Národní shromáždění Československé socialistické republiky 1965
IV. volební období
24
Vládní návrh
Zákon
ze dne ............................... 1965
o pobytu cizinců na území Československé socialistické republiky
Národní shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně:
§ 1
Vstup na území Československé socialistické republiky
(1) Cizinec smí vstoupit na území Československé socialistické republiky a zdržovat se na něm pouze s platným cestovním dokladem opatřeným československým vízem, pokud mezinárodní smlouvy nestanoví jinak.
(2) Československá víza udělují ministerstvo zahraničních věcí, ministerstvo vnitra a orgány jimi zmocněné. Tyto orgány mohou platnost víza prodloužit nebo zrušit.
(3) Cizincem podle tohoto zákona je každý, kdo podle zákonů Československé socialistické republiky není jejím občanem.
§ 2
Povolení k pobytu
(1) Po uplynutí platnosti československého víza, a nemusí-li být cestovní doklad opatřen vízem po uplynutí platnosti tohoto dokladu, smí se cizinec zdržovat na území Československé socialistické republiky jen má-li povolení k pobytu. Povolení k pobytu udělují orgány zmocněné ministerstvem vnitra.
(2) Povolení k pobytu může být vázána podmínkami, které lze stanovit i dodatečně. Platnost uděleného povolení k pobytu může být prodloužena.
(3) Na udělení povolení k pobytu nervi právního nároku.
§ 3
Zákaz pobytu
(1) Cizinci, jehož pobyt na území Československé socialistické republiky není žádoucí, zejména proto, že porušil československé zákony a ostatní předpisy, může být další pobyt zakázán.
(2) O zákazu pobytu rozhodují orgány zmocněné ministerstvem vnitra.
(3) Cizinec, jemuž byl pobyt zakázán, je povinen opustit území Československé socialistické republiky; k tomu účelu může mu být určena přiměřená lhůta.
(4) Cizinec, který se zdržuje na území Československé socialistické republiky neoprávněně, může být vyhoštěn. Do provedení vyhoštění je cizinec povinen se zdržovat na místě, které mu určí orgány ministerstva vnitra.
§ 4
Hlášení pobytu
Cizinec je povinen hlásit počátek, změnu a ukončení pobytu na území Československé socialistické republiky způsobem stanoveným prováděcími předpisy.
§ 5
Základní povinnosti cizinců
Cizinci zdržující se na území Československé socialistické republiky jsou povinni zachovávat československé zákony a ostatní předpisy.
§ 6
Prováděcí předpisy
Ministerstvo vnitra vydá v dohodě s ministerstvem zahraničních věcí podrobné předpisy k provedení tohoto zákona.
§ 7
Přechodná ustanovení
Povolení k pobytu udělená cizincům podle zákona č. 52/1949 Sb., o hlášení obyvatelstva a o povolování pobytu cizincům, se považují za udělená podle tohoto zákona.
§ 8
Závěrečná ustanovení
(1) Ustanovení § 2, § 3 a § 4 tohoto zákona se nevztahují na cizince požívající v Československé socialistické republice diplomatických a konzulárních výsad a imunit a na cizince jim na roveň postavené:
(2) Zrušují se ustanovení § 13 až § 21 zákona č. 52/1949 Sb.
(3) Název zákona č. 52/1949 Sb. ve znění pozdějších předpisů se mění a zní "Zákon o hlášení obyvatelstva".
§ 9
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem ..................... 1965.
Důvodová zpráva
I. Obecná část
Pobyt cizinců na území Československé socialistické republiky je upraven zákonem č. 52/1949 Sb., o hlášení obyvatelstva a o povolování pobytu cizincům. Tento zákon a prováděcí předpisy k.,němu vydané zavedly na území Československé socialistické republiky jednotný ohlašovací systém a pomohly zavést řádnou evidenci obyvatelstva Československé socialistické republiky, nezbytnou pro náležité plnění hospodářsko organizátorské a obranné funkce státu.
Zákonem č. 76/1957 Sb. byla novelizována ustanovení zákona č. 52/1949 Sb., která se týkají čs. občanů, a prováděcími předpisy byl zjednodušen systém hlášení pobytu čs. občanů. Navrhovaným zákonem o pobytu cizinců na území Československé socialistické republiky se dokončuje novelizace zákona č. 52/1949 Sb. a jeho dnes již zastaralá ustanovení o cizincích se přizpůsobují potřebám dalšího rozvoje cizineckého ruchu.
Návrh zákona upravuje otázky cizineckého režimu rámcovým způsobem, jak to vyžaduje praxe a předpokládaný další růst počtu cizinců přijíždějících do ČSSR na služební, soukromé, turistické, rekreační, kulturní, sportovní apod. návštěvy. Navrhovaný zákon přejímá v upraveném znění z dosavadního zákona č. 53/1949 Sb., o cestovních pasech, ta ustanovení, jež se týkají vízové agendy, a tím umožňuje jednak, aby otázky cizinců byly řešeny v jednom zákoně, jednak aby připravovaný zákon o cestovních dokladech upravoval pouze cesty čs. občanů do ciziny. Podrobnější úpravu svěřuje zákon prováděcím předpisům, které vydá ministerstvo vnitra v dohodě s ministerstvem zahraničních věcí.
Provádění navrhovaného zákona nevyžádá si zvýšení finančních ani jiných nákladů; naopak projeví se příznivě v úspoře tiskopisů a ve zjednodušení administrativy spojené s udělováním československých víz a s hlášením pobytu cizinců.
II. Zvláštní část
K § 1
Podle dosavadní úpravy provedené § 20 zákona č. 52/1949 Sb. je cizincem každá osoba, která nemůže prokázat, že je občanem Československé socialistické republiky. Tím se jednotlivcům ponechává na vůli, zda chtějí prokázat, že jsou nebo nejsou občany Československé socialistické republiky. Pokud tak neučiní nebo nechtějí učinit, má se podle dosavadní právní úpravy za to, že jsou cizinci. Této zákonné možnosti mohou využívat zejména osoby se dvojím státním občanstvím a osoby bez státní příslušnosti (bezdomovci) k tomu, aby se hlásily pouze k cizí státní příslušnosti a tím se např. vyhnuly povinnosti čs. občanů konat vojenskou službu v čs. ozbrojených silách.
Podle navrhovaného zákona je cizincem každý, kdo není podle čs. právních předpisů občanem Československé socialistické republiky: Nepovažují se proto za cizince ti cizí státní příslušníci, kteří podle čs. právních předpisů jsou občany Československé socialistické republiky. Napříště proto, pokud mezistátní dohody nestanoví jinak, nebude ponecháno na vůli jednotlivce, zda se chce nebo nechce podrobit režimu platnému pro cizinu.
Cestovními doklady opravňujícími cizince ke vstupu na území Československé socialisticky: republiky jsou cestovní pasy, cestovní přílohy k občanským průkazům, zájezdní soupisky, cestovní průkazy, propustky a další doklady vydávané cizími státy na základě mezistátních dohod. Navrhovaný zákon přejímá dosavadní zásadu zákona čís. 53/2949 Sb., o cestovních pasech, že cestovní doklad cizince musí být opatřen čs. vízem (vízová povinnost) a poskytuje i možnost bezvízového styku na základě mezistátních dohod. Mezistátní dohody o bezvízovém styku pro některé druhy cest byly dosud sjednány se Sovětským svazem, Polskou lidovou republikou, Maďarskou lidovou republikou, Rumunskou lidovou republikou, Německou demokratickou republikou a Federativní lidovou republikou Jugoslávie.
Druhy čs. víz a příslušnost k udělování víz stanoví prováděcí předpisy. Návrh zákona pamatuje i na možnost udělené již čs. vízum prodloužit anebo dodatečně zrušit. Ke zrušení platnosti čs. víza dojde zpravidla v případě, kdy se dodatečně zjisti, že jde o cizince nežádoucího, nebo vyjdou o něm najevo okolnosti předtím neznámé, nebo zanikne důvod jeho pobytu na území Československé socialistické republiky.
Udělování čs. víz nelze aplikovat na bezdomovce trvale usedlé v Československé socialistické republice. Pokud budou cestovat do ciziny, budou jim vydávány obdobné cestovní doklady jako čs. občanům. Tuto zásadu stanoví také připravovaný zákon o cestovních dokladech.
K § 2
Cizinec, který se bude chtít zdržovat na území československé socialistické republiky po uplynutí platnosti čs. víza nebo jiného dokladu opravňujícího k pobytu na území Československé socialistické republiky, bude povinen požádat včas ohlašovací orgány o povolení k pobytu.
Cizincům, kteří se budou na území Československé socialistické republiky trvale zdržovat (zpravidla po dobu delší 8 měsíců), budou vydávány - jako je tomu dosud - průkazy "Povolení k pobytu pro cizince", které mají obdobnou úpravu a funkci jako občanské průkazy.
Ustanovení o tom, že cizinci smějí být v Československé socialistické republice přijati do pracovního poměru jen tehdy, bylo-li jim uděleno povolení k pobytu, bude po dohodě s Ústřední radou odborů začleněno do zákoníku práce.
K § 3
Dosavadní praxe ukázala, že je účelné, aby kromě trestu "vyhoštění z území republiky" (§ 57 tr. zák.) ukládaného soudy, zůstala i nadále zákonná možnost vyhošťovat z území Československé socialistické republiky nežádoucí cizince v administrativním řízení. Ohlašovací orgán, v jehož obvodu se takový cizinec zdržuje, může zakázat cizinci pobyt na území Československé socialistické republiky a určit lhůtu, do kdy musí cizinec opustit území Československé socialistické republiky. Cizinci, kteří ve stanovené lhůtě neopustí území československé socialistické republiky, jakož i cizinci, kteří vstoupili na území Československé socialistické republiky neoprávněně, budou zpravidla vyhoštěni.
Vyhošťování cizinců z území Československé socialistické republiky budou provádět jako dosud orgány ministerstva vnitra, které budou postupovat stejným způsobem jako při vyhošťování cizinců na základě soudního rozhodnutí.
Vyhošťování cizince do jeho domovského státu se opírá o zásadu mezinárodního práva, že každý stát je povinen přijmout svého státního příslušníka. Osoby bez státní příslušnosti (bezdomovci) se vyhošťují zpravidla do státu, kde mají příbuzné, majetek apod., avšak jen pokud tento stát je ochoten je přijmout, takže v tomto směru je jejich vyhoštění z československé socialistické republiky ztíženo.
K § 4
Povinnost hlášení pobytu u cizinců se stanoví podle obdobných zásad jako je tomu u občanů Československé socialistické republiky. Jde o ustanovení rámcové, které svěřuje podrobnější úpravu prováděcím předpisům. Prováděcími předpisy bude zaveden podstatně jednodušší režim hlášení pobytu cizinců, než stanoví dosavadní vyhláška čas. 135/1953 Ú. l., která je vzhledem k 11letému časovému odstupu od jejího vydání překonána. Zejména bude zjednodušeno hlášení přechodného pobytu cizinců účastnících se hromadných turistických, rekreačních, kulturních, sportovních apod. zájezdů do Československé socialistické republiky a budou stanoveny podstatné úlevy v hlášení přechodného pobytu státními příslušníky zemí socialistického tábora. Těchto cizinců je převážná většina, takže novou úpravou dojde k podstatnému zjednodušení administrativy a bude odstraněno neúčelné zatěžování cizinců při plnění povinnosti hlášení pobytu.
K § 5
Cizinci, pokud se zdržují na území Československé socialistické republiky, nemohou se dovolávat právních předpisů svého státu, pokud tyto jsou v rozporu s čs. právním řádem.
Práva a povinnosti cizinců, pokud jde o léčebnou péči, důchodové zabezpečení, studium, právo na práci a odměnu za ni atd., upravují jednotlivé speciální zákony a právní předpisy.
K § 6
Prováděcí předpisy k zákonu vydá ministerstvo vnitra v dohodě s ministerstvem zahraničních věcí vyhláškou ve Sbírce zákonů a interními pokyny ohlašovacím orgánům a čs. zastupitelským úřadům v cizině.
K § 7
Cizincům, kteří mají trvalý pobyt na území Československé socialistické republiky, jsou podle zákona č. 52/1949 Sb. vydávány průkazy "Povolení k pobytu pro cizince" s platností nejvýše na dobu dvou let. Tyto průkazy zůstanou i po účinnosti nového zákona nadále v platnosti, neboť by nebylo účelné je vyměňovat.
K § 8
Na základě vzájemnosti a v souladu s mezinárodními úmluvami jsou z cizineckého režimu vyňati cizinci požívající diplomatických a konzulárních výsad a imunit a jejich rodinní příslušníci a cizinci jim na roveň postavení, kteří jsou vedeni v evidenci ministerstva zahraničních věcí.
Vydáním navrhovaného zákona budou cizinecké věci soustředěny do jednoho zákona, takže zákon č. 52/1949 Sb. ve znění zákona č. 76/1957 Sb. a navrhovaného zákona bude se pak vztahovat pouze na čs. občany.
Ustanovení § 5 a 6 zákona č. 53/2949 Sb., o cestovních pasech, bude zrušeno připravovanou novelizací zákona č. 53/1949 Sb.
K § 9
Předpokládá se, že navrhovaný zákon s prováděcími předpisy nabudou účinnosti současně se zákonem o cestovních dokladech.
V Praze dne 17. února 1985.
Předseda vlády:
Lenárt v. r.
Ministr vnitra:
dr. Štrougal v. r.