Ministr Kudrna: Vážené Národní shromáždění, soudružky a soudruzi, návrh státního rozpočtu, který výstižně zdůvodnil ministr financí s. Sucharda a který zahrnuje také rozpočty národních výborů, má velký význam pro plné uplatnění rozšířené pravomoci a odpovědnosti národních výborů a prohlubování jejich iniciativy a aktivity, ve smyslu nového zákona o národních výborech, který vstoupil v platnost od 1. ledna t. r.

V tomto smyslu byla také přípravě a projednání návrhu státního rozpočtu věnována zvýšená a konkrétní pozornost jak ze strany národních výborů, tak i vlády a jejích orgánů i výborů Národního shromáždění.

Soudruh ministr financí již uvedl, že objem letošního státního rozpočtu vzroste proti roku 1967 o 5,8 %. Objem rozpočtů národních výborů však při tom roste téměř dvojnásobným tempem, tj. o 10,7 %, výdaje na investice z rozpočtů národních výborů dokonce téměř o 18,5 procent.

Návrh státního rozpočtu počítá s tím, že z ústředních zdrojů bude národním výborům poskytnuto více než 29,6 miliard Kčs. Národní výbory počítají s cvikovým objemem příjmů a výdajů svých rozpočtů v roce 1968 ve výši téměř 47,4 miliard korun, z čehož samy kryjí plánovanými příjmy téměř 16,6 miliard korun. Dalších zhruba 1,2 miliard korun budou národní výbory krýt z vlastních fondů rezerv a rozvoje, popřípadě překročením svých plánovaných příjmů. Téměř polovina prostředků poskytovaných národním výborům z ústředního rozpočtu připadá na investice. V této oblasti je nejdůležitější urychlené řešení problému bytové výstavby. Proto na výstavbu plánovaného počtu bytů v komunální výstavbě včetně občanské a technické vybavenosti bude ze státního rozpočtu na rok 1968 vynaloženo více než 5 miliard korun, tj. téměř o 50 % více než před dvěma lety. Kromě toho rozpočet zabezpečuje také státní příspěvek na družstevní bytovou výstavbu ve výši cca 2,5 miliard korun. Národní výbory se budou významně podílet na úkolu zvýšit počet postavených bytů zhruba na 92 tisíc bytových jednotek. Přáli bychom si všichni, aby se tyto velké prostředky podařilo letos beze zbytku realizovat.

V rozpočtech národních výborů je rovněž pamatováno na další rozvoj služeb, zejména služeb pro obyvatelstvo. Již v roce 1967 byly na podporu rozvoje služeb poskytnuty úlevy z odvodů podniků místního hospodářství ve výši 90 miliónů korun a podniků komunálních služeb ve výši 140 miliónů korun. Úlevy budou poskytovány i v letošním roce. Na rozvoj investiční výstavby komunálních služeb uvažují národní výbory 366 miliónů korun. Investiční výstavba podniků služeb je podporována celým systémem dotací, jimiž je kryto podle významu a důležitosti jednotlivých služeb diferencovaně 20 až 70 % vynaložených investičních nákladů.

Dosavadní úroveň služeb však stále nedostačuje a je nutno hledat další cestu k jejich rychlejšímu rozvoji. Zejména rozvíjet dále nové formy služeb. Podle rozhodnutí vlády bude také zásadně přezkoumána celá problematika uplatnění ekonomických nástrojů řízení podniků místního hospodářství v nové soustavě.

Rozpočet na rok 1968 zabezpečuje rovněž zvýšené prostředky na odměňování pracovníků organizací na úseku společenské spotřeby.

Provedené platové úpravy, zejména ve zdravotnictví a školství, se promítají v rozpočtech národních výborů zvýšením o více než 2 miliardy korun proti skutečnosti před dvěma roky, takže mzdové fondy na těchto úsecích spravovaných národními výbory vzrostly od celostátní konference národních výborů již o 27 %.

Rozpočty národních výborů a celé jejich finanční hospodaření má pomoci k zabezpečení důležitých změn, které jsou součástí národohospodářské politiky strany a vlády. Při provádění restriktivní finanční politiky větší pozornost a vyšší prostředky budou věnovány rozvoji nevýrobní sféry, jejíž podstatná část, jako školství, zdravotnictví, sociální péče, náleží do působnosti národních výborů. S tím také počítá pětiletý plán a dlouhodobý výhled do roku 1980.

V rozpočtech národních výborů na rok 1968 je promítnuta řada věcných i metodických opatření, provedených v posledních dvou letech k zabezpečení jejich zvýšené finanční samostatnosti. Hlavní plánované příjmy národních výborů se v důsledku těchto opatření zvyšují o více než 2 miliardy korun, a to nejen zavedením odvodu z hrubého důchodu ústředně řízených organizaci městským a místním národním výborům, ale řadou přímých daňových příjmů. Patři k nim např. nové úpravy zemědělské daně a důchodové daně družstev. Značný prostor pro zvýšení finanční samostatnosti národních výborů představují neplánované příjmy, které národní výbory získávají nad rámec vlastních zdrojů uvažovaných při stanovení dotace z ústředního rozpočtu. Jsou to nejen přebytky tzv. drobných provozoven, ale také polovina příjmů z prodeje rodinných domků, různé sankční poplatky, celý výnos regresních náhrad ve zdravotnictví i nově zavedené sankce za znečišťování ovzduší, podíly na pohyblivé a dodatkové složce zemědělské daně, podíly na doměrcích daně z obratu a daně ze mzdy i rozšířené možnosti vybírání místních poplatků.

Souhrn provedených opatření dále posiluje funkci fondů rezerv a rozvoje, které vytvářejí národní výbory všech stupňů. Jejich zdrojem jsou již nyní všechny výsledky úsilí národních výborů o dobré výsledky finančního hospodaření. Národním výborům zůstává celých 100 % neplánovaných příjmů, částky, o které byly překročeny plánované příjmy a všechny úspory na neinvestičních výdajích, resp. na všech výdajích kromě poskytovaných účelových subvencí.

Nová metodika sestavování rozpočtů národních výborů se opírá především o zavedení souhrnného finančního vztahu. Vůči krajským národním výborům představuje tento finanční vztah souhrnnou dotaci prostředků ústředního rozpočtu a šest druhů účelových subvencí, zaměřených především k zabezpečení investiční výstavby. Národní výbory mají tedy dnes stanoveno prakticky pouze 7 základních ukazatelů, v jejichž rámci si samostatně sestavuji svůj rozpočet a podle něho hospodaří. Při dodržení souhrnných finančních vztahů a účelových subvenci mohou samy rozhodovat o celkovém rozsahu svých výdajů na podkladě příjmů, které ve svém rozpočtu na základě vlastního opatření stanoví. Tato nová metodika nebyla v průběhu příprav rozpočtů národních výborů na rok 1968 všude uplatněna, přestože vláda stanovila v dostatečném časovém předstihu, s jakými reálnými možnostmi mohou národní výbory pro rok 1968 a další léta počítat. Mnohé vyšší stupně národních výborů dosud neuplatnily plně základní zásadu nového zákona o národních výborech, že sestavování rozpočtu a hospodaření podle něho je ve sféře jejich samostatné působnosti a mnohdy starým způsobem sestavily opět finančními zdroji nekryté návrhy a uplatňovaly požadavky na centrální zdroje.

Přitom však je možno kladně ocenit úsilí, které věnovali funkcionáři a pracovníci národních výborů využívání možností a zvýšené pravomoci při mobilizaci vlastních zdrojů finančních a materiálových rezerv a zejména posilování pravomoci a odpovědnosti národních výborů nižších stupňů v duchu rezoluce XIII. sjezdu strany, usnesení vlády a zákona o národních výborech.

Výsledky tohoto úsilí ukazují i některé údaje z rozpočtů národních výborů. Tak např. v roce 1965 se podílely krajské národní výbory na celkových výdajích národních výborů všech stupňů 40,3 %, v roce 1967 se tento podíl snižuje na 38,2 %. Podíl okresních národních výborů na výdajích rozpočtu všech národních výborů klesl ve stejném období ze 48,5 % na 40,5 % a naproti tomu se v této době zvýšil celkový podíl městských a místních národních výborů z 11,2 na 21,3 % a dále roste.

Tento celostátní průměr však v sobě zahrnuje dosti značné rozdíly mezi jednotlivými kraji. Např. v Jihomoravském kraji, který je jedním z těch, jež důsledně posilovaly pravomoc a odpovědnost národních výborů nižších stupňů, činí podíl krajského národního výboru na celkových výdajích národních výborů v kraji již jen 19,9 %, podíl okresních národních výborů 48,3 %; městské a místní národní výbory v tomto kraji hospodaří již téměř s 32 % rozpočtových prostředků národních výborů Jihomoravského kraje. Tyto změny umožnilo zejména posilování pravomoci a odpovědnosti národních výborů nižších stupňů na úseku investiční výstavby. Bude účelné, aby z těchto zkušeností, které jsou obdobné v Západočeském a Východoslovenském kraji, čerpaly i ostatní kraje.

V hospodaření městských a místních národních výborů se projevují stále silněji nové progresívní prvky ekonomické iniciativy, které je třeba všestranně podporovat. Roste počet drobných provozoven, zabezpečujících služby a drobnou výrobu; počet jejich pracovníků se zvýšil od roku 1966 z 12 tisíc na více než 18 tisíc a objem výkonů téměř o 100 miliónů korun, takže ve třetím čtvrtletí loňského roku již přesáhl 380 miliónů korun. Kladné výsledky jsou dosahovány ve využívání místních zdrojů, zejména při výrobě stavebních hmot.

Národní výbory rozvíjejí iniciativně i další nové formy služeb pro obyvatelstvo. Budují údržbářské čety při podnicích bytového hospodářství, využívají pružnějších forem rozšiřování služeb, zejména na vesnicích, zaváděním podílu zaměstnanců menších provozů na tržbách nebo povolování činnosti jednotlivců. Dosud bylo vydáno kolem 18 000 takových povolení na obstarávání služeb v rozsahu asi 350 miliónů korun.

Posilování působnosti městských a místních národních výborů v oblasti služeb přesto ukazuje, že proces zvyšování jejich pravomoci není dosud dovršen a že také výsledky docílené v tomto směru v jednotlivých krajích i okresech jsou značně nerovnoměrné. Bylo také ověřeno, že bude nutno ještě řešit některé problémy, např. při zřizování malých potravinářských provozů, v otázkách spojených s provozováním obchodní činnosti v místech apod. Také problémy budování organizací komplexního městského hospodářství budou vyžadovat hlubšího rozboru a účinnějšího řešení.

Pozornost bude třeba věnovat i uplatňování pravomoci městských i místních národních výborů na úseku investiční výstavby. Aniž by bylo oslabováno společné úsilí o snížení rozestavěnosti, bude žádoucí společně hledat řešení problémů, které vznikají stanovením limitů nově zahajovaných staveb o objemu vyšším než 1,5 miliónů korun, zejména v souvislosti s rozvíjejícím se sdružováním prostředků v místech.

Ve sdružování prostředků národních výborů, ústředně řízených podniků a někde i družstevních a společenských organizací bylo dosaženo dobrých výsledků. Při tomto hodnocení nejde ovšem jen o ekonomický efekt a o výši takto získaných prostředků.

Sdružování prostředků má také politický význam, zejména v tom, že pomáhá upevňovat zájem nejen národních výborů, ale i ostatních orgánů a podniků působících v místech na společném řešení oprávněných potřeb pracujících. Bylo by vhodné, aby sdružování prostředků bylo nejen součástí kolektivních smluv, jak správně stanovila Ústřední rada odborů, ale aby bylo i předmětem veřejného projednávání, a to jak v orgánech národních výborů, tak i v kolektivech závodů a ve společenských organizacích, aby nejširší počet občanů byl informován o rozsahu i konkrétním použití sdružených prostředků. Je to účelné tím spíše, že původní přísliby podniků, závodů, případně jiných organizací ke sdružení prostředků s národními výbory, které v některých krajích dosahovaly výše až několik set miliónů korun, jsou realizovány v daleko menším rozsahu; do konce října m. r. bylo na účty národních výborů převedeno asi 150 miliónů korun. Zhruba ve stejném rozsahu - 150 miliónů korun, byly čerpány i půjčky národních výborů u Státní spořitelny. Dříve vyslovované obavy z přílišné zadluženosti národních výborů se zatím jeví jako neopodstatněné, protože dosud uzavřené smlouvy o půjčkách nepřesahují 300 miliónů korun.

Charakteristickým znakem zvyšujícího se samostatného hospodaření národních výborů jsou jejich fondy rezerv a rozvoje. Do roku 1967 činily tyto fondy u národních výborů všech stupňů skoro 2,5 miliardy Kčs. Přesto že značnou část těchto prostředků z fondu rezerv a rozvoje národní výbory v roce 1966 - použily - např. několik set miliónů Kčs na rozvoj jimi řízených podniků - bude znamenat překročení příjmů i úspory na výdajích za rok 1967, že také při vstupu do roku 1968 celková výše těchto fondů obdobně jako před rokem činí kolem 2,5 miliardy korun. I když územní rozložení fondů rezerv a rozvoje je nerovnoměrné a zejména některé okresní národní výbory nemají v nich větší objem finančních prostředků, dávají tyto fondy ve svém celku národním výborům značné možnosti řešení řady dalších naléhavých potřeb.

Uvedené údaje ukazují, že prostředky, které mají národní výbory pro své hospodaření v roce 1968, jsou značné. Přesto vsak nemohou pokrýt všechny skutečné objektivně dané potřeby v jednotlivých oblastech jejich rozsáhlé působnosti. Je tomu tak např. i na úseku školství a zdravotnictví, přestože proti loňskému roku se uvažuje pro tato odvětví v působnosti národních výborů o zvýšení neinvestičních prostředků o více než 2 miliardy korun.

Domnívám se přesto, že předložený návrh státního rozpočtu řeší nejdůležitější potřeby a zabezpečuje nejnaléhavější současné úkoly národních výborů.

Další možnosti rozšiřování příjmové základny národních výborů, možnosti poskytnuté sdružováním prostředků, využíváním půjček a úvěrů, v neposlední řadě, což bych chtěl zvlášť zdůraznit, však efektivní vynakládání prostředků hlavně v oblasti investiční výstavby, oprav a údržby, kde jsou dosud značné rezervy, vytvářejí předpoklady, aby národní výbory mohly uspokojovat další oprávněné potřeby obcí, měst i občanů.

Zabezpečit efektivnost v rozsáhlé oblasti činnosti národních výborů je náročným úkolem, který vyžaduje nejvyšší hospodárnosti při vynakládání prostředků na nejnaléhavější potřeby, zvyšování náročnosti vůči všem dodavatelům prací a služeb, soustavný boj za vyšší kvalitu a využívání iniciativy a účasti občanů nejen při sestavování rozpočtu, ale také při jeho realizaci.

Příkladem velkého přínosu, iniciativy občanů, závodů, společenských organizací při zabezpečování rozvoje obcí a měst byla soutěž NV, organizovaná na počest 50. výročí Velké říjnové socialistické revoluce. Vláda vysoce oceňuje výsledky, které národní výbory dosáhly, neboť nákladem 600 mil. korun a svépomocí vytvořily podle předběžných výsledků mnoho užitečného v hodnotě díla přes 3 miliardy korun. Vláda očekává, že národní výbory i v tomto jubilejním roce 20. výročí Února a 50 let samostatnosti ČSSR využijí soutěže k obdobnému zabezpečení rozvoje měst a obcí.

Jsem přesvědčen, že prostředky státního rozpočtu ve výši zhruba 29,5 miliard korun, určené národním výborům v souhrnném finančním vztahu a v účelových subvencích, i rozpočty národních výborů, které obsahují další zdroje, umožňují zabezpečit odpovědné úkoly národních výborů v roce 1968. Vycházeje z dlouhodobě stanovených finančních vztahů, je třeba vypracovat za aktivní účasti občanů reálné volební programy sledující řešení naléhavých potřeb krajů, okresů a obci v následujících 4 letech.

Odpovědný přístup k sestavení rozpočtu národních výborů vytvořil podmínky k ekonomickému zabezpečení úkolů, které národní výbory zahrnují do svých volebních programů, připravovaných k volbám do národních výborů.

(Nepřednesený projev poslance Voráče v rozpravě k vládnímu návrhu zákona o státním rozpočtu na rok 1968 ve schůzi NS dne 11. ledna 1968)

Posl. Voráč: Soudružky a soudruzi, dovolte mi, abych z pověření výboru NS pro národní výbory řekl několik poznámek k té části státního rozpočtu, kterou tvoří rozpočty národních výborů.

Podle předloženého návrhu činí objem rozpočtů národních výborů na rok 1968 47 miliard 435 miliónů Kčs. V poměru k celkovému objemu státního rozpočtu je to 32,8 % - tedy téměř jedna třetina. Proti objemu rozpočtů národních výborů na rok 1967 je to o 5,643 mil. Kčs více.

Přitom budou národní výbory krýt své rozpočtové výdaje z 38 % vlastními plánovanými příjmy (17,710 mil. Kčs) a 62 % (29,725 mil. Kčs) dotacemi a subvencemi z ústředního rozpočtu.

Zkušenosti a výsledky hospodaření národních výborů v uplynulém roce ukazují, že národní výbory, kromě plánovaných prostředků, budou moci použit k lepšímu uspokojování potřeb a - dalšímu rozvoji hospodářství další 2-3 miliardy Kčs ze svých fondů rezerv a rozvoje.

Národní výbory hradí ze svých rozpočtů rozhodující část výdajů na komplexní bytovou výstavbu, na správu a údržbu bytového fondu, na výstavbu a provoz školských, kulturních, zdravotnických a sociálních zařízení, na výstavbu a udržování silniční sítě včetně místních komunikací a dalších veřejných zařízení v našich městech a vesnicích.

Jde tedy vesměs o výdaje, které jsou vynakládány na zabezpečení významné části každodenních potřeb našich občanů na realizaci jejich ústavních práv a na vytváření příznivého prostředí, ve kterém žijí a pracují.

Vysoký podíl rozpočtů národních výborů na financování těchto potřeb a na výdajích celého státního rozpočtu ukazuje také na vysokou odpovědnost národních výborů za to, že s těmito prostředky budou dobře hospodařit. Z této úlohy a odpovědnosti národních výborů jsme vycházeli v našem výboru při sledování rozpočtových prací na národních výborech a při projednávání rozpočtů krajů.

Oproti minulým létům měla příprava rozpočtu u národních výborů na tento rok mimořádný význam. Spočívá v tom, že se rozpočty připravovaly poprvé podle nové metodiky vycházející z ustanovení nově přijatého zákona o národních výborech a že se při jejich sestavování měla výrazněji uplatnit zvýšená pravomoc a samostatnost národních výborů. Jejím smyslem je dosáhnout toho, aby mohly ve své činnosti citlivěji přihlížet k oprávněným zájmům a potřebám občanů a v souladu s místními podmínkami a celostátními zájmy zabezpečovat úspěšný rozvoj těch odvětví a úseků, za které odpovídají.

Práce na plánu a rozpočtu na letošní rok měla také účinně podpořit iniciativu národních výborů při hledání a využívání vlastních finančních a materiálových zdrojů a rezerv pro plnění úkolů, které jsou nad rámec současných možností a které nelze pokrýt z plánovaných zdrojů.

Rozpočty národních výborů na rok 1968 mají zvláštní význam i z toho důvodu, že v tomto roce budou provedeny volby do národních výborů, Národního shromáždění a Slovenské národní rady. Uplatnění zvýšené samostatnosti, pravomoci a iniciativy národních výborů, zejména městských a místních při přípravě plánu a rozpočtu na tento rok a to, že je jim současně stanoven objem dotací a subvencí pro jejich rozpočty i na léta 1969 a 1970, jim má umožnit, aby mohly vypracovat v rámci přípravy voleb solidní návrhy programových plánů na rozhodující část příštího volebního období. Současně má založit určitou a nutnou dlouhodobější stabilizaci a jistotu v jejich hospodaření. Chybí tomu jedno - alespoň předběžná znalost zdrojů na r. 1970-72. Jinak bude volební program z 50 % fantazií.

Jestliže jsem mluvil o vyšším objemu rozpočtů národních výborů proti minulému roku, neznamená to, že národní výbory mají dostatek rozpočtových prostředků na pokrytí všech potřeb nebo že jich dokonce mají nadbytek. Víme, že značná část tohoto zvýšení připadne na některé platové úpravy a zejména pak na zvýšení cen stavebních prací. Víme také, že těch potřeb se za minulá léta v oblasti národních výborů nahromadilo tolik, že rozpočet jednoho roku není s to je pokrýt.

Když jsme jednali v našem výboru o rozpočtech národních výborů za účasti vedoucích funkcionářů krajských národních výborů, všichni dokazovali, že celá řada naléhavých potřeb, zejména v investiční výstavbě, v každém jednotlivém kraji nemůže být z daných prostředků zabezpečena. Stejně tak tomu bylo při jednání o rozpočtech na úrovni krajů s okresními národními výbory a na úrovni okresů s městskými a místními národními výbory.

Máme však za to, že národní výbory mohou při úsporném hospodaření s rozpočtovými prostředky zabezpečit splnění základních potřeb a že tyto prostředky, zejména pokud jde o investice, odpovídají současným možnostem, které máme ve stavebních kapacitách a zejména v materiálovém zajištění. Bude tedy velmi záležet na tom, jak budou rozpočtové prostředky vynakládány, aby přinesly co největší efekt.

Když jsme si ověřovali u některých okresních, městských i místních národních výborů, jak své plány a rozpočty připravují, přesvědčili jsme se, že velmi pečlivě zvažují, jak daných prostředků co nejúčelněji využijí a že hledají cesty k získání dalších finančních, materiálových i kapacitních zdrojů.

U národních výborů je velmi oceňováno, že dnes již znají, s jakými prostředky mohou pro příští 3 léta minimálně počítat z ústředního rozpočtu a že při využití vlastních rozpočtových zdrojů, pomoci závodů, družstev, společenských organizací i občanů mohou přistoupit k plnění svých úkolů a využívání rozpočtových a mimorozpočtových prostředků na jednotlivých úsecích s dlouhodobějším výhledem, plánovitěji a účelněji. Takový přistup národních výborů sice umožňuje určité vyrovnávání dnes ještě značných rozdílů, které jsou na jednotlivých úsecích řízených národními výbory mezi jednotlivými kraji a mezi jednotlivými oblastmi v rámci krajů. Současně s tím by však mělo být toto vyrovnávání rozdílů podpořeno účelnou subvenční politikou z centra.

V souladu s rezoluci XIII. sjezdu KSČ a ustanoveními nového zákona o národních výborech přikládáme ve výboru NS pro národní výbory velký význam vytváření a dalšímu rozvíjení vztahů mezi národními výbory a ústředně řízenými podniky. Správné pochopení a účelné využití vzájemně výhodné spolupráce může pomoci vyřešit řadu problémů v našich městech a obcích, na které síly a prostředky národních výborů nestačí. Tato spolupráce má zvláštní význam právě v souvislosti s přípravou voleb do národních výborů. Víme, že se u ústředně řízených podniků soustřeďuje více prostředků, než se předpokládalo, že tudíž tyto podniky mohou ze svých prostředků účinněji přispět k řešení zejména takových úkolů, které jsou potřebné a výhodné pro oba partnery. Velmi si vážíme toho, že sdružování prostředků podniků s národními výbory účinně podporuje Ústřední rada odborů. Věříme, že právě v předvolební kampani, při vypracovávání volebních programů dojde k hlubšímu pochopení společných zájmů podniků a jejich kolektivů se zájmy a potřebami jednotlivých obcí a měst. Přitom mám na mysli nejen finanční prostředky, ale i účinnou pomoc materiální a technickou.

Značným přínosem pro hospodaření místních a městských národních výborů v letošním roce bude výnos pohyblivé části zemědělské daně za uplynulý rok, o který se rozmnoží jejich fondy rezerv a rozvoje. V obcích, kde jsou dobře hospodařící jednotná zemědělská družstva nebo státní statky, to budou slušné částky, se kterými mohou národní výbory samostatně hospodařit. Je to další významný krok k prohloubení spolupráce mezi národními výbory a zemědělskými závody a možno říci, i odměna místním národním výborům a občanům za péči, kterou jeho rozvoji dosud poskytovali. i zde půjde o to, aby tyto prostředky byly účelně využity, aby byly plánovitě a s rozmyslem vynakládány. Sešli jsme se s takovými názory, že by výnos této daně měl být - (protože není rovnoměrně rozložen mezi všechny místní národní výbory) - přenesen na okresní národní výbory, které by ho v rámci okresu přerozdělovaly. S tím nelze souhlasit, protože by tím úplně zanikl význam tohoto opatření a nevedlo by to místní národní výbory k vytváření optimálních podmínek pro život na vesnici a tím i pro úspěšné hospodaření zemědělských závodů. Tím ovšem nechci říci, že by okresní národní výbory neměly sledovat a účelně usměrňovat využití těchto prostředků u místních národních výborů.

Víme, že v souvislosti se zaváděním nového způsobu rozpočtového hospodaření národních výborů, při zvyšování jejich samostatnosti, pravomoci a odpovědnosti v této oblasti je ještě celá řada dalších dílčích problémů. Chceme jim ve výboru pro národní výbory věnovat soustavnou pozornost i v průběhu tohoto roku.

Jsem přesvědčen, že přes dílčí problémy vytváří státní rozpočet na rok 1968 národním výborům podmínky pro plnění jejich úkolů a že národní výbory v jubilejním roce vzniku naší republiky za účinné pomoci a iniciativy občanů své úkoly čestně splní.

Doporučuji Národnímu shromáždění za výbor NS pro národní výbory aby návrh zákona o státním rozpočtu schválilo.

Posl. Ing. Perkovič:

Vážené súdružky, súdruhovia poslanci, vážení hostia!

Niekoľko poznámok k prerokovávanému vládnemu návrhu zákona o štátnom rozpočte na rok 1968 a k zpráve s. ministra Ing. Suchardu a zpravodajcu poslanca s. Tymeša.

Jedným z kľúčových odvetví v národnom hospodárstve je spotrebný priemysel, ktorý zvlášť v tomto období zohráva významnú úlohu pri zabezpečovaní rovnovážneho stavu v národnom hospodárstve, a to hlavne svojou produkciou tak pre zahraničný obchod, ako aj pre vnútorný trh.

Výrobky nášho spotrebného priemyslu sú dôležitým činiteľom pre uspokojovanie potrieb obyvateľov a ukazovateľom jeho životnej úrovne.

Zostavovanie plánu na rok 1968 a prevodu 4. päťročného plánu do roku 70 na nové ekonomické podmienky v spotrebnom priemysle prebiehalo tak, ako v iných odvetviach, za veľmi sťaženej situácie, ktorú ešte prohĺbili niektoré ekonomické javy - vlastné tomuto odvetviu.

Vo výbore pre spotrebný priemysel, služby, obchod a spoje, ako aj vo výbore pre plán a rozpočet sme tieto otázky podrobne prerokovali.

Dovoľte mi preto, aby som Národné zhromaždenie stručne informoval o súčasnej celkovej problematike spotrebného priemyslu niekoľkými najdôležitejšími poznámkami.

Dotknem sa najskôr tohoročných hospodárskych výsledkov. Možno očakávať, že z hľadiska tempa a štruktúry rozvoja spotrebného priemyslu dosiahneme kladné výsledky.

Produkcia spotrebného priemyslu sa zvýši oproti minulému roku o 5,9 %. Rýchlejší rast dosiahnu výrobné odbory polygrafie (9,8 %), skla (7,3 %) a dreva (6 %), teda tie odvetvia, ktorých rozvoj je uprednostňovaný v dlhodobých úvahách rezortu.

Podniky spotrebného priemyslu splnia plánované dodávky pre vnútorných obchod, ktoré budú v porovnaní so skutočnosťou roku 1966 zvýšené o 1 mld až 1,1 mld Kčs v MC.

Aj skutočný predaj výrobkov značne vzrástol proti roku 1966, takže zásoby výrobkov spotrebného priemyslu v podnikoch vnútorného obchodu klesajú.

Tak např. na úrovni veľkoobchodu klesli zásoby k 30. 9. 1967 proti porovnateľnému obdobiu v roku 1966

Niektoré nedostatky na vnútornom trhu možno pripočítať na vrub obchodných organizácií, ktoré nevykupovali hlavne v období I. polroku výrobou ponúkaný tovar. (Ide najmä o konfekčný tovar.) Malo to potom za následok prekračovanie stavu zásob v rámci spotrebného priemyslu.

Napriek pomerne veľkému úsiliu tak Ministerstva spotrebného priemyslu, ako aj VHJ a podnikov očakáva sa v tomto roku nesplnenie dodávok do kapitalistických štátov.

Po potrebných úpravách vývozných úloh v závislosti na saldu predpokladá sa splnenie vývozných dodávok vo výške 98,5-99 %, pričom dodávky do socialistických krajín budú oproti plánu prekročené.

Tento vývoj vyplýva z celej rady objektívnych skutočností, ako napr. zníženie cien reziva, nižšia konjunktúra niektorých výrobkov oproti minulým rokom (ide o jabloneckú bižutériu a textil) a vývoj politicko-hospodárskej situácie na Strednom východe a v rozvojových zemiach.

V niektorých prípadoch bola výška vývozu ovplyvnená i nevhodným sortimentom - nižšou kvalitou a technickou úrovňou vyvážaných výrobkov, ako to vidia odborné orgány na úseku zahraničného obchodu.

Myslím si, že tieto postrehy sú správne a doložené skutočnými poznatkami a že podniky spotrebného priemyslu musia v tejto oblasti vidieť ďalšie zdroje a možnosti zvyšovania úloh vo vývoze, hlavne pre budúce obdobie. Bude však treba, aby aj na strane ZO boli analyzované nedostatky v komerčnej politike a vytvárané predpoklady pre ďalšie zlepšovanie na tomto úseku.

Neplnenie úloh v exporte, hlavne do oblasti voľne zmeniteľných mien, má svoj odraz aj na úseku dovozu z kapitalistických štátov a oblasti voľných mien. To má za následok, že nemohli byť splnené dovozy v plánovanej výške. Treba včas urobiť opatrenia, aby očakávané zníženie stavu zásob dovážaných surovín ku koncu minulého roku neovplyvnilo negatívne plán v roku 1968.

V investičnej výstavbe sa očakáva splnenie plánu v celkovom objeme i objeme stavebných prác - predsa doterajší priebeh na niektorých centrálne posudzovaných stavbách nie je dobrý a očakáva sa značné časové manko. Tým sa pravda spomaľuje proces štrukturálnych zmien a modernizácie vo vnútri spotrebného priemyslu - čo má potom aj odraz na realizáciu vyšších temp rozvoja výroby v ďalších rokoch.

Dôchodková situácia podnikov spotrebného priemyslu sa vyvíjala v roku 1967 priaznivo, a to ako v dôsledku lepšieho hospodárenia podnikov, ktoré bolo podporované uplatňovaním nových zásad a foriem hmotnej zainteresovanosti v organizácii vnútropodnikového riadenia, tak aj v dôsledku nedostatkov pri prepočte výsledkov minulého roku na nové veľkoobchodné ceny.

Netreba však zvlášť pripomínať, že úroveň produktivity práce je už na hranici celkových možností súčasného technického stavu mnohých podnikov v spotrebnom priemysle.

Mzdový vývoj, ktorý je v rezorte spotrebného priemyslu veľmi citlivo problematikou, nevyvíjal sa, obdobne ako v iných rezortoch, v zdravých proporciách. V posledných mesiacoch sa zjednala náprava, avšak za cenu, že sa ďalej prohĺbi malá príťažlivosť práce v podnikoch rezortu spotrebného priemyslu.

Pokiaľ ide o návrh plánu na rok 1968 a ďalšie treba konštatovať, že nedostatky, o ktorých hovorím v súvislosti s plnením plánu, v tomto roku sa úplne nedoriešili.

Ústredné orgány hospodárskeho riadenia a podniky samotné budú musieť vynaložiť veľké úsilie na to, aby sa proces modernizácie a zefektívnenia výroby v spotrebnom priemysle maximálne zrýchlil.

V čom spočívajú nedoriešené problémy? Predovšetkým je to oblasť vonkajších vzťahov v zahraničnom obchode.

Jedným z dôležitých ekonomických činiteľov podnecujúcich vývoz vôbec sú prirážky a zrážky k cenám na zahraničnom trhu. Súčasný stav je taký, že exportujúce podniky nie sú rovnako zainteresované na týchto ekonomických nástrojoch.

Takáto ekonomická pôsobnosť a zainteresovanosť viedla podniky aj pri vypracovávaní plánu na rok 1968 k rýchlejšej orientácii na vývoz zo socialistických krajín a nezabezpečili direktívnu úlohu vo vývoze do kapitalistických štátov.

Treba kladne hodnotiť tú skutočnosť, že tieto negatívne vplyvy sa včas postrehli a že sa idú centrálne riešiť. Som presvedčený, že to určite vytvorí priaznivú situáciu a želateľne usmerní ekonomický tlak pre realizáciu plánu v podnikoch.

Bude však potrebné pohotove vytvárať podmienky exportu do kapitalistických štátov v obchodných dohodách a pri dojednávaní kontingentov.

Z hľadiska potrieb spotrebného priemyslu nemožno ísť pasívnou cestou v zahraničnom obchode, t. j. znížením dovozu a tak vyrovnávať platobnú bilanciu, ako to niektoré orgány navrhovali. Takouto cestou by sa len spomalil rozvoj spotrebného priemyslu, nevyužili by sa základné fondy a prehĺbil by sa dopad na tržné fondy aj vo vnútornom obchode.

V oblasti vnútorných vzťahov počíta sa v pláne s dodávkami pre trhové fondy v maloobchodných cenách o 5,6 % vyššie oproti očakávanej skutočnosti v roku 1967. Aj na tomto úseku sú však vyššie požiadavky obchodu a preto v období realizácie plánov bude treba ďaleko intenzívnejšie podnecovať podniky na prekračovaní úloh.

Súdruhovia zo spotrebného priemyslu sú takého názoru, že zásadné riešenie zvyšovania výroby tovaru nie je úplne v rukách rezortu. Súdruhovia pripomínajú, že vládou schválený program rekonštrukcie a modernizácie spotrebného priemyslu sa dostatočne ešte nerozvinul a preto medziročné prírastky produkcie len málo prekračujú tempo celkovej priemyselnej výroby.

Do určitej miery sú to pravdivé konštatovania. Nepoviem nijaké nové skutočnosti, ale myslím, že ich treba pri takejto príležitosti zdôrazniť, že technická úroveň závodov spotrebného priemyslu je nízka a že fyzická i ekonomická opotrebovanosť strojného vybavenia je v niektorých výrobných odboroch na hranici havarijného stavu.

Obmedzená reprodukcia základných prostriedkov, ku ktorej v spotrebnom priemysle dochádzalo do roku 1965, vyvolala vysoké opotrebenie, takže z celkového stavu základných prostriedkov k 1. 1. 1967 vo výške 36,7 mld Kčs je úplne odpísané 32 % - z toho budov a stavieb 29 %, strojov a zariadení 35,6 %. Pritom celkové opotrebovanie činí 57,4 %.

Priemery za rezort zakrývajú omnoho nepriaznivejší stav v niektorých odvetviach - odboroch a podnikoch.

Tak napr. v bavlnárskom priemysle je plne odpísané 45,4 % základných prostriedkov, vo vinárskom priemysle 40,9 % základných prostriedkov.

Stav základných prostriedkov v spotrebnom priemysle charakterizujú aj tieto údaje:

V roku 1964 činilo opotrebenie strojných základných fondov v celom čs. priemysle - bez spotrebného priemyslu - 54,4 %, ale v spotrebnom priemysle plných 72,8 %.

Spotrebný priemysel má teda najhoršiu situáciu zo všetkých odvetví čs. priemyslu.

O tejto situácii som už niekoľkokrát vo výbore NZ hovoril, pokladal som však za nutné znova ju zdôrazniť.

Z tohoto hľadiska by som doporučoval, aby sa čo najviac prihliadalo na potreby a požiadavky spotrebného priemyslu pri stanovení tak dlhodobých, ako aj krátkodobých ekonomických nástrojov riadenia.

Napríklad kľúčovým problémom investičného plánu je výška limitu súhrn rozpočtových nákladov novozahajovaných stavieb. K riešeniu najpálčivejších problémov spotrebného priemyslu a k zahájeniu modernizácie na trochu širšej základni by potrebovali podniky spotrebného priemyslu limit na novozahajované stavby najmenej 2400 mil. Kčs. To sa zatiaľ v plánoch nezakotvilo.

Z hľadiska významu spotrebného priemyslu, ako som to úvodom charakterizoval, by sa mali posudzovať tieto požiadavky tak, že by súčasná nepriaznivá situácia v rozostavanosti v celom hospodárstve nemala byť zábranou žiadúceho rozvoja spotrebného priemyslu. Aj v štátnom rozpočte treba hľadať možnosti finančnej pomoci pre tie podniky spotrebného priemyslu, ktoré nemajú dostatok vlastných zdrojov pre výstavbu.

Dovolím si navrhnúť doporučenie zhodné so stanoviskom súdruhov z niektorých orgánov centrálneho riadenia, aby požiadavky podnikov spotrebného priemyslu sa riešili individuálne, a to v súlade s limitnými možnosťami v investičnej výstavbe, ktoré sú dané predovšetkým stavebnými kapacitami a pri obstarávaní novej techniky z dovozu tiež devízovou situáciou.

Uvediem len jeden príklad účinku riešenia modernizácie spotrebného priemyslu - keby sa nám podarilo vybaviť napríklad textilný priemysel (je to jeden z najzaostalejších odborov) strojmi súčasnej svetovej úrovne, bolo by možné zvýšiť produktivitu práce približne na dvojnásobok a uvoľniť niekoľko tisíc pracovníkov do iných úsekov národného hospodárstva.

Pravda, je to len šablónovitý príklad, ale predsa nám jasne naznačuje, akým spôsobom hľadať zdroje pre progresívnejší rast hospodárstva a životnej úrovne.

Medzičasom rokovala už vláda o štátnom pláne na rok 1968 a výsledkom prevodu päťročného plánu na nové ekonomické podmienky (8.12.1967).

V jej uznesení č. 426 k týmto otázkam badať dosť výrazne, že opatrenia k realizácii plánu počítajú s podporou rozvoja spotrebného priemyslu.

Je to predovšetkým štrukturálny presun investícií v priemysle, pričom medzi preferované odvetvia je zaradený aj spotrebný priemysel.

Podobne aj úprava finančno-ekonomických nástrojov k zaisteniu odvetvovej proporcionality zohľadňuje riešenie súčasnej nepriaznivej ekonomickej situácie vo väčšine výrobných odborov spotrebného priemyslu, ako úžitkové sklo, technické sklo, bavlnársky priemysel, drevársky priemysel, polygrafický priemysel a nábytkársky priemysel. Pre tieto odvetvia vláda stanovila rad výnimek a úľav, čo podporí realizáciu investičného programu spotrebného priemyslu.

Záverom môjho vystúpenia mi dovoľte vysloviť presvedčenie aj v mene Výboru Národného zhromaždenia pre spotrebný priemysel, služby, obchod a spoje, že pracujúci v podnikoch spotrebného priemyslu na nich kladené úlohy v pláne čestne splnia.

Je však potrebné, aby sa pracovníkom na všetkých stupňoch postupne vytvárali podmienky pre úspešné plnenie úloh.

Mám na mysli najmä ďalšie prehlbovanie a uvádzanie do života - novú sústavu riadenia pomocou účinných nástrojov.

Uplynulý rok nám ukázal, že nie všetky doterajšie nástroje pôsobili správne a dosť účinne.

V záujme ekonomickej reálnosti plánu a v záujme toho, aby sa plány stali prostriedkom k zvýšeniu ekonomickej úrovne ako. VHJ, tak aj celého národného hospodárstva, myslím, že bude potrebné predovšetkým doriešiť plne problematiku cien, a to tak, aby zahraničné ceny boli čo najskôr premietnuté do cien výrobných a tým bola zaistená reálna efektívnosť výroby.

Tým by sa položili zdravé základy pre riešenie ďalších problémov celého národného hospodárstva.

(Neprednesený prejav posl. Zselenáka v rozprave o vládnom návrhu zákona o štátnom rozpočte na rok 1968 na schôdzi NZ dňa 11. januára 1968).

Posl. Zselenák: Vážené súdružky, súdruhovia poslanci! Dovoľte mi, aby som povedal niekoľko slov o problémoch vo svojom volebnom obvode. Chcem nadviazať na referát súdruha ministra Suchardu. Jeho rozbor ukázal smer vývoja aj vo Východoslovenskom kraji, kde populácia je takmer najväčšia v našej republike, avšak priemyselná výroba predstavuje iba malé percento celoštátneho priemeru. Ešte nepríjemnejší je stav na tomto úseku v Trebišovskom okrese, kde z 1000 obyvateľov pracuje v priemysle iba 40,6. Veľmi vážna je situácia na úseku ženskej zamestnanosti nielen v priemysle, ale aj v poľnohospodárstve. I keď spomínaný okres je poľnohospodárskeho charakteru, na tomto úseku pracuje iba 34,8 % všetkých žien, kým vo Východoslovenskom kraji to predstavuje 49,5 % a v republike takmer 52 %.

Vo svojom diskusnom príspevku prevážne však chcem hovoriť o južnej časti Trebišovského okresu, teda o Kráľovskom Chlmci a Veľkých Kapušanoch, ktoré mestečká sú práve v mojom volebnom obvode.

Doteraz sme veľmi málo počuli o tomto málo rozvinutom obvode. Je to pochopiteľné, lebo podľa prieskumu krajských orgánov a orgánov Slovenskej národnej rady v rokoch 1961 a 1962 nezaradili túto oblasť do zoznamu menej rozvinutých oblastí. Vtedy tam spomínali iba na sever položené okresy, ako Bardejov, Humenné, Prešov a podobne. Preto bolo takmer samozrejmosťou, že žiadosti a návrhy na riešenie pálčivých problémov v južnej časti Trebišovského okresu iba evidovali a ich realizáciu stále odsunovali na neskorší termín. Avšak všeobecne je známe, aký neuspokojivý stav je v Kráľovskom Chlmci po zrušení ONV v roku 1960.

Prvé návrhy smerujúce na riešenie zaostalej oblasti Trebišovského okresu boli spracované pre radu ONV na základe uznesenia vlády číslo 242 zo dňa 15. júla 1966. Tento materiál po prejednaní v rade Okresného národného výboru v Trebišove bol odstúpený na Východoslovenský krajský národný výbor so žiadosťou, aby tento prejednal a určil termíny na realizáciu navrhnutých opatrení.

Nevieme ďalší osud tohto materiálu, ktorý veľmi predmetne poukazuje na nepríjemný stav rozvoja tejto oblasti. Už aj z predneseného prejavu je vidieť, že málo sa venuje riešeniu tohto stavu.

Ako je známe, do roku 1970 sa nepočíta s výstavbou priemeselného závodu ani vo Veľkých Kapušanoch a ani v Kráľovskom Chlmci. Nevieme nič ani o tom, čo môžeme čakať v ďalších rokoch, teda do roku 1980.

Názor, že táto oblasť je kvitnúca, vyplýva asi z toho, že tu je náš najväčší suchozemský pristav Čierna nad Tisou a Veľké Kapušany a elektráreň vo Vojanoch. Evidujú tieto veľké priemyslové objekty v tej mienke, že tým sú vyriešené otázky zamestnanosti. Na vysvetlenie charakteru vojanskej elektrárne však stačí toľko, že z blízkeho okolia tu pracuje iba 40 % všetkých zamestnancov. Je možné aj to, že vytvorenie spomínaného názoru ovplyvňuje aj riešenie vodnej sústavy Východoslovenskej nížiny. Prvá etapa tejto stavby je už dokončená a veľa prinesie poľnohospodárskym závodom - tvrdia príslušné úrady.

Pravá situácia je však taká, že v tomto obvode, ktorý je v prevážnej miere poľnohospodárskeho charakteru, ani poľnohospodárstvo nemá žiadúci rozvoj. Ba, môžeme badať aj pokles. Vidíme to aj v tom, že tam, kde kedysi s veľkým elánom začali budovať socialistickú družstevnú dedinu, záujem sa sústreďuje na rozvoj výroby, zavádzanie modernej techniky, pritom sa ukazuje prebytok pracovných síl a správy družstva musia robiť rôzne opatrenia, aby mohli zabezpečiť prácu všetkým členom družstva i na úkor dôsledného využívania strojov a ďalšej techniky.

V kruhu družstevníkov vyvolalo nepríjemnú ozvenu aj to, že prerušili výstavbu druhej etapy vodnej sústavy Východoslovenskej nížiny, respektíve že ani nezačali. Prvá etapa - podľa našich názorov - nepriniesla očakávaný výsledok. Všeobecne je známou vecou, že regulácia potokov a riek na Východoslovenskej nížine nie je v súlade s prostriedkami na to vynaloženými. l keď doteraz regulácia zabránila veľkým povodniam, odborníci na jednej porade v Michalovciach priznali, že plán regulácie nebol správne vypracovaný. O tom svedčí aj to, že na jar niekoľko sto hektárov poľnohospodárskej pôdy sa dostáva pod vodu a v dôsledku neodborne vybudovaných odvodňovacích kanálov tieto sa nedajú odvodniť. V lete naopak nie je voda na zavlažovanie, nakoľko doteraz vybudované čerpadlá nestačia kryť požiadavky.

Kompetentné orgány odpoveďou na kritiku stále konštatovali, že len prvá etapa bola dokončená, ktorá ešte nie je ani kompletná, a že nedostatky odstráni druhá etapa. Podľa zistenia však plán druhej etapy nie je ešte vypracovaný, čo znamená, že ešte roky musíme čakať na komplexnú výstavbu vodnej sústavy Východoslovenskej nížiny. Máme však obavy, či druhá etapa bude vôbec dokončená. Na druhej strane túto obavu zvyšuje aj to, že výdavky na výstavbu a reguláciu údajne majú uhradiť družstvá. Družstevníci teda právom kritizujú túto politiku a poukazujú na to, že výstavba priemyselných závodov sa zabezpečuje zo štátnych fondov a prečo neuplatňujeme túto zásadu aj v poľnohospodárstve? Veď riešenie a výstavba vodnej sústavy Východoslovenskej nížiny nám môže doniesť dobrý zisk.

Bolo by dobré, keby vyššie orgány preskúmali túto otázku a hľadali spôsob riešenia, čo by umožnilo a urýchlilo realizáciu veľkého plánu, Poľnohospodári v tomto obvode sú na čele tých, ktorí bojujú za vytvorenie socialistickej dediny. Už aj z toho dôvodu je potrebné, aby vyššie orgány brali do úvahy ich žiadosti, nakoľko občania si tieto problémy vysvetľujú tým, že riešenie týchto zaostáva preto, lebo ide o takú oblasť republiky, kde v prevážnej väčšine pracujú a žijú občania maďarskej národnosti.

Vôbec tu nemôžeme hovoriť o priemysle. Okrem prekládkovej stanice Čierna nad Tisou a Veľké Kapušany a menších podnikov takmer s 1000 zamestnancov celkom, priemysel neexistuje. Prácu v priemysle - keď to tak môžeme nazvať - zabezpečuje iba železnica, kde pracuje takmer 4000 osôb. Keď bude dokončená druhá etapa výstavby elektrárne vo Vojanoch a na využitie pary vybudujú sklenené hospodárstvo, pravdepodobne to vyrieši aj zamestnanosť v oblasti Veľkých Kapušian. Ďalej je potrebné, aby sme vytvorili pre pracujúcich žiadúce kultúrne zariadenia a služby. Mimoriadne nutné je dokončiť výstavbu kanalizácie a vodovodu vo Veľkých Kapušanoch a vybudovať potrebnú obchodnú sieť. Súčasne s tým by nebolo od veci zriadiť odbornú školu pre pracovníkov elektrárne Vojany už aj preto, že prevážna väčšina týchto pracovníkov býva vo Veľkých Kapušanoch. K tomu, aby tieto problémy mohli byť konečne doriešené je potrebné, aby ústredné orgány - predovšetkým vláda - zabezpečili na to potrebné finančné prostriedky.

Nie také ľahké riešiť problémy zaostalosti v okolí Kráľovského Chlmca, kde žije niekoľko tisíc takých osôb, ktoré vôbec nie sú v pracovnom pomere. Neprevádzajú tu hromadnú bytovú výstavbu. Vodovod je vybudovaný, avšak nevieme kedy bude vybudovaná kanalizácia.

Podľa okresných funkcionárov najvhodnejšie by bolo vybudovať továreň na výrobu nábytku, ktorý by sme exportovali do Sovietskeho sväzu, čo z dôvodu blízkosti hraníc by bolo veľmi výhodné.

Túto problematiku však nemôžeme vyriešiť tým, že okresní funkcionári a funkcionári mesta precestujú celú republiku a po žobrácky prosia, aby niektorý podnik sa rozhodol vybudovať továreň v Kráľovskom Chlmci. Zástupcovia podnikov prídu na obhliadku terénu, ochutnajú tokajské víno, potom dajú prísľub, že to budú riešiť. Ale dokedy? To môžeme vysvetliť tým, že štát z investícií hradí iba 15 % a ostatné výdavky musí hradiť príslušný podnik, závod. Pri takýchto podmienkach samozrejme je výhodnejšie vraziť prostriedky na rozšírenie existujúcich objektov a nie na nový závod na východe krajiny. Pri riešení tejto otázky môže mať posledné slovo vláda, a to nielen pri zaobstaraní finančných prostriedkov, ale aj v tom, aby uvážila, ako urýchliť rozvoj tejto oblasti na návrh okresu a kraja.

Čo nové sme urobili, ani s tým sa nemôžeme vychvaľovať. Potvrdí to aj situácia v Čiernej nad Tisou. Prekládková stanica a mestečko bolo vybudované na ornej pôde. Ale ako? To je otrasný príklad. Do dnešného dňa takmer nič nedokončili. Na staničnú budovu, čím by sme mali reprezentovať republiku, nemôžeme byť pyšní. Takéto staničné budovy projektovali ešte v minulom storočí, nehovoriac ani o vnútornom zariadení. Okolie by bolo treba zalesniť. Nedokončili výstavbu kanalizácie, vodovodu a ústredného kúrenia v meste. Tieto stavby neboli ešte odovzdané do správy národného výboru. Stav obytných domov je pod kritiku. Kúrenie zabezpečujú provizórne postavenou kotolňou - s vyradenou parnou lokomotívou. Túto situáciu preverovali už rôzne orgány, aj komisia ľudovej kontroly, avšak k náprave doteraz nedošlo. Zdá sa nám, že tu môžeme aplikovať železničiarske príslovie: i keď vlak mešká, predsa dôjde do cieľa.

Čierna nad Tisou je železničiarske mestečko, preto. by to malo byť predovšetkým vecou Ministerstva dopravy, aby zabezpečovalo pre svojich zamestnancov vhodné kultúrne a životné podmienky.

Na základe spomínaných je samozrejmé, že najprv musíme urýchliť riešenie hospodárskych otázok. Je to aj základom riešenia národnostných problémov. Totiž všeobecne je známo, že v Trebišovskom okrese, na najzaostalejšej časti, v prevážnej miere bývajú občania maďarskej národnosti.

Sú tu už aj také hlasy - nie ojedinelé - že žiadajú, aby kapušianska a chlmecká časť okresu bola odčlenená od Trebišovského okresu a aby bol vytvorený nový okres v Kráľovskom Chlmci. Pretože kompetentné orgány zanedbávajú tento obvod - mám na mysli ústredné orgány - je už samozrejmosťou, že kritizujú predovšetkým okres. Usudzujú, že keby mali nový okres, riešenie problémov obvodu by bolo úspešnejšie.

Oprávnené požiadavky nie je možné uspokojiť všelijakými sľubmi. Skutečnosťou je, že reorganizácia by sotva vyriešila problémy. Bezodkladne treba poskytnúť pomoc tejto oblasti, a to je povinnosťou a záujmom najvyššieho štátneho orgánu. Musíme vidieť to, že riešením hospodárskych problémov vyriešime aj národnostné otázky.