Ministerstvo dopravy je odpovědno i za nepřímo
řízené obory dopravy, jež spadají
do pravomoci národních výborů. Silniční
doprava zaujímá v národním hospodářství
velmi významné postavení, což lze dokázat
alespoň těmito údaji:
V uplynulém roce přepravila silniční
doprava 72,2 % z celkového objemu přepravovaného
zboží v tunách. Přitom na objemu silniční
dopravy se veřejná doprava podílí
zhruba 34 % v tunách a více než 50 % v tunových
kilometrech. V autobusové dopravě v r. 1965 činil
podíl v přepravených osobách 74 %
a v provedených osobových kilometrech 46,1 %. Nutno
věnovat pozornost i rozvoji mezinárodní kamionové
dopravy, která v sobě spojuje nesporné výhody
rychlosti a pohotovosti spolu se značnými devizovými
úsporami.
V čem spočívají problémy rozvoje
silniční dopravy? Je to především
stav automobilového parku, který nevyhovuje současným
potřebám, pokud jde o technickou úroveň,
o tonážní skladbu a fyzickou opotřebovanost.
Je citelný nedostatek užitkových vozidel o
nosnosti do 3 tun a jízdních souprav pro mezinárodní
dopravu. Vozový park v nákladních automobilech
a zejména v autobusech není dostatečně
obnovován. Opotřebovanost dopravních prostředků
činí velmi vysoké procento. To vede k požadavku
řešení koncepce motorizace. Je zapotřebí
urychlit vývoj nových typů automobilů
a jejich zavedení do výroby a v případech,
kde jsme odkázáni na dovoz, dovážet
automobily o požadovaných technickoekonomických
parametrech.
Problémy jsou i v údržbě a opravách
vozidel. Provoz není vždy zajišťován
způsoby, které lze nazvat hospodárnými,
to souvisí s nedostatkem náhradních dílů,
s nedostatečnými opravárenskými kapacitami
s nízkou kvalitou oprav apod.
S rychlým růstem průmyslových center
nabývá stále většího významu
městská doprava. V posledních letech vykazuje
tato doprava řadu kvalitativních nedostatků
plynoucích zejména z dlouhodobého zaostávání
technické základny. Za základní článek
je považována především modernizace
a oprava dopravních cest, dobudování opravárenských
kapacit a energetických základen v souladu s dokončením
obnovy vozového parku. Nelze však do r. 1970 odstranit
všechny nedostatky v městské dopravě,
ale dá se mnohé napravit postupným zlepšováním
technické základny a samotné organizace práce.
V komisích NS se mnoho hovořilo v letním
období o nízké kultuře cestování,
zejména na úseku zahraniční turistiky.
Problémy na tomto úseku, i když byly v podstatě
vyřešeny v zahraniční turistice, stále
ještě trvají. Jde především
o nízkou úroveň služeb, o čistotu
vozů a prostorů pro cestující, o pohodlí
při cestování, o plnění grafikonu
dopravy. Nedostatky se pociťují nejen v přepravě
železniční, ale i v dopravě silniční,
městské a letecké. Je třeba konstatovat,
že nedostatky bude možno odstraňovat jen postupně.
Závisí to od doplnění počtu
pracovníků a mechanismů k udržování
čistoty, o dokončení výstavby kapacit
městské dopravy, zejména ve Velké
Praze. Nelze v této souvislosti opomenout i požadavek
vyšší kázně při používání
dopravních prostředků a při zachování
čistoty v nich samotnými cestujícími.
Právě tak je třeba požadovat i vyšší
kázeň od zaměstnanců dopravy, neboť
nejen na tomto úseku, ale zejména na úseku
bezpečnosti dopravy zůstává stále
neuspokojivý stav.
V dopravě se od 1. 1. 1967 komplexně ve všech
účinnostech uplatní zdokonalený způsob
řízení, zatím vzhledem ke zvláštnostem
dopravy převážně jen experimentálně.
Jsou tím vytvářeny předpoklady, aby
ekonomické nástroje, působící
v ostatním národním hospodářství,
působily i v odvětví dopravy.
Nové nákladní tarify, které budou
platit od 1. 1. 1967, se stanou svým působením
koordinačním regulátorem požadavků
přepravců na jednotlivé druhy dopravy a stimulem
k hospodárnému využívání
vozů. Hospodářské smlouvy o přepravě
vytvářejí podmínky pro nové,
zcela rovnoprávné vztahy mezi přepravci a
dopravou. To bude zdravě působit na soutěživost
mezi jednotlivými druhy dopravy a také to bude příznivě
působit na kvalitu dopravy. Nové tarify přispějí
i ke snížení dotací ze státního
rozpočtu ve prospěch odvětví dopravy.
Problém ekonomické soběstačnosti odvětví
dopravy tím však nebude ještě vyřešen,
neboť schodkovost osobní přepravy, s vysokým
počtem a objemem různých slev jako dělnické
a žákovské jízdné, slevy pro
sportovní podniky, výstavy a pod., bude možno
řešit až při současném řešení
problému v oblasti růstu životní úrovně.
I ostatní nástroje zdokonaleného způsobu
řízení aplikované přiměřeně
na odvětví dopravy budou účinnou pákou
k dalšímu zefektivnění dopravní
práce.
I když tedy zůstává v odvětví
dopravy ještě řada vážných
problémů, lze závěrem tuto problematiku
uzavřít konstatováním, že doprava
vykročila v harmonickém souladu s ostatními
odvětvími národního hospodářství
k dalšímu svému rozvoji v linii XIII. sjezdu
KSČ ve prospěch celého národního
hospodářství.
Místopředseda NS s. dr. Škoda: Nyní
promluví posl. Pištělka.
Posl. Pištělka: Soudružky a soudruzi,
ve svém příspěvku bych chtěl
částečně ospravedlnit rostlinnou výrobu,
o které hovořil ve svém referátu místopředseda
vlády soudruh Černík, a částečně
vysvětlit, jak by se v naší republice dalo
zvládnout zásobování obyvatelstva,
o kterém hovořil s. doc. Rapoš.
Rostlinná výroba - to je problém v zemědělství
číslo jedna. Podle slov soudruha Černíka
rostlinná výroba nezvýšila svou produkci
za celé období od minulé republiky. Čím
je to zaviněno? V prvé řadě je to
zaviněno tím, že nemá tak starostlivé
hospodáře, jako měla dříve,
za druhé, že tato půda je obdělávána
tak těžkými stroji, že by si to ani můj
tatínek ani ostatní bývalí rolníci
nedovolili, a za třetí, že chemický
průmysl nám nedává to, co potřebujeme.
Jako příklad uvádím, že loni
k nám chodilo z Itálie hnojivo MPK na pšenici.
Já jsem na poli pořád, a proto jsem použil
MPK na různé plodiny. Výsledek je takový,
že stoupl výnos oproti našemu běžnému
hnojivu, (superfosfátu, síranu a draselné
soli) ve stejném procentu živin o 10 %. Čím
je to způsobeno? Naše hnojiva se nedají dobře
skladovat. Italská hnojiva došla v pytlích
a byla celou zimu skladována pod širým nebem.
Když mně z výkupu zavolali, abych si hnojivo
odvezl, s úspěchem jsem ho použil přesto,
že celou zimu bylo skladováno venku. Nemáme
u nás také takové stroje, které by
naše hnojiva v tom rozsahu, jak jsou dodávána,
pro půdu správně připravily. Jestliže
použiji hnojivo MPK, pak je půda jako když ji
pocukruješ, kdežto naše hnojiva prašná
letí daleko, zrnitá tak nedoletí, není
prostě taková pravidelnost pohnojení.
Pokud jde o zemědělství v jiných státech,
slyšíme často o rotavátorech a dalších
přednostech při novém obdělávání
půdy. Soudruh Borůvka mluví již dva
roky o rotavátoru, ale pořád ho nemáme.
Teď nám říkají, že se rotavátory
budou vyrábět ve Vítkovicích, ale
co to je 200 kusů pro celou republiku. To je pomalé
tempo výroby. Jak máme osit půdu, kterou
máme po žních v hroudách, pšenicí?
Jaká může být mikrobiologická
činnost, když je tato půda ve tvrdé
struktuře?
Jaké prostředí se vytváří
pro společnost, tak se společnost snaží.
Myslíte si, že by Čáslavská nebo
Zdražila dosáhli takových úspěchů
ve sportovní činnosti, kdyby nevěděli,
že společnost a lidé oceňují
jejich výkony. Tak to potřebujeme i v našem
zemědělství. Kdyby tady místo pléna
bylo hokejové hřiště, aby tu mohli být
diváci, pak budou jistě více mačkat
palce a více hulákat. Zde se mluví o pětiletém
plánu a zájem takový není. Pětiletý
plán - to je přece náš budoucí
život. (Potlesk.)
Místopředseda NS s. dr. Škoda: Děkuji.
Nyní promluví posl. Holatová.
Posl. Holatová: Vážené Národní
shromáždění, vážené
soudružky a soudruzi, nebudu hovořit k pětiletému
plánu, mám jen několik dotazů a připomínek
z volebního obvodu.
V tomto měsíci jsem se zúčastnila
podnikové konference ROH v n. p. Moravsko-slezské
pletárny v Rožnově. V diskusi mimo ostatní
problémy bylo hovořeno o nedostatku zásobování
obalovým materiálem a to hlavně kartonáží.
V tomto roce je takový nedostatek kartonáže,
že dochází k poruchám v zásobování
úpraven, kde jsou výrobky skladovány, které
nemohou být expedovány, což pochopitelně
zapříčiňuje jak poruchy v plnění
plánu výroby, tak i poruchy v zásobování
trhu.
Tento nedostatek se projevuje na trhu velmi nepříznivě,
neboť téměř všechny výrobky
n. p. Moravsko-slezské pletárny v Rožnově
jsou nedostatkovými druhy. Ženy, kterých je
v tomto podniku zaměstnáno přes 80 %, se
právem ptají, proč dochází
k takovým situacím, proč se všichni
nestaví odpovědně k tomu, aby vše, co
je k plynulé výrobě třeba, bylo skutečně
zajištěno.
Zaměstnanci jsou pak postihováni tím, že
z důvodu nesplnění plánu nedostávají
prémie, i když to není jejich vina, že
výrobky nebylo do čeho zabalit.
Jaká je konkrétně situace v zásobování
obalovým materiálem v n. p. Moravsko-slezské
pletárny? Pro IV. čtvrtletí schází
49 tun těžké kartonáže, 22 tun
kartonáže lehké a 12 tun kartonáže
potištěné.
Pro rok 1967 není vůbec vyjasněna otázka
bilance kartonáže jak těžké, také
lehké a potištěné, a to z toho důvodu,
že n. p. Svit vyškrtl národní podnik Moravsko-slezské
pletárny z řad odběratelů, přestože
podnik má veškerou adjustáž zavedenou
na kolovací systém n. p. Svit.
Mám proto dotaz na ministra chemického průmyslu,
jak uvedený problém bude řešen? Vždyť
výrobky pletařského průmyslu nelze
expedovat bez obalů.
Dále mám připomínku ke zkracování
pracovní doby ve vícesměnných provozech.
O tomto problému hovořila též na posledním
plenárním zasedání posl. Hejlová.
Tento problém není však jen v závodech
Perla Česká Třebová, ale jak se domnívám,
je to problém celostátní, všech pracujících
ve vícesměnných provozech.
K tomu, aby nemuselo docházet ve dvousměnných
provozech ke 14dennímu střídání
směn, měla by být vládní vyhláška
změněna v tom smyslu, aby byly stanoveny volné
soboty místo dosavadních dvou sudých jedna
sobota lichá a jedna sudá v měsíci.
Tím by se umožnilo ve dvousměnných provozech
týdenní střídání směn
bez dalších komplikací.
Je nutno si uvědomit, že 14denní střídání
směn se dotýká především
žen, neboť skutečnost je taková, že
největší směnnost je v závodech,
kde pracují převážně ženy.
Za dnešní situace, kdy ženy pracují 14
dní na odpoledních směnách, dochází
k tomu, že matky po dobu téměř 14 dnů
nevidí své děti. A to se domnívám
je vážným argumentem k tomu, aby vládní
vyhláška byla změněna, neboť výchova
dětí stále ještě v převážné
míře spočívá na bedrech našich
žen - matek.
Na četné připomínky našich pracujících
chtěli jsme v závodech mého volebního
obvodu řešit týdenní střídání
směn tím způsobem, že jednou měsíčně
by se směny vystřídaly z pátku na
sobotu. Ovšem to nemůžeme uskutečnit z
toho důvodu, že by nebyl dodržen zákoník
práce, který stanoví, že pro ženy
musí být dodržena nejméně 11hodinová
přestávka mezi směnami. V daném případě
by to znamenalo jen 8hodinovou přestávku.
Dalším problémem jsou sobotní odpolední
směny, kdy se musí pracovat až do 22 hodin
večer. Situace je taková, že pracující
si nechávají dovolenou jen na to, aby si ji vybírali
při sobotních odpoledních směnách,
a pokud dovolenou nemají, žádají jakékoli
nahrazení, ať už v noci nebo pod., jen proto,
aby nemuseli pracovat v sobotu do 22 hodin. Je třeba si
uvědomit, že vybírání dovolené
po jednotlivých dnech je rovněž v rozporu se
zákoníkem práce, který stanoví,
že dovolená by měla být vybírána
pokud možno najednou k načerpání nových
sil.
Soudružky a soudruzi, je mi známo, že vládní
vyhláška o zkrácené pracovní
době umožňuje ve vícesměnných
provozech zkrácení pracovní doby na 43 hodin
se zavedením tří volných sobot. Ovšem
to by vyžadovalo především další
zvýšení produktivity práce o 2,5 %,
a k tomu nejsou zatím, hlavně v závodech
spotřebního průmyslu, kde je vysoká
intenzita práce, vytvořeny podmínky.
A za druhé, této pracovní době by
se musela přizpůsobit doprava, což není
také tak jednoduché, a to proto, že při
pracovní době 43 hod. a zavedením tří
volných sobot dochází ke zkrácení
jen o 4 hodiny za měsíc, které by se musely
během měsíce nahradit. Jestliže by se
doprava přizpůsobila dvousměnným provozům,
nevyhovovala by jednosměnným provozům.
Nejvýhodnějším řešením,
které by s největším uspokojením
přijali všichni pracující a zejména
ženy, by bylo takové opatření, aby ve
dvousměnných provozech se pracovalo po všechny
soboty jen na dopoledních směnách. Tak jsme
totiž v závodech mého volebního obvodu
pracovali od 1. 7. t. r. (kdy byla zavedena zkrácená
pracovní doba) do 1. 10., kdy byly upraveny jízdní
řády autobusů. Provedené změny
v dopravě nedávají jiné možnosti
než pracovat ve čtrnáctidenních směnách.