Národní shromáždění Československé socialistické republiky 1965
IV. volební období
33
Vládní návrh
Zákon
ze dne ... června 1965,
kterým se upravuje postih provinění a přestupků osob opětovně se dopouštějících výtržnictví, násilností a příživnictví
Národní shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně:
§ 1
Provinění podle § 19 písm. a) a c) a § 21 písm. b) zák. č. 38/1961 Sb., (podle § 38 písm. a) a c) a § 40 písm. b) zák. č. 61/1961 Sb.) a přestupek podle § 19 zák. č. 60/1961 Sb. osoby,
a) která byla v posledním roce před jeho spácháním postižena pro některé z uvedených provinění nebo přestupek anebo v posledních třech letech pro některý z trestných činů obdobné povahy odsouzena nebo z výkonu trestu propuštěna, a
b) u níž celkové zhodnocení způsobu jejího dosavadního života ukazuje, že od postihu před místním lidovým soudem nebo národním výborem nelze očekávat její nápravu,
projedná okresní soud.
§ 2
(1) Za provinění nebo přestupek (§ 1) uloží okresní soud trest odnětí svobody až na jeden rok.
(2) Trest se ukládá a vykonává podle ustanovení trestního zákona a zákona o výkonu trestu odnětí svobody.
§ 3
(1) Provinění nebo přestupek (§ 1) projedná okresní soud na návrh prokurátora; návrh musí mít náležitostí obžaloby.
(2) Návrhy na projednání provinění nebo přestupku podle § 1 se činí prokurátorovi.
§ 4
Neshledá-li prokurátor důvod ke stíhání provinění nebo přestupku před okresním soudem, zašle věc místnímu lidovému soudu nebo národnímu výboru; stanoviskem prokurátora je místní lidový soud nebo národní výbor vázán.
§ 5
Ve věcech projednávaných podle tohoto zákona se v řízení před soudem a ve vykonávacím řízení užije obdobně ustanovení trestního řádu.
§ 6
V řízení před okresním soudem je možno projednat provinění nebo přestupek povahy uvedené v § i též spolu s trestným činem téhož obviněného.
§ 7
Tento zákon nabývá účinnosti divem 1. července 1985.
Důvodová zpráva
Místní lidové soudy a národní výbory účinně přispívají za aktivní účasti veřejnosti k zajišťování veřejného pořádku a socialistického soužití. Tak je tomu zejména v případech, kdy se provinění nebo přestupku dopustí pracující jako vybočení z jinak řádného způsobu života. Málo účinný nebo vůbec neúčinný je pak jejich postup proti osobám opětovně se dopouštějícím výtržnictví, násilností a příživnictví. Tyto osoby se zpravidla k projednání svých provinění nebo přestupků buď vůbec nedostaví nebo jednání místních lidových soudů a národních výborů znevažují. To má za následek nejen snižování autority těchto orgánů, ale i zeslabování boje s porušováním státní a pracovní disciplíny, veřejného pořádku a socialistického soužiti. Výchovná opatření nevedou k nápravě těchto osob. Proto budou tyto osoby stíhány podle tohoto zákona před okresními soudy, které mohou za provinění nebo přestupek uvedené povahy ukládat trest odnětí svobody až na jeden rok.
K § 1:
Ustanovení obsahuje dvě základní podmínky, za kterých mohou být provinění a přestupky určitého okruhu osob stíhány před okresními soudy. Obě podmínky musí být splněny současně.
K § 2:
Podle zásady zde vyslovené řídí se soudy při ukládání a výkonu trestu odnětí svobody ustanoveními obecné části trestního zákona platnými pro ukládání a výkon trestu za trestné činy. Způsob výkonu trestu v nápravně výchovných skupinách upravuje zvláštní zákon.
K § 3 a 4:
Zde se vyjadřuje zásada obžalovací; návrh prokurátora nahrazuje obžalobu. Jde o výlučné oprávnění prokurátora; z toho vyplývá i úprava podávání návrhu na projednání provinění nebo přestupek před okresním soudem, jakož i zásada, že místní lidový soud a národní výbor je stanoviskem prokurátora vázán.
K § 5:
O projednání návrhu prokurátora před okresním soudem platí zejména i ustanovení hlavy dvanácté trestního řádu o předběžném projednání obžaloby.
K § 8:
Jiné provinění nebo přestupky než uvedené v § 1 tohoto zákona nelze v řízení před okresním soudem stíhat ani v souběhu s trestným činem.
V Praze dne 5. května 1965
Předseda vlády:
Lenárt v. r.
Ministr spravedlnosti:
dr. Neuman v. r.