Řešíme např. jen část daňové politiky, tj. jen úpravy, které souvisí s přídavky na děti u živitelů rodin; nadále zůstává nedořešen způsob zdanění ostatních vrstev obyvatelstva, např. svobodných, bezdětných, žen, které vychovávají anebo vychovaly děti, atd. K této problematice je mnoho připomínek zdola.

Rodinnými přídavky např. neřešíme vůbec otázku kvality populace, která je pro nás při stávajícím katastrofálním populačním vývoji stále více a více aktuální. V této souvislosti není řešena např. otázka degrese přídavků na děti od 5. dítěte, po níž volají oprávněně odborníci na úseku sociálního lékařství a sociologové. Neřeší se vůbec populační problematika, neboť jsme se již vpředu shodli na tom, že takové cíle si tyto úpravy nekladou. Slyšeli jsme ve zprávě s. min. Štancla že stát vynakládá na tyto úpravy 2,4 mld navíc. Chtěla bych však upozornit, že není vůbec řešena otázka kontroly využívání přídavků na děti. Návrh zákona předpokládá, že vynaložené prostředky půjdou automaticky ve prospěch dětí. Skutečnost je však jiná. Musíme předpokládat zneužívání těchto prostředků některými skupinami obyvatel jako bezpracných příjmů sloužících mnohdy na prohloubení asociálních postojů.

Zákon č. 117/1966 Sb. o opatřeních při zanedbání péče o děti se minul účinkem. To je závažné varování, jemuž by ministerstvo práce a sociálních věcí mělo věnovat mimořádnou péči. Zdravotní výbor se bude kontrolou působení zákona č. 117/66 Sb. zabývat v příštím roce.

Zdravotní výbor NS původně zamýšlel, aby již tento vládní návrh zákona byl doplněn o ustanovení, které by znamenalo určité koncepční řešení: byl však nakonec realistický, spočítal si za pomoci expertů, kolik prostředků navíc by to vyžadovalo okamžitě ze státních prostředků, a ví, že je momentálně nemáme. O některých z doporučení zdravotního výboru již vláda jednala a přijala konkrétní opatření k jejich řešení, některá zůstávají otevřená.

Dovoluji si Vám proto tlumočit návrh zdravotního výboru NS, aby Národní shromáždění při schválení tohoto vládního návrhu zákona přijalo následující usnesení:

"Národní shromáždění.

1. bere na vědomí opatření, které vláda operativně učinila k odstranění negativních dopadů úpravy cen dětského odívání a školního stravování a bere se souhlasem na vědomí, že vláda bude informovat Národní shromáždění a veřejnost o svých záměrech, vycházejíc přitom z toho, aby celková životní úroveň obyvatelstva se vyvíjela v souladu s programovým prohlášením vlády;

2. ukládá vládě, aby v průběhu roku 1969 podala Národnímu shromáždění zprávu o výsledku svého jednání o koncepci přestavby daně ze mzdy a o koncepci sociální politiky s konkrétními návrhy na postupné řešení dílčích otázek problematiky populační politiky a péče o rodiny s dětmi."

Tolik k navrhovanému usnesení.

Končím tedy tím, že navrhuji jako společná zpravodajka výborů NS schválit tento vládní návrh zákona se změnami uvedenými ve společné zprávě výborů (doplněné o výše přednesené změny). Dále doporučuji přijmout při schválení tohoto vládního návrhu výše uvedené usnesení, předložené zdravotním výborem NS.

Přicházím k třetímu návrhu zákona z celkového souboru sociálních zákonů, a sice

III. Vládní návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákon o sociálním zabezpečení družstevních rolníků a zákon o sociálním zabezpečení

Je to návrh zákona tisk č. 172 a Společná zpráva výborů tisk č. 181.

Dovolte mi, abych Vás předem seznámila s všeobecnou charakteristikou tohoto návrhu:

1. Novelizací tohoto zákona dochází na úseku zabezpečení v nemoci družstevních rolníků k důslednému vyrovnání nároků s nároky z nemocenského pojištění pracovníků; vláda tím plní jedno z důležitých usnesení XII. a XIII. sjezdu KSČ a svého programového prohlášení.

2. Novelizace odstraňuje diskriminaci dětí samostatně hospodařících rolníků a likviduje tím zbytek nesprávně chápaného třídního přístupu k této skupině obyvatelstva.

3. Výbory také přivítaly, že zákon o sociálním zabezpečení družstevních rolníků bude po této novelizaci republikován, neboť připomínka o nepřehlednosti tohoto zákona pro pracovníky z praxe byla vznesena zpravodajem poslancem Muroněm již při poslední legislativní úpravě uskutečněné v prosinci 1967.

Jménem výborů, které projednávaly tento vládní návrh zákona doporučuji Národnímu shromáždění jako společná zpravodajkyně schválit jej s těmito změnami:

a) v případě, že bude přijat protinávrh zdravotního výboru NS v zákoně o změnách v nemocenském pojištění a v nemocenské péči o ponechání částky 100 Kčs jako nejvyšší hranice průměrné čisté denní mzdy. (Uvedu opět plnou citaci; ve společné zprávě není rozpracována.)

V tomto případě je třeba v článku I. vypustit bod I, který mění § 9 odst. 1, § 14 odst. 1, § 19 odst. 3, § 22 odst. 1 a § 29 odst. 2 zákona o soc. zabezpečení družstevních rolníků č. 103/64 Sb., ve znění pozdějších zákonů.

b) Doporučuji přijmout návrhy na změny obsažené ve společné zprávě výborů pod bodem 2 až 7 s dalším doplňkem, že

v návrhu zákona bude uvedeno nové úplné znění § 73 zákona č. 103/1964 Sb. o sociálním zabezpečení družstevních rolníků, přičemž odstavce 6 a 7 budou hnít stejně jako tytéž odstavce v § 38 zákona č. 101/1964 Sb. o sociálním zabezpečení.

Uzavírám tedy tím, že jako společná zpravodajkyně doporučuji tento vládní návrh zákona Národnímu shromáždění ke schválení se změnami obsaženými ve společné zprávě výborů s doplňkem § 73 zákona č. 103/1967 Sb. - přičemž při přijetí protinávrhu zdravotního výboru NS o ponechání částky 100 Kčs jako maximální výše pro výpočet nemocenského je třeba též schválit znění příslušných paragrafů, o nichž jsem hovořila výše.

ZÁVĚR

Tím končím, vážené soudružky a soudruzi poslanci, vážení hosté, svoji zprávu jako společná zpravodajkyně výboru ústavně právního, pro národní výbory, pro plán a rozpočet, pro zemědělství a výživu a výboru zdravotního ke třem předloženým vládním návrhům zákona z úseku sociálního.

Prosím za prominutí, že moje zpravodajská zpráva byla dlouhá, avšak omlouvá mne to, že

1. se jednalo o 3 návrhy zákonů najednou, což je neobvyklé,

2. že se jedná o zákony, které se přímo dotýkají životní úrovně obyvatelstva, a tudíž jejich projednávání ve výborech byla věnována značná pozornost, což se projevilo i v množství připomínek,

3. že jako členka zdravotního výboru NS jsem cítila povinnost tlumočit i návrhy a stanovisko zdravotního výboru NS. Doufám, že se mi podařilo oddělit ve zprávě vždy jasně to, co jsem říkala jako společná zpravodajka všech výborů a kde jsem tlumočila návrhy a někdy i odlišný názor zdravotního výboru NS.

Děkuji z tohoto místa všem výborům, které tyto zákony projednávaly za jejich připomínky, dále děkuji všem expertům, kteří nám po dlouhou dobu a pečlivě pomáhali připravovat projednávání těchto zákonů, jakož i legislativnímu oddělení NS za vzornou spolupráci při přípravě projednávání těchto náročných zákonů. Nakonec mi dovolte, abych ještě jednou poděkovala vládě, že v konečné fázi se vážně zabývala připomínkami výborů NS a učinila na jejich podkladě konkrétní opatření.

Věřím, že tento první krok, který je výrazem snahy po řešení sociální politiky, zejména zlepšení péče o rodiny s dětmi, budou brzo následovat další opatření, o nichž jsem hovořila ve své zprávě a které jsou též obsahem návrhu usnesení, předloženého zdravotním výborem NS plénu Národního shromáždění ke schválení.

Věřím, že nyní, kdy se nám společným úsilím podařilo prosadit zřízení ministerstva práce a sociálních věcí, máme záruku, že se problémy na úseku sociální a populační politiky budou sice postupně, ale zásadně řešit.

Doporučuji proto tyto tři zákony schválit se změnami, o kterých jsem hovořila. (Potlesk.)

Mpř. NS Dohnal: Děkuji zprav. posl. Kubešové.

Zahajuji rozpravu k předneseným zprávám. Jako první se přihlásil posl. Toman. Uděluji mu slovo.

Posl. Toman: Vážené soudružky a soudruzi poslanci, o tom, že je třeba urychleně pomoci rodinám s dětmi, se hovoří v naší sociální komisi zdravotního výboru NS již velmi dlouho. Důvody pro to jsou nadmíru pádné.

V roce 1967 se totiž na území ČSSR narodilo nejméně dětí za posledních padesát let. Tento smutný rekord v klesající porodnosti zjišťujeme nejen v českých krajích, ale také na Slovensku. Proto v celé řadě vládních usnesení o životní úrovni a v projevech našich předních představitelů se setkáváme se snahou podporovat porodnost vytvářením konkrétních ekonomických a společenských podmínek, které by ženám usnadnily úkoly, jež jim přináší zrození dítěte a mateřská péče o ně.

Tento cíl sledují i návrhy zákonů, které právě projednáváme. Domnívám se, že je to správné. Vždyť problematika populace nemůže být pouze záležitostí verbální či nějaké papírové propagace, ale musí se stát věcí přímé i nepřímé ekonomické pomoci našim rodinám s dětmi.

I když se dnes jedná vlastně o nikoliv konečnou etapu opatření ve prospěch rodin s dětmi, nýbrž o počáteční etapu, jde již dnes o některá velmi závažná sociální zlepšení. Tak mladé matky jistě uvítají kromě prodloužení placené mateřské dovolené z oněch 22 týdnů na 26 týdnů, tu skutečnost, že všem ženám bez rozdílu délky zaměstnání se bude vyplácet jako peněžitá pomoc v mateřství 90 % jejich čisté denní mzdy.

Tato skutečnost není jenom nějakou deklarací, je to opravdu velmi závažná věc, poněvadž dosavadní ustanovení o odstupňování peněžité pomoci v mateřství podle délky doby zaměstnání opravdu dosud negativně postihovala v převážné většině nejmladší matky a mladá manželství, o nichž z průzkumů Státní populační komise víme, že jejich finanční situace zdaleka není růžová. Těchto matek přibývá, neboť maximální porodnost v Československu se soustřeďuje do období od 20 do 24 let věku ženy.

Dodatečně na základě připomínek poslanců v některých výborech NS, mezi nimiž byli také poslanci ve zdravotním výboru NS, se navrhuje, aby vládní návrh byl doplněn ustanovením zákona, že placená mateřská dovolená osamělým matkám se prodlužuje na 35 týdnů, tj. na tutéž dobu jako matkám, jimž se narodila dvojčata. Za tento návrh se také plně stavím se zřetelem na obtížnou situaci právě těchto žen, které samy zajišťují výchovu i výživu svých dětí.

Domnívám se, že bude jistě vhodné a správné, aby i námět na pečovatelský příspěvek, o kterém se zde hovořilo, byl sledován a studován, poněvadž jeho dopad by ovlivnil zdravý vývoj dítěte u matky v rodině a snížil by nám náklady na investice a provoz jeslí.

Druhá a snad ještě závažnější změna, kterou osnova přináší ve prospěch rodin s dětmi, je nová úprava přídavků na děti. Pro přípravu této úpravy byla zřízena zvláštní komise pod vedením I. náměstka ministra financi Ing. Léra, jejímž úkolem bylo soustředit veškerou přímou i nepřímou společenskou pomoc rodinám s dětmi a znovu ji rozdělit. Komise brzy přišla k závěru, že pouhé mechanické soustředění a matematické znovurozdělení dosavadní pomoci nutně musí znamenat na jedné straně nevelké zlepšení určitým vrstvám národa, ale na druhé straně citelné poškození některých ostatních vrstev, pokud by státní dotace na tuto pomoc zůstávaly beze změny. Bylo proto jistě velmi správně rozhodnuto, že bude uvolněna ze státních prostředků na tuto pomoc navíc částka 2 mld Kčs ročně.

Pokud tedy hovoříme o zlepšení situace rodin s dětmi, musíme ji nutně vidět v hranicích této poskytnuté částky. Tato částka se projeví v příjmech rodin s dětmi, při čemž v některých rodinách, a to v rodinách zaměstnanců a družstevních rolníků, půjde o určité zvýšení rodinných přídavků, zatímco v rodinách jednotlivě hospodařících rolníků a ostatních osob samostatně hospodařících dojde teprve od účinnosti tohoto navrhovaného zákona k zavedení přídavků na děti. Tyto jmenované skupiny obyvatelstva neměly totiž dosud vůbec nárok na tuto populační dávku, a přece i tito občané ovlivňují do určité míry rozvoj naší země.

Druhotným znakem úpravy přídavků na děti je administrativní zjednodušení, resp. vytvoření jednodušší administrativní základny pro společenskou pomoc rodinám s dětmi. Ovšem otevřeným problémem zůstává vytvořit takové společenské zábrany, aby rodinné přídavky opravdu sloužily k prospěchu a užitku dětí a ne případným jiným potřebám nesvědomitých rodičů. Jistě nebude jednoduché v praxi dát obligatorním zákonným dávkám fakultativní celospolečenský charakter. Na tomto úseku naše odbory, národní výbory i výbory žen mohou sehrát významnou a užitečnou roli.

Toto opatření rovněž odstraňuje nepřímou podporu spočívající ve slevě daně na vyživované děti. Místo této nepřímé podpory se bude poskytovat jednotná přímá podpora ve formě zvýšení přídavků na děti. To pokládám za správné.

Je možno poukazovat na to - a takové hlasy se ozvaly nejen ve veřejnosti, ale také na půdě NS - že podpora rodin s dětmi, kterou přináší navrhovaný zákon, není dostatečná.

To je jistě pravda, ale v prvé řadě nelze v navrhovaných úpravách spatřovat konečnou fázi vývoje populačních opatření v ČSSR, ale jen jednu z etap. Tato etapa musí počítat s okamžitou naší hospodářskou situací, jak o tom hovořil včera ministr financí inž. Sucharda, kdy na tento účel nelze uvolnit více finančních prostředků, jak jsem již o tom hovořil.

Podle mého názoru je třeba vyzvednout onu skutečnost, že poprvé od r. 1948 budou rodinné přídavky vypláceny na děti všech skupin pracujících občanů, a to stejnými částkami bez ohledu na výši příjmů. Kladem také je, že stejné zvýšení ve prospěch rodin s dětmi náleží i občanům, kteří již pracovat nemohou, ať už z důvodů pokročilého věku anebo invalidity, neboť také výchovné k důchodům bude zvýšeno na stejnou úroveň jako přídavky na děti. V důsledku této úpravy bude zvýšena také minimální výměra sirotčího důchodu jednostranně osiřelého dítěte.

Z tohoto místa v této souvislosti s povděkem konstatuji, že vláda se rozhodla odložit a znovu uvážit otázku zvyšování cen dětského odívání, stejně tak jako i otázku školního stravování. Zejména školnímu stravování by podle mého názoru měla být věnována mimořádně zvláštní pozornost naší vlády a na konec i NS. Správná výživa dětí má totiž podstatný vliv na rozvoj jejich tělesných i duševních sil a rozbory zdravotníků signalizují, že zde není dosud všechno v pořádku.

Poněvadž jde o počáteční, ale významné stádium zlepšené pomoci rodinám s dětmi, budu z důvodů, které jsem uvedl, pro tyto zákony hlasovat.

Mpř. NS Dohnal: Děkuji. Dále bude hovořit posl. Šorec.

Posl. Šorec: Vážené Národné zhromaždenie, súdružky a súdruhovia. Pre nás poľnohospodárov je tento deň významný preto, že novým zákonným opatrením riešime najviac problematiku dedín, ktorá si konečne, vďaka januárovému plénu KSČS, našla plné pochopenie hlavne pre osoby pracujúce v poľnohospodárstve. Čo sme sa o týchto významných opatreniach nahovorili na patričných výboroch, hľadali sme východisko z núdze atď. Konečne sa našlo a schválením týchto zákonov zvýšime vyrovnanie nízkych dôchodov na jeden manželský družstevný pár na 700 Kčs, účastníkom odboja ako českého, tak slovenského ľudu na 800 Kčs mesačne.

Zvýšenie nemocenského poistenia a rodinných prídavkov vychádza zo základného princípu zvyšovania životnej úrovne, ako aj princípu rastu nášho národného dôchodku. Žiadajú aj iní, no naraz to nejde, pretože žiadna spoločnosť zatiaľ nemala a nemá nikdy toľko zdrojov, koľko by bolo potrebné na krytie rôznych spoločenských potrieb.