Preto by som doporučoval, aby nadpis nášho
uznesenia znel:
Uznesenie Národného zhromaždenia ČSSR
pre postup pri voľbe prezidenta republiky dňa 30.
marca 1968 vo Vladislavskej sále.
Předseda NS s. Laštovička: Děkuji.
Má ještě někdo připomínku
nebo dotaz? (Nikdo se nehlásil.) Nikdo.
Prosím tedy soudruha Kučeru, aby zaujal stanovisko.
Posl. dr. B. Kučera: Soudružky a soudruzi!
Byly zde v podstatě dva návrhy. Pokud jde o návrh
s. Žiaka, myslím, že je mu v podstatě
možno vyhovět, i když toto usnesení může
platit pro jakoukoli volbu presidenta republiky, tedy nejen 30.
března 1968. Avšak jestliže se chceme usnést,
aby platilo jenom pro tuto konkrétní volbu, myslím,
že proti tomu není třeba vznášet
žádné námitky.
Pokud jde o námitky k bodu 5 návrhu usnesení,
myslím si, že nejsou oprávněné.
Domnívám se totiž, že je třeba
vycházet z toho, že podle jednacího řádu
NS možno hlasovat jenom o návrhu, který je
předložen těmi, kdož v Národním
shromáždění jsou oprávněni
návrh předkládat. V případě,
že někdo nevyužije toho, aby hlasoval pro tento
návrh vepsáním jména nebo jestliže
dochází k tomu, že je vepsáno jiné
jméno, které není předmětem
návrhu, není možno na takovéto hlasování
hledět jako na návrh. Z tohoto důvodu je
třeba aby toto ustanovení bodu 5 v návrhu
usnesení bylo tak, jak je formulováno.
Předseda NS s. Laštovička: Děkuji.
Posl. Kučera, který podával zprávu
k tomuto bodu, trvá na znění čl. 5.
Naproti tomu dva poslanci NS navrhli, abychom čl. 5 škrtli.
Posl. akad. Šorm: Soudružky a soudruzi, nejsem
právník, ale domnívám se, že
bychom měli postupovat asi takto: oficiálně
je navržen jeden kandidát. O něm bychom měli
hlasovat ano nebo ne. Jestliže z řad poslanců
vzejdou další návrhy, měli bychom o
nich hlasovat postupně tehdy, jestliže neprojde návrh
první. Mám dojem, že tato volba je velice složitá.
Prosím, kdyby se právníci k tomuto postupu
vyjádřili. Tak bych si představoval normální
volbu.
Posl. Pospíšil: V těchto místech
není slyšet a nevíme, jaké návrhy
vycházejí. Jak můžeme zodpovědně
jednat o těchto otázkách?
Předseda NS s. Laštovička: Soudruh Pospíšil
říká, že nebylo slyšet. Žádám
naši techniku, aby byl náležitě zapojen
mikrofon.
Posl. akad. Šorm (opakuje svůj návrh).
Předseda NS s. Laštovička: Děkuji.
S. posl. Fierlinger: Soudružky a soudruzi poslanci,
plně souhlasím s tím, co řekl akad.
s. Šorm. Budeme hlasovat o určitém návrhu.
Ten kdo nebude hlasovat, může to vyjádřit
tím způsobem, že škrtne kandidáta
a když tam bude mít napsáno jiné jméno,
znamená to, že nesouhlasí s tímto návrhem.
Jestliže vzejde z pléna nový návrh a
první kandidát neprojde s třípětinovou
většinou všech hlasů, můžeme
se pokusit zvolit někoho jiného. Věcná
situace je úplně jasná.
Předseda NS s. Laštovička: Děkuji.
Dále promluví posl. dr. Kyselý.
Posl. dr. Kyselý: Súdružky a súdruhovia
poslanci, nazdávam sa, že ustanovenie bodu 5 je protiústavné.
V návrhu sa hovorí o voľbe prezidenta republiky.
Voľba nie je hlasovanie. Keď volíme, musíme
mať možnosť vybrať si a keby sme nemali právo
vybrať, tak som vo svojom poslaneckom práve obmedzovaný
a v tom vidím tú protiústavnosť.
Druhá vec je, že sme sa na kandidátovi dohodli.
To je iná vec. Ale tento bod 5 vzhľadom na to, že
ide o voľbu, je podľa môjho názoru protiústavný
a obmedzuje práva poslanca zvoliť si kandidáta.
Předseda NS s. Laštovička: Děkuji.
Promluví posl. Pelikán.
Posl. Pelikán: Soudružky a soudruzi, navrhuji
konkrétní řešení, kterým
bychom se dostali z této slepé uličky. Navrhuji,
aby § 5 byl upraven takto: na hlasovací lístek,
na kterém není uveden žádný kandidát,
se hledí, jako by se poslanec zdržel hlasování.
To znamená v praxi, že podle ústavy, kterou
jsem si znovu prostudoval, není řečeno, kdo
má právo navrhovat kandidáta na funkci presidenta.
Mohou to být politické strany a nikoliv poslanci.
Nemůžeme vyloučit možnost, že kterýkoliv
poslanec může při hlasování navrhnout
kohokoliv za presidenta. My všichni víme, že
je zde dohodnuto, že kandidátem je armádní
generál Svoboda, jehož vlastnosti známe. To
je otázka našeho výběru. Ale bylo by
správné, abychom otázku výběru
ponechali tak, jak to odpovídá skutečnosti,
a proto opakuji, že jediné možné řešení
je to, že na hlasovací lístek, na kterém
není uveden žádný kandidát, se
hledí, jako by se poslanec zdržel hlasování.
Předseda NS s. Laštovička: Soudružky
a soudruzi poslanci, pro vaši informaci chci sdělit,
že jsem obdržel od stranických skupin poslanců
Národního shromáždění
i skupiny poslanců bez politické příslušnosti
návrh, podepsaný jejich jmény, na volbu armádního
generála Svobody. Existují tedy podepsané
návrhy. Tyto skupiny se na tomto návrhu jednomyslně
usnesly. Nemám zde písemný návrh od
skupiny poslanců Komunistické strany Československa,
která se rovněž jednomyslně usnesla
na návrhu kandidáta. Jinak jsou zde návrhy
písemně podány.
Promluví posl. Valo.
Posl. Valo: Vážené súdružky
a súdruhovia poslanci, návrh súdruha posl.
Šorma je neúnosný preto, že na kandidátke
neni vytlačené meno. My tam meno vypisujeme. Kto
bude hlasovať, píše tam meno toho, pre koho hlasuje.
Keby sme povedali: áno lebo nie, nemôžeme to
počítať. To by bolo možné len vtedy,
keby boli kandidátky hotové s menom. Ale také
nebudú. To je jedna vec.
Druhá vec: Nie som presvedčený o neústavnosti,
ako namieta posl. Kyselý. Poslanec neni obmedzený,
aby tam nedal prázdny lístok alebo použil iný
postup. Musí brať na vedomie, že toto sa nemôže
brať v úvahu, pretože o tom sa nejedná,
to neni na dennom poriadku.
Poslanec mal možnosť navrhnúť iného
kandidáta a keby prvý neprešiel, môže
prejsť druhý. To je normálny postup.
Předseda NS s. Laštovička: Děkuji
posl. Valovi.
Dovolte, abych upozornil, že podle početního
zjištění, které máme v této
chvíli k dispozici, se asi 42 poslanců nevyjádřilo,
poněvadž byli nepřítomni a omluveni.
Ostatní se vyjádřili na schůzích
stranických skupin a také na plenární
schůzi. Měli bychom tedy vyhotovit lístky
"ano" a "ne" pro ty, kteří podali
návrh, a pro ty, kteří nepodali návrh,
lístky prázdné. Takové rozlišeni
je možné a lístky, na které se vepíše
jméno, vyhovují podmínce demokratizačnosti
voleb a umožňují každému poslanci,
aby svobodně vyjádřil svou vůli tím,
že tam jméno vepíše.
Promluví posl. Sachsová.
Posl. dr. Sachsová: Potřebovala bych objasnění.
Jde o problém sice teoretický, ale je třeba
s ním počítat. Ptám se, jak vyjádří
poslanec nesouhlas s navrženým kandidátem,
když nemá jiný návrh. Jak označí
potom nesouhlas? Kromě toho se přimlouvám,
aby nedosti jasný příslušný odstavec
byl upraven ve smyslu návrhu posl. Pelikána.
Posl. Kučera: Soudružky a soudruzi, je třeba
představit si celý průběh voleb. S.
dr. Kyselý má pravdu, že každý
poslanec má mít právo volební. Toto
právo mu také nikdo nemůže upřít
a neupírá. Proto kterýkoliv poslanec může
ještě zítra vystoupit v plénu NS a podat
svůj návrh. Ovšem návrhem, o kterém
se bude hlasovat, je tento návrh jen tehdy, jestliže
je předložen Národnímu shromáždění.
To znamená: ne tehdy, jestliže při tajném
hlasování je za plentou vhazován, aniž
byl podán jako návrh NS, aby také ostatní
poslanci o tomto návrhu mohli hlasovat. Článek
5 vychází z teoretického předpokladu,
že je tu na kandidátce navrhován někdo,
na němž se sjednotily skupiny poslanecké i
bezpartijních, a že nyní může nastat
situace, o které hovořila dr. Sachsová, že
totiž nebude nikdo chtít pro tohoto kandidáta
hlasovat.
V podstatě má dvě možnosti. Buď
nevyplnit lístek a tím naznačit, že
pro kandidáta nehlasuje, anebo vepsat jiné jméno,
což má stejnou funkci, jako by pro kandidáta
nehlasoval. Musíme vycházet ze zásadního
ustanovení ústavy, že volba presidenta republiky
tento fakt navrhování nijak nezdůrazňuje,
ale musíme vycházet z jiného faktu, že
návrhy mohou podat vyjmenované instituce, poslanci
nebo skupiny poslanců.
Zdůrazňuji, že nikdo neomezuje právo
poslance navrhnout dalšího kandidáta, ani ten
fakt, kterým je podepsání listiny, podle
niž se většina poslanců sjednotila na
společném kandidátu.
Je ovšem fakt, že může kterýkoliv
poslanec předložit návrh další.
V tomto případě přichází
v úvahu či. 8 tohoto návrhu usnesení.
Čili oba dva články hovoří
o volbě. V případě, že je jen
jeden kandidát, platí článek pátý.
Je-li několik kandidátů, platí článek
osmý.
Domnívám se, kdybychom vypustili jeden nebo druhý
článek, vytvoříme předem situaci,
že buď nemůže být více kandidátů,
že může být jen jeden, anebo vytvoříme
situaci, že musí být více kandidátů.
Domnívám se, že ty dva články
nejsou v žádném rozporu, že vytvářejí
podmínky pro demokratickou volbu a pro vyjádření
eventuálního nesouhlasu s navrženým
kandidátem.
Předseda NS s. Laštovička: Máme
tu protinávrh vyjádřený s. Šormem
a podporovaný s. Fierlingerem, aby byl lístek s
označením: ano nebo ne. (Pohnutí.)
Říkám, že byl podán návrh
krytý dvěma poslanci. Je třeba se k němu
vyjádřit hlasováním. (Přihlášky
o slovo.) Dvakrát bylo předneseno závěrečné
slovo, poněvadž již nebyly přihlášky.
Přejete si pokračovat v diskusi, nebo hlasováním
rozhodnout? (Hlasy: hlasovat.)
Musím dát hlasovat nejdříve o pozměňovacím
návrhu. To znamená, aby na volebním lístku
bylo napsáno: ano - ne. Kdo je pro tento návrh,
nechť zvedne ruku. (Posl. Fierlinger: Beru svůj návrh
zpět.)
Dám hlasovat o původním návrhu, tzn.
o usnesení NS ČSSR pro postup při volbě
presidenta republiky s doplňkem s. Žiaka - 30. 3.
1968 ve Vladislavském sále.
Posl. Kratochvílová: ještě se
nehlasovalo o návrhu s. Pelikána.
Předseda NS s. Laštovička: Děkuji
posl. Kratochvílové. Posl. Pelikán navrhuje,
aby § 5 byl pozměněn.
Posl. Pelikán: Navrhoval jsem znění
odst. 5 takto: "na hlasovací lístek, na kterém
není uveden žádný kandidát, se
hledí, jakoby se poslanec zdržel hlasování."
Posl. dr. Kučera: S tímto návrhem
se ztotožňuji.
Předseda NS s. Laštovička: S. dr. Kučera
před chvíli kvalifikoval toto jako odmítnutí.
To znamená, že jen poslanci, kteří nevložili
hlasovací lístek do urny, se zdrželi. Poslanec,
který nevyplnil nebo napsal jiné jméno, hlasuje
proti.
Posl. dr. Kučera: Soudruhu předsedo, chtěl
jsem souhlasit s návrhem posl. Pelikána, že
půjde jen o upřesnění toho, co je
navrženo v tomto návrhu usnesení, a proto s
ním souhlasím, poněvadž to odpovídá
předchozímu výkladu. Nyní je to formulováno
srozumitelněji. (Potlesk.)
Předseda NS s. Laštovička: Posl. Pelikán
a posl. Kučera shodně souhlasí s touto změnou
textu pátého článku: na hlasovací
lístek, není-li na něm uveden žádný
kandidát, hledí se, jako by se poslanec zdržel
hlasování. (Hlasy: Ano.)
Kdo souhlasí s takovouto změnou či. 5, nechť
zvedne ruku. (Děje se.) Děkuji. Kdo je proti.
jeden. Zdržel se někdo hlasováni. Nikdo. Tím
je schválena změna či. 5.
Dám nyní hlasovat o celém znění
takto upraveného usnesení NS ČSSR pro postup
při volbě presidenta republiky dne 30. března
1968 ve Vladislavském sále. Kdo souhlasí
s takto upraveným návrhem usnesení, nechť
zvedne ruku. (Děje se.) Děkuji. Kdo je proti?
Nikdo. Kdo se zdržel hlasování? Nikdo. Takto
pozměněný návrh usnesení je
tedy schválen jednomyslně.
Soudružky a soudruzi, kdo souhlasí s tím, aby
ověřovatelé Národního shromáždění,
poslanci František Bubník, Jan Červinka, Emil
Holáň, dr. Václav Hrabal, Magdaléna
Lapárová, Jozef Lukačovič, Antónia
Petrusová a Ferdinand Tomášil byli pověřeni
Národním shromážděním
jako komise Národního shromáždění
sledovat průběh tajných voleb presidenta
republiky, sečíst hlasy a podat písemnou
zprávu předsednictvu Národního shromáždění
a kdo souhlasí s tím, aby předsedkyní
této komise byla poslankyně Petrusová, nechť
zvedne ruku. (Hlasuje se.) Je někdo proti? (Nikdo.)
Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.)
Také nikdo. Děkuji.
Národní shromáždění pověřilo
své ověřovatele sledováním
průběhu voleb, sčítáním
hlasů a souhlasí s tím, aby předsedkyní
této komise byla posl. Petrusová.
Přistoupíme k čtvrtému bodu pořadu,
kterým je
4. Návrh předsednictva Národního
shromáždění na vydání
zákona, kterým se mění a doplňuje
zákon o jednacím a pracovním řádu
Národního shromáždění.
Odůvodnění tohoto iniciativního návrhu
předsednictva Národního shromáždění
přednese poslanec Štefánik. Prosím poslance
Štefánika, aby se ujal slova.
Posl. Štefánik: Vážené Národné
zhromaždenie, súdružky a súdruhovia, zákon
o rokovacom a pracovnom poriadku NZ nemal ustanovenie o zriadení
branného a bezpečnostného výboru,
tak isto ako nemal ustanovenie o zriadení výboru
imunitného. Tým sa stalo, že pre otázky
obrany nášho štátu a otázky bezpečnostné
nebol špecializovaný orgán NZ a že o otázkach
imunity poslanca muselo rozhodovať Predsednictvo NZ.
Predsedníctvo NZ sa podrobne zaoberalo touto problematikou,
ktorá bola hlavne na úseku sledovania činnosti
štátnych orgánov pre obranu štátu
a pre bezpečnosť veľmi neutešená
a rozhodlo sa na svojej schôdzi konanej dňa 20. marca
t. r. predložiť Národnému zhromaždeniu
návrh na zmenu a doplnenie rokovacieho a pracovného
poriadku.
Predkladám vám z poverenia Predsedníctva
NZ preto návrh na vydanie zákona, ktorým
by sa rokovací a pracovný poriadok zmenil tak, že
by bol zriadený výbor branný a bezpečnostný
a že by bol rokovací a pracovný poriadok doplnený
v tom zmysle, že výbor mandátový by
prevzal úlohy spojené s otázkami poslaneckej
imunity a jeho názov by bol doplnený tak, že
by to bol výbor mandátový a imunitný.