Národní shromáždění Československé socialistické republiky 1965
IV. volební období
37
Návrh
poslanců Zupky, Pastyříka, Kozelky, Paška, Mátla a Závěty
na vydání zákona
o některých změnách v nemocenském pojištění
Podepsaní navrhují podle čl. 52 odst. 1 Ústavy, aby se Národní shromáždění usneslo na tomto zákoně:
Zákon
ze dne .................. 1965
o některých změnách v nemocenském pojištění
Národní shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně:
§ 1
Doba zaměstnání, podle které se určují sazby nemocenského a peněžité pomoci v mateřství
(1) Sazby nemocenského a peněžité pomoci v mateřství, které se podle dosavadních předpisů o nemocenském pojištění určovaly podle doby nepřerušeného zaměstnání v témž podniku, se od 1. ledna 1966 určují podle doby zaměstnání. Do této doby se započítávají doby zaměstnání, které pracovník získal od 1. ledna 1966; doby získané před tímto dnem se započítávají, jestliže byly nebo měly být podle dosavadních předpisů o nemocenském pojištění pracovníku započteny jako doba nepřerušeného zaměstnání v témž podniku. To platí také o zápočtu dob, které jsou podle předpisu o nemocenském pojištění postaveny na roveň dobám zaměstnání.
(2) Pracovníku lze započítat plně nebo zčásti ostatní doby zaměstnání získané před 1. lednem 1966, jestliže dosahuje aspoň po dobu dvou roků mimořádných pracovních výsledků; změní-li potom pracovník zaměstnání, platí tento zápočet i nadále.
(3) Matce a ženě, která převzala dítě do trvalé péče, se do doby zaměstnání započítává také doba, po kterou pečovala o dítě mladší než tři roky.
(4) U pracovníků, kteří pracují v zemědělství nebo v lesnictví, se jako doba zaměstnání posuzuje taká doba, po kterou takový pracovník byl členem jednotného zemědělského družstva.
(5) Pokud se započitatelné doby zaměstnání a doby jim na roveň postavené časově navzájem kryjí, započtou se jen jednou
§ 2
Způsob stanovení nemocenského a peněžité pomocí v mateřství
Nemocenské a peněžitá pomoc v mateřství se stanoví z průměrné čisté mzdy pracovníka připadající na pracovní den, nejvýše však z částky 100 Kčs (čistá denní mzda). Základem je výdělek, kterého pracovník dosáhl v zaměstnání zakládajícím jeho nemocenské pojištění nebo v souvislosti s tímto zaměstnáním za stanovené období před vznikem nároku na dávku, a to po odečtení daně ze mzdy.
(2) Nemocenské a peněžitá pomoc v mateřství náleží za pracovní dny. Pracovním dnům se kladou na roveň svátky, za něž se poskytuje náhrada mzdy.
§ 3
Podpora při ošetřování člena rodiny
(1) Podpora při ošetřování člena rodiny náleží za podmínek dále stanovených pracovníku (muži nebo ženě), který nemůže pracovat, poněvadž musí
1. ošetřovat nemocné dítě mladší než 10 let, nebo
2. pečovat o dítě mladší než 10 let z toho důvodu, že
a) dětské výchovné zařízení, v jehož péči dítě jinak je, nebo škola, do které chodí, byly uzavřeny z nařízení příslušných orgánů, nebo
b) dítě nemůže být pro nařízenou karanténu v péči dětského výchovného zařízení nebo docházet do školy, nebo
c) osoba, která jinak o dítě pečuje, onemocněla nebo jí byla nařízena karanténa (karanténní opatření), a proto nemůže o dítě pečovat, nebo
3. ošetřovat jiného nemocného člena rodiny, jestliže jeho zdravotní stav vyžaduje nezbytná ošetřování jinou osobou.
(2) Podmínkou pro poskytování podpory při ošetřování člena rodiny je, že dítě nebo nemocný člen rodiny žije s pracovníkem ve společné domácnosti a že v domácnosti není nikdo jiný, kdo by mohl o dítě pečovat nebo nemocného ošetřovat; jde-li o ošetřování nemocného dítěte nebo jiného nemocného člena rodiny, je další podmínkou, že nemocného není možná nebo vhodné umístit v nemocnici.
(3) Podpora při ošetřování člena rodiny se poskytuje nejvýše po dobu tří pracovních dnů, pokud potřeba ošetřování v nich trvá; poskytování lze prodloužit až o další tři pracovní dny, jestliže nebylo možno během prvních tří pracovních dnů opatřit potřebnou péči.
(4) Pracovníku, který má v trvalé péči aspoň jedno dítě ve věku do skončení povinné školní docházky a je jinak osamělý, může být poskytování podpory přiznané podle odstavců 1 až 3 dále prodlouženo, avšak doba poskytování nesmí v témž případě ošetřování (péče) přesáhnout 12 pracovních dnů.
(5) O stanovení podpory a o jejích sazbách platí obdobně předpisy o nemocenském.
(6) V témž případě ošetřování (péče) náleží podpora jen jednou a jen jednomu oprávněnému.
§ 4
Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství
(1) Pracovnici, která konala práci, jež je těhotným ženám zakázána nebo jež podle lékařského posudku ohrožuje její těhotenství, a je proto v těhotenství dočasně převedena na jinou práci, při níž dosahuje bez svého zavinění nižšího výdělku než na dosavadní práci, náleží vyrovnávací příspěvek z prostředků nemocenského pojištění.
(2) Ustanovení předchozího odstavce platí obdobně o matkách do konce devátého měsíce po porodu.
(3) Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství (dále jen "vyrovnávací příspěvek") se poskytuje ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem, kterého pracovnice dosahovala po odečtení daně ze mzdy před převedením na jinou práci, a výdělkem, kterého dosahuje po odečtení daně ze mzdy v jednotlivých kalendářních měsících po tomto převedení. K poklesu výdělku, který pracovnici vznikl zkrácením jejího pracovního úvazku, se nepřihlíží; rovněž se nepřihlíží k částkám výdělku, které po odečtení daně ze mzdy přesahují v průměru 100 Kčs za pracovní den.
(4) Vyrovnávací příspěvek se poskytuje za dobu, za kterou pracovnice měla po převedení na jinou práci nárok na mzdu nebo na náhradu mzdy. V těhotenství se poskytuje nejdéle do nástupu mateřské dovolené a po ukončení mateřské dovolené nejdéle do konce devátého měsíce po porodu.
(5) Vyrovnávací příspěvek je další peněžitou dávkou nemocenského pojištění. Platí pro ni společná ustanovení, která upravují nároky na peněžité dávky nemocenského pojištění [Část pátá zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění zákona č. 16/1959 Sb.]; o promlčení platí totéž, co o promlčení nemocenského.
§ 5
(1) Ústřední rada odborů stanoví období, za která se zjišťuje výdělek pro určení nemocenského, podpory při ošetřování člena rodiny a peněžité pomoci v mateřství, a upraví podrobnosti o způsobu výpočtu těchto dávek.
(2) Ústřední rada odborů vydá podrobnější předpisy o vyrovnávacím příspěvku, zejména o tom, jak se zjišťuje a vypočítává výdělek, podle kterého se vyrovnávací příspěvek stanoví.
§ 6
(1) Kde se v předpisech a nemocenském pojištění mluví o nepřerušeném zaměstnání v témž podniku, [§ 18 zákona č. 54/1956 Sb. a § 4 odst. 3 zákona č. 58/1964 Sb., o zvýšení péče o těhotné ženy a matky.] rozumí se tím doba zaměstnaní stanovená podle § 1.
Zrušují se ustanovení § 17 a 25 zákona č. 5/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců a § 4 odst. 1 a 2 zákona č. 58/1864 Sb., o zvýšení péče o těhotné ženy a matky.
§ 7
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1966.
Důvodová zpráva
A. Všeobecná část
Úprava pracovně právních vztahů prováděná zákoníkem práce se v některých věcech dotýká bezprostředně i nemocenského pojištění. Je proto nezbytné zároveň pozměnit a doplnit způsobem tomu odpovídajícím také úpravu nemocenského pojištění zaměstnanců obsaženou v zákoně č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců a v zákoně č. 58/1964 Sb., o zvýšení péče o těhotné ženy a matky.
Jde o tyto změny:
1. Obdobně jako pro účely dovolené na zotavenou budou se do doby zaměstnání, která je rozhodná pro sazby nemocenského, podpory při ošetřování člena rodiny a peněžité pomoci v mateřství, započítávat všechny příští doby zaměstnání a doby jim na roveň postavené a nejen - jak tomu bylo dosud - doby tzv. nepřerušeného zaměstnání v témže podniku. Ženám se započtou také doby péče o dítě ve věku do tří let a pracovníkům v zemědělství nebo lesnictví doby členství v JZD. Ve zdokonalené soustavě řízení národního hospodářství ztrácí totiž podmínka nepřerušeného zaměstnání v témže podniku, která měla protifluktuační povahu, svůj původní význam.
2. V souvislosti s úpravami pracovního práva a s úpravami odměňování pracovníků podle celoročních výsledků práce je třeba umožnit odpovídající úpravu rozhodného období, za které se zjišťuje základ pro stanovení nemocenského, podpory při ošetřování člena rodiny a peněžité pomoci v mateřství, místo dosavadního pevného období tří kalendářních měsíců před vznikem nároku na dávku.
3. Peněžitá dávka nazvaná podpora při ošetřování člena rodiny se proti dosavadnímu stavu rozšiřuje i na některé další situace v souladu s novou úpravou pracovního volna při ošetřování dítěte a páče o ně.
4. Ve shodě se zákoníkem práce se zavádí jako nová peněžitá dávka nemocenského pojištění vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství pro ženy, které jsou převedeny na jinou práci, poněvadž konaly práci, která je takovým ženám zakázána nebo ohrožuje jejich zdraví.
Navrhovaná úprava se po ekonomické stránce projeví v nákladech na nemocenské pojištění takto:
a) Již v dnešní době má daleko převážná část pracovníků nepřerušenou dobu zaměstnání odůvodňující nejvyšší sazbu peněžitých dávek (90%). Nový způsob zápočtu doby zaměstnání se v prvém roce účinnosti zákona prakticky ještě neprojeví, poněvadž k postupnému získávání vyšších sazeb u těch, kteří nejvyšší sazbu nemají nebo ji ztratili, dojde teprve v dalších letech. Při tom se předpokládá, že i zvýšení nákladů v dalších letech z tohoto důvodu bude nepatrné, protože okruh osob, které byly dosud při fluktuacích postihovány, je malý.
K určitému zvýšení nákladu dojde zápočtem doby péče o dítě mladší než tři roky ženám, pokud tato doba jim není započtena jako doba zaměstnání, studia apod. Prakticky se to projeví jen v nákladech na nemocenské se zřetelem k tomu, že výše peněžité pomoci v mateřství již nyní činí v průměru 88% čisté denní mzdy. Zvýšení nákladů z tohoto důvodu se odhaduje na 5 až 10 milionů Kčs.
b) Jiná úprava rozhodného období než dosavadní se v nákladech nemocenského pojištění neprojeví.
c) Zvýšení nákladů vyplývající z nové úpravy podpory při ošetřování člena rodiny lze odhadnout ročně částkou 1 až 2 milióny Kčs, a to proto, že se naproti tomu zpřísňují podmínky pro přiznání této dávky při ošetřování člena rodiny staršího než deset let. Zároveň však bude v podnicích dosaženo úspory, poněvadž odpadnou náhrady mezd při překážkách v práci poskytované dosud z tohoto důvodu.
d) Počet žen, které se v těhotenství, popřípadě do devíti měsíců po porodu převádějí na jinou práci, nebude značný. Kromě toho u části žen, které se převádějí na jinou práci, se zachovává stejný výdělek. Celkový počet všech žen převáděných na jinou práci lze ročně odhadnout nejvýše na 60 000 (převážně dělnic), což je zhruba polovina počtu zaměstnaných těhotných žen. Kdyby všechny tyto ženy dostaly vyrovnávací příspěvek, činil by náklad asi 40 miliónů Kčs za rok. Lze však předpokládat, že počet žen převáděných na práci s nižším výdělkem, a tím i náklad na vyrovnávací příspěvek, bude nižší. Odhaduje se proto, že roční náklad na tuto novou dávku nepřevýší částku 30 miliónů Kčs.
Celkem si tedy navrhovaná úprava vyžádá z nemocenského pojištění roční náklad 36 až 42 miliónů Kčs. Úpravu nelze ovšem hodnotit izolovaně jen z hlediska nákladů na nemocenské pojištění, ale jako nedílnou součást změn vyplývajících z nové úpravy pracovního práva zaváděné zákoníkem práce. Náklady budou z celospolečenského hlediska vyváženy úsporami, kterých bude dosaženo novou úpravou placených překážek v práci a jinými úpravami v pracovním právu a celospolečenským prospěchem, který úpravy přinesou. Kladné výsledky se projeví zejména ve zlepšení zdraví těhotných žen a matek, ve zlepšení péče o děti a v jiných významných společenských aspektech, a tím ve svých důsledcích i v ekonomickém prospěchu společnosti.
B. Zvláštní část
K odůvodnění jednotlivých navrhovaných změn se uvádí:
K § 1 a § 6 odst. 1: Sazby nemocenského i dalších peněžitých dávek nemocenského pojištění, které jsou náhradou ucházejícího výdělku, jsou dosud odstupňovány podle délky nepřerušeného zaměstnání pracovníka v témž podniku (§ 18 odst. 4 až 6 zákona č. 54/1956 Sb. a 4 odst. 3 zákona č. 58/1964 Sb.). Ve zdokonalené soustavě řízení národního hospodářství se v souladu s využíváním ekonomických zájmy a podnětů počítá i s uvolněním pohybu pracovníků. Tím systém nepřerušeného zaměstnání ztrácí do velké míry svá oprávnění a mohl by být i brzdou žádoucích přechodů pracovníků. Úplné upuštění od něho a okamžitý zápočet všech získaných dob zaměstnání by ovšem znamenal vzrůst nákladů na peněžité dávky. Proto se navrhuje obdobně jako v zákoníku práce pro dovolenou na zotavenou, aby jako doby zaměstnání se započítávaly od 1. ledna 1966 všechny doby zaměstnání i jiné započitatelné doby, které pracovník získal bez zřetele k tomu, z jakého důvodu po 1. lednu 1966 mění zaměstnání.
Obdobně, jako je tomu v důchodovém zabezpečení a v úpravě dovolené na zotavenou, se bude i v nemocenském pojištění pracovnicím započítávat do doby zaměstnání také doba trvalé péče o dítě mladší než tři roky. U pracovníků činných v zemědělství nebo v lesnictví se době zaměstnání klade na roveň i předchozí doba členství v JZD.
K § 2, § 5 odst. 1 a § 6 odst. 2: Podle zákona č. 54/1956 Sb. (§ 17 a § 25) je základem pro stanovení nemocenského a podpory při ošetřování člena rodiny výdělek, kterého pracovník dosáhl v posledních třech kalendářních měsících před vznikem nároku na dávku (tzv. rozhodné období). Obdobně to platí i pro stanovení peněžité pomoci v mateřství s tím rozdílem, že základem může být, je-li to pro pracovnici výhodnější, výdělek za posledních šest kalendářních měsíců před vznikem nároku na dávku (§ 4 zákona č. 58/1964 Sb.). Z těchto zásad platí různé odchylky stanovené v prováděcích předpisech pro případy, ve kterých by stanovené období při rozdílném způsobu odměňovaní nebo z jiných důvodů nevyhovovalo.
Ve zdokonalené soustavě plánovitého řízení národního hospodářství se počítá s tím, že významným prvkem v nových úpravách odměňování pracovníků budou také odměny poskytované podle celoročních výsledků práce. Proto by ani pro účely nemocenského pojištění nemohlo zcela vyhovovat dosavadní tříměsíční období. Bude vhodné řídit se zpravidla podle předchozího kalendářního roku, čímž by v podstatě došlo k sjednocení základního rozhodného období pro různé účely a k zjednodušení administrativy v závodech. Pro některé případy bude ovšem nutné umožnit i jiné rozhodné období, např. u pracovníků, u nichž došlo v běžném roce k trvalé změně základní mzdy, nebo u těch, kteří nově nastupují do zaměstnání, u pracovníků s pevným měsíčním platem apod.
Při ověřování zásad zdokonalené soustavy řízení národního hospodářství se některým experimentujícím podnikům doporučilo vyzkoušet stanovení základu pro výpočet peněžitých dávek za různá rozhodná období, např. za kalendářní rok, za půl roku apod. Zkušenosti z těchto experimentů nejsou ještě známy.
Není účelné ani dosti pružné přímo v zákoně pevně stanovit rozhodné období. Navrhuje se, aby toto období v souladu s potřebami praxe a potřebné odchylky určovaly prováděcí předpisy, k jejichž vydání se zmocňuje Ústřední rada odborů. Obdobné zmocnění platí již podle § 51 odst. 2 zákona č. 54/1965 Sb., ve znění zákona č. 16/1959 Sb. pro určení rozhodného období pro přídavky na děti.
K § 3: Rozdíl proti dosavadní úpravě podpory při ošetřování člena rodiny podle 25 zák. č. 54/ 2956 Sb. je především v tom, že při uzávěře dětských výchovných zařízení a při karanténě dítěte se dávka poskytuje nejen, jde-li o dítě předškolního věku, ale až do věku 10 let. Kromě toho se poskytnutí dávky rozšiřuje i na situaci, kdy potřeba péče o dítě mladší než deset let vznikla proto, že onemocněla osoba, která o ně jinak pečovala (např. manželka, babička). V některých takových případech bylo již nyní možné pracovníku, který nemohl pracovat z takového důvodu, poskytnout náhradu mzdy jako při soukromé překážce v práci.
Pro vznik nároku na podporu při ošetřování nemocného člena rodiny, pokud nepůjde o nemocné dítě do 10 let, bude napříště třeba, aby zdravotní stav nemocného nezbytně vyžadoval ošetřování jinou osobou, což je zpřísněním proti dosavadnímu stavu. Tuto okolnost bude potvrzovat lékař.
K § 4 a § 5 odst. 2: V souladu s úpravou provedenou zákoníkem práce náleží vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství pracovnici, jestliže byla převedena na jinou práci proto, že konala práci, která je těhotným ženám nebo matkám zakázána, nebo takovou práci, která podle lékařského posudku ohrožuje její těhotenství nebo zdraví a jestliže na novém pracovišti dosahuje nižšího výdělku.
Seznamy prací zakázaných těhotným ženám, popřípadě matkám podle zákoníku práce budou podle zásad určených vládou vydány příslušnými ministerstvy a ústředními orgány.
Vyrovnávací příspěvek se poskytuje za dobu, za kterou měla pracovnice nárok na mzdu, popřípadě na náhradu mzdy. Zákon obsahuje jen základní ustanovení pro stanovení příspěvku. Podrobnosti upraví Ústřední rada odborů.
V Praze dne 7. dubna 1965
Zupka, Pastyřík, Kozelka, Pašek, Mátl, Závěta