- organizacím ministerstva stavebnictví se úkol
postavit plánovaný počet bytů v jednotlivých
letech ukládá jako závazný;
- stavebním organizacím, provádějícím
bytovou výstavbu, se stanoví, že nemohou převzít
do svého výrobního programu žádné
jiné stavební investice, pokud nezabezpečí
plně komplexní bytovou výstavbu a její
optimální rozestavěnost i pro dokončování
bytů po roce 1970.
Další opatření směřují
k tomu, aby v dané situaci byly vytvořeny také
lepší podmínky pro svépomocnou výstavbu
bytů i rodinných domků. Vláda přijala
již v minulém roce obsáhlé rozhodnutí
o posílení investiční výstavby
ve výrobnách stavebních a kompletujících
materiálů pro investiční výstavbu.
Význačným činitelem v rozvoji životní
úrovně do roku 1970 je další zkracování
pracovní doby a zavádění pětidenního
pracovního týdne. Dosud provedené zkrácení
pracovní doby představuje největší
změnu ve zlepšení pracovních podmínek
od roku 1918 a znamená významnou pozitivní
změnu času pro práci a odpočinek.
Našim pracujícím je známo, že vláda,
sledujíc základní principy zavádění
nové soustavy do života, bude prosazovat, aby rozvoj
životní úrovně do roku 1970 byl doprovázen
pružnou mzdovou, cenovou i sociální politikou,
aby zabezpečoval růst životní úrovně
všech vrstev obyvatelstva v závislosti na růstu
národního důchodu. Tato politika, která
kombinuje zrychlení růstu pracovních příjmů
a účinné řešení nejnaléhavějších
sociálních problémů s mírným
a státem regulovaným růstem životních
nákladů, má vést k tomu, aby se do
roku 1970:
1. v růstu životní úrovně dále
zvýšil význam odměny za práci
na základě zrychlení růstu průměrných
mezd při současně probíhající
denivelizaci,
2. dále pokračovalo zlepšování
příjmové situace v zemědělství,
3. zlepšilo postavení rodin s dětmi,
4. aby bylo zajištěno úměrné
zvyšování životní úrovně
důchodců.
V plánu se předpokládá, že v
letech 1968 - 1970 reálná mzda na jednoho obyvatele
vzroste průměrně ročně o 2,3
- 2,8 %.
K posílení hmotné zainteresovanosti se počítá
se zrychlením růstu mezd tak, aby byl vytvářen
dostatečný prostor pro výrazné podněcování
růstu kvalifikace a individuálních výkonů
a tím pro řešení mzdové denivelizace
ve výrobní a nevýrobní sféře.
Vývoj mezd musí být regulován souhrnem
ekonomických nástrojů řízení
tak, aby byl realizován při úměrném
růstu produktivity práce a finální
produkce.
Významnou součástí rozvoje životní
úrovně pracujících je starost státu
o ty, kteří se nemohou zúčastnit pracovního
procesu. Vláda k zajištění úměrného
růstu sociálních příjmů
počítá se zvyšováním sociálních
dávek. Půjde o urychlené dokončení
úprav nejnižších důchodů,
které jsou jediným zdrojem příjmů,
a to již v roce 1968, dále o zvýšení
všech základních důchodů, další
zvýhodnění osob, které trvale pracují
po dosažení nároku na důchod, a o úpravu
maximální výše nemocenského.
V péči o rodiny s dětmi počítáme
s prodloužením placené mateřské
dovolené, s úpravou výše dávek
a přídavků na děti. Tyto úpravy
sociálních dávek, které budou prováděny
v souladu s růstem pracovních příjmů
a s pohybem maloobchodních cen, si vyžádají
ročně 4 až 5 mld Kčs navíc.
Zapracovali jsme do návrhu ekonomického rozvoje
opatření na zvýšení péče
výroby i obchodu o kvalitu a sortiment zboží,
aby na trhu byl dostatek zboží jak pro nejvyšší,
tak i pro nejnižší příjmové
skupiny obyvatelstva. Pro konsolidaci vnitřního
trhu předpokládáme, že příznivý
vývoj v zásobování potravinami bude
pokračovat a že se dosáhne podstatného
zvýšení dodávek průmyslového
zboží. Zvláštní pozornost bude
věnována prodeji nedostatkového průmyslového
zboží a rozvoji nedostatkových služeb.
Jde o významná zvýšení prodeje
stavebnin, automobilů, motocyklů, chat, poskytnutí
zahraniční rekreace, výstavbu silnic, zlepšování
životního prostředí, značná
zvýšení dodávek elektřiny, tekutých
a plynných paliv pro domácnosti a zlevnění
některých sazeb, postupnou výstavbu a rekonstrukci
obchodní sítě, hotelových objektů
apod.
Vláda vychází z toho, že program rozvoje
životní úrovně, zajišťující
další zvýšení růstu reálných
příjmů všeho obyvatelstva současně
s lepším uspokojováním jeho potřeb,
dalším zkracováním pracovní doby
a postupným řešením problémů
životního prostředí vytváří
předpoklady pro trvalý harmonický rozvoj
životní úrovně, úzce spjatý
s intenzívním rozvojem národního hospodářství.
Soudružky a soudruzi, složitost vývoje národního
hospodářství se plně odráží
ve vztazích k zahraničnímu obchodu.
Světový trh představuje pro nás v
podstatě nejostřejší prověrku
obchodní, technické a výrobní zdatnosti.
Naším trvalým úkolem je růst
technické úrovně, zlepšení struktury
vývozních fondů, obchodní zdatnost,
servis i dodávky náhradních dílů
a samozřejmě i pružná obchodní
politika usnadňující pronikání
čs. výrobků na světový trh.
Plán do roku 1970 přistupuje k řešení
těchto otázek diferencovaně. Základním
úkolem zůstává rozvoj výměny
zboží a hospodářské spolupráce
se socialistickými zeměmi. Nejde jen o to, že
tvoří kolem 70 % celého obratu zahraničního
obchodu, jde i o jeho vnitřní strukturu. Rozhodující
část dovozu surovin a potravin, na níž
je závislý chod čs. národního
hospodářství, pochází ze socialistických
zemí. Zaměstnanost a výrobní programy
řady našich závodů jsou úzce
spjaty s odbytem do socialistických zemí za podmínek,
které jsou výhodné pro obě strany.
Uzavřené protokoly o výměně
zboží na rok 1968 dokazují, že právě
v nových podmínkách je možno růst
výměny zboží se socialistickými
zeměmi dále urychlovat.
Rozpracováváme a v mezinárodních jednáních
s členskými zeměmi RVHP zajišťujeme
i další nové formy spolupráce hlavně
cestou kooperace a specializace výroby, využitím
stavebních kapacit některých socialistických
zemí v naší investiční výstavbě
apod.
Velmi náročné je dosažení konsolidace
naší devizové pozice s kapitalistickými
státy. Ta souvisí jednak se samotnou koncepcí
plánu, jednak s dalším rozvojem efektivního
vývozu zboží i služeb, se soustavným
zvyšováním směnitelnosti našeho
zboží na trzích těchto států.
Plán vývozu a dovozu je konstruován tak,
aby se vytvářela vyrovnanost naší platební
a devizové pozice. Na podporu efektivního vývozu
a na omezování růstu dovozů jsou převážně
zaměřeny i prováděné strukturální
změny. Přitom bude nutno stále intenzívněji
využívat působení ekonomických
nástrojů tak, aby byl zvýhodňován
efektivní vývoz a dovoz odpovídal reálným
podmínkám. Nezakrýváme, že úkoly
v zahraničním obchodě jsou náročné
a že bude stát mnoho úsilí je v souladu
s předpoklady plánu splnit.
Souběžně s plánovacími pracemi
a s formováním hospodářské
politiky do roku 1970 orientovala vláda svými rozhodnutími
rovněž postup prací na dlouhodobém výhledu
ekonomiky do roku 1980.
V prosinci vláda podrobně projednala výsledky
druhé etapy prací a určila věcný
obsah a časový harmonogram třetí etapy,
která má vyústit koncem letošního
roku ve zpracování souhrnné varianty dlouhodobého
výhledu a směrnic pro tvorbu 5. pětiletky.
Za hlavní věcný výsledek doposud realizovaných
prací je nutno považovat prokázání
objektivních možností poměrně
rychlého a efektivního rozvoje naší
ekonomiky v příštím desetiletí.
Možnosti takového vývoje jsou dány rozsáhlými
rezervami národního hospodářství
spočívajícími v existenci mohutných
výrobních kapacit, ve velkém počtu
kvalifikovaných pracovních sil, v uplatnění
ve světě používaných progresivních
technických postupů, v lepším zhodnocení
energie, surovin a materiálů a ve zvýšení
účinnosti investic. V rámci těchto
možností, jakož i analýzy výhledových
potřeb ekonomiky byly na základě provedených
prací potvrzeny konkrétní objektivně
existující možnosti takových strukturálních
změn a inovací, které by ve svém souhrnu
měly značně příznivý
vliv na celkový perspektivní rozvoj našeho
národního hospodářství.
Intenzívní typ rozvoje, který je prokazatelně
nejvýhodnější pro čs. ekonomiku,
má určité kvalitativní rysy, které
se v dosavadních pracích potvrdily. V prvé
řadě je to dlouhodobá stabilizace podílu
výrobních investic na národním důchodu.
Předpokládáme úspory investic v investičně
nejnáročnějších odvětvích,
rostoucí podíl rekonstrukcí a modernizací
ve výrobní sféře vytváří
možnosti perspektivně stabilizovat podíl výrobních
investic. Tato stabilizace, zahrnující současně
příznivé změny v jejich vnitřní
struktuře, umožňuje rovněž řešit
naléhavé potřeby investic do nevýrobní
sféry.
Dalším faktorem je dlouhodobá stabilizace objemů
pracovního času vázaného průmyslem.
V minulém dlouhodobém období bylo pro národní
hospodářství typické, že značně
rostl počet pracovníků v průmyslu.
V podmínkách vývoje po roce 1970 však
již tento proces nemůže pokračovat stejně
intenzívně vzhledem ke zmírnění
dosavadního absolutního poklesu pracovníků
v zemědělství, objektivním potřebám
rozvoje terciární sféry.
Stabilizace podílů výrobních investic
a stabilizace objemu pracovní doby vázané
průmyslem otevírá prostor pro rychlý
komplexní rozvoj terciární sféry příznačný
pro vývoj ekonomicky vyspělých zemí.
Ve výrobní sféře má rychle
pokračovat celková intenzifikace jejího rozvoje,
má se měnit její struktura ve směru
posílení zemědělskopotravinářského
komplexu, komplexního využití a zajištění
dostatečného množství ropy, plynu, chemických
výrobků, plechů a ušlechtilých
ocelí a přednostního rozvoje spotřebního
průmyslu i využití dřeva.
V navržených variantách je zatím uvažováno
se zdvojnásobením akumulace do nevýrobních
základních fondů v průběhu
sedmdesátých let. Investice do nevýrobní
sféry by se staly nejrychleji rostoucí složkou
životní úrovně a jejich růst
by měl rychlejší tempo než růst
národního důchodu.
Především by šlo o tvorbu životního
prostředí, řešení bytového
problému výstavbou zhruba asi 105 - 115 000 bytů
ročně - i při současném zvýšení
plošného standardu -, zajištění
prostředků pro modernizaci v dopravě, ve
školství, zdravotnictví a sociální
péči, o rozsáhlou výstavbu a modernizaci
silniční sítě a zajištění
materiální základny rychlého rozvoje
placených služeb.
Přechod na intenzívní typ ekonomického
rozvoje, který je jedním ze základních
cílů dlouhodobého výhledu národního
hospodářství, bude nutno spojovat s daleko
rozsáhlejším a účinnějším
využíváním vědy a techniky. V
souladu s pracemi na dlouhodobém výhledu byly zahájeny
práce na vytvoření programu vědeckotechnického
rozvoje v další etapě hospodářské
výstavby. Program bude zahrnovat vzájemně
se podmiňující souhrn opatření,
vyjadřující jednotu ekonomických,
technických, sociálních, společenských
a ideologicko-politických aspektů.
Uvažovaná koncepce dlouhodobého výhledu
organicky navazuje na dosažené poznání
stavu a potřeb naší společnosti. Z tohoto
faktu vyplývá pozitivní skutečnost,
že existuje zásadní soulad mezi koncepční
stavbou uskutečňovaného čtvrtého
pětiletého plánu a koncepcí dlouhodobého
výhledu. V rámci čtvrtého pětiletého
plánu byl již hospodářský vývoj
do značné míry orientován novými
směry, které při současných
úpravách čtvrté pětiletky,
vedoucí ke zrychlení ekonomického rozvoje,
byly dále zvýrazňovány.
Rozvoj národního hospodářství
vyjádřený v plánu do r. 1970 představuje
komplexní řešení věcných
problémů národního hospodářství
a další rozvíjení nové soustavy
řízení.
Ze samé podstaty současné etapy vyplývá,
že těžiště dalšího postupu
v rozvíjení nové soustavy je v cenové
oblasti. Zejména musíme postupně objektivizovat
velkoobchodní i maloobchodní ceny, postupně
odbourávat příliš diferencovanou daň
z obratu a objektivizovat cenové vztahy k zahraničnímu
obchodu.
Úroveň a relace cen vytvářejí
ekonomická kritéria pro používání
dalších ekonomických nástrojů,
pro finanční, úvěrovou a koneckonců
i mzdovou politiku. Správná soustava cen je rozhodující
i pro ekonomické rozhodování, pro ekonomickou
kalkulaci na podnicích a vytváření
podmínek pro základní strukturální
změny v národním hospodářství.
Vytvoření ekonomické soustavy cen bude nutně
procesem postupných změn, jejich úrovně
a relací. Jde o oblast, která z teoretického
i praktického hlediska patří v podmínkách
nerovnováhy k nejméně probádaným
úsekům a s ohledem na souvislosti s reálnými,
hmotnými a hodnotovými proporcemi bude nutně
provázena konflikty a riziky.
Proces rozvíjení ekonomické reformy a v tom
i reformy velkoobchodních cen bude konfliktní v
několika směrech:
- bude působit na vývoj a diferenciaci důchodů
podniků a tím i na výši odměn
pracujících;
- objektivní ekonomický tlak na neefektivní
výroby bude vyvolávat i řadu konfliktů
sociálních, nutnost změnit někde zaměstnání,
profesi apod.
V roce 1968 přistupujeme k dalším krokům
ve vytváření ekonomicky odůvodněné
soustavy velkoobchodních cen. Plán vývoje
cen na letošní rok vychází z toho, že
je nezbytné:
1. úpravami velkoobchodních cen surovin působit
k vyšší efektivnosti ve využívání
surovin, materiálů a výrobků zejména
dovážených;
2. provést první přiblížení
relací vnitřních velkoobchodních cen
reálným cenám v zahraničním
obchodě a zesílit ekonomický tlak na změny
ve výrobě a spotřebě;
3. vytvářet příznivější
ekonomické podmínky pro rozvoj výrobních
oborů, které mají zásadní význam
pro plnější uspokojení poptávky
na vnitřním trhu a zvýšení efektivního
vývozu;
4. omezit rozsah neinvestičních a také investičních
dotací ze státního rozpočtu, které
snižují tlak na efektivnost výroby a investic.
Cenová reforma se však nemůže vyhnout
i postupné reformě maloobchodních cen. Řešení
přestavby maloobchodních cen musíme spojovat
i s vývojem odměňování, a to
jak ve výrobní, tak i nevýrobní sféře,
jakož i s opatřeními, která zajistí
růst životní úrovně veškerého
obyvatelstva, tedy i toho, které se nemůže
zúčastnit pracovního procesu. Přitom
tyto změny budou bezprostředně působit
také na rozvoj výroby.
Jde o otázky, které jsou velmi politicky citlivé
a při realizaci budeme každý krok zvažovat
nejenom z čistě ekonomických, ale i sociálně
politických hledisek. Další kroky v této
oblasti lze uskutečnit jen za široké podpory
pracujících, kteří musí cítit,
že postup odpovídá jak jejich bezprostředním,
tak i perspektivním zájmům.
Neméně závažná opatření
budeme provádět v cenových vztazích
v zahraničním obchodě. Dosud převažovala
tendence využít zde ekonomických nástrojů
k tlumení vlivu světového trhu na výrobu.
Nyní je nutno logiku těchto nástrojů
obrátit a upravit je tak, aby vedly k postupnému
zvyšování tlaku světového trhu
na efektivnost vnitřní výroby.
Na prvním místě musíme objektivizovat
ekonomické nástroje, aby vývozci efektivního
zboží měli prostředky pro další
rozvoj, rozšíření výroby i exportu,
získání dalších pracovních
sil apod., a tak aby bylo možno postupně vytvářet
předpoklady pro úplné vyřazení
neefektivních vývozů.
Každá organizace, aby dobře pracovala, má
být dostatečně zainteresována a má
mít dostatečnou pravomoc i odpovědnost, ale
současně má být také pod dostatečným
ekonomickým tlakem. Proto chceme dále omezovat direktivní
řízení podniků, ale současně
je vystavovat intenzívnímu tlaku trhu, cenové
kontrole apod.
Soudružky a soudruzi, ze stručného přehledu
o výsledcích převodu čtvrté
pětiletky na nové ekonomické podmínky
a jeho zasazení do prognózy dlouhodobého
vývoje národního hospodářství
vyplývá:
1. že ve svých úvahách jsme se mohli
opírat o poměrně příznivé
výsledky posledních dvou let, které nám
umožnily položit si na zbývající
léta pětiletky vyšší cíle,
než s jakými jsme v prvé etapě uvažovali;
2. že základním motivem zaměření
plánů a opatření vlády v hospodářské
politice je zabezpečit rovnovážný dlouhodobý
rozvoj naší společnosti a životní
úrovně obyvatelstva.
Klíčové otázky založené
v plánech pro tuto etapu lze stručně charakterizovat
takto: