Významnou součástí úsilí na úseku základních fondů je řádné udržování domovního majetku. Ve státním rozpočtu zabezpečujeme na tyto účely 1,878 mld Kčs, což je zhruba o půl miliardy Kčs více, než je třeba podle normy na běžné opravy. To znamená, že by se mohly zčásti dohnat i opravy zanedbané v minulosti.

Myslím, že musíme považovat údržbu, opravy a služby za jeden z důležitých úseků našeho hospodářství, podle toho pracovníky v těchto oborech hodnotit, ale také žádat vyšší pracovní výkonnost.

Zvýšeného úsilí v organizátorské a řídící práci si vyžádá i zajištění úkolů v zemědělství. Předpokládané zvýšení hrubé zemědělské produkce o cca 8 %, zejména pak rychlejší růst rostlinné výroby, si nutně vyžaduje zvýšit každodenní péči o hospodárné a efektivní vynakládání materiálových i finančních prostředků.

Předkládaný návrh státního rozpočtu ministerstva zemědělství, lesního a vodního hospodářství vytváří, při respektování nutnosti odkrývání dalších rezerv a zvýšené hospodárnosti, dobré předpoklady pro plnění úkolů. Celkové výdaje se proti plánu na rok 1965 zvyšují o 450 mil. Kčs.

Přijatá opatření ke zvýšení hmotné zainteresovanosti, zejména na výrobě zrnin a mléka, jsou dobrým základem pro zvýšení výroby a snížení nákladů.

Objem plánovaných potřeb národních výborů a jimi řízených organizací se proti minulému roku zvyšuje o 3,5 %. Zhruba polovinu těchto potřeb si národní výbory kryjí z vlastních zdrojů, zbytek je hrazen ze státního rozpočtu. Prostředky ze státního rozpočtu se proti minulému roku snižují na srovnatelné základně o 2,047 mld Kčs.

V současné době se rozpracovávají návrhy, které mají dále zvýšit ekonomickou úlohu národních výborů v naší hospodářské a kulturní výstavbě, vytvořit národním výborům potřebnou vlastní finanční základnu a potřebné podmínky pro rozvíjení jejich podnikavosti.

Značné změny v rozpočtovém hospodaření národních výborů se uskutečňují již pro rok 1966. Z ústředního rozpočtu nebudou hrazeny všechny výdaje, které si národní výbory vložily do plánu, nýbrž jen jejich část. Ostatní úkoly a výdaje nezajištěné z prostředků ústředního rozpočtu budou si národní výbory financovat z vlastních příjmů.

Především očekáváme, že národní výbory zlepší výsledky svých hospodářských organizací, tj. drobných podniků výrobních a zařízení poskytujících služby obyvatelstvu; zde zůstává nevyužita celá řada možností, jak rozšířit tyto služby zapojením pracovníků do druhého služebního poměru, využít forem podílové mzdy nebo podnikání na vlastní účet jednotlivců.

Národní výbory mohou své příjmy zvýšit vybíráním náhrad za řadu služeb, které poskytují občanům, a různých místních poplatků. Přitom nejde o získání příjmů z hlediska fiskálního, ale o to, aby tato opatření přispěla k zavádění většího pořádku a čistoty v obcích i městech, k upevnění kázně a spravedlivějšímu rozložení příspěvků občanů i organizací na udržování a zvelebování veřejných zařízení.

Národní výbory budou moci použít ke krytí svých výdajů i ušetřených peněz z minulých let a v nutných případech budou moci dostat výpůjčku.

Státní spořitelny budou národním výborům poskytovat půjčky na rozvoj služeb. Na ostatní potřeby budou národní výbory moci v nezbytných případech obdržet návratnou finanční výpomoc od národních výborů vyššího stupně, případně od ministerstva financí.

Také ve výdajích mohou národní výbory prosadit větší hospodárnost. Tak například počet placených pracovníků není vždy plně ekonomicky zdůvodněn. Při zavádění nové soustavy bude nutné, aby národní výbory zhodnotily počet těchto pracovníků, hlavně ve vztahu k potřebám a možnostem národního výboru.

Hlavním smyslem veškeré činnosti naší socialistické společnosti je snaha zvyšovat soustavně životní úroveň obyvatelstva. Realizovat tuto zásadu můžeme ovšem jen v rozsahu, v jakém se rozmnožují společenské zdroje, jak roste výroba, společenský produkt a národní důchod. Podle těchto ukazatelů zakládáme v plánu růst příjmů obyvatelstva z mezd o 3,3 %. Náklady na sociální zabezpečení se zvýší o 6 % při přírůstku počtu důchodů o 3 %. V absolutní částce dosáhnou náklady na sociální zabezpečení 17,5 mld Kčs.

Růst příjmů obyvatelstva musí být provázen i odpovídajícím růstem dodávek zboží na vnitřní trh a zvyšováním placených služeb obyvatelstvu. Jde o to, aby byl zabezpečen soulad mezi objemem peněz v rukou obyvatelstva a množstvím zboží a služeb.

K tomu bude třeba zvýšit zejména objem dodávek nedostatkových druhů zboží a módních novinek, samozřejmě při současném zabezpečování dostatku běžných výrobků. Domnívám se, že v řadě případů bude účelné na úseku vnitřního obchodu a služeb rozšiřovat soutěž a uplatňovat pružnou tvorbu cen.

Pro všechny výrobní podniky ještě více než doposud platí, aby svou kapacitu výroby pro vnitřní trh maximálně využily a přitom dodávaly bohatý sortiment výrobků v nejlepší kvalitě.

Ještě ve větší míře platí tato zásada pro služby. Přitom je třeba dosáhnout jejich rentability. K tomu přispěje zavádění pružných administrativně jednoduchých forem služeb. Takové formy povedou k zvýšení jejich objemu a k snížení různých administrativních prací.

V této souvislosti si znovu připomínáme linii XII. sjezdu, která stanovila, že se má zvýšit účast pracujících na řešení bytového problému. Je třeba říci zcela otevřeně, že stát nemůže při stále rostoucím objemu společenské spotřeby v dosavadním rozsahu nést celé náklady na bytovou výstavbu, které v roce 1966 činí cca 6 mld Kčs a ze státního rozpočtu se hradí 4 mld Kčs.

Proto považujeme za účelné zvýšit účast prostředků obyvatelstva na financování bytové výstavby a snížit podíl státních prostředků. Považujeme zejména za nutné zvýšit rozsah družstevní bytové výstavby na úkor výstavby státní, zvýšit fondy stavebnin pro výstavbu rodinných domků, snížit dotaci ze státního rozpočtu na poskytování nenávratných půjček na stabilizační bytovou výstavbu a zavést prodej bytů občanům do osobního vlastnictví. Rozšíření účasti obyvatelstva na financování bytové výstavby je tím naléhavější, že rychle rostou i náklady na bytovou údržbu, která je nákladná a málo efektivní.

Moderní život a rozsáhlá průmyslová výroba stejně jako změny probíhající v zemědělství vyvolávají nutnost organizovat a rozšiřovat různé služby, které jsou velmi nákladné a z nichž v socialistické společnosti velký díl je hrazen z veřejných prostředků.

Úroveň těchto služeb není na řadě úseků kvalitní. Mám na mysli například silnice, městskou dopravu, péči o životní prostředí, o čistotu vody a vzduchu a jiné. Na tyto účely musíme nyní rezervovat více prostředků, které ovšem nemůžeme získat jinak než zvýšenou produktivitou a hospodárností. K tomu přistupují rostoucí potřeby školské, kulturní, zdravotní a sociální, které jsou nezbytnou podmínkou růstu výrobních sil a významnou součástí životní úrovně lidí.

Proto považujeme za správné podporovat tendenci, aby určitý okruh potřeb, který slouží podnikům a jejich zaměstnancům, byl hrazen z podnikových prostředků, resp. z podnikových kulturních a sociálních fondů. Obdobně v obcích si musí občané sami rozhodnout, které potřeby a v jakém rozsahu budou krýt z veřejných prostředků.

V poslední době se stále častěji a s větší naléhavostí zdůrazňuje požadavek zreálnění našeho vnitřního života. Tento správný požadavek je zesilován v letošním roce ještě tím, že došlo k velkým ztrátám v důsledku povodní a neúrody.

Je v ostrém kontrastu, jestliže na jedné straně vznikají ve stále větším rozsahu nové a nové potřeby a na straně druhé dochází k nehospodárnosti a plýtvání. Rozsah těchto nehospodárností je velký. Do značné míry je způsobem i přežívajícími názory z minulosti, že peníze za socialismu jsou jakýmisi zúčtovacími jednotkami, že hodnotové vztahy jsou přežitek. Tyto představy měly za následek, že někteří hospodářští vedoucí i jiní pracovníci nevěnovali otázkám hospodárnosti patřičnou pozornost a neřídili se jimi při svém praktickém rozhodování.

S nehospodárností je možno se setkat téměř na všech úsecích našeho hospodářství.

Z prověrky ve vybraných strojírenských oborech vyplynulo, že asi 37 % prostředků věnovaných v létech 1961-1964 na ukončený technický rozvoj bylo vynaloženo bez výsledku, tzn., že úkoly buď byly nedořešeny, prototypy byly sešrotovány, nebo výroba nových výrobků nebyla zahájena. V některých podnicích jsou však podíly prostředků vynaložených na bezvýsledný vývoj ještě větší; např. v n. p. Přerovské strojírny činí 56 %, v Západomoravských strojírnách, Třebíč 66 %, v Kovostavu, Ústí 46 % apod.

Situací se zabýval aktiv technických ředitelů oborových ředitelství, na němž bylo dohodnuto zavedení povinného oponentního řízení při zařazování státních a některých oborových úkolů do plánu.

Zkušenosti ukazují, že na všech úsecích existuje mnoho možností ke zvýšení společenských zdrojů a docílení úspor.

Používám této příležitosti ke konstatování, že při sestavování státního rozpočtu na příští rok se o odhalování těchto možností snažili všichni, kdož se zúčastnili rozpočtových prací. Tento duch se nesl též při jednání všech výborů NS, které v celém průběhu rozpočtového procesu svými připomínkami, náměty a přímou účastí velmi aktivně na rozpočtu spolupracovaly. Pokládám za svou povinnost jim za tuto spolupráci poděkovat.

Nakonec mi dovolte ještě jednu poznámku:

Ekonomické nástroje nové soustavy řízení musí nahradit dosavadní administrativní metody projevující se také přemírou předpisů, směrnic apod. Také ministerstvo financí pokračuje ve zjednodušování a snižování počtu předpisů; během letošního roku i po započtení nově vydaných předpisů snížilo jejich počet proti stavu koncem roku 1964 o 390. Vláda se touto otázkou zabývala a uložila svým členům, aby zrušili, případně navrhli zrušit zastaralé předpisy a aby zabezpečili, že všechny nové předpisy budou vydávány z pozice nové soustavy řízení, že budou jednoduché a srozumitelné.

Soudružky a soudruzi, zajištění splnění úkolů státního rozpočtu v roce 1966 vyžaduje podstatné zvýšení efektivnosti a hospodárnosti na všech úsecích našeho hospodářství. Jen za těchto předpokladů je možno dosáhnout optimálního souladu mezi zdroji a potřebami. To má i velký význam pro reálné posuzování našich možností, a to jak celé společnosti, tak každého jednotlivce. Výsledky máme neustále kriticky hodnotit bez sebeuspokojení nebo dokonce zakrývání nedostatků. Při správném uplatňování principů nové soustavy řízení jsou k tomu vytvořeny podmínky.

Státní rozpočet svou chladnou, ale velmi zřetelnou mluvou čísel je dobrým nástrojem pro střízlivé posouzení našich plánů a záměrů. Rozbor těchto čísel ukazuje, že je v našich silách, abychom vytvořili vyšší zdroje k dosažení ekonomické rovnováhy a lepšímu uspokojování potřeb naší společnosti.

Aktivní přístup k plnění úkolů na úseku státního plánu a státního rozpočtu bude dobrým přínosem k přípravám nadcházejícího XIII. sjezdu naší strany.

Jménem vlády navrhuji, aby Národní shromáždění schválilo návrh státního rozpočtu na rok 1966. (Potlesk)

Předseda NS s. Laštovička: Děkuji ministru financí s. Dvořákovi. Nyní promluví generální zpravodaj všech výborů NS, předseda výboru pro plán a rozpočet posl. Tymeš.

Zpravodaj posl. Tymeš: Soudružky a soudruzi, dnešní plenární schůzí Národního shromáždění končíme roční práci orgánů Národního shromáždění na projednávání návrhu státního plánu a státního rozpočtu na rok 1966. Myslím, že vyjadřuji též váš názor, když řeknu, že to byla činnost bohatá a naplněná nejlepší snahou přispět k hledání schůdných cest při řešení složitých otázek dalšího rozvoje národního hospodářství. Jejich složitost a náročnost potvrdili ve svých referátech jak místopředseda vlády soudruh Černík, tak ministr financí soudruh Dvořák.

Dovolte mi zahájit výklad odpovědí na otázku, nakolik se nám společně podařilo vytvořit v letošním roce předpoklady proto, abychom mohli s větší znalostí věci než u předcházejícího období vyjádřit stanovisko k návrhu státního plánu a státního rozpočtu. Domnívám se, že jsme letos měli možnost hlouběji proniknout do problematiky jednotlivých resortů a celého národního hospodářství. Práci jsme započali ve všech výborech již v prvních dnech letošního roku. Téměř plné čtyři měsíce jsme se v jednotlivých výborech seznamovali s koncepčními záměry v jednotlivých odvětvích národního hospodářství do roku 1970.

Skupiny poslanců odpovědně prostudovaly směrnice pro čtvrtý pětiletý plán a připravily návrhy pro jednání výborů. Převážná část připomínek a návrhů z výboru NS byla Státní plánovací komisí akceptována a do směrnice zapracována, a to v takové míře, jak to současné možnosti a zdroje národního hospodářství dovolovaly.

Zvláštní pozornost jsme věnovali směrným úkolům národních výborů, které projednávala komise předsednictva NS za účasti předsedů KNV. Také v druhé etapě, která se zaměřila na problematiku příštího roku, který je součástí čtvrté pětiletky, intenzita jednání ve výborech neochabla.

Výbory Národního shromáždění studovaly přípravu plánu na vybraných závodech a nově zřízených oborových ředitelstvích. Důkladná příprava umožnila na základě znalostí hlavních problémů rozvoje národního hospodářství sjednotit se ve výborech na dalším postupu tak, abychom návrhy jednotlivých resortů mohli ve výborech konfrontovat s celkovými možnostmi a potřebami národního hospodářství.

Domnívám se tedy, že mohu otázku naší společné připravenosti na jednání o státním plánu a státním rozpočtu na rok 1966 zodpovědět konstatováním, že jsme v souladu s dokumentem ústředního výboru KSČ o prohloubení činnosti Národního shromáždění postoupili opět kupředu a vytvořili předpoklady pro věcné a odpovědné jednání ve všech orgánech NS.

Při projednávání návrhů resortních plánů a rozpočtů se letos důkladněji zkoumaly rozpočty jednotlivých resortů. Diskuse ve výborech k předloženým návrhům i k práci ústředních orgánů a podniků byla věcná, ale kritická.

Promluvilo celkem 345 poslanců. Největší pozornost věnovali poslanci novým požadavkům resortů. Je zvláště potěšitelné, že diskutující vystupovali a posuzovali resortní návrhy a potřeby z celospolečenských hledisek. Naproti tomu v některých případech, kdy se přesvědčili o oprávněnosti požadavku resortů, doporučili jeho návrhy realizovat.

To se projevilo zejména, když se jednalo o požadavcích resortů na pracovní síly a investice. Důsledně se rozlišovalo mezi oprávněnými požadavky resortů a možností tyto potřeby zabezpečit.

Výbory NS měly mnoho vážných připomínek též k vlastní problematice a práci resortů.

Z 57 projednaných kapitol státního rozpočtu na příští rok vyslovily výbory souhlas s předloženými návrhy 48 kapitol. V 9 případech doporučily výbory některým resortům, aby znovu prověřily své návrhy, v ostatních požádaly ministerstvo financí nebo Státní plánovací komisi o prozkoumání možností splnění požadavků resortů.

Tak například požadavek výboru pro investiční výstavbu a stavebnictví na pověření možností dalšího dovozu strojů pro ministerstvo stavebnictví byl po prověření splněn tak, že nad limit směrnic pro sestavení plánu budou dovezeny stroje za 9,5 mil. obchodní parity.

Z podnětu výboru průmyslového pro hlavní výrobní odvětví a dopravu byla dodatečně zařazena do plánu výstavba výzkumného ústavu hutnictví železa v Dobré u Frýdku a byly uvolněny potřebné prostředky k jejímu zahájení.