Předseda ČNR dr. Císař: Děkuji
zpravodajce dr. Pátkové za přednesenou zprávu.
O slovo se hlásí soudružka poslankyně
Hechtová.
Posl. prof. Hechtová: Soudružky a soudruzi,
promiňte, že vás podruhé budu zdržovat;
je nám to vzdálené, ale mnoho se dělat
nedá. To je jasné. Trochu naděje mi svitlo,
když zpravodajka dr. Pátková říkala,
že Národní shromáždění
uložilo vládě, aby uvažovala o možnosti
zákonné úpravy, případně
o změnách v čl. 5 ústavního
zákona o československé federaci. Domnívám
se, že bude-li se někdy uvažovat o změně,
pak by takové určité východisko -
promiňte mi tento výraz, ale nic jiného mě
nenapadá - bylo rozlišovat pojem státní
příslušnost a státní občanství.
Pojmu státní příslušnost jsme
užívali často. Státní příslušnost
by mohla být československá nebo ČSSR
a kromě toho by byli občané jedné
z obou národních republik. Možná, že
by to složitost našeho občanství zmírnilo.
Zákon nemluví o národnosti. Myslím,
že to je chyba. Přicházíme k tomu opožděně.
Tato věc se mne týká osobně.
Narodila jsem se před 48 lety na území Slovenské
socialistické republiky v Bratislavě, patřím
tedy k desetitisícům těch, kteří
se ve 20. a 30. letech narodili na Slovensku. Myslím, že
řada z těchto Čechů, pokud jsem s
nimi mluvila, je hluboce dotčena tímto zákonem,
protože v § 2 odst. 2 tohoto zákona se přiznává
státní občanství České
socialistické republiky tomu, kdo se narodil v cizině,
je na tom lépe např. ten, kdo se narodil ve Vídni
nebo v Budapešti, ale nepřiznává se
toto státní občanství tomu, kdo se
narodil na území Slovenska. Když si připočtete
k tomu, že na Slovensko byla posílána kategorie
kantorů - učitelů a profesorů z trestu,
zpravidla pro levé smýšlení, byli tito
lidé několikrát postiženi. Především
tím, jak se česká veřejnost k nim
chovala, když tam byli posláni, podruhé v r.
1938, kdy se jim říkalo "My jsme na vás
nečekali" a potřetí prohlášením
a vztahem k jejich dětem, které musí podepsat
prohlášení, aby se mohly stát občany
České socialistické republiky a jde to až
do třetího pokolení. Čeho jsem byla
svědkem na národním výboru? Oba rodiče
Češi se narodili na Slovensku a mají 17letou
dceru, která se narodila v Praze. Je nezletilá a
žádá o povolení sňatku, Náš
národní výbor toto povolení nemohl
dát a odkázal ji na Bratislavu 1, aby tam si tyto
věci zařizovala.
O rodičích tam bohužel nic nevědí,
natož o této dceři, která na Slovensku
nikdy nebyla. To jsou nedostatky tohoto zákona a pokud
dojde ke změně, mělo by se pamatovat na ty,
kdož jsou Čechy a byli na území Slovenské
socialistické republiky. /Potlesk./
Předseda dr. Císař: Slovo má
poslanec prof. Malíř.
Posl. prof. Malíř: Soudružky a soudruzi,
když už hovoříme o tomto zákonu,
jak bylo řečeno soudružkou zpravodajkou tak,
že hora má porodit myš a když máme
schválit tento zákon, dávám v úvahu
4 náměty:
1. myslím, že by bylo správné §
15 nahradit celým zněním a neodvolávat
se na § 7 zákona z r. 1949, protože tento paragraf
není tak dlouhý a bylo by to tak lepší,
protože lidé v této otázce, která
je tak zásadní chtějí mít jasno.
2. Stanovisko ministra vnitra, které uvedla zpravodajka,
že nebude použit § 15 proti osobám, které
byly v zahraničí a jimž by mělo být
odňato občanství, je třeba dobře
veřejnosti sdělit a vysvětlit. Jinak nám
hrozí nebezpečí, že když si lidé
u nás nebo v zahraničí toto přečtou,
budou konsternováni.
Dále myslím, že je třeba myslet na naše
děti, které budou koncem ledna dostávat vysvědčení
a řada ředitelů se mě ptala, jaká
tam má být nahoře hlavička, zda České
socialistické republiky, zda se to má přerazítkovávat.
Není to maličkost, protože jde o velké
množství naší mládeže a ministerstvo
školství by mělo dát příslušný
pokyn včas.
Konečně myslím, že tato věc asi
v takové částečně opravené
podobě by měla být dobře vysvětlena
v masových prostředcích, neboť jinak
naše Česká národní rada může
být právě za tento zákon, který
nakonec bude schvalovat jenom pod tlakem okolností, zbytečně
kritizována.
Předseda dr. Císař: Hovoří
poslanec akad. Wichterle.
Posl. akad. Wichterle: Jak již řekla dr. Pátková,
mělo by se to zdůraznit. Dodám jen to, že
když se to už tam nedá dát, mohl by snad
být slib ministra vnitra dán do nějakých
přechodných opatření tohoto zákona.
Mohlo by to být v důvodové zprávě.
Předseda dr. Císař: Slovo má
poslanec ing. Horák.
Posl. ing. Horák: Soudružky a soudruzi, v posledních
dnech jsme hodně apelovali na naši veřejnost,
aby všichni ve svém jednání jednali
s rozumem. Proto bych apeloval na soudružku dr. Pátkovou
a přimlouval bych se za to, protože tento návrh
zákona nepovažuji za rozumný, abychom návrh
zákona neschválili a dávám proto doporučení,
abychom ho vrátili příslušným
orgánům k přepracování, protože
bychom byli kritizováni veřejností, že
apelujeme na rozum našich občanů, ale že
jsme v prvé řadě my nerozumní.
Předseda ČNR dr. Císař: Hlásí
se ještě někdo do rozpravy? /Nikdo se nehlásil./
Prosím zpravodajku, aby zaujala stanovisko k předneseným
diskusním příspěvkům.
Zpravodajka posl. dr. Pátková: Nemohu říci
nic jiného než to, aby byl zákon přijat
tak, jak je navržen a sice z toho důvodu, že
je to nezbytnou nutností vzhledem k slovenskému
zákonu o nabývání a pozbývání
občanství. V tom jsme konformní - a konformní
přijetí dvou zákonů, to je taková
realita, perspektivní možnost, že bude potom
přijat jeden zákon, jak si to všichni přejeme
v tom komplexním novém uspořádání.
Nevím, jak dlouho zákon bude platit, ale možná,
že ani nezmeškají lhůtu do konce roku
1969 ti, kteří budou muset volit prohlášením
a ani třeba volit prohlášením nebudou,
jaká bude nová komplexní úprava.
Myslím, že bychom si přáli - jsou zde
i poslanci Federálního shromáždění,
aby ve Sněmovně národů usilovali o
to, aby co nejrychleji byl tento zákon přijat na
federální úrovni i za cenu nižší,
ne tak vysokou, jak se o tom zmiňoval akad. Knapp, ale
úpravou čl. 5 o československé federaci.
Mám za to, že bychom mohli do důvodové
zprávy dát to, co ministr vnitra prostřednictvím
svých zodpovědných zástupců,
kteří byli v ústavně právním
výboru, prohlásil. Nevím, jestli je přítomen
/Hlasy: Není./ - pak jeho vyjádření
v dané chvíli slyšet nemůžeme,
ale myslím, že toto doplnění do důvodové
zprávy můžeme dát.
Pokud jde o připomínku poslance Malíře,
abychom ocitovali § 15 celý - myslím, že
bude lepší, když se vysvětlí, popř.
zpopularizuje v hromadných sdělovacích prostředcích
i v novinách, že nebudou použita dosavadní
převzatá právní ustanovení
na osoby, které se zdržují nyní mimo
území ČSSR, resp. obou národních
republik.
Proto doporučuji, aby byl přijat návrh zákona
ve znění, jak je uvedeno v tisku 8 a jak jej předkládá
ústavně právní výbor.
Předseda ČNR dr. Císař: Děkuji
zpravodajce. Prosím ještě poslance Horáka,
zda trvá na svém návrhu po tomto vysvětlení.
/Posl. Horák: Trvám./ Zpravodajka velmi jasně
vysvětlila, že v tuto chvíli není jiné
východisko, proč jsme vázáni jinými
normami. Myslím, že naše dobrá snaha vyjde
naprázdno.
Prosím sekretáře, aby mě poučil
o způsobu hlasování, protože jde o vážnou
věc.
Sekretář ČNR dr. Vácha: V §
34 je řečeno, že předsedající
navrhne způsob hlasování, není-li
určeno zákonem a hlasuje se nejprve o - /Hlasy:
protinávrhu./
Předseda ČNR dr. Císař: Kdo
souhlasí s návrhem poslance Horáka, aby tento
zákon nebyl dnes schvalován, nechť zvedne ruku.
/68 hlasů./ 68 hlasů je tedy pro odročení
tohoto zákona.
Kdo je pro projednání a schválení
tohoto zákona na dnešní schůzi, nechť
zvedne ruku. Prosím zároveň ověřovatele
o sčítání. /Děje se./ Konstatuji,
že pro projednání na dnešní schůzi
je 33 poslanců.
Kdo se zdržel hlasování? /28/
Výsledek je následující: Z celkového
počtu přítomných poslanců je
68 pro odročení, pro projednání a
schválení na dnešní schůzi bylo
33 poslanců a 28 se zdrželo hlasování.
Prostou většinou bylo rozhodnuto, že návrh
dnes odročujeme a vracíme ústavně
právnímu výboru k dalšímu projednání.
Protože naše příští schůze
bude po delší době, je možné, že
jsme tímto rozhodnutím vyvolali dosti nepříjemnou
situaci ve státním občanství. To musí
posoudit příslušné odpovědné
výbory. Jestliže se stalo něco, co poškodí
naše obyvatelstvo, svoláme mimořádnou
schůzi České národní rady,
abychom to napravili.
Děkuji zpravodajce poslankyni dr. Pátkové
a končím projednání tohoto bodu pořadu.
Posledním bodem pořadu dnešní schůze
je
Zpráva vám byla rozdána na začátku
schůze písemně, jak jsme se dohodli, že
vždy budeme činit a jak to máme také
v jednacím řádu. Ptám se, zda má
někdo k této zprávě dotazy nebo připomínky?
/Nikdo se nehlásil./
Protože zpráva neobsahuje nic, o čem by jednací
řád předepisoval hlasování
v plénu, bere ji Česká národní
rada na vědomí.
Dovolte mi, soudružky a soudruzi poslanci, abych vám
v závěru naší schůze poděkoval
za vypětí sil v měsíci lednu, kdy
bylo třeba v krátkých termínech zvládnout
řadu úkolů. Nyní máme před
sebou činnost pravidelnější, která
nám umožní scházet se méně
často a na vícedenní schůzi, jak to
bylo i vaším přáním.
Dovolte, abych tím schůzi zakončil.