Předseda Národního shromáždění s. Laštovička a místopředsedové s. dr. Škoda, s. Leflerová.

Člen předsednictva ÚV KSČ dr. Dolanský; kandidáti předsednictva ÚV KSČ Pastyřík, Sabolčík CSc.; místopředsedové vlády Krajčír, inž. Krejčí; ministři prof. dr. Hájek, Hamouz, Indra, Korčák, Kudrna, arm. gen. Lomský, Mestek, dr. Neuman, inž. Sucharda, dr. Vlasák.

250 poslanců podle prezenční listiny

Předseda NS s. Laštovička: Vážené soudružky a soudruzi. Pokračujeme v přerušené schůzi a v projednávání vládního návrhu zákona o národních výborech a zpráv, které byly předneseny. Jako první vystoupí v rozpravě poslanec Hofman.

Posl. Hofman: Vážené Národní shromáždění, soudružky a soudruzi, předložený návrh zákona o národních výborech, který dnes projednáváme, je bezesporu velmi významným dokumentem upravujícím postavení a úkoly, pravomoc a odpovědnost národních výborů jako základního článku naší zastupitelské soustavy.

Jak všichni víme, příprava tohoto návrhu nebyla jednoduchou záležitostí. V jejím průběhu bylo nutno překonávat řadu názorů a stanovisek z minulosti, kdy úloha národních výborů byla v řadě směrů deformována a samotný vývoj soustavy národních výborů trpěl nezřídka improvizací.

Předložený návrh zákona, který vychází ze základních principů obsažených v záměrech XIII. sjezdu strany, je důležitým mezníkem ve vývoji soustavy národních výborů a podle mého názoru budou jeho přijetím vytvořeny základní předpoklady pro to, aby tato soustava se vyvíjela a fungovala v souladu s potřebami naší společnosti.

Na druhé straně je však třeba si uvědomit, že samotným přijetím zákona nelze vyřešit všechny otázky činnosti národních výborů, respektive úseků národními výbory spravovaných. Proto bude nesmírně důležité, aby pro úspěšnou činnost byly v samotném systému národních výborů vytvořeny potřebné organizační, kádrové i ekonomické podmínky na straně jedné a na straně druhé aby ze strany centrálních orgánů všechny úkoly a opatření v oblasti působnosti národních výborů důsledně vycházely z ducha zákona o národních výborech, aby jeho principy dále rozvíjely. Jedině tak se nám podaří vytvořit ze systému národních výborů opravdu moderní, dobře a pružně fungující článek správy státu.

V této souvislosti bych chtěl uvést několik poznámek k mimořádně závažnému úseku činnosti národních výborů, jakou je sféra služeb. Rozvoj tohoto úseku je v pravém slova smyslu jedním ze základních úkolů národních výborů všech stupňů.

A právě na tomto úseku bude třeba jak v činnosti národních výborů, tak i v činnosti centra řadu otázek domyslet, abychom zde dosáhli v krátké době výrazného pokroku.

Nejde snad o to, že v této oblasti by se v posledních létech nic neudělalo. Naopak, uvolnění řady omezení, které jak v oblasti ekonomické, tak v oblasti právních předpisů ještě v nedávné době rozvoj služeb spoutávala, se velmi kladně projevilo v rozvoji sítě služeb i v kvantitativním růstu jejich objemu. Doklady je o tom možno snést jak z praktických zkušeností, tak z oficiálních statistických údajů a rozborů.

Mám však za to, že k dalšímu rozvoji tohoto úseku je třeba, aby národní výbory všech stupňů důkladně zde domyslely svoji úlohu, která není vyčerpána tím, že spravují a řídí podstatnou část sektorů poskytujících služby. Vždyť vedle organizací, které v sektoru služeb řídí národní výbory, působí řada dalších organizací, jako jsou výrobní družstva a další organizace. V perspektivě musí zde působit silněji i servis výrobních organizací, které si rozhodně nesmějí vykládat odpovědnost národních výborů za rozvoj služeb a oprav tak, že jsou tím zbaveny povinnosti pečovat o své výrobky.

Tyto skutečnosti ovšem na straně druhé znamenají, že na úseku služeb bude fungovat celá řada organizací. A to opět z hlediska národních výborů vyžaduje, aby při rozvoji služeb se neorientovaly jen na hospodářství, které řídí, nýbrž aby účinně koordinovaly jejich rozvoj v širším měřítku a vhodně k tomu využívaly všech organizací, které zde působí. Takto pojatá činnost národních výborů vyžaduje, aby národní výbory na úseku služeb stále více vystupovaly jako orgány státní správy, jako představitelé zájmu občanů vůči všem organizacím poskytujícím služby.

K zabezpečení rozvoje služeb, je však třeba nejen změny v pojetí činnosti národních výborů, jak jsem zde uvedl. K tomu je třeba, aby daleko důsledněji byly rozpracovány i na úrovni centra některé ekonomické problémy služeb.

Mám zde na mysli soustavu odvodů, investičních dotací a dalších ekonomických nástrojů, respektive jejich aplikaci v terciální sféře. Jak je známo, byly teoretická východiska i základní principy nové soustavy formulovány v podstatě na základě analýzy průmyslu a stavebnictví, tedy zjednodušeně řečeno pro sekundární sféru národního hospodářství. V primární sféře, především pak pro oblast zemědělství, byly tyto základní principy aplikovány s použitím široké škály dalších nástrojů plně respektujících diferencované podmínky zemědělské výroby.

Pro terciární sféru, zejména pak pro některé její oblasti, jako jsou placené služby, byla tato aplikace provedena dle mého názoru dost mechanicky a určité výjimky z obecně platných principů, jež jsou v této oblasti právními předpisy připuštěny, mají spíše charakter více méně individuálního a dočasného řešení a netvoří ucelený systém odpovídající logice soustavy.

Na první pohled je zřejmé, že v podmínkách podnikání v oblasti služeb, obchodu jsou podstatné a objektivní rozdíly v oblastech a místech koncentrace obyvatelstva a v oblastech, kde převládá roztříštěné osídlení. Soustava jednotných odvodů nemůže tudíž zde bez výhrad plnit funkci kritéria objektivní diferenciace podniků. Současně je také velmi problematické pokládat tuto soustavu za kritérium racionality rozmístění podniků a provozoven poskytujících služby. Je sice z obecného hlediska pravdou, že dnešní struktura osídlení je neracionální, zejména v některých oblastech. Změna této struktury je však velmi dlouhodobým procesem, a v důsledku toho je nutno považovat pro nejbližší období dosavadní stav za objektivně daný.

Nejde však o to, že bychom museli východisko hledat jenom ve změně systémů odvodů. Máme přece další nástroje, plně odpovídající logice soustavy, jimiž lze kompenzovat rozdíly v objektivních podmínkách. Jsou to např. investiční dotace a podobné nástroje. Jejich používání je však třeba řešit s ohledem na tyto faktory a nemohou být proto apriorně podřízeny principu jednotnosti. Není myslím správné, poskytujeme-li např. na výstavbu prádelny stejnou sazbu dotace v Praze, v Českých Budějovicích či Českém Krumlově.

Řešení tohoto problému nemůžeme hledat v cenách služeb, neboť bychom došli do značné míry k paradoxnímu stavu, že by ceny služeb byly nejvyšší v malých místech, ve střediskových venkovských obcích, a to přesto, že jejich kvalita, pohotovost apod. by tomu ani neodpovídaly.

O těchto otázkách hovořím ne proto, že bych požadoval okamžitou změnu přijatých zásad. Vzhledem k tomu, že se projevují určité tendence, které by mohly podstatně prohloubit rozdíly v úrovni služeb mezi oblastmi a zabrzdit rozvoj služeb v menších místech, pokládám za nutné uvedené problémy signalizovat; jde o to, abychom při dalším propracovávání ekonomických nástrojů hledali formy, jak jejich účinnost zvyšovat tak, abychom dosahovali společensky žádoucích účinků. Jsem si také vědom, že v celé oblasti služeb budeme muset daleko energičtěji vyhledávat nové formy, které by podstatně zjednodušily způsoby podnikání v této oblasti a které mohou znamenat i opuštění dosavadních představ o organizaci podniků.

Soudružky a soudruzi, ve svém stručném vystoupení jsem chtěl upozornit na některé aspekty práce NV, které organicky souvisejí s dnes projednávaným návrhem zákona. Chtěl jsem zejména zdůraznit, že za každým ustanovením tohoto zákona musíme vidět velmi usilovnou činnost jak v NV, tak v centru, činnost, jejímž cílem bude, obrazně řečeno, přeměnit literu zákona v život. (Potlesk.)

Předseda NS s. Laštovička: Děkuji posl. Hofmanovi. Slovo má posl. Šejna.

Posl. Šejna: Soudružky a soudruzi, chci říci několik poznámek k projednávanému zákonu. Předložený návrh zákona je jednou z nejdůležitějších právních norem projednávaných Národním shromážděním v tomto volebním období. Schválením zákona NS prakticky pomáhá realizovat závěry XIII. sjezdu v této důležité oblasti.

V posledních letech přijala vláda z podnětu ÚV KSČ řadu opatření, která znamenala oživení činnosti NV, zvýšení aktivity NV i občanů. Myslím, že by bylo správné, aby i naše NS ocenilo práci tisíců poslanců a pracovníků aparátu NV, kteří pracovali často za velmi složitých podmínek. Jejich snaha řešit výstavbu obcí a měst, kulturní a jiné otázky často vyžadovala velké umění proplést se a nějak proplout desítkami byrokratických vyhlášek a předpisů.

Někteří soudruzi přede mnou hovořili o nutnosti správného politického přístupu NV k lidem. S tím souhlasím. Je však zde i druhá stránka, a to v tom, že jsou instituce a občané, kteří zneužívají naši socialistickou demokracii (a my jsme ji i někdy falešně vykládali) a myslí, že usnesení orgánů NV není třeba plnit, že k jejich vlastní osobě není možné říci připomínku, že je nutné se chovat slušně a taktně, ale oni sami mohou urážet a dokonce zesměšňovat orgány NV i jejich pracovníky a funkcionáře. Je jasné, že nejvyšší autoritu si získají NV i jejich pracovníci vysoce politickou a odbornou kvalitou práce. Přesto myslím, že i vyšší orgány jsou povinny pomáhat k upevňování autority nižších orgánů.

Pracovníci aparátu i poslanci NV očekávají, že nový zákon přispěje k určité stabilitě obsahové i organizační. Z tohoto hlediska je významné ustanovení zákona, že stanovit působnost a pravomoc NV přísluší jen Národnímu shromáždění.

Důsledné uplatnění zákona bude znamenat zvýšení pravomoci, vytvoří předpoklady pro iniciativní řešení řady otázek v oblasti služeb, kultury, sportu, škol atd., avšak budou se vytvářet i nové vztahy občanů - voličů k národnímu výboru a zpětně funkcionářů NV k voličům. Tyto nové vztahy budou vytvářet velmi nepříjemné podmínky pro lidi, kteří politicky nepochopí, nebo jsou pohodlní, bez iniciativy, pro lidi schovávající se stále za směrnice a vyhlášky shora. Již dnes mohu uvést zkušenosti z litoměřického okresu, kde nejen funkcionáři ONV, ale i městského NV v Úštěku a Terezíně chápou správně novou situaci, s vysokou odpovědností plní předvolební program, rozvíjejí všechny stránky činnosti, což se také kladně odráží v aktivitě voličů.

Vážnou otázkou je kvalifikace pracovníků NV. Řada soudruhů o tom zde již hovořila. Ovšem nejde jen o požadavky vyššího vzdělání, ale vážná otázka je věková struktura pracovníků NV a z toho vyplývajících možností pro vyšší vzdělání. Pokud já znám okresní národní výbory, převážná část pracovníků je starších 50 let. Mezi nimi jsou soudruzi s velkými politickými zkušenostmi, kteří na svých bedrech nesli tíhu uplynulého období, ale nemají vždy dostatečné vzdělání. Na druhé straně je zde mizivé procento lidí do 30 let, kromě písařek a sekretářek, což podle mého názoru je vážný politický problém, který má vliv na vztahy mladých lidí k těmto orgánům. Je pochopitelné, že doplňování NV kvalifikovanými mladými pracovníky naráží na druhý problém, že tito lidé nemají dostatečné politické zkušenosti.

Nová soustava vyvolala na celém úseku národního hospodářství i značný tlak na vzdělání. Myslím, že by bylo potřeba řešit celou koncepci přípravy lidí na NV nejen z hlediska počtu právníků, ale i jiných profesí na úseku škol, obchodu a služeb včetně jejich politické přípravy, protože nemůžeme dovolit, aby se z NV staly jen úřednické instituce. Musíme vědět, jak celkově budeme tyto otázky řešit, aby NV byly skutečně vysoce politicky a odborně kvalifikovanými institucemi.

První paragraf zákona stanoví, že NV jsou orgány socialistické státní moci a správy v kraji, okresech a obcích. Ve své činnosti upevňují pod vedením KSČ socialistické společenské zřízení a v § 2 zákon stanoví, že se podílejí na ochraně socialistické hospodářské soustavy, socialistického pořádku ve společnosti a na upevňování obranyschopnosti republiky. Překvapilo mne, že ve zprávě vlády o činnosti NV je věnována nedostatečná pozornost tak důležitým otázkám, jako je úloha NV v oblasti kulturně výchovné, upevňování morálně politické jednoty lidu, rozvoji tělesné výchovy a branné přípravy obyvatelstva vůbec. Tyto části zprávy bohužel především vypočítávají řadu organizačních a jiných úkolů, dokonce se zabývají i prodejem květin, ale to hlavní, jak konkrétně obsahově tyto otázky NV řeší, jaký mají na ně vliv nebo jaký by měly mít vliv, o tom zpráva téměř nehovoří. Tím nechci říci, že bych byl proti květinám. l vojáci, když jdou k odvodu, je potřebují.

Návrh zákona velmi jasně stanoví, že předním úkolem NV je péče o rozvíjení kulturního a společenského života, o výchovu mládeže, o vytvoření podmínek pro rozvoj tělesně výchovy. Z hlediska obrany vlasti, vlastenecké výchovy je to činnost zásadní, i když samozřejmě rozhodující pro obranu vlasti je síla ekonomiky.

Naše strana od samého počátku prosazuje zásadu, že budování vlasti je třeba těsně spojovat s její obranou. V této oblasti národní výbory nemají podřadnou úlohu. Je třeba říci, že většina národních výborů i jejich funkcionářů správně chápe otázky obrany vlasti, výchovy a přípravy obyvatelstva. Poskytuje také velkou pomoc vojenským útvarům a zařízením.

Ovšem myslím si, že je potřeba změnit celkový vztah k otázkám obrany i k armádě, překonat v myšlení mnohých lidí názor, že otázkami obrany se máme zabývat jen v období zhoršených mezinárodních vztahů. Tyto dny, kdy jsme byli znovu svědky imperialistického spiknutí proti arabským národům, nám znovu potvrzují správnost linie naší strany v otázkách obrany.

Dnes je jasné, že vojenství je schopno řešit i zásadní politické cíle, že jeho vliv je docela jiný než v minulosti, že jeho význam se projevuje i v tzv. mírovém období. S. Hendrych, když na zasedání ÚV strany hovořil o socialistickém vojenství, řekl, že začíná daleko více hrát svoji úlohu právě v období tzv. klidu. Nechápání těchto otázek, projevy formálního demokratismu, se kterými se dnes setkáváme u některých lidí, zejména mládeže, nelze podceňovat. Proto jednou ze základních otázek je prohlubování vlivu celé ideologické fronty na formování postoje obyvatel k branným otázkám a zabezpečení obrany země. Máme dost příkladů, jak se projevuje nepřátelská ideologie, jak se snaží ovlivnit myšlení lidí. Dokonce se dnes setkáme s lidmi, kteří podceňují cíle soudobého imperialismu a jeho agresívní podstatu, jako by nebyl znám nebezpečný vývoj v NSR, jako by nebyly známy barbarské činy Spojených států ve Vietnamu. Podceňování těchto otázek se samozřejmě projevuje i ve vztahu k otázkám obrany země.

Snaha spíše armádu rozebrat na různé výpomoci než věnovat otázkám obrany soustavnou pozornost, považovat je za nedílnou součást činnosti národních výborů všech stupňů, nesvědčí o tom, že tyto otázky jsou všude správně pochopeny. Tím nechci říci, že armáda nemá poskytovat pomoc tam, kde je toho nutně třeba; naopak, taková pomoc, jakou poskytla armáda při povodních na Slovensku, pomáhá upevňovat morálku a bojového ducha vojáků. Řadu příkladů nedoceňování významu otázek obrany je možno uvést na postoji některých soudruhů při náboru do vojenských škol. Jeden učitel na SVVŠ v okrese Uherské Hradiště v hodnocení žáka, který měl zájem jít do vojenské školy - a to je vysoká škola - napsal: "Je otázka, zda uplatnění studenta v armádě bude vhodné; má totiž slušné předpoklady pro studium na vysoké škole."

Ovšem na druhé straně je nutno hovořit s vysokým uznáním o soudruzích z Bratislavy, z Ostravy a z Košic, o jejich velkém porozumění nejen v náboru do vojenských škol, ale k otázkám obrany vůbec.

Proč jsem o tom chtěl hovořit? Proto, že zřejmě bude třeba, aby tyto otázky nebyly jen záležitostí soudruhů z ministerstva vnitra, ale všech resortů, vždyť jim to ukládá ústava, i Národního shromáždění, abychom zajistili správné pochopení zákona. My bychom zejména v Národním shromáždění měli mít přehled, jak zákon bude pochopen. Včera zde řada soudruhů hovořila o tom, že je třeba zajistit jeho pochopení na národních výborech. Já ovšem myslím, že bychom neměli vynechat centrální orgány a možná, že by bylo naopak užitečné od nich začít. (Potlesk.)