Národní shromáždění Československé socialistické republiky 1968
IV. volební období
190
Vládní návrh,
kterým se předkládá Národnímu shromáždění Československé socialistické republiky
k souhlasu
Dohoda o pomoci a návratu kosmonautů a o vrácení předmětů vypuštěných do kosmického prostoru podepsaná v Londýně, Moskvě a Washingtonu dne 22. dubna 1968
Návrh schvalovacího usnesení:
Národní shromáždění Československé socialistické republiky souhlasí s Dohodou o pomoci a návratu kosmonautů a o vrácení předmětů vypuštěných do kosmického prostoru podepsaná v Londýně, Moskvě a Washingtonu dne 22. dubna 1968.
Důvodová zpráva
Vláda svým usnesením ze dne 18. dubna č. 118 doporučila presidentu republiky, aby zmocnil čs. velvyslance v Moskvě, Washingtonu a Londýně k podpisu Dohody o pomoci a návratu kosmonautů a o vrácení předmětů vypuštěných do kosmického prostoru. President republiky vystavil plné moci k podpisu Dohody dne 20. dubna a všichni tři čs. velvyslanci podepsali Dohodu v prvý den podpisu po podpisech SSSR, USA a Velké Británie dne 22. dubna.
V Moskvě kromě tří velmocí a ČSSR podepsalo prvý den Dohodu dalších 17 států, ze socialistických Bulharsko, Maďarsko, Mongolsko, NDR, Polsko a Rumunsko, dále mj. Finsko, Itálie, Norsko, Rakousko, Ghana, Somálsko, Nepál a další; ve Washingtonu kromě velmocí a ČSSR podepsalo dohodu dalších 36 zemí, ze socialistických Bulharsko; Maďarsko, Polsko a Rumunsko, z dalších mj. Austrálie, Finsko; Itálie, Rakousko, Chile, Ecuadar, Uruguay; Venezuela, Ghana, Maroko, Rwanda, Írán, Nepál, Laos a další. Obdobná procedura proběhla i v Londýně a očekává se, že podpisy dalších států budou následovat.
Návrh Dohody byl jednomyslně schválen XXII. zasedáním Valného shromáždění OSN rezolucí č. 2345 ze dne 19. 12. 1967. Přípravná jednání o textu Dohody probíhala v letech 1964 - 1967 na zasedáních právního podvýboru Výboru OSN pro mírové využívání kosmického prostoru na základě několikráte modifikovaných návrhů předložených delegacemi SSSR, USA, Austrálie a Kanady. ČSSR se všech jednání aktivně zúčastnila jako člen uvedeného Výboru OSN.
Hlavním smyslem Dohody je závazek států, které k Dohodě přistoupí, poskytnout kosmonautům v případě nehody potřebnou pomoc a zajistit jejich návrat do státu, z jehož území byli do kosmického prostoru vysláni, jakož i vrátit vysílajícímu státu předměty vypuštěné do kosmického prostoru, které v důsledku havárie dopadly na území jiného státu. Proto článek 1 Dohody ukládá povinnost oznámit státu, který vyslal do kosmického prostoru předmět s lidskou posádkou, všechny informace, které má účastník Dohody o tom, že posádka kosmické lodi měla nehodu, je v nebezpečí nebo byla nucena nouzově nebo neočekávaně přistát a to nejen na území tohoto účastnického státu, ale i na volném moři nebo na kterémkoliv jiném místě, které není pod pravomocí žádného státu. Účastník Dohody, na jehož území byli kosmonauti nuceni v důsledku nehody přistát, je povinen učinit vše pro jejich záchranu a poskytnout jim veškerou potřebnou pomoc. Stát, který kosmonauty vyslal, může mít na těchto akcích přímou účast.
V případě, kdy kosmonauti v důsledku nehody přistanou na volném moři nebo na místě, které není pod pravomocí žádného státu, učiní všechna potřebná opatření k jejich záchraně státy, které k tomu mají možnosti. Při plnění těchto závazků půjde v praxi a rychlé použití nezbytné techniky, pátracích prostředků a poskytnutí zdravotnické služby. Záchranná opatření mají vyústit v bezprostřední předání kosmonautů státu, který je do kosmického prostoru vyslal.
Dohoda dále upravuje povinnost navrátit tzv. vysílacímu státu i předměty nebo jejich části vyslané do kosmického prostoru a nalezené na území druhého účastníka Dohody nebo na kterémkoliv jiném místě včetně volného moře. Článek 6 Dohody rozšiřuje její platnost i na případy, kdy kosmonauty nebo předměty vyslala do kosmického prostoru mezinárodní vládní organizace.
Úhradu nákladů řeší Dohoda pouze v případě navrácení předmětů; hradí je stát, který tyto předměty vyslal do kosmického prostoru. O úhradě nákladů vzniklých při pomoci kosmonautům se Dohoda nezmiňuje. Autoři Dohody vycházeli z humanitárního charakteru této pomoci a otázku případné refundace nákladů ponechali vzájemné dohodě dotčených států nebo použití obecných principů mezinárodního práva.
Závěrečná ustanovení Dohody odpovídají zásadám, používaným v posledních letech ve smluvně právních dokumentech připravovaných v rámci OSN. Důležité je, že Dohoda je otevřena k podpisu všem státům a nikoli pouze členům OSN.
Dohoda je po Smlouvě o zásadách a činnosti států při výzkumu a využívání kosmického prostoru včetně Měsíce a jiných nebeských těles, k níž ČSSR přistoupila v minulém roce, a která vstoupila v platnost dne 10. října 1967, dalším důležitým dokumentem v oblasti vznikajícího kosmického práva. Její praktické použití bude jistě zcela výjimečné.
V orgánech OSN pokračují jednání o další dohodu, která má upravit zásady pro náhradu škody způsobené činností v kosmickém prostoru. Její návrh má být předložen XXIII. zasedání VS OSN a jejím přijetím bude uzavřena současná etapa prací na třech základních smluvně právních dokumentech kosmického práva, které tvoří organický celek.
V Praze dne 20. června 1968
Předseda vlády:
Ing. Černík v. r.
Ministr zahraničních věcí:
Dr. Hájek v. r.
DOHODA
o pomoci a návratu kosmonautů a o vrácení předmětů vypuštěných do kosmického prostoru
Smluvní strany,
připomínajíce velký význam Smlouvy o zásadách činnosti států při výzkumu a využívání kosmického prostoru, včetně Měsíce a jiných nebeských těles, která požaduje poskytovat všemožnou pomoc kosmonautům v případě nehody, tísně nebo nouzového přistání, rychlý a bezpečný návrat kosmonautů a vrácení objektů vypuštěných do kosmického prostoru,
přejíce si, rozvinout a konkrétněji vyjádřit tyto povinnosti,
Přejíce si podporovat mezinárodní spolupráci při mírovém výzkumu a využívání kosmického prostoru,
pohnuty city lidskosti,
dohodly se na tomto:
Článek 1
Každá smluvní strana, jež obdrží informace nebo objeví, že posádka kosmické lodi utrpěla nehodu nebo se nachází v tísni nebo provedla nouzové či nezamýšlené přistání na území, které je v její pravomoci, nebo na volném moři či kterémkoli jiném místě, jež není v pravomoci žádného státu, okamžitě
a) zpraví vypouštějící moc nebo, nemůže-li ji zjistit a ihned s ní navázat spojení, neprodleně to veřejně oznámí všemi vhodnými komunikačními prostředky, které má k dispozici, a
b) zpraví generálního tajemníka Organizace spojených národů, který by měl informaci bez odkladu rozšířit všemi vhodnými komunikačními prostředky, které má k dispozici.
Článek 2.
Přistane-li posádka kosmické lodi v důsledku nehody, tísně, nouzového nebo nezamýšleného přistání na území v pravomoci smluvní strany, provede tato strana ihned všemožná opatření k její záchraně a poskytne jí všechnu potřebnou pomoc. Bude informovat vypouštějící moc a rovněž generálního tajemníka Organizace spojených národů o opatřeních, která provádí a o jejich postupu. Pokud by pomoc vypouštějící moci přispěla k rychlé záchraně nebo podstatně přispěla k účinnosti pátracích a záchranných operací, bude vypouštějící moc spolupracovat se smluvní stranou, aby se dosáhlo účinného provedení pátracích a záchranných operací. Tyto operace budu řízeny a kontrolovány smluvní stranou; jež bude jednat v těsné a stálé poradě s vypouštějící mocí.
Článek 3
Dojdou-li informace nebo objeví-li se, že posádka kosmické lodi sestoupila na volné moře nebo na jiné místo, jež není v pravomoci žádného státu, poskytnou v případě potřeby ty smluvní strany, které to mohou učinit, pomoc při pátracích a záchranných operacích pro tuto posádku, aby zajistily její urychlenou záchranu. Budou informovat vypouštějící moc a generálního tajemníka Organizace spojených národů o opatřeních, která provádějí a o jejich postupu.
Článek 4
Přistane-li posádka kosmická lodi v důsledku o nehody, tísně, nouzového nebo nezamýšleného přistání na území, které je v pravomoci některé smluvní strany nebo byla-li nalezena na volném moři nebo jiném místě, které není v pravomoci žádného státu, bude bezpečně a neprodleně vrácena zástupcům vypouštějící moci.
Článek 5
1. Každá smluvní strana; jež obdrží informace nebo objeví, že kosmický objekt nebo jeho součásti se vrátily na Zemi na území v její pravomoci, nebo na volné moře či kterékoli jiné místo, jež není v pravomoci žádného státu, zpraví vypouštějící moc a generálního tajemníka Organizace spojených národů.
2. Každá smluvní strana, vykonávající pravomoc na území, na němž byl objeven kosmický objekt nebo jeho součásti, provede na žádost vypouštějící moci a s její pomocí, bude-li o ní požádáno, taková opatření, která uzná za proveditelná k záchraně objektu nebo jeho součástí.
3. Objekty vypuštěné do kosmického prostoru nebo jejich součásti, která budou objeveny mimo hranice území vypouštějící moci, budou na její žádost vráceny nebo uchovány k dispozici zástupcům vypouštějící moci, jež poskytne, rovněž na žádost, identifikační údaje před jejich vrácením.
4. Bez ohledu na odstavce 2 a 3 tohoto článku může smluvní strana, která má důvodné obavy, že kosmický objekt nebo jeho součásti, objevené na území v její pravomoci nebo jí zachráněné jinde, jsou nebezpečného nebo škodlivého charakteru, o tom zpravit vypouštějící moc, která neprodleně provede účinná opatření pod vedením a kontrolou řečené smluvní strany k odstranění možného nebezpečí nebo škody.
5. Výdaje, vzniklé při plnění závazků zachránit a vrátit kosmický objekt nebo jeho součásti podle odstavců 2 a 3 tohoto článku, ponese vypouštějíce moc.
Článek 6
Pro účely této dohody se výraz "vypouštějící moc" vztahuje na stát odpovědný za vypuštění nebo, když je za vypuštění odpovědna mezinárodní vládní organizace, na tuto organizaci, jestliže tato organizace vydá prohlášení o svém přijetí práv a povinností stanovených touto dohodou a většina členských států této organizace jsou smluvními stranami této dohody, jakož i Smlouvy o zásadách činnosti státu při výzkumu a využívání kosmického prostoru, včetně Měsíce a jiných nebeských těles.
Článek 7
1. Tato dohoda je otevřena k podpisu všem státům. Každý stát, který nepodepíše tuto dohodu předtím, než podle odstavce 3 tohoto článku nabude platnosti, může k ní kdykoli přistoupit.
2. Tato dohoda podléhá ratifikaci signatárních států. Ratifikační listiny a listiny o přístupu budou uloženy u vlád Spojených států amerických, Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, a Svazu sovětských socialistických republik, které jsou tak ustanoveny za depozitární vlády.
3. Tato dohoda vstoupí v platnost po uložení ratifikačních listin pěti vládami, včetně vlád ustanovených touto dohodou za depozitární vlády.
4. Pro státy, jejich ratifikační listiny nebo listiny o přístupu budou uloženy až poté, co tato dohoda vstoupí v platnost, bude platit ode dne uložení jejich ratifikační listiny nebo listiny a přístupu.
5. Depozitární vlády budou ihned informovat všechny signatární a přistoupivší státy o datu každého podpisu, datu uložení každé ratifikační listiny a listiny o přístupu k této dohodě, o datu jejího vstupu v platnost a o jiných oznámeních.
6. Tato dohoda bude registrována depozitárními vládami podle článku 102 Charty Organizace spojených národů.
Článek 8
Každý stát, který je stranou této dohody, může navrhovat změny této dohody. Změny nabudou platnosti pro každý stát, který je stranou této dohody a jenž tyto změny přijme, od okamžiku, kdy budou přijaty většinou států, které jsou stranami této dohody, ode dne, kdy je přijme.
Článek 9
Každý stát, který je stranou této dohody, může písemně oznámit depozitárním vládám svou výpověď dohody rok poté, kdy vstoupí v platnost. Tato výpověď nabude platnosti za rok od data obdržení písemného oznámení.
Článek 10
Tato dohoda, jejíž anglický, ruský, francouzský, španělský a čínský text jsou stejně autentické, bude uložena v archivech depozitárních vlád. Náležitě ověřené kopie této dohody budou depozitárními vládami předány vládám signatárních a přistoupivších států.
Na důkaz toho podepsali tuto dohodu, patřičně oprávněni tito podepsaní.