ze dne .........................1968

V zájmu urychleného vytvoření podmínek pro normalizaci vnitřních poměrů ve státě vzniklých po 20. srpnu 1968, k zajištění nerušené činnosti státních a politických orgánů, k zajištění bezpečnosti a ochrany osob u majetku a k upevnění veřejného klidu a veřejného pořádku se Národní shromáždění Československé socialistické republiky usneslo na tomto zákoně:

§ 1

Okresní národní výbor může zakázat, popřípadě rozpustit veřejné shromáždění, manifestace a průvody (dále jen "veřejné shromáždění"),

a) jestliže zaměření nebo průběh veřejného shromáždění by mohl narušit základní zahraničně politické zájmy republiky vyjádřené mezinárodními smlouvami a dohodami,

b) jestliže by konání veřejného shromáždění bylo v rozporu s trestním zákonem, bylo zaměřeno proti socialistickému řádu nebo by jinak ohrozilo veřejný klid a veřejný pořádek.

§ 2

(1) Orgán státní správy zastaví činnost organizace nejvýše na dobu tří měsíců, popřípadě organizaci rozpustí, jestliže její činnost směřuje proti ústavnímu řádu Československé socialistické republiky, proti samostatnosti a celistvosti státu, proti socialistické hospodářské soustavě, mírovému soužití mezi národy nebo proti základním zahraničně politickým zájmům republiky vyjádřeným mezinárodními smlouvami a dohodami; učiní tak též, jestliže činnost organizace je jinak v rozporu se zákony nebo ve výrazném rozporu se stanovami, pokud nebude zjednána náprava ve stanovená lhůtě a nelze-li nápravy dosáhnout opatřeními podle jiných právních předpisů.

(2) Příslušným k opatřením podle odstavce 1 je

a) Okresní národní výbor (městské národní výbory v Brně, v Ostravě, v Plzni a v Košicích), pokud obvod činnosti organizace nepřesahuje území okresu (území měst Brna, Ostravy, Plzně a Košic); Národní výbor hlavního města Prahy, Národní výbor hlavního města Slovenska Bratislavy, pokud obvod činnosti organizace nepřesahuje území hlavního města Prahy, hlavního města Slovenska Bratislavy;

b) krajský národní výbor, pokud obvod činnosti organizace přesahuje území okresu a nepřesahuje území kraje;

e) ministerstvo vnitra u organizací, jejichž obvod činnosti přesahuje území kraje, a u organizací, jejichž členy jsou převážně nebo zcela cizinci.

§ 3

Vláda ČSSR může stanovit povinnosti organizací nebo orgánů, kterým bylo uděleno vydavatelské oprávnění podle zák. č. 94/1949 Sb., o vydávání a rozšiřování knih, hudebnin a jiných neperiodických publikací tak, aby v rámci své vydavatelské činnosti zajistily, že nebudou narušeny důležité zájmy vnitřní a zahraniční politiky státu anebo vyzrazeny skutečnosti tvořící státní tajemství; obdobně může stanovit tyto povinnosti podnikům polygrafického průmyslu nebo jiným organizacím při výrobě tiskovin, na které se nevztahuje zákon č. 3/1949 Sb.

§ 4

Kdo zvýšenou měrou porušuje veřejný klid nebo veřejný pořádek a nejde-li o trestný čin, může být potrestán za přestupek pokutou až do výše 3000 Kčs.

§ 5

Tento zákon platí na dobu nezbytné potřeby; nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Pro normalizaci vnitřních poměrů ve státě je třeba přijmout neodkladně některá nutná legislativní opatření. Jedním z nich je i navrhovaný zákon o některých opatřeních k upevnění veřejného klidu a veřejného pořádku. Jde o legislativní úpravy na úseku shromažďování, sdružování a vydávání neperiodického tisku a současně o zvýšení sankcí za přestupky spáchané porušením veřejného klidu nebo veřejného pořádku. Opatření jsou navrhována jen na přechodnou dobu nezbytně potřebnou k zajištění plného veřejného klidu a veřejného pořádku ve státě.

Dosavadní zákon č. 68/1951 Sb., o dobrovolných organizacích a shromážděních, spolu s prováděcími vyhláškami min. vnitra č. 320/1951 Ú. l. ve znění vyhl. ministerstva vnitra č. 158/1957 Ú. l., již v mnoha směrech nevyhovují. Je proto v současné době připravován nový zákon o právu sdružovacím a shromažďovacím; návrh tohoto zákona byl již zaslán do připomínkového řízení. Vzhledem k tomu, že dokončení legislativních prací si vyžádá ještě určitého času, je třeba některé otázky sdružovací a shromažďovací upravit dočasně zvláštním opatřením které navazuje na dosud platnou právní úpravu sdružování a shromažďování.

Připravovaný zákon o některých opatřeních v oblasti periodického tisku a ostatních hromadných informačních prostředků se netýká vydávání neperiodických publikaci. I na tomto úseku je nutné přijmout některá nezbytná opatření k tomu, aby vydáváním neperiodických publikací nebyly narušeny důležité zájmy vnitřní a zahraniční politiky státu.

Provedení zákona si nevyžádá zvýšení finančních prostředků ze státního rozpočtu.

Zákon stanoví taxativně důvody, pro které může okresní národní výbor zakázat, popř. rozpustit veřejná shromáždění, manifestace a průvody. Místně příslušným je ve smyslu správního řádu okresní národní výbor, v jehož obvodu se toto shromáždění koná nebo by se mělo konat. Zákon má na mysli výlučně veřejná shromáždění; nebude se tedy vztahovat např. na schůze pořádané organizacemi v rámci jejich stanov nebo statutu v uzavřených prostorách jen pro jejich členy nebo pracovníky a jmenovitě zvané hosty. Nedotčeny zůstávají přitom platné předpisy na tomto úseku (např. o ohlašovací povinnosti apod.).

Směřuje-li činnost organizace proti ústavnímu řádu ČSSR, proti samostatnosti a celistvosti státu, proti socialistické hospodářské soustavě, mírovému soužití mezi národy nebo proti základním zahraničně politickým zájmům republiky vyjádřeným mezinárodními smlouvami a dohodami, zastaví orgán státní správy bez dalšího činnost organizace až na dobu tří měsíců nebo ji rozpustí; z ostatních důvodů uvedených v tomto ustanovení tak učiní teprve tehdy, jestliže organizace neodstranila závady ve své činnosti, ve stanovené lhůtě a nebylo-li možno jinak zjednat nápravu. Zároveň se stanoví věcná příslušnost orgánů státní správy k provedení opatření.

Pokud jde o politické strany a organizace plnící jejich funkci, bude možnost vyslovení zákazu jejich činnosti upravena zvlášť připravovaným zákonem o Národní frontě.

Náš právní řád neobsahuje nyní žádné ustanovení, na jehož základě by státní orgány mohly ovlivnit obsah neperiodických publikací. Jde jednak o publikace vydávané na základě vydavatelského oprávnění, tj. publikace, na které se vztahuje zákon č. 94/1949 Sb., o vydávání a rozšiřování knih, hudebnin a jiných neperiodických publikací, jednak o publikace ostatní, jejichž vydávání není upraveno zákonem č. 94/1949 Sb., jako jsou plakáty apod.

Navrhované řešení zmocňuje vládu k provedení nezbytných opatření.

Porušování veřejného klidu nebo veřejného pořádku, nepůjde-li o trestný čin, bude i napříště projednáváno jako přestupek podle zák. č. 60/1961 Sb., o úkolech národních výborů při zajišťování socialistického pořádku. Aby podle okolností případu mohlo býti provedeno i odpovídající opatření, navrhuje se zvýšení pokuty za přestupek až do výše 3000 Kčs. Bez této úpravy by podle stávajících předpisů mohly národní výbory ukládat za přestupky pokutu jen do výše 500 Kčs. Možnost uložení pokuty vyšší než 500 Kčs je však nezbytně vázána na splnění podmínky, že k porušení veřejného klidu nebo veřejného pořádku došlo zvýšenou měrou.

V Praze dne 5. září 1968