Přestože jeden rok je relativně krátký pro plné prověření účinnosti zdokonalených zásad plánovitého řízení, můžeme již na základě dosavadních výsledků vyvodit určité závěry, ukazující na správné tendence v řízení ekonomiky podniku tak, jak je předpokládá zavedení zdokonalené soustavy.

Nepůjde o jejich úplný výčet, jen na ilustraci těch, které se jeví jako charakteristické.

1. Uplatnění hmotné zainteresovanosti na zisku vede k účinnému zainteresování na celkovém zvyšování kvality a rentability výroby. Na vývoj některých ukazatelů charakterizujících tento vývoj bych chtěl poukázat. Je při tom třeba brát v úvahu, že účinná hmotná zainteresovanost na kvalitativních ukazatelích v období experimentu v letech 1963-64 projevila se v určitém předstihu při dosažení zprogresívnění těchto ukazatelů:

Obdobné příznivé výsledky je možno uvést ze snižování nákladů na údržbu, snižování neproduktivních nákladů apod.

Zásady zdokonalené soustavy plánovitého řízení účinně působí i na úsporu živé práce. I když v podmínkách nové soustavy není prováděna kontrola vývoje průměrných výdělků přes jejich relaci k růstu produktivity práce vyjádřené v hrubé výrobě, dává určitý pozitivní pohled i toto srovnání. Proti stejnému období minulého roku se

2. Zdokonalené zásady vedou k lepšímu zajišťování potřeb odběratelů, k pružnějšímu uspokojování jejich požadavků a zvyšování kvality dodávek.

Za 3. čtvrtletí letošního roku je dosahované plnění limitu sortimentu
99,1 %, proti plánovaným 97,5 %, hodnota odbytu je plněna na 106,4 %, proti stejnému období minulého roku se snížily ztráty z reklamací o 2171 tis. Kčs, došlo ke zkrácení průměrné dodací lhůty o 10 % apod.

3. Nová soustava účinně napomáhá intenzívnímu využívání výrobních fondů. Např. při zvýšení hrubé výroby o 6 % proti stejnému období minulého roku snížily se výrobní zásoby o 7,5 %. Obdobné tendence je možno vidět i u využívání základních fondů. Hlavně se zde však projevuje velmi uvážlivý postoj při posuzování nových investičních akcí a jejich schvalování.

Všeobecně je tedy nutno konstatovat aktivní vliv zdokonalených zásad na zvyšování úrovně řízení podniku.

Pro plné projevení její účinnosti je však zapotřebí dodržovat zásadu, aby ekonomické nástroje a pravidla a podmínky určující jejich působnost byla podnikům stanovena včas a závazně a nedocházelo k jejich dodatečným změnám, neboť toto oslabuje důvěru v působnost zdokonalených zásad a může vést opět k zakrývání rezerv apod.

V závěru bych chtěl upozornit na jednu důležitou okolnost při správném uplatňování nových metod řízení a plánování.

Samotná nová metodika je jen teorie a pro správné uplatnění v praxi je třeba, aby přešla obrazně řečeno do krve všem, kdo se na jejím praktickém uplatňování podílejí.

V tomto případě je bezpodmínečně nutná úzká spolupráce hospodářského vedení se stranickými, odborovými a mládežnickými orgány v podniku.

Nemalé úsilí v tomto směru vyvinuli funkcionáři těchto orgánů v NHKG v přesvědčování pracujících o správnosti nových forem a získávání těchto pracovníků pro rychlou a zodpovědně prováděnou realizaci. Že se funkcionářům v NHKG tento úkol podařilo z velké míry zajistit, svědčí ta okolnost, že NHKG se stává jedním z pilířů národního hospodářství jak v zavádění nových forem řízení a plánování, tak i v plnění úkolů vyplývajících z národohospodářského plánu. (Potlesk.)

Předseda NS s. Laštovička: Děkuji poslanci Ichovi. Promluví posl. Kubešová.

Posl. Libuše Kubešová: Vážené soudružky a vážení soudruzi poslanci, dovolte mi, abych vás informovala o rozpočtových kapitolách, jež projednával zdravotní výbor, a o některých problémech, které jsme při projednávání návrhu plánu a rozpočtu na rok 1966 řešili:

Je to především kapitola zdravotnictví. Náš stát a naše socialistické zřízení vynakládá miliardové částky na péči o zdraví našeho lidu a je třeba z tohoto místa říci, že jsme v zajišťování péče o zdraví člověka jedni z prvních na světě. Dokonce neváhám říci, že žijeme na tomto úseku již v komunismu a že si naši občané ani dost neváží těchto vymožeností. Zatímco v kapitalistických státech znamená nemoc jednoho člena rodiny mnohdy finanční zruinování rodiny, všem našim občanům je zaručena ta nejodbornější péče o zdraví bezplatně - a bude tomu i nadále podle vládního návrhu zákona o péči o zdraví lidu, který budeme společně v blízké budoucnosti projednávat. Tím samozřejmě nechci říci, že v organizaci naší zdravotní správy a tedy ve vlastním provádění péče o zdraví je všechno v naprostém pořádku. Prověrka, která byla letos na jaře prováděna Ústřední komisí lidové kontroly a statistiky, nám odhalila mnohé slabé stránky: na podkladě této prověrky vypracoval resort zdravotnictví plán opatření, jak tyto nedostatky, zejména ve zdravotnických obvodech, odstranit; a mohu vám za zdravotní výbor prohlásit, že jsme se těmito otázkami v souvislosti s přípravou zákona pečlivě a svědomitě zabývali a že budeme trvale sledovat důslednou nápravu těchto nedostatků. Je to jeden z hlavních bodů práce na příští rok, ke kterému se budeme neustále vracet. Tolik úvodem.

Nyní máme k dispozici konečné údaje plánu a rozpočtu kapitoly zdravotnictví na rok 1966. Na jejich výši v porovnání s původními směrnými čísly se musíme dívat nejen z hlediska představy o potřebách resortu zdravotnictví, ale především také se znalostí celkové situace v našem národním hospodářství, jak nás o ní v průběhu prosince informoval na schůzi výboru pro plán a rozpočet předseda Státní plánovací komise soudruh Černík a předseda výboru soudruh Tymeš.

Tady bych chtěla zdůraznit, že změny, které v konečném znění plánu proti návrhu nastaly, nejsou tak výrazné, abychom museli mít obavu, že resort zdravotnictví nezajistí další rozvoj zdravotnických služeb v souladu se společenským vývojem v naší zemi. Celkové výdaje na zdravotnictví v roce 1966 jsou o 4 % vyšší než v roce 1965.

Pokud se týká finančních prostředků na provoz zdravotnických zařízení na rok 1966 (výdaje investiční), jsou dostatečně v návrhu rozpočtu zajištěny a jsou také vyšší než v roce 1965. Poněkud jiná je situace v investicích, kde původní směrné číslo bylo sníženo jako téměř ve všech resortech, ale zase ne natolik, takže v plánu zůstala výstavba několika nových zdravotnických zařízení, zejména na Slovensku. Vy víte všichni, že na Slovensku přes ohromný poválečný rozvoj, a to i ve zdravotnictví, máme ještě dost co dohánět za českými zeměmi, například v počtu nemocničních lůžek na jednoho obyvatele, ve velikostech obvodů atp.

Největší problém však byl s plánem zdravotníků pro zdravotnictví. Když jsme před více než půl rokem projednávali koncepci rozvoje a směrná čísla, byl tento plán tak nízký, že bylo nebezpečí, že nebude možno umístit ve zdravotnických službách ani všechny absolventy lékařských fakult (tj. lékaře) a absolventy středních zdravotnických škol (tj. sestry, laborantky apod.). Tím samozřejmě vznikl velký problém, protože těžko můžeme lékaře poslat do kanceláře nebo jinam - nehledě na ekonomické ztráty, jež by tím vznikly. Studium posluchače medicíny stojí stát za 6 let asi 84 000 Kčs. Nyní při projednávání konečného návrhu byla původní čísla zvýšena, takže absolventy bude sice možno přijmout v plné míře, avšak není dosud zajištěno zlepšení dosavadní disproporce mezi počty lékařů a středními a nižšími zdravotnickými kádry; dále bude možno pokrýt potřebu pro nově vybudovaná zdravotnická zařízení, avšak nebude možno otevírat nová oddělení existujících zařízení, která zkvalitňují zdravotní péčí. Pokud to budou jednotlivá zařízení provádět - a bylo by to nutné z hlediska pokroku v medicínské vědě a praxi -, pak tak musí učinit lepší organizací práce, tedy z vlastních zdrojů. Chtěla bych však říci, že přihlédneme-li k napjaté situaci pracovních sil v našem státě a uvážíme-li, že i v ostatních resortech došlo ke krácení v řadě plánovaných potřeb proti původnímu návrhu, domnívá se zdravotní výbor, že konečné znění návrhu plánu a rozpočtu kapitoly zdravotnictví představuje maximum, co za dané situace můžeme z hlediska stavu a potřeb národního hospodářství požadovat. Proto jsme tento návrh rozpočtu schválili a doporučujeme současně ministerstvu zdravotnictví mobilizovat lepší organizací práce vlastní rezervy uvnitř resortu.

Zdravotní výbor projednával a doporučuje ke schválení ještě návrhy rozpočtu dalších kapitol. Bylo to například nemocenské pojištění zaměstnanců, kde se ukázalo, že jsme v plánech a tudíž i v rozpočtu na letošní rok přecenili poněkud účinnost prodloužení mateřské dovolené, a že nám populace nerostla natolik, jak jsme po předcházejících příznivých létech 1963 a 1964 očekávali. Podle toho byl tedy upraven i návrh rozpočtu na rok 1966, kde se již s takovým růstem nepočítá. Navrhovaný rozpočet kryje potřeby na úseku nemocenského pojištění zaměstnanců.

V návrhu rozpočtu nemocenského pojištění členů výrobních družstev jsou problémy se stoupajícími částkami, které musí výrobní družstva vynakládat na ozdravná opatření. Je to proto, že většina provozoven je zastaralá a v nevyhovujících prostorách. Návrh rozpočtu bylo nutno dále posílit, neboť od roku 1965 přešel do výrobních družstev Svaz invalidů. Jde o větší množství tělesně postižených pracovníků, kde nemocnost je vyšší, než je celostátní průměr. Navrhovaný rozpočet kryje v hlavních rysech potřeby.

Návrh rozpočtu Státního úřadu sociálního zabezpečení vcelku rovněž pokrývá plnění úkolů sociálního zabezpečení v roce 1966, i když například nelze v rámci tohoto rozpočtu zásadně řešit otázku počtu míst v ústavní sociální péči. Jakékoliv další změny a úpravy sociálního zabezpečení obyvatelstva jsou závislé na budoucích výsledcích našeho národního hospodářství.

Soudružky a soudruzi poslanci, závěrem chci zdůraznit, že zdravotnictví, přestože patří do tzv. nevýrobní sféry, má značný ekonomický vliv na výrobu, neboť působí na udržování a zvyšování pracovní schopnosti lidí jako hlavního činitele rozvoje. Podílí se tak významně při zabezpečování životní úrovně lidu a rozvoje celé naší socialistické společnosti.

Náš socialistický stát vynakládá na všechny rozpočtové kapitoly, které jsme ve zdravotnickém výboru projednávali, značné prostředky. Zdravotní výbor věří, že pracovníci ve zdravotnictví učiní všechno, aby vysokou úrovní zdravotní péče co nejúčelněji využili těchto prostředků ve prospěch zdraví všeho lidu.

Bude však záležet také na našich občanech, aby neustále zvyšovali svoje zdravotní uvědomění, působili účinně k upevnění svého zdraví, k vytvoření zdravého pracovního a vůbec životního prostředí a rozumně využívali zdravotních a sociálních vymožeností i prostředků, jež naše socialistická společnost poskytuje. (Potlesk.)

Místopředseda NS s. Chudík: Ďakujem s. Kubešovej, bude hovoriť posl. Garaj František.

Posl. Garaj: Vážené súdružky a súdruhovia poslanci! Predložený návrh štátneho plánu rozvoja národného hospodárstva a štátneho rozpočtu na rok 1966 rieši základné úlohy a problémy. Vytvára možnosti lepšieho využitia základných fondov a rezerv, smelšie uplatňovať socialistickú podnikavosť.

V dolnokubínskom okrese vo všetkých podnikoch a organizáciách, ktoré sú riadené národnými výbormi, sa iniciatívne pracuje na rozpise plánu, vytváraní podmienok pre úspešné plnenie úloh plánu a rozpočtu. Rozvíja sa široká iniciatíva a socialistická súťaž vo všetkých podnikoch, organizáciách, v mestách a v obciach.

Plán hospodárskeho rozvoja a rozpočtu okresu na rok 1966 vcelku rieši potreby a problémy okresu. V súvislosti s novou metodikou financovania akcie "Z" vzniká v našom okrese dosť závažných problémov. Problémy a ťažkosti súvisiace so schodkom v úhrnnom finančnom pláne a v súvislosti s prevahou výdavkov nad príjmami sa v rozpočte kraja i okresu znásobujú a nepokrýva sa pripravený hmotný plán. Najcitlivejšie sa to prejavuje pri financovaní zabezpečovania ďalšieho rozvoja vybavenosti miest a obcí formou akcie "Z". Formou akcie "Z" v našom okrese, ktorý sa zaraďuje medzi najzaostalejšie okresy v rámci kraja, Slovenska i republiky, riešime tu najzákladnejšiu vybavenosť.

Každým rokom v okrese v rámci individuálnej bytovej výstavby ročne staváme a dávame do užívania 400-450 bytov. Do roku 1965 sme nedostávali žiadne finančné prostriedky v rámci rozpočtu na vybavenosť, na cesty, verejné osvetlenia, vodovody a kanalizáciu. Tento problém sme vždy riešili a riešime v rámci akcie "Z".

Riešime ďalej výstavbu materských škôl, detských jasieľ, výstavbu málotriednych škôl, úpravu parkov, priestranstiev, telovýchovných a iných zariadení.

Celková vybavenosť v nevýrobnej sfére hlboko zaostáva za priemerom na každom úseku v rámci kraja, Slovenska a republiky. V rámci štátneho plánu tieto problémy neboli riešené ani sa neuvažujú zásadnejšie riešiť. Preto sme ich riešili a i naďalej chceme riešiť akciou "Z".

Za rok 1964 celková hodnota diela činila 3 900 000 Kčs, v roku 1965 dosiahneme plnenie 4,5 milióna Kčs. Vo vecnom vyjadrení to napr. predstavuje vo výstavbe miestnych vodovodov 5 km, desiatky kilometrov ciest a pod.

Riešime problém zásobovania obyvateľstva zdravotne nezávadnou vodou, pokladáme toto riešenie za prvoradú úlohu. Veď vcelku v našom okrese z počtu 88 000 obyvateľov máme zapojených len 14 900, čo činí 16 %. Na verejnú kanalizáciu je napojených len 7500 obyvateľov, čo činí len 8 %.

Mohol by som uviesť i ďalšie ukazovatele z ďalších úsekov nevýrobnej sféry, ktoré ukazujú na zaostalosť. To nie je mojím cieľom.

I v našom okrese hľadáme možnosti mobilizácie rezerv, vedieme národné výbory k tomu, aby sa fond rezerv zvyšoval a z týchto prostriedkov sa financovala akcia "Z". Napríklad sú prijímané hodnotné záväzky z našich podnikov, obcí a miest. V tomto roku tieto záväzky predstavovali vyše 7 mil. Kčs a na budúci rok ich nebude iste menej.

l napriek všetkému úsiliu nemáme možnosť získať prostriedky z miestnych zdrojov na pokrytie pripraveného hmotného plánu, ktorý je projekčne pripravený, a na rozostavené akcie v hodnote diela vyše 6 100 000 Kčs.

Od roku 1961 okresný národný výbor a miestne národné výbory vytvorili takéto finančné rezervy rozvoja: v roku 1961 - 1 800 000 Kčs, v roku 1962 - 1 490 000 Kčs, v roku 1963 - 1 150 000 Kčs, v roku 1964 - 2 mil. Kčs. Za rok 1965 predpokladáme okolo 1,5 mil. Kčs.

V okresoch, kde je väčší počet podnikov, sú i väčšie možnosti pre vytvorenie rezerv fondu rozvoja a riešiť i problémy.

Vyžadovalo by sa, a žiadam súdruha ministra financií Dvořáka, aby pri rozpúšťaní vládnej rozpočtovej rezervy, prípadne z rezervy Slovenskej národnej rady, boli brané v úvahu najmä tie okresy, ktoré sú zaostávajúce a v ktorých nie sú také možnosti tvorenia fondu rezerv rozvoja, aby sme mohli uskutočňovať plán výstavby, nutnej občianskej vybavenosti a plne využívať iniciatívu a svojpomoc bez nárokov na stavebné kapacity a plné finančné a materiálové krytie.

Aj ja predložený návrh štátneho plánu rozvoja národného hospodárstva a štátneho rozpočtu na rok 1966 doporučujem schváliť (Potlesk.)