Celé území okresu Most je charakterizováno dvěma výraznými krajinnými celky. Jsou to jednak Krušné hory a jednak údolní poloha řeky Bíliny. Každý z nich se velmi výrazně projevuje svým vlivem na klima, lesnatost, organizací osídlení, koncentraci obyvatelstva apod.

Důlní činnost je v současné době rozhodujícím činitelem při formování reliéfu krajiny. Vytvářejí se zde složité systémy hlubokých lomů a převýšených výsypek, se změnami půdních podmínek, s porušenou přírodní rovnováhou, čili reliéf zcela odlišný od původních tvarů. Je tedy zřejmé, že z přírodních faktorů je velmi závažná otázka poznání místního klimatu a vlivu reliéfu krajiny na místní režim, neboť znalostí těchto otázek by bylo usnadněno rozhodování o rozmístění výsypek, které představují přeformování terénu a mohou narušit nebo úplně přerušit dosavadní přízemní vzdušné proudy. Značné výškové rozdíly mezi horami a údolím mají rovněž vliv na špatnou větratelnost území.

Dále se vyskytují v celém Podkrušnohoří velmi často inverze, zvláště pak v zimním období. Nejčastěji se vyskytují v důlních oblastech, a to především vinou rozsáhlých devastací. Nejběžnější je teplotní inverze s dolní hranicí u povrchu země a horní hranicí ve výšce 650-700 m nad zemí, kde oblohu často kryje několikadenní stratus, v zimních měsících pak trvají nepříjemné mlhy prosycené průmyslovými exhalacemi. Tyto inverze jsou velmi časté, až 140 dní v roce. Celá oblast má v ročním průměru dvojnásobný počet dní s mlhou, kdy je viditelnost pod 1 km, než české vnitrozemí. Mostecko má 90-115 dní, Plzeň 60 dní, Praha 45-50 dní. Na celkové ploše státu se okres Most podílí pouhou třetinou procenta. Nesrovnatelně výraznější však je podíl mosteckého okresu na půdních devastacích, neboť činí téměř 17 % všech devastací způsobených v ČSSR těžbou uhlí a přes 12 % úplného úhrnu všech devastací vůbec.

Zábory půdy v důsledku důlní činnosti budou však i nadále pokračovat. Do r. 1970 dojde k záborům dalších 350 ha půdy. Plocha devastací roste nejen v důsledku absolutně se zvyšujících těžeb, ale i vinou zhoršeného skrývkového poměru. Za 20 poválečných let bylo v severočeském hnědouhelném revíru skryto celkem asi 1227 mil. m³ země a z toho 739 mil. m³, tj. 60 % , na okrese Most.

Na těchto devastovaných plochách dochází k postupné rekultivaci. Nejvíce rekultivací bylo provedeno pro zemědělské účely a ovocné sady. V letech 1960-1966 byla už rekultivovaná plocha devítinásobně větší.

Do konce roku 1980 má být odevzdáno dalších 1500 ha převážně lesnických rekultivací.

Nejvíce znečistěná oblast republiky - severočeský hnědouhelný revír je rozsáhlým a mohutným zdrojem nejrůznějších plynných i pevných exhalací. Jedním z nejdůležitějších a nebezpečných indikátorů intenzity znečistění je množství exhalovaného kysličníku siřičitého, vznikajícího spalováním hnědého uhlí, s nejvyšším obsahem síry. Z úhrnu 400 000 tun SO2 exhalovaných v roce 1965 v okresech Ústi, Teplice, Most a Chomutov připadlo na Mostecko 150 000 tun kysličníku siřičitého, tj. 37,5 %.

Vydatné jsou i exhalace Chemických závodů v Záluží a celkový stav komplikuje řada menších přízemních zdrojů se špatným rozptylem. K nejnebezpečnějším znečišťovatelům patří povrchové doly s hořícími slojemi. Po roce 1970 se tento nepříznivý poměr ještě zhorší v důsledku uvedení do provozu první etapy elektráren (Tušimice, Ledvice, Prunéřov, Počerady). Výkon mosteckých elektráren a tepláren - ještě před 5 lety jediných velkých energetických provozů v severočeském hnědouhelném revíru - je 4násobně větší než budované kapacity, které spotřebují téměř 3krát víc paliva a zamoří ovzduší. Podle různých předběžných odhadů v závislosti na kolísavém obsahu síry, troj- až sedminásobným množstvím kysličníku siřičitého.

Ale už současné množství exhalací stačí vytvořit velmi vysoké hladiny znečištění. Zvlášť nebezpečné jsou zimní koncentrace, kdy se rozptýlené exhalace z vysokých komínů sčítají s nepříjemným přízemním znečištěním z domácích topenišť.

Během naprosté většiny zimních měsíců převyšují dlouhodobé průměry dovolenou hranici a denní maxima dosahují až desetinásobku normy.

V této souvislosti je třeba podotknout, že jsou známy zahraniční katastrofy, při nichž znečištění ovzduší zavinilo onemocněni a úmrtí mnoha set až tisíc osob. Nejsmutnější rekord svého druhu drží Londýn. Je proto třeba si uvědomit, že podobné nebezpečí může v budoucnosti vzniknout i v okrese Most, kde např. koncentrace naměřené v Lomu obránců míru u rýpadla těžícího hořící sloj činily 7,50 mg v 1 m³, a havarijně dochází za určitých povětrnostních podmínek k exhalacím SO2, např. u úpravny Komořany r. 1961 41,0 mg/m³.

V současné době je prováděno měření pouze na závěsných stanicích, které mohou poskytnout pouze orientační obraz o stavu znečištění ovzduší. Síť hygienicko-meteorologických stanic vybavených registračními analyzátory kysličníku siřičitého dosud vybudována nebyla pro velkou poruchovost těchto přístrojů. Z celkového počtu 24 přístrojů, které byly do okresu dodány, je prováděno měření pouze na sedmi těchto přístrojích, neboť zbývajících 17 slouží k výměně těchto vadných přístrojů, a rovněž získávané hodnoty měření nejsou spolehlivé. Bylo by proto zapotřebí zakoupit jeden až tři přenosné registrační přístroje na měření hodnot SO2 od firmy "Instrument Development Company" Reston, Virginia, který měří kromě okamžitých hodnot SO2 rovněž hodnoty v půlhodinových intervalech.

Zvýšený výskyt exhalací v mosteckém okrese způsobuje značné národohospodářské škody, a to jak na lesních porostech a zemědělské produkci, tak i na zdravotním stavu obyvatelstva. Stupeň zasažení lesních porostů je přímo katastrofální. Na obou lesních závodech v okrese činí poškozená plocha porostů cca 65 %. Z těchto uvedených důvodů je nezbytně nutné, aby celý komplex Krušných hor zasahovaný exhalacemi byl převeden jako účelový les.

Za nejzávažnější nepříznivý jev nadměrných koncentrací škodlivin v ovzduší považujeme však zdravotní stav obyvatelstva. Podkladů o zdravotním stavu obyvatel, z nichž by bylo možné vycházet, je velmi málo. Základními číselnými údaji jsou pouze materiály o pracovních neschopnostech při nynějším způsobu evidence nemocných. U obyvatel, kteří nejsou v pracovním poměru, to znamená důchodci, děti a ženy v domácnosti, to znamená 41,1 % všech obyvatel okresu, nelze zjistit průkazné údaje o jejich zdravotním stavu. Jejich zdravotní záznamy jsou sice na jednotlivých zdravotních střediscích, avšak za dané situace není možné tyto údaje roztřídit a zpracovat.

Jednou z nejvážnějších příčin pracovní neschopnosti jsou onemocnění dýchacích cest.

Opakující se akutní záněty dýchacích cest a chronické záněty poškozují po delším časovém období trvale dýchací systém a zhoršené podmínky průtoku krve plícemi zvyšují námahu, kterou musí srdeční sval vynakládat na překonání této překážky. Rovněž u dětí byly zjištěny nepříznivé změny v krevním obraze, které jsou typické pro vlivy nepříznivého ovzduší. Při hodnocení vlivu životního prostředí na zdravotní stav je velmi obtížné stanovit rozsah adaptačních schopností lidského organismu, tedy i konec fyziologického a počátek patologického procesu. Máme za to, že shromážděné údaje přinejmenším signalizují to, že životní prostředí na Mostecku a zejména nadměrné množství pevných i plynných exhalací v ovzduší zatěžují nadměrně organismus lidí zde žijících. Je otázkou dalšího výzkumu, zda tato zátěž je ještě na hranicích fyziologické adaptability organismu či zda tuto hranici již překračuje. Lze však předpokládat, že další zvýšení plynných exhalací v předpokládaném vývoji překročí meze fyziologické tolerance a dojde tedy k výraznému poškozování zdraví obyvatel v daleko větší míře než dosud.

Rozborem současného stavu se ukázalo, že celkový stav podmínek životního prostředí v okrese Most není zdaleka uspokojivý, a má-li dojít k podstatnému zlepšení stavu, bude nutno provést celou řadu opatření, která v podstatě lze shrnout do těchto tři základních skupin:

1. Zamezení dalšího zhoršení životního prostředí.

Vzhledem k tomu, že měla být podle plánu uskutečněna výstavba nových elektrárenských zdrojů I. i II. etapy na bázi hnědého uhlí, zaměřila se pozornost všech orgánů na tyto otázky, neboť výstavbou těchto energetických zdrojů by došlo k dalšímu zvýšení exhalací. l když z těchto závodů se na mosteckém okrese nachází pouze elektrárna Počerady, jejíž výstavba byla již zahájena, a při různých variantách řešení bylo uvažováno s výstavbou elektrárny Sedlec v těsné blízkosti města Mostu, bylo konstatováno, že výstavba ostatních energetických závodů mimo území mosteckého okresu značně ovlivní prostředí zvýšeným množstvím exhalací, a to jak tuhých (dvojnásobný úlet popílku), tak i plynných (15násobné překročení normy SO2)

Z těchto uvedených důvodů byl vznesen radou ONV protest proti výstavbě těchto nových elektráren bez odsiřovacího zařízení. Negativní stanovisko bylo zaujato i k výstavbě elektrárny Všestudy. Na základě těchto námitek je navrhováno umístění druhé etapy elektráren mimo pánev, kromě elektráren Tušimice II, Ledvice II a Radechov, jejichž výstavba je však podmíněna výstavbou odsiřovacího zařízení. l když u všech nově vybudovaných elektráren se počítá s instalací nejmodernějšího odpopílkovacího zařízení a s výstavbou 200 m vysokých komínů, je zřejmé, že ani tato opatření nejsou schopna zabránit dalšímu zhoršování čistoty ovzduší.

2. Zlepšení současného stavu životního prostředí.

Již vládní usnesení č. 524 nařizovalo resortům, aby provedly opatření ke snížení exhalací. Jednotlivé akce vyplývající z tohoto usnesení přebírá usnesení č. 70/67 Sb. Jednotlivá uvedená opatření na snížení exhalací se týkají pouze popílku, neboť SO2 z největších zdrojů, tj. elektráren, dosud zachycován není a v dohledné době ani nebude. Druhou zásadní otázkou, jejíž řešení má rozhodující význam pro rozhodování o výstavbě elektráren využívajících severočeské uhlí přímo v pánvi nebo v její blízkosti, je technologie odsiřování spalin v těchto elektrárnách. Požadavek odsiřování se datuje od začátku budování velkých elektráren přímo u zdrojů hnědého uhlí. Usnesením vlády č. 1077/63 o schváleném územním plánu rajónu SHP bylo uloženo příslušným orgánům zintenzívnit výzkum odsiřování kouřových plynů, projekci a poloprovozní zkoušky tak, aby výstavba odsiřovacích zařízení na velkoelektrárně v území rajónu SHP mohla být provedena nejpozději do zahájení výstavby II. etapy elektráren. V případě negativního výzkumu odsiřování se mělo upustit od výstavby elektráren II. etapy a pro elektrárny I. etapy provozované bez odsiřovacího zařízení se měly hledat nové technologické postupy a způsoby, aby znečištění ovzduší SO2 bylo sníženo na minimum. Zatím však postupně začíná dodávat proud l. etapa severočeských elektráren o celkovém výkonu 2540 MW dokončovaná bez odsiřování a z II. etapy je již rozhodnuto o umístění elektráren Ledvice II, Tušimice II a Radechov s dalším výkonem 1820 MW. Realizace odsiřování spalin nabývá sice již konkrétnější podoby, neboť vláda se na svém jednání 30. listopadu 1966 rozhodla řešit odsiřování i dovozem alespoň ve dvou elektrárnách, jejichž výstavbu o výkonu 1600 MW zároveň schválila jako nutnou. Při přípravě těchto dovozních záměrů se dokonce ukázalo, že náš domácí vývoj technologie odsiřování spalin do té míry pokročil, že se podnik CHEPOS s resortem těžkého strojírenství odhodlal v letech 1973-74 dodat provozní odsiřovací zařízení pro elektrárnu Tušimice II. Základní slabinou, pro niž záruka odsiřování v provozních podmínkách plánovaných velkoelektráren zůstává nadále jen záležitostí plánovacího příslibu, je okolnost, že zahraniční nabídky je třeba prověřit vyzkoušením prototypů v našich podmínkách a že domácí nabídka CHEPOS je vázána podmínkou dořešení řady technických problémů, a to za vydatných nároků na dovoz a zahraniční spolupráci. V podstatě bylo rozhodnuto na schůzi vlády dne 13. 3. 1968 přijmout jako předběžné řešení koncepci vybavení elektrárny Tušimice II odsiřovacím zařízením tuzemské výroby s podmínkou, aby bylo uvedeno do provozu současně s prvním 200 MW blokem v roce 1973, přičemž odsiřovací zařízení celé elektrárny má být uvedeno do provozu současně s elektrárnou. Vzhledem k tomu, že pro zpracování projektu elektrárny s odsiřovacím zařízením pro výkon 800 MW jsou v prvním čtvrtletí k dispozici pouze podklady japonského dodavatele, má být projekt Tušimice II zpracován zatím pro odsiřovací zařízení z dovozu a respektována možnost aplikace tuzemského zařízení, budou-li k němu v roce 1969 příslušné podklady.

Nepříznivým důsledkem případného nezdaru dosavadních záměrů v oblasti odsiřování elektráren spalujících uhlí by totiž byl provoz 6 elektráren na Mostecku a Chomutovsku o celkovém výkonu 4360 MW bez odsiřování v roce 1975. To představuje přírůstek asi 70 000 tun SO2 ročně a další kvantum popílku navíc k znečištění ovzduší z dosavadních zdrojů.

3. Řešení důsledků nepříznivého životního prostředí.

Vedle samotných průmyslových exhalací a jejich vlivu na životní prostředí jsou v současné době také částečně řešeny důsledky tohoto nepříznivého životního prostředí.

Z akcí, které byly podniknuty na okrese Most, je možno uvést zavedení rekreačních jízd za snížený tarif v letním i zimním období, se kterými bylo započato v letním období 1966. Dalším opatřením je výstavba škol v přírodě, ve kterých se předpokládá turnusové vystřídání všech dětí z postižené oblasti po dobu nejméně čtyř týdnů. Zajišťování těchto škol v přírodě je prováděno podniky, které se nejvíce podílejí na znečišťování ovzduší v okrese. Jedna z těchto škol je již ve výstavbě a bude v letošním roce dokončena a předána do užívání. l když uvedená výstavba škol v přírodě má podstatnou měrou přispět k ozdravění dětí v okrese Most, je třeba konstatovat, že na 2 z plánovaných škol není možno zajistit stavební kapacitu (Vráž, Kašperské Hory). V této věci se obrátil ONV Most dopisem na ministra stavebnictví v nedávné době a doposud nedostal odpověď.

Na úseku sportovních zařízení má okres Most proti jiným okresům velmi závažnou zvláštnost, a to tu, že rozsáhlou důlní činností dochází soustavně k územním změnám, které způsobují likvidaci nejen obcí a měst, ale i sportovních zařízení. Na základě soupisu tělovýchovných zařízení je urbanistická norma pro dobrovolnou organizovanou tělovýchovu 8 m² na jednoho obyvatele plněna na 38,7 %, tj. 2,57 m² na jednoho obyvatele. V rámci rozvoje je počítáno s novou výstavbou tělovýchovných zařízení, je však třeba konstatovat, že ani touto výstavbou nebude dosaženo plnění celostátní urbanistické normy, neboť v roce 1985 bude tato norma plněna na 57,12 %.

S péčí o zdravé životní prostředí souvisí též otázka výsadby zelených ochranných pásů a ploch vysoké zeleně mezi dobývacími prostorami uhelných lomů, výsypek, průmyslových závodů, komunikací a mezi obytnými částmi města. Návrh na řešení výsadby zelených pásů byl již zpracován a v současné době bylo přistoupeno k postupné realizaci.

Zřizování rekreačních a zavlažovacích vodních nádrží se provádí v území okresu.

V současné době se zpracovává koncepční studie rekonstrukce a výstavby pohraniční části okresu do roku 1980.

S ohledem na nepříznivé životní podmínky v okrese by bylo správné, aby ústřední orgány zaujaly zásadní stanovisko k některým dalším otázkám, které se vyskytují v rezolucích pracujících z jednotlivých konferencí:

- k úpravě nájemného a převedení bytů do nižší kategorie,

- pro pracující okresu vyřešit prodloužení doby zákonné dovolené,

- přešetření výše nemocenského pojištění a otázek důchodového zabezpečení,

- v případech, kde dojde k prokazatelnému onemocnění způsobenému zhoršeným životním prostředím umožnit zdarma lázeňské léčení,

- zabezpečit, aby okres Most byl zvýhodněn v přídělu poukazů na odborářskou i soukromou rekreaci obyvatel, zejména v letním období,

- vzhledem k tomu, že do r. 1985 se sníží pracovní příležitost u mužů o 4 % a pro ženy o 12 %, vybudovat další průmysl v okrese. Podmínkám okresu budou vyhovovat odvětví, která by neznečišťovala ve větším rozsahu životní prostředí, neměla velké nároky na územní plochy a v jejichž skladbě zaměstnanců by převažovaly z 65-90 % ženy.

Vzhledem k tomu, že podle statistiky interního oddělení stoupá od r.1951 výskyt zhoubných novotvarů v důsledku zvýšeného výskytu 3,4 benzpyrenu, považujeme za nezbytně nutné v mostecké nemocnici vybudování onkologického pracoviště, které by zjišťovalo zhoubné nádory v prvopočátku a zároveň bylo vybaveno kobaltovou bombou pro případné ozařování a léčení těchto chorob. V závěru mi dovolte, abych vyslovil důvěru nové vládě. Věřím, že problém exhalací v Severočeské hnědouhelné pánvi bude řešen daleko důsledněji než dosud. (Potlesk.)

Místopředseda NS posl. Zedník: Děkuji posl. Šindelářovi. Chtěl bych upozornit poslance NS, že délkou diskusního příspěvku rozhodně znevažujete své vystoupení. Prosím, abyste byli ukázněnější. Dávám nyní slovo posl. Fišarové. Jsou ještě přihlášení další dva poslanci, a to posl. Fierlinger a posl. Kratochvílová. Připraví se tedy posl. Fierlinger.