Národní shromáždění Československé socialistické republiky 1966

IV. volební období

101

Vládní návrh

Zákon

ze dne ........................ 1966

o důchodové dani družstevních a jiných organizaci

Národní shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně:

§ 1

Daňová povinnost

Poplatníky důchodové daně družstevních a jiných organizací (dále jen "daň") jsou:

a) lidová družstva [§ 77 hospodářského zákoníku č. 109/1964 Sb.], s výjimkou jednotných zemědělských družstev, stavebních bytových družstev a výrobních družstev pro občany se změněnou pracovní schopností s těžším zdravotním poškozením,

b) družstevní podniky, s výjimkou podniku pro vývoj a výzkum,

c) společné družstevní podniky [§ 33 zákona č. 4911959 Sb., o jednotných zemědělských družstvech.],

d) základní složky dobrovolných společenských organizací zahrádkářů a ovocnářů, chovatelů drobného hospodářského zvířectva, myslivců, rybářů a včelařů, pokud mohou nabývat práv a zavazovat se, a podniky (zařízení) tělovýchovných jednot zapsané v podnikovém rejstříku,

e) akciové společnosti, s výjimkou podniků zahraničního obchodu,

f) jiné organizace než socialistické, jsou-li právnickými osobami.

(2) Poplatníkům, kteří mají sídlo v tuzemsku, se zdaňují příjmy ze zdrojů v cizině, jen jestliže neprokáží, že byly zdaněny obdobnou daní v cizině.

(3) Poplatníci mající sídlo v cizině platí daň z příjmů, jejichž zdroj je na území Československé socialistické republiky.

§ 2

Základ daně

(1) Základem daně je:

a) u výrobních družstev (§ 1 odst. 1 písm. a) hrubý důchod dosažený ve zdaňovacím období, snížený o odvody svazu výrobních družstev ze základních prostředků a ze zásob a o úroky z úvěrů z fondu dlouhodobého úvěru;

b) u obchodních podniků svazu výrobních družstev (§ 1 odst. 1 písm. b) hrubý důchod dosažený ve zdaňovacím období, snížený o odvody svazu výrobních družstev ze základních prostředků a o úroky z úvěrů z fondu dlouhodobého úvěru;

c) u spotřebních družstev [§ 1. odst. 1 písm. a)] a u podniků svazu spotřebních družstev (§ 1 odst. 1 písm. h) hrubý důchod dosažený ve zdaňovacím období, snížený o úroky z úvěrů z fondu vzájemného úvěrování;

d) u obchodních podniků Ústřední rady družstev (§ 1 odst. 1 písm. b) hrubý důchod dosažený ve zdaňovacím období, snížený o odvody Ústřední rady družstev ze základních prostředků a ze zásob a o úroky z úvěrů poskytnutých Ústřední radou družstev;

e) u společných družstevních podniků [1 odst. 1 písm. c)] hrubý důchod dosažený ve zdaňovacím období;

f) u ostatních družstevních organizací [§ 1 odst. 1 písm. a)] bilanční zisk z veškeré činnosti a z hospodaření s veškerým majetkem, dosažený ve zdaňovacím období, zvýšený o přírůstky základního fondu z nezdaněných prostředků, o daň účtovanou na vrub zisku, popřípadě do nákladů, a snížený o přijaté subvence;

g) u základních složek dobrovolných společenských organizací a u podniká (zařízení) tělovýchovných jednot (§ 1 odst. 1 písm. d) zisk z hospodářské činnosti, dosažený ve zdaňovacím období, zvýšený o daň účtovanou na vrub zisku, popřípadě do nákladů, a snížený o přijaté subvence;

h) u akciových společností a ostatních právnických osob (§ 1 odst. 1 písm. e) a f)

1. zisk z veškeré činnosti a z hospodaření s veškerým majetkem, dosažený ve zdaňovacím období, zvýšený o daň a o odpisy základních prostředků účtované na vrub zisku, popřípadě do nákladů, a o neprokázané náklady;

2. 30% nákladů na hrubé mzdy, jestliže základ daně podle bodu 1 by činil méně než 30% nákladů na hrubé mzdy, nebo vykazuje-li poplatník ztrátu; nákladem na hrubé mzdy se rozumí součet všech částek, které poplatník vynaložil ve zdaňovacím období na mzdy, platy a jakékoliv odměny za práci pro váho vykonávanou, včetně pojistného nemocenského pojištění. Přitom nerozhoduje, zda část mezd, platů a odměn byla podrobena dani ze mzdy či nikoliv. Náhrady výdajů poskytované pracovníkům v souvislosti s výkonem práce se do nákladů na hrubé mzdy nezapočítávají.

(2) Základem daně je rovněž likvidační přebytek.

(3) Základem daně u poplatníků, kteří nevedou o zdaňované činnosti účetní záznamy odděleně, je rozdíl mezi příjmy z této činnosti a výdaji vynaloženými na jejich dosažení ve zdaňovacím období, zvýšený o daň účtovanou na vrub zisku, popřípadě do nákladů, a snížený o přijaté subvence.

(4) Základ daně se; u poplatníků uvedených v odstavci 1 písm. a) až c) dále snižuje o úroky z bankovních úvěrů (s výjimkou zvýšení při porušení úvěrové smlouvy).

§ 3

Sazby daně

	(1) Sazby daně činí:
a)	u výrobních družstev a podniků svazu výrobních družstev	16%	základu daně,
b)	u obchodních podniků svazu výrobních družstev	30%	základu daně,
c)	u spotřebních družstev, podniků svazu spotřebních družstev a podniků Ústřední rady družstev	14%	základu daně,
d)	u společných družstevních podniků:
	1. se zemědělskou výrobou	8%	základu daně,
	2. s prodejem výrobků	14%	základu daně,
	3. s nezemědělskou činností (výroba, služby)	16%	základu daně,
e)	u ostatních družstev	50%	základu daně,
f)	u podniků (zařízení) tělovýchovných jednot (§ 1 odst. 1 písm. d)	40%	základu daně,
	u základních složek dobrovolných společenských organizací (§ 1 odst. 1 písm. d)
	z prvních 80 tis. Kčs základu daně	10%
	ze zbytku základu daně	20%
g)	u Československé obchodní banky	50%	základu daně,
	u ostatních poplatníků (§ 1 odst. 1 písm. e) a f)
	z prvních 80 tis. Kčs základu daně	77%
	ze zbytku základu daně	92%
	(2) Likvidační přebytky se zdaňují:
a)	u poplatníků uvedených v odstavci 1 písm. a) až d)	50%
b)	u ostatních poplatníků sazbami uvedenými v odstavci 1 písm. e) až g).

 

(3) V sazbách daně uvedených v odstavci 1 písm. a) až d), je zahrnuto pojistné nemocenského pojištění; v sazbě daně u spotřebních družstev je zahrnuto pojistné nemocenského pojištění i za svaz spotřebních družstev.

§ 4

Zvýšení daně

Daň vypočtená ze základu podle § 2 se u organizací spotřebního družstevnictví zvyšuje o přirážku ve výši 0,3% z maloobchodního obratu prodejen zřízených v městech po 1. lednu 1967, s výjimkou prodejen stavebnin.

§ 5

Správa daně

(1) Správu daně vykonávají okresní národní výbory.

(2) Místní příslušnost se řídí místem, v němž měl poplatník sídlo koncem zdaňovacího období nebo při zániku činnosti.

§ 6

Placení daně

(1) Všichni poplatníci odvádějí daň, včetně zvýšení a příslušenství, do rozpočtů místně příslušných okresních národních výborů.

(2) Družstva, podniky svazů družstev, podniky Ústřední rady družstev a společné družstevní podniky odvádějí zálohy na daň z dosaženého hrubého důchodu upraveného podle § 2 odst. 1 písm. a) až e) vždy do 20. dne po uplynutí měsíce, za který se daň platí, sazbami uvedenými v § 3 odst. 1 písm. a) až d). Záloha na daň se zvyšuje o odváděnou přirážku podle § 4. Záloha na daň za prosinec je splatná do 5. února následujícího roku.

(3) Ostatní družstevní organizace odvádějí zálohu na daň ze zisku vykázaného ve čtvrtletním účetním výkazu vždy do 20. dne po uplynutí čtvrtletí, za které se daň platí, sazbou uvedenou v § 3 odst. 1 písm. e).

(4) Podniky (zařízení) tělovýchovných jednot odvádějí zálohu na daň ze zisku vykázaného ve čtvrtletním účetním výkazu vždy do 20. dne po uplynutí čtvrtletí, za které se daň platí, sazbou uvedenou v § 3 odst. 1 písm. f).

(5) Československá obchodní banka odvádí zálohu na daň ve výši ¹/₁₂ daně z plánu zisku na běžný rok vždy do konce měsíce, za který se daň platí, sazbou uvedenou v § 3 odst. 1 písm. g).

(6) Ostatní poplatníci odvádějí zálohu na daň za běžný rok ve výši ¹/₄ poslední roční daňové povinnosti, a to do konce posledního měsíce čtvrtletí, za které se daň platí.

(7) Poplatníci jsou povinni zaplatit rozdíl mezi daní odpovídající přiznání a odvedenými zálohami na daň do 31. března po uplynutí roku, za nějž podali přiznání (§ 8 odst. 1).

(8) Při vstupu do likvidace doplatí poplatník rozdíl mezi přiznanou daní a odvedenými zálohami do tří měsíců ode dne vstupu do likvidace (§ 8 odst. 4).

(9) Daň z likvidačních přebytků odvedou poplatníci do konce následujícího měsíce po skončení likvidace (§ 8 odst. 5).

(10) Činí-li daňová povinnost za uplynulý rok u základních složek dobrovolných společenských organizací (§ 1 odst. 1 písm. d) méně než 1000 Kčs, zaplatí poplatník místo povinných čtvrtletních záloh celou roční povinnost jako zálohu na daň do 30. listopadu roku, za který se daň platí.

(11) Novým poplatníkům uvedeným v § 1 odst. 1 písm. d) až f) stanoví okresní národní výbor výši čtvrtletních záloh na daň s přihlédnutím k očekávanému (plánovanému) zisku poplatníka.

§ 7

Penále

Nebyla-li daň podle § 6 zaplacena včas, je poplatník povinen zaplatit za každý den prodlení penále ve výši 0,1% z dlužné částky.

§ 8

Přiznání k dani

(1) Poplatník je povinen podat přiznání k dani u místně příslušného okresního národního výboru do 31. března po uplynutí zdaňovacího období.

(2) Poplatník je povinen podat přiznání k dani i za rok, ve kterém vykázal bilanční ztrátu (§ 1 odst. 1 písm. e) a f).

(3) Poplatníci uvedení v § 1 odst. 1 písm. d), s výjimkou podniků (zařízení) tělovýchovných jednot zapsaných v podnikovém rejstříku, nejsou povinni podat přiznání k dani, jestliže neprováděli hospodářskou činnost podléhající dani, nebo jestliže základ daně nedosahuje částky 1000 Kčs.

(4) Při vstupu do likvidace, při sloučení apod. je poplatník povinen podat přiznání k dani za uplynulou část roku do tří měsíců po vstupu do likvidace.

(5) Po skončení likvidace je orgán pověřený likvidací povinen podat do konce následujícího měsíce přiznání k dani z likvidačního přebytku. Přiznání je povinen doložit počáteční a konečnou likvidační rozvahou a výkazem o použití likvidačního přebytku.

(6) Nebylo-li přiznání podáno včas, může být daň zjištěná podle § 3 a 4 zvýšena až o 10%.

§ 9

Vyměření daně

Výši daně vyměří všem poplatníkům místně příslušný okresní národní výbor platebním výměrem po uplynutí zdaňovacího období, jímž je kalendářní rok.

§ 10

(1) Základ daně se zaokrouhlí na celé 100 Kčs směrem nahoru.

(2) Daň, zvýšení daně a příslušenství daně se zaokrouhlují na celé koruny směrem nahoru.

§ 11

Promlčení

(1) Daň nelze vyměřit a vymáhat po uplynutí tří let od konce kalendářního roku, v němž byl poplatník povinen podat přiznání k dani.

(2) Je-li proveden úkon k vyměření nebo vymáhání daně, běží promlčecí lhůta znovu od konce roku, ve kterém byl poplatník o tomto úkonu zpraven.

§ 12

Kontrola daně

(1) Okresní národní výbory prověřují správnost a úplnost daňových přiznání a včasnost, správnost a úplnost placení daně.

(2) Poplatníci jsou povinni poskytnout kontrolním orgánům vysvětlení a důkazy o skutečnostech rozhodných pro vyměření daně a učinit vše, co je k usnadnění a urychlení kontroly potřebné.

§ 13

Vznik daňové povinností

(1) Organizacím, které mohou nabývat práv a zavazovat se ode dne, ke kterému byly zapsány do podnikového rejstříku, vzniká daňová povinnost tímto dnem; ostatním organizacím vzniká dnem jejich zřízení.

(2) Poplatník je povinen oznámit do 15 dnů místně příslušnému okresnímu národnímu výboru počátek nebo ukončení své činnosti.

Závěrečně ustanovení

§ 14

Pro řízení ve věcech této daně platí, pokud tento zákon nestanoví jinak, předpisy o řízení ve věcech daní a poplatků. [Vyhláška č. 16/1962 Sb.]

§ 15

Ministerstvo financí může

a) povolit, aby daň byla odváděna jiným způsobem a v jiných lhůtách, než stanoví § 6,

b) učinit opatření, aby bylo zabráněno dvojímu zdanění téhož základu daně,

c) učinit opatření k zamezení nesrovnalostí, jež by mohly vzniknout při provádění tohoto zákona, nebo v odůvodněných případech povolit úlevu nebo osvobození od daně,

d) vydat předpisy k provedení tohoto zákona.

§ 16

(1) Zrušují se:

1. zákon č. 75/1952 Sb., o důchodové dani družstev a jiných organizací, ve znění zákona č. 59/1956 Sb.,

2. vyhláška ministerstva financí č. 128/1960 Sb., kterou se provádí zákon o důchodové dani družstev a jiných organizací, ve znění vyhlášky č. 82/1962 Sb.

(2) Daň za kalendářní rok 1966 se vyměří podle dosavadních předpisů.

§ 17

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1967.

Důvodová zpráva

Důchodová daň družstevních a jiných organizací upravuje vztahy ke státnímu rozpočtu těch organizací, u nichž vzhledem k povaze vlastnictví nelze použít přímých vztahů, tj. odvodů z hrubého důchodu nebo zisku, jako je tomu u státních hospodářských organizací. Jsou to především socialistické organizace s družstevním vlastnictvím a některé základní složky dobrovolných společenských organizací. Vedle toho upravují předpisy o této dani zdaňování zisků organizací se soukromým vlastnictvím (například akciové společnosti).

Z výnosu důchodové daně družstevních a jiných organizací v roce 1965 ve výši 520 mil. Kčs připadá na

výrobní družstva	268 mil. Kčs
spotřební družstva	177 mil. Kčs
ostatní organizace	75 mil. Kčs

 

(v tom Československá obchodní banka 65 mil. Kčs).

Hlavními poplatníky této daně jsou tedy výrobní a spotřební družstva. Podle dosud platného zákona č. 75/1952 Sb. ve znění zákona č. 59/1956 Sb. odvádějí daň jednotlivé družstevní organizace z bilančního zisku sazbami, které u výrobních družstev jsou progresivně odstupňovány podle dosažené rentability. U spotřebních družstev je sazba daně jednotná pro všechny organizace bez ohledu na docílenou rentabilitu nebo výši zisku a činí 27% ze zisku.

V souladu s celostátně platnými zásadami zdokonalené soustavy plánovitého řízení národního hospodářství bude od 1. ledna 1967 uplatněna u výrobních a spotřebních družstev, u podniků svazů družstev a Ústřední rady družstev a u společných družstevních podniků (jejichž členy mohou být krom jednotných zemědělských družstev i jiné socialistické organizace - § 33 zákona č. 49/1959 Sb.) hmotná zainteresovanost na hrubém důchodu.

Aby se zásady zdokonalené soustavy řízení mohly plná uplatnit i v družstevních organizacích, je třeba nově upravit důchodovou daň družstevních a jiných organizací. Tato úprava je obsahem předloženého návrhu zákona.

Daň bude odváděna z hrubého důchodu, který bude mít podle rámcových podmínek hospodaření podniků schválených usnesením vlády ze dne 15. července 1966 č. 242, stejnou konstrukci jako u státních hospodářských organizací.

Daň bude činit

a)	u výrobních družstev a podniku svazu výrobních družstev	16%	základu daně,
b)	u obchodních podniků svazu výrobních družstev	30%	základu daně,
c)	u spotřebních družstev, u podniků svazu spotřebních družstev a u podniků Ústřední rady družstev	14%	základu daně,
d)	u společných družstevních podniků
	1. se zemědělskou výrobou	8%	základu daně,
	2. s prodejem výrobků	14%	základu daně,
	3. s nezemědělskou činností (výroba a služby)	16%	základu daně.

 

U výrobních družstev je sazba daně stejná jako pro odvody z hrubého důchodu u podniků spravovaných národními výbory, protože pro svou činnost mají stejné ekonomické podmínky.

V důchodové dani družstevních a jiných organizací, odváděné těmito sazbami z hrubého důchodu, je zahrnuto pojistné nemocenského pojištění, které dosud družstva a podniky svazů odváděly za své členy a pracovníky.

U spotřebních družstev je součástí daně i pojistné nemocenského pojištění, které dosud odváděly svazy spotřebních družstev za své pracovníky.

Z uvedených družstevních organizací budou tedy i nadále odvádět pojistné nemocenského pojištění přímo

1. Ústřední rada družstev,

2. svaz výrobních družstev, a to i za své podniky a družstva, na něž se navrhovaný zákon podle § 1 nevztahuje:

Všichni ostatní poplatníci, u nichž je základem daně zisk, budou odvádět pojistné nemocenského pojištění přímo, protože u nich není součástí dně.

Daň z hrubého důchodu u spotřebních družstev se: zvyšuje o přirážku ve výší 0,3% z maloobchodního obratu prodejen zřízených ve městech po 1. lednu 1967. Tuto přirážku nebudou spotřební družstva odvádět za prodejny stavebnin, aby tak byl zvýšen jejich ekonomický zájem na zlepšení zásobování obyvatelstva stavebninami.

Zvýšení daně o 0,3% z maloobchodního obratu prodejen ve městech vyrovnává nižší náklady obchodu ve městech proti vesnici. Tento rozdíl se u spotřebních družstev odčerpává, aby je nezvýhodňoval proti státnímu obchodu. Je to obdobné řešení, jak je stanoveno v čl. 19 odst. 2 písm. f) rámcových podmínek hospodaření podniků (usnesení vlády č. 242/1966).

U výrobních a spotřebních družstev a u podniků svazů družstev a Ústřední rady družstev budou zavedeny stabilizační odvody (z fondu pracujících) k zamezení nežádoucího vývoje zaměstnanosti.

Povinnost k provádění stabilizačního odvodu družstevními organizacemi je stanovena zákonem o čtvrtém pětiletém plánu rozvoje národního hospodářství Československé socialistické republiky. Způsob odvodu a jeho výše budou upraveny zvláštním právním předpisem.

U všech ostatních poplatníků, tj. u zbývajících družstevních organizací (např. meliorační družstvu, lidová bytová družstva), u základních složek dobro volných společenských organizací, u akciových společností a u jiných organizací než socialistických, jsou-li právnickými osobami, je základem daně jako dosud bilanční zisk. Sazby daně a stanovení základu daně zůstávají beze změny.

U mysliveckých sdružení byl dosud základem daně zisk z prodeje odchycené zvěře. Vzhledem k tomu, že v současné době byla povolena volnu tvorba cen odstřelené zvěře a byla zrušena povinnost dodávat odstřelenou zvěř výkupním organizacím, budou myslivecká sdružení dosahovat vyšších zisku. Proto se daňová povinnost těchto poplatníků rozšiřuje i na zisky dosažené prodejem odstřelené zvěře.

Nově se zařazují mezi poplatníky daně podniky (zařízení) tělovýchovných jednot zapsané v podnikovém rejstříku, a to ze zisků dosažených z výrobní činnosti a poskytování služeb. Dosavadní osvobození podle usnesení vlády č. 648/1962 pro zisky dosažené provozováním tělovýchovné a sportovní činnosti zůstává i nadále u tělovýchovných jednot zachováno. V poslední době se však tyto organizace zabývají ve značném rozsahu výrobní činnosti a poskytováním služeb. Podniky spravované národními výbory a výrobní družstva, popř. státní hospodářské organizace, které se zabývají obdobnou činností, odvádějí část dosaženého důchodu do státního rozpočtu. Je proto nutné vytvořit u tělovýchovných jednot stejné ekonomické podmínky jako u těchto organizací. Navrhovaný zákon se však nevztahuje na účelová zařízení spravovaná Ústředním výborem Československého svazu tělesné výchovy.

Novým poplatníkem je též Československá obchodní banka zřízená ve formě akciové společnosti. Na základě zmocnění dosud platného zákona o důchodové dani družstev a jiných organizací byla jí stanovena daňová povinnost sazbou 50% z bilančního zisku. Podle této sazby odvádí Československá obchodní banka důchodovou daň již od roku 1965.

Stejně jako dosud nebudou dani podléhat jednotná zemědělsko družstva, která z veškeré své činnosti odvádějí zemědělskou daň, výrobní družstva pro občany se změněnou pracovní schopností s těžším zdravotním poškozením (usnesení vlády č. 264/1965), stavební bytová družstva, podniky zahraničního obchodu a základní složky dobrovolných společenských organizací kromě těch, které jsou uvedeny v § 1 odst. 1 písm. a) návrhu zákona. V souladu s rámcovými podmínkami hospodaření nebudou dani podléhat také podniky svazu výrobních družstev a spotřebních družstev pro vývoj a výzkum.

Vzhledem k tomu, že se u mysliveckých sdružení rozšiřuje daňová povinnost na zisky z odstřelené zvěře a že poplatníky daně budou nové podniky (zařízení) některých tělovýchovných jednot, očekává se, že počet poplatníků stoupne o několik tisíc. Aby práce se zjišťováním daňové povinnosti, s vyměřováním a vymáháním daně u drobných základních složek dobrovolných společenských organizací a s tím spojené zmnožení administrativních prací nebyly neúměrné finančnímu efektu, obsahuje návrh zákona ustanovení o nezdanitelném minimu; podle tohoto ustanovení se daň u těchto organizací nebude vyměřovat ze základu do 1000 Kčs.

Správu daně, tj. její kontrolu a vyměřování, budou provádět jako dosud místně příslušné okresní národní výbory podle sídla poplatníka.

Výnos daně, včetně doměrků a příslušenství, bude příjmem národních výborů. Výše podílů místních národních výborů na dani bude řešena zvláštním právním předpisem.

Finanční dopad navrhované úpravy na celkový odvod je vyčíslen v připojené tabulce č. 1 a její dopad na rozpočty národních výborů v tabulce č. 2:

V Praze dne 16. listopadu 1966

Předseda vlády:

Lenárt v. r.

Ministr financí:

Dvořák v. r.

 

Tabulka č. 1

Finanční dopad

navrhované úpravy důchodové daně družstevních a jiných organizací

(podle plánu na rok 1966)

v mil. Kčs

		dosavadní úprava	navrhovaná úprava	rozdíl
1.	Výrobní družstva
	odvod daně	285	414
	odvod pojistného nemocenského pojištění	213	-
	stabilizační odvody	-	63
	celkem	498	477	-21
	Snížení odvodů vyplývá ze zvýšení nákladů v důsledku přepočtu velkoobchodních cen; změny systému daně z obratu a změn v ostatních ekonomických nástrojích.
2.	Spotřební družstva
	odvod daně	194	323
	odvod podle dohody ministra financí a předsedy ÚSSD	166	-
	odvod pojistného nemocenského pojištění	181	-
	stabilizační odvod	-	60
	celkem	521	383	-138
	Snížení odvodů vyplývá ze zvýšení nákladů v důsledku přepočtu velkoobchodních cen			-161
	zvýšení sazeb obchodních srážek			+ 21
	ostatních vlivů			-12
3.	Ostatní organizace
	odvod daně	73	74	+1
	Zvýšení odvodu o 1 mil. Kčs je důsledkem zdaňování zisků podniků tělovýchovných jednot a zisků z prodeje odstřelené zvěře.
	Celkem
	za všechny organizace	1092	934	-158

 

Celkové odvody budou nižší o 158 mil. Kčs.

Tabulka č. 2

Finanční dopad

navrhované úpravy důchodové daně družstevních a jiných organizací

na rozpočty národních výborů

(podle plánu na rok 1966)

v mil. Kčs

	dosavadní úprava	navrhovaná úprava	rozdíl
1. Výrobní družstva
odvod daně	285	414 *)
stabilizační odvody	-	83
celkem	285	477	+192
2. Spotřební družstva
odvod daně	194	323 *)
stabilizační odvody	-	60
celkem	194	383	+189
3. Ostatní organizace
odvod daně	8	9	+1
Celkem za všechny organizace	487	889	+382
Odvody do rozpočtů národních výborů se zvýší o 382 mil. Kčs.

 

*) včetně pojistného nemocenského pojištění