Posl. Voráč: Soudružky a soudruzi poslanci!
Součástí státního závěrečného
účtu za minulý rok je také vypořádání
hospodaření národních výborů.
Jak je uvedeno v předložené zprávě,
odvádí národní výbory do ústředního
rozpočtu 175 mil. Kčs a do svých fondů
rezerv a rozvoje převedly 2,12 mld. Kčs. Je to velký
rozdíl proti minulým létům. Až
do této doby bylo prováděno vypořádání
hospodaření národních výborů
vždy za uplynulý rok tak, že se nevyčerpané
nebo vyššími příjmy získané
prostředky na konci roku odčerpávaly. Pokud
zůstaly u národních výborů,
byly účelově vázány.
Takový způsob rozpočtového hospodaření
národních výborů i způsob jeho
každoročního vypořádání,
připočítáme-li k tomu velmi malé
možnosti národních výborů, zejména
místních a městských v získáváni
rozpočtových zdrojů na základě
vlastního přičinění a direktivní
určování prostředků na krytí
jejich potřeb shora, i omezená možnost provádět
přesun prostředků v průběhu
roku, do značné míry omezoval pravomoc národních
výborů. Nikterak nepřispíval k tomu,
aby národní výbory mohly při využívání
rozpočtových prostředků důsledněji
přihlížet k zabezpečování
rozmanitých místních potřeb a svěřené
prostředky co nejúčelněji vynakládat.
Ve svých důsledcích vedl k tomu, že
národní výbory se snažily zejména
v závěru roku rozpočtové prostředky
vyčerpat často na méně naléhavé
účely. Docházelo tak k přílišnému
tříštění prostředků
na drobné úkoly. Možnosti národního
výboru nastřádat si v průběhu
několika let prostředky na uskutečnění
větších akcí byly vyloučeny.
Takový způsob rozpočtového hospodaření
a jeho vypořádání nutně vyvolával
a zesiloval tlak národních výborů
na zvyšování přídělů
z ústředního rozpočtu. Letošní
způsob vypořádání hospodaření
národních výborů se tedy od dosavadního
podstatně liší. Souvisí to s celým
souborem opatření k posílení samostatnosti,
pravomoci a odpovědnosti národních výborů,
které projednala celostátní konference funkcionářů
národních výborů a která byla
schválena na březnovém zasedání
ústředního výboru naší
strany a příslušnými usneseními
vlády.
V plánování a rozpočtovém hospodaření
národních výborů se počínaje
letošním rokem zakládají nové
podmínky pro zvýšení pravomoci a odpovědnosti,
zejména místních a městských
národních výborů. Značně
se omezil počet závazných ukazatelů
jejich plánů a rozpočtů a připravuje
se řada důležitých opatření
ke zvýšení jejich finanční a
rozpočtové samostatnosti cestou rozšíření
jejich příjmové základny.
Příděl z ústředního
rozpočtu má být postupně snižován
a naproti tomu se budou rozšiřovat vlastní
příjmové zdroje národních výborů.
V rozpočtech národních výborů
na letošní rok byly ponechány přebytky
z minulých let a současně byla zrušena
jejich účelová vázanost. Na konto
těchto přebytků a možností zvýšených
příjmů v tomto roce byl zkrácen příděl
ze státního rozpočtu o 1 850 mld. Kčs.
Od národních výborů se očekává,
že rozvinou nové formy podnikání a že
si kromě uvedených finančních přebytků
z minulého roku zabezpečí v tomto roce další
prostředky na krytí části plánovaných
i nadplánovaných úkolů. Očekává
se od nich také, že zejména dalším
rozvojem služeb významně přispějí
k lepšímu uspokojování potřeb
občanů a tím také k realizaci zvýšených
příjmů.
Ve výboru NS pro národní výbory přistupovali
jsme k projednávání rozpočtů
národních výborů na letošní
rok a ke schvalování tohoto způsobu vypořádání
S určitými obavami, s obavami, aby nebylo narušeno
plnění plánovaných úkolů
v tomto roce. Vždyť šlo o zcela neobvyklý
způsob sestavení rozpočtů národních
výborů a teprve praxe mohla ukázat, zda bude
dobrý a účinný. Zejména jsme
měli obavu, zda se podaří vyřešit
problémy, které vzniknou tím, že přebytky
hospodaření z minulého roku nejsou u národních
výborů rovnoměrně rozloženy.
Přesto jsme návrh na změnu rozpočtového
hospodaření národních výborů
i návrh jejich rozpočtů doporučili
ke schválení s tím, aby uspořádání
výchozích podmínek pro rozpočtové
hospodaření jednotlivých národních
výborů byla věnována mimořádná
pozornost. Vycházeli jsme také z požadavku,
aby národní výbory přispěly
svým dílem k vyrovnanosti letošního
státního rozpočtu.
Ze zkušeností z prvních měsíců
tohoto roku víme, že se to neobešlo bez obtíží.
Dosavadní výsledky v hospodaření národních
výborů v tomto roce však ukazují, že
byl zvolen dobrý způsob, i když je náročný
na řešení. Funkcionáři a pracovníci
národních výborů museli v začátku
roku operativně řešit mnoho problémů,
některým místním národním
výborům poskytnout výpomoc, vyrovnávat
neodůvodněné rozdíly mezi jednotlivými
národními výbory, a současně
s tím zvýšit hospodárnost ve výdajích.
Dnes můžeme konstatovat, že toto nové
uspořádání rozpočtového
hospodaření národních výborů
vytvořilo účelný ekonomický
tlak na národní výbory i na jimi řízené
podniky a že tento tlak spolu se zvýšenou iniciativou
národních výborů přináší
výsledky. Předpokládané příjmy
národních výborů jsou v současné
době překračovány o 4 % a v souladu
s tím také jejich výdaje. Můžeme
tedy vyvodit závěr, že nová opatření
působí kladně a že spolu s dalšími,
která jsou připravována pro příští
rok umožní podstatně zvýšit samostatnost,
pravomoc a odpovědnost národních výborů,
podnítí dále jejich iniciativu při
uspokojování místních potřeb
a přinesou i očekávaný finanční
efekt.
Při sledování zkušeností ze zaměření
a výsledků práce národních
výborů v letošním roce ve výboru
NS pro národní výbory oceňujeme zejména
to, že se v národních výborech v souladu
s přijatými opatřeními začíná
úspěšně rozvíjet jejich iniciativa
a podnikavost a že se orientuje správným směrem,
především na rozvoj služeb, využívání
místních surovinových zdrojů a místních
zdrojů pracovních sil, na zlepšování
údržby domovního fondu a na řešení
dalších potřeb rozvoje obcí a měst.
První zkušenosti také ukazují, že
větší samostatnost národních
výborů ve finančním hospodaření
bude posilovat odpovědnost národních výborů
vůči občanům a přispívat
k jejich větší účasti na řešení
místních záležitostí.
Na závěr bych chtěl zdůraznit, aby
ministerstvo financí spolu s dalšími ústředními
orgány včas a pečlivě připravily
další opatření pro rok 1967, která
by zabezpečila potřebnou stabilitu v rozpočtovém
hospodaření národních výborů
a umožnila jim ještě v širší
míře než dosud, aby mohly svým přičiněním
rozšiřovat zdroje pro své hospodaření
a jejich účelné využívání.
Za výbor NS pro národní výbory doporučuji,
aby státní závěrečný
účet ČSSR na r. 1965 byl schválen.
(Potlesk.)
Předseda NS s. Laštovička: Děkuji
posl. Voráčovi. Promluví posl. Proškovec.
Posl. Proškovec: Soudružky a soudruzi, závažnou
částí rozboru státního závěrečného
účtu je oblast zahraničního obchodu.
Úspěšný rozvoj národního
hospodářství - dán základními
podmínkami našeho státu, tj. především
zdroji a na druhé straně potřebami - vyžaduje
směnu velké části vytvořeného
společenského produktu. Přitom nejde o jakoukoliv
směnu, ale o směnu vysoce technicky i ekonomicky
efektivní.
Současný rozvoj většiny odvětví
výrobních oborů a výrobků je
charakterizován především tím,
že stále roste či musí růst podíl
vědecké, výzkumné a vývojové
činnosti. Pro malý stát, jako jsme my, to
znamená, že musí tyto síly a prostředky
soustředit na značně omezený počet
směrů. Poněvadž však různorodost
potřeb není možné omezovat (ta je nepříliš
rozdílná u malého i velkého státu)
, znamená to pro nás zajistit vysoké procento
dovozu, a to jak ve formě strojů a ostatních
výrobků, tak i ve formě výrobních
technologií, technických podkladů, licencí.
Bylo již v různých rozborech ukázáno,
že podíl dovozu strojů a zařízení
není dostačující. Vyplývá
to i ze srovnání s jinými průmyslovými
státy. Až dosud jako bychom byli v začarovaném
kruhu: potřebovali bychom více dovážet,
abychom dokázali rychle zlepšit technickou úroveň
výrobků i výroby; zvýšený
dovoz ovšem znamená nutnost zvýšeného
vývozu. Nám se však nedaří mimořádně
rychle zvyšovat vývoz, poněvadž úroveň
a kvalita našich výrobků není v řadě
případů dostačující.
Tím spíše však vyniká nutnost zajistit
co nejefektivnější směnu vytvořeného
společenského produktu, přičemž
tato efektivnost je dána nejen úrovní a kvalitou
výrobků, ale i úrovní a schopností
naší obchodní činnosti.
Řada údajů ukazuje, že v minulých
letech jsme se ne dost hluboce problémy efektivnosti vývozu
zabývali. Jestliže např. seřadíme
výrobky či výrobní obory podle efektivnosti,
posuzováno, i když zjednodušeně, rozdílovým
ukazatelem, a srovnáme pořadí podle výše
objemu vývozu, zjišťujeme značný
nesoulad. Např. na prvním místě z
hlediska efektivnosti vývozu jsou obráběcí
stroje. Na posledním místě, dejme tomu v
mé tabulce na 33. místě, výrobky textilního
průmyslu. Přitom ovšem podle objemu vývozu
jsou výrobky textilního průmyslu v pořadí
páté, obráběcí stroje až
osmé. Přitom nevýhodnost tohoto vývozu
je zvýrazněna ještě tím, že
pro jednu korunu devizového výnosu u obráběcích
strojů musím dovézt pouze 5 haléřů
surovin nebo subdodávek, kdežto u textilních
výrobků 62 haléřů.
Druhá v pořadí objemu vývozu jsou
silniční vozidla, v pořadí efektivnosti
vývozu jsou však až na dvacátém
místě. Lze vůbec konstatovat, že obory
či výrobky na předních místech
efektivnosti, jako např. stroje pro textilní průmysl,
kožedělný průmysl, stroje a zařízení
pro hutě, energetická zařízení,
se objevují až na posledních místech
v pořadí objemu vývozu.
Na posledním zasedání průmyslového
výboru pro hlavní výrobní odvětví
jsme se zabývali metodami práce generálních
ředitelství v procesu zavádění
nové soustavy řízení. Z jednání
vyplynulo, že jedním ze zásadních problémů
je rovněž dořešení vazeb, vztahů
mezi oborovými podniky a zahraničním obchodem.
Již v období příprav nové soustavy
řízení, ale ještě i nyní
jsou různé názory na řešení
vztahů mezi výrobou a zahraničním
obchodem. Je však jasné, že zlepšení
našeho vývozu je ovlivněno nedostatky způsobenými
především tím, že výrobce
byl přes 15 let odloučen od vývozu, nebyl
výrazně ekonomicky interesován. Ekonomické
neúspěchy našeho vývozu nesl na svých
bedrech stát. Dosáhli jsme toho, že podniky
umějí dejme tomu dobře vyrábět.
Měli by však dobře vyrábět a
ještě lépe prodávat. Aktivní
obchodně technická politika měla by být
příznačným rysem metod práce
generálních ředitelství, a to ve vztahu
k tuzemskému i k zahraničnímu trhu.
V současné době se řeší
ekonomická vazba mezi zahraničním obchodem
a výrobou. Uvažované řešení
lze označit za správné, ovšem za předpokladu,
že postupně dospěje k řešení
cílovému, založenému na zjednodušených
zbožově peněžních vztazích,
a k netlumenému účinku světových
cen na naše vlastní národní hospodářství.
Nedostatkem uvazovaného systému je to, že do
malé hloubky je propracována zainteresovanost podniků
zahraničního obchodu, které se v tomto systému
stávají víceméně pouhými
překupníky. Naproti tomu výroba přejímá
značnou část rizika plynoucího jak
z výkyvů docilovaných cen, tak i z chyb a
nedostatků podniků zahraničního obchodu.
U řady podniků - dáno jak objemem vývozu,
tak i náročností sortimentu - by hrubý
důchod mohl být značně závislý
na práci podniků zahraničního obchodu.
Z těchto důvodů je celkem logické,
aby výrobní podniky se nejen zúčastnily
obchodních jednání či podílely
se na stanovení zahraničních cen, ale pro
řadu podniků vzniká nutnost požadovat
jak ekonomické, tak organizační sepětí
výroby a zahraničního obchodu. Přitom
naprosto nemusí být narušeno zásadní
centrální řízení či
ovlivnění zahraniční obchodní
politiky.
Vzniká ovšem otázka, jak jsou generální
ředitelství připravena dobře obchodovat.
Argument, který v podnicích na adresu zahraničního
obchodu často slyšíme, tj. že hůře
než dosud to ani dělat nelze, je jistě nemístný.
Úzké sepětí výroby a zahraničního
obchodu vyvolává vysoké nároky na
práci podniků. Především bude
nutné, abychom přešli od teoretických
úvah či proklamací marketingu, aby průzkum
trhů zahraničních i tuzemských a aktivní
obchodní politika vůbec se staly skutečným
nástrojem řízení podniku, prostředkem
k řízení či ovlivnění
jak běžného roku, tak i perspektivy, technické,
ekonomické i výrobní.
Není to jednoduché. Proto bude vhodné, aby
i centrální orgány, jak např. ministerstvo
těžkého průmyslu a zvláště
ministerstvo financí již začíná,
podporovaly či podněcovaly podniky vhodnými
formami k zaměřování výroby
na vývoz efektivních výrobků.
Předseda NS s. Laštovička: Děkuji
posl. Proškovcovi, nyní promluví posl. inž.
Galaba.
Posl. inž. Galaba: Vážené súdružky,
vážení súdruhovia poslanci, vážené
Národné zhromaždenie, výsledkov našej
ekonomiky v roku 1965 si musíme pozorne všimnúť
zvlášť z dvoch príčin. Predstavujú
jednak základňu pre štvrtý päťročný
plán, jednak je rok 1965 medzníkom prechodu od starej
direktívnej sústavy k novému pojatiu riadenia
národného hospodárstva. Z týchto dvoch
hľadísk by som chcel poukázať na niektoré
problémy v oblasti investičnej výstavby.
Jedným z najslabších miest v národnom
hospodárstve v minulom roku bola investičná
výstavba, v ktorej pokračovali nepriaznivé
javy nasvedčujúce, že sa proces investičnej
výstavby nepodarilo kvalitatívne zvládnuť.
Táto skutočnosť je zvlášť
obťažná preto, že investičná
výstavba ako nástroj rozšírenej reprodukcie
je hlavným prostriedkom tvorby bohatstva našej spoločnosti.
Rozbor výsledkov hospodárenia štátu
v roku 1965 musí byť preto pohnútkou k tomu,
aby sme sa hlbšie zamysleli a dôraznejšie čelili
nepriaznivým tendenciám, ktoré sa znovu prejavujú
v tomto roku a v rámci príprav štvrtého
päťročného plánu, ako aj v rámci
zavedenia ekonomických nástrojov v oblasti investičnej
výstavby. V súvislosti s pripravovanými opatreniami
a vývojom plnenia plánu dovoľte mi upozorniť
na niektoré problémy, ktoré pozorne sledujem
v investičnom výbore Národného zhromaždenia.
Predovšetkým by som chcel zdôrazniť, že
investičná výstavba nie je izolovaným
procesom, pretože sa v ňom premietajú do určitej
miery výsledky práce ostatných úsekov
národného hospodárstva, ako stavebníctva,
ťažkého priemyslu, Ministerstva spotrebného
priemyslu, chemického priemyslu, zahraničného
obchodu atď. Je preto dôležité sledovať,
ako prvky novej ekonomickej sústavy, začínajúce
pôsobiť v tomto roku v oblasti výroby, sa odrážajú
v investičnej výstavbe, kde opatrenia novej sústavy
budú uplatnené až od budúceho roku.
Rozbory plnenia plánu za prvé štvrťročie
1966 ukazujú, že dodávateľské stavebné
a strojárenské podniky dosahujú nadplánované
zisky a tiež dotujú podnikové fondy podstatne
vyššími prídelmi, ako predpokladali v
pláne. Napr. stavebné podniky dosiahli v prvom štvrťroku
1966 v porovnaní s plánom viac ako päťnásobného
čistého zisku. Tento priaznivý vývoj
je však súčasne v rozpore v tom zmysle, že
zvýšenie zisku a zvýšenie tvorby hrubého
dôchodku neodpovedá vývoji uvedenia nových
kapacít do prevádzky a dokončovania stavieb
tak v priemyslovej, ako aj v bytovej a občianskej výstavbe.
Je preto treba si právom položiť otázku,
či dosahované zisky sú plne v súlade
s požiadavkou skracovania cyklov investičnej výstavby,
s požiadavkou vysokej kvality stavieb a či podnikové
záujmy dodávateľov sú podriadené
celospoločenskej potrebe zrýchleného prírastku
nových kapacít. Zdá sa, že tomu tak
nie je.
Sme toho názoru, že v súvislosti s prípravou
zavedenia novej sústavy riadenia do oblasti investičnej
výstavby od budúceho roku je treba tento vývoj
dôkladne analyzovať a ekonomické nástroje
postaviť tak, aby ďaleko progresívnejšie,
ako tomu bolo doteraz, viedli dodávateľa k skracovaniu
lehôt výstavby a k zvyšovaniu kvality odovzdaných
prác. V tomto zmysle bude tiež treba aj v orgánoch
Národného zhromaždenia posúdiť
progresívnosť štvrtého päťročného
plánu.
Chcel by som ďalej vyjadriť súhlas investičného
výboru Národného zhromaždenia s kritickým
rozborom stavu investičnej výstavby, ako je uvedený
v správe o plnení štátneho rozpočtu
v roku 1965. Spomínam si pri tejto príležitosti,
že pri prejednávaní návrhu plánu
na rok 1966 prejavovali dodávateľské rezorty,
hlavne Ministerstvo ťažkého priemyslu a Ministerstvo
stavebníctva, určité uspokojenie nad dosiahnutými
výsledkami v roku 1965. Preto by som chcel z pohľadu
nedostatkov, ktoré sa už v tomto roku odrážali,
pripomenúť týmto rezortom, ktoré nás
ubezpečovali o zabezpečení tohoročných
úkolov v investičnej výstavbe, a samozrejme
i investorským rezortom a orgánom, ktoré
sú za riadenie investičnej výstavby zodpovedné,
že je treba naše možnosti v investičnej
výstavbe veľmi seriózne a triezvo hodnotiť,
plány stavať do súladu s reálnymi kapacitnými
možnosťami a prihliadnuť k štruktúre
jednotlivých prác a k možnostiam ich zameniteľnosti.
Je pravda, že na tomto úseku sa nedostatky sústavne
opakujú a nakoniec odrazom toho je i rast rozostavanosti
v minulom roku vo výške 2 mld. Kčs.