Rovněž proces industrializace Slovenska nachází
výraz i ve vlastním rozvoji Bratislavy. Mimo jiné
má zde sídlo řada řídících
hospodářských orgánů, které
mají značný vliv na hospodářský
život celého Slovenska.
Je tedy nesporné, že v městě Bratislavě
převládá objektivně daný zájem
ústředních orgánů nad zájmovou
sférou západoslovenského kraje.
Vzhledem k tomu pak, že Bratislava zůstává
i nadále rozvojovým městem - počet
jejích obyvatel má do r. 1980 vzrůst na 350
000, bude třeba zajistit i další všestrannou
investiční výstavbu, zejména bytovou
a s tím související občanskou a technickou
vybavenost, dále výstavbu na úseku dopravy,
zdravotnických zařízení apod.
Nehledě k tomu, je třeba uvážit v této
souvislosti i další významnou skutečnost,
že Bratislava má intenzivní zájmy i
v přilehlé územní oblasti. Jde zejména
o zajištění prostředků a zařízení
k zásobování vodou, energií, zemědělskými
výrobky, dále k provádění investiční
výstavby, k dopravě osob i zboží a k
vytváření celkového zdravého
životního prostředí.
K tomu cíli, aby všechny uvedené i další
problémy mohly být řešeny co nejrychleji
a nejefektivněji, je nutno vedle politických a ekonomických
podmínek vytvořit i odpovídající
právní předpoklady. V rámci toho je
třeba zajistit i odpovídající prostor
pro činnost orgánů a institucí celoslovenského
dosahu a významu.
Národní výbor města Bratislavy, který
je dosud v přímém řízení
Západoslovenského krajského národního
výboru, nemohl zatím vzhledem k uvedeným
specifickým podmínkám zajišťovat
operativně a s plným zdarem všechny úkoly
vyplývající pro něho ze zvláštního
faktického postavení města Bratislavy jako
hlavního města Slovenska. Byla proto základem
všech úvah, jejichž výsledek nachází
výraz v předložených vládních
návrzích zákonů, potřeba najít
takový způsob řízení národních
výborů působících na území
města Bratislavy, který by byl za daných
podmínek maximálně účinným
a současně zabezpečil pružnou spolupráci
s ústředními státními a ostatními
orgány.
Za nejsprávnější a nejracionálnější
východisko se pokládá zavedení přímého
řízení Národního výboru
města Bratislavy vládou, popř. Slovenskou
národní radou bez dalších mezičlánků.
Znamená to tedy, že národní výbor
města Bratislavy bude ve smyslu Ústavy řízen
vládou v rozsahu stanoveném zákonem i Slovenskou
národní radou, respektive jejím předsednictvem.
V důsledku zavedení tohoto dvoustupňového
řízení bude mít národní
výbor města Bratislavy postavení krajského
a zároveň i okresního národního
výboru. Pokud jde o obvodní národní
výbory v Bratislavě, budou mít zásadně
postavení místních národních
výborů, přičemž na některých
úsecích jim bude svěřena působnost
okresních národních výborů.
Taková úprava je nezbytně nutná zejména
ve správním řízení. Bude tím
zamezeno, aby orgány Slovenské národní
rady se nemusely neodůvodněně zabývat
přezkoumáváním správních
rozhodnutí. Podrobnou úpravu postavení, působnosti
organizace národních výborů působících
na území Bratislavy a jejich vzájemných
vztahů zejména při výkonu státní
správy provede zvláštní zákon
Slovenské národní rady.
Pokud jde o ostatní státní orgány
a organizace působící na území
města Bratislavy, dojde dle návrhu k vytvoření
zvláštního orgánu pro město Bratislavu
jen u státní arbitráže. Důvodem
je budoucí možnost vzniku arbitrážních
sporů mezi Národním výborem města
Bratislava a Západoslovenským krajským národním
výborem. Naproti tomu by bylo neúčelným
a nehospodárným vytvoření zvláštních
orgánů s krajskou působností pro město
Bratislavu u soudů, prokuratury a národní
bezpečnosti. Proto podle navrhované úpravy
by dosavadní krajská prokuratura, krajský
soud i krajská správa SNB v Bratislavě i
nadále vykonávaly svou působnost, jak pro
území města Bratislavy, tak pro území
západoslovenského kraje. Za tím účelem
se navrhují v příslušných zákonech
jen dílčí nezbytné úpravy dosavadní
organizace.
Vážení soudruzi a soudružky, závěrem
bych chtěl zdůraznit, že přijetím
předložených vládních návrhů
budou vytvořeny potřebné právní
předpoklady pro všestranný politický,
sociální, kulturní i národní
rozvoj hlavního města Slovenska. Návrhy,
jejichž obsah je v souladu s výsledky prosincového
a lednového zasedání ÚV KSČ,
byly vypracovány z iniciativy a v součinnosti s
orgány Slovenské národní rady a ve
zkráceném připomínkovém řízení
projednány se zúčastněnými
ústředními orgány.
Jsem přesvědčen, že navrhovaná
úprava zabezpečí, aby zájmy a potřeby
města Bratislavy jako hlavního města Slovenska
byly posuzovány skutečně z objektivních
hledisek. Doporučuji proto vládní návrhy
ústavního zákona o doplnění
čl. 91 Ústavy a zákona, kterým se
mění a doplňují některé
zákony v souvislosti s úpravou postavení
Národního výboru města Bratislavy,
ke schválení.
Předseda NS s. Laštovička: Děkuji
ministru Kudrnovi. Zpravodajskou zprávu přednese
posl. Garaj. Prosím, aby se ujal slova.
Zpravodajca posl. Garaj: Vážené súdružky,
súdruhovia poslanci! Súdruh minister Kudrna nás
v dvodovej zpráve oboznámil s potrebami, ktoré
viedli vládu a Slovenskú národnú radu
k predloženiu vládneho návrhu ústavného
zákona o doplnení článku 91 ústavy
a vládneho návrhu zákona o zmenách
niektorých zákonov Národnému zhromaždeniu
týkajúcich sa postavenia Národného
výboru mesta Bratislavy.
Dovoľte mi, ako zpravodajcovi za výbor ústavnoprávny,
pre národné výbory a pre spotrebný
priemysel, služby, obchod a spoje poukázať na
niektoré skutočnosti, ktoré potrebu riešenia
Národného výboru mesta Bratislavy ešte
výraznejšie zdvodňujú.
Doterajšia úprava postavenia, pôsobnosti a organizácie
Národného výboru mesta Bratislavy v štruktúre
národných výborov na okresnej úrovni
sa ukázala nevyhovujúcou. Pre Bratislavu ako sídlo
Slovenskej národnej rady - predstaviteľky svojbytnosti
slovenského národa v jednom štáte dvoch
rovnoprávnych národov Čechov a Slovákov,
mesta, v ktorom sa sústreďuje celý politický,
administratívny, vedecký a kultúrny život
Slovenska, vyplývajú špecifické úlohy.
Národný výbor mesta Bratislavy v doterajšej
svojej pôsobnosti nemá možnosť plniť
úlohy v žiadúcej miere v záujme zabezpečenia
všestranného rozvoja Bratislavy. Na druhej strane
nie sú vytvorené potrebné predpoklady pre
činnosť Slovenskej národnej rady a iných
celoslovenských orgánov a organizácií
vo vzťahu k mestu, v ktorom majú svoje sídlo.
Uvedené skutočnosti bez zreteľa na to, že
Bratislava je najvtším mestom Slovenska, odlišujú
ju nielen od ostatných slovenských miest, ale okrem
Prahy aj od ostatných veľkých miest v českých
krajoch.
Bratislava nielen v súčasnosti, ale aj v minulosti,
a to vzhľadom na svoju výhodnú polohu pre styk
Karpát s Dunajom, hrala vždy významnú
úlohu. Jej história siaha až do ďalekého
obdobia, do čias rímskeho impéria. Na území
mesta už od VI. storočia žijú Slovania
a samotný názov mesta je tiež slovenského
pôvodu. Už v X. storočí je známa
pod menom Vratislavia, podľa Vratislava, syna Svätopluka
kniežaťa veľkomoravského. V priebehu svojho
ďalšieho rozvoja sa stala významným hospodárskym
a kultúrnym strediskom a v XVI. Storočí hlavným
mestom tej časti Uhorska, ktoré nebolo pod tureckou
nadvládou.
Pri viac ako tisícročnej minulosti zaznamenala Bratislava
najvtší hospodársky a kultúrny rozmach
po oslobodení Československa slávnou Sovietskou
armádou. Od toho času vzrástla zo 160 000
obyvateľov na terajších vyše 280 000 obyvateľov.
Týmto počtom obyvateľov i rozlohou na ploche
vyše 190 km2 je tretím najväčším
mestom v republike. Žije v nej 6,3 % obyvateľov Slovenska.
Hoci leží Bratislava excentricky, slovenský
národ ju od nepamäti považuje za hlavné
mesto Slovenska, o čom sa učili a učia aj
naše deti od svojho vstupu do školy. Slovenský
národ v Bratislave nachádza svoje národné
a regionálne inštitúcie.
Vývoj Bratislavy na hlavné mesto Slovenska nebol
náhod historicky podmienený. Má svoje zázemie
jednak v postupnom rastaní obyvateľstva slovenskej
národnosti, ktoré za posledné storočie
sa stalo dominujúcim v meste (zo 16 % Slovákov v
roku 1916 vzrástlo na 90 % v roku 1966), a jednak
v rozmachu hospodárskeho a kultúrneho života.
Politika industrializácie štátu má na
rozvoj Bratislavy nielen bezprostredný dopad, ale aj druhotný
dopad cez rast celoslovenských národných,
správnych a ekonomických inštitúcií,
ktoré sa dobudovali v posledných dvoch desaťročiach
v socialistickej industrializácii, kedy vznikol v Bratislave
celý rad veľkých závodov, ako závod
Mieru, Slovnaft, Palma, Meopta a ďalšie.
V procese industrializácie Slovenska sa Bratislava stala
centrom chemického priemyslu celého štátu.
Petrochemický závod Slovnaft, ktorý spracúva
sovietsku ropu, bude dodávať v roku 1970 okolo 70
% všetkých produktov tohoto druhu v našej republike.
Významným postavením celoslovenského,
ba aj celoštátneho dosahu je rozvoj vedeckotechnickej
základne a vysokých škôl v Bratislave.
Bratislava je sídlom Slovenskej akadémie vied a
sídlom vyše 30 výskumných ústavov,
z ktorých mnohé, napríklad Výskumný
ústav zváračský, dosiahli medzinárodné
úspechy. Podiel zamestnanosti vo výskume a vede
sa zvýšil zo 4,2 % v roku 1960 na 5,6 % v roku 1965.
V roku 1980 dosiahne počet týchto pracovníkov
vyše 15 000.
Zvlášť bohatú historickú tradíciu
má Bratislava vo vývoji vysokých škôl.
Už od založenia prvej vysokej školy "Academia
Instropolitana" Matejom Korvinom v roku 1467 stala sa mestom
s rozvinutým školstvom. Najvyšší
rozmach však na tomto úseku dosiahla Bratislava po
roku 1945. Dnes má 5 vysokých škôl s
15 fakultami, ktoré navštevuje celkom 17 000 študentov
denného štúdia a 9000 študentov popri
zamestnaní. V meste je 11 odborných škôl,
8 vedecko-vzdelávacích škôl a 68 základných
deväťročných škôl, ako aj iné.
O tom, že problém vysokých škôl
je aj problémom celoslovenským, svedčí
skutočnosť, že z celkového počtu
študujúcich denného štúdia je asi
13 000 z rôznych častí Slovenska a tiež
aj z českých krajov.
Napriek vysokému podielu priemyslu v ekonomike mesta, kde
podľa stavu ku koncu roka 1965 pracovalo 50 587 obyvateľov
z celkového počtu 166 215 zamestnaných osôb
Bratislavy, prevažujúcou skupinou zamestnancov sú
pracovníci vo vede, výskume, školstve, v správe
a službách. Vyplýva to z funkcie centra Slovenska
a sústredenia inštitúcií celoslovenského
i celoštátneho významu.
Dynamický, až revolučný rast mesta Bratislavy
a jeho postavenie hlavného mesta Slovenska prináša
celý rad špecifických problémov, ktoré
presahujú rámec nielen mesta, ale aj Západoslovenského
kraja. V dôsledku toho Národní výbor
mesta Bratislavy musí plniť aj úlohy, ktoré
sa dotýkajú na rôznych úsekoch záujmov
celého Slovenska.
Z týchto dôvodov javí sa nevyhnutým
vyčleniť územie mesta Bratislavy zo Západoslovenského
kraja a podriadiť Národný výbor mesta
Bratislavy do riadiacej právomoci vlády alebo Slovenskej
národnej. Za týmto účelom treba vykonať
potrebné legislatívne úpravy, ak doplnenie
ústavy, ako aj ďalšich celoštátnych
zákonov, ako to navrhuje vláda po prerokovaní
s orgánmi Slovenskej národnej rady návrhoch
zákonov, ktoré máme dnes prerokovať
a na pléne Národného zhromaždenia schváliť.
Na základe týchto legislatívnych opatrení
slovenská národná rada svojim zákonom
vyšpecifikuje úlohy Národného výboru
mesta Bratislavy, ktoré má plniť v záujme
všestranného rozvoja hlavného mesta Slovenska.
Súdružky poslankyne, súdruhovia poslanci,
predložené návrhy zákonov sú
prvými legislatívnymi opatreniami, ktorými
sa v duchu rezolúcie pléna Ústredného
výboru Komunistickej strany Československa pristupuje
na novú cestu v upevňovaní bratských
vzťahov oboch našich národov Čechov a.
Slovákov a v posilňovaní jednoty nasej republiky.
Predložené návrhy, ako som už spomenul,
sú nevyhnutné preto, aby Slovenská národná
rada mohla svojím zákonom upraviť postavenie,
pôsobnosť a organizáciu Národného
výboru mesta Bratislavy a obvodných národných
výborov na území mesta.
Ako zpravodajca za výbory ústavnoprávny,
pre národné výbory a spotrebný priemysel,
služby obchod a spoje odporúčam plénu
Národného zhromaždenia schváliť:
1. Vládny návrh ústavného zákona
o doplnení článku 91 Ústavy SR tak,
ako je predložený vládou.
2. Vládny návrh zákona o zmenách niektorých
zákonov v súvislosti úpravou postavenia Národného
výboru mesta Bratislavy tak, ako je predložený
vládou.
Předseda NS s. Laštovička: Děkuji
posl. Garajovi za společnou zprávu tří
výborů. Můžeme přistoupit k rozpravě.
Jako první je přihlášen s. Hladký,
dále jsou přihlášeni posl. Zedník
a posl. Pacner.
Posl. inž. Hladký: Vážené
súdružky a súdruhovia, niekoľko mesiacov
po schválení zákona o NV a takrečeno
niekoľko týždňov po nadobudnutí
účinnosti tohto zákona vraciame sa na pôde
Národného zhromaždenia k otázkam postavenia
mesta Bratislavy. Je to snáď nezvyklý postup
v práci nášho NZ, avšak napriek tejto
nezvyklosti je to postup iste veľmi správny.
Naše Národné zhromaždenie, povzbudené
nedávnym rokovaním decembrového a januárového
pléna ÚV KSČ, podporujúc plne ducha
týchto zasadaní, prikračuje k náprave
chyby, ktorá vznikla ako dôsledok nesprávnych
metód v našej práci.
Dovoľte, aby som zrekapituloval krátko históriu
okolo postavenia mesta Bratislavy. Nadobudol som totiž dojem,
že niektorí jednotliví poslanci sa domnievajú,
že k otázke sa vraciame preto, lebo sme my v NZ nemali
v dobe schvaľovania zákona o NV politicky vyjasnenú
otázku postavenia Bratislavy, alebo že sme nedostatočne
vtedy zvážili fakty, ktoré sú nám
teraz jasnejšie. Chcel by som poukázať na to,
že veľká väčšina poslancov už
vtedy mala veci jasné a bola pripravená otázky
tak riešiť, obdobne ako sú dnes predložené.
Všetci sa pamätáme na prípravu zákona
o národných výboroch, i na prvú jeho
verziu z januára m. r., vzišlú z rokovania
vo výboroch a tiež tlačou rozmnoženú.
Tam sa hovorilo o Bratislave už ako o hlavnom meste Slovenska,
jej národný výbor sa už priamo nepodriaďoval
Západoslovenskému KNV, počítalo sa
s centrálnym riadením Bratislavy.
V rokovaní výborov nebolo vážnejších
pripomienok k takémuto postaveniu. Napriek tomu sa stalo,
že pred plénom bol zákon predložený
tak, že Bratislava zostáva v podstate v tom postavení
ako v minulosti, že sa jej odoprelo v zákone, teda
de jure to, čo de facto Bratislava už niekoľko
rokov vykonáva - funkcia hlavného mesta Slovenska.
Za takéhoto zúženého priestoru sa poverila
SNR, sama nedostatočne právomocou k tomu vystrojená,
aby svojim zákonom doriešila postavenie Bratislavy.
Všetky snahy SNR v tomto smere ústili do slepej uličky.
Nespokojnosť so stavom vecí vyslovilo nielen plenárne
za sadnutie Mestského národného. výboru
v Bratislave, ale aj poslanci SNR, ktorí kritizovali, že
zákon NZ vymedzil veľmi úzky priestor pre zákon
SNR o Bratislave. S nevôľou prijímali mnohí
poslanci pochybnosti o tom, či možno alebo nemožno
označiť Bratislavu za hlavné mesto Slovenska,
hoci mať národné hlavné mesto je prirodzeným
atribútom každého moderného národa.
Niektorí jednotlivci nevedeli totiž po dvadsiatich
rokoch našej spoločnej socialistickej cesty pochopiť
to, čo už na jej začiatku pochopil prezident
Gottwald, keď prijímajúc čestné
občianstvo mesta Bratislavy povedal: "Je pre mňa
cťou stať sa čestným občanom hlavného
mesta Slovenska - Bratislavy."
Vo výročných posledných dňoch
Februára si i v tejto súvislosti s úctou
spomíname na nášho prvého robotníckeho
prezidenta.
I keď u jednotlivcov boli nejasnosti v tejto otázke,
chcel by som zdôrazniť, že vo vedení ľudu
u obidvoch našich národov má Bratislava svoje
historicko-spoločenské miesto, že vždy
bola chápaná ako druhé mesto po hlavnom meste
Prahe. Ba mnohí žili v presvedčení,
že úmerne významu týchto našich
miest je ich postavenie už dávno primerane usporiadané
ako výraz dvojjednotnosti nášho štátu
i rovnoprávnosti našich národov.
Preto keď teraz prijímame doplňujúce
zákony o postavení Bratislavy, dávame len
právnu formu tomu, čo žije v našom ľude,
v našich národoch. Poslanci NZ boli na tento zákonodarný
akt už dávno pripravení a nebyť spomínaných
zmien, iste by boli bez výhrad v júni m. r. prijali
tieto formulácie tak, ako sú predložené
dnes.