Předseda NS Smrkovský (zvoní): Vážený soudruhu presidente, vážené Národní shromáždění, vážení hosté, dříve než přistoupíme k vlastnímu jednání 29. schůze Národního shromáždění, dovolte mi, abych vzpomněl poslance Národního shromáždění a člena předsednictva Národního shromáždění s. Václava Paška, který zemřel po dlouhé a těžké nemoci dne 14. listopadu t. r. ve věku 65 let. Již od svého mládí byl soudruh Pašek činný v dělnickém hnuti, kterému věnoval celé své úsilí a celý svůj život. Vykonával řadu odborářských i stranických funkcí, a to od okresního důvěrníka a člena krajského výboru strany v Plzni až po tajemníka Ústřední rady odborů a člena a tajemníka ústředního výboru Komunistické strany Československa.

My všichni jsme znali soudruha Paška jako poctivého a aktivního funkcionáře a člena Národního shromáždění, jehož poslancem byl od r. 1946.

V soudruhu Paškovi. jsme ztratili jednoho z pokrokových lidi, čestných a věrných funkcionářů strany, ušlechtilého člověka, komunistu i odboráře.

Čest budiž jeho památce.

Vážený soudruhu presidente, vážené Národní shromáždění, vážení hosté, zahajuji nyní 29. schůzi Národního shromáždění, která je poslední plenární schůzí v tomto volebním období, protože již od 1. ledna 1969 se podle ústavního zákona o československé federaci přemění dnešní Národní shromáždění ve Sněmovnu lidu a po vytvoření Sněmovny národů vznikne nové Federální shromáždění.

Na pořadu dnešní plenární schůze budeme projednávat řadu významných návrhů a zákonů, a to návrhy zákonů v oblasti státního rozpočtu na rok 1969, návrhy zákonů spojených s prováděním ústavního zákona o čs. federaci a několik důležitých mezinárodních smluv.

Dovolte mi, abych na naší dnešní schůzi přivítal ještě jednou presidenta republiky soudruha Svobodu a delegaci České národní rady v čele se s. Josefem Lochnerem, delegaci Slovenské národní rady v čele se s. Ondřejem Klokočem a delegace krajských národních výborů, dále abych přivítal prvního tajemníka ÚV KSČ s. Alexandra Dubčeka, který se právě dostavil, dále delegaci hl. m. Prahy a hlavního města Slovenska Bratislavy. (Potlesk.)

Vážené Národní shromáždění, v této chvíli je přítomno 225 poslanců. Národní shromáždění je schopné usnášení.

Na celou schůzi Národního shromáždění se omluvili poslanci: Lörincz, Pelikán, Géryk, Majling, Vajda, Németh, Bodnár, Kotlebová, Solčányová, Miska, Flieger.

Na. 1. den: Málek, Lacina, Karhan, Anna Míková, Macek

na 2. den: Málek, Hamouz, Miková, Macek

na 3. den: Hamouz

na 4. den: Hamouz, Machačová a tito ministři - neposlanci: Dzúr na celé zasedání, Kadlec na 20. 12., Hůla na 18. a 19. 12. 1968.

Podle § 24 zákona o jednacím a pracovním řádu Národního shromáždění vám předložilo předsednictvo NS písemně návrh pořadu dnešní schůze. Návrh byl rozdán do lavic. Má někdo připomínku k předloženému návrhu nebo další návrhy? Není tomu tak. Kdo souhlasí s tímto pořadem? (Jednomyslný souhlas). Děkuji. Pořad 29. schůze Národního shromáždění je schválen.

Soudružky a soudruzi poslanci, přistoupíme nyní k projednání 1. bodu schváleného pořadu, kterým je

1. Vládní návrh zákona o státním rozpočtu na rok 1969 a o některých dalších finančních opatřeních (tisk 233) a společná zpráva výborů ústavně právního a pro plán a rozpočet.

Návrh odůvodní ministr financí ing. Sucharda.

Prosím ministra Suchardu, aby se ujal slova.

Ministr financí ing. Sucharda:

Vážené soudružky, vážení soudruzi poslanci, vážený soudruhu presidente, celý náš život, veškeré dění v naší společnosti bylo v letošním roce poznamenáno řadou politických událostí. Počínají lednovým plénem ÚV KSČ a pokračují vyhlášením akčního programu KSČ a programového prohlášení vlády z dubna tohoto roku, přes srpnové události a vyhlášení zákona o federálním uspořádání státu až po listopadové a konečně i prosincové zasedání pléna ÚV KSČ, věnovaného výsledkům, problémům a hlavním úkolům hospodářské politiky v současném období. Nakupení politických problémů v polednovém vývoji poněkud zatlačilo do pozadí problémy hospodářské, které nyní vystupují do popředí tím naléhavěji. Na listopadovém, stejně jako na prosincovém plénu ÚV KSČ bylo jednoznačně prohlášeno, že základní linií v oblasti hospodářské politiky strany je nyní pokračování v nastoupené cestě hospodářské reformy s cílem pozvednout prosperitu socialistického hospodářství a životní úroveň na vyšší stupeň.

Z tohoto hlediska, z této pozice je třeba se dívat i na předložený návrh státního rozpočtu a finanční politiky na rok 1969. Dovolte mi, abych jménem vlády k nim podal výklad.

V našem hospodářství došlo letos k rychlému vývoji, který jsme však v některých směrech nedovedli dobře zvládnout.

Nesporně kladným rysem vývoje letošního roku je značný vzestup aktivity pracujících na všech úsecích hospodářské činnosti. Důsledkem toho byl rychlý růst společenské výroby a životní úrovně. Národní důchod vzroste proti roku 1967 nejméně o 6,5%. Dvě třetiny přírůstku byly použity na růst osobní spotřeby. Rok 1968 tak znamená doslova kvantitativní skok v celkovém vývoji příjmů obyvatelstva. Celkové peněžní příjmy obyvatelstva - včetně nominálních mezd a objemu důchodů - se zvýšily proti roku 1967 o 18,5 miliardy korun, tj. o 10,7%, což je téměř dvojnásobek předpokládaného růstu na letošní rok. Nominální mzda vzrostla proti roku 1967 o 6,9%, reálná mzda vzrostla o 5,6%. Jde o předběžné údaje. Současně jsme alespoň zčásti začali řešit některé naléhavé sociální problémy, jako např. zvýšení nízkých penzí, pomoc rodinám s více dětmi, zkrácení pracovní doby a další.

Za této situace přes vzestup hospodářství, přes značné rezervy, které nesporně existují, se ekonomická nerovnováha dále prohloubila. Napětí na investičním trhu nepolevilo. V průmyslu rostly mzdy rychleji, než produktivita práce. Rychlý růst příjmů obyvatelstva vedl k rychlému zvýšení poptávky, kterou jsme nedokázali zcela uspokojit. I když dodávky pro vnitřní obchod vzrostly proti roku 1967 podstatně a bylo zčásti využito i zásob, není na trhu spotřebního zboží vždy vše v rovnováze. l nadále trvalo značné napětí v devizovém hospodářství. V souhrnu lze říci, že takové výkyvy, jako například mimořádný růst příjmů a růst osobní spotřeby, nelze opakovat. Musíme naopak orientovat nástroje nové soustavy na to, aby vytvářené nové zdroje byly více využívány pro strukturální změny. Bylo by krátkozraké spotřebovat vytvářené zdroje převážně na osobní spotřebu a podlamovat tak budoucí rozvoj. To patří k těm tvrdým ekonomickým pravdám, po kterých se stále volá.

Za silným napětím mezi zdroji a potřebami je skryta nízká efektivnost - včetně vysokých nákladů a neužitečné výroby. To je také příčinou, proč se státní rozpočet na rok 1968 podařilo vyrovnat jen se značným úsilím. Některé požadavky, zejména na další investice, nemohly být do státního rozpočtu přímo zařazeny a jejich realizace byla podmíněna dodatečným získáním finančních prostředků; některé další požadavky jsme byli nuceni zcela odmítnout. Obdobná situace byla i v úvěrovém plánu Státní banky. Přitom v průběhu letošního roku byly přijaty nové požadavky k řešení neodkladných opatření v sociální oblasti, jako např. zvýšení přídavku na děti, zvýšení nízkých důchodů, prodloužení mateřské dovolené aj. Realizace těchto opatření - i když šlo o první kroky - představovala zvětšení výdajů státního rozpočtu ještě v roce 1968 o 1,7 mld. Kčs. Další výdaje si vyžádaly náhrady ze soudních rehabilitací a zkrácení pracovní doby a platové úpravy v nevýrobní a terciální sféře. Zvýšily se rovněž výdaje na bytovou výstavbu v důsledku zvýšení cen materiálu. Celkem bylo nutno hledat k vyrovnání rozpočtového hospodaření za letošní rok nové zdroje, jak o tom jednalo Národní shromáždění v průběhu roku.

Očekáváme, že po realizaci závěrů tohoto jednání skončí hospodaření ústředního státního rozpočtu za letošní rok mírným přebytkem.

Rovněž rozpočtové hospodaření národních výborů za rok 1968 skončí přebytkem, a to zhruba ve výši 1,9 mil. Kčs. Největší zásluhu na tomto výsledku mají nerozpočtové příjmy.

Nejvýrazněji se nerovnováha hospodářství projevuje v platební bilanci. Ve volných měnách se naše zadluženost dále zvýšila o 1,2 mld. Kčs. Napětí v bilanci s kapitalistickými státy vede k nutnosti zatím regulovat dovozy.

Vcelku lze k hospodářskému vývoji v roce 1968 říci, že ještě dále působil rozpor mezi rychlou tvorbou zdrojů a jejich málo efektivním použitím. Dostatek finančních zdrojů v podnikové sféře snižoval účinnost ekonomických nástrojů a záměrů restriktivní centrální politiky - včetně restriktivní finanční politiky. Ekonomická nerovnováha byla spíše prohloubena než zmírněna. Centrální orgány i vedení podniků byly po celý rok pod značným tlakem mzdových, sociálních a investičních požadavků. Je třeba doznat, že se jim podařilo čelit jen částečně. Proto odvod ze zisku, zavedený od 1. 10. 1968, a odvod z přírůstku mezd, zavedený od 1. 1. 1969, je nutno posuzovat nejen z hlediska zdrojů státního rozpočtu, nýbrž i jako významný nástroj celé důchodové politiky a důchodové politiky podniku.

Jak se dívat na celkovou charakteristiku státního rozpočtu na rok 1969?

Návrh státního rozpočtu na rok 1969 se opírá o hospodářskou směrnici vlády na příští rok. Záměrem vlády je za nynější složité situace plnit akční program KSČ v oblasti sociální politiky a životní úrovně, rozvíjet hospodářskou politiku ve směru podpory strukturálních změn ve výrobě a zvyšování efektivnosti hospodářství.

Návrh státního rozpočtu na rok 1969, který vám vláda předložila, uvažuje celkové příjmy a celkové výdaje ve výši 156,3 miliard korun. Rozpočet je vyrovnán. Je třeba však dodat, že tuto skutečnost nelze vzhledem k řádu celkové nerovnováhy v hospodářství a k obtížím v zajišťování platební bilance se zahraničím přeceňovat.

Objem státního rozpočtu na rok 1969 se proti roku 1968 zvyšuje o 20%. Toto nezvykle vysoké tempo růstu objemu je vyvoláno tím, že státní rozpočet financuje kromě potřeb souvisejících s rozvojem národního hospodářství a s upevňováním obranyschopnosti našich zemí v oblasti životní úrovně nejen znatelný růst společenské spotřeby, ale také mimořádné potřeby sociálního charakteru.

Státní rozpočet obsahuje jen minimální rezervy a pro úplnost uvádím, že k jeho vyrovnanosti bylo použito jako v minulosti celé částky odvodů odpisů ze základních prostředků.

Státní rozpočet se snaží provádět v úzké spolupráci se Státní bankou koordinovanou finanční politiku. V souvislosti s tím ministerstvo financí bude v průběhu roku usilovat o dosažení rozpočtových úspor a zvýšení příjmů. Vládní rozpočtová rezerva ve výši 1 mld. Kčs, která podle rozhodnutí vlády nemá být použita, a případné další přebytky rozpočtového hospodařeni během roku budou použity na posílení zdrojů úvěrového plánu. Kromě toho počítáme s tím, že při dosažení přebytku v rozpočtovém hospodaření splatíme Státní bance část dluhu z roku 1967.

Na druhé straně Státní banka bude provádět restriktivní úvěrovou politiku a usilovat o mobilizaci podnikových zdrojů. Sladěním rozpočtové a úvěrové politiky má být dosaženo zvýšení účinnosti celkové finanční politiky.

Ve státním rozpočtu na rok 1969 dochází ke značnému přesunu zdrojů ze sféry výrobní do sféry nevýrobní, jeho konzumní charakter zesílil. Nové zdanění zisků podniků, které posílí příjmy státního rozpočtu po slevách zhruba o 11,5 miliard korun, bude z valné části - jde asi o 10 miliard korun - použito na mimořádné výdaje vzniklé v souvislosti s realizací neodkladných sociálních opatření, s rehabilitacemi aj. Přes značný růst příjmů je ve státním rozpočtu napětí, které ztěžuje proinflační politiku vlády. Přesto však chceme v průběhu plnění rozpočtu aktivně usilovat o přebytek hospodaření jakožto stabilizační faktor.

Chtěl bych otevřeně říci, že navržený státní rozpočet na rok 1969 nelze v současné době, kdy trvá přechodný stav mezi rozvíjející se novou soustavou řízení a doznívajícím direktivním řízením, považovat za ucelené řešení finanční nerovnováhy. Musíme si uvědomit, že státní rozpočet sám o sobě nemůže nahradit komplexní ekonomický konsolidační program. Komplexní konsolidační program by měl hlavně zajistit obnovu rovnováhy v hospodářství a předpoklady pro efektivnější zapojení do mezinárodního obchodu. Na takovém programu se pracuje a tento program bude také hlavní myšlenkou naší příští pětiletky 1971-1975. V tomto směru je nutno připomenout a vyzvednout i závěry prosincového pléna ÚV KSČ. Nesmíme promarnit ani rostoucí socialistické vlastenectví našeho lidu, směřující k posílení ekonomického potenciálu obou našich socialistických republik. Příkladů tohoto socialistického vlastenectví je mnoho. Patří k tomu také dary na fond republiky, jehož výše dosahuje již více než 262 mil. Kčs apod.

Zdůraznil jsem nutnost komplexního řešení našich ekonomických problémů proto, aby nebylo - a to i ve vládě a v Národním shromáždění - prosazováno izolované řešení jednotlivých dílčích problémů. Přijímáním izolovaných opatření s nárokem na finančně úhradu, i když je takové opatření samo o sobě správné, znamená v současné hospodářské situaci, při trvajícím napětí mezi zdroji a potřebami, růst nerovnováhy, a je tedy inflační. Není možné na jedné straně požadovat rovnováhu a ekonomickou reformu, ale na druhé straně je podlamovat. Můžeme si dovolit jen to, na co máme.

Co rozpočet přináší rozvoji našeho hospodářství a životní úrovni?

Státní rozpočet na rok 1969 zabezpečuje finančně opatření, která byla v různých oblastech našeho hospodářství v roce 1968 přijata.

Především je ve státním rozpočtu pamatováno na další posílení terciální sféry, kde je nutné začít řešit disproporce nakupené v minulých letech.

Mzdy v nevýrobních odvětvích vzrostou v roce 1969 o 10,3%, což představuje zvýšení mzdových nákladů o 1,3 mld. Kčs. Současně státní rozpočet finančně zabezpečuje zkrácení pracovní doby a zavedení pětidenního pracovního týdne v rozpočtových a příspěvkových organizacích.

Rozsáhlý program sociálních opatření, přijatých v roce 1968, je ve státním rozpočtu na příští rok plně zabezpečen. Neinvestiční výdaje na sociální zabezpečení se proti roku 1968 zvyšují o 4,2 mld. Kčs, tj. téměř o 20%, výdaje na nemocenské pojištění zaměstnanců - včetně družstevních - o. 2,4 mld. Kčs, tj. o 22%. Z nových opatření v oblasti sociální zabezpečuje státní rozpočet zejména valorizaci důchodů, další zvýšení nízkých důchodů, úpravu důchodového zabezpečení účastníků odboje, zlepšení důchodových nároků členů JZD a jejich rodin, úpravu dávek v nemoci, prodloužení mateřské dovolené, úpravu dávek v mateřství atd.

Státní rozpočet plně finančně zabezpečuje rozvoj všech forem bytové výstavby. Souhrn všech státních podpor bytové výstavby činí ve státním rozpočtu na rok 1969 9,9 mld. Kčs. Problém bytové výstavby považujeme v současné době za klíčový pro další růst životní úrovně i celého národního hospodářství a jsme proto připraveni věnovat na bytovou výstavbu z rezerv další prostředky. Je však třeba doznat, že tento dobrý úmysl je vážně ohrožen nejen nesplněním předpokladů bytové výstavby v letošním roce, ale i nedostatečnými materiálovými a kapacitními možnostmi a místy i projekční nepřipraveností.

Státní rozpočet se snaží v rámci svých omezených možností podporovat strukturální změny ve výrobě posílením rozvoje spotřebního a potravinářského průmyslu. Souhrn všech úlev představuje výši 3,8 mld. Kčs.

Na úseku daně z obratu, která svou výší 45,3 mld. Kčs představuje 29% úhrnu rozpočtových příjmů, chceme v roce 1969 provést některá opatření směřující k posílení ekonomické funkce daně z obratu a k nápravě, resp. zmírnění cenových disproporcí. V roce 1969 budou probíhat cenové pohyby, které přinesou určitý růst cenové hladiny v rozsahu předpokládaném hospodářskou směrnicí. Tento růst bude kontrolován a zaměřen tak, aby byl zabezpečen růst reálné mzdy o 2,5%. Bez zpružení cen není myslitelná aktivnější mzdová politika a celá ekonomická reforma. Přitom k tvorbě cen jednotlivých výrobků nelze přistupovat mechanicky, nýbrž je třeba při ni přihlížet k hledisku rovnováhy trhu. Poznamenávám přitom, že daňové zatížení zboží pro vnitřní trh vyroste proti roku 1968 jen o 0,8%, ale ani potom nedosáhne výše daňového zatíženi z roku 1967.