ČESKÁ NÁRODNÍ RADA 1969
8
Návrh
ústavně právního výboru
na vydání zákona České národní rady
o nabývání a pozbývání státního občanství České socialistické republiky
Ústavně právní výbor navrhuje, aby se Česká národní rada usnesla na tomto zákoně:
Zákon
České národní rady
ze dne ............. 1969
o nabývání a pozbývání státního občanství České socialistické republiky
Česká národní rada vycházejíc ze zásad nabývání a pozbývání státního občanství stanovených zákonem Národního shromáždění se usnesla na tomto zákoně:
§ 1
Úvodní ustanovení
(1) Státní občan České socialistické republiky (dále jen "republiky") je zároveň státním občanem Československé socialistické republiky.
(2) Pozbytím státního občanství republiky pozbývá občan i státního občanství Československé socialistické republiky.
Část první
Státní občané republiky
§ 2
Určení státního občanství
(1) Státním občanem republiky je ten, kdo měl k 1. lednu 1969 státní občanství Československé socialistické republiky (dále jen "československý státní občan"), jestliže se narodil na území republiky.
(2) Československý státní občan, který se narodil v cizině, je státním občanem republiky, byl-li k 1. lednu 1969 přihlášen k trvalému pobytu na jejím území. Jestliže nebyl přihlášen k trvalému pobytu na území republiky ani na území Slovenské socialistické republiky, je státním občanem republiky, měl-li, popřípadě jeho rodiče, před odchodem do ciziny, na jejím území poslední trvalý pobyt.
Volba státního občanství
§ 3
Československý státní občan, jehož státní občanství nelze určit podle § 2, ani se nestane podle zákona Slovenské národní rady státním občanem Slovenské socialistické republiky, zvolí si, chce-li se stát státním občanem republiky, státní občanství prohlášením.
§ 4
(1) Státní občan republiky, který se jím stal podle § 2 tohoto zákona, si může prohlášením zvolit státní občanství Slovenské socialistické republiky.
(2) Státní občanství republiky si může zvolit prohlášením státní občan Slovenské socialistické republiky, který se jím stal k 1. lednu 1969 podle zákona Slovenské národní rady. [§ ... zákona SNR č. ... Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství Slovenské socialistické republiky.]
(3) Prohlášení podle odst. 1 a 2 lze učinit nejpozději do 31. prosince 1969.
§ 5
Státní občanství dětí
(1) Stanou-li se rodiče státními občany republiky podle § 2, 3 nebo 4, sledují jejich státní občanství i děti mladší 15 let. Jinak pro určení státního občanství těchto dětí platí ustanovení § 2.
(2) Prohlášení o volbě státního občanství dětí mladších 15 let učiní jejich zákonní zástupci; žijí-li oba rodiče, vyžaduje se jejich shodné prohlášení, pokud některý z nich není zbaven rodičovských práv.
Prohlášení o volbě
§ 6
(1) Z prohlášení o volbě musí být patrno
a) kdo je činí,
b) místo narození, popřípadě místo trvalého pobytu k 1. lednu 1969 (posledního trvalého pobytu občana, popřípadě jeho rodičů v Československé socialistické republice),
c) že občan, který prohlášení činí, byl k 1. lednu 1969 československým státním občanem,
d) které státní občanství si občan volí.
(2) Manželé mohou prohlášení o volbě učinit společně.
§ 7
Prohlášení o volbě se činí u místního národního výboru pověřeného vedením matrik, v cizině u diplomatické mise nebo konsulárního úřadu Československé socialistické republiky, příslušných podle místa pobytu občana.
Část druhá
Nabývání státního občanství republiky
§ 8
Narozením
(1) Dítě, jehož rodiče jsou státními občany republiky, nabývá narozením státního občanství rodičů.
(2) Dítě, jehož jeden z rodičů je státním občanem republiky a druhý státním občanem Slovenské socialistické republiky, nabývá narozením státního občanství republiky, jestliže se narodilo na jejím území. Dítě těchto rodičů, které se narodilo v cizině, nabývá státního občanství republiky, je-li státním občanem republiky matka. Rodiče se mohou dohodnout o státním občanství dítěte a zvolit mu státní občanství Slovenské socialistické republiky prohlášením, učiněným do 6 měsíců po narození dítěte.
(3) Dítě, jehož jeden z rodičů je státním občanem republiky a druhý Slovenské socialistické republiky a které podle zákona Slovenské národní rady nabude narozením státního občanství Slovenské socialistické republiky, stane se státním občanem republiky, jestliže se o tom rodiče dohodnou prohlášením učiněným 6 měsíců po narození dítěte.
(4) Dítě, jehož jeden z rodičů je cizincem, nabývá narozením státního občanství republiky, jestliže druhý z rodičů je státním občanem republiky.
(5) Dítě nalezené na území republiky je jejím státním občanem, dokud se neprokáže, že má jiné státní občanství.
§ 9
Uzavřením manželství
(1) Státní občanství republiky si může zvolit státní občan Slovenské socialistické republiky, který uzavřel manželství se státním občanem republiky, prohlášením učiněným do 6 měsíců po uzavření manželství. Spolu s ním nabývají státního občanství republiky i jeho děti mladší 15 let, nad nimiž vykonává výlučně rodičovská práva nebo o nichž se tak dohodne s druhým rodičem, a které pojme do svého prohlášení.
(2) Cizinka, která uzavřela manželství se státním občanem republiky, nabývá státního občanství republiky, vysloví-li okresní národní výbor na její žádost s nabytím souhlas. Žádost musí být podána nejpozději do 6 měsíců po uzavření manželství. Spolu s cizinkou nabývají státního občanství republiky její děti mladší 15 let, které pojala do své žádosti.
§ 10
Udělením
(1) Státní občanství republiky lze udělit na žádost osobě, která má na území republiky nepřetržitě pobyt alespoň 5 let a při nabytí státního občanství pozbude, pokud není bezdomovcem, svého dosavadního státního občanství. Nepřetržitý pobyt na území Československé socialistické republiky před 1. lednem 1969 se pro tento účel považuje za nepřetržitý pobyt na území republiky.
(2) Státní občanství republiky lze udělit státnímu občanu Slovenské socialistické republiky, který je na území republiky přihlášen k trvalému pobytu.
(3) V případech hodných zvláštního zřetele lze udělit státní občanství i žadateli, který nesplňuje podmínky stanovené v odst. 1 a 2.
(4) Manželé mohou žádat o udělení státního občanství republiky ve společné žádosti. Žádost každého manžela se posuzuje samostatně. Děti mladší 15 let, které jejich otec nebo matka pojali do své žádosti, nabývají státního občanství spolu s otcem nebo matkou. Jestliže pojme státní občan Slovenské socialistické republiky do své žádosti děti mladší 15 let, vyžaduje se k nabytí státního občanství republiky souhlasu druhého rodiče, pokud není zbaven rodičovských práv.
(5) Státní občanství republiky uděluje ministerstvo vnitra.
§ 11
Státoobčanský slib
(1) Nabytí státního občanství republiky cizincem se stává pro osoby starší 15 let účinným teprve složením slibu tohoto znění: "Slibuji na svou čest a svědomí, že budu věren Československé socialistické republice a České socialistické republice a jejich socialistickému zřízení a že budu řádně plnit všechny povinnosti jejich občana."
(2) Výjimečně může být složení státoobčanského slibu ministerstvem vnitra prominuto; v tom případě se nabytí státního občanství stává účinným dnem, kdy rozhodnutí o prominutí nabylo právní moci.
(3) Státoobčanský slib přijímá okresní národní výbor, v cizině diplomatická mise nebo konsulární úřad Československé socialistické republiky.
§ 12
Příslušnost k prohlášení
Prohlášení podle § 8 odst. 2 a 3 a podle § 9 odst. 1 se činí u místního národního výboru pověřeného vedením matrik, příslušného podle místa narození, popřípadě uzavření manželství nebo podle místa trvalého pobytu občana, v cizině u diplomatické mise nebo konsulárního úřadu Československé socialistické republiky, příslušných podle místa pobytu občana.
Část třetí
Pozbývání státního občanství
§ 13
Obecná ustanovení
(1) Státní občanství republiky zaniká nabytím státního občanství Slovenské socialistické republiky.
(2) Státní občan republiky nepozbývá uzavřením manželství státního občanství republiky.
(3) Pozbytí státního občanství republiky u jednoho manžela nemá vliv na státní občanství druhého manžela nebo dětí, pokud tento zákon nestanoví jinak.
§ 14
Propuštěním
(1) Státního občanství republiky pozbývá ten, kdo je propuštěn ze státního svazku na vlastní žádost. Státní občanství zaniká dnem doručení listiny o propuštění.
(2) Manželé mohou žádat o propuštění ze státního svazku ve společné žádosti; žádost každého z manželů se posuzuje samostatně. Děti mladší 15 let, které jejich otec nebo matka pojali do své žádosti, pozbývají státního občanství spolu s otcem nebo matkou; žijí-li oba rodiče, vyžaduje se k podání žádosti souhlasu druhého rodiče, pokud není zbaven rodičovských práv.
(3) O propuštění ze státního svazku rozhodují okresní národní výbory.
§ 15
Odnětím
Pro pozbývání státního občanství republiky odnětím platí dosavadní právní předpisy [§ 7 zákona č. 194/1949 Sb., o nabývání a pozbývání československého státního občanství, ve znění zákona č. 72/1958 Sb.].
Část čtvrtá
Ustanovení společná, přechodná a závěrečná
§ 16
Státní občanství republiky osvědčuje okresní národní výbor, popřípadě městský národní výbor [Usnesení Národního shromáždění ČSSR č.109/1967 Sb., kterým se vydává Vzorový statut městských národních výborů (část III. písm. B).].
§ 17
(1) Pokud tento zákon nestanoví jinak, řídí se místní příslušnost trvalým pobytem osoby, o jejíž státní občanství jde. Nemá-li tato osoba trvalý pobyt na území republiky, řídí se místní příslušnost podle jejího posledního trvalého pobytu na území republiky; neměla-li trvalý pobyt na území republiky, je místně příslušný Obvodní národní výbor v Praze 1.
(2) K přijetí státoobčanského slibu v cizině je příslušná diplomatická mise nebo konsulární úřad Československé socialistické republiky podle místa pobytu osoby, o jejíž státní občanství jde.
§ 18
(1) Podle tohoto zákona nabývá narozením státního občanství republiky i dítě, které se narodilo v době od 1. ledna 1969 do dne počátku účinnosti tohoto zákona.
(2) Dítě, které se narodilo v cizině před počátkem účinnosti tohoto zákona a jehož jeden z rodičů je občanem republiky a druhý cizincem, nabývá narozením státního občanství republiky podle dosavadních právních předpisů. [§ 1 odst. 2 zákona č. 194/1949 Sb., o nabývání a pozbývání československého státního občanství ve znění zákona č. 72/1958 Sb.]
§ 19
Volbou, popřípadě dohodou podle tohoto zákona se nabývá státního občanství republiky dnem, kdy o tom bylo učiněno prohlášení. Prohlášení ve lhůtách stanovených tímto zákonem lze učinit pouze jednou.
§ 20
(1) Orgán, který prohlášení přijal, vydá občanovi osvědčení o tom, kdy prohlášení učinil a jaké státní občanství si zvolil.
(2) Provedení volby, popřípadě uzavření dohody o státním občanství u národního výboru se poznamená v občanském průkazu.
§ 21
Prohlášení učiněná podle tohoto zákona nepodléhají poplatkům.
§ 22
Postup orgánů státní správy při provádění tohoto zákona upraví podrobněji ministerstvo vnitra.
§ 23
(1) Zrušují se § 3 odst. 2 a § 11 zákona č. 194/1949 Sb., o nabývání a pozbývání československého státního občanství ve znění zákona č. 72/1958 Sb.
(2) Nedotčena zůstávají ustanovení mezinárodních úmluv, upravující státní občanství.
§ 24
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
DŮVODOVÁ ZPRÁVA
Obecná část
Na základě ústavního zákona č. 143/1968 Sb., o československé federaci vznikne v Československé socialistické republice dnem 1. ledna 1969 dvojí státní občanství - státní občanství České socialistické republiky a státní občanství Slovenské socialistické republiky. Podle čl. 5 odst. 3 tohoto ústavního zákona stanoví zásady nabývání a pozbývání státního občanství obou republik zákon Federálního shromáždění.
K provedení tohoto ustanovení schválilo Národní shromáždění zákon o zásadách nabývání a pozbývání státního občanství č.165/1968 Sb. Tento zákon, jednak vymezuje zásadní kriteria pro určení, kdo z dosavadních československých státních občanů je k 1. lednu 1969 státním občanem České socialistické republiky a kdo státním občanem Slovenské socialistické republiky, jednak stanoví zásady pro nabývání a pozbývání státního občanství obou republik. Ve smyslu čl. 5 odst. 3 ústavního zákona o československé federaci omezuje se tedy toliko na stanovení zásad v oblasti státního občanství obou republik, které nelze aplikovat a realizovat v praxi, aniž by byly podrobně provedeny v zákonech obou republik.
Z těchto důvodů navrhovaný zákon České národní rady, vycházeje ze zásad stanovených zákonem Národního shromáždění obsahuje podrobnou úpravu otázek státního občanství České socialistické republiky.
Navrhovaná právní úprava si nevyžádá zvýšení nároků na státní rozpočet.
Zvláštní část
K § 1
Návrh zákona úvodem zdůrazňuje zásadu jednoty státního občanství České socialistické republiky a státního občanství Československé socialistické republiky a stanoví, že státní občan České socialistické republiky je současně i občanem Československé socialistické republiky.
Část první
K § 2
V souladu se zákonem Národního shromáždění návrh stanoví, který z dosavadních občanů Československé socialistické republiky je státním občanem České socialistické republiky.
Jako objektivní kriterium pro určení státního občanství republiky se stanoví především místo narození občana na území České socialistické republiky; u občanů, kteří se narodili v cizině, je rozhodné místo posledního trvalého pobytu.
K § 3
V praxi je třeba počítat i s případy, kdy se občan nestane státním občanem České socialistické republiky ze zákona ani nenabude státní občanství Slovenské socialistické republiky podle zákona Slovenské národní rady (např. československý občan se narodil v cizině a ani on ani žádný z jeho rodičů nikdy na území České socialistické republiky nebydleli. V těchto případech bude nutno, aby si občan, chce-li se stát státním občanem České socialistické republiky, státní občanství zvolil a svou volbu vyjádřil v prohlášení.
Prohlášení o volbě se neváže žádnou lhůtou a občan se může přihlásit ke státnímu občanství republiky bez časového omezení. Skutečnost, že učiní prohlášení později, nemá vliv na jeho československé státní občanství.
K § 4
Umožňuje se, aby si občan zvolil občanství druhé republiky než té, jejímž občanem se stal ze zákona. Jde tedy oproti ustanovení § 3 návrhu o volbu fakultativní, která je ponechána na vůli občana.
K § 5
Návrh umožňuje, aby děti mladší 15 let sledovaly státní občanství rodičů, jsou-li oba rodiče státními občany České socialistické republiky; jinak pro nabývání státního občanství dětí platí ustanovení pro ostatní občany. K volbě státního občanství dětí mladších 15 let je třeba souhlasu obou rodičů; v případě sporu mezi rodiči rozhodne soud podle zákona o rodině.
K § 6
Určují se obsahové náležitosti prohlášení o volbě státního občanství České socialistické republiky. Předpokládá se, že prohlášení se bude provádět na tiskopisech, které vydá ministerstvo vnitra.
K § 7
Návrh zákona v tomto ustanovení stanoví věcnou a místní příslušnost k prohlášení o volbě, které se činí na území České socialistické republiky a přejímá ze zákona Národního shromáždění věcnou a místní příslušnost k prohlášení, pokud se činí v cizině.
Část druhá
K § 8
Toto ustanovení upravuje nabývání státního občanství České socialistické republiky narozením v případech, kdy oba rodiče dítěte jsou státními občany České socialistické republiky nebo kdy jeden z rodičů je státním občanem České socialistické republiky a druhý státním občanem Slovenské socialistické republiky, popř. kdy druhý je cizincem.
Základní změnou proti dosavadnímu stavu je nová úprava nabytí státního občanství dítěte, jehož jeden z rodičů je cizincem, ať se narodilo kdekoliv. Takové dítě nabývá narozením státního občanství České socialistické republiky, je-li druhý z rodičů jejím státním občanem. Návrh zde značně zjednodušuje dosavadní praxi tím, že odstraňuje souhlas okresního národního výboru, který se v tomto případě podle dosud platných předpisů k nabytí státního občanství dítěte vyžadoval, a upravuje tuto otázku obdobným způsobem jako v právních úpravách jiných socialistických států, např. v Maďarské lidové republice nebo Německé demokratické republice.
Pokud se návrh zmiňuje o cizinci, rozumí se jím i bezdomovec (zákon č. 68/1965 Sb., o pobytu cizinců na území Československé socialistické republiky).
K § 9
Návrh zákona umožňuje, aby si manžel, který je státním občanem Slovenské socialistické republiky zvolil ve stanovené preklusivní lhůtě po uzavření manželství státní občanství druhého manžela, který je státním občanem České socialistické republiky.
Při nabývání státního občanství České socialistické republiky cizinkou v souvislosti s uzavřením manželství se státním občanem České socialistické republiky návrh zákona respektuje ustanovení "Úmluvy o státním občanství vdaných žen" z roku 1957 podle něhož uzavření nebo zrušení manželství nemohou mít samy o sobě vliv na státní občanství ženy; k této úmluvě přistoupilo kromě řady členských států OSN i Československo. K nabytí státního občanství České socialistické republiky cizinkou uzavřením manželství se státním občanem republiky se vyžaduje souhlas příslušného okresního národního výboru.
K § 10
Návrh v podstatě přejímá dosavadní právní úpravu udělování československého státního občanství pro udělování státního občanství České socialistické republiky cizinci, přičemž pokud jde o udělení státního občanství České socialistické republiky státnímu občanu Slovenské socialistické republiky, nevyžaduje jako podmínku udělení 5-letou lhůtu nepřetržitého pobytu na území České socialistické republiky. O udělení státního občanství České socialistické republiky rozhoduje ministerstvo vnitra.
K § 11
Návrh zákona stanoví, že cizinec nabývá státního občanství České socialistické republiky teprve složením státoobčanského slibu; upravuje též jeho znění, které se přizpůsobuje nové koncepci státního občanství.
K § 12
Tím, že zde navrhovaný zákon stanoví příslušnost místních národních výborů pověřených vedením matrik k přijímání některých prohlášení v souvislosti s volbou státního občanství, přispívá k dalšímu rozšíření působnosti místních národních výborů.
Část třetí
K § 13
Obecná ustanovení návrhu o pozbývání státního občanství České socialistické republiky jsou v podstatě vyjádřením základní zásady ústavního zákona o československé federaci, podle níž státní občan každé z obou republik je zároveň státním občanem Československé socialistické republiky.
Nabude-li státní občan České socialistické republiky státního občanství Slovenské socialistické republiky, nevyžaduje se propuštění z jeho dřívějšího státního svazku; občan pozbývá svého dřívějšího státního občanství přímo ze zákona.
Samotný akt uzavření manželství mezi státním občanem České socialistické republiky a státním občanem Slovenské socialistické republiky nebo cizincem nemá vliv na státní občanství druhého manžela, státního občana České socialistické republiky. I zde respektuje návrh ustanovení "Úmluvy o státním občanství vdaných žen" z roku 1957.
K § 14 a 15
V těchto ustanoveních návrh v podstatě přejímá ustanovení dosavadní právní úpravy o pozbývání československého státního občanství propuštěním a odnětím. Počítá se s tím, všechny tyto převzaté a další otázky budou řešeny a nově upraveny po náležité přípravě a po provedení příslušných rozborů v rámci připravované komplexní úpravy státního občanství v průběhu roku 1969. O propuštění rozhodují okresní národní výbory, o odnětí ministerstvo vnitra.
Část čtvrtá
K § 16 až 21
Tato ustanovení návrhu stanoví příslušnost k vydání osvědčení o státním občanství, věcnou a místní příslušnost ve věcech státního občanství, pokud již nebyly tímto návrhem zákona stanoveny a přejímá ze zákona Národního shromáždění věcnou a místní příslušnost ke složení státoobčanského slibu v cizině.
Dále zde návrh stanoví, kdy se stává nabytí státního občanství České socialistické republiky účinným volbou, popřípadě dohodou a upravuje některé základní otázky administrativní, popřípadě evidenční povahy v souvislosti s uplatňováním zákona v praxi, které budou ještě předmětem podrobnější úpravy.
Osvědčení podle § 20 má pouze povahu potvrzení o vykonané volbě na rozdíl od osvědčení o státním občanství podle § 16.
Na dosavadní praxi prokazování státního občanství se nic nemění. Ustanovení § 18 je přechodným ustanovením, které umožňuje v praxi překlenout období mezi počátkem účinnosti federálního zákona o nabývání a pozbývání státního občanství a počátkem účinnosti tohoto zákona a zároveň vyřešit některé případy, které nebyly vyřízeny podle předpisů platných před 1. lednem 1969.
Návrhem nejsou dotčeny dosud platné mezinárodní úmluvy uzavřené Československem, upravující státní občanství, např. zákon č. 60/1930 Sb., jímž se provádí Úmluva ze dne 16. července 1928 mezi Československem a Spojenými státy americkými, Úmluva mezi Československou republikou a Svazem sovětských socialistických republik ze dne 5. října 1957, o úpravě státního občanství osob s dvojím občanstvím (příloha vyhl. min. zahraničních věcí č. 47/1958 Sb.), Úmluva mezi Československou socialistickou republikou a Maďarskou lidovou republikou ze dne 4. listopadu 1960, o úpravě některých otázek státního občanství (vyhl. min. zahraničních věcí č. 37/1961 Sb.), Úmluva mezi Československou socialistickou republikou a Polskou lidovou republikou ze dne 17. května 1965, o úpravě otázek týkajících se dvojího státního občanství (vyhl. min. zahraničních věcí č. 71/1966 Sb.).
V Praze dne 16. ledna 1969
|
Dr. Zdeněk Jičínský v. r. |
Dr. Vladimír Klokočka v. r. |
|
předseda |
ověřovatel |