Soudružky a soudruzi, budeme hlasovat odděleně
o každém z projednávaných zákonů
zvláště. Odděleně budeme pak
hlasovat o navrhovaných usneseních Národního
shromáždění. Přistoupíme
tedy k závěrečnému projednání
návrhu zákona o změnách v nemocenském
pojištění a v nemocenské péči.
Text tohoto zákona, jak jej navrhla vláda, máte
v ruce jako tisk č. 170. Společná zpráva
výborů, včetně varianty navrhované
výborem zdravotním, je označena jako tisk
č. 179. Rozhodneme nejdříve o protinávrhu
zdravotního výboru, který doporučuje,
aby v článku I. v novém znění
§ 17, odst. 1 byla horní hranice částky
rozhodná pro výši nemocenského při
6denním pracovním týdnu ponechána
na dosavadní úrovni 100 Kčs, při 5denním
pracovním týdnu rovněž na dosavadní
úrovni 120 Kčs. Cifry uvedené v navrhovaném
novém znění § 17 odst. 1 by se tedy
změnily v řádku čtvrtém ze
150 Kčs na 100 Kčs a v řádku osmém
ze 180 Kčs na 120 Kčs. Tato změna by se promítla
dále v navrhovaném textu zákona na str. 4,
kde v či. lI. by vypadl odstavec druhý. Upozorňuji,
že schválení této změny, navrhované
zdravotním výborem, na rozdíl od výborů
ústavně právního, pro NV, pro plán
a rozpočet a pro zemědělství a výživu,
znamená automaticky příslušné
změny v návrhu zákona o dávkách
v mateřství a přídavcích na
děti z nemocenského pojištění
a znamenají rovněž změnu ve třetím
z projednávaných zákonů, to je v návrhu
zákona, kterým se mění a doplňuje
zákon o sociálním zabezpečení
družstevních rovníků a zákona
o sociálním zabezpečení. V tomto návrhu
zákona se snížení částky
pro výpočet nemocenského u kategorie pracujících
s nejvyššími příjmy promítne
do čI. I, ve kterém bude vytištěn celý
bod 1.
Dám tedy hlasovat o návrhu zdravotního výboru,
jak jej podrobně uvedla zprav. posl. Kubešová
s tím, že tímto rozhodnutím se současně
řeší ustanovení v návrhu zákona
o dávkách v mateřství a přídavcích
na děti z nemocenského pojištění
a v návrhu zákona, kterým se mění
a doplňuje zákon o sociálním zabezpečení
družstevních rolníků.
Kdo souhlasí tedy s protinávrhem zdravotního
výboru, nechť zvedne ruku. (Hlasuje se.) Prosím
ověřovatele, aby provedli sčítání
hlasů. 114. Kdo je proti návrhu? (Hlasuje se.)
Prosím o ověření hlasů. Proti
je 88 hlasů. Kdo se zdržel hlasování?
Hlasování se zdrželo 7 poslanců.
Soudružky a soudruzi, tím Národní shromáždění
schválilo znění čI. I § 17 odst.
1 návrhu zákona o změnách v nemocenském
pojištění a v nemocenské péči
podle návrhu zdravotního výboru. (Potlesk.)
Konstatuji, že tím jsou odhlasovány současně
související změny v návrhu zákona
o dávkách v mateřství a přídavcích
na děti z nemocenského pojištění,
a dále v návrhu zákona, kterým se
mění a doplňuje zákon o sociálním
zabezpečení družstevních rolníků
a zákon o sociálním zabezpečení
podle návrhu zdravotního výboru.
Dokončíme nyní projednání zákona
o změnách v nemocenském pojištění
a v nemocenské péči, tisk č. 170.
Dám hlasovat o celém ostatním textu tohoto
zákona, kromě již odhlasovaného znění
čI. I, § 17 odst. 1 a čI. II. Toto ve znění
společné zprávy výborů, uvedené
v tisku 179. Prosím, kdo souhlasí, nechť zvedne
ruku. (Hlasuje se.) Děkuji. Kdo je proti? Jeden.
Kdo se zdržel hlasování? Dva.
Tím Národní shromáždění
schválilo zákon o změnách v nemocenském
pojištění a nemocenské péči.
Hlasováním o předchozím zákoně
a schválením návrhu zdravotního výboru
rozhodlo již NS o znění § 5 odst. 1 a
o změně § 8 odst. 1 zákona o dávkách
mateřství. Dávám hlasovat o celém
ostatním textu návrhu tohoto zákona. tisk
171.
Kdo souhlasí, aby tento text zákona byl schvácen
ve znění společné zprávy výborů,
nechť zvedne ruku! (Hlasuje se.) Kdo je proti?
(Nikdo.) Zdržel se někdo hlasování?
(Dva.) Konstatuji, že NS schválilo zákon
o dávkách v mateřství a o přídavcích
na děti z nemocenského pojištění.
Hlasováním o návrhu zákona o změnách
v nemocenském pojištění a v nemocenské
péči rozhodlo již NS o tom, že v návrhu
zákona, kterým se mění a doplňuje
zákon o sociálním zabezpečení
družstevních rolníků a zákon
o sociálním zabezpečení se vypouští
z článku I, bod 1. Dám hlasovat o celém
ostatním textu návrhu zákona.
Kdo souhlasí, aby tento text zákona byl schválen
ve znění společné zprávy výborů
uvedeném v tisku 181, nechť zvedne ruku! (Hlasuje
se.) Kdo je proti? (Nikdo.) Kdo se zdržel hlasování?
(Jeden.) Konstatuji, že NS schválilo zákon,
kterým se mění a doplňuje zákon
o sociálním zabezpečení družstevních
rolníků a zákon o sociálním
zabezpečení.
Přistoupíme nyní k hlasování
o navržených usneseních. Ve zprávě
zpravodajky posl. Kubešové byl tlumočen návrh
zdravotního výboru, aby NS při schvalování
návrhů zákonů přijalo toto
usnesení:
"Národní shromáždění
1. bere na vědomí opatření, které
vláda operativně učinila k odstranění
negativního dopadu úpravy cen dětského
odívání a školního stravování
a bere se souhlasem na vědomí, že vláda
bude informovat NS a veřejnost o svých záměrech,
vycházejíc přitom z toho, aby celková
životní úroveň obyvatelstva se vyvíjela
v souladu s programovým prohlášením
vlády;
2. ukládá vládě, aby v prvním
pololetí roku 1969 (zprav. posl. Kubešová:
Ne, v průběhu roku 1969.), opravuji: aby v průběhu
roku 1969 podala NS zprávu o výsledku jednání
o koncepci přestavby daně ze mzdy a o koncepci sociální
politiky s konkrétními návrhy na postupné
řešení dílčích otázek
problematiky populační politiky a péče
o rodiny s dětmi."
Tolik návrh usnesení.
Má někdo nějaké připomínky
nebo dotazy k tomuto návrhu usnesení? (Nikdo
se nehlásí.) Není tomu tak.
Přistoupíme tedy k hlasování. Kdo
souhlasí s návrhem usnesení, které
doporučuje zdravotní výbor, jak jsem je přečetl,
nechť zvedne ruku i (Hlasuje se.) Je někdo
proti? (Nikdo.) Kdo se zdržel hlasování?
(Nikdo.) Usnesení NS je tedy jednomyslně
schváleno.
Dále upozorňuji, že ve společné
zprávě výborů NS, tisk 179, doporučuje
ústavně právní výbor, aby bylo
přijato toto usnesení:
"Národní shromáždění
ukládá vládě, aby mu do dvou let po
počátku účinnosti zákona o
změnách v nemocenském pojištění
a nemocenské péči podala zprávu, zda
úroveň dávek nemocenského pojištění
a sociálního zabezpečení je v souladu
s vývojem mezd a cen."
Je třeba uvážit jeho přijetí
vzhledem k tomu, že se v podstatě kryje s usnesením,
které bylo přijato Národním shromážděním
podle návrhu zdravotního výboru.
Má někdo připomínku k tomuto usnesení?
(Nikdo se nehlásí.) Přistoupíme
tedy k hlasování. Kdo souhlasí s návrhem
usnesení, které doporučuje ústavně
právní výbor, nechť zvedne ruku! (Hlasuje
se.) Je někdo proti? (Nikdo.) Zdržel se
někdo hlasování? (Jeden.) Konstatuji,
že usnesení NS bylo schváleno. Tím jsme
vyčerpali sedmý bod pořadu.
8. Návrh usnesení Národního shromáždění
na stanovení počtu členů České
národní rady a na volbu členů České
národní rady
Dávám nyní slovo posl. Krieglovi, předsedovi
ÚV Národní fronty.
Posl. dr. Kriegel: Soudružky a soudruzi poslanci!
Prvý den našeho zasedání 24. června
schválilo NS ústavní zákon o přípravě
federativního uspořádání naší
republiky. ÚV Národní fronty zaslal podle
článku 4 odst. 1 tohoto ústavního
zákona NS návrh, aby stanovilo počet členů
ČNR na 150.
Doporučuji proto, aby návrh ÚV NF byl Národním
shromážděním schválen a NS ve
svém usnesení takto určilo počet členů
ČNR.
Návrh na složení ČNR, jehož příprava
byla již zahájena, vyžaduje velkou péči
a pozornost tak, aby jeho členové z řad poslanců
NS i dalších představitelů veřejného,
politického a kulturního života skutečně
reprezentovali sociální i politické složení
obyvatelstva, aby mluvčími českého
národa v ČNR byli reprezentanti všech sociálních
skupin a vrstev, aby se plně přihlédlo ve
správných proporcích k zastoupení
krajů a jednotlivých oblastí. Splnit tento
požadavek vyžaduje vést další jednání
se složkami Národní fronty, významnými
společenskými organizacemi a jednotlivými
kraji a oblastmi a dosáhnout shody v koncepci celého
návrhu.
Proto doporučuji NS návrh na vytvoření
komise v čele s předsedou NS s. Josefem Smrkovským,
jejímiž dalšími členy by byli poslanci
dr. Bohuslav Kučera, předseda Čs. strany
socialistické, Antonín Pospíšil, předseda
Čs. strany lidové a dále podle abecedního
pořadí Bílková, Géryk, dr.
Kriegel, Matoušek, dr. Pennigerová, Pecka, inž.
Pokorná, Tříska a Závodská.
Jsem přesvědčen, že komise NS by mohla
významně přispět ke spolupráci
v jednotlivých krajích a oblastech a že je
reálné, aby ÚV Národní fronty
v úzké spolupráci s Národním
shromážděním předložil NS
v navrhovaném termínu kolem 10. července
celkový návrh na složení ČNR.
Jsou tudíž dva návrhy. Jednak stanovení
počtu členů České národní
rady a za druhé složení komise za předsednictví
předsedy NS ke spolupráci s ÚV NF k přípravě
celého návrhu pro NS.
Mpř. NS Dohnal: Děkuji s. posl. dr. Kriegelovi.
Tím jsme de facto vyčerpali desátý
bod. Není mi známo, proč s. dr. Kriegel nevyčkal
na normální pořad. Ovšem, když
byl návrh přednesený, měli bychom
k němu zaujmout stanovisko.
Má někdo k přednesenému návrhu
dotaz, připomínku? (Nikdo.) Nikoliv.
Slyšeli jste návrh předsedy ÚV NF, aby
NS stanovilo podle § 4, odst. 1 zákona o přípravě
federativního uspořádání ČSSR,
aby Česká národní rada měla
150 členů. Dávám o tomto návrhu
hlasovat. Kdo souhlasí s návrhem usnesení,
nechť zvedne ruku. (Děje se.) Je někdo
proti? (Nikdo.) Zdržel se někdo hlasování?
(Nikdo.) Konstatuji, že návrh byl jednomyslně
přijat.
V úvodním slovu předseda ÚV NF doporučil,
aby NS zvolilo ze svého středu skupinu poslanců,
která by napomáhala při sestavování
kandidátky členů České národní
rady, která bude zvolena na mimořádné
schůzi NS 10. 7. t. r. Prosím, aby s. dr. Kriegel
přečetl ještě jednou jejich jména.
Posl. dr. Kriegel: (čte) Josef Smrkovský,
Bohuslav Kučera, Antonín Pospíšil, Bílková
Jarmila, Géryk Rudolf, Kriegel František, Matoušek
František, Pennigerová Soňa, Pecka Vlastimil,
Pokorná Alena, Tříska Jaroslav, Závodská
Zdeňka.
Mpř. NS Dohnal: Děkuji. Má někdo
dotaz nebo připomínku k předloženému
návrhu?
Posl. Uher: Doporučuji ještě posl. Jägermanna.
Mpř. NS Dohnal: Je zde návrh na posl. Jägermanna
do přednesené skupiny.
Posl. dr. Kriegel: Souhlas. Není námitek.
Mpř. NS Dohnal: Jsou další návrhy?
Nejsou. Navrhuji, aby tato skupina poslanců NS byla zvolena
podle návrhu ÚV NF a doplněna o s. Jägermanna.
Navrhuji, aby skupina byla zvolena aklamací. Má
někdo připomínku ke způsobu provedení
volby aklamací? (Nikdo.) Nemáte připomínky.
Přistupujeme tedy ke hlasování. Kdo souhlasí,
aby za předsedu skupiny poslanců NS byl zvolen předseda
NS s. Smrkovský a za členy poslanci Kučera,
Pospíšil, Bílková, Géryk, Kriegel,
Matoušek, Pennigerová, Pecka, Pokorná, Tříska
a Závodská a Jägermann, nechť zvedne ruku.
(Děje se.) Děkuji. Zdržel se někdo
hlasování? (Nikdo.)
Konstatuji, že byla zvolena skupina poslanců NS, která
bude napomáhat při kádrovém výběru
členů České národní
rady. Tím jsme vyčerpali desátý bod
našeho programu. K osmému bodu se vrátíme
po polední přestávce.
Přerušuji jednání do 14.30 hod.
(Schůze přerušena v 13.03 hod.)
(Schůze opět zahájena ve 14.36 hod.)
Mpř. NS Zedník (zvoní): Soudružky
a soudruzi, zahajuji přerušenou schůzi NS.
Projednáme nyní bod
9. Vládní návrh zákona, kterým
se mění a doplňuje zákon o dani ze
mzdy (tisk 173) a společná zpráva výborů
ústavně právního, pro národní
výbory, pro plán a rozpočet a výboru
zdravotního (tisk 182).
Návrh odůvodní ministr financí inž.
Bohumil Sucharda. Uděluji mu slovo.
Ministr financí inž. Sucharda: Vážené
soudružky a soudruzi poslanci, návrh, který
předkládáme a který je nyní
předmětem jednání, navazuje v podstatě
na předchozí body, které jste právě
přijali. Chtěl bych proto obrátit pozornost
k tomu, co vyznělo z jednání, tj.
k návrhům, jak je vláda předložila
NS k projednání.
Návrh novelizace zákona o dani ze mzdy, jak byl
předložen měl za cíl, aby podmínky
pro poskytování slev z důvodů
invalidity byly shodné s vymezením pojmu invalidity
v zákonech o sociálním zabezpečení.
Vládní návrh byl projednáván
ve výborech NS v souvislosti - a to velmi správně
- s návrhy na úpravy zákonů z oblasti
sociálního zabezpečení a též
s návrhem zákona o mateřské dovolené
a o přídavcích na děti a vznikla přitom
otázka, zda by nebylo vhodné vyjádřit
v navržené novelizaci zákona o dani ze
mzdy též přímou vazbu na soubor opatření
v oblasti nemocenského pojištění.
Je to výraz snahy, aby se tímto způsobem
vyjádřila organická jednota s předchozími
předlohami, jak je NS přijalo.
Původně jsme uvažovali provést tuto
úpravu u daně ze mzdy v návaznosti na
zákony, které byly přijaty, stejně
jako u daně z příjmu, z literární
a umělecké činnosti a u daně z příjmu
obyvatelstva vyhláškou, jak je k tomu ministerstvo
financí podle zákona zmocněno. Právě
tím, že daňové zákony obsahují
zmocnění pro MF, umožňují úpravu
vyhláškou, takže po stránce formální
bylo vše v pořádku.
Při projednávání v ústavně
právním výboru bylo však usneseno, a
k tomuto usnesení se připojily též
další výbory NS, jako např. výbor
pro plán a rozpočet, pro národní výbory
a zdravotní výbor, aby z politických
důvodů řešení u daní placených
obyvatelstvem a tím celá problematika, tj. i přídavky
na děti a celá úprava daní, byla provedena
v normách stejné úrovně, tzn.
Ve formě zákona.
Pro tyto výbory NS doporučuji, aby vládní
návrh novelizace zákona o dani ze mzdy byl rozšířen
v tom směru, aby umožnil úpravu slev na
děti formou vyhlášky pro všechny daně
placené obyvatelstvem. Toto řešení,
které z hlediska politického i právního
pokládám za správné, umožní,
aby jedním společným prováděcím
přepisem byla jednotně upravena otázka poskytování
slev na děti, na které přísluší
přídavky na výchovné, u všech
daní placených obyvatelstvem, tedy i u daně
zemědělské, k čemuž by jinak
pro tento účel bylo potřeba zvláštní
novelizace zákona o zemědělské dani.
Dojde tím k vyvážení samotných
zákonných předloh, které ve své
původní podobě se vztahují jen na
nezbytnou úpravu daně ze mzdy z oblasti případů
invalidity.
Chtěl bych říci ještě několik
poznámek pro vaši informaci i pro vaši politickou
práci k celkovému záměru přestavby
daně ze mzdy. Současná úprava zdaňování
mezd a platů podle zákona č. 76/52 Sb. je
už sama, jak vyplývá z data, výsledkem
předcházejícího vývoje, v němž
se její konstrukce přizpůsobovala měnícím
se podmínkám v průběhu výstavby
socialistické ekonomiky, které ovlivňovaly
i funkci daně ze mzdy, čímž lze vysvětlit
značnou komplikovanost této daně a oprávněné
připomínky, které na toto téma dostáváme,
včetně značného administrativního
zatížení. V tomto vývoji se úloha
daně ze mzdy vedle její funkce jako příjmu
státního rozpočtu soustřeďovala
stále více vedle oblasti ekonomické i do
oblasti sociální.