Národní shromáždění Československé socialistické republiky 1964

IV. volební období

12

Návrh

předsednictva Národního shromáždění

Předsednictvo Národního shromáždění navrhuje, aby Národní shromáždění přijalo toto usnesení o zásadách dalšího prohloubení činnosti Národního shromáždění:

Zásady dalšího prohloubení činnosti Národního shromáždění

Závěry XII. sjezdu KSČ rozvinuly vůdčí principy naší socialistické státnosti, zejména ve směru prohlubování socialistické demokracie. Byla přijata opatření k posílení postavení a vlivu dělnické třídy jako rozhodující síly naší společnosti a ke zvýšení vlivu všech občanů na správu státu, na řízení hospodářské a kulturní výstavby, na zlepšování práce státního aparátu a na zesílení lidové kontroly nad jeho činností.

Tyto hlavní principy se konkrétně projevují v činnosti všech státních orgánů, zejména v práci všech zastupitelských sboru, řídících se důsledně politikou, jak ji vyjadřuje Komunistická strana Československa, stojící v čele Národní fronty.

Náš socialistický stát stoji před složitými novými úkoly, jež jsou spjaty s nutností správně, podle objektivních potřeb vývoje celé socialistické společnosti a zejména její materiálně technické základny a podle dosaženého stavu morální a politické jednoty lidu vyjadřovat a prakticky zabezpečovat i konkrétně uplatňovat celospolečenské, všelidové zájmy pracujících. Rozhodujícím měřítkem pro posuzování činnosti všech orgánů našeho státu se stává právě to, jakou měrou jednotlivé státní orgány skutečné potřeby a zájmy všeho lidu na jednotlivých úsecích společenského života zabezpečují.

Podle naší ústavy je Národní shromáždění nejvyšším orgánem státní moci a jediným celostátním zákonodárným sborem. Ústava vymezuje působnost Národního shromáždění v čl. 40 - 49 tak, že mu ukládá působit aktivně k tomu, aby byly plněny úkoly socialistického státu, jednat a usnášet se na základních otázkách vnitřní a zahraniční politiky, usnášet se na zákonech a sledovat jejich provádění, dále schvalovat zejména dlouhodobé plány rozvoje národního hospodářství a státní rozpočet a zkoumat, jak jsou plněny. Dále mu ukládá kontrolovat, jak ostatní státní orgány plní úkoly hospodářské a kulturní výstavby státu. Postavení Národního shromáždění v naší společnosti je významným dokladem socialistické demokracie a demokratického centralismu.

V důsledku toho dokumenty nejvyšších orgánů strany, vycházející z usnesení XII. sjezdu KSČ, zdůraznily, že se Národní shromáždění má stát skutečně pracovní institucí volených zástupců lidu, důsledně plnit úkoly uložené mu socialistickou ústavou, zejména v kontrole všech článků státního ústrojí a v aktivní účasti na rostoucích úkolech hospodářské a kulturní výstavby rozvinuté socialistické společnosti. Činnost Národního shromáždění, jeho orgánů a poslanců je nutno chápat jako práci spojenou s aktivním prosazováním politiky strany a se zabezpečováním z ní vyplývajících státních úkolů. Takové pojetí funkce Národního shromáždění klade veliké nároky na práci všech poslanců i všech orgánů Národního shromáždění, zejména výborů, v nichž musí být těžiště kontrolní a iniciativní činnosti Národního shromáždění.

Hlavní cesta k posílení úlohy Národního shromáždění v souladu s ústavou je jak ve zvyšování kontrolní funkce Národního shromáždění, tak i v dalším rozvoji zákonodárné činnosti. Při plnění těchto úkolů Národní shromáždění orientuje činnost všech státních orgánů na zabezpečování všech klíčových úkolů, jejichž plnění rozhoduje o dlouhodobých směrech rozvoje naší společnosti.

Při plnění zákonodárné působnosti je třeba vydávat zákony srozumitelné, lidi s nimi seznamovat a vytvářet tak předpoklady pro přímou účast občanů na jejich provádění i pro zvyšování účasti pracujících na řízení státu. Současně Národní shromáždění zabezpečuje a dbá, aby nevyhovující zákony a předpisy byly včas změněny tak, jak to odpovídá potřebám společnosti.

Podle ústavy mají poslanci Národního shromáždění, jeho výbory a předsednictvo právo podávat návrhy zákonů. Je nezbytné, aby tato iniciativní činnost byla dále rozvíjena v duchu ústavy.

Pro správné plnění všech úkolů Národního shromáždění je nezbytným předpokladem živý styk poslanců s občany. Poslanec musí dobře znát situaci a problémy ve svém volebním obvodu. K tomu přizpůsobit formy práce poslanců Národního shromáždění. Důležitou ústavní povinností poslanců Národního shromáždění je jejich úzká spolupráce s národními výbory a jejich poslanci.

V činnosti Národního shromáždění, jeho orgánů i poslanců zabezpečit jejich aktivní účast při rozvíjení naší socialistické společnosti prosazováním všech pokrokových myšlenek a jejich uváděním do praktického života. S kritikou nedostatků poslanci spojují i aktivní pomoc k jejich odstraňování.

Při veškeré své činnosti Národní shromáždění rozvíjí vztah soudružské spolupráce s ostatními státními orgány a uplatňuje vůči nim i vysokou náročnost. Cílem kontroly prováděné Národním shromážděním je neustálé zvyšování odpovědnosti řídících státních i hospodářských orgánů vůči společnosti za plnění stanovených úkolů a za důsledné zabezpečování celospolečenských zájmů.

Ve vztahu k Slovenské národní radě vychází Národní shromáždění z toho, že Slovenská národní rada je organickou součástí celého zastupitelského systému v našem státě. Je nejen slovenským národním orgánem, ale současně v tomto svém postavení i národním článkem celostátního politického a hospodářského řízení pro území Slovenska, jehož úkolem je přímo spoluvytvářet a také spoluzabezpečovat celostátní politiku. Je proto nezbytné, aby Národní shromáždění z tohoto postavení Slovenské národní rady vycházelo, prohlubovalo s ní všestrannou spolupráci a napomáhalo při rozvíjení jejích úkolů.

Národní shromáždění se zabývá pravidelně výstavbou a organizátorskou prací národních výborů, řeší zásadní problémy činnosti celé jejich soustavy a přijímá opatření ke zlepšování jejich práce. Zabývá se tím, zda metody práce národních výborů a jejich organizace přispívají k zajištění všech úkolů národních výborů. Národní shromáždění také sleduje, jak vláda řídí a kontroluje činnost národních výborů při plnění jejich úkolů, zejména v oblasti hospodářské, kulturní, zdravotní a sociální, při zajišťování ochrany socialistického vlastnictví, socialistického pořádku a při upevňování obranyschopnosti naší republiky.

Významnou stránkou jednotící funkce Národního shromáždění v celé soustavě demokratických orgánů našeho státu jsou i vztahy mezi Národním shromážděním a celým systémem demokratických volených orgánů lidové kontroly. Národní shromáždění usměrňuje činnost orgánů lidové kontroly a současně se opírá o jejich zkušenosti. Vychází přitom ze skutečnosti, že Ústřední komise lidové kontroly a statistiky je kontrolním orgánem vlády a z tohoto hlediska Národní shromáždění schvaluje plán činnosti Ústřední komise lidové kontroly a statistiky a koordinuje jej s plánem činnosti Národního shromáždění.

V zájmu dalšího upevňování socialistické zákonnosti Národní shromáždění sleduje také činnost našich soudů a využívá těchto poznatků ve své zákonodárné i kontrolní činnosti.

Národní shromáždění má veliké úkoly při prosazování naší mírové leninské zahraniční politiky a zásad mírového soužití mezi zeměmi s různým společenským zřízením, při prohlubování přátelství mezi národy, při upevňování světového míru a při prohlubování spolupráce zejména v oblasti politické, obchodní i vědeckokulturní.

Ve své činnosti se Národní shromáždění i jeho orgány opírají o spolupráci s Revolučním odborovým hnutím, Československým svazem mládeže a s ostatními společenskými organizacemi pracujících.

Národní shromáždění, všechny jeho orgány i jednotliví poslanci pracují podle plánu. Plány se sestavují na základě účelných konzultací. Vycházejí ze zkušeností a podnětů poslanců.

Plenární schůze Národního shromáždění

Své funkce vykonává Národní shromáždění především ve svých plenárních schůzích, na nichž projednává a schvaluje zásadní otázky hospodářské politické a kulturní výstavby našeho státu.

V plenárních schůzích Národního shromáždění je nezbytné uplatňovat ústavní pravomoc Národního shromáždění jako nejvyššího článku zastupitelské soustavy a celé soustavy státních orgánů. Plenární schůze Národního shromáždění proto projednávají vedle zákonů a mezinárodních smluv zejména zásadní otázky hospodářské, politické a kulturní výstavby. Přitom jde o otázky koncepční, ovlivňující zásadně dlouhodobý vývoj naší společnosti jako celku i jejích základních stránek - ekonomiky, kultury, životní úrovně, obrany státu, socialistické zákonnosti, zahraničních vztahů apod. Plénum Národního shromáždění zaměřuje činnost celého státního ústrojí na rozhodující úkoly a na jejich realizaci, jak to vyžadují potřeby rozvoje naší socialistické společnosti. Způsobem a výsledky projednávání základních otázek plénum Národního shromáždění uplatňuje svůj vliv na ostatní státní orgány.

Zvláštní péči věnuje plénum Národního shromáždění projednávání a schvalování státního národohospodářského plánu a státního rozpočtu, popřípadě jejich závažných změn.

Zlepšení činnosti plenárních schůzí Národního shromáždění a zvýšení jejich společenské funkce vyžaduje zkvalitnění kontrolní funkce plenárních schůzí Národního shromáždění vůči všem státním orgánům, především vůči vládě jako kolektivnímu výkonnému orgánu i vůči jednotlivým ministerstvům, Slovenské národní radě i národním výborům. Vláda podává Národnímu shromáždění zprávy o své činnosti, o činnosti národních výborů a o tom, jak vyřídila doporučení Národního shromáždění. Národní shromáždění sleduje zejména plnění národohospodářského plánu a výsledky hospodaření, jak je zabezpečován celý chod národního hospodářství v zájmu uspokojování potřeb pracujících, dále využívání všech zdrojů takovým způsobem, aby se zamezilo plýtvání společenskou praní a znehodnocování produktů. Sleduje rovněž, jak je zajištěna bezpečnost našeho státu a jak je prováděna zahraniční politika. Přijímá potřebná opatření k nápravě.

Významnou složkou kontroly uskutečňované Národním shromážděním je kontrola nad dodržováním socialistické ústavy a zákonnosti, spojovaná se soustavnou prověrkou praktické účinnosti zákonů i ostatních právních předpisů. Plenární schůze Národního shromáždění vycházejí přitom nejen ze zpráv o stavu dodržování socialistické zákonnosti podávaných předsedou Nejvyššího soudu a generálním prokurátorem, ale i ze zkušeností poslanců a z jejich poznatku o stavu socialistické zákonnosti.

Na plenárních schůzích Národního shromáždění uplatňují poslanci své osobní poznatky a zkušenosti i názory a stanoviska svých voličů. Rozpravy o projednávaných otázkách slouží k uplatňování kritiky nedostatků v práci státních orgánů a k odhalování příčin těchto nedostatků a směřují k nápravě a ke zdokonalování práce těchto orgánů. V plenárních schůzích Národního shromáždění je současně nutno podle potřeby uplatňovat interpelační právo poslanců Národního shromáždění vůči vládě a jejím členům v záležitostech, které nebylo možno vyřídit přímo v místech, okresech nebo krajích nebo které nepatřily do pravomoci nižších orgánů. Právo poslanců klást dotazy je třeba šířeji uplatňovat i vůči vedoucím státním a hospodářským funkcionářům bezprostředně odpovědným za řešení určitých problémů, za plnění národohospodářských plánů a za uspokojování potřeb občanů.

V činnosti pléna Národního shromáždění je třeba rozvinout praxi usnášet se i na závazných opatřeních k zabezpečení dalšího rozvoje naší společnosti. Taková praxe povede k dalšímu zvýšení konkrétní odpovědnosti všech státních orgánů vůči nejvyššímu zastupitelskému sboru.

Rozvíjení řídící činnosti pléna Národního shromáždění vyžaduje dále prohloubit vzájemné pracovní vztahy se Slovenskou národní radou a místními zastupitelskými sbory - národními výbory. Plénum Národního shromáždění projednává činnost Slovenské národní rady.

K zajištění úzkých vztahů Národního shromáždění k národním výborům je účelné zvát do schůzí pléna Národního shromáždění předsedy krajských národních výborů nebo jiné funkcionáře národních výborů, a to zejména při projednávání činnosti národních výborů nebo jiných důležitých otázek týkajících se národních výborů.

Návrhy zákonů a mezinárodních smluv odůvodňuje v plenární schůzi Národního shromáždění zpravidla ten, kdo je předkládá. Tak jsou vytvořeny podmínky pro větší odpovědnost těch, kteří návrhy předkládají. Tento postup umožní příslušnému výboru Národního shromáždění podat Národnímu shromáždění vlastní stanovisko k předloženému návrhu zákona či jiného návrhu.

Předsednictvo Národního shromáždění

Předsednictvo Národního shromáždění plní v době, kdy Národní shromáždění nezasedá, jeho funkce v rozsahu stanoveném čl. 60 Ústavy, zejména přijímá zákonná opatření, která však podléhají dodatečnému schválení plenární schůze Národního shromáždění.

Předsednictvo Národního shromáždění dále sleduje plnění základních úkolů hospodářské a, kulturní výstavby socialistické společnosti. Zaměřuje práci Národního shromáždění na plnění těchto úkolů. Předsednictvo připravuje plenární schůze Národního shromáždění a je odpovědné Národnímu shromáždění za jejich náplň.

Předsednictvo Národního shromáždění se opírá o činnost výborů Národního shromáždění, řídí a koordinuje jejich práci a schvaluje plány jejich činnosti. Je zodpovědné za stav práce výborů. Zajišťuje předpoklady pro činnost výborů a jejich předsedů, zejména jejich informovanost o všech důležitých otázkách rozvoje národního hospodářství, politické a kulturní výstavby.

Předsednictvo Národního shromáždění projednává z vlastní iniciativy nebo z podnětu výboru Národního shromáždění důležité otázky hospodářské a kulturní výstavby a podle potřeby přijímá k ním usnesení nebo doporučení: zejména se podílí na přípravě dlouhodobých i ročních plánů a státního rozpočtu a zajišťuje jejich projednávání v orgánech Národního shromáždění. Vyžaduje-li to povaha věci, zúčastní se projednávání příslušný člen vlády. Provádění přijatých usnesení předsednictvo Národního shromáždění pravidelně kontroluje. Rovněž tak zabezpečuje účinnou kontrolu provádění zákonů, usnesení Národního shromáždění a doporučení jeho výborů; přitom využívá poznatků a závěrů Ústřední komise lidové kontroly a statistiky. Současně usměrňuje kontrolní činnost Ústřední komise lidové kontroly a statistiky tak, aby napomáhala kontrolní funkci Národního shromáždění. Za tím účelem předsednictvo Národního shromáždění projednává a schvaluje plán činnosti Ústřední komise lidové kontroly a statistiky.

Předsednictvo Národního shromáždění plní své úkoly v úzké spolupráci s vládou a jejími orgány. Dbá o to, aby byla činnost předsednictva Národního shromáždění a vlády vzájemně koordinována. Kontroluje a hodnotí, jak jsou plněny úkoly stanovené státním plánem rozvoje národního hospodářství. Usnáší se na potřebných opatřeních, popřípadě upozorňuje vládu na potřebu vydání opatření v rámci její vlastní působnosti.

Předsednictvo Národního shromáždění plní své úkoly rovněž v úzké spolupráci s předsednictvem Slovenské národní rady. Přitom dbá, aby bylo přihlíženo k potřebám hospodářského a kulturního rozvoje Slovenska. Současně vytváří příznivé podmínky pro rozvinutí zákonodárné iniciativy Slovenské národní rady ve vztahu k Národnímu shromáždění. Poskytuje potřebnou pomoc předsednictvu a jiným organům Slovenské národní rady a stará se o rozvíjení úzkých pracovních styků výborů Národního shromáždění s orgány Slovenské národní rady; k řešení zásadních otázek organizuje též společné schůze předsednictva Národního shromáždění a předsednictva Slovenské národní rady.

Předsednictvo řídí rozvoj zahraničních styků Národního shromáždění. Jde zejména a styk s parlamenty ostatních zemí a o činnost československé skupiny Meziparlamentní unie. Předsednictvo vypracovává plán zahraničních styků na základě projednání s příslušnými parlamenty ostatních zemí a ve spolupráci s československými ústředními orgány.

O své činnosti předsednictvo Národního shromáždění předkládá pravidelné zprávy plénu Národního shromáždění, v nichž hodnotí i činnost výborů, popř. jiných orgánů Národního shromáždění. Ve zprávách rovněž informuje plénum o zahraničních stycích Národního shromáždění.

Předsednictvo Národního shromáždění rovněž hodnotí způsob vyřizování stížností pracujících zaslaných Národnímu shromáždění a jeho orgánům.

Předsednictvo Národního shromáždění také zajišťuje, aby o činnosti Národního shromáždění a jeho orgánů byla informována veřejnost všemi prostředky informace.

Předsednictvo Národního shromáždění sestavuje plán své práce, který vychází z hlavních úkolů stanovených nejvyššími stranickými orgány, plénem Národního shromáždění a vládou a je koordinován s prací vlády.

Výbory Národního shromáždění

Těžiště pracovní činnosti Národního shromáždění je v jeho výborech, které Národní shromáždění zřizuje pro hlavní úseky státní a společenské činnosti jako své pracovní a iniciativní orgány. Výbory pracují podle plánu schváleného předsednictvem Národního shromáždění a dále plní úkoly, které jim byly uloženy plénem nebo předsednictvem Národního shromáždění. Návrhy plánů sestavují výbory na základě projednání s resorty a s Ústřední komisí lidové kontroly a statistiky. Přitom vycházejí z úkolů stanovených nejvyššími stranickými orgány, plénem anebo předsednictvem Národního shromáždění i z návrhů jednotlivých poslanců. Výbory mohou navrhovat předsednictvu Národního shromáždění změnu nebo doplnění plánu, zejména na základě iniciativních návrhů svých členů.

Výbory Národního shromáždění organizují svou práci tak, aby poslanci mohli uplatňovat své poznatky z volebních obvodů a konfrontovat je s činností vlády. Předsedové výborů musí zajistit, aby členové výborů byli informováni o usneseních předsednictva Národního shromáždění, jakož i o důležitých usneseních stranických a ostatních orgánů. Práce výborů Národního shromáždění povede k hlubší analýze základních problémů, k zjišťování příčin různých nedostatků a k přijímání konkrétních závěrů.

Výbory Národního shromáždění se aktivně účastní na rozpracování zásadních otázek směru vývoje jednotlivých oblastí národního hospodářství, politického a kulturního života. Výbory projednávají problematiku ročních plánů a státního rozpočtu už v období příprav směrných úkolů, tj. kdy se ještě zvažují variantní řešení. Příslušní členové vlády před projednáváním plánu ve výborech Národního shromáždění seznámí výbory s celkovou problematikou přípravy ročního plánu. Vláda informuje předsednictvo Národního shromáždění o tom, jak byla respektována ve směrných úkolech doporučení výborů.

Výbory Národního shromáždění rovněž prověřují, jak státní rozpočet zabezpečuje úkoly státního plánu a hodnotí výsledky hospodaření státu.

Výbory Národního shromáždění dále projednávají a kontrolují, jak jsou plněny rozhodující úkoly hospodářské a kulturní výstavby. Ministři a vedoucí ostatních ústředních orgánů informují příslušné výbory Národního shromáždění o připravovaných opatřeních zásadního významu. Informují výbory také o tom, jaké jsou důvody a cíle zpracovávaného řešení, jaké základní problémy jsou spojeny s navrhovaným řešením apod. Tímto způsobem je zabezpečeno, aby se poslanci Národního shromáždění důkladně seznámili s navrhovaným řešením a aby si je ověřili ve volebních obvodech v dostatečném předstihu před jednáním výborů Národního shromáždění. Projednání věci ve výboru Národního shromáždění umožní, aby ústřední orány při projednávání základních opatření znaly stanovisko výborů Národního shromáždění.

Výbory Národního shromáždění sledují, jak řídící orgány zabezpečují celospolečenské zájmy, jak odstraňují z řídící činnosti byrokratické formy práce a jak účinně pomáhají za aktivní účasti pracujících zabezpečovat plnění úkolů v podřízených orgánech a organizacích. Zjistí-li výbor Národního shromáždění nedostatky v plnění úkolů v hospodářské a kulturní výstavbě, usnese se na doporučení příslušnému členu vlády nebo jinému vedoucímu ústředního orgánu. Členové vlády a ostatní vedoucí ústředních orgánů jsou povinni doporučení a podněty výborů projednat a sdělit, jaká opatření na základě toho učinili, zejména jak odstranili nedostatky a jejich příčiny. V závažných případech může výbor předložit návrh na řešení předsednictvu nebo plénu Národního shromáždění s doporučením na přijetí závazného opatření.

Výbory Národního shromáždění kontrolují, jak jsou jejich doporučení a návrhy, jakož i závazná opatření předsednictva a pléna Národního shromáždění realizovány. V kontrolní činnosti se výbory opírají o poznatky ostatních kontrolních orgánů, zejména komisí lidové kontroly a statistiky.

Významné úkoly, které má před sebou Národní shromáždění při zjednodušování právního řádu a při péči o jeho přehlednost a srozumitelnost, zabezpečují svou činností již výbory Národního shromáždění. Za tím účelem výbory projednávají zásady připravovaných zákonů a uplatňují k nim své stanovisko, zejména na základě zkušeností získaných členy výborů v jejich volebních obvodech. Členové vlády a ostatní vedoucí ústředních orgánů jsou povinni předkládat výborům Národního shromáždění včas zásady připravovaných zákonů spolu s politickoekonomickým rozborem, který odůvodňuje vydání nového zákona nebo změnu zákona dosavadního. Obdobným způsobem se projednávají zásady připravovaných mezinárodních smluv, k nimž dává souhlas Národní shromáždění.

Členové vlády a ostatní vedoucí ústředních orgánů jsou rovněž povinni umožňovat určeným členům výboru účast na projednáván základních otázek navrhovaných zákonů, seznámit je s průběhem přípravy zákona a poskytovat jim potřebné informace a podklady. Ve výboru návrh zákona odůvodní příslušný ministr nebo vedoucí státního orgánu. Současně je třeba předložit výboru Národního shromáždění připravované prováděcí předpisy, aby výbor mohl posoudit, zda jsou ve shodě se zákonem a zda jsou srozumitelné.

Výbory Národního shromáždění pravidelně sledují působnost důležitých zákonů. Přitom též prověřují, zda prováděcí předpisy vydané během platnosti zákona jsou s ním ve shodě a zda odpovídají cílům, které byly vydáním zákona zamýšleny. Za tím účelem ministři a ostatní vedoucí ústředních orgánů informují výbory Národního shromáždění o závažnějších změnách v prováděcích předpisech, k nimž dojde v průběhu provádění zákona.

Na pořad jednání výborů pravidelně zařazovat připomínky a podněty voličů z volebních obvodů poslanců, pokud jejich vyřízení nespadá do pravomoci místních, okresních nebo krajských orgánů nebo do pravomoci Slovenské národní rady a pokud se dotýkají důležitých zájmů společnosti.

Výbory Národního shromáždění úzce spolupracují s členy vlády. Mojí právo zvát do svých schůzí členy vlády i představitele jiných státních orgánů a vyžadovat od nich informace a zprávy. Členové vlády jsou zejména povinni informovat výbor o tom, jak jsou plněny úkoly hospodářské a kulturní výstavby. Pokud se sami nemohou zúčastnit jednání výboru, jsou povinni zabezpečit aktivní a iniciativní účast odpovědných pracovníků svých resortů, zpravidla náměstků, a dbát o to, aby dotazy a náměty poslanců mohly být pokud možno zodpověděny při jednání výboru.

Výbory Národního shromáždění úzce spolupracují též s komisemi Slovenské národní rady a informují je o svém jednání a umožňují členům komisí účast na svých zasedáních i na jiné činnosti. Na základě vzájemné dohody výbory Národního shromáždění a komise Slovenské národní rady konají společné schůze a popřípadě vytvářejí společné pracovní útvary, zejména pro přípravu závažných zákonodárných opatření.

Při projednávání důležitých otázek týkajících se národních výborů zvou výbory Národního shromáždění do svých schůzí představitele národních výborů, zejména představitele krajských národních výborů.

K plnění svých úkolů si výbory Národního shromáždění vytvářejí aktivy z pracovníků praxe i vědy. Výbory Národního shromáždění též vytvářejí k řešení některých otázek komise. Složení aktivů a komisi urči výbor tak, aby bylo zaručeno zejména odborné posouzení příslušné otázky. Za předsedu komise určí výbor některého ze svých členů. Ostatní členové komise nemusí být členy výboru. Předsedové výborů informují předsednictvo Národního shromáždění o složení aktivu.

Poslanci Národního shromáždění

Pracovní charakter Národního shromáždění vyžaduje, aby poslanci aktivně a iniciativně pracovali ve svých volebních obvodech i v Národním shromáždění a v jeho orgánech, pomáhali zákony uvádět v život, kontrolovali, jak jsou zákony ve skutečnosti prováděny, a aby se odpovídali přímo svým voličům. Poslanci musí být proto ve stálém styku s pracujícími, pozorně zkoumat podněty svých voličů a uplatňovat své poznatky a zkušenosti v orgánech Národního shromáždění i v plénu.

Poslanci Národního shromáždění vycházejí z názorů a vůle voličů, posuzují jejich podněty a požadavky z hlediska celospolečenských potřeb. Věcně čelí takovým požadavkům, které jsou v rozporu se zájmy celé společnosti. Tím účinně pomáhají odstraňovat z našeho života úzká, místní a často i sobecká hlediska, která nemohou přispět ke správnému rozvoji naší společnosti.

Uvedeným zásadám se musí přizpůsobit formy práce poslanců ve volebních obvodech. V prvé řadě je nezbytné, aby poslanci Národního shromáždění na závodech, na vesnicích i na schůzích občanů vysvětlovali zásadní otázky rozvoje a řízení naší společnosti a získávali je k aktivní účasti při plnění úkolů. To vyžaduje, aby poslanci důkladně znali dokumenty strany a vlády.

Poslanci se dále zaměřují na přímý styk s voliči, aby mohli zjišťovat jejich názory, přijímat jejich podněty a stížnosti. Přitom je nezbytné, aby poslanci Národního shromáždění v úzké spolupráci s poslanci národních výborů zajišťovali vyřízení oprávněných stížností i správných podnětů. Mají proto právo se obracet na národní výbory a jejich poslance a jiné orgány v místech, okresech a krajích, upozorňovat je na nedostatky takto zjištěné. Jde-li o zásadní otázky, které se nepodařilo vyřídit v místě a které jsou takového rázu, že je nutno, aby se jimi zabývaly ústřední orgány, je třeba, aby je poslanci přednášeli v příslušných výborech a podle povahy i v plénu Národního shromáždění.

Poslanci s dostatečným předstihem projedná nají návrhy zásad nových zákonů a později i návrhy těchto zákonů se svými voliči, s národními výbory, popřípadě s jinými státními a společenskými orgány. To vyžaduje, aby poslanci dostávali včas příslušné materiály. Takové projednání umožní poslancům tlumočit názory voličů k novým právním úpravám a výbory Národního shromáždění mohou po důkladném zvážení celostátních zájmů posoudit i tyto názory a využít jich v zákonodárné, popř. kontrolní činnosti. Poslanci Národního shromáždění sledují, jak jsou zákony v praxi plněny a zda některá jejich ustanovení nezastarala. Takové poznatky uplatňují při práci v orgánech Národního shromáždění. Náročným úkolům přizpůsobit pracovní metody každého poslance.

Ve své činnosti ve volebních obvodech vycházejí poslanci Národního shromáždění z pracovních plánů, které si sestaví po účelných konzultacích. Ve svých pracovních plánech vycházejí též z plánů předsednictva a výborů Národního shromáždění i z hlavních úkolů příslušných národních výborů.

Poslanci na základě svých pracovních plánů navštěvují závody, jednotná zemědělská družstva, kulturní a zdravotní zařízení, úřady apod. ve svých volebních obvodech. Tento styk poslanců s voliči je zvlášť vhodný, protože poslancům umožňuje podrobněji poznat politickou a hospodářskou situaci volebních obvodů a využívat těchto poznatků jak mezi voliči, tak i v práci v Národním shromáždění. Je účelné, aby poslanci spojovali tyto návštěvy s veřejnými schůzemi, besedami, aktivy, svolávanými stranickými orgány, národními výbory a organizacemi sdruženými v Národní frontě.

Poslanci zpravidla vystupují na aktivech, pracovních konferencích a poradách, na nichž se projednávají důležité aktuální problémy hospodářské a kulturní výstavby. Aktivy, pracovní konference a porady jsou zdrojem informací a zkušeností pro vlastní práci poslanců jak ve volebních obvodech, tak i v orgánech Národního shromáždění a dávají současně možnost, aby poslanci uplatňovali a prosazovali celostátní zájmy.

Poslanci dále seznamují občany s usneseními strany a vlády a s novými zákony, vysvětlují, jaké úkoly z nich vyplývají pro okres, pro národní výbory, závody, JZD apod. a získávají občany pro jejich plnění.

Účinnou formou styku poslanců Národního shromáždění s pracujícími je spolupráce s krajským a okresním tiskem, závodními časopisy, oblastním vysíláním rozhlasu a televize. Tato spolupráce poslanců umožňuje osvětlit širokému okruhu voličů práci Národního shromáždění a jeho orgánů i účast jednotlivých poslanců na této práci.

Jednou ze základních povinností poslanců je skládat voličům účty ze své činnosti. Tuto povinnost poslanci plní tím, že své voliče informují o své práci jak ve volebním obvodu, tak i v Národním shromáždění a jeho orgánech. Činí tak v projevech na veřejných schůzích, besedách, tiskem, rozhlasem apod. Význam schůzí a besed, kde poslanci skládají účty ze své činnosti, vyžaduje, aby je svolavatelé pečlivě připravili tak, aby se jich mohl aktivně zúčastnit co největší počet voličů.

Významná je spolupráce poslanců Národního shromáždění s národními výbory a jejich poslanci. Poslanci úzce spolupracují s poslanci národních výborů svého volebního obvodu též ve smyslu koordinace a dělby práce, čerpají od nich znalosti o situaci a problematice, která se v obvodu vyskytuje. Tím se seznamují s problematikou národních výborů. To také umožni poslancům Národního shromáždění, aby místní problémy vyřizovali především poslanci národních výborů.

Poslanci Národního shromáždění pomáhají národním výborům, aby v souladu s celostátními úkoly a celospolečenskými zájmy stále lépe plnily vzrůstající úkoly národních výborů v hospodářské, kulturní, zdravotní a sociální výstavbě jejich územních obvodů. Úzká spolupráce poslanců Národního shromáždění s národními výbory a jejich poslanci je zárukou, že problémy a zkušenosti národních výborů ovlivní a obohatí práci Národního shromáždění a jeho orgánů.

Poslanci Národního shromáždění se zúčastňují zasedání krajských a okresních národních výborů. Mohou se zúčastňovat též schází rad národních výborů, zejména je-li to vzhledem k povaze projednávané věci účelné. Spolupracují s komisemi národních výborů, zejména s těmi, které odpovídají svou činností výborům Národního shromáždění, v nichž jsou poslanci zařazeni. Při této činnosti aktivně vystupují, podávají návrhy na řešení různých problémů s přihlédnutím k celostátním zájmům a získaných zkušeností využívají ve schůzích výborů Národního shromáždění.

Poslanci národního shromáždění se ve své činnosti ve volebních obvodech opírají i o spolupráci s ostatními státními orgány. Radí se např. s komisemi lidové kontroly a statistiky, se zemědělskými výrobními správami, s orgány státní arbitráže, prokuratury i bezpečnosti, se soudy o stavu socialistické zákonnosti ve volebních obvodech a o opatřeních směřujících k předcházení a zamezování porušování socialistické zákonnosti a pravidel socialistického soužití.

Ve své činnosti ve volebních obvodech se poslanci opírají i o orgány a organizace Revolučního odborového hnutí, Československého svazu mládeže i ostatních společenských organizací, zúčastňují se jejich schůzí apod.

Na práci poslanců závisí, aby Národní shromáždění mohlo splnit úkoly uložené mu usnesením předsednictva ÚV KSČ o prohloubení činnosti Národního shromáždění:

správně, se znalostí věci, na základě aktivity a iniciativy mas pracujících z nejrůznějších oblastí společenského života zabezpečovat opravdu celospolečenské potřeby a organizovat úsilí celého státu a aktivitu miliónů pracujících k tomu, aby úkoly, na nichž závisí úspěšný vývoj celé společnosti, byly plněny. Přitom aby nedocházelo k nadřazování dílčích zájmů a egoisticky chápaných potřeb menšiny před zájmy a potřebami všeho lidu.

Veškerá činnost Národního shromáždění i jeho poslanců bude sloužit k dalšímu rozvoji socialistické státnosti, a tak pomáhat dále zdokonalovat naši socialistickou demokracii, rozšiřovat účast pracujících na správě státu a na řízení hospodářství, upevňovat politickou a morální jednotu naší společnosti, zabezpečovat obranu země, střežit revoluční vymoženosti lidu a vytvářet podmínky pro rozvoj všech jeho tvůrčích schopností.

V Praze dne 9. září 1964

Ladislava Besserová v. r.	Bohuslav Laštovička v. r.
ověřovatelka	předseda