Národní shromáždění Československé socialistické republiky 1965

IV. volební období

65

Vládní návrh

Zákon

ze dne ................................ 1965

o některých změnách v sociálním zabezpečení družstevních rolníků

Zákonem č. 67/1965 Sb., o některých změnách v nemocenském pojištění, byla v nemocenském pojištění pracovníků v pracovním poměru nově upravena podmínka nepřerušeného zaměstnání pro určení sazby nemocenského a peněžité pomoci v mateřství, podpora při ošetřování člena rodiny a zaveden vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství pro pracující ženy, které konaly práci, jež je těhotným ženám, popřípadě matkám, zakázána nebo jež podle lékařského posudku ohrožuje jejich těhotenství. Těmto změnám je třeba přizpůsobit též úpravu nároků družstevních rolníků ze zabezpečení v nemoci a ze zabezpečení matky a dítěte.

Národní shromáždění Československé socialistické republiky se proto usneslo na tomto zákoně:

Čl. I.

Zákon č. 103/1964 Sb., o sociálním zabezpečení družstevních rolníků, se mění takto:

1. V § 6 písm. B. se vkládá nové ustanovení písm. a), které zní:

"a) vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství,". Dosavadní ustanovení písm. a) až c) se označují písmeny b) až d).

2. V § 10 odst. 1 a 2 a v 22 odst. 3 se slova "při nepřerušené činnosti v témže družstvu" nahrazují slovy "při pracovní činnosti v družstvu".

3. § 16 včetně nadpisu zní:

"Podpora při ošetřování člena rodiny

(1) Podpora při ošetřování člena rodiny náleží za podmínek dále stanovených členu družstva (§ 7), který nemůže pracovat, poněvadž musí

1. ošetřovat nemocné dítě mladší než 10 let, nebo

2. pečovat o dítě mladší než 10 let z toho důvodu, že

a) dětské výchovné zařízení, v jehož péči dítě jinak je, nebo škola, do které chodí, byla uzavřena z nařízení příslušných orgánů, nebo

b) dítě nemůže být pro nařízenou karanténu v péči dětského výchovného zařízení nebo docházet do školy, nebo

c) osoba, která jinak o dítě pečuje, onemocněla nebo jí byla nařízena karanténa (karanténní opatření), a proto nemůže o dítě pečovat, nebo

3. ošetřovat jiného nemocného člena rodiny, jestliže jeho zdravotní stav vyžaduje nezbytně ošetřování jinou osobou.

(2) Podmínkou pro poskytování podpory při ošetřování člena rodiny je, že dítě nebo nemocný člen rodiny žije s členem družstva ve společné domácnosti a že v domácnosti není nikdo jiný, kdo by mohl o dítě pečovat nebo nemocného ošetřovat; jde-li o ošetřování nemocného dítěte nebo jiného nemocného člena rodiny, je další podmínkou, že není možné nebo vhodné umístit nemocného v nemocnici.

(3) Podpora při ošetřování člena rodiny se poskytuje nejvýše po dobu tří pracovních dnů, pokud potřeba ošetřování v nich trvá; poskytování lze prodloužit až o další tři pracovní dny, jestliže nebylo možno během prvních tří pracovních dnů opatřit potřebnou péči.

(4) Členu družstva, který má v trvalé péči aspoň jedno dítě ve věku do skončení povinné školní docházky a je jinak osamělý, může být poskytování podpory přiznané podle odstavců 1 až 3 dále prodlouženo, avšak doba poskytování nesmí v témž případě ošetřování (péče) přesáhnout 12 pracovních dnů.

(5) O stanovení podpory a o jejích sazbách platí obdobně předpisy o nemocenském.

(6) V témž případě ošetřování (péče) náleží podpora jen jednou a jen jednomu oprávněnému.

(7) Podpora při ošetřování člena rodiny nenáleží, pokud ošetřování člena rodiny spadá do doby, za kterou člen družstva nemá nárok na pracovní odměnu z jiné příčiny.

(8) Dokud vláda nestanoví jinak, hradí se podpora náležející za pracovní dny v prvních sedmi kalendářních dnech ošetřování (péče) člena rodiny z prostředků sociálního fondu družstva, od osmého dne ošetřování (péče) podle odstavce 4 ze státních prostředků."

4. Za § 19 se vkládá nový oddíl první obsahující § 19 a, který včetně nadpisu zní:

"Oddíl první

§ 19 a

Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství

(1) Družstevnici, která konala práci, jež je těhotným ženám zakázána nebo jež podle lékařského posudku ohrožuje její těhotenství, a je proto v těhotenství dočasně převedena na jinou práci, při níž dosahuje bez svého zavinění nižšího příjmu než na dosavadní práci, náleží vyrovnávací příspěvek. [Koná-li těhotná družstevnice práci, která je těhotném ženám zakázána nebo které podle lékařského posudku ohrožuje její těhotenství, je družstvo povinno podle zákoníku práce (§ 153 odst. 1 a § 162) převést ji dočasně na práci, která je pro ni vhodná a při níž může dosahovat stejné pracovní odměny jako na dosavadní práci.]

(2) Ustanovení předchozího odstavce platí obdobně o matkách do konce devátého měsíce po porodu.

(3) Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství se poskytuje ve výši rozdílu mezi průměrným pracovním příjmem, jehož družstevnice dosáhla za posledních 12 kalendářních měsíců před převedením na jinou práci, a pracovním příjmem, kterého dosahuje v jednotlivých kalendářních měsících po tomto převedení. K poklesu pracovního příjmu, který družstevnici vznikl zkrácením jejího pracovního úvazku, se nepřihlíží; rovněž se nepřihlíží k částkám příjmu přesahujícím v průměru 100 Kčs za pracovní den.

Vyrovnávací příspěvek se poskytuje za dobu, za kterou družstevnice má po převedení na jinou práci nárok na pracovní odměnu nebo na její náhradu; v těhotenství se poskytuje nejdéle do nástupu mateřské dovolené a po ukončení mateřské dovolené nejdéle do konce devátého měsíce po porodu.

(5) Vyrovnávací příspěvek nenáleží, jestliže družstevnice po převedení na jinou práci neodpracovala bez závažných důvodů v kalendářním měsíci aspoň osm pracovních dnů.

(6) Státní úřad sociálního zabezpečení v dohodě s ministerstvem zemědělství, lesního a vodního hospodářství a s Ústřední radou odborů vydá podrobnější předpisy o vyrovnávacím příspěvku, zejména o tom, jak se zjišťuje a vypočítává pracovní příjem, podle kterého se stanoví vyrovnávací příspěvek."

V důsledku vložení nového oddílu prvního se označuje dosavadní

oddíl první nad § 20 jako oddíl druhý,

oddíl druhý nad § 28 jako oddíl třetí,

oddíl třetí nad § 29 jako oddíl čtvrtý,

oddíl čtvrtý nad § 30 jako oddíl pátý.

5. Nadpis § 29 zní:

"Souběh nároků na dávky zabezpečení v nemoci a na dávky zabezpečení matky a dítěte"

a ustanovení 29 odst. 2 zní:

"(2) Splňuje-li oprávněný podmínky jak pro nárok na dávku zabezpečení v nemoci nebo na vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství anebo na peněžitou pomoc v mateřství podle tohoto zákona, tak pro nárok na obdobnou dávku z nemocenského pojištění podle předpisů platných pro pracovníky, náleží nemocenské, podpora při ošetřování člena rodiny, vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství a peněžitá pomoc v mateřství samostatně jak ze zabezpečení v nemoci nebo ze zabezpečení matky a dítěte podle tohoto zákona, tak z nemocenského pojištění podle předpisů platných pro pracovníky; úhrn peněžitých dávek za pracovní den nesmí být přitom vyšší, než kdyby byly vyměřeny z částky 100 Kčs denně. Přesahuje-li úhrn průměrné denní pracovní odměny a čisté denní mzdy částku 100 Kčs denně, odečítá se částka přesahující 100 Kčs od průměrné denní pracovní odměny při výpočtu dávek zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte podle tohoto zákona. Pohřebné a podpora při narození dítěte náleží jen jednou, a to podle předpisů platných pro pracovníky."

6. § 100 odst. 1 zní:

"(1) Nárok na nemocenské, na podporu při ošetřování člena rodiny, na vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství a na peněžitou pomoc v mateřství za jednotlivé dny se promlčuje, nebyl-li uplatněn do jednoho roku ode dne, za který náleží."

Čl. II.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1966.

Důvodová zpráva

Všeobecná část

Zákon č. 103/1964 Sb. upravuje nároky ze zabezpečení v nemoci členů jednotných zemědělských družstev s vyšší úrovní hospodaření a některých členů ostatních jednotných zemědělských družstev v podstatě na úrovni nároků z nemocenského pojištění pracovníků v pracovním poměru; pokud jde o nároky ze zabezpečení matky a dítěte, upravuje je tento zákon u všech družstevních rolníků důsledně na úrovni nároku pracovníků.

Zásadní rovnost těchto sociálních nároků pracovníků a družstevních rolníků je jedním z hlavních principů současné úpravy sociálního zabezpečení družstevních rolníků.

Zákonem č. 67/1965 Sb., o některých změnách v nemocenském pojištění, byly na úseku nemocenského pojištění pracovníků v pracovním poměru provedeny ve shodě se zásadami zákoníku práce tyto hlavní změny:

1. Do doby zaměstnání, která je rozhodná pro sazby nemocenského, podpory při ošetřování člena rodiny a peněžité pomoci v mateřství, se započítávají všechny doby zaměstnání a doby jim na roveň postavené, nikoli jen doby tzv. nepřerušeného zaměstnání v témže podniku. Ženám se započítávají do doby zaměstnání také doby péče o dítě ve věku do tří let a pracovníkům v zemědělství nebo v lesnictví doby členství v JZD.

2. Peněžitá dávka nazvaná podpora při ošetřování člena rodiny se proti dosavadnímu stavu rozšiřuje i na některé další situace v souladu s novou úpravou pracovního volna poskytovaného z tohoto důvodu.

3. Ve shodě se zákoníkem práce se zavádí vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství pro ženy, které jsou převedeny na jinou práci, poněvadž konaly práci, která je takovým ženám zakázána nebo ohrožuje jejich zdraví.

Tímto návrhem zákona se zákon č. 103/1964 Sb., o sociálním zabezpečení družstevních rolníků, přizpůsobuje uvedeným změnám takto:

1. V sociálním zabezpečení družstevních rolníků se dosud započítávaly do doby pracovní činnosti pro účely zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte všechny předchozí doby pracovní činnosti v družstvu, popřípadě i doby zaměstnání, bez ohledu na důvod, který vedl k přestupu z JZD do jiného JZD, popřípadě ze zaměstnání do JZD; vyhláškou č. 104/1964 Sb. byla stanovena pro zápočet těchto dob jen podmínka, že k vstupu do JZD došlo do určité stanovené doby. Obdobně byl upraven zápočet doby předchozího zaměstnání, popřípadě pracovní činnosti v družstvu u důchodců (§ 5 až 7 citované vyhlášky). Jen v tomto omezeném rozsahu byly do sociálního zabezpečení družstevních rolníků promítnuty zásady nemocenského pojištění pracovníků v pracovním poměru pro zápočet tzv. nepřerušeného zaměstnání v témže podniku pro určení sazby nemocenského a peněžité pomoci v mateřství, které měly protifluktuační charakter. V nemocenském pojištění pracovníků se od 1. ledna 1966 upouští od podmínky nepřerušeného zaměstnání v témže podniku. Na rozdíl od této úpravy se upouští v návrhu od podmínky nepřerušené pracovní činnosti v témže družstvu, i pokud jde o dobu před 1. lednem 1966. Důvodem je jednak skutečnost, že již podle dosavadních předpisu zněla tato podmínka v sociálním zabezpečení družstevních rolníků mnohem omezenější důsledky (v nemocenském pojištění pracovníků pro zápočet do 10 let, u družstevníků jen do 5 let), jednak stálá potřeba stabilizovat a získávat pracovní síly v JZD.

Zápočet doby péče o dítě ve věku do 3 let do doby pracovní činnosti v družstvu pro účely zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte (obdobně jako u pracovnic) bude upraven ve vyhlášce č. 104/1964 Sb. vzhledem k tomu, že tato vyhláška obsahuje ustanovení o zápočtu dob do doby pracovní činnosti v družstvu (§ 4 této vyhlášky).

2. Peněžitá dávka - podpora při ošetřování člena rodiny se upravuje obdobně jako u pracovníků v pracovním poměru.

3. Jako nová peněžitá dávka zabezpečení matky a dítěte se zavádí vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství pro ženy, které jsou převedeny na jinou práci, poněvadž konaly práci, jež je těhotným ženám a matkám zakázána nebo ohrožuje těhotenství.

Zvýšení výdajů státu, jehož si navrhovaná úprava vyžádá, tvoří z naprosto převážné části výdaje spojené se zavedením vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství. Tyto výdaje se při předpokládaném počtu 4800 případů ročně odhadují částkou nejvýše 11 mil. Kčs ročně. Výdaje spojené s novou úpravou započítávání dob pracovní činnosti pro určení percentuální sazby peněžitých dávek zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte budou poměrně velmi malé; vyšší výdaje státu spojené s novou úpravou podpory při ošetřování člena rodiny budou prakticky bezvýznamné. Celkové vyšší výdaje státu z navrhované úpravy budou zabezpečeny v rozpočtech národních výborů na rok 1966.

Zvláštní část

k § 16

Rozdíl mezi dosavadní a novou úpravou podpory při ošetřování člena rodiny spočívá především v tom, že při uzávěře dětských výchovných zařízení a při karanténě dítěte se dávka poskytuje, nejen jde-li o dítě předškolního věku, ale až do věku 10 let dítěte. Kromě toho se poskytnutí dávky rozšiřuje i na situaci, kdy potřeba péče o dítě mladší než 10 let vznikla proto, že onemocněla osoba, která o ně jinak pečovala (např. manželka, babička).

Pro vznik nároku na podporu při ošetřování nemocného člena rodiny, pokud nepůjde o nemocné dítě ve věku do 10 let, bude napříště třeba, aby zdravotní stav nemocného nezbytně vyžadoval ošetřování jinou osobou, což je zpřísněním proti dosavadnímu stavu. Tuto okolnost bude potvrzovat lékař.

k § 19 a

V souladu s úpravou obsaženou v zákoníku práce náleží za podmínek uvedených v návrhu zákona vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství též družstevnicím. Přitom ustanovení § 153 zákoníku práce o povinnosti organizace převést těhotnou ženu, která koná práci těhotným ženám zakázanou nebo práci, jež podle lékařského posudku ohrožuje její těhotenství (obdobně to platí o matkách do konce devátého měsíce po porodu), dočasně na práci, která je pro takovou ženu vhodná a při níž může dosahovat stejného výdělku jako na dosavadní práci, se vztahuje též na jednotná zemědělská družstva. Jestliže družstevnice byla převedena na práci, při níž dosahuje bez svého zavinění jen nižší pracovní odměny než na dosavadní práci, poskytne se jí na vyrovnání tohoto rozdílu vyrovnávací příspěvek. Způsob výpočtu rozdílu mezi dosavadním pracovním příjmem družstevnice převedené na jinou vhodnou práci a pracovním příjmem po převedení bude podle zákonného zmocnění podrobněji upraven v prováděcím předpisu se zřetelem k odlišné organizaci práce a jejímu odměňování v JZD.

Požadavek, aby družstevnice po převedení na jinou práci odpracovala aspoň osm pracovních dnů v kalendářním měsíci, odpovídá obecné podmínce pro vznik sociálního zabezpečení družstevních rolníků (§ 4 odst. 3 zákona č. 103/1964 Sb.). V návrhu se tento požadavek pro účely vyrovnávacího příspěvku jen zpřesňuje v tom smyslu, že osm pracovních dnů musí být odpracováno v každém kalendářním měsíci, za nějž náleží vyrovnávací příspěvek. Tento příspěvek však náleží družstevnici, i když neodpracovala v kalendářním měsíci stanovený počet pracovních dnů ze závažných důvodů (např. uznaná pracovní neschopnost pro nemoc nebo úraz, mateřská dovolená).

Seznam prací, které jsou podle zákoníku práce zakázány těhotným družstevnicím, popřípadě matkám, vydá podle zásad určených vládou ministerstvo zemědělství, lesního a vodního hospodářství.

V Praze dne 22. října 1965

Předseda vlády:

Lenárt v. r.