2. schůze ČNR

31. 7. 1968

(Schůze zahájena v 10.07 hod.)

Předseda ČNR dr. Císař: Vážená Česká národní rado! Dovolte, abych zahájil naši druhou schůzi, na které je přítomno v tuto chvíli 131 členů ČNR a tudíž jsme schopni se usnášet.

Dovolte, abych se nejprve jménem ČNR připojil k miliónům našich československých občanů, kteří starostlivě i s nadějemi hledí k několikadennímu jednání v Čierné nad Tisou a kteří s klidnou myslí, avšak s horoucím srdcem vyjadřují plnou podporu předsednictvu ÚV KSČ a osobně soudruhům Alexandru Dubčekovi, Ludvíku Svobodovi, Josefu Smrkovskému, Oldřichu Černíkovi a dalším. Na jedné straně je nám trochu líto, že nemohli vyhovět našemu pozvání a být tu dnes s námi, ale na druhé straně máme plnou důvěru v jejich postoj a přejeme jim úspěšné dokončení rozhovorů.

Došel mi iniciativní návrh člena ČNR s. Franka, abychom předsednictvu ústředního výboru z našeho zasedání poslali pozdrav. Dovolte, abych navrhl, aby soudruzi Frank, Galuska a Goldstücker byli pověřeni vypracováním tohoto poselství.

Má někdo poznámku k tomuto návrhu? (Nikdo se nehlásí.) Kdo souhlasí, aby tito tři soudruzi byli pověřeni vypracováním našeho pozdravu, prosím, ať zvedne ruku! (Hlasuje se.) Je někdo proti? (Nikdo.) Děkuji. Prosím jmenované soudruhy, aby poselství našim představitelům v Čierné nad Tisou vypracovali.

Doporučuji, aby naše schůze měla tento pořad:

1. Návrh dočasné pracovní skupiny na usnesení ČNR o jednacím a pracovním řádu.

2. Volba orgánů ČNR.

3. Informace o základních koncepcích české národní politiky.

Navrhuje někdo doplnění tohoto pořadu nebo změnu? (Nikdo se nehlásí.) Kdo souhlasí s tímto pořadem naší schůze? (Hlasuje se.) Je někdo proti? (Nikdo.) Pořad naší schůze je tedy jednomyslně schválen.

Přistoupíme k prvému bodu pořadu, kterým je

I.

Návrh dočasné pracovní skupiny na usnesení ČNR o jednacím a pracovním řádu ČNR

Zpravodajem vybrala naše dočasná pracovní skupina prof. dr. Vybrala. Prosím, aby se ujal slova.

Zprav. prof. dr. Vybral: Vážené shromáždění! Mám čest přednést vám jako zpravodaj odůvodnění návrhu usnesení ČNR o jednacím a pracovním řádu tohoto sboru. Dovolte mi proto, abych vám nejdříve podal stručný výklad k vzniku tohoto návrhu a k tiskům č. 1 a 2, které máte všichni v rukou.

Přípravná skupina zvolená v první schůzi ČNR při jejím ustavení, která se sešla 18. července, projednala koncept návrhu na jednací a pracovní řád, který sestavil sekretariát ČNR. Text přijatý pracovní skupinou je zněním návrhu, jak je podává tisk č. 1, který vám byl už rozeslán a máte ho k dispozici.

V pondělí 22. července byla konána v Brně schůze členů ČNR z Jihomoravského kraje, kde jsme jako členové přípravné skupiny referovali o tomto návrhu jednacího řádu a zjistili jsme ze strany jihomoravských členů ČNR živý zájem zejména o otázku, jak budou v jednacím řádu upravena práva menšiny při zaujetí stanoviska k projednávaným otázkám formou tzv. minoritního vota, které se předkládá spolu s návrhem, který získá prostou nebo kvalifikovanou většinu ať v komisích či v plénu ČNR. Tyto dotazy jsme mohli jako účastníci přípravné skupiny zodpovědět jen obecně poukazem na to, že minoritní vota budou zásadně připuštěna. Otázka sama mi dala podnět k tomu, abych se věcí zabýval ze širšího právního hlediska, zejména porovnáním s jednacími řády NS a SNR, a výsledky jsem vtělil do samostatného návrhu na změnu k tisku č. 1. Tento návrh jsem zaslal předsedovi ČNR cestou sekretariátu, kde navržené změny našly v podstatě souhlas.

Po diskusi konané v sekretariátě dne 26. a 30.července jsme celek těchto změn soustředili do návrhu v tisku č. 2, který mate rovněž v rukou. Naše přípravná skupina, která se dnes sešla před zasedáním ČNR ke své závěrečné schůzi, přijala tento mnou podaný návrh změn en bloc, takže vám mohu podat zprávu o návrhu č. 1 a č. 2 jako o celku, který by byl po vašem schválení jednotně textován, vytištěn a stal se tak závazným právním podkladem pro všechno naše další jednání.

Z usnesení této pracovní skupiny byl jsem k oběma podaným návrhům navržen za zpravodaje, který má v plénu zdůvodnit podané elaboráty.

Vážené shromáždění, dovolte mi, abych se vyslovil především o otázce právní povahy našeho jednacího řádu v porovnání s jednacími řády Národního shromáždění a Slovenské národní rady. Bude Vás především zajímat skutečnost, že jmenované řády byly vydány formou samostatného zákona, a to zákona celostátního v případě jednacího řádu Národního shromáždění, a zákona Slovenské národní rady v případě jednacího řádu tohoto orgánu. Tato zákonná forma znamená, že jednací řády Národního shromáždění nesou podpis presidenta republiky, předsedy vlády a předsedy Národního shromáždění jako každý zákon podle naši ústavy, zatímco jednací řád Slovenské národní rady nese jen podpis jejího předsedy. Forma zákona byla v obou případech volena proto, že u obou orgánů jde o ústavně právní kompetence, které byly Národnímu shromáždění resp. Slovenské národní radě přiznány samou ústavou našeho státu a proto bylo považováno sa nutné dát tomu při sestavování obou jednacích řádů patřičný výraz zákonnou formou, tj. pojetím ústavních předpisů i do zákona o jednacích řádech. O právní důležitosti zákonné úpravy těchto jednacích řádů svědčí také skutečnost, že v době od osvobození v r. 1945 bylo u nás vydáno celkem 5 zákonů o jednacím řádu Národního shromáždění (v r. 1947, 1949, 1954, 1960 a poslední je z r. 1964). Také Slovenská národní rada vykazuje několik zákonných úprav jednacích řádů v tomto období.

Proti těmto zákonným úpravám jednacích řádů Národního shromáždění a Slovenské národní rady zůstane náš jednací a pracovní řád, jak jej předvídá § 5 odst. 2 zákona č. 77/1968 Sb. autonomním předpisem ČNR, což vhodně odpovídá právní povaze našeho sboru jako prozatímní ústavní reprezentace českého národa a poradního orgánu Národního shromázdění. Výhodou této autonomní povahy našeho jednacího řádu je, že objeví-li se toho potřeba, může jej ČNR snadno změnit projednáním příslušných změn v procedurálním řízení, které by skončilo formou usnesení pléna ČNR.

V této souvislosti bych Vás chtěl upozornit na velmi důležité ustanovení našeho návrhu jednacího řádu v § 20 č. 9, podle něhož spadá do působnosti předsednictva ČNR oprávnění podávat závazný výklad jednacího řádu. Pro naši práci je to jedno z nejdůležitějších oprávnění předsednictva a jde tu o úkol poměrně dost odpovědný pro sbor v počtu asi 20 osob, který rozhoduje kolegiálně a většinou hlasů. Podání závazného výkladu čili autentické interpretace, jak se odborně říká, je především právně odbornou otázkou, při níž se používá jak slovního a gramatického výkladu, tak výkladu logického, který poukazuje na souvislost a jednotu právních předpisů, které jest vykládat. Úkol závazného výkladu se stává obtížným v případě, není-li logická interpretace možná proto, že v předpisu psaném existuje právní mezera, ježto na vyskytnuvší se případ v něm nebylo pamatováno. V takovém případě objevuje se jako nutné východisko použít analogie z jiného předpisu, zejména příbuzného, tedy např. z jednacího řádu Národního shromáždění, kde se vyskytuje příslušné ustanovení, kterým onen sporný případ by byl vyřešen. Nechci tu dopředu zasahovat do budoucí kompetence ČNR návrhem, jak by měla v takovém případě postupovat, ale upozorňuji jako zpravodaj, že nejschůdnější cestou při použití analogie z jiné právní sféry by bylo, kdyby předsednictvo iniciativně navrhlo, aby se vlastní předpis doplnil chybějícím ustanovením, které se pak převezme jako osvědčené řešení z příbuzné právní sféry.

Za nejlepší stav ovšem považuji, jsou-li předpisy jednacího řádu formulovány tak přesně a podrobně, že nevznikají žádné pochybnosti o jejich výkladu. Proto např. navrhuji přesnou formulaci tzv. minoritních vót jak pro jednání v plénu ČNR (v § 12 odst. 2), tak pro jednání v komisích (v § 28, odst. 2), kde navrhuji dosažení jedné pětiny hlasů z quora všech členů jako podmínku pro přiznání nároku na menšinovou zprávu. K tomuto řešení jsem byl veden také úvahou, že při význačně poradním charakteru naší ČNR by bylo sice ideálním, kdyby při všech usneseních bylo dosaženo usnesení jednomyslných, ale nebude-li tomu tak, jsem přesvědčen o tom, že splníme dobře svůj úkol i v případě, dojdeme-li usnesením většinovým, provázeným také odchylnými názory menšinovými; tyto budou předloženy také Národnímu shromáždění k úvaze za předpokladu, že dosáhly aspoň potřebné minoritní kvalifikace.

Své poznámky o právní povaze našeho jednacího řádu ČNR uzavírám takto zjištěním, že jeho autonomnost je právně výhodnou skutečností, neboť v případě potřeby nám to umožňuje jednací řád změnit nebo doplnit poměrně jednoduchým řízením. Může se tak stát jak z iniciativy členů ČNR tak i z iniciativy jejího předsednictva, zejména v případě, kdyby došlo k podání závažného výkladu k jednotlivým ustanovením jednacího a pracovního řádu podle navrženého § 20 č. 9.

Vážené shromáždění, z vlastního obsahu našeho jednacího a pracovního řádu bych chtěl vyzvednout ve vší stručnosti jeho hlavní body.

Jde tu především o velmi účinnou konstrukci hlavních orgánů ČNR se zřetelem k jejich poslání a funkci. Na jedné straně je to předsednictvo jako řídící orgán celkové činnosti ČNR, na druhé straně jsou to komise jako pracovní orgány ČNR, v nichž se soustřeďuje hlavní těžisko pracovních úkolů naší instituce. Uprostřed mezi oběma orgány zůstává plénum ČNR, které po příslušné diskusi ve schůzích rozhodne s konečnou platností formou svých usnesení o obsahu vypracovaných elaborátů a konečných stanovisek. Předseda ČNR se sekretariátem představují řídící páku, která celou naši instituci bude udržovat ve stálém chodu a běhu.

Vzhledem k omezenosti našich úkolů a k poradní funkci ČNR je přirozené, že její činnost je permanentní a nezná žádného periodického zasedání, jako je tomu u Národního shromáždění nebo u Slovenské národní rady. Tyto orgány vedle své zákonodárné funkce plní totiž i důležité funkce správní a kontrolní a scházejí se proto k tomuto účelu pravidelně z jara a na podzim. ČNR může naproti tomu fungovat nepřetržitě a pausy mezi jednotlivými schůzemi ČNR budou určovány především jen pracovním tempem komisí, v němž budou s to zvládnout daný jim úkol.

Pokud jde o poměr ČNR k naší veřejnosti, zejména k orgánům sdělovacích prostředků, vyslovuji zde přesvědčení, že je v zájmu dělnosti celé naší instituce, aby jednání komisí bylo zásadně neveřejné, takže by se mohly plně soustředit na svou práci.

Jednání pléna ČNR by byla naproti tomu zásadně veřejná. O pracích komisí by mohla být naše veřejnost informována od případu k případu buď tiskovým referentem ČNR, nebo předsedy jednotlivých komisí po dohodě s předsednictvem ČNR. Znění § 29 je dostatečně široké, aby ponechalo volnost potřebám dalšího vývoje.

Jednací řád ČNR má také potřebná ustanovení o právech a povinnostech svých členů. K právu členů požadovat podklady pro jejich činnost v ČNR od orgánů státních a od hospodářských a společenských organizací podotýkám, že při vyžadování takových informací se členové ČNR setkají patrně i s tím, že příslušný podkladový materiál je z hlediska úřadu či organizace považován dosud za tajný. V takovém případě bude nutno obejít tuto překážku tím, že potřebný materiál si vyžádá přímo ČNR prostřednictvím svého předsednictva nebo předsedy příslušné komise, resp. jen pomocí sekretariátu ČNR.

Vážené shromáždění, dovolte, abych se konečně zmínil ještě o otázce, která není předmětem úpravy v ustanoveních jednacího a pracovního řádu, ale bez které se v práci ČNR neobejdeme. Skoro všechna ustanovení jednacího řádu, o nichž jsem právě mluvil, mají předpoklad, že aktivita členů ČNR je dynamicky ovlivňována určitou růzností názorovou na jednotlivé otázky, které nám bude řešiti. Tato různost názorů je dána hledisky ideovými, oblastně nebo profesionálně zájmovými, vědeckými i jinými. Pro uplatnění této různosti mínění se v jednacím řádu hledají různá objektivní kriteria, jako je např. zmíněné minoritní votum nebo požadavek většiny prosté či kvalifikované apod. Za těmito názorovými různostmi stojí přirozeně seskupení osob, které se potřebují združovat k nutné výměně svých názorů a hledají pro to i na půdě ČNR potřebnou platformu. Půjde tu tedy o klubovní sdružení ať politická nebo oblastní, která se těžko obejdou bez možnosti vzájemného setkání uspořádaného zejména před jednotlivými schůzemi komisí či pléna ČNR. K tomuto účelu potřebují ovšem nutně nějaké vhodné místnosti. Věřím, že služba našeho sekretariátu bude nám moci v tomto směru poskytnout nějaké vhodné řešení v součinnosti s kanceláří Národního shromáždění, která má z obdobných potřeb poslanců jistě své zkušenosti.

Vážené shromáždění, končím svůj referát zpravodaje k návrhu na usnesení ČNR o jejím jednacím a pracovním řádu a obracím se k plénu ČNR s přesvědčením, že předložený návrh, tj. tisk č. 1 ve znění pozměňovacího návrhu zpravodaje, tj. tisk č. 2 představuje vhodný právní podklad i dělný instrument pro naši budoucí činnost. Žádám vás proto, abyste s tímto návrhem vyslovili svůj souhlas.

Předseda dr. Císař: Děkuji zpravodaji prof. dr. Vybralovi za přednesenou zprávu. Zahajuji rozpravu k návrhu včetně doplňků, které zpravodaj přednesl.

O slovo se hlásí prof. dr. Kácl.

Prof. dr. Kácl: Vážené shromáždění, mám za to, že s doplňky, které zde přednesl zpravodaj, možno souhlasit. Sám bych však měl ještě dva doplňky, první bych formuloval nejdříve spíše ve formě dotazu.

Týká se to § 24, podle kterého se při ČNR zřizují komise, jak je uvedeno. Již v kuloárech jsem se s některými členy tohoto shromáždění o té věci dohadoval. Položil jsem si otázku, jak je zajištěna péče o celou širokou problematiku, kterou u nás představuje zdravotnictví a sociální péče. Sám jsem si napřed řekl, že to bude asi zahrnuto v komisi správní. Někteří jsou toho názoru, že je to zahrnuto v komisi kulturní.

Nezdá se nám, - a nemluvím jenom za sebe - že bychom to tímto způsobem mohli vyřešit. Dávám námět, zda by nebylo vhodné zřídit další komisi, která by se zabývala otázkami zdravotní péče, sociální péče a také otázkami populace, výživy, životního prostředí atd. Kdybych získal k tomuto názoru souhlas, pokusili bychom se to potom nějak formulovat.

Dále mám připomínku k § 32, odst. c). Podle něho jsou členové ČNR oprávněni požadovat od státních orgánů, hospodářských, společenských i jiných organizací vysvětlení a podklady potřebné pro svou činnost. Navrhuji, aby byla připojena ještě tato věta: "Dotazovný orgán je povinen odpovědět nejpozději do 30 dnů." Říkám to z dlouholeté zkušenosti poslance Národního shromáždění. Nám se také stávalo, že jsme podávali dotazy, ale odpověd na ně nepřicházela.

Předseda dr. Císař: Děkuji prof. Káclovi. O slovo se hlásí člen ČNR Buchta.

S. Buchta: Jsem přesvědčen o nutnosti řešení federalizační problematiky jako prvořadé otázky. Ze zásadních důvodů bych však nesouhlasil s tím, aby veškeré jednání ČNR bylo zaměřováno pouze na tuto otázku. Proto bych požadoval právo na všeobecnou interpelaci a možnost debaty s autoritativními závěry ke všem obecným politickým otázkám.

Ve smyslu tohoto mého přání doporučuji uvážit, zda by nebylo vhodné rozšířit § 6, bod 6 na znění: "Projednává návrhy a podněty svých členů ke všem obecně politickým otázkám."

Předseda dr. Císař: Děkuji. Dále se hlasí o slovo s. Hrabal.

Soudruh Hrabal: Vážené soudružky a soudruzi, dovolte, abych připojil několik více méně právních otázek k navrhovanému usnesení.

Především se domnívám, že § 1 a 2 pracovního řádu jsou v podstatě opisem § 3 a 4 zákona o ČNR č. 77 Sb. z letošního roku. Takovéto přejímání ustanovení jednoho zákona do zákona druhého může mít podle mého názoru vždycky v sobě nějaká úskalí, a říkám to z toho důvodu, že onen § 3 zákona o ČNR má výslovné ustanovení o právech ČNR, zatímco v návrhu pracovního řádu práva ČNR případně jejích členů nějakým způsobem konstituována nejsou.

Jde mi zejména o § 2 a 6 navrhovaného zákona, které věcně spolu velmi souvisí a které jsou vlastně rozvinutím myšlenky § 3 zákona 77 Sb. Především pokud jde o onen 2. odst. a, kde se hovoří o tom, že ČNR "bude zejména zajišťovat..." domnívám se že je oprávněna zajišťovat přípravné práce spojené s ustavením českých národních orgánů. S tím velmi úzce souvisí také volební zákon, protože jde tu o přípravné práce spojené s ustanovením ČNR, to znamená i volební zákon do ČNR.

Domnívám, že by snad bylo moudré, abychom do tohoto ustanovení zakotvili i pasus, který by hovořil o tom, že ČNR bude také povolána nebo, že se bude podílet i na tvorbě volebního zákona do českých národních orgánů.

K písmenu b) mám za to, že bude nejen zajišťovat, resp. zde se říká bude zejména zajišťovat a za b) vyjadřovat stanovisko k úpravě vztahů českého a slovenského národa.

Čili chce to určitou slovní úpravu, ale mám za to, že je důležité tam dodat, že ČNR má právo také vyjádřit se k práci odborné vládní komise, která existuje myslím už po dobu asi dvou měsíců a mám za to, že právě toto vyjádření ČNR k práci odborné vládní komise je podstatou práce ČNR.

K písmenu c) se domnívám, že je záhodno, aby bylo dodáno, že má právo předkládat Národnímu shromáždění návrhy na ústavní zákony o federativním uspořádání naší republiky. Domnívám se, že by měla mít také právo, aby o těchto otázkách, to je o otázkách federativního uspořádání naší republiky jednala přímo se SNR. To není řečeno ani v § 6 a zejména mám za to, že bude nutné, aby sporné otázky byly projednány přímo předsednictvem ČNR a předsednictvem SNR a že by toto mohlo vést k žádoucímu cíli.

Konečně v § 2 ani 6 není řečeno, že by ČNR měla také připravit státní znak nebo symboly českého národního orgánu a domívám se, že i tato otázka přísluší do kompetence ČNR. Navrhuji tudíž, aby o tyto náměty byl pracovní řád ČNR rozšířen.

K § 5 mám více méně poznámku spíše formální. V odstavci 1 se hovoří o tom, že na celou dobu své působnosti volí předsedu, zřizuje komise, zatímco v odstavci 2 se říká, že je může kdykoli odvolat. Snad pro lepší logické vyjádření by bylo zapotřebí slovo "kdykoli" škrtnout.

Domnívám se, že k § 8 by měl být připojen odstavec, který by hovořil o tom, že k projednání některých otázek může ČNR, případně její orgány, přizvat příslušné experty. Obdobně se domnívám, že by bylo vhodné, aby podobná myšlenka byla vtělena také do § 26, pokud jde o práce komisí, kde není řečeno, že ČNR by se mohla opírat o spolupráci s našimi vědeckými pracovišti.

Soudr. Kašpar: Vážené soudružky a soudruzi, bohužel nemohu přijmout tu část výkladu zpravodaje, kde stanovil ve vztahu k masovým sdělovacím prostředkům zásadu, že jednaní komisí má být zásadně neveřejné a jednání pléna veřejné. Domnívám se, že ČNR ještě nezačala pracovat a už si klade omezení především ve sféře svobody tisku, v té, která se stala v minulých dnech místem nejednoho útoku našich vlastních konzervativních sil i nevybíravých útoků signatářů Varšavského dopisu.

Domnívám se, že sféra působnosti ČNR má být širší než samotná příprava federalizace, a že do ní vchází i sféra české národní žurnalistiky. Neměli bychom tedy předznamenat naši práci náznaky kabinetní politiky. Domnívám se, že správný výklad by měl být, že celá práce ČNR je veřejná, je přístupna masovým sdělovacím prostředkům a že přirozeně jsou otázky při nichž novináři mají respektovat "pravidla hry", určitého embarga, pochopení pro práci našich orgánů a myslím, že naši novináři v posledních dnech velmi průkazně složili státnickou zkoušku.

Soudr. Sobotníková: Dovolte mi stručnou poznámku ke znění § 12 odst. 2, kde se říká, že k platnosti usnesení o iniciativním návrhu NS je třeba souhlas nadpoloviční většiny všech členů ČNR. Mám za to, že iniciativní návrhy NS, které budeme předkládat, ovlivní nutně ve svém dopadu Ústavu. O změně ústavy hlasuje NS třípětinovou většinou. Touto většinou bude hlasovat také o našich návrzích.

Navrhuji, aby znění bylo upraveno tak, že o iniciativních návrzích budeme i my hlasovat v ČNR třípětinovou většinou. Myslím, že půjde o věci příliš vážné, než aby o nich mohlo rozhodovat jen 76 členů ČNR.

Soudr. Frank: Soudružky a soudruzi, komise schválená na tomto zasedání navrhuje zaslat naší delegaci v Černé nad Tisou toto poselství: "ČNR pozdravuje ze svého zasedání delegaci KSČ a KSSS, jednající v Černé nad Tisou a posílá členům československé delegace projev své bezvýhradné podpory úsilí o vyřešení dočasného nedorozumění, tak aby z jednání vzešlo naše přátelství a spojenectví se Sovětským svazem posilněno, a aby proces obrody socialismu pokračoval v duchu tužeb našich národů při plném respektování svobody a suverenity." ČNR je v duchu s delegací KSČ v čele s A. Dubčekem a doufá v brzký a úspěšný výsledek jejího jednání.

Předseda ČNR dr. Císař: Má někdo připomínku k tomuto dopisu? (Nikdo.) Kdo souhlasí s odesláním dopisu? Děkuji. Je někdo proti? (Nikdo.) Děkuji. Prosím člena ČNR, s. Franka, aby se postaral o odeslání tohoto poselství.

Dále se hlásil do rozpravy s. Malíř.

Prof. PhDr. Malíř: Vážené shromáždění, měl bych tři drobné připomínky. První připomínku mám k § 14 odst. 3. Navrhuji doplnit slovo "způsob". Věta by zněla takto; "Nebylo-li takto o způsobu a pořadí hlasování rozhodnuto",stejně jako v § 14 odst. 1 a v § 15.

V § 20 odst. 10 doporučuji doplnit "určuje, v jakém rozsahu a pořadí", obdobně jako v § 22.

V témže § odst. 12 doporučuji, aby předložka "na" zůstala i v dalších vazbách, to znamená "na jeho pracovním řádu, na ustanovení sekretáře ČNR". Z hlediska češtiny bude trochu nevhodné mít ještě jednu předložku "na", to znamená "na návrh předsedy". Doporučuji, aby jazyková stránka jednacího řádu byla ještě prohlédnuta odborníky.

Předseda ČNR dr. Císař: Kdo se dále hlásí o slovo? Nikdo. Můžeme rozpravu zakončit. Prosím zpravodaje prof. dr. Vybrala, aby se ujal slova.

Prof. dr. Vybral: Vážené shromáždění, dovolte, abych vzal připomínky po pořádku.

Pokud jde o návrh na zdravotní a sociální komisi, jsem přesvědčen, že bez rozšíření počtu komisí to můžeme svěřit komisi organizační. Ta je právě formulována jako komise, která bude připravovat všechna budoucí opatření. Mohla by soustředit svou pozornost i na otázky zdravotní a sociální. Organizační komise bude v rámci své kompetence mít plnou způsobilost tyto otázky řešit.

Možnost tu je, taková komise by mohla být, ale snad by to ukázala teprve potřeba. Jak jsem ukazoval ve své zprávě, máme pružný jednací řád. Projeví-li se potřeba během našeho jednání zřídit takovou komisi, je možné udělat to usnesením předsednictva, které by to navrhlo při nejbližším jednání. Myslím, že bychom ji nemuseli zvláště ustanovovat. Měli bychom se o tom poradit. Bude dobré sledovat problematiku a až se bude během jednání jevit vhodná situace pro zřízení nové komise, kdyby organizační komise na to nestačila, zřídit teprve pak komisi novou. Myslím, že je na to dost času.

Předseda ČNR dr. Císař: Jestli zpravodaj dovolí, chtěl bych říci, že máme řadu členů ČNR z oblasti zdravotnictví, buď přímo lékařů, nebo pracovníků ve zdravotní správě a v sociální péči. Jsou rozděleni do různých komisí. Je možné, aby předsednictvo ČNR podle potřeby uvážilo, aby tito pracovníci dočasně vytvořili komisi, která by zpracovala otázky, o kterých zde hovořil prof. Kácl. Myslím, že bude jednou z funkcí předsednictva, aby pružně pomáhalo komisím a vytvářelo další dočasné pracovní skupiny, abychom zvládli všechny úkoly, které vyvstanou.

Jsem také přesvědčen, že nebudeme moci vždy mechanicky do pěti komisí rozdělit všechny otázky, které nám v průběhu jednání vyvstanou. Stejně tak nebudou moci být komise od sebe oddělovány čínskou zdí. Často budou muset spolupracovat. Vezměte si třeba státoprávní a správní komisi, nebo komisi státoprávní a ekonomickou; budou muset pořádat i společná zasedání a jednání.

Připojoval bych se ke zpravodajovi, abychom v této otázce postupovali pružně, aniž bychom měnili jednací a pracovní řád. Komise si mohou vytvořit různé subkomise. Promiňte tento malý seminář, který z toho vznikne, ale já si myslím, že takto nějak jsme si představovali, že bychom zvládli úkoly, které vyvstanou mimo to, co je vypočítáno v jednacím řádu.

Znovu se omlouvám zpravodajovi za přerušení.

Prof. dr. Vybral: Domnívám se, že pružnost, kterou jsem zdůraznil, je charakteristickým rysem našeho jednacího řádu a umožní nám přizpůsobovat se rychle potřebám.

Domnívám se, že kdybychom chtěli zřizovat komisi nyní z pléna, zatížilo by nás to uvažováním, jak udělat složení podle hledisek, která byla rozhodující pro sestavení komisí. Předsednictvo je orgánem, který otázku řízení naší práce má na starosti. V dané situaci, kdyby se ukázala potřeba, může předsednictvo vytvořit novou komisi nebo subkomisi nebo přípravný výbor. Jak předseda navrhl, mohlo by se to udělat z členů - profesionálních zdravotníků.

Pokud jde o návrh na právo na interpelaci a na všeobecnou rozpravu, domnívam se, že není možné, abychom tyto otázky si dali do jednacího řádu. Nemáme pro to dostatečné podklady v zákoně o ČNR. Jsme v podstatě organem poradním a představitelem českého národa pro jednání o otázkách státoprávních. Myslím, že nebudeme mít dost možností interpelovat vládu. Nevím, jestli jsme vůbec k tomu oprávněni. Národní shromáždění a SNR je něco jiného. Ty mají kompetence dány ústavou. Domnívám se, že naše oprávnění, jak je v zákoně 77, nám k tomu možnost nedává. Myslím, že bychom tuto otázku rozhodně nemohli řešit bez dotazu u ústavních činitelů. Myslím, že v této otázce se nemůžeme vyslovovat, pokud vycházíme z normální interpretace zákona 77/1968.

K dotazu, který se týkal § 20, kompetence. Když nejsou kompetence stanoveny v příslušných paragrafech, jsou dány v paragrafech dalších. Předsednictvo má široké kompetence. Věci, které nejsou obsaženy v jednom paragrafu, jsou obsažené v kompetencích, které jsou dány při jednotlivých orgánech. Orgán předsednictva je dosti široký. Kompetence předsednictva ČNR je široká.

Pokud jde o symboly k České národní radě budeme se moci vyslovit v rámci naší kompetence ať již při státoprávních věcech, nebo při ústavních předpisech pro Českou národní radu. Tato kompetence je dána zákonem č. 712, takže tyto otázky jsou v naší kompetenci a nemusíme je v našem jednacím řádu speciálně specifikovat. Kompetence, které jsou dány zákonem č. 77 nemusíme vypočítávat podrobně, z toho se dají vyinterpretovat.

Pokud jde o experty, jsou dotčeni v § 26 odst. 2 "K projednání závažných otázek komise přibírají ke své práci kromě zástupců státních, orgánů i jiné pracovníky z oblasti práva, hospodářského a kulturního života, kteří se zúčastní jednání s hlasem poradním."

Pokud jde o projev s. Kašpara k otázce veřejnosti nebo nevěřejnosti. - Komise jsou především orgány pracovními a v důsledku toho ta veřejnost ne že by vadila, ale právě bez ní je dána vetší možnost všem členům, aby se otevřeně vyslovovali k otázkám; ne že by se členové báli, že by byli kritizováni. Naše formulace připouští obojí možnost. Moje mínění jako zpravodaje je nevěřejností umožnit větší objektivní projednání otázek. Nestavím se proti tomu, protože je na předsedovi komise, aby v takovém případě vyvolal otázku, zda bude jednání veřejné nebo neveřejné, zda se zúčastní tisk. Vážíme si účasti tisku a nechme to na praksi, která se vyvine, a rovněž je to v kompetenci komise.

Pokud jde o návrh dr. Sobotníkové, aby prostá většina byla změněna na třípětinovou kvalifikovanou většinu. S tím nemohu souhlasit. Naráží to na problém účasti všech členů. Pokud by zde nebyli všichni členové, tato věc se stává složitější potud, že musíme získat kvalifikovanou většinu třípětinovou a to je někdy dost těžké. Charakter této instituce odpovídá způsobu, který zde přednášíme a který jako zpravodaj mohu doporučit. Tento návrh na kvalifikovanou třípětinovou většinu nemá vzhledem k poradnímu charakteru odůvodnění.

Pokud jde o návrh s. Malíře - to jsou otázky stylistické, proti kterým není námitek, aby se upravily. Z hlediska češtiny bychom mohli připustit, aby češtinář prohlédl jednací řád, abychom v tomto směru učinili zadost požadavkům. Je zde řada kulturních pracovníků, kteří zvlášt kladou na to důraz. Tuto otázku jazykovou ponechme na úpravě předsednictva, které by provedlo při konečné textaci příslušnou úpravu jazykovou. Myslím, že k tomu můžeme naše předsednictvo zmocnit.

Předs. dr Čestmír Císař: Dovolte, abych shrnul svoje názory, že bych se nemohl přiklonit k tomu, abychom měnili pracovní a jednací řád tak, jak byl navržen, a z důvodů, které jsem uvedl a že v podstatě po této stránce pouhou interpretací ustanovení našeho jednacího a pracovního řádu se dá docílit všech požadavků, které zde byly vysloveny až na kvalifikovanou většinu třípětinovou, kterou bych nemohl doporučit vzhledem k poradnímu charakteru. Zdůrazňuji, že minoritním votem se zaručuje menšině dostatečná účast. Prosím vážené shromáždění, aby schválilo jednací a pracovní řád ve znění tisku č. 1 se změnami tisku č. 2.

Dovolte, abych konstatoval, i závěry zpravodaje to potvrdily, že ve velké většině paragrafů navrženého jednacího a pracovního řádu byla shoda. Doporučena byla řada upřesněných formulací, které při jazykových úpravách spolu se zpravodajem a předsednictvem byly provedeny. Zbývá jedna věcná otázka, kterou zpravodaj prosí, aby nebyla vzata v úvahu. A to je návrh dr. Sobotníkové, aby prostá většina byla změněna na třípětinovou většinu. Ostatní věci byly zapracovány jako formulační, právnické a češtinářské úpravy.

Je tu návrh, aby tato otázka § 13 třípětinové většiny byla zde změněna za prostou většinu, vzhledem k poradnímu statutu, který má naše Česká národní rada. Doplňky zabezpečují, jednopětinové většině právo, aby její návrhy se braly v úvahu. Navrhl bych požadavek, aby dr. Sobotníková od svého návrhu ustoupila.