Národní shromáždění Československé socialistické republiky 1967

IV. volební období

156

Společná zpráva

výborů ústavně právního, průmyslového pro hlavní výrobní odvětví a dopravu, pro spotřební průmysl, služby, obchod a spoje a pro investiční výstavbu a stavebnictví

k vládnímu návrhu zákona o státním zkušebnictví (tisk 144)

Výbory Národního shromáždění - ústavně právní, průmyslový pro hlavní výrobní odvětví a dopravu, pro spotřební průmysl, služby, obchod a spoje a pro investiční výstavbu a stavebnictví projednaly v listopadu 1967 vládní návrh zákona o státním zkušebnictví a usnesly se doporučit jej Národnímu shromáždění ke schválení s těmito změnami:

1. V ust. § 1 písm. b) ve třetím řádku vypustit slovo "uživatele", ve čtvrtém řádku vypustit slovo "mu" a v pátém a šestém řádku vypustit slova "aniž se může o tomto nebezpečí předem přesvědčit."

2. V ust. § 4 v třetím řádku vypustit slova "(dále jen Úřad)".

3. V ust. § 5, 6, 7, 8, 10, 11, 13, 14, 17, 20, 21, 24, 25, 27, 29, 30, 32, 34, 35 místo užívané legislativní zkratky "Úřad" všude používat plného označení "Úřad pro normalizaci a měření".

4. V ust. § 5 odst. 2 písm. b) formulovat nově takto:

"b) koordinovat činnost státních zkušeben na poli mezinárodní spolupráce;"

5. V ust. § 11 odst. 3 vypustit poslední větu začínající slovy "Slibuji dále, ...".

6. V ust. § 14 odst. 1 formulovat druhou větu nově takto:

"Jiné výrobky může státní zkušebna hodnotit jen na návrh jejich výrobce (nepovinné hodnocení)".

7. V ust. § 14 odst. 2 v předposledním řádku vypustit slovo "jiná".

8. V ust. § 16 odst. 1 písm. b) ve třetím řádku vypustit slova "příslušnou".

9. V ust. § 16 odst. 3 slova "Výrobku zařazenému" nahradit slovy "Pro výrobek zařazený".

10. Ust. § 17 odst. 3 formulovat nově takto:

"(3) Státní zkušebna rozhodne s přihlédnutím k tomuto doporučení a zařazení výrobku do odpovídajícího stupně jakosti. Nesouhlasí-li státní zkušebna s doporučením hodnotitelské komise na zařazení výrobku do stupně jakosti, předloží věc k rozhodnutí Úřadu pro normalizaci a měření, který rozhodne ve věci samé nebo vrátí věc státní zkušebně k novému projednání a rozhodnutí".

11. V ust. § 20 odst. 2 písm. a) ve třetím řádku za slova "okolí" vsunout slova "aniž se uživatel o tomto nebezpečí může předem přesvědčit,"

12. V ust. § 22 odst. 5 v posledním řádku slovo "příslušného" nahradit slovem "takového".

13. V ust. § 26 odst. 1 v první větě slova "(dále jen přihlašovatel)" přesunout na konec věty za slovo "schválení".

14. V ust. § 26 odst. 1 poslední větu upravit takto: "Jde-li o dovážené výrobky, má tuto povinnost dovozce".

15. V ust. § 26 odst. 2 ve třetím řádku vypustit slova "termín a".

16. V ust. § 26 odst. 3 v pátém řádku vypustit slovo "hodnoceného".

17. V ust. § 27 odst. 1 první větu formulovat nově takto:

"(1) Orgány státního zkušebnictví zjišťují vlastnosti výrobku samy nebo mohou zadat tato zjištění jiným organizacím."

18. Ust. § 28 odst. 2 formulovat nově takto:

Pracovníci státního zkušebnictví a členové hodnotitelských komisí jsou povinni zachovávat mlčenlivost..."

19. Ust. § 28 odst. 3 formulovat nově takto:

"(3) Změny ve výrobě, schopné ovlivnit vlastnosti hodnoceného nebo schváleného výrobku nebo předání výroby jiné organizaci, je výrobce povinen ohlásit neprodleně, nejpozději však do dne, kdy ke změně dochází, státní zkušebně."

20. Ust. § 37 upravit takto:

"Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. března 1968."

V Praze dne 21. listopadu 1967

Dr. Škoda v. r.	Nepomucký v. r.
předseda výboru ústavně právního	zpravodaj výboru ústavně právního
Ing. Bichler v. r.	Cyprich v. r.
předseda výboru průmyslového pro hlavní výrobní odvětví a dopravu	zpravodaj výboru průmyslového pro hlavní výrobní odvětví a dopravu
Dohnal v. r.	Zeithaml v. r.
předseda výboru pro spotřební průmysl, služby, obchod a spoje	zpravodaj výboru pro spotřební průmysl, služby, obchod a spoje
Gabriška v. r.	Klas v. r.
předseda výboru pro investiční výstavbu a stavebnictví	zpravodaj výboru pro investiční výstavbu a stavebnictví

 

Zákon

ze dne ...................... 1967

o státním zkušebnictví

Národní shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně:

Část I.

Úvodní ustanovení

§ 1

Výkon státního zkušebnictví spočívá

a) v hodnocení stanovených výrobků, při němž se srovnávají jejich vlastnosti s vlastnostmi obdobných výrobků předních světových výrobců;

b) ve schvalování stanovených výrobků před jejich uvedením do oběhu, jehož cílem je preventivní ochrana před výrobky, která by mohly některými svými vlastnostmi způsobit vážnou újmu;

c) v provádění kontroly zhodnocených a schválených výrobků uváděných do oběhu.

§ 2

(1) Orgány státního zkušebnictví jsou Úřad pro normalizaci a měření a státní zkušebny.

(2) Orgány státního zkušebnictví poskytují též odborné služby, při nichž mohou vydávat osvědčení.

§ 3

Orgány státního zkušebnictví jsou při své činnosti povinny postupovat nestranně podle výsledků zkoušek a zjištění. Odborné úkony spojené s touto činností vykonávají v souladu s poznatky vědy a techniky, jaké jsou v době, kdy je úkon prováděn.

Část II.

Působnost Úřadu pro normalizaci a měření

§ 4

Ústředním orgánem státní správy pro obor státního zkušebnictví je Úřad pro normalizaci a měření.

§ 5

(1) Úřad pro normalizaci a měření rozhoduje při výkonu státního zkušebnictví v případech stanovených zákonem.

(2) Dále Úřadu pro normalizaci a měření přísluší v oboru státního zkušebnictví

a) řídit a kontrolovat činnost státních zkušeben; státním zkušebnám, které mu nejsou přímo podřízeny, stanovit úkoly v dohodě s jejich nadřízenými orgány a účastnit se souhrnného hodnocení činnosti těchto státních zkušeben;

b) koordinovat činnost státních zkušeben na poli mezinárodní spolupráce;

c) stanovit statním zkušebnám povinnost zadávat některé speciální zkoušky organizacím určeným Úřadem pro normalizaci a měření.

Část III.

Státní zkušebny

§ 6

(1) Státními zkušebnami jsou organizace, jimž Úřad pro normalizaci a měření udělil oprávnění k výkonu státního zkušebnictví (autorizaci).

(2) Oprávnění k výkonu státního zkušebnictví (dále jen oprávnění) může Úřad pro normalizaci a měření udělit organizacím, které jsou mu podřízeny nebo jiným organizacím s jejich souhlasem a po dohodě s jejich nadřízenými orgány.

§ 7

(1) Oprávnění, jeho případnou změnu nebo odnětí uveřejňuje Úřad pro normalizaci a měření ve svém věstníku.

(2) V oprávnění musí být stanoven jeho rozsah a jméno vedoucího státní zkušebny.

§ 8

(1) Státní zkušebna má v rozsahu stanoveném v oprávnění celostátní působnost, nestanoví-li Úřad pro normalizaci a měření jinak.

(2) Státní zkušebna nesmí hodnotit nebo schvalovat výrobky, které jsou předmětem její vlastní výroby nebo které vyvinula.

§ 9

(1) Státní zkušebna posuzuje návrhy příslušných československých státních norem.

(2) Shledá-li státní zkušebna, že technická norma nevyhovuje, navrhne její změnu, zrušení nebo zpracování nové technické normy.

§ 10

(1) Výkon státního zkušebnictví ve státní zkušebně řídí její vedoucí (ředitel), nebo jím jmenovaný pracovník (dále jen vedoucí státní zkušebny).

(2) Ke jmenování a odvolání vedoucího státní zkušebny je třeba souhlasu Úřadu pro normalizaci a měření.

(3) Vedoucí státní zkušebny skládá do rukou předsedy Úřadu pro normalizaci a měření tento slib:

"Slibuji, že budu vykonávat svou funkci v souladu se zákony a jinými právními předpisy, v souladu s pokyny Úřadu pro normalizaci a měření a v souladu se zájmy celé společnosti, a to nestranně podle svého nejlepšího svědomí, že budu využívat všech svých znalostí a zkušeností a zachovávat mlčenlivost o skutečnostech tvořících státní, hospodářské a služební tajemství, o nichž se při výkonu své funkce dozvím."

(4) Vedoucí státní zkušebny nastupuje svou funkci složením slibu.

§ 11

(1) Při státních zkušebnách se zřizují hodnotitelské komise. Předsedou a členy hodnotitelských komisí jsou odborníci, u nichž je záruka jejich nestrannosti. Jmenuje je a odvolává Úřad pro normalizaci a měření.

(2) Hodnotitelské komise jsou odborným poradním orgánem vedoucího státní zkušebny.

(3) Předseda a členové hodnotitelské komise jsou povinni složit do rukou pověřeného zástupce Úřadu pro normalizaci a měření tento slib:

"Slibuji, že budu vykonávat svou funkci v souladu se zákony a jinými právními předpisy, v souladu s pokyny Úřadu pro normalizaci a měření a v souladu se zájmy celé společnosti, a to nestranně podle svého nejlepšího svědomí, že budu využívat všech svých znalostí a zkušeností a zachovávat mlčenlivost o skutečnostech tvořících státní, hospodářské a služební tajemství, o nichž se při výkonu své funkce dozvím."

(4) Úřad pro normalizaci a měření stanoví zásady jednacího řádu hodnotitelských komisí.

(5) Předsedovi a členům hodnotitelských komisí přísluší za odborné posudky odměna podle obecných předpisů o odměňování práce mimo pracovní poměr. [Zákoník práce a vyhláška ministerstva financí č. 91/1966 Sb.]

§ 12

(1] V rozhodnutích a osvědčeních je statní zkušebna povinna uvést svůj název a připojit k podpisu otisk pečeti státní zkušebny.

(2) Jiné organizace než ty, jimž bylo uděleno oprávnění, nejsou oprávněny užívat označení státní zkušebna, a to ani jako součást svého názvu.

§ 13

Organizace, které bylo uděleno oprávnění, může ze závažných důvodů požádat se souhlasem svého nadřízeného orgánu Úřad pro normalizaci a měření o odnětí oprávnění, a to ke konci kalendářního roku; žádost musí být Úřadu pro normalizaci a měření podána nejpozději 6 měsíců předem.

(2) Prokáže-li se, že státní zkušebna neplní řádně své úkoly, Úřad pro normalizaci a měření jí oprávnění odejme nebo omezí; jde-li a organizaci, která mu není podřízena, učiní tak po projednání s jejím nadřízeným orgánem.

Část IV.

Hodnocení výrobků

§ 14

(1) Úřad pro normalizaci a měření stanoví výrobky, které podléhají hodnocení (povinné hodnocení). Jiné výrobky může státní zkušebna hodnotit jen na návrh jejich výrobce (nepovinné hodnocení). Nepovinné hodnocení má tytéž právní důsledky a státní zkušebna je provádí týmž způsobem, jako hodnocení povinné, výrobek však nepodléhá novému hodnocení.

(2) K povinnému hodnocení stanoví Úřad pro normalizaci a měření z vlastního podnětu nebo na návrh jiných orgánů nebo organizací a po projednání s ústředním orgánem výrobce výrobky, které významně ovlivňují životní úroveň obyvatelstva či produktivitu u uživatele výrobku, nebo výrobky, které jsou či mohou být schopny úspěšné soutěže na zahraničních trzích, popřípadě i výrobky, jejichž jakost zaostává a uživatel u nich nemá možnost výběru.

§ 15

(1) Hodnocení výrobku se provádí srovnáním vlastností jeho vzorku s požadavky, které státní zkušebna stanoví a oznámí výrobci před hodnocením. Tyto požadavky se stanoví na základě vlastností obdobných srovnatelných výrobků nabízených na světových trzích, na základě znalostí a zkušeností pracovníků státní zkušebny a členů hodnotitelské komise, podle právních (např. bezpečnostních a hygienických) předpisů a na základě údajů technických norem.

(2) Při hodnocení se posuzují všechny podstatné vlastnosti výrobku, které určují jeho jakost, tj. ty vlastnosti, které jsou měřítkem způsobilosti výrobku plnit funkce, pro které je určen. Současně se berou v úvahu i ekonomické ukazatele výrobku, jeho vybavení příslušenstvím a náhradními díly apod., jakož i předpoklady, které výrobce vytváří pro poskytování služeb spojených s užíváním výrobku.

§ 16

(1) O výsledku hodnocení vydá státní zkušebna rozhodnutí, v němž zařadí výrobek do jednoho ze tří stupňů jakosti:

a) do prvního stupně se zařazují výrobky výborné jakosti, které nejen splňují požadavky stanovené státní zkušebnou, ale které se svými vlastnostmi plně vyrovnají srovnatelným výrobkům světové úrovně nebo je předčí, anebo tradiční výrobky vynikajících funkčních vlastností a estetické úrovně, které jsou na světovém trhu zvláštností;

b) do druhého stupně se zařazují výrobky dobré jakosti, jejichž vlastnosti splňují požadavky stanovené státní zkušebnou;

c) do třetího stupně jakosti se zařazují ostatní výrobky.

(2) Vykazuje-li výrobek v užitné hodnotě a funkčních vlastnostech hrubé závady, odmítne státní zkušebna zařadit jej do stupně jakosti.

(3) Pro výrobek zařazený do prvního nebo druhého stupně jakosti udělí státní zkušebna právo užívat značku příslušného stupně jakosti jen, jsou-li u výrobce zajištěny takové podmínky výroby, kontroly a zkoušení, které zajišťují, že nebudou do oběhu dávány výrobky, které neodpovídají hodnocenému vzorku. Udělí-li státní zkušebna právo užíval značku příslušného stupně jakosti, smí jí být označován každý jednotlivý kus výrobku.

§ 17

(1) Státní zkušebna předkládá hodnotitelské komisi zprávu o výsledcích zkoušení a zjištění.

(2) Na základě této zprávy a na základě vlastního posouzení výrobku doporučuje hodnotitelská komise zařazení výrobku do odpovídajícího stupně jakosti.

(3) Státní zkušebna rozhodne s přihlédnutím k tomuto doporučení a zařazení výrobku do odpovídajícího stupně jakosti. Nesouhlasí-li státní zkušebna s doporučením hodnotitelské komise na zařazení výrobku do stupně jakosti, předloží věc k rozhodnutí Úřadu pro normalizaci a měření, který rozhodne ve věci samé nebo vrátí věc státní zkušebně k novému projednání a rozhodnutí.

§ 18

(1) Při zařazení výrobku do prvního nebo druhého stupně jakosti stanoví státní zkušebna také dobu, po kterou zařazení trvá; tato doba nesmí být delší než tři roky. Před uplynutím stanovené doby je výrobce povinen přihlásit výrobek k novému hodnocení.

(2) Při zařazení výrobku do třetího stupně jakosti určí státní zkušebna lhůtu, dokdy je výrobce povinen přihlásit výrobek po odstranění nedostatků k opakovanému hodnocení; tato lhůta nesmí být delší než dva roky. Výrobce může přihlásit výrobek k opakovanému hodnocení i dříve.

(3) Výrobek, který státní zkušebna odmítla zařadit do stupně jakosti, nesmí být uváděn do oběhu.

§ 19

(1) Státní zkušebna kontroluje namátkově vlastnosti zhodnocených výrobků dávaných do oběhu, zda odpovídají vlastnostem zhodnoceného vzorku.

(2) Zjistí-li státní zkušebna při této kontrole zhoršení vlastností výrobku rozhodných pro stupeň jakosti, do něhož byl výrobek zařazen, přeřadí jej do nižšího stupně jakosti, popřípadě mu odejme zařazení do stupně jakosti (§ 16 odst. 2). Kontrolu provádí na dostatečném množství výrobků, aby její rozhodnutí nebylo ovlivněno nahodilými závadami.

Část V.

Schvalování výrobků

§ 20

(1) Úřad pro normalizaci a měření stanoví po projednání se zúčastněnými orgány výrobky, které podléhají schvalování.

(2) Ke schvalování stanoví Úřad pro normalizaci a měření tuzemské i dovážené výrobky,

a) které jsou určeny k široké potřebě, jestliže by mohly ohrozit bezpečnost života nebo zdraví uživatele nebo jeho okolí, aniž se uživatel o tomto nebezpečí může předem přesvědčit, a osobní ochranné pracovní prostředky,

b) které by pro svůj význam nebo pro četnost užívání mohly národnímu hospodářství způsobit škody velkého rozsahu, např. nadměrnou spotřebou elektrické nebo jiné energie, nebezpečím požáru, rušením provozu telekomunikací apod.,

c) na kterých je závislá odolnost konečných výrobků nebo investičních celků dodávaných nebo vyvážených do prostředí se ztíženými klimatickými nebo jinými podmínkami.

§ 21

Ke schvalování může Úřad pro normalizaci a měření oprávnit jen státní zkušebny podřízené ústředním orgánům nebo jiným orgánům státní správy.

§ 22

(1) Při schvalování výrobků zkoumá státní zkušebna jeho vzorek; zjišťuje, zda odpovídá právním předpisům (bezpečnostním, hygienickým a jiným), technickým normám a hlediskům, pro které bylo schvalování stanoveno, jakož i to, zda výrobce skýtá záruku, že bude trvale dodržovat vlastnosti výrobku rozhodné pro jeho schválení.

(2) Na základě těchto zjištění vydá státní zkušebna rozhodnutí, že se výrobek jako typ schvaluje nebo neschvaluje. V rozhodnutí uvede hledisko, z kterého byl výrobek schvalován a jeho vlastnosti rozhodné pro schválení, popřípadě neschválení výrobku.

(3) Platnost schválení výrobku může být omezena udáním doby, prostředí nebo způsobu použití, pro které se výrobek schvaluje.

(4) Neschválené výrobky nesmějí být uváděny do oběhu.

(5) Je-li výrobek schvalován jen z hlediska své odolnosti v určitém prostředí se ztíženými klimatickými nebo jinými podmínkami (§ 20 odst. 2 písm. c), nesmí být bez schválení dodáván nebo vyvážen do takového prostředí, ani v něm používán.

§ 23

Státní zkušebna provádí namátkově kontrolu vlastností schválených výrobků dávaných do oběhu, zda odpovídají vlastnostem schváleného vzorku. Zjistí-li, že nemají v rámci přípustné tolerance vlastnosti rozhodné pro schválení, schválení odejme.

§ 24

(1) Ve výjimečných případech může Úřad pro normalizaci a měření stanovit, že u některých výrobků podléhá ověření státní zkušebnou každý kus nebo každá výrobní dávka, jsou-li pro to důvody hodné zvláštního zřetele pro mimořádnou míru nebezpečí spojeného s užíváním výrobku (např. střelné zbraně pro civilní potřebu, vybrané osobní ochranné prostředky). Bez tohoto ověření nesmí být takový výrobek uváděn do oběhu ani používán.

(2) Každý uživatel, popřípadě opravna takového výrobku, jsou povinni přihlásit a předložit státní zkušebně výrobek v případech stanovených Úřadem pro normalizaci a měření v prováděcím předpise.

Část VI.

Společná ustanovení

§ 25

(1) V řízení ve věcech státního zkušebnictví se postupuje podle správního řádu, pokud tento zákon nestanoví jinak.

(2) Státní zkušebny jsou povinny provést hodnocení a schvalování výrobku ve lhůtách stanovených prováděcím předpisem.

(3) O odvolání proti rozhodnutím státních zkušeben rozhoduje Úřad pro normalizaci a měření. Opravné prostředky proti rozhodnutím o hodnocení a o schvalování výrobků nemají odkladný účinek.

§ 26

(1) Účastníkem řízení ve věcech státního zkušebnictví je pouze ten, kdo přihlásil nebo měl přihlásit výrobek k hodnocení nebo ke schválení (dále jen přihlašovatel). Výrobky podléhající hodnocení nebo schválení je povinen přihlásit u příslušné státní zkušebny výrobce, a to způsobem a ve lhůtách stanovených prováděcím předpisem. Jde-li o dovážené výrobky, má tuto povinnost dovozce.

(2) Státní zkušebna nejpozději do 60 dnů po doručení přihlášky provedené řádným způsobem oznámí přihlašovateli písemně, kdy mu stanoví podmínky hodnocení, popřípadě schvalování výrobku a dokdy bude hodnocení, popřípadě schválení provedeno.

(3) Na výzvu státní zkušebny je přihlašovatel povinen dodat jí ve stanovené lhůtě bezplatně vzorek výrobku v nezbytně potřebném množství a s vyžádanou dokumentací. Státní zkušebna má právo vybrat sama vzorky výrobku buď přímo u přihlašovatele, u odběratele nebo u dopravce, či z obchodní sítě, a to vždy na náklady přihlašovatele. Vzorky vrací statní zkušebna přihlašovateli ve stavu, v jakém jsou po zkouškách. Je-li to technicky možné a hospodářsky účelné, dohodne státní zkušebna s přihlašovatelem, že si vzorek ponechá jako doklad.

§ 27

(1) Orgány státního zkušebnictví zjišťují vlastnosti výrobku samy nebo mohou zadat toto zjištění jiným organizacím. Se souhlasem těchto orgánů, popřípadě za jejich dozoru, může zjištění provádět nebo dát provést přihlašovatel.

(2) Úřad pro normalizaci a měření může zadat zkoušení a posuzování výrobků pro potřeby státního zkušebnictví zahraničním institucím sám, jiné organizace jen s jeho souhlasem.

§ 28

(1) Výrobní, obchodní a jiné organizace jsou povinny umožnit orgánům státního zkušebnictví při výkonu jejich funkce nahlížet do technické, výrobní, obchodní a jiné dokumentace týkající se hodnocených a schvalovaných výrobků, umožnit jim schválené a zhodnocené výrobky kontrolovat, zejména umožněním přístupu k výrobním a zkušebním zařízením, do skladových a jiných prostorů, a umožnit jim používání své vlastní nebo používané měřicí techniky.

(2) Pracovníci státního zkušebnictví a členově hodnotitelských komisí jsou povinni zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech tvořících předmět státního, hospodářského nebo služebního tajemství, o nichž se při výkonu státního zkušebnictví dozvědí.

(3) Změny ve výrobě, schopné ovlivnit vlastnosti hodnoceného nebo schváleného výrobku, nebo předání výroby jiné organizaci, je výrobce povinen ohlásit neprodleně, nejpozději však do dne, kdy ke změně dochází, státní zkušebně.

§ 29

(1) Budou-li do oběhu uvedeny výrobky označené značkou vyšší jakosti nebo značkou schvalovací, které jim nenáleží, uloží Úřad pro normalizaci a měření tomu, kdo výrobek takto označil, pokutu ve výši 10% z velkoobchodní ceny výrobků takto označených. Mimoto může Úřad pro normalizaci a měření nařídit stažení takových výrobků z obchodní sítě, a to na náklad toho, kdo výrobek nesprávná označil. Toto nařízení se však netýká výrobků dodaných dříve než tři roky před vydáním rozhodnutí o stažení.

(2) Nepředložil-li nebo nepřihlásil-li přihlašovatel řádně a včas výrobek k povinnému hodnocení, uloží mu Úřad pro normalizaci a měření pokutu ve výši 10% z velkoobchodní ceny výrobků dodaných po dni, kdy měl být výrobek předložen, popřípadě přihlášen; jde-li o opakované hodnocení, uloží Úřad pro normalizaci a měření přihlašovateli pokutu ve výši 20% z velkoobchodní ceny výrobků dodaných po dni, kdy měl být výrobek k opakovanému hodnocení předložen, popřípadě přihlášen.

(3) Zjistí-li orgány státního zkušebnictví při kontrole zhodnocených výrobků (§ 10), že tyto výrobky vykazují závadu, pro níž musí být výrobek přeřazen do nižšího stupně jakosti nebo mu odňato zařazení do stupně jakosti, může Úřad pro normalizaci a měření uložit přihlašovateli pokutu ve výši 10% z velkoobchodní ceny výrobků, o nichž se prokáže, že byly již před kontrolou uvedeny s touto závadou do oběhu.

(4) Úřad pro normalizaci a měření uloží tomu, jenž uvede do oběhu výrobek neprávem (§ 18 a 22), pokutu ve výši 10% z velkoobchodní ceny všech neprávem dodaných výrobků.

(5) Zjistí-li se při kontrole schválených výrobků (§ 23), že kontrolovaný výrobek vykazuje závadu, pro níž mu musí být schválení odňato; může Úřad pro normalizaci a měření uložit přihlašovateli pokutu ve výši 10% z velkoobchodní ceny výrobků, o nichž se prokáže, že byly již před kontrolou uvedeny s touto závadou do oběhu.

(6) V případě nebezpečí, že výrobek podléhající schválení, který nebyl schválen nebo jemuž bylo schválení odňato, ohrozí zdraví, nařídí Úřad pro normalizaci a měření mimo pokuty (odst. 4 a 5) i stažení všech těchto výrobků z obchodní sítě, popřípadě i z používání, a to vždy na náklad přihlašovatele.

(7) Bylo-li nařízeno stažení výrobku, zaplatí přihlašovatel navíc pokutu ve výši plné velkoobchodní ceny všech výrobků, které nestáhl do 90 dní po obdržení rozhodnutí o stažení výrobku.

(8) Při výpočtu výše pokuty podle předchozích ustanovení se nepřihlíží k výrobkům dodaným dříve než tři roky přede dnem, kdy bylo o uložení pokuty rozhodnuto.

(9) Přihlašovateli, který dosáhl rozhodnutí ve věci státního zkušebnictví nesprávnými údaji, uloží Úřad pro normalizaci a měření pokutu ve výši 10% z velkoobchodní ceny výrobků dodaných po dni vydání takového rozhodnutí. Tuto pokutu nelze uložit, prokáže-li přihlašovatel, že nemohl nesprávným údajům zabránit.

§ 30

Při hodnocení a při schvalování výrobků, a to i v odvolacím řízení, přísluší státním zkušebnám a Úřadu pro normalizaci a měření za výkon státního zkušebnictví úhrada. Úhradu platí přihlašovatel.

§ 31

Organizace, jíž bylo uděleno oprávnění a její nadřízený orgán jsou povinny zajistit chod a rozvoj státního zkušebnictví z hlediska osobního obsazení a technického vybavení státní zkušebny.

§ 32

K zabezpečení spolupráce s orgány Slovenské národní rady a s organizacemi na Slovensku se vytvoří zvláštní pracoviště Úřadu pro normalizaci a měření na Slovensku.

§ 33

Zákonem není dotčena působnost správních orgánů, které podle zvláštních předpisů schvalují a povolují výrobky nebo vykonávají nad nimi odborný dozor, a to z hlediska určitých vlastností výrobku nebo podmínek jeho použití.

Část VII.

Ustanovení přechodná a závěrečná

§ 34

(1) Oprávnění k provádění povinného zkoušení (schvalování) a hodnocení vydaná podle dosavadních předpisů zanikají dnem 1. července 1968, pokud je Úřad pro normalizaci a měření již dříve nenahradí oprávněním podle tohoto zákona.

(2) Rozhodnutí o hodnocení a schválení výrobků vydaná před účinností tohoto zákona jím nejsou dotčena.

(3) Jestliže přihlašovatel již vyrábí nebo dodává výrobek, který podle tohoto zákona Úřad pro normalizaci a měření stanoví ke schvalování, aniž byl výrobek již dříve schválen, je povinen přihlásit jej u příslušné státní zkušebny ke schválení nejpozději do 90 dnů od oznámení, že výrobek schvalování podléhá. Do ukončení schvalovacího řízení může pokračovat v dodávkách.

§ 35

(1) Úřad pro normalizaci a měření vydá předpisy k provádění zákona, v nichž stanoví podrobnosti o řízení ve věcech státního zkušebnictví, způsob označování zhodnocených a schválených výrobků a výši úhrady za výkon státního zkušebnictví.

(2) Způsob zkoušení drahých kovů a úkoly státních orgánů při této činnosti stanoví ministerstva těžkého průmyslu.

§ 36

Zrušují se:

a) zákon č. 185/1910 ř. z., o technickém zkoumání, zkoušení a ohledání materiálu;

b) zákonná opatření č. 2/1955 Sb., o státní službě pro míry a váhy, o státní službě pro drahé kovy a o zkoušení zbraní a střeliva pro civilní potřebu;

c) zákonné opatření č. 102/1965 Sb., o jednotném řízení povinného zkoušení a hodnocení výrobků;

d) vyhláška ministra průmyslu č. 1505/1946 Ú. l., o povinné kontrole a zkoušení domácích, živnostenských a průmyslových spotřebičů topných plynů a některých přístrojů a jejich součástí pro výrobu, rozvod a kontrolu plynu (č. 1462/1946 Ú. v.);

e) vyhláška ministra průmyslu č. 637/1947 Ú. l., o povinné kontrole a zkoušení plynových spotřebičů a plynových přístrojů (č. 554/1947 Ú. v.);

f) vyhláška ministerstva automobilového průmyslu a zemědělských strojů č. 44/1957 Ú. l. (Ú. v.), o jakostním značkování některých výrobků;

g) vyhláška ministerstva automobilového průmyslu a zemědělských strojů č. 87/1958 Ú. l. (Ú. v.), kterou se rozšiřuje seznam výrobků, na něž se vztahuje vyhláška č. 44/1957 Ú. l. (Ú. v.), o jakostním značkování některých výrobků;

h) vyhláška ministra všeobecného strojírenství č. 52/1962 Sb., o zkoušení a ověřování zbraní a střeliva pro civilní potřebu;

i) vyhláška Státní komise pro rozvoj a koordinaci vědy a techniky č. 83/1963 Sb., o povinném zkoušení a kontrole elektrotechnických výrobku, materiálů a pomůcek;

j) vyhláška Státní komise pro rozvoj a koordinaci vědy a techniky č. 162/1964 Sb., o povinném zkoušení a kontrole výrobků a materiálů určených do oblastí se ztíženými klimatickými podmínkami;

k) směrnice Státní komise pro rozvoj a koordinaci vědy a techniky č. 20 774/4013/65 a z 30. září 1965, pro povinné zkoušení a hodnocení vybraných výrobků; [Ponechané dosud v platnosti podle odst. 2 písm. a) bod 7 vyhl. č. 75/1968 Sb.]

1) prováděcí pokyny, doplňky a změny Úřadu pro normalizaci a měření ke směrnicím pro povinné zkoušení a hodnocení vybraných výrobků čj. Zk/65 a/66 z 12. ledna 1966. [Ponechané dosud v platnosti podle odst. 2 písm. a) bod 7 vyhl. č. 75/1968 Sb.]

§ 37

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. března 1968.