Jsme si vědomi, že pro každodenní život našeho lidu je zvláště důležitá právní stránka pobytu sovětských vojsk na našem území a řešení otázek, které se v této souvislosti nově objevuje.

Dohoda obsahuje ustanovení, že sovětská vojska nebudou zasahovat do našich vnitřních záležitostí a ve veškeré své činnosti budou respektovat a dodržovat naše zákony a právní předpisy.

Základním hlediskem při řešení právních vztahů je zásada, že na území našeho státu platí výlučně československý právní řád.

Ve smyslu mezinárodního práva jsou sovětské vojenské jednotky dočasně přítomné na území našeho státu orgánem Sovětského svazu. Za případné vojenské trestné činy namířené proti bojeschopnosti a připravenosti sovětské armády, jakož i proti jejich úkolům při obraně socialistického společenství, budou příslušníci těchto jednotek odpovědni jedině svým orgánům trestního řízení.

Podle Dohody budou československé soudy, prokuratury a jiné orgány ČSSR, tj. zejména též národní výbory a veřejná bezpečnost, stíhat podle československých zákonů trestné činy, provinění a přestupky spáchané na území ČSSR, jichž se dopustí příslušníci sovětských vojsk. To platí i o trestní odpovědnosti sovětských civilních osob, zaměstnaných u útvarů sovětských vojsk, a všech členů rodin, kteří příslušníky sovětských vojsk doprovázejí.

V Dohodě je zdůrazněna trestní odpovědnost československých občanů za skutky, jichž se dopustí proti sovětským vojákům a jejich rodinným příslušníkům. Míra této odpovědnosti je stejná jako za trestné činy spáchané našimi občany vůči čs. ozbrojeným silám a jejím příslušníkům. Delikty našich občanů tedy budou posuzovány podle platných československých zákonů a postihovány československými orgány.

Odchylky a výjimky z jurisdikce československých orgánů jsou takové povahy, že vyžadují souhlasu Národního shromáždění.

Významnou součástí uzavřené Dohody jsou ustanovení o náhradě materiálních škod, k nimž může v souvislosti s dočasným pobytem sovětských vojsk na území Československé socialistické republiky v budoucnu docházet.

Uzavřená Dohoda vychází ze zásady poskytovat oboustranně úhradu vzniklé majetkové škody a rozeznává v zásadě dvě skupiny případů, k nimž může docházet.

Předně nutno rozlišovat škody, které mohou být způsobeny útvary sovětské armády anebo jednotlivými jejich příslušníky při výkonu služebních povinností československému státu, československým občanům, institucím, popř. občanům třetích států nacházejících se na území Československa.

Stanovení rozsahu takto vzniklých škod přísluší podle Dohody zmocněncům jmenovaným oběma stranami. Jim též náleží posuzovat spory, k nimž by při řešení závazků sovětských vojenských útvarů mohlo dojít. Dohoda stanoví, že při projednávání takto uplatněných nároků bude přihlíženo k československému právnímu řádu.

Obdobně je řešena i odpovědnost československé vlády, která se zavazuje k úhradě eventuálních majetkových škod způsobených sovětským vojenským útvarům anebo jejich příslušníkům orgány čs. státu.

Druhou skupinou jsou případy škod vzniklých čs. organizacím nebo čs. občanům, popř. občanům třetích států pobývajícím na našem území, jež byly způsobeny jednotlivými příslušníky sovětských vojsk nebo členy jejich rodin, a to mimo plnění služebních povinností. Počítá se s tím, že i v takových případech nám bude vláda SSSR takto vzniklé škody hradit. Určitý rozsah těchto škod však přísluší - na rozdíl od prvé skupiny - československému soudu, který se bude při svém rozhodování řídit československými právními předpisy.

Pokud jde o odpovědnost čs. občanů za případné škody způsobené sovětským vojenským útvarům, jednotlivým jejich příslušníkům, popřípadě členům jejich rodin, platí tu stejný právní režim: rozsah uplatněného nároku na náhradu škody určí čs. soud podle našeho práva.

Vláda vyslovuje přesvědčení, že jak naši občané, tak příslušníci přítomných vojsk budou ve vzájemných vztazích plně respektovat zájmy ČSSR i Sovětského svazu a že v tomto směru nebude docházet ke konfliktním jevům, které by dávaly podnět k uplatňování zmíněných článků Dohody.

Záruku, že nebude docházet k protiprávním zákrokům proti nevinným lidem a že naproti tomu bude důsledně vyvozována odpovědnost proti všem, kteří protiprávními činy maří konsolidační proces, budou poskytovat orgány naší bezpečnosti a prokuratury i čs. soudy.

Druhou závažnou skupinou otázek je ekonomická stránka dočasného pobytu sovětských vojsk na našem území.

Dohoda předpokládá materiálové zabezpečení sovětských vojenských jednotek například některými druhy potravin, palivy, pohonnými hmotami, poskytováním přesně stanovených ubytovacích, skladovacích, letištních, nemocničních a jiných prostorů naší armády, dále poskytováním různých komunálních služeb, oprav vojenské techniky a konečně dopravních a spojovacích služeb.

Veškeré náklady spojené s vydržováním sovětských vojsk na území ČSSR ponese sovětská strana. Sovětská vláda bude hradit naší vládě všechny výdaje, které nám vzniknou v souvislosti s materiálním a jiným zabezpečením sovětských jednotek dočasně umístěných na našem území.

Některé důležité ekonomické otázky nebylo možno do všech podrobností vyřešit ihned. Bylo proto dohodnuto řešit je dodatečnými smlouvami. V této souvislosti považujeme za nezbytné, aby platby za materiální a jiné zabezpečení a služby, které poskytneme sovětským vojskům, byly uhrazovány především dodávkami odpovídajícího a pro nás potřebného sovětského zboží, a to nad množství sjednaná v normálních obchodních dohodách.

Mohu vás, vážení poslanci, odpovědně ubezpečit, že jak my, tak i naši sovětští partneři jsme byli, a při všech navazujících jednáních i nadále budeme vedeni snahou docílit, aby materiální a jiné zabezpečení sovětských vojsk na našem území v žádném případě nešlo na úkor životní úrovně obyvatelstva ČSSR a aby náš ekonomický vývoj i nadále postupoval v duchu zásad a záběrů vytyčených akčním programem strany a obsažených ve vládním prohlášení.

Konečně chci ještě upozornit na závěrečná ustanovení dohody. Československá a sovětská strana budou jmenovat své zmocněnce pro otázky dočasné přítomnosti sovětských vojsk v ČSSR. Jejich hlavním úkolem bude usměrňování běžných úkolů a řešení operativních otázek spojených s dočasnou přítomností sovětských vojsk na našem území. Plnění závazků, které v souvislosti s přijetím dohody převzaly obě strany, vyžaduje průběžné přijímání dalších opatření, jež budou zpřesňovat některé části dohody.

Závěrečný článek dohody vymezuje její platnost z hlediska času a současně stanoví podmínky, za jakých může být změněna. Tak se vytváří reálná možnost po dohodě obou smluvních stran rozvíjet a měnit některé části dohody v souladu s potřebami rozvoje naší společnosti a v závislosti na vývoji mezinárodně politické i vnitropolitické situace. Tuto skutečnost považujeme za zvláště významnou, neboť vytváří některé nezbytné předpoklady k urychlení normalizace vztahů obou smluvních stran a k upevnění spolupráce mezi ČSSR a SSSR, kterou proklamovaly obě strany v preambuli přijaté dohody.

Dohoda o dočasném pobytu sovětských vojsk v Československu ohraničuje určitou etapu vzájemných československo-sovětských vztahů i vývoje republiky v posledních dvou měsících. Bylo třeba v prvé řadě zabezpečit základní podmínky umožňující normální chod země. Šlo o řádný chod legálních orgánů státu, zajištění klidu a pořádku. Nemohli jsme dopustit, aby došlo k vážnějším poruchám při zajišťování základních životních potřeb obyvatelstva. Bylo to jistě a je ještě také období mnoha nejasností a pochyb. Rozhodující však zůstává skutečnost, že naše republika nastoupila cestu k politickému upevňování socialismu, což je podstatou další etapy normalizace našich poměrů. Jasně se hlásíme, jako jsme činili několikrát v minulých měsících k takovému pojetí socialismu, tj. k společenskému systému, jenž v praxi realizuje myšlenku socialistických výrobních vztahů, odstraňuje vykořisťování a zajišťuje vládu pracujícího lidu, vedoucí roli komunistické stany a vědeckého světového názoru.

Události posledních týdnů kladou nám všem naléhavou otázku, do jaké míry se toto všechno dotýká naší suverenity. Pojem suverenity charakterizovaný jako stav nezávislosti dané státní moci na každé jiné moci jak uvnitř, tak i mimo hranice státu, je pojem, který v současném světě prakticky nemůže být realizován v jeho absolutním významu.

Situace v dnešním rozděleném světě, kdy probíhá boj mezi imperialismem na jedné straně a socialismem a dalšími pokrokovými silami na druhé straně, ovlivňuje pojem svrchovanosti, který dostává národní obsah. Je dán skutečností, že národní zájmy jednotlivých socialistických zemí mohou být v současné době zabezpečovány toliko společnými opatřeními celého socialistického společenství.

Na druhé straně socialistické společenství nezeslabuje, ale naopak posiluje, jestliže se respektují konkrétní podmínky jednotlivých zemí. Československo je hospodářsky rozvinutou zemí s dobrou úrovní vzdělanosti a z toho vyplývajícím vysokým podílem inteligence, s tradicemi národně osvobozeneckého boje, s velkými revolučními tradicemi i s tradicemi demokratické správy. Nelze vyzvedávat zvláštnosti podmínek a nadřazovat je nad obecné rysy. Stejně není vůbec možné stavět tyto principy proti sobě. Obě dvě stránky tvoří jednotu společenských vztahů a vzájemně se ovlivňují. Nerespektovat tyto okolnosti a podmínky tak, jak tomu často bylo, znamená pozice socialismu v Československu oslabovat. Jsme proto přesvědčeni, že správný výklad a respektování suverenity státu, kdy jednotlivé socialistické země posilují celé socialistické společenství a využívají přitom svých specifických podmínek, je plně v souladu s chápáním proletářského internacionalismu i s tužbami našich národů.

Československý lid, jeho zástupci i všechny instituce mají dostatek prostoru, aby si podle svých zájmů, podle revolučních a demokratických tradic zajistili spokojenou socialistickou budoucnost.

Přijetím Dohody vstupujeme do další etapy normalizace poměrů v zemi.

Pro nastávající období je důležité, že náš pracující lid dal zřetelně najevo, že chceme žít v takové socialistické společnosti, která by navazovala na revoluční i demokratické tradice našich národů. Pro československý lid jsme povinni zajistit vskutku dobrou socialistickou perspektivu. Měli bychom ze všech svých sil usilovat o takovou praxi výstavby socialismu, který by své opodstatnění čerpal jak z teoretických postulátů marxismu-leninismu, tak i z každodenního života člověka v naší době. Jen tak totiž dokážeme, že myšlenka socialistického vývoje Československa bude navždy trvalou konstantou a jedinou alternativou společenského dění.

Myšlenku nezbytného kulturního i materiálního pokroku tudíž považujeme za základnu dalšího pokojného vývoje v naší zemi. Socialistický systém musíme všestranně stabilizovat a předcházet možným sociálním, ekonomickým či politickým napětím.

Upevnění politického a společenského systému v Československu bude pro nejbližší dobu předpokládat:

1. Sjednocování politických zájmů naší společnosti na půdě Národní fronty, při existenci postavení Komunistické strany Československa jako nejsilnější a nejvlivnější politické síly země.

2. Čs. lidu musíme dát plnou možnost, aby nejen prostřednictvím svých zástupců, ale také přímým podílem na správě a řízení výroby i společnosti uplatnil svoji iniciativu, vlastenectví i pracovní aktivitu.

3. Zajistit reálné uplatnění a přísné respektování práv a svobod občanů daných socialistickou ústavou včetně státoprávních záruk svobodného rozvoje národů, což považujeme za jednu z aktuálních forem budování právní jistoty v životě naší společnosti.

4. Zabezpečit uskutečnění ekonomické reformy, plynulý ekonomický rozvoj naší země a vzestup životní úrovně obyvatelstva.

5. V zahraničně politické oblasti musíme rozvíjet vztahy se socialistickými zeměmi, zejména pak Sovětským svazem, upevňovat jednotu společenství socialistických zemí.

Další etapa, v niž budeme rozhodovat o posílení pozic socialismu v Československu, bude charakterizována potřebou upevnění politického řízení socialistické společnosti. Věcně půjde především o vypracování jasných politických úkolů pro současnou etapu vývoje socialismu, o výrazné zkvalitnění rozhodovacího procesu, institucionálně pak o celou skupinu důležitých otázek.

Nejdůležitějším požadavkem v této souvislosti je nejen zachování, ale další upevňování a rozvíjení vedoucí úlohy Komunistické strany Československa, jejíž autorita u dělnické třídy, rolnictva a inteligence v posledním období nebývale vzrostla. Postavení Komunistické strany Československa jako rozhodující politické síly v zemi vytváří optimální podmínky pro činnost státních orgánů a institucí. Vláda se proto bude i nadále ve své řídící činnosti o Komunistickou stranu Československa opírat.

Významná úloha připadá Národní frontě, která jako hnutí i jako seskupení politických stran i jiných společenských organizací pod vedením KSČ zabezpečuje sjednocování všech podstatných zájmů tříd a sociálních skupin společnosti v souladu s potřebami našeho socialistického vývoje.

Je nepochybné, že v řízení socialistické společnosti nemohou převládnout jednostranně centralistické tendence. Vždyť ze samé podstaty socialismu vyplývá, že zdroj společenského pohybu spočívá v potřebách a zájmech dělnické třídy, rolnictva i inteligence.

Politické vedení naší společnosti i ostatní články řízení musí v současné složité situaci velmi důrazně vystupovat také proti antisocialistickým projevům, proti živelnosti doprovázející náš vývoj.

Budeme úzkostlivě střežit revoluční vymoženosti našeho lidu a všestranně zajišťovat náš právní řád. Bylo by velkým omylem, kdyby naše dobrá vůle byla některými jednotlivci, různými antisocialistickými silami apod. pokládána za slabost dnešního vedení. K vybudování efektivního politického systému bude nutno postupně vytvořit i nezbytné institucionální předpoklady.

Dalším významným faktorem vnitřní politiky našeho státu musí být i nadále úsilí o respektování všech zákonných práv a povinností institucí i občanů. Přitom vycházíme z marxisticko-leninského pojetí společenského vývoje, které nám dává jistotu, že společenské třídy či skupiny jsou v socialistické společnosti vedeny především úsilím o spolupráci. Naši současnou situaci charakterizuje ekonomická i politická spolupráce tříd i sociálních vrstev. To objektivně umožňuje socialistickému státu, aby mohl garantovat ústavní práva i svobody občanům, neboť není třeba mocenským způsobem některé sociální vrstvy či dokonce třídu omezovat. Tato záruka právní jistoty a osobní nedotknutelnosti se pochopitelně musí dotýkat také všech občanů, kteří se nedostanou do rozporu s platným československým právem.

Integrální součástí tohoto procesu je vytvoření podmínek pro rozvoj socialistických národů a národností v Československu. Myšlenka federalizace Československé socialistické republiky, která v nejbližším období získá podobu zákonného ustanovení, bude také významným stabilizačním faktorem značného politického dosahu. Spolupráci našich národů bude dán státoprávní podklad, přičemž budou právně zakotveny i zájmy národností, žijících na území Československé republiky. Musíme učinit vše pro to, aby věcné, institucionální i kádrové zabezpečení projektu federalizace naší republiky bylo prostředkem k trvalé plodné spolupráci našich národů i národností, k prospěchu lidu, národů a národností ČSSR.

V zájmu úspěšného rozvoje socialismu je nezbytné, aby Československo zvýšilo efektivnost svého hospodářství. K tomu musí bezprostředně sloužit ekonomická politika všech vedoucích institucí naší společnosti.

Praktické úkoly hospodářské politiky, které před námi zcela konkrétně v příštím roce stojí, jsou mimořádně náročné. Možno zcela otevřeně říci, že i mnozí hospodářští odborníci pochybují o tom, zda jsou všechny splnitelné. Nicméně je nutno vidět, že právě v tomto současném roce, kdy naše ekonomická situace někdy byla vykládána ve velmi černých barvách, dosahujeme mimořádného ekonomického vzestupu.