. Rada Národního výboru města Ostravy má 15 až 20 členů.
(3) Primátor vykonává funkce, které podle zákona o národních výborech příslušejí předsedovi národního výboru. Jako představitel města Ostravy má právo užívat primátorských insignií.
(4) Radu obvodního národního výboru tvoří předseda, místopředseda (místopředsedové), tajemník a další členové volení obvodním národním výborem z poslanců. Rada obvodního národního výboru má 8 až 15 členů.
Znak a barvy města Ostravy, čestné občanství a jiné pocty
§ 19
(1) Pokud není předepsáno užívání státního znaku, mohou Národní výbor města Ostravy a obvodní národní výbory, jakož i jimi řízené a spravované organizace užívat znaku města Ostravy.
(2) Jiné organizace mohou užívat znaku města jen se svolením Národního výboru města Ostravy.
(3) Znak a barvy města Ostravy a způsob jejich užívání upraví statut Národního výboru města Ostravy.
§ 20
(1) Osobám, které se obzvláště významným způsobem zasloužily o město Ostravu a jeho obyvatelstvo anebo o společenský pokrok, mír a přátelství mezi národy, může Národní výbor města Ostravy udělit čestné občanství města Ostravy.
(2) Za významné výsledky a úspěchy při rozvoji města uděluje Národní výbor města Ostravy Cenu města Ostravy, čestná uznání a odměny.
(3) Podrobnosti o podmínkách a způsobu udělování čestného občanství, Ceny města Ostravy, čestných uznání a odměn upraví statut Národního výboru města Ostravy.
Přechodná a závěrečná ustanovení
§ 21
(1) Statut Národního výboru města Ostravy schvaluje Národní výbor města Ostravy na svém plenárním zasedání.
(2) Ve statutu Národního výboru města Ostravy se stanoví městské obvody, podrobněji se upraví uspořádání jeho orgánů, jejich působnost a vzájemná dělba práce mezi nimi, stanoví se, které odbory a jiné útvary zřizují obvodní národní výbory, dále se uvedou organizace a zařízení, které Národní výbor města Ostravy řídí nebo spravuje a hlavní zásady a formy účasti občanů na správě města. V rozsahu vymezeném tímto zákonem upraví statut Národního výboru města Ostravy též rozdělení úkolů mezi Národním výborem města Ostravy a obvodními národními výbory.
§ 22
Pokud tento zákon nestanoví jinak, platí o Národním výboru města Ostravy a o obvodních národních výborech ustanovení zákona o národních výborech.
§ 23
Rozhodnutí Městského národního výboru v Ostravě vydaná před účinností tohoto zákona přezkoumávají podle správního řádu příslušné orgány Severomoravského krajského národního výboru.
§ 24
(1) Zákon č. 36/1960 Sb., o územním členění státu, ve znění zákonů č. 29/1968 Sb., a č. 175/1968 Sb. se mění a doplňuje takto:
1. K § 2 se připojuje odstavec 4 tohoto znění:
"(4) Město Ostrava tvoří samostatnou územní jednotku."
2. V § 10 se vypouští bod 7.
(2) Ustanovení § 12 odst. 2, § 13 odst. 1 písm. d) a odst. 2, § 26 odst. 4 a odst. 5 předposlední věty zákona č. 69/1967 Sb., o národních výborech, pokud se týkají národních výborů působících v městě Ostravě, se zrušují.
(3) Zákon č. 121/1962 Sb., o hospodářské arbitráži, ve znění zákonů č. 29/1968 Sb. a č. 175/1968 Sb., se doplňuje takto:
K § 6 odst. 1 písm. b) se připojuje další věta tohoto znění:
"Krajská státní arbitráž v Ostravě vykonává působnost i pro území města Ostravy."
(4) Zákon č. 70/1965 Sb., o Sboru národní bezpečnosti, ve znění zákonů č. 29/1968 Sb. a č. 175/1968 Sb. se doplňuje takto:
Do § 6 se vkládá za ustanovení o orgánech Sboru národní bezpečnosti na území města Ostravy další věta tohoto znění:
"Městská správa veřejné bezpečnosti v Ostravě vykonává působnost okresního oddělení veřejné bezpečnosti; krajská správa Sboru národní bezpečnosti v Ostravě vykonává působnost též na území města Ostravy."
§ 25
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1969.
Důvodová zpráva:
Realizací příznivých přírodních, ekonomických a sociálních předpokladů vznikla v uplynulém vývoji na území dnešního Ostravska průmyslová aglomerace, vyznačující se složitostí vztahů jednak ve sféře společenské dělby práce, specializace, kooperace a kombinace výroby a jednak ve vztahu mezi potřebami výroby a vytvářením vhodného životního prostředí. Jádrem této aglomerace se stává Ostrava, zejména váhou svého průmyslového potencionálu.
Po roce 1945 stává se Ostrava také správním a politickým centrem. V roce 1949 se stala krajským městem a v dalším územně-správním vývoji doznala řadu změn, z nichž poslední v roce 1960 způsobila odtržení přirozeného zázemí města, což působilo negativně na řešení mnoha zásadních problémů rozvoje města a zájmového území.
Spolu se vzrůstajícím významem ekonomickým a politickosprávním dochází k vzestupu kulturního významu Ostravy.
Avšak je nutno konstatovat, že rozvoj kultury, školství a zejména vědy a výzkumu jako základního faktoru dalšího vývoje města zaostal a neodpovídá jak ekonomickému postavení města, tak i počtu jeho obyvatel, včetně přirozeného zázemí.
Ekonomické postavení Ostravy v celém komplexu ekonomiky státu bylo v dosavadním průběhu ekonomického vývoje dáno především jeho přírodními podmínkami. Značné zásoby koksovatelného uhlí daly vzniknout rozsáhlému odvětví těžby uhlí a na této bázi se postupně rozvíjela odvětví hutnictví, energetiky a chemie.
Ostrava se podílí na celostátní produkci černého uhlí 19%, výrobě koksu 66%, surového železa 58%, oceli 47%. V období diskuse o ekonomické etapě tzv. "ocelové koncepce" se objevily stanoviska k procesu preference Ostravy a příslušné aglomerace. Přitom se problémy zjednodušují a nevidí se mnohdy ve správné struktuře. Hovoří se o preferenci Ostravy, avšak nikdo ji přesně nedefinuje. Šlo o preferenci výroby a těžby, s níž bezesporu souvisí i rozvoj města. Tato preference ve svých důsledcích vytvořila nedobré podmínky života občanů Ostravy.
Vysoké přírůstky výroby v základních odvětvích, tj. v těžbě uhlí, výrobě železa, oceli, koksu apod. byly převážně zajišťovány extensivním růstem a to hlavně výstavbou nových kapacit - jako například NHKG.
V podstatě jednostranný rozvoj výrobních sil v minulých letech vyvolává dnes v důsledku strukturálních přeměn a intenzifikace výroby i pokles pracovních příležitostí. Tyto skutečnosti dosud nacházejí malou pozornost při vypracování dalšího výhledu ekonomiky ČSSR. Jediným řešením, které vyplývá z dosavadních prací na dlouhodobém výhledu, je nasávání uvolněných pracovních sil terciárním sektorem. Je skutečností, že dosavadní rozvoj terciární sféry je poznamenán nedostatečnou výstavbou zařízení tzv. sociální infrastruktury, která neumožňuje zvýšit dosavadní rozsah poskytovaných služeb. Příkladem nedostatečného poskytování služeb jsou uvedená fakta. Vycházejíc z dnešního počtu obyvatelstva, které činí cca 283 tis. a s dojíždějícím cca 350 tis. se zjišťuje, že Ostrava má na příklad
|
pošt pro |
218 300 |
obyvatel |
|
mateřských škol pro |
238 600 |
|
|
ZDŠ pro |
245 500 |
|
|
kin pro |
281 000 |
|
|
zdravotních středisek pro |
162 000 |
|
|
hřišť pro tělových. org. pro |
56 000 |
|
|
otevřených bazénů pro |
88 000 |
obyvatel |
|
krytých bazénů pro |
70 000 |
|
|
veřejného stravování pro |
122 000 |
|
|
prodejen pro |
227 000 |
|
|
domácích opraváren - služeb pro |
55 200 |
|
|
hromadných garáží pro |
8 000 |
Důležitou součástí terciárního sektoru je oblast vědy a výzkumu, která se stává v období počínající technické revoluce jedním z lokalizačních faktorů. Tato oblast je v Ostravě zcela zanedbána a je proto třeba doplněním rozsahu zařízení vědy a výzkumu vytvořit příznivé podmínky k řešení ekonomických a jiných problémů přímo v Ostravě.
Pro orgány Měst NV v Ostravě z toho vyplývá nutnost řešení těchto základních problémů:
- rozpor mezi rozvojem výrobních sil a rozvojem služeb
- rozpor mezi rozvojem těžkého průmyslu a zabezpečení bytové a společenské výstavby
- negativní vlivy rozvoje těžkého průmyslu na život obyvatel ve městě
- nedostatečné zajišťování výstavby kulturních, společenských a jiných společenských zařízení k uspokojování potřeb obyvatelstva, jakož i výstavbu zařízení vědy a výzkumu.
Aby tyto problémy mohly být vyřešeny z hlediska dalšího politického, ekonomického a kulturně společenského rozvoje města je třeba, aby bylo stanoveno zvláštní postavení města Ostravy a jeho národního výboru v systému státní moci a správy ve státě.
Návrh podporuje již vyřešené postavení hl. města ČSSR Prahy, hl. města Slovenska Bratislavy a města Brna.
České národní radě se navrhuje ke schválení zákon o městě Ostravě, ve kterém bude stanoveno, že Ostrava je městem, které je přímo řízeno vládou České socialistické republiky a že Národní výbor města Ostravy má komplexní pravomoc a odpovědnost za optimální rozvoj celého města tak, jak je uvedeno v předloženém návrhu.
V souvislosti s řešením otázky nového postavení města Ostravy po přijetí zvláštního zákona o městě Ostravě, bude třeba řešit i problém přirozeného zázemí města, které na rozdíl od jiných velkých měst v republice není organizováno v okres venkov. Vzhledem k tomu, že v současné době nejsou podmínky pro okamžité řešení tohoto problému vytvořením okresu Ostrava - venkov, bude třeba dočasně ponechat území města Ostravy i jeho okolí v dnešním stavu.
Celkový problém příměstské oblasti pak doporučujeme posoudit a rozhodnout v rámci celkové nové územní organizace ČSR.
V Ostravě dne 23. ledna 1969
Josef Kempný, Maxmilián Icha, Antonín Rusek, Zdeněk Onderek, Olga Sobotníková, Jana Kaňková, Heda Kolaříková, Milan Ptáček, Alena Pokorná, Jiřina Turečková, Marie Miková, Eduard Tománek, Božena Hašplová, Čestmír Císař, Stanislav Rázl, Vladimír Kašpar, Antonín Václavík, Josef Rudolf, Břetislav Klein, Jiří Malý.