Soudružka Sobotníková: Soudružky a soudruzi, připomínku nedávám písemně. Jsou zde přítomni soudruzi odborně fundovanější než já, žádám, aby tuto připomínku posoudili a řekli své názory. Mám na mysli přítomné zdravotníky. Jde mi o § 17 odst. 3, že při ministerstvu zdravotnictví je zřízen Ústřední protialkoholní sbor ČSR. Vychází se z dosavadní právní úpravy, která mně nepřipadá příliš štastná.

Boj proti alkoholismu je rozhodně záležitost celospolečenská. Jestliže tento ústřední orgán přiřazujeme k ministerstvu zdravotnictví, děláme z něho záležitost zdravotnickou, kterou ostatní resorty potom řeší jenom okrajově. Domnívám se, že protialkoholní sbor nemá úzce oborovou působnost, proto bychom ho neměli podřizovat určitému ministerstvu, ale vládě jako celku. Vím, že otázku nevyřešíme dnes, ale jestli u ostatních ministerstev navrhujeme formulaci obecnou, bylo by vhodné u ministerstva zdravotnictví tento bod zatím vypustit a zkoumat, než bude přijat kompetenční zákon.

Soudruh Dr Kácl:

Jako předseda Ústředního protialkoholního sboru vítám učiněnou připomínku. Je správné, že to není problém zdravotnický, nýbrž široký problém společenský, o který se musí starat všichni, a to také zákon č. 120 všem příslušným organizacím ukládá i resortům. Dosavadní přičlenění Ústředního protialkoholního sboru k ministerstvu zdravotnictví je více méně opatření organizační, protože šlo o to, aby někdo zajišťoval jeho potřeby. Jsou vedena v přítomné době jednání o jiné zařazení ÚPS, a to, co je navrženo v zákoně, odpovídá dosavadnímu stavu.

Protože by se ÚPS ocitl ve vakuu, kdyby tam tato připomínka nebyla, doporučuji, aby tam zůstala a teprve při novelizaci zákona 120 bude rozhodnuto o definitivním umístění.

Předseda Dr. Císař:

Hlásí se ještě někdo o slovo? (Nikdo.) Prosím s. Jičínského.

Soudruh Dr. Jičínský:

Zaujmu stanovisko k jednotlivým připomínkám, i když bude třeba je v ústavněprávním výboru posoudit, ale abychom už při projednávání vlastního návrhu zákona se k některým otázkám nevraceli, přece jenom chci o tom hovořit teď. Když už se schvaluje zákon, je dost obtížné o změnách rozhodovat.

K připomínkám s. Malíře. První je koncepční, pokud jde o jednotu formulací kompetenčních okruhů. Lze s tím souhlasit. Po jednání komise včera se doporučuje onen paragraf týkající se plánovaání a financování zestručnit.

Pokud jde o ministerstvo kultury, není mi známo, že by tam dnes existoval na základě zákona takový orgán, jakým je Státní výbor pro vysoké školy u ministerstva školství. Zároveň však Státní výbor pro vysoké školy existující u ministerstva školství je dnes celostátním orgánem. Kdybychom jej v této souvislosti neuvedli, pak zaniká, s tím, že ovšem vysokoškolský předpis, t. j. materiálněprávní úprava, s existencí tohoto orgánu počítá, poněvadž má řadu správných funkcí. Proto musí tam být uveden. My se nebráníme, o novelizaci vysokoškolského zákona se uvažuje, ale dnešní právní stav vyžaduje, aby v této souvislosti byl tento orgán u ministestva školství výslovně uveden.

Formulace, týkající se způsobu práce ministerstev, jejich styků a spolupráce a vědeckými ústavy - tuto připomínku lze uvážit, ustanovení o metodách práce z tohoto hlediska upravit. Obdobně bude třeba zpřesnit formulaci o Akademii věd ČSSR.

Ke stanovisku s. akademika Wichterleho bych se vrátil až nakonec, poněvadž má zvláštní povahu.

K připomínce s. Kašpara. Ve včerejší schůzi jsme rozhodli, ovšem v materiálu to není, aby Úřad pro tisk a informace byl buď uveden na konec oněch úřadů, které jsou tam uvedeny, nebo aby byl uveden jako odstavec druhý: dále se zřizuje Úřad pro tisk a informace, s tím, že v důvodové zprávě by byůa charakterizována odlišná jeho povaha. Aspoň, jak doufáme.

Jinak s. Kašpar má pravdu, když mluvil o odpovědnosti ČNR za jmenování vlády. Odpovědnost má předsednictvo a plénum jí bude dávat důvěru. To ovšem jde nad rámec tohoto zákona. Bude třeba od počátku v ČNR tvrdě trvat na tom, že vláda je ČNR odpovědna.

Stanovisko s. Pokorné. Bude třeba z tohoto hlediska přezkoumat ustanovení o metodách činnosti výkonných orgánů, i když zároveň je třeba počítat s tím, že v určitých oblastech žádné přímé vztahy být nemusí, protože federace je založena na tom, že jsou tu oddělené okruhy kompetence, které vykonávají ve vlastní režii federální orgány a jiné věci zase vykonávají ve vlastní odpovědnosti národní orgány.

Určitou vazbu tam, kde je nezbytná, budou muset stanovit zvláštní právní předpisy, např. zákon o plánování, poněvadž tam, součinnost vyplývá z povahy věci, nelze připravit federální plán bez spolupráce s národními plánovacími orgány. Ale tam zvláštní procedura musí stanovit speciální prováděcí předpisy. Bude třeba tuto připomínku ještě uvážit.

K návrhu s. Hechtové na zpřesnění kompetence ministerstva školství - myslím, že lze navrhovanou formulaci přijmout, možná s určitým zpřesněním. Uvážíme a znovu posoudíme.

K tomu, co říkal s. Ptáček - bude třeba jasněji formulovat důvodovou zprávu.

Rybářství a myslivost - to je problém. Znovu tuto otázku posoudíme. Nevím, zdali nedojde v této věci k bojovnému hlasování.

S. Václavík navrhuje změnit pořadí ministerstev, zařadit ministerstvo mládeže za ministserstvo školství.To lze uvážit. Nechci teď vyslovovat jednoznačné stanovisko.

Pokud jde o návrh, aby bylo výslovně stanoveno vytváření koordinačních orgánů mezi ministerstvem školství a mládeže - zatím nedoporučuji, i když dnes věc neschvalujeme. Hovořili jsme o tom, má-li se zákonem stanovit, že si národní ministerstva vytvářejí koordinační orgány ve své výlučné kompetenci, např. koordinační orgán mezi národním ministerstvem školství českým a slovenským. Ovšem to je věc potřeby. Zdá se nám, že není vhodné to teď fixovat. Jestliže ty orgány to budou považovat za potřebné, mohou si to zřídit, ale abychom zase nechtěli teď právně stanovit více než je možné. Zřizovat koordinační orgány přirozeně mohou ministerstva kdykoli, s tím, že jde o koordinaci, která nemá žádnou správní funkci a není to z tohoto hlediska nezbytné zákonem stanovit.

Tyto orgány nejsou státními orgány v pravém slova smyslu, poněvadž jejich rozhodnuti musí provést ty nebo ony ústavní nebo zákonné zákony a abychom dnes vytvářeli zvláštní orgány, myslím, že by bylo v této souvislosti předčasné.

K připomínce s. posl. Sobotníkové, pokud jde o Ústřední protialkoholní sbor. Zde souhlasím s připomínkou profesora dr. Kácla, aby sbor nebyl zbaven existence s tím, že nic nebrání žádnému řešení, které se ukáže účelnější než je řešení dnešní. Musíme počítat se skutečností, že se bude nová vláda teprve konstituovat. Z tohoto hlediska je vhodnější mít určité instituce vázány na instituce, které jsou již zaběhnuté a fungují. Kdybychom je vázali na vládu nebo kterékoliv orgány, pak myslím, že určité funkce, které může ministerstvo zdravotnictví pro Protialkoholní sbor zabezpečovat, by byly zabezpečovány s menším efektem, než je tomu dnes.

Pokud jde o stanovisko profesora Wichterleho, které překračuje rámec diskuse k tomuto návrhu zákona, je vážný problém a chtěl bych říci, že federální zákon neupravuje podrobněji proceduru této volby, stejně ji neupravuje návrh jednacího řádu do České národní rady, poněvadž jde o volbu politické povahy, kterou dost dobře nelze právně podrobně regulovat. Osobně souhlasím se s. Wichterlem, že tu je vhodné zabezpečovat větší vliv ČNR v tom směru, aby orgány které tu jsou, mohly zaujmout stanovisko k návrhům potud, aby nebyli delegováni ti členové, kteří se práce nezúčastni apod. V tomto směru je tu určitá možnost, kterou tu zároveň máme, ovšem počítejte přece jen s tím. Nechci argumentovat absolutními argumenty, protože samo konstituováni ČNR a fungování všech zastupitelských sborů - netýká se to tedy jen ČNR - je natolik nenormální, že dávat aurgumentům větší smysl než mají, nemá smysl, ale je třeba vážit to, že ČNR má určitou politickou strukturu. Myslím,že je správné, aby ve stručnější verzi tato politická struktura byla jistým způsobem zachována. Mám na mysli politickou příslušnost poslanců. Myslím, že by neodpovídalo povaze věcí, povaze politické reprezentace, kdyby se poměry, které z tohoto hlediska v ČNR jsou, pokud jde o reprezentaci do federálního shromáždění, podstatně změnily. To je důvod, který musíme vážit a který z tohoto hlediska může nacházet dost velký prostor politickým jednáním. To je jedna věc.

Druhá věc je, že bude třeba vážit otázky z toho hlediska, aby byla zajištěna určitá dělba práce. Kdybychom to nechali prostým hlasováními pak by se mohlo stát, že by někteří členové ČNR byli svou činností v ČNR velmi zaměstnáni a je správné, aby se věnovali především práci v ČNR, ačkoliv by to nebylo fyzicky jinak účelné. Myslím, že je třeba vážit tyto skutečnosti. Proto po mém soudu nemůže být jen věcí ČNR výběr kandidátů, i zde musí národní fronta zaujmout zásadní stanovisko, že na rozdíl od oné volby, kterou jsme prováděli dnes, ČNR a její orgány by měly větší roli, protože v určité zkušenosti z práce jsou.

Ještě bych uvedl jeden důvod, který je nikoliv nepodstatný. Částečně se z práce ČNR známe. Poněvadž však někteří členové nepracovali v komisích a dnes jsme rozšířili počet o dalších 50, nemůžeme posoudit tyto věci na základě vlastních zkušdností, čili moment náhodnosti je stejně velký a mohlo by dojít ke stejným a větším posunům z hlediska politické reprezentativnosti v těchto ohledech, které je třeba reppektovat a o nichž jsme hovořili v minulé schůzi ČNR, kde se jednalo o vytváření ČNR, oné ČNR která se skládá z 200 členů.

Tolik mé stanovisko k tomu, co říkal profesor Wiohterle s tím, že otázky podrobně upraveny nejsou a ani jednací řád je podrobně upravovat nemůže, protože jednací řád je povšechný a musíme se snažit, aby volby do zastupitelských sborů byly co nejdříve, aby mimořádné postavení a prozatímnost se neprodlužovala více než je třeba.

Předseda ČNR dr. Císař: Děkuji s. dr. Jičínskému za jeho odpovědi na dotazy a stanoviska k připomínkám. Pokud byste měli další připomínky, prosím, abyste je ústavně právní komisi poslali, abychom je mohli v lednu projednat.

Prosím přistoupíme k poslednímu bodu schváleného pořadu, kterým je Informace státoprávní komise o návrhu na vydání zákona ČNR o vyhlašování zákonů a jiných právních předpisů České socialistické republiky.

Informativní zprávy vám podal prof. s. Vybral. Prosím, aby se ujal slova.

Posl. dr. Vybral: Vážené shromáždění, dovolte, abych podal poslední informativní zprávu o nové úpravě publice zákonů a jiných závazných předpisů. Tato úprava se stala nutností v důsledku ústavního zákona o československé federeaci, to je čl. 45 a čl. 111 ústavního zákona. Článek 45 ukládá Národnímu shromáždění, aby vydalo zákon o publikaci norem a čl. 111 ukládá oběma radám, České i Slovenské národní radě, aby totéž učinilo zákonem o publikaci zákonů a ostatních závazných právních předpisů obou rad. Pokud jde o federální zákon, ten se stal skutkem tím, že Národní shromáždění tento zákon přijalo. Učinilo tak na základě čl. 150 ústavního zákona, který umožňuje zákon předběžně usnést, poněvadž tento zákon má a musí platit od 1. ledna, aby tvořil předpoklady pro publikaci, která je v zákonu.

Obsah federálního zákona ve stručnosti je ten, že se navazuje na dosavadní právní úpravu publikace tím, že se vytváří zákon, který se jmenuje Sbírkou zákonů a umožňuje se současné tam, aby obě národní rady, jak Česká tak i Slovenská, použily tohoto zákoníku, aby tam publikovaly své zákonné právní norny a ostatní právní předpisy.

Pokud jde o další obsah tohoto federálního zákona, zachovává se dnešní právní stav.

Zachovává se tento stav i potud, že všechny zákony, jak federální, tak pokud jde o zákony České nebo Slovenské národní rady, budou publikovány v obojím znění, tj. v českém i slovenském znění.

Na ČNR vzniká nový úkol, abychom připravili zákon o publikaci zákonů a ostatních závazných předpisů ČNR, resp. České socialistické republiky. Tento zákon státoprávní komise ve spolupráci ministerstva spravedlnosti připravila a byl v podstatě také rozdán. Projednali jsme ho ve státoprávní komisi. Je to zákon stručný, má 5 paragrafů, a řeší celou otázku úpravy publikace tímto způsobem: Pokud jde o § 1, ten stanoví že se zákony a zákonná opatření ČNR publikují ve Sbírce zákonů, v paragrafu 2 se stanoví, které ostatní závazné právní předpisy se tam budou publikovat. Jde zejména o nařízení české vlády, o usnesení vlády ČSSR, dále o vyhlášky ministerstev a o jiná obecná závazná nařízení, např. KNV nebo výborů hl. m. Prahy a nyní i města Brna, které má svůj vlastní statut, a konečně i o jiná opatření ČNR, která ČNR bude považovat za důležitá do té míry, aby tam byla publikována.

§ 3 tohoto zákona v podstatě stanoví, že platí pro publikování těch předpisů, o nichž se mluví v § 1 a 2, stejná pravidla jako pro publikaci federálních zákonů a opatření, tj. po technické a grafické stránce se stejným způsobem budou publikovat ve Sbírce zákonů jako zákony federální.

§4 má zvláštní ustanovení o tom, že ta nařízení vlády ČSSR a vyhlášky ministerstev, které budou vydány, že jejich platnost se váže na tuto publikaci. Je to proto, aby všechna nařízení vlády ČSSR a vyhlášky ministerstev byly publikováním zpřístupněny všem těm, jichž se týkají, aby nebylo sporu o tom, co všechno platí. § 4 zavádí tedy tu novinku, že platnost těchto vládních vyhlášek, nebo nařízení je vázána na jejich publikaci, což je pokrokem proti dnešnímu stavu, kdy tomu tak nemuselo být.

Konečně § 5 stanoví, že účinnost tohoto zákona nastává dnem vynlášení, tj. tím dnem, kdy ČNR tento zákon přijme. Nemusíme ho přijímat dnes nějakým mimořádným zařazením snad podle článku 150, jak to učinili NS v případě federálního zákona, stačí, aby ČNR přijala tento zákon až po svém ustanovení, protože stačí pro publikaci našich zákonů v ČNR nebo ostatních předpisů ČSSR, že tato sbírka už od 1. ledna existuje, a všechny tyto předpisy, které budou publikovány jako zákony ČNR nebo jako závazné právní předpisy ČSSR, budou v toto sbírce potom už právoplatně pojaty.

Pokud jde o dosah rozpočtový, v důvodové zprávě je ta připomínka, že vzhledem k většímu rozsahu publikací bude patrně vyžadovat přece jen zvýšeného nákladu asi na 1 zaměstnance překladatelské služby, což představuje částku asi 40 000 Kčs.

Prosím, vážené shromáždění, abyste tuto zprávu považovali za předběžnou, protože zákon sám bude předložen České národní radě v jedné z jejích prvních schůzí, kde bude ještě předmětem rozpravy.

Předseda ČNR dr. Císař: Děkuji za přednesenou zprávu. Hlásí se ještě někdo o slovo? Bereme tedy zprávu na vědomí.

Tím jsme vyčerpali pořad dnešní schůze. K další schůzi pléna se sejdeme 8. ledna a nově zvolené předsednictvo ČNR bude mít svou první schůzi 6. ledna v pondělí. Pozvánky ještě dostanete.

Dovolte, abych Vám ještě oznámil, že s. Veltruský, bývalý předseda ekonomické komise, zve členy z této bývalé komise do přilehlé místnosti ke krátké schůzce.

Zbývá mi ještě popřát Vám příjemné prožití vánoc a novoročních dnů, a schůzi končím.

(Schůze skončena v 18.16 hod.)