Předseda NS Smrkovský: Ještě soudružka Turečková.

Zprav. posl. Turečková: Snad by se s. Kolder měl vyjádřit, jestli vysvětlení s. Colotky bylo dostatečné, nebo zda navrhuje, aby o jeho námět bylo usnesení směrem k vládě doplněno.

Předseda NS Smrkovský: Prosím posl. Koldra.

Posl. Kolder (mluvil z místa - nebylo dobře rozumět): Já jsem vyjádřil mínění, aby vláda provedla mimořádná opatření s ohledem na mimořádné problémy tak, aby právníci a novináři se posadili a urychleně na zákonu pracovali, poněvadž při diskusi o novele byla řeč, že by zákon mohl být do 31. srpna hotov. Přitom místopředseda vlády s. Husák prohlásil, ať s tím neděláme vědu, když se lidé dají dohromady, pak se tiskový zákon urychleně může dělat.

Stejně tak myslím, že je třeba učinit mimořádná opatření v tom směru, aby byl návrh urychleně předložen, aby byly dány na určité otázky záruky. Je věcí vlády, aby tyto věci posoudila.

Mám jen žádost, aby harmonogram vlády byl prověřen tak, aby byly vytvořeny pracovní podmínky pro naše právníky a novináře, aby mohli urychleně pracovat.

Předseda NS Smrkovský: Dávám slovo ještě místopředsedovi vlády dr. Colotkovi.

Podpredseda vlády dr. Colotka: l pokiaľ ide o zákon o spolčovacom a zhromažďovacom práve, platí to isté, čo o tlačovom zákone. Rovnako sme prijali opatrenie v záujme urýchlenia prípravy tohto zákona. Osobne chcem Národné zhromaždenie ubezpečiť, že urobíme všetko, čo je možné, aby sme legislatívny program, ktorý bol rozpracovaním vládneho prehlásenia, realizovali čo najskôr. Normy, ktoré dostávate prípad od prípadu, dokumentujú, že vláda tento úmysel pojala vážne.

Chceme ako zhromažďovací a spolčovací zákon, tak aj tlačový zákon cez prázdniny vypracovať aj tými formami, že chceme zadaním týchto úloh vedeckým kolektívom dosiahnuť riešenie týchto otázok. Ak Národné zhromaždenie potrebuje ešte zdupľovať tento svoj pôvodný zámer, nič proti tomu nenamietam, ale vláda berie tak vážne tento zámer, ako tu bol podčiarknutý v diskusii, a my sa s ním stotožňujeme.

Předseda NS Smrkovský: Předpokládám, že budete souhlasit s tím, že mínění, které zde vyjádřil posl. Kolder, bylo dostatečně komentováno a bylo na ně odpovězeno místopředsedou vlády s. Colotkou, tudíž že naše Národní shromáždění k této záležitosti se nemusí už vyjadřovat. Myslím, že s tím všichni asi můžeme souhlasit. Dám hlasovat nyní o návrhu, který zde byl přednesen akad. Knappem, o návrhu na usnesení, kterým Národní shromáždění doporučuje vládě to, jak to bylo zde akad. Knappem přesně citováno. Je třeba, aby to bylo ještě jednou předneseno? (Hlasy: Ne.)

Dám hlasovat: Kdo souhlasí, aby bylo přijato usneseni? (Hlasy: Termín.)

Zprav. posl. Turečková: V návrhu je řečeno, aby v souladu s přípravou nového tiskového zákona atd. čili se na to vztahuje termín zde řečený s. Colotkou a předtím ministrem kultury, do konce srpna má být návrh zákona připraven.

Předseda NS Smrkovský: I tato otázka je vyjasněna. Dávám hlasovat. Kdo s návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku! (Děje se.)

Děkuji. Kdo je proti? (Nikdo se nehlásí.) Nikdo.

Kdo se zdržel hlasování? Jeden.

Tím máme i tuto problematiku vyřízenu.

Můžeme přistoupit k bodu 5. našeho Jednání, tj. k projednání návrhu výboru ústavně právního na vydání ústavního zákona o skončení volebního období zastupitelských sborů (tisk 187).

Návrh odůvodní posl. dr. Hrabal. Prosím , aby se ujal slova.

Zprav. posl. dr. Hrabal: Vážené Národní shromáždění, je mou povinností, abych jménem ústavně právního výboru a z jeho pověření předstoupil před plenární zasedání našeho Národního shromáždění s návrhem, aby naše dnešní zasedání přijalo návrh ústavně právního výboru na vydání ústavního zákona o skončení volebního období národních výborů, Slovenské národní rady a Národního shromáždění.

K podání tohoto návrhu podle čl. 52 naší ústavy je oprávněn kromě jiných také ústavně právní výbor a ten na svém květnovém zasedání rozhodl, aby byl vypracován návrh tohoto zákona. Bylo přitom nutno volit formu ústavního zákona, k jehož schválení se vyžaduje souhlas třípětinové většiny všech poslanců. Navrhovaným zákonem je totiž měněna naše ústava v čl. 39, odst. 3, v čl. 73 odst. 3 a v čl. 86, odst. 3, které stanoví, že Národní shromáždění a další jmenované zastupitelské orgány se volí na dobu 4 let. Národní shromáždění jako nejvyšší a svrchovaný zastupitelský orgán je oprávněn vydávat jakýkoli zákon, je oprávněn usnášet se na nové ústavě, a samozřejmě také předepsaným způsobem, to je ústavním zákonem, dosud platnou ústavu měnit.

Ústavním zákonem ze dne 30. listopadu 1967 č. 112 Sb. bylo prodlouženo volební období Národního shromáždění a Slovenské národní rady do 18. listopadu 1968. Od počátku t. r. probíhá v našich zemích zvláštní proces, který formuje síly rozhodné vypořádat se s omyly minulosti, proces nazývaný jako obroda socialistické revoluce, jako obrodný proces nebo demokratizace našeho veřejného života. Při vytváření našeho nového politického systému dochází k neustálému střetávání názorů uvnitř všech politických stran, společenských a kulturních organizací. V přítomné době také realizujeme úmysl Čechů i Slováků změnit současné státoprávní uspořádání naší republiky ve federativní společenské zřízení naší vlasti. Chceme tím zajistit plnou národní svrchovanost Čechů i Slováků a v budoucí nové ústavě ústavním zákonem zajistit menšinová práva jiných národností.

Z posledního společného jednání všech výborů Národního shromáždění vyplynul prozatím závěr, že dosud ani ve vládní komisi pro federativní uspořádání naší republiky, ani v jejich odborných subkomisích není jednotná představa o budoucím uspořádání zákonodárných orgánů výkonné a soudní moci, národních orgánů a společných federálních orgánů naší republiky. Ukazuje se současně nezbytným změnit zákon o územním uspořádání naší republiky, pravděpodobně opustit krajské zřízení, snad neobnovovat zemské zřízení, ale v každém případě výrazně posílit pravomoc místních, městských a okresních národních výborů. Proto také přistupujeme k vytvoření České národní rady. Prozatím však nelze s určitostí předvídat, které zastupitelské orgány národní a federální a v jakém územním členění budou vykonávat státní moc a nelze proto uvažovat ani o volbě do těchto zastupitelských orgánů v současné době. Myslím, že nelze odpovědně již dnes časově ohraničit termín konání nových voleb, lze však dojít k názoru, že do 18. listopadu t. r. nebude pravděpodobně rozhodnuto zejména o územním členění našeho státu, a zejména nebude vše připraveno tak, aby mohla započít nová volební kampaň, nové navrhováni poslanců do všech zastupitelských sborů. Jen tato kampaň, spojená s přípravou voleb, vyžádá si podle mého názoru dobu několika týdnů, ne-li měsíců, uvážíme-li, že bude nutno vytvořit nejen nové volební komise, ale také konstituovat ve všech místech Národní frontu a vytvořit z ní politický orgán vyjadřující vůli všeho lidu a integrující naše společné úsilí k plnění akčního programu. Domnívám se, že jen toto úsilí o vytvoření plné důvěry nové Národní frontě a novým volebním orgánům bude vyžadovat určitý čas, chceme-li v této Národní frontě dát plnou možnost k demokratickému uplatnění všech tvořivých sil naší socialistické společnosti.

Nedomnívám se, že by nebylo možno již počátkem roku 1969 nebo v jeho prvém pololetí přistoupit k volbám do nových zastupitelských orgánů, a proto návrh zákona je koncipován tak, že všeobecné volby budou provedeny nejpozději do konce roku 1969. V této souvislosti podtrhuji slovo nejpozději a dodávám, že nic nebrání tomu, aby volby mohly být provedeny dříve, to je v období od 18. listopadu do konce roku 1969.

V odst. 2 § k návrhu zákona je dána praktická možnost všem voleným zastupitelským sborům - tak jak je tomu i ve volebních zákonech - aby neprováděly doplňovací volby na uprázdněná místa poslanců, kteří z jakéhokoli důvodu nemohou svůj mandát vykonávat. Současně však doplňovací volba není tímto ustanovením zákona kategoricky vyloučena tam nebo u těch zastupitelských sborů, kde to bude nutné. Bude tedy záležet na národních výborech, jak se samy rozhodnou.

Vydáním tohoto zákona bude nutno také zrušit dosud platný zákon č. 112/1967 Sb. o skončení volebního období Národního shromáždění, Slovenské národní rady, Nejvyššího soudu, krajských, okresních a vojenských soudů. Toto je provedeno v § 3 předloženého návrhu zákona. Zákon, jehož přijetí vám doporučuji, je zákonem, který svým specifickým způsobem odráží přeměny, k nimž v našem státě dochází. Odráží je tak, že umožňuje vytvořit dostatečný časový prostor, aby vše, co je třeba učinit, bylo učiněno s rozmyslem a uvážlivě. Doporučuji proto jménem ústavně právního výboru i jménem svým, aby plenární zasedání předložený návrh zákona schválilo.

Mpř. NS Dohnal: Děkuji posl. dr. Hrabalovi. Přeje si někdo slovo k předloženému návrhu? (Nikdo.) Není tomu tak.

Budeme tedy hlasovat o předloženém ústavním zákonu, k jehož schválení je třeba souhlasu tří pětin všech poslanců.

Konstatuji, že do této doby je zapsáno 244 poslanců, v sále přítomno 205 poslanců, potřebujeme kvalifikovanou většinu 180 poslanců, čili jsme schopni tento ústavní zákon přijmout. Kdo souhlasí s návrhem ústavně právního výboru NS na vydání ústavního zákona o skončení volebního období zastupitelských sborů (tisk 187), nechť zvedne ruku. (Hlasuje se.) Je někdo proti? (Nikdo.) Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.)

Konstatuji, že Národní shromáždění schválilo ústavní zákon o skončeném volebním období zastupitelských sborů jednomyslně.

Soudružky a soudruzi, jako 6. bod pořadu bude projednán vládní návrh usnesení, jímž NS schvaluje podle článku 41 ústavy státní závěrečný účet ČSSR za rok 1967 (tisk 176) a zprávu výboru pro plán a rozpočet (tisk 178). Stanovisko ÚKLK odůvodní předseda ing. Gašparík. Prosím ministra financí inž. Suchardu, aby odůvodnil předložený návrh.

8. Vládní návrh usnesení, jímž NS schvaluje podle čl. 41 ústavy státní závěrečný účet ČSSR za rok 1967 (tisk 176) - stanovisko ÚKLK ke státnímu závěrečnému účtu a zpráva výboru pro plán a rozpočet (tisk 178)

Ministr financí inž. Sucharda: Vážené soudružky, vážení soudruzi poslanci! Projednávání státního závěrečného účtu naší republiky, předloženého její vládou za rok 1967, dává příležitost, abych vás seznámil se stavem a tendencemi vývoje našeho národního hospodářství. Je příležitostí pro zhodnocení předpokladů nutných pro obnovení ekonomické rovnováhy a zajištění stability naší měny v souladu s akčním programem strany a vládním prohlášením, které vláda projednávala v NS na jeho květnovém plenárním zasedání. Dovolte, abych úvodem uvedl výsledky hospodaření za rok 1967, jak jsou vykazovány ve státním závěrečném účtu.

Ústřední rozpočet vykazuje příjmy ve výši 124,5 mld Kčs, výdaje ve výši 127,3 mld Kčs, takže ústřední rozpočet skončil schodkem ve výši 2,8 mld Kčs. Příjmy národních výborů dosáhly v roce 1967 výše 49,3 mld Kčs, výdaje 47,2 mld Kčs. Skončilo tedy rozpočtové hospodaření národních výborů přebytkem 2,1 mld Kčs.

Vývoj národního hospodářství v r. 1967 probíhal ve složitých podmínkách přechodu na novou soustavu řízení, a pokud jde o státní rozpočet při četných rysech podmíněnosti, jak jsem uvedl při projednávání rozpočtu na r. 1967.

Přesto, že působení nové soustavy přineslo již některé kladné prvky, zásadního obratu ve vývoji efektivnosti hospodářství ještě nebylo dosaženo. Národní důchod vzrostl v loňském roce ve srovnatelných cenách proti r. 1966 o 8,1 %, avšak jen 31 % přírůstku národního důchodu mohlo být použito na růst osobní a společenské spotřeby; tzn., že 69 % přírůstku užitého národního důchodu bylo použito na růst zásob, na dokončené a nedokončené investice a konečně i na zvýšení našich aktiv v zahraničí, zejména s rozvojem vztahů se socialistickými zeměmi.

Jak posuzovat hospodaření podniků?

Nová soustava řízení se v podnicích nesporně projevila růstem jejich iniciativy a podnikavosti. V průběhu roku se ukázalo, že finanční situace podniků se vytváří mnohem lépe, než se předpokládalo. Toto zlepšení bylo jednak výsledkem zvýšeného úsilí podniků o růst efektivnosti, jednak však i důsledkem odchylek od předpokladů při přestavbě velkoobchodních cen. Podíl státního rozpočtu na zvýšených příjmech podniků však vzrostl jen velmi nepatrně. Proto vláda nemohla přejít tento vývoj a přistoupila ještě v průběhu roku 1967 k úpravě některých ekonomických podmínek. Mám na mysli např. zvýšení úrokových sazeb z provozních úvěrů, neodpočitatelnost bankovních úroků od základu pro výpočet odvodů apod. Avšak ani tato opatření nevedla za situace, kdy navíc téměř nepůsobí tržní mechanismus, k podstatnější změně ve finanční situaci podniků a státního rozpočtu. Vlastní finanční zdroje státních hospodářských organizací a družstev, uložené na účtech ve státní bance, v loňském roce vzrostly celkem o 10,3 mld Kčs a dosáhly ke konci roku 1967 výše téměř 29 mld Kčs. Část těchto prostředků nenachází na investičním trhu uplatnění a je tak jedním ze zdrojů inflačních tlaků. Podniky zatím nemají vždy zájem na tvorbě úspor a nekalkulují s výnosností svých prostředků, protože zatím nepůsobí v rámci syntézy plánu a trhu peněžní trh, jehož vlivem by peněžní prostředky měly připlynout do perspektivních, progresívních odvětví s největší efektivností. Platí to i o kooperaci.

Ve finanční situaci jednotlivých podniků jsou ovšem značné rozdíly. Zatímco některé podniky mají prostředků nadbytek, je třeba jasně vidět, že asi 400 podniků z celkového počtu prakticky hospodaří den ze dne. Chtěl bych zdůraznit, že jsem pro bohaté podniky, pro prosperující podniky a pro tvrdý důchodový dopad na podniky zaostávající. V našich podmínkách však v důsledku nedostatků cenové soustavy, kde se teprve začíná s upravováním konkrétních cenových relací po předchozím zmrazení cen a izolaci vnitřních cen od světových, rozdělení podniků na dobré a zaostávající není zcela spolehlivé a není pouze důsledkem dobré a špatné práce podniků, nýbrž vyplývá mnohdy i z náhodných vlivů.

Realizace nové soustavy řízení naráží na ekonomickou nerovnováhu hospodářství. Nepodařilo se dosud uspokojivě zapojit do reprodukčního procesu intenzifikační faktory, funkce trhu je značně omezena, trh nepůsobí dostatečně na hospodárnost a aktivitu podniků. Stále ještě vyrábíme samoúčelně a draho, stavíme dlouho, plýtváme materiálem, stroji i lidmi, výsledky vědeckotechnické revoluce si jen s obtížemi a pomalu razí cestu do výroby. Jako důsledek dřívějšího direktivního řízení dosud silně působí i subjektivní prvky, konservatismus, pohodlnost, návyk neefektivní výrobu řešit s pomocí státní dotace, místní zájmy apod. Stále ještě nemá své místo v hospodářství střízlivá podnikatelská kalkulace. Ve svých důsledcích se ekonomická nerovnováha projevuje inflačními tlaky, kterým zatím čelíme jednotlivými opatřeními, ale za cenu toho, že odkládáme mnohdy řešení základních hodnotových disproporcí - mám na mysli taková opatření, jako zmrazení cen, mechanické pojetí regulace mezd, nežádoucí rysy ve výběrovém řízení v investiční výstavbě, direktivnost v oblasti zahraničního obchodu apod., kterážto opatření fakticky oddalují dosazení ekonomické rovnováhy a podlamují podnikavost a důvěru podniků. Musíme proto vytvářet podmínky pro fungování trhu zpružněním cen a hospodářských vztahů, podporou soutěže a odstraňováním umělé monopolizace, uvolňováním zahraničního i vnitřního obchodu, pružnou organizací hospodářství. Proto je velmi důležitá zákonná úprava postavení a úkolů podniků v socialistickém podnikání, která má být předložena NS na podzim letošního roku. Chceme v souvislosti se zvyšováním úlohy našich podniků odstraňovat dotace ochraňující neefektivnost a přesunout část rozpočtových výdajů na podniky nebo na zvláštní fondy. Bude také nutno odstranit rozsáhlou redistribuci prostředků uvnitř VHJ, které sanují neefektivnost některých podniků z prostředků "bohatších příbuzných". V poslední době se projevují snahy nechat "chudé", resp. neprosperující podniky na starost státní pokladně. Ta ale na to nemá peníze. Avšak i kdyby státní pokladna peníze měla, není oprávněna je vydávat na krytí neefektivnosti, a proto je úkolem centra, vládních orgánů, aby rozlišily, kde nedostatky v prosperitě jsou výsledkem špatné práce, nebo kde jde o důsledky hodnotových deformací, které je nutno řešit. Znamená to, že i u státních výdajů se budeme muset učit ekonomické kalkulaci.