Čtvrtek 27. června 1968

Nikdo se již o slovo nehlásí. Přeje si ministr inž. Sucharda slovo?

Ministr inž. Sucharda: Vážené soudružky a soudruzi poslanci, do. volte mi jen několik poznámek pro vaše rozhodování. Pokud se týče obou alternativ, které jsou předloženy, já jsem ve svém vyjádření v úvodu řekl, že to podstatné, co vyplynulo z jednání jednotlivých výborů, ústavně právního, pro plán a rozpočet a výboru pro národní výbory v tom zásadním kryje myšlenku, která byla vyjádřena a byla předmětem diskusí ve zdravotním výboru. Chci uvést pro soudruhy ze zdravotního výboru jejich podněty, které tam jsou zakotveny a které rozhodně nemůžeme přejit, rozhodně se s nimi bude počítat, ale jde o to, zdali to má být vyjádřeno v zákoně nebo zdali to má být kryto dosavadními směrnicemi ministerstva financi, jde o to najit správné řešení v rámci dosavadních pravomoci daných zákonem.

Za druhé. Pokud se týče návrhu s. dr. Hrabala, chci říci, že jeho návrh na úpravu termínu je správný a jde o to, aby byla vyjádřena shodnost s úpravami všech ostatních sociálnech opatření.

Za třetí. Kde je třeba rozlišit dvě etapy. Počítáme s tím, že invalidy bude potřebí při příští připravované reformě řešit úplně zvlášť. Zatím diskuse vyznívají tak, že bude třeba řešit případy, kdy měl dosavadní plátce úlevy zvláštním kompenzovaným opatřením sociální politiky, ale tak, aby společnost zabezpečila invalidním osobám všechno, co je potřebí. Bezprostředně je třeba říci, že pro invaliditu i nevidomé platí, že budou dále osvobození, poněvadž se na ně navrhovaná úprava nevztahuje.

Místopředseda NS Zedník: Děkuji. Dále má slovo s. posl. Švec.

Posl. Ing. Švec: Doporučujem návrh s. dr. Hrabala akceptovať, je to jedna záležitosť, ktorú by bolo treba, ako je v návrhu vlády uvedené, dodržovať. Rieši sa ním komplexne zásadná otázka dane zo mzdy podľa uznesenia, ktoré prijalo dopoludnia plénum a Národné zhromaždenie bude informované, na akom stupni budú otázky v pohybe a v nebezpečenstve, že by mohli byť zneužité, nehľadiac na to, že bude včasná kontrola, ktorou sa zásady budú overovať. Doporučujem, aby plénum NZ prijalo alternatívu č. 1.

Místopředseda NS Zedník: Děkuji s. posl. Švecovi. Zdravotní výbor setrvává na svém stanovisku, které vyjádřil v alternativě B. Prosím o hlasování. Žádám ověřovatele, aby se ujali svých funkci.

Soudružky a soudruzi poslanci, přistoupíme tedy k hlasování. Dávám hlasovat o protinávrhu zdravotního výboru, jde o tisk 182, alternativa B. Kdo souhlasí s návrhem zdravotního výboru, vyjádřeným v alternativě B tisku 182, nechť zvedne ruku.

Posl. Ing. Švec: Vidím, súdružky a súdruhovia, že nepoznáte alternatívu B. Preto vám ju prečítam: "Zdravotnícky výbor doporučuje previesť vo vládnom návrhu tieto zmeny:

1. Názov zákona upraviť novo takto: zákon, ktorým sa mení a doplňuje zákon o dani zo mzdy, zákon o dani z príjmov z literárnej a umeleckej činnosti a zákon o dani z príjmov obyvateľstva.

2. Doterajší článok I označiť ako článok II a ako nový článok I zaradiť tento text:

(1) V súvislosti s úpravou prídavkov na deti a výchovného sa uznáva za vyživovanú osobu pre účely zníženia dane zo mzdy, dane z príjmov z literárnej a umeleckej činnosti a dane z príjmov obyvateľstva z celkového počtu detí, na ktoré poplatníkovi alebo inej osobe náležia prídavky na deti alebo výchovné, len jedno dieťa.

(2) Ministerstvo financií stanoví vyhláškou podmienky, za ktorých možno poskytnúť zníženie daní, uvedených v ods. 1, najmä u detí

a) z rozvedeného manželstva,

b) z manželstva, kde poplatník - bez toho žeby bol rozvedený - trvalo nežije s manželom v spoločnej domácnosti,

c) zrodených mimo manželstvo a

d) invalidných". A to je všetko.

Mpř. NS Zedník. Děkuji zpravodaji posl. Švecovi. Hlásí se ještě o slovo ministr Sucharda. Prosím.

Min. financí Ing. Sucharda: Já se, soudružky a soudruzi, velmi omlouvám, že se ještě hlásím jednou. Já bych nesplnil svou povinnost, kdybych vás neupozornil před vaším hlasováním na to, že v alternativě B se nepočítá s tím, co bylo v alternativě A podstatné, to je otázka, že první alternativa kryje všechny daně obyvatelstva, včetně daně zemědělské. Já jsem ve svém úvodu uvedl, že právě toto je to logické, co vedle toho politického vyvážení právě dává ten význam k tomu znění, že se nemusí zvláště provádět novelizace daně zemědělské. Moje prosba je, abyste na tuto vazbu při úpravě hlasování nezapomněli.

Mpř. NS Zedník: Děkuji ministru Suchardovi. Dávám tedy hlasovat, prosím ověřovatele, aby se ujali svých funkcí. Dávám hlasovat o alternativě B, tisk 182. Kdo souhlasí s tímto návrhem zdravotního výboru, zdůvodněným soudružkou Kubešovou, nechť zvedne ruku (hlasuje se). Děkuji. Tedy 6 hlasů pro návrh zdravotního výboru. Kdo je proti tomuto návrhu? (Hlasuje se.) Děkuji. To je drtivá většina. Zdržel se někdo hlasování? 5 poslanců se zdrželo hlasování.

Přistoupíme tedy k hlasování o návrhu zákona tak, jak jej předložil posl. zpravodaj Švec, s doplňkem předloženým s. posl. Hrabalem. Kdo souhlasí s návrhem zákona, kterým se mění a doplňuje zákon o dani ze mzdy, tisk 173, ve znění společné zprávy výborů ústavně právního, pro pián a rozpočet, pro národní výbory, a výboru zdravotního podle ústní zprávy zpravodaje posl. Švece, doplněné posl. Hrabalem v článku 2, kde se říká, že tento zákon nabývá účinnosti 1. července 1968, nechť zvedne ruku. (Hlasuje se.) Děkuji. Je někdo proti? 2 poslanci. Zdržel se někdo hlasování? Jeden. Děkuji. Národní shromáždění schválilo zákon, kterým se mění a doplňuje zákon o dani ze mzdy.

Jako další bod pořadu budeme projednávat

10. Návrh výboru ústavně právního a výboru pro plán a rozpočet na vydání zákona, kterým se mění zákon o komisích lidové kontroly a zákon o národních výhorech, (tisk 166).

Návrh odůvodní poslankyně Šmehlíková. Prosím, aby se ujala slova.

Zpravodajka NS Šmehlíková: Vážené soudružky a soudruzi, dovolte mi, abych jako zpravodaj za výbor ústavně právní a pro plán a rozpočet uvedla předložený návrh zákona, kterým se mění zákon o komisích lidové kontroly a zákon o národních výborech, a který představuje další etapu ve vývoji postavení komisí lidové kontroly. Jde o úpravu, která realizuje požadavek demokratizačního procesu, posílit kontrolní funkci zastupitelských sborů a orgány ROH konstituovat jako čistě odborové orgány bez jakýchkoliv řídících vztahů ze strany státních orgánů.

V tomto směru obsahuje návrh v podstatě tyto změny současného stavu:

1. z Ústřední komise lidové kontroly vytváří orgán čistě parlamentní kontroly, neodvislý na vládě a analogicky posiluje i kontrolní funkci plenárních zasedání národních výborů,

2. ze soustavy komisí lidové kontroly odcházejí závodní komise lidové kontroly, které budou napříště řízeny jen odborovými orgány. Blíže k odůvodnění návrhu:

Podle ústavy patří veškerá moc v ČSSR pracujícímu lidu, který ji vykonává prostřednictvím zastupitelských sborů; aby ji však mohli pracující lid prostřednictvím těchto sborů plně a účinně vykonávat, je třeba, aby zastupitelské sbory měly k tomu vytvořeny také příslušné předpoklady. Z této základní otázky navrhovaná úprava vychází jako u řešení postavení komisí lidové kontroly národních výborů.

Národní shromáždění je ústavou a zákonem o jednacím a pracovním řádu Národního shromáždění vybaveno rozsáhlou pravomocí, která mu má umožnit také účinně kontrolovat plnění všech rozhodujících úkolů státu. V praxi uplatňování této pravomoci nebylo však plně rozvinuto, a to nejen proto, že v důsledku deformaci celkového politického systému a tedy i práce Národního shromáždění nebyly plně využívány běžné prostředky parlamentní kontroly (interpelace poslanců, hlasování o důvěře vládě apod.), ale zejména proto, že Národní shromáždění nemělo reálnou možnost získat si vlastní věrohodné údaje pro svou činnost; tím bylo Národní shromáždění, jeho orgány i poslanci v praktické nevýhodě proti početnému aparátu výkonné sféry. Včera jsme měli možnost ocenit činnost ÚKLK, která nám zajistila ve svém stanovisku k závěrům dostatek podkladů pro daleko objektivnější posuzování než v minulosti, jak se sami poslanci v rozpravě vyjádřili. Věříme, že i v budoucnosti bude interpelacím poslanců věnována zvýšená péče právě proto, že poslanci budou moci využívat kontrolního orgánu NS k objektivizování odpovědí, které v minulosti splňovaly často jen tu podmínku, že byly zodpovězeny v zákonné lhůtě, ale objektivního posouzení obsahu jsme již mnohdy nemohli vlastními silami dosáhnout. Jistěže v práci ÚKLK nám bude dána plná moc, abychom takové objektivity dosáhli.

Vývoj postavení Ústřední komise lidové kontroly jako nejvyššího speciálního kontrolního orgánu státu směřoval proto v poslední době k posílení kontrolní funkce Národního shromáždění: zákonem č. 70/1967 Sb. o komisích lidové kontroly, byla Ústřední komise lidové kontroly - proti úpravě z roku 1963 - již podřízena Národnímu shromáždění, přitom však zůstala nadále i kontrolním orgánem vlády. Z hlediska vytváření předpokladů pro výkon kontrolní funkce Národního shromáždění šlo tedy o pozitivní vývoj, a však v době deformací politického systému se v řešení postavení Ústřední komise lidové kontroly odrazil kompromis mezi cílem a způsobem jeho realizace.

Zkušenosti Národního shromáždění se spoluprací s Ústřední komisí lidové kontroly z tohoto období jsou kladné a plně potvrzují oprávněnost sepětí výsledků kontrolní činnosti Ústřední komise lidové kontroly a potřebami Národního shromáždění; Ústřední komise lidové kontroly v tomto období přispívala k práci Národního shromáždění zejména svým stanoviskem ke státnímu závěrečnému účtu a kontrolními výsledky v oblasti hospodářské a finanční politiky státu, které poskytly orgánům Národního shromáždění široké a objektivní podklady pro výkon jejich funkcí a u nichž závěry výborů Národního shromáždění, přijaté po jejich projednání, přispěly k účinnému odstranění zjištěných závad. Přes tento pozitivní rys vztahů Národního shromáždění s Ústřední komisi lidové kontroly brání však plnému a účinnému uplatňování kontrolní funkce Národního shromáždění prostřednictvím Ústřední komise lidové kontroly okolnost, že Ústřední komise lidové kontroly zůstává i nadále kontrolním orgánem vlády, jejíž činnost má být hlavním objektem kontroly Národního shromáždění.

Teprve současný rozvoj socialistické demokracie a v něm zejména postulát plného rozvinutí ústavních funkci Národního shromáždění a důsledné prosazení zásady, že každý orgán má mít přesně vymezenou působnost a má odpovídat za výsledky své práce, umožňuje nastolit na pořad dne i otázku vytvoření orgánu čistě parlamentní kontroly. Také akční program Komunistické strany Československa chápe Národní shromáždění jako socialistický parlament se všemi funkcemi, které parlament v demokratické republice musí mít a proto stanoví posílit kontorní funkci Národního shromáždění v celém našem veřejném životě a konkrétně ve vztahu k vládě a z tohoto hlediska podřídit aparát kontroly plně Národnímu shromáždění. Proto návrh vylučuje Ústřední komisi lidové kontroly z podřízenosti vládě a ponechává ji v podřízenosti jen Národnímu shromáždění. Vývoj směřující k vytvoření předpokladů pro výkon plné a účinné kontroly Národního shromáždění tedy nabývá nové kvality: Národní shromáždění dostává orgán čistě parlamentní kontroly, nezávislý na vládě a na ostatních ústředních orgánech státní správy.

Analogicky pak s úpravou postavení Ústřední komise lidové kontroly upravuje návrh i postavení komisí lidové kontroly národních výborů; odstraňuje totiž vztah určité odvislosti komisí lidové kontroly na radách národních výborů a vytváří tak i zde předpoklady k tomu, aby plenární zasedání národních výborů mohla prostřednictvím komisí lidové kontroly plně uplatňovat kontrolu vůči všem svým výkonným orgánům, a tedy i vůči radě; i v tomto bodě návrh tedy ve smyslu akčního programu KSČ posiluje kontrolní funkci zastupitelských sborů.

V obou uvedených směrech - jak v úpravě postavení Ústřední komise lidové kontroly, tak v úpravě postavení komisi lidové kontroly národních výborů - naplňuje tedy návrh ten článek ústavy, podle něhož veškerá moc - a tedy i kontrolní - patří pracujícímu lidu, který ji vykonává prostřednictvím zastupitelských sborů.

Pokud jde o závodní komise lidové kontroly, i jejich postavení prošlo v poslední době vývojem, směřujícím k jejich "odstátnění" jako odborových orgánů: zákonem č. 23/1963 Sb., o lidové kontrole a o národohospodářské evidenci byly závodní komise lidové kontroly zřízeny jako články soustavy komisí lidové kontroly a měly povahu státních orgánů; podle zákona č. 70/1967 Sb., o komisích lidové kontroly zůstaly závodní komise lidové kontroly sice článkem soustavy komisí lidové kontroly, ale již jako odborové orgány a pouze s některými vazbami na ostatní komise lidové kontroly. Demokratizační proces, směřující k vytvoření ROH jako zájmové a na státních orgánech zcela nezávislé organizace, upravující si postavení a činnost svých orgánů vlastními opatřeními, vyvolává nutnost zrevidovat v tomto směru i úpravu postavení závodních komisi lidové kontroly. Také rezoluce V plenární schůze Ústřední rady odborů požaduje změnu zákona o komisích lidové kontroly v tom směru, aby závodní komise lidové kontroly byly řízeny pouze orgány ROH a aby jejich ustavování bylo svěřeno do pravomoci závodním výborům ROH. Návrh proto ruší po věcné stránce všechny dosud existující vztahy závodních komisí lidové kontroly k ostatním komisím lidové kontroly, přičemž veškerá ustanovení o závodních komisích lidové kontroly ze zákona o komisích lidové kontroly i ze zákona o národních výborech vypouští. Závodní komise lidové kontroly tedy již nebudou článkem soustavy komisí lidové kontroly a napříště budou jejich zřizování, postavení a činnost upravovat a je řídit výlučně odborové orgány.

Závodní komise lidové kontroly pracovaly v rámci soustavy státních orgánů od roku 1963. Při této příležitosti, kdy z této soustavy mají odejít, chtěla bych proto poděkovat všem členům těchto komisí za jejich dosavadní práci. Výsledky této práce, pro níž je charakteristická možnost bezprostřední a stálé účasti v kontrolovaném prostředí, přispěly na mnoha místech ke konsolidaci nesprávných poměrů a tendencí v našich závodech; přitom je nutno vzít v úvahu mnohdy i vyhraněnou konfliktnost jejich práce, neboť členové těchto komisí jsou pracovníky těch závodů, které kontrolují.

Návrh, který podle č. 52 ústavy iniciativně předkládají výbory ústavně právní a pro plán a rozpočet, byl projednán také ve výborech pro národní výbory, pro spotřební průmysl, služby, obchod a spoje a pro investiční výstavbu a stavebnictví; předložený návrh je výsledkem tohoto projednání.

Z důvodů, které jsem uvedla, doporučuji plénu Národního shromáždění předložený návrh zákona schválit. (Potlesk.)

Místopředseda NS Zedník: Děkuji zprav. posl. Šmehlíkové a dávám slovo přihlášenému posl. Závětovi.

Posl. Závěta: Soudružky a soudruzi poslanci, Národnímu shromáždění je předložen návrh na vydání zákona, kterým se měni zákon o komisích lidové kontroly a zákon o národních výborech. Dovolte mi, abych jménem ROH poukázal na některé skutečnosti, které vedly ÚRO k tomu, požádat o změnu té části zákona, jež se dotýká závodních komisí lidové kontroly.

Jak vám je známo, byl zákon o KLK č. 70/67 Sb. přijat loňského roku s tím, že bude dále posílena účast pracujících na kontrole. Proto také ÚRO souhlasila s tím, aby do zákona o KLK byly vtěleny pasáže, které upravují postavení, úlohu a pravomoci závodních komisí lidové kontroly jako orgánů základních organizací ROH.

Jako celý náš společenský život, stoji naše ROH v etapě, kdy přehodnocuje svoje postavení a úlohu jako výraz demokratické obrody. Odbory se stávají nezávislou, samostatnou zájmovou organizaci našich pracujících, samostatnou politickou silou, neodlučitelnou součástí vlády NF.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP